Na obrázku je zobrazen chladič podle Liebiga, který je v amatérské praxi nejpoužívanější. Ačkoliv má při stejných rozměrech oproti jiným chladičům (spirálový - Grahamův, kuličkový - Allihnův) nížší účinnost chlazení, snadno se čistí od případných usazenin, což je zejména pro přerušovaný provoz velmi podstatné. Vnitřní trubka chladiče bývá ze slabostěnné, měděné trubky, délky kolem 1000 mm a průměru 16 mm. Vnější trubka nemá žádné bližší nároky na materiál, obvykle se vzhledem k možnosti snadného letování volí materiál stejný, v dnešní době různých silikonů, to neni podmínkou. Doporučujeme všem vnitřní trubku zevnitř pocínovat, pokud je před chladičem Reakční člen (nebo je samotný vařák z mědi) neni tato úprava již potřeba. Prstýnek na vnější trubce zabraňuje tomu, aby při orosení povrchu trubky (při velké vzdušné vlhkosti) nedošlo ke stečení zkondenzované vody do pálenky.
Směr chladící vody musí být vždy proti proudění par. Nejde totiž jen o kondenzaci par, ale i o vychlazení vznikajícího kondenzátu na co možná nejnižší teplotu. Teče-li z chladiče pálenka příliž teplá, dochází k jejímu odpařování a značným ztrátám.
Doplnění článku na žádost čtenářů:
Žebrovaná vnitřní trubka
Pro zvýšení chladícího výkonu např. chladiče podle Liebiga bez změny vnějších rozměrů chladiče. Vyrábí/dodává např. firma Žaba s.r.o (http://www.zebrovanetrubky.cz/).
S pozdravem.
Deslik
Zkušenosti destilatérů...
Zdravím potreboval by som poradiť či bude vhodná na chladič 2 stočená 10 metrová teflonová trubka s priemerom 10mm vonkajši priemer a 8 mm vnutorny.Teflon je stavany do teploty cca 230 stupnov. Had by bol chladeny prietokom vody.Ďakujem.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatjsou pouze tři kritéria pro výběr materiálu na chladič 2.
1/ Musí docházet k absolutnímu schlazení par, aby nebyly ztráty. To lze případně dohnat délkou chladiče. Ale 10 metrů studenou vodou chlazeného hada, je skutečně dostatečné.
2/ Je teflon určen pro potravinářské aplikace, a to zejména ve styku s horkým etanolem? Bohužel na tuto otázku odpověď neznám. Koukněte do bezpečnostního listu nebo do nějakého atestu. Jestli něco zjistíte, napište nám to, abychom byly trochu v obraze. :-)
Máme zkušenost, že různé gumové a měkčené hadice vhodné nejsou, stejně tak PVC, PP, PET... trochu lépe je na tom PE, ale jen HDPE. Většina látek ale snáší horký vysokoprocentní ethanol velmi špatně.
3/ Trochu si rýpnu. Je nutné stovky let zaběhlé a osvětčené materiály skutečně nahrazovat plastem ? Já myslím, že NE. Proč chcete použít teflon ?
S pozdravem.
Zdravím teflon by som chcel použiť len pre jeho dostupnosť(v mojom prípade)a tiež pre jeho dobrú tvarovateľnosť.Atest ani nič podobne nemám.S tými osvedčenými materiálmi s vami plne súhlasím.
OdpovědětVymazatdobry den
OdpovědětVymazatjaky mate nazor na talirove a spiralove chladice?
Dobrý den,
OdpovědětVymazatmy prosazujeme chladič podle Liebiga, neboť je pro běžné průtoky par dostatečný a velmi snadno se čistí.
Spirálový (jen zakroucený Liebig) a talířový chladič, mají pochopitelně mnohem vyšší chladící výkon nebo při stejném výkonu mnohem menší rozměry.
Nic víc v tom nevidíme.
Ahoj kluci.Dávám dohromady věci na aparát a chci se zeptat na spirálu v chladiči.Chladič bude 90 cm vysoký o prům. 20 cm s průtočnou vodou (vařák dvouplášť na 100 l,max 9Kw).
OdpovědětVymazatMám k tomu sehnanou nerez spirálu o prům. 130 mm ,počet závitů 18 a vnitřní prům. trubičky 5,5 mm ,celková délka trubičky cca 7 m.
Pak mám ještě nerez trubičku o vnitřním prům. 10 mm dlouhou 3 m.
Jde mi o to zda mohu použít tu s menším průměrem (je už stočená),jestli není moc malý průměr, nebo mám radši stočit tu větší (ta už by měla stačit)? Děkuju za odpověď,hezký den.
Ahoj,
OdpovědětVymazatpřikláníme se k verzi 10 mm trubičky. Trubička o malém průměru, a to 5,5 mm skutečně je, se bude při destilaci "kuckat". Nehledě na to, že proudění par bude v malém průměru vyšší, tedy chladící výkon nižší (je potřeba nějaký čas na kondenzaci), trubička se hůře čistí a snadněji ucpe (když napění kvas a pěna s sebou vezme kus ovoce).
Pokud tedy máte na výběr, jděte do 10 mm.
Mnoho zdaru.
Ahoj kluci.Tak jsem nakonec sehnal 10mm trubičku ,dlouhou necelých 7m,povedlo se mi ji stočit (spirála 150mm,počet závitů 14).Uchladí se mi to nebo k ní ještě přivařím tu 5mm dlouhou taky 7m ? Děkuju.
OdpovědětVymazatAhoj,
OdpovědětVymazatpokud budete chladit třeba vodou z vodovodního řádu (řekněme kolem 15-ti °C), pak je i necelých 7 m 10mm trubičky hodně velký chladící výkon. Navíc berte v úvahu, že destilace má být proces pomalý, takže průtok par neni nijak závratný.
Poloha chladiče nejspíš svislá, aby byl lepší odtok špiritusu. Až budete mít chladič hotový, pošlete nám anonymně fotku, zveřejníme jí.... ať lidé vidí. :-)
Viděl jsem jet 500 litrovou kolonu na metrovém Liebigovi a nebyl problém. :-)
Mnoho zdaru.
OK,chladit budu z 200 l sudu(vodu kdyžtak obměním ) díky moc nafotím celej aparát a rád pošlu, snad to stihnu do třešní :-))
OdpovědětVymazatDobrý deň,
OdpovědětVymazatmožno nepodstatná otázka, ale veci môžu fungovať inak na papieri, inak v praxi...: malo by praktický význam použiť pri Liebigovom chladiči x rovných paralelných chladiacich rúrok? Mám totiž dilemu: mám 6m 10mm antikorovej rúrky z potravinárskeho nerezu, ale nemám ju ako seriózne namotať do špirály (vety o plnení pieskom ovládam, problémom antikoru je, že je oproti medi o dosť tvrdší a bez špecifického dielenského vybavenia sa špirála z takého materiálu navinúť nedá.) Konštrukcia rozvodu pár do jednotlivých rúrok nie je teraz podstatná...
Dobrý den, dávám dohromady aparat. Kotel je měděny 80L, jako chladič jsem udělal hada z 18mm měděné trubky dlouhé 4m. Chladič bude ponořen ve 120L sudu s vodou. Chci se zeptat, zda to bude stacit nebo je to malo. Děkuji za odpověď.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatna kondenzaci par to stačit bude. Pokud by Vám tekl příliž teplý kondenzát z chladiče, třeba kdyby jste jel dvě dávky těsně po sobě, nevyhnete se obměně vody v chladícím sudu.
Mnoho zdaru.
Šlo by k obrázku chladiče dát doporučení o poměru objemu kotle a délce chladiče případně i s ohledem na světlost chladící trubky. Při chlazení z řádu teplota cca 15C. Dík
OdpovědětVymazatJeště k předešlému dotazu. Trubku jsem myslel Cu na topení. Asi nejběžnější materiál. A někde jsem četl že je vhodné jí pocínovat. Umíte někdo cínovat trubku zevnitř? Já našel jen tohle http://www.gme.cz/cz/pokovovaci-lazen-elchemco-s-lazen-cin-p745-021.html . Je to vůbec potřeba? Dík za Vaše názory a zkušenosti.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatmy uvádíme u obrázku rozměry pro chladič podle Liebiga a to pro velikost kotle 50 - 80 litrů. Ani to od nás neni zcela správné, neboť více než na objemu vařáku závisí na rychlosti destilace. V podstatě lze říci, že chladič musí mít výkon, který dáváte do kvasu, aby destiloval. Přesný výpočet by byl ale zcela vyčerpávající pro nás i pro čtenáře, skutečně pokus omyl je mnohem jednoduší řešení. A když začnete námi uvedenými rozměry a nebudete rychlost destilace hnát do extrému (a to by jste neměl) nebudete mít s chlazením problém.
Cínování chladiče je velice pracné, proto se přimlouváme za osazení reakčního členu a chladič nechat tak, jak je. :-)
Mnoho zdaru.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatdosloužil mi starý zevnitř pocínovaný chladič a chystám se k výrobě nového bez cínu - nemám možnost.
Zde jsem se v diskuzích dočetl, že pokud chladič není pocínovaný, je vhodné do aparatury vložit reakční člen s mědí nebo druhá varianta zavěsit měděný plech pod víko vařáku, jestli jsem vše dobře pochopil.Dotaz je, pro kterou variantu bych se měl rozhodnout?
A technický dotaz na chladič, stačí opravdu zde uvedený chladič, kde Liebiga v délce cca 1m? Mam strach, jestli dostatečně uchladí páry.Výroba šneka z Cu trubky pro mě není problém. Tak váhám, pro jakou variantu se rozhodnout - čištění vs. chlazení :).
Děkuji komentáře.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatmy doporučujeme vsadit do kolony rozebíratelný reakční člen, přijde nám to jako nejjednodušší řešení.
Co se týče rovného chladiče podle Liebiga.... jak již bylo uvedeno výše, závisí na rychlosti destilace. Pokud bude průtok par pomalý, odpovídající malému čůrku lutru, pak je 1 m dostatečný chladící výkon. Ke konci destilace (větší obsah vody v lutru) může vlivem velké měrné tepelné kapacitě vody docházet k tomu, že nebude lutr dostatečně vychlazen, ale berte to spíše jako ukazatel překročení rozumné rychlosti destilace.
Mnoho zdaru.
Dobře, děkuji za radu. Reakční člen si nechám vyrobit taktéž z měděného plechu, je to pro mne asi nejjednodušší, resp.jiná varianta mě v rychlosti nenapadá.Musí se používat pro první i druhou destilaci?
OdpovědětVymazatA pak jen taková malá filozofická - můj děda a spousta dalších pálili v hliníkové nádobě nebo normálním hrnci a měděný šnek. V té době nikdo reakční členy neřešil a kořalka byla dobrá.Čím to? :)
Dobrý den,
OdpovědětVymazatreakční člen se dříve skutečně neřešil a ani řešit nemusel, dříve se celé vařáky dělaly z mědi. Dnes se kolony dělají hodně z nerezu, tak se o reakčním členu více diskutuje i z hlediska katalyckého vlivu na destilát (někdy se reakční člen nazývá katalyzátor).
Dalším důvodem je obsah chemikálií všude kolem nás. Je toho "svinstva" všude tolik, že se pak počítá každý další kousek.
RČ se používá až u 2D.
Více info v článku "Reakční člen".
Mnoho zdaru.
Ok, děkuji za přínosné rady. Pokud bude zájem, tak po realizaci zašlu foto "inovovaného" zařízení.
OdpovědětVymazatPoslední dotaz, kdybych reakční člen použil i při 1D, je to na škodu? Když dělám obě destilace na stejném zařízení.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatpoužití RČ u 1D ničemu nevadí, jen se brzy "vyčerpá" jeho přínos do procesu. Teď už je asi zbytečné říkat, udělejte si kolonu variabilní a rozebíratelnou, že ? :-)))
Foto určitě pošlete, rádi je anonymně zveřejníme.
Mnoho zdaru.
Vy mi tedy dáváte :), no začínám přemýšlet, jestli si na přepalování lutru (2D) neudělám ještě jednu menší palírnu s menším kotlem a zde bych tedy vložil reakční člen,abych své zařízení dovedl k "dokonalosti" :).
OdpovědětVymazatVčera jsem pročítal diskuzi na www.zahrada.cz a zde velmi doporučují jako reakční člen použití Cu plechu ve tvaru obráceného U přímo v nerez kotli.Taktéž jsem se tam dočetl, že mědi jako katalyzátoru se používá i v případě celonerez sestavy (kotel i chladič). Je to pravda? Zde doporučujete katalyzátor právě v případě použití Cu chladiče.Když už se do inovace chci pustit, tak chci aby to bylo udělaný v rámci domácích možností co nejlépe.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatano někteří fajnšmekři mají kolony dvě, třeba 500 a 30 l. :-)
Přijde nám, že dlouhosáhlými diskuzemi se věci jen komplikují a tak to zkusím heslovitě.
1/ Celoměděná sestava - neni RČ potřeba.
2/ Neměděná sestava - doporučujeme RČ osadit (katalyticky ovlivňuje některé žádoucí reakce a odstraňuje některé nežádoucí sloučeniny viz. Reakční člen).
3/ Zcela nutné považujeme použití RČ v sestavách neměděných v kombinaci s měděným necínovaným chladičem 2. To prosím proto, že měď odstraňuje některé nežádoucí sloučeniny tím, že s nimi reaguje a vznikající sloučeniny jsou v etanolu částečně rozpusté. Proto je osazení RČ hned nad vařákem přínosné, ony sloučeniny nedestilují a v místě nad vařákem jsou jen etanolové páry, v těch se nic nerozpustí. Nad RČ jsou již páry "čisté" a v tomto případě již nepocínovaný chladič 2 nevadí.
Snad to bylo srozumitelné.
Mnoho zdaru.
Děkuji za jednoznačnou odpověď. Vše zkonstruuji dle vašich rad, další diskuze přestávám číst. Je to přesně tak - moc lidí moc názorů. Na vašem serveru mi všechny informace přijdou nejvěrohodnější. Díky.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatděkujeme za slova chvály. :-)
Ostatní diskuze čtěte a klidně nás dotazy bombardujte, protože čím více informací mezi vás čtenáře vypustíme, tím spíše zajistíme, aby destilatérství nevymřelo. A diskuze zajistí, aby to nebyl jen jednostranný pohled na věc.
A jak mnozí z vás čtenářů ví, destilatérství neni jen fyzikální pochod k dělení směsí kapalin, je to mnohem mnohem více...
S pozdravem.
Pokládám tedy ještě jeden technický dotaz. Je probém v mosazných přechodech na aparatuře - závit, převlečná matka? zařízení bylo snadno rozebiratelné. Celkem tedy 3 spoje - před reakčním členem, za reakčním členem a převodní potrubí-chladič. Nebo je mosaz k těmto účelům nevhodná. Jímka pro chladič na převodním potrubí, by se mi taky jako nejjednodušší jevila mosazná.
OdpovědětVymazatOprava: jímka na chladič bylo myšleno jímka pro teploměr :)
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatv tak malé míře, jako jsou šroubení či jímka na teploměr, mosaz nevadí. Jen si dejte pozor na těsnění, nepoužívat gumu ale raději teflon apod.
U jiných čásí se ale mosazy vyhněte, nemá příliž vysokou odolnost ke kyselinám ve kvasu.
Mnoho zdaru.
Diky za rady, ted uz se dam do prace.:)
OdpovědětVymazatDobrý mám ještě dotaz, jestli někdo máte zkušenosti s tím, když se při výrobě měděného šneka používá olovo na vyplnění. Přeci i měd je porézní materiál, tak jestli v trubce zůstanou význemné stopy po olovu nebo je toto množství zanedbatelné.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatto je kus od kusu jiné, nicméně na otravu olovem to nebude. Přesto určitě ničemu neublíží šneka na týden naplnit octem (kyselina octová olovo celkem dobře rozpouští). Pak stačí propláchnout.
Mnoho zdaru.
Nestačí místo olova, zdá se mi ten způsob zbytečně komplikovaný, suchý, jemný, křemičitý písek?
OdpovědětVymazatAnebo ještě lépe Cu trubka třeba 22x1 měkký svitek. 168Kč/m. Problém, ale je, že je třeba koupit celý 25m svitek.
Ale podle obrázku to zas vypadá, že je had skoro hotov. Jen dorovnat.
Já jsem kdysi stáčel hada podobného průměru, ale z tvrdé mědi a byla to hrozná práce a bez autogenu a postupného nahřívání neproveditená. Jenže tehdy nebylo z čeho vybírat. A dnes je měkkých Cu trubek plný internet. Dokonce jsou některé i uvnitř leštěné.
Ještě se zmíním proč preferuji tak velký průměr. Je to kvůli tlaku ve vařáku a těsnosti všech spojů. Hlavně toho pod víkem. Zkuste profouknou ústy trubky různých průměru...
Ale stejně se mi více líbí chladič Liebigův, i když ho nemám, protože čištění spirály mechanicky je prakticky neproveditelné a čištění chemické časově náročné a nikdy se nedosáhne výsledků jako s drátěnkou nebo houbičkou s pískem..
Rafael.
Souhlasím, že vyrobit hada z měkké Cu trubky je snadné a trubky jsou dostupné. NA druhé straně je to, že ho zkouším vyrobit z materiálu, který mám doma a tudíž mě nic nestojí.A dopadlo to jak říkáte - nakonec vyhrál písek. Osobně by se mi taky hodně líbíl klasický Liebig, jenže mám furt nějak v hlavě, že to na tom metru nemůže ochladit :))). Ale pan Deslik 100% ví co píše, když ho zde doporučil. Uvidím do budoucna, třeba až dojde na čištění šneka, tak s tím švihnu a vyrobím Liebiga :).
OdpovědětVymazattalefZdravim. K chladiči Liebiga bych chtěl uvést, že když spočítáme povrch válce 1000x16 mm tak nám vyjde0,05066 m2- při použití trubky
OdpovědětVymazato průměru 12 mm délky 3m tak je plocha 0,26239- takže je z výpočtu zřejmé, že je účinná plocha asi 5 x větší- takže není třeba dělat zbytečně dlouhé chladiče.
Zdravím pánové. Nevím jestli je to pro někoho novina, ale našel jsem žebrované mměděné trubky od f. Žaba s.r.o. možno najít na internetu. Různé průměry, takže na ten rovný chladič by to byla paráda. Začínám na tom pracovat kde se to dá sehnat a kolit to stojí, ale mělo by to být lepší jak hladká trubka. Napiště svůj nároz.
OdpovědětVymazatDobrý den, mám v plánu zhotovit chladič podle Liebiga, ale mám problém s výškou, 1m dlouhý chladič se tam nevejde.
OdpovědětVymazatMá smysl chladič, ke by bylo několik (asi4-6) svislých trubek dlouhých 500mm a vnitřní průměr 11mm. Nechtěl bych chladič dávat šikmo, byl by 100%svislý. materiál-nerez. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatpředpokládám, že píšete o chladiči 1 (pro vytváření refluxu pro deflegmátor), protože chladič 2 neni ve svislé poloze. U tohoto chladiče neni třeba takový chladící výkon, takže 0,5 m podle Liebiga by klidně mohlo stačit, pro jistotu s žebrovanou vnitřní trubkou. Dalším řešením je spirálový nebo talířový chladič, ovšem oba dva se dost špatně čistí.
Mnoho zdaru.
dobrý den mám 100litrový kotel a chci si k němu vyrobit nerezový trubkový chladič jako mají na fotkách firmy kovoděl janča sro. ve válcí o délce 1metru s průměrem 20cm bych umístil svisle 9 trubek s vnitřním průměrem 1cm a délkou 1metru čili dohromady 9metrů trubky. vodu bych nechal cirkulovat nejspíš bych obohatil o nastavitelný termoventil který bude hlídat teplotu chladící vody. tento chladič mě zaujal tím že se dá před sezonou lehce a rychle vyčistit a to i mechanicky. myslíte že bude chladící výkon dostačující? popřípadě by nebyl problém použít více metrových trubek. děkuji za radu velice si toho cením.
OdpovědětVymazatUrčitě by to na uchlazení bohatě stačilo.
OdpovědětVymazatAle devět trubek, přívod shora, odtok zdola.., to je asi třeba je pak nějak spojit..., to už máme nejméně osmnáct spojů a těsnění, teda pokud konstrukci toho chladiče dobře rozumím.
Když tak mně prosím opravte.
Není to jen marketingový tah výrobce, nabízet takový chladič?
Něco podobného jako jak nabízí ,myslím, Medienka u nějakého svého aparátu odlučovač methanolu:-(((((((((
*
Není to moc krkolomná a zbytečně pracná cesta?
Ale asi záleží co máte doma..
Není, ale přece jen lepší klasický Liebeg jak doporučuje Deslik?
Navíc v kombinaci se žebrovanou trubkou kterou objevil kolega o pár příspěvků výš:-)))
*
Taky doporučuji zvážit při použití takových chladičů jejích možná rizika a nevýhody.
Třeba z různých příčin výpadku chladicí vody. A nemyslím tím třeba jen bezpečnost, ale i velké ztráty výparem, případně nemožnosti pokračovat v započaté práci.
Spirálový chladič cca 6m dlouhý v nádobě cca 150l je schopný, i když na hraně, uchladit celou 1D 130l lutru.
A dá se do něj případně i přilévat horem voda z jiného zdroje, případně přihazovat sníh atd...
Ovšem to jeho čištění:-(((((((((
To si, ale musí každý vyřešit podle svých podmínek sám.
Jen ještě připomenu. Odtok je v horní části nádoby a odtéká samospádem. Jen je třeba použít světlosti alespoň 2", jinak se zahlcuje. Naproti tomu přítokový ventil v nejnižší jeho části je kvůli snadné regulací vhodné volit co nejmenší.
Rafael
Dobrý večer, pročítám si tu konstrukce chladičů jak s točenými či vícetrubkovými systémy a stále mi vychází jako nejúčinnější co do chlazení i co do čištění talířový chladič z nerezu. Někdo výše vzpomněl, že Janča sro takový vyrábí a i v amaterských podmínkách není těžké ho vyrobit.Je to v podstatě dvouplášťová trubka s pevným dnem kde odtéká destilát a nahoře má víko, do kterého vstupují páry. Celý "fígl" je v nekonečném šroubu M8 , který je dole pevně přichycen maticí, jedna uvnitř a druhá venku a zakontrováno. Na šroubu je asi ve vzdálenostech 80mm za sebou dvěma matkami upevněno asi 12 talířků, jejichž průměr je asi o 2-3mm menší než vnitřní průměr stěny chladiče. Samy o sobě talířky nechladí, ale donutí páry aby je obcházely a tudíž se dostaly do styku s vnitřní chladnou stěnou chladiče. Horní "deklík", kudy pára vstupuje je přitažen křídlovou maticí za onen "nekonečný šroub".Chladič je vysoký asi kolem metru, ale z praxe bych dal hlavu na špalek, že k uchlazení stačí míň než poloviční pro 110 litrový kotel, protože se mi zahřeje tak nejvíš třetina na 20 stupňů. Rozdělat střední tyčku z talířky je jednoduché, protože dole uvolníte jednu matici a nahoře odšroubujete křídlovku a talířky s tyčkou jsou venku.
OdpovědětVymazatS.
Pěkně jste konstrukci toho chladiče popsal.
OdpovědětVymazatAle vidím problém v tom více než 1m dlouhém šroubu. Ne, že by doma nešel vyřezat tak dlouhý závit ,ale do nerezu to bude fuška. Soustruh s pojízdnou lunetou nebo větší množství zničených závitových "oček".
Nechcete ty kolečka raději přivařit?
Nebo pokud trváte na matkách, tak prostor mezi kolečky na té vodicí tyči trochu odsoustružit a řezat jen kousky závitů nutných k uchycení těch plechů.
Ať se daří.
Rafael
Dobrý den, metrové závitové tyče se prodávají i v nerez provedení, takže to není problém. :-))
OdpovědětVymazatPro úplnost: třeba na http://www.spojnovak.cz/zavitove-tyce-nerez/ stojí 82.8Kč včetně DPH
OdpovědětVymazatS.
Tak to se omlouvám za nevědomost a zbytečné zahlcování blogu. Člověk má napřed přešmejdit dostupné materíály než napíše nějakou pitomost.
OdpovědětVymazat*
Hned teď jsem oslovil vyhledavač, tak - nerez 1m M8 - eshop Šrouby Soukup. 44Kč bez DPH .
*
Byl jsem totiž zvyklý si vše dělat sám a materiál shánět všelijak. Jinak to kdysi ani nešlo.
(Např.tyč s trapézovým závitem k lisu na ovoce jsem dělal asi týden)
*
Inzerát: Prodám bohatě vybavenou domácí dílnu. Zn. Levně.
Rafael
Dobrý den,chci reagovat na příspěvek ze 13.2. Talířkový chladič - pěkně rozepsán - vždy jsem přemýšlel, jak to ten Janča má naskládáno...
OdpovědětVymazatJen prosím napište, jaký máte vnitřní průměr trubky nebo jaké velké jsou talířky. Ať vím, od čeho se odpíchnout.
Děkuji Vám mnohokrát.
Dobrý den, odpíchněte se od vnitřního průměru stěny chladiče a pak talířek nechť je o 2-3mm menší. Vmém případěje vnitřní průměr asi 15 cm, ale neměřil jsem to. Tak mě napadá,o co by se zjednodušila konstrukce kdyby nebyla kruhového průřezu, ale čtvercového(obdélníkového)průřezu :-)))
OdpovědětVymazatA co takhle svislá dvouplášťová nádoba bez dna?
OdpovědětVymazatVnitřní trubkou by klasicky zdola proudila chladicí voda a srážely by se na ní páry. Kondenzát by dole volně odkápával v mezikruží. Prostor mezi vnitřní trubkou a pláštěm taky 2-3mm jen talířky by nahradila ta vnitřní chladicí trubka.
Teoreticky by to fungovat mělo, jen nevím s jakou účinnosti.
Nezkoušel někdo takovou šílenost?
Rafael
zdar všem "šílencům" :-) jistě by to fungovalo, jen by se muselo řešit čištění té 2-3mm mezery.Já měl spíš na mysli, že konstrukce čvercového řezu by byla jednodušší tím, že plášť vnitřní i venkovní stěny by byl jen z plechu ohnutého na ohýbačce a nemuselo by se to zkružovat. talíře podobně čvercové jen ustřižené na nůžkách. Ale jako námět k zamyšlení s vodou uvnitř...? třeba jo:-)))
OdpovědětVymazatČištění by po odmontování vnějšího pláště bylo jednoduché. (Dokonce jednoduchší než u talířového chladiče.) Byl by připevněn maticí a jen by se stáhl. Vnější závit by třeba mohl být vyřezán na trubce odvodu chladicí vody. Přívod chladicí vody do vnitřní trubky by nemohl být středem, ale z boku. Ve vnějším pláští by proto pro něj byla vyřezána drážka.
OdpovědětVymazat*
Ještě k těm talířkům. Kolečka jdou dobře a velmi přesně vypíchnout na soustruhu. Zvlášť jak mají ve středu díru:-)))))
Žádný problém ani v případě nerezu. Problém by, ale byl s přesností v případě ohýbání nějakého profilu z plechu. To bych raději sháněl nějaké trubky.
*
Zkoušel jsem taky na netu hledat měděné a nerezové jekly.Ale moc jsem neuspěl. Z nerezu se sice větší rozměry vyrábějí, ale hrubostěnné, tudiž těžké,drahé a nevhodné. U mědi je výběr ještě menší, jen malé rozměry.
Ale třeba jsem něco přehlédl, protože jsem bádání věnoval jen část noci.
Rafael
Mám ještě dotázek: Jak dlouhá má být ideálně trubka od vařáku k chladiči a pod jakým sklonem?
OdpovědětVymazatDěkuji, Ondra
Ondro, v délce spojovací trubky vařák-chladič žádné záludnosti nehledejte. Je dána jen vzdálenostmi přístrojů a místními podmínkami..
OdpovědětVymazatJen z důvodu čištění by neměla být zbytečně dlouhá.
*
Sklon trubky od vařáku k chladiči by už diskutabilní "být" mohl. Nevím teoreticky jestli je lepší "částečná kondenzace a stékání velmi malého množství" kondenzátu zpět do vařáku anebo samospádem do chladiče.
Ale většinou se používá varianta s kolmým výstupem z vařáku a pak dolů k chladiči.
Osobně v tom vidím snahu, aby chladič nebyl moc vysoko a nebyly problémy s podkládáním sběrné nádoby.
Ale je to jen můj názor a prostor pro diskusi
A taky jsem to v laboratorních podmínkách i kdysi testoval. A nezjistil jsem ve směru sklonu té trubky žádné větší rozdíly.
Tak prosím o zveřejnění praktických zkušeností těch, kdo se tím někdy praktický zabývali.
I když si myslím, že to bude jen diskuse čistě teoretická a nemající valného vlivu k praxi.
Osobně si myslím, že je to jedno...
Co Vy?
Rafael
Ptám se proto,že logicky se mi naskýtá nejjednodušší konstrukční možnost výstupu trubky z dómu pod úhlem asi 45°nahoru,tak jestli to tak může být.
OdpovědětVymazatPo cca 5cm bude následovat rozšíření s teploměrem a dále pokračovat pod stejným úhlem nahoru ještě 70cm.
Pod ostřejším úhlem by už trubka kolidovala s klikou míchadla ve vrcholu dómu.
Je delší trubku vhodné opatřit izolací proti předčasné kondenzaci?
Nebude vadit možné malé jezírko kondenzátu v rozšířené části u teploměru?
Velmi děkuji za rady!
Pojistný ventil mám vymyšlený kombinovaný s "tlakoměrem"
OdpovědětVymazatve formě temkostěnné silikonové trubky (bužírky) délky 20cm o průměru 2cm, zaskřípnuté na jedné straně, nasazené na krátké trubce na víku.
Podle toho, jak bude tuhnout odhadnu tlak a případně uberu plyn.
Při přetlaku se svlíkne z trubky a tím ji otevře.
Ondro, izoluje se trubka deflegmátoru, (rektifikátoru), naplněného kroužky, kuličkami, nařezanými trubičkami apod. z důvodu aby se páry nesrážely a nestékaly jen po ní, ale pokud možno v co největší míře a ploše v náplni, tudíž na daleko nesrovnatelně větší ploše. Rektifikace, deflegmace =provařování zpětně stékajícího kondenzátu na co největší ploše a v co nejvíce "patrech".
OdpovědětVymazatToto se používá pro získání pálenky jednou destilací nebo k výrobě lihu.
(Jsem to trochu pro lepší pochopení trochu zjednodušil)
U přestupních potrubí toto řešit vůbec nemusíte! Tam k podobným jevům dochází jen na stěnách trubek, tudíž velmi omezeně a zanedbatelně.
Ale v každém případě, vše co byť i částečně zkondenzuje a zteče zpět do vařáku není špatně, ale přispěje při 2D k rafinaci. I když v malé míře.
Taktéž to jezírko poblíž teploměru o kterém píšete se takto bude chovat.
Takže ten sklon si udělejte jak píšete a jak z konstrukčních důvodů potřebujete.
Ať se daří!
Rafael
Zdarec, nemá prosím někdo konstrukční řešení talířového chladiče? Nějak nechápu jak to vykoumat. Díky za jakékoliv info
OdpovědětVymazatAleš
Princip i návrh provedení je o pár příspěvků výše (stačí si to pořádně pročíst), i s odkazy kde lze shlédnout v rozebraném stavu. Při troše představitosti, to musíte zvládnout i sám.
OdpovědětVymazatDobrý den všem, dotaz: mám problém s vodou na chlazení. Máte někdo zkušenosti se vzdušným chlazením? Mám představu tak 20m Cu trubky ve spirále, průšr trubky tak 18mm...
OdpovědětVymazatDobrý den všem, dotaz: mám problém s vodou na chlazení. Máte někdo zkušenosti se vzdušným chlazením? Mám představu tak 20m Cu trubky ve spirále, průšr trubky tak 18mm...
OdpovědětVymazatDobrý den, dotaz asi úplně nepatří přímo do této sekce ale snad někdo bude vědět. Řeším jak napojit na skleněný chladič ,který je na vstupu osazený zabroušeným kónickým hrdlem, na propojovací Cu trubku. Trochu se obávám spoje měď na sklo protože každé bude mít jinou tepelnou roztažnost a nerad bych, aby mi chladič praskl, to by byla škoda.. Jinak stránky jsou bomba, našel jsem zde spousty důležitých a užitečných informací a insporace..
OdpovědětVymazatV technické praxi se to dělá jednoduše tak, že koupíte (v laboratorních potřebách) skleněnou trubici se stejným zábrusem, jaký má chladič. Na tuto trubici "nasadíte volně" měděnou trubku o větším průměru (asi tak o 1 - 2 mm), a po všech "potřebných úpravách" ji přitmelíte na to "sklo" (lze k tomu použít různé tmely, pružným bych dal já přednost).
OdpovědětVymazatŠlo by sice použít i potravinářskou pryž, ale sehnat "příslušný" průměr je většinou dost obtížné.
Tak zkuste ten první případ. Držím palce.
Zdravím Ljz.
Dá se použít i netechnické řešení.
OdpovědětVymazatKorkové špunty se dají koupit v různých průměrech. Převrtat je a pomocí měděných trubiček a silikonových hadiček provést potřebné spoje. Korek teplem a vlhkostí změkne, je poddajný a dobře těsní.
Rafael
Díky za rady, nakonec jsem to vyřešil zapomocí korku. Až bude kolona celá hotová tak se podělím o foto a poznatky..
OdpovědětVymazatPro občasné použití to samozřejmě stačí. Ale je to fact netechnické a je třeba to pořád hlídat a korek dotlačovat.
OdpovědětVymazatK solidní práci je lepší použít to co psal Lojza. Ale je velmi důležité namazat zábrusy silikonovým olejem nebo vazelínou aby se do sebe "nezakously" ! ! !
Ještě mně napadlo:
Nikdo nereagoval na dotaz "20 m vzduchový chladič."
Nechtěl bych samozřejmě takovou plochu čistit:-(((((, Nicméně vidím v tomto některé zajímavé možnosti.
Nezkoušel to fact nikdo ? ? ?
Rafael
Zdravím Vás
OdpovědětVymazatProblém s chladičem?
U 100l el. kotle při zkoušce "destilovat vodu" je vše v pořádku ( pára krásně odchází horní trubkou) do té doby.. kdy na odchozí trupku z které jde pára připojím chladič.Chladič trupku jako by ucpe ( přitom jde krásně profouknout - takže ucpaný není) ... Pára začne zvedat měděné víko (pára zvedne i zatěžkané víko 10kg) a odchází tudy.( proste se ji do chladiče nechce) ..Kde je problém? ( chladič je stočená cca 6 metru dlouhá měděná spirála o vnitřním průměru cca 10mm).. nevím si s tím rady :(
Podle mne neodpovídá chladič (trubka o průměru 10 mm a délce 6m) "výkonu" (vývoji množství par, ať vodní páry, nebo později alkoholu), který dostanete ze 100 litrového kotle. Jeho "odpor" je tak velký, že v systému vzroste tlak, který vám zdvihne víko, i když jej máte zatěžkané 10 kg závažím. Měl byste jít s průměrem trubky minimálně o dva řády výše (tak na 18 mm). Sladit "výkon" kotle s výkonem chladiče, je někdy oříšek. Občas se tyto systémy opatřují i manometrem a pojišťovacím ventilem (chrání potom proti explozi). Chce to prostě doladit. Prostě pokus / omyl. Ten stávající chladič bych nechal pro kotlík do 40 - 50 litrů.
OdpovědětVymazatZdravím a přeji hodně trpělivosti při úpravách. Lojza.
Myslím, že problém je v tom, že závity u Vašeho vinutého chladiče mají špatný sklon. A destilát volně samospádem neodtéká, ale hromadí se v trubce a způsobuje navýšení tlaku v systému. Může se jednat třeba jen o jedno místo. V trubce o tak malém průměru je to zvlášť markantní. Zkuste si pomalu do chladiče nalít horem např. 0,25l vody. Musí všechna plynule vytéct a nic nesmí zůstat ve spirále. Takže si případně upravte sklon závitů spirály.
OdpovědětVymazatA přítlak víka" 10 kg" je taky při tom průměru velmi málo. Viděl bych to asi tak aspoň na "100kg".
A apeluji tímto ještě jednou na všechny aby zvážili používání trubek větších průměrů při stavbě vinutých chladičů ! ! !.
Ať se daří.
Rafael
Dobře vyzkouším...závaží "100 kg"? Jako těsněni mezi kotlem a "víkem" je žlab, který je plný vody a víko je v něm ponořeno.Když budu muset víko takovou silou přichytit tak bude tlak pravděpodobně probublávat skrz vodu.. .. u mě bude asi opravdu problém malého průměru trubky chladiče...do utery odzkouším ten sklon.a dám vědět.zatím díky :)
OdpovědětVymazatAha..., já myslel, že máte jako těsnění nějaký silikon, teflon a na víku nějaká závaží. Kameny, cihly, atd.
OdpovědětVymazatTak to ta debata bude o něčem jiném ! !.
*
Ten systém těsnění vodou ve žlábku jsem kdysi viděl v nějakých knihách a nějaký čas jsem o tom i uvažoval. Přišlo mi, ale tehdy, že se ta voda v tom žlábku musí obohacovat lihovou složkou zevnitř a tím, že bude docházet ke ztrátam.
I když jsou dosedací plochy hladké a kapalina k ním přilne a drobné nerovnosti zarovná možná lépe než klasická těsnění.
Ale nedělal jsem v tom směru tehdy žádné pokusy!!!
Takže ten systém v žádném případě nehaním, ale naopak jsem velmi zvědavý na Vaše výsledky a fandím Vám.
Když to fungovalo naším předkům...
Navíc je to velmi jednoduché, rychlé, nemusí se shánět drahá těsnění, pracně přitahovat víko atd.
Takže v tom případě beru zpět i to 100 kg závaží!
To Vaše 10kg musí v tomto případě úplně stačit. A taky si při tomto řešení už nemyslím, že zatěžovat víko nějakým závažím je velmi primitivní řešení.
Ba právě naopak! ! ! !
Mimochodem např. kameninové baňáky na zelí používají stejný princip a i v obytných prostorách nijak neobtěžují - (vodní sifon).........
*
*
-Tak si myslím, že má rada ohledně sklonu šroubovic chladiče je v tomto případě bezcenná.
-Že má pravdu Lojza a že Váš vinutý chladič malého průměru je pro tento způsob těsnění absolutně nepoužitelný.
-A jestli můžu poradit, když chcete použít tento způsob těsnění použijte raději Liebegův chladič.
Ale pokud trváte na spirálovém, který je pro některé místní podmínky nenahraditelný, tak skutečně jen z trubek většího průměru. Ta voda v tom žlábku větší tlaky nemůže utěsnit ! ! !
Čím větší průměr potrubí, tím menší tlak v systému.
A tím lepší podmínky pro destilační pochody. Už po několikáté mi to nedá citovat Deslik: - "Páry se nemají nikam prodírát, mají jen volně plynout!"
*
Přeji mnoho zdaru a napište jak to dopadlo. I po létech mě ten systém zajímá a může pomoci i jiným k "soběstačnosti".
Díky. Rafael.
Já bych k tomu ještě podotkl, že "spirálový" chladič by měl být vždy ve "svislé poloze", právě proto, aby zkondenzovaný destilát mohl volně odtékal !!
OdpovědětVymazatZdravím Lojza.
Tak dnes proběhli pokusy.
OdpovědětVymazatUpřesnění:
Spirálový chladič. Dvě měděné trupky (20 a 10 mm vnitřní průměry) odhadované délky okolo 5m. Menší trubka ( vnější strana vroubkovaná) je vložena do větší. Stočené do šneka(cca 7 závitů).Vnitřní trubkou (10mm) protéká destilát, vnější(20mm) trubkou (v které je ta menší) protéká voda.
Dnes jsem spirály podle rady upravil tak.. ze jsem nalil vodu do chladiče a všechna samovolně vytekla chladičem ven. ...takže tady problém nebude.
Když jsem s takhle upraveným chladičem destiloval vodu.. tak něco málo už chladičem teklo,ale víko se stále zvedalo( vlastní silou skoro neudržím) a těsnící voda prskala ven.
Takže problém bude asi teda v tom že 10mm trubka je moc málo..
+
Další dotaz.
V mezi plášti mam 14 litru vody. Při vaření mi po zahřátí neustále utíká ( hodně utíká !! ) pára z přetlakového ventilu, který je na meziplášti . Je to normální?
Co tam místo vody dát transformátorový olej? Ten by se vypařovat nemel a nic by z přetlakového ventilu jít nemělo.. nebo se platu?...Děkuji za rady, tipy .....
Tak to mně mrzí, že jste to nerozchodil.
OdpovědětVymazat*
A k dalšímu dotazu. V sekcích Vařák a Diskuse je tomu věnováno dost prostoru,
tak jen krátce. Nemůžete od vodního dvoupláště čekat, že Vám bude destilovat vodu !
Rafael
Dobrý večer, čtu tu v předešlých příspěvcích o vhodném spojení skla na kov za pomocí tmelu. Mohl bych poprosit, máte někdo vyzkoušený nějaký nejvhodnější tmel? Když přemýšllím nad neutrálním silikonem a jemu podobnými tak mi přijde, že poměrně "smrdí" a trochu bych se bál to použít aby od toho potom destilát nechytil nějakou pachuť.. díky
OdpovědětVymazatSamozřejmě lze použít i např. dvojsložkový EPOXY (i když není zrovna pružný), degradační teplotu má až kolem 200°C. Nebo i jiný "tvrdý" tmel používaný našimi předky (předpis na něj, bych ovšem musel vydolovat, někde z Archivu" !!) Zde to je potom systém : pokus - omyl !!
OdpovědětVymazatSuper rady. Také přidám svou zkušenost. Na cca 60L vařák jsem dříve používal chladič ze stočené vnitřní-10mm Cu trubky délky 2m. A měl jsem neustále problém s utěsňováním, neboť páry nestačily protékat malým průměrem. Dodatečně jsem udělal nový chladič z topenářské Cu trubky 15mm (rovněž 2m) a bohatě to stačí. Po sestavení aparátu udělám zkoušku profouknutím - ústy, zda někde "nesyčí" na netěsnosti a začnu topit.
OdpovědětVymazatKdo by měl zájem o talířový chladič,výšky 600 mm,průměr talíře je 230 mm,výtoková trubka je 22 mm.Materiál,měď spoje mosaz.Talíře jsou čtyři nad sobou.Chladič byl používaný,ale naprosto v pořádku.Info na abfana@seznam.cz,Okolí Brna.
OdpovědětVymazatstacilly by talire 4cm v delce 1metr asi 15kusu jako chladic cele by to bylo v trubce prumjer 42 vnitrni prumjer a chlazene vnejsim vodnim plastem podobne jako janca jen talire mam jen 4cm prumjer trubka kolem nerez vse je dano cenou a dostupnosti materilu stacilo byto na 100l varak dotaz dekuji
OdpovědětVymazatMám podobný přístroj jaký je v sekci deflegmátor.
OdpovědětVymazatNevím kde umístit teploměr. Má být v horní časti deflegmátoru, nebo se montuje mezi chladič 1 a chladič 2.
Podle mě by se měla měřit teplota páry vycházející z deflegmátoru, ale nevím, proto se chci zeptat Vás.
Můžete mi zkontrolovat postup:
Při mírném zahřívání kvasu, jede CH1 na plný výkon, aby jsem získal kondenzát na reflux. Odoberu předek.
Mírně otevřu ventil regulace refluxu. Vzniklý kondenzát steká do deflegmátoru, kde ochlazuje páry, aby teplota byla v rozmezí cca 78-80°C. Snížim výkon chladiče 1. (chladič 2 jede vždy na plný výkon).
Začne se jímat jádro.
Před koncem, se zvedne teplota páry v deflegmatoru, proto opět pomoci ventilu, znížim teplotu páry.
Předem děkuji za odpověď a zkontrolování.
Petr
Dobrý den všem,
OdpovědětVymazatpročetl jsem si tenhle blog a pochopil jsem sistém talířkového chladiče, ale pořád nevím jak spočítám průměr a délku vnitřní trubky, aby mi to chladilo tak jak má. Nemůže mi někdo poradit?
Děkuji
Pro kotliky 50 - 150l se doporučuje talířový chladič ø 100 - 150mm dlouhý 1000 - 1500mm.
OdpovědětVymazatRafael
Děkuji ti za odpověď, ale je k tomu doporučení i nějaké vysvětlení, proč tak veliký průměr,v porovnáním s chladičem na obrázku - rovná Cu trubka, průměr 16mm, délky 1000mm
OdpovědětVymazatChladič na obrázku je Liebeg, úplně jiný systém a díky své chladicí ploše nejméně výkonný a s velkou spotřebou chladicí vody. Ale jeho výhodou je velmi snadná výroba a čištění.
OdpovědětVymazatChladiče talířové mají daleko větší chladicí plochu a tudiž i výkon a účinnost.
Navíc oproti šroubovicovým a Liebegům jsou ochlazované páry talířky nuceny proudit hlavně v aktivní chladicí zóně.
Chladiče spirálové mají zvětšenou chladicí plochu dosaženou díky své délce, 3-6m, a talířové zvětšením průměru a těmi talířky.
Používané rozměry jsou empirické, vzorce pro jejích výpočet neznám.
Rafael.
Zdravím,
OdpovědětVymazatsedím už pár týdnů na teorií:-) destilace a rektifikace ethanolu. Čtu skripta a odbornou literaturu k chemickému inženýrství a poté pochopitelně k destilaci "lihu".
Tedy pár postřehů k tématu "chladič": spotřeba vody v chladiči (stejně jako v deflagmátoru) z entalpické bilance celé soustavy, takže bez dimenzování a hodnot zbytku nelze říci, kolik vody bude k ochlazení čeho potřeba (vše závisí na "bohatství" těkavých par, na tlaku, teplotě, množství, rychlosti, vizkozitě atd. apod.), ale obecně se dá ze vzorce pro výpočet spotřeby chladící vody říci, že je nutné znát (matematicky stanovit, odečíst, převzít) toto:
1) specifická tepelná kapacita vody
2) rozdíl teplot na vstupu a výstupu z kondenzátoru
3) kondenzační teplotu par v hlavě rektifikační kolony (odečítá pro jednoduchost se z McCabe-Thieleho rovnovážného diagramu pro etanol-voda)
4) teplota vnějšího refluxu (odečítá pro jednoduchost se z McCabe-Thieleho rovnovážného diagramu pro etanol-voda)
Poté počítáme molové výparné teplo destilátu z molových výparných tepel složek při kondenzačních teplotě (použijeme diagram korečních součinitelů), přičemž zjistíme molovou tepelnou kapacitu destilátu a tyto hodnoty zadáme do rovnice, ze které vypočteme hmotnostní tok vody v kg*h-1.
---
Řekl bych, že bez teoretického nastudování tématiky a výpočtů, se člověk pouští na příliš tenký led experimentování. Na druhou stranu, všechny publikace pochopitelně řeší především tématiku energetické efektivity v průmyslové destilaci a rektifikaci, kterou domácí paliči mohou odsunout na druhou kolej. Nicméně chemicko-fyzikální zákony platí vždy - ať už destilujete 5 nebo 150 litrů čehosi...:-)
Ahoj všem, pořád se mluví o materiálu na RČ. Může mi někdo poradit nebo je někomu 100% známo, jaké je označení slitiny mědi vhodné pro použití při destilaci. Nějaké ČSN nebo dokonce konkrétního dodavatele materiálu? Díky.
OdpovědětVymazatZdravím Josefe.
OdpovědětVymazatJá bych tu měď až tak neřešil. Použitelná pro naši praxi je každá a taky se pro destiláterské použití liší od sebe jen minimálně. Viz. níže uvádím pár příkladů a norem. Nebál bych se dokonce i nízce legovaných mosazí typu CuSn, CuSn4 a i podobných. Podle mně je důležitá hlavně dostupnost v menším, potřebném množství a cena.
*
O mědi.
------------
V praxi se pod pojmem měď rozumí čistý kov, který obsahuje jen velmi malý zbytkový podíl jiných prvků, příp. velmi nízce legovaný.
Uvedu jen heslovitě a neúplně, více se dá najít v ČSN apod., ale ty nejsou na netu volně dostupné.Normy po ruce nemám, tak snad Vám aspoň trochu pomůžu v bádání když napíšu ty značky a čísla ČSN.
*
Měď tvářená - ČSN 423000, zn. Cu 99.85 nebo OF-Cu, příp. Cu-OF
*
Měď elektrovodná - ČSN 423001 , zn. Cu 99,9E nebo E-Cu58, příp. SE-Cu nebo Cu-ETP
Pro elektrotechnické účely je z hlediska vodivosti vhodnější co možná nejčistější měď. Veškeré doprovodné prvky jí snižují. Svařitelná.
Složení:
Cu - 99,9%
O - 0,005-0,04%
*
ČSN 423002, zn.Cu 99.95
*
Měď zvlášť vhodná ke svařování - ČSN 423003, zn.Cu 99,85(CUP), nebo Cu-DHP,
příp. SF-Cu.
Dezoxidovaná měď s přesně omezeným zbytkem fosforu, s výbornými vlastnostmi pro pájení a svařování, se zvýšenou odolností proti vodíkové korozi.
Má trochu horší vodivost, ale zato lepší pevnost a tažnost za studena.
Složení:
Cu ≥ 99,9%
P - 0,015-0,04%
*
ČSN 423004, zn. Cu 99,75
Složení:
Cu - 99,75%
*
Měď tvářená, tzv. technická měď ČSN 4323005, zn. Cu 99,5 (nebo taky Cu-PHC ???)
Vhodná pro elektrotechniku, svařitelná.
Složení:
Cu - 99,95%
P - 0,003%
*
Ještě uvedu pár EN označení:
Cu-PHCE - elektronika, polovodiče, vakuová technika
Cu-OFE - elektronika, polovodiče, vakuová technika, složení 99,990% Cu
Cu-HCP - elektrotechnika, složení 99.95% Cu, 0,002-0,007%P
CuAg0,04P
CuAg0,10P
CuPb1P
CuCr1Zr
*
Snad tam nemám nějaké větší a zásadní chyby..
*
A příklady tvrdosti mědi:
R220 - měkká, trubky lze ohýbat ručně nebo ohýbačkou za studena
R250 - polotvrdá, lze ohýbat ohýbačkou za studena.
R290 - tvrdá, za studena neohýbatelná.
*
Odkazy, např:
-Zadat do Google - 2.21 Meď a zliatiny medi - histproject.no
-Chem. složení několika bronzů je např. na:
http://www.kemper-olpe.de/bronz-cz-11_47_74.html
-složení všeho je bohužel asi jen v těch normách anebo z pohodlí domova na www.keytometals.com největší světové on line databázi kovů. Tam je absolutně vše. Bohužel jen omezeně dostupné.
Ale snad jsem už toho pro osvětu a inspiraci zvídavých napsal dost. I když si stejně myslím, že to pro domácí praxi a stavbu nemá žádný význam.
*
Ještě k té "dobré"svařitelnosti. Ta je v domácích podmínkách pro "amatéra", na rozdíl od snadné pájitelnosti, bez zkušeností a vybavení dost problematická.
Viz: www.svarforum.cz - tam je o tom snad skoro vše. A navíc od "domácích praktiků"
Rafael
Zdravím zkušené,
OdpovědětVymazatmám novou sestavu nerez kolet 125l a měděný liebigův chladič délky cca 120cm, trubka 18mm. Při 1D špendlíky mi kotel často přecházel do režimu odfukování par z výstupu chladiče, viditelně odfukoval cca 2x/vt., vypadá to jak parní lokomotiva... :-) Myslel jsem si že kotel je přetopen (topení dřevem), efekt ale vymizel téměř až ve chvíli kdy přestal kapat kondenzát, bylo zkrátka velmi těžké udržet normální destilační režim. V kotli bylo navíc pouze 40l kvasu. Co je problém? - příliš rychlá destilace/ přetopený kotel, nebo špatné rozměry chladiče? Ty by ale podle všech příspěvků výše měly být OK. Díky za radu, začínám. Pavel
Jo, kotel byl zřejmě díky malému naplnění přetopen a chladič nestíhal. To se stává, že nezkapalnitelné složky ve formě pár a i teplý vzduch se derou přes chladič a průchodem přes nebo kolem kondenzátu se vytvářejí ty pazvuky. Někdy se i celý aparát tímto rozvibruje. Stává se to, hlavně u chladičů spirálových apod. se špatným sklonem, kde se místy díky tomu špatnému sklonu tvoří jezírka kondenzátu a ten samospádem neodtéká, ale musí být vytlačován tlakem pár z vařáku. Ideální stav je ten, že sklon trubky chladiče díky samospádu jakoby páry z vařáku i zkondenzovaný destilát z trubek vysával ven. Náprava mimo "narovnání" je i ve zvětšení průměrů trubek.
OdpovědětVymazatNicméně pokud z chladiče nevytéká teplý nebo horký destilát a nenastává ve vařáku větší nárust tlaku neudělá to při 1D žádnou škodu a při daleko pomalejší 2D, pokud se nejedná o větší konstrukční vadu, se nic podobného neprojeví. A ve Vašem případě - Ø18mm a Liebeg musí být při 2D vše bez problémů.
Rafael
Rafael: děkujii velmi za komentář. Ještě mě napadlo jestli problém nemůže umocňovat velký prázdný prostor nad kvasem (mám tam ještě prostorný klobouk), že jako tento velký vzduchový/parový polštář má větší tendenci se "rozpumpovat"..? Mohlo by pomoci zařadit do cesty par RČ? Při této 1D nebyl naplněn, ale je tam nachystán na 2D a pokud by to pomohlo, nechal bych ho naplněn měděnými drátky trvale. Díky, zdravím Pavel
OdpovědětVymazatO tom vlivu velkého prázdného prostoru jsem nepřemýšlel. Nenapadlo mně to. A vůbec netuším zda to může nějak umocnit to odfukování.
OdpovědětVymazatK zařazení RČ jen tolik, že se při 1D bude zbytečně zanášet a jen Vám přidělá práci s jeho čištěním. Jestli, ale napomůže ke stabilizaci procesu nevím. Spíš bych byl skeptický.
Osobně bych to, pokud jak jsem psal, z výtoku neteče horký destilát nebo viditelně neuniká pára, neřešil a nechal na "pozorování"...
*
Mi se někdy stává, že se z chladiče a přestupníku ozývají nepravidelné, duté rány. A dodnes jsem nezjistil a ani nevypozoroval příčinu. Myslím si sice, že je to způsobeno plápoláním plamenů a vlivem větru náhlých změn tahu komína, ale nejde to jednoznačně idetintifikovat.
Jsem si na to zvyknul a beru to jako "destiláterského skřítka". Jen psa rozčiluje a někdy na něj i štěká..
Rafael
Pára uniká přerušovaně a velmi viditelně (nevím jestli jen kvůli chladu v místnosti), i přiložením ruky je cítit že jde ven/odfukuje pod tlakem. Budu si hrát pečlivěji s topením a případně zvýším sklon liebig. chladiče, dle Vaší rady. Ještě jednou děkuji. Pavel
OdpovědětVymazatMám obavu, jak píšete o té páře, že chladič nestačí výkonu vařáku. Ale podle rozměrů co jste psal by měl... Tak nevím...
OdpovědětVymazatA co vytékající destilát? Má teplotu vstupní chladicí vody? To by měla být základní věc k posouzení účinnosti a použitelnosti chladiče.
Rafael
Musím soupravu ještě více testovat, nemám s ní ještě dost zkušeností. Je fakt, že v jedné chvíli byl konec trubky (za chlazenou částí která byla ledová) opět lehce zahřátý od páry, ale to bylo zřejmě ve chvíli přetoppení kotle. Chování mé soupravy mi nejvíce sedí na Váš popis toho že páry protlačují destilát před sebou, protože proud/nitka destilátu se zesiloval/zeslaboval v rytmu "funění" :-) par z chladiče.
OdpovědětVymazatJinak nevím, jestli došlo k nějaké velké ztrátě vlivem úniku par, ze 40l špendlíkového kvasu mám 5l lutru, sbíráno do 20% - to ale asi těžko posoudit že...
Budu dále testovat a uvidíme.
Jsem ale moc rád že to můžu s někým kdo tomu rozumí probrat, díky. Pavel.
Pěkný den, nevím zda tu nebylo tohle řešení již probíráno. Mám kotel nerez dvouplášť 50 l, rozhodl jsem se vyrobit chladič liebig, ale za použití 3 paralelních trubek průměru 12 mm umístěných do trubky 35 mm, délka 1m a dát celý chladič kolmo. Jak se Vám pozdává tohle řešení?
OdpovědětVymazatJak dlouhý by měl být Liebigův chladič na kotel 50-150 l průměr trubky 22 mm? Aleš
OdpovědětVymazatZdravím, tak liebig s paralelníma trubkama 12mm, délka 3x1metr chladí naprosto skvěle. Ale vyskytl se mi problém, že ke konci pálení začne kolísat hladina v epruvetě a lihoměr tím pádem skáče s hladinou. Čím to může být?
OdpovědětVymazatTo Rafael:
OdpovědětVymazatk diskuzi z 2.října výše - vypozoroval jsem že chladič se začne chovat divně (odfukuje páru přes destilát s frekvencí 2-3x /vt.) v případě že je celý ledově chladný, vodou kolem 6°C. V případě že je horní 1/3 chladiče teplá a postupně se zchlazuje tak destilát teče normálně tenkým proudem bez odfukování. Čím to může být? Jsem z toho úplně jelen, vysvětlit nedokážu.
Sklon chladiče je cca 25-30°, zvětšení sklonu o cca 10°(víc stávající konstrukce nedovolí)nemělo na chování chladiče patrný vliv.
Díky za komentář Pavel
Pavle, asi jste toho Destiláterského skřítka odhalil.
OdpovědětVymazatDík.
*
To mně nenapadlo. Asi je pro správnou funkci chladiče nutné postupné chlazení. Stav kdy se páry chladí pomalu a nenastane jejích náhlé zchlazení "šokem" - z 80°C na třeba těch 6°C jak píšete.
Že je lepší aby teplota chladicí vody byla v místě vstupu pár do chladiče blízká jejích teplotě. Přiznám se, že tohle jsem nikdy neřešil. Spíš jsem se snažil aby mi z chladiče nevytékala moc horká voda, Kvůli biotopu v septicích....
*
Při nejbližší příležitosti vyzkouším a dám vědět.
Ještě jednou dík za postřehy. Jak ten pes někdy na toho skřítka štěkal..... :-(((((((
Rafael
To Rafael:
OdpovědětVymazatZdravím, prošel jsem zahraniční fóra a zjistil, že to není vzácný problém a zřejmě jsou Liebigy k tomuto chování lehce náchylné. S tím šokem máte pravdu, někteří to označují jako „cooling shock“ a výsledný efekt potom jako funění, odfukování (huffing, puffing). Např. zde: http://homedistiller.org/forum/viewtopic.php?f=15&t=39190.
Vysvětlení je vesměs toto: vlivem velmi studené chladící vody dochází rychlému zchlazení páry na malém prostoru a vzniku slabého vakua. Toto způsobí nasátí páry ze svého okolí (zřejmě obou konců chladiče) a přerušení jinak plynulého proudu par; následný přicházející tlak páry potom vytlačí větší rychlostí páry ven. Někteří dokonce tvrdí že Liebig dokonce nasává okolní vzduch a jeho vlhkost může ředit destilát. To se mi nezdá moc pravděpodobné (možná u velmi krátkého chladiče), protože směrem od kotle přichází pára pod (malým) tlakem a logicky by měla vakuum zaplnit dříve než vzduch z otevřeného konce chladiče.
Každopádně největší vliv na toto chování má chladicí voda, tj. její teplota a rychlost proudění, potom zřejmě i konstrukce celé soupravy. Je zřejmě mnoho aparátů s Liebigovým chladičem, které tento efekt vůbec nevykazují, nebo jen velmi nepatrný. Některým se tento efekt nepodařilo vytvořit ani když se snažili a např používali chladící vodu s ledem, zapojili přívod do horního konce chladiče apod.
Já mohu na svém aparátu tento efekt snadno vytvořit tím, že pustím naplno chladící vodu (voda z vodovodu velmi studená) – do 3vteřin začne chladič odfukovat a kolísání tlaku kopíruje i skleněný lihový teploměr v hlavě klobouku, který kolísá o cca 0,5-1°C v rytmu funění :-). Stejně tak efekt odstraním tím, že chladící vodu zavřu a po ohřátí chladiče do cca jeho poloviny efekt vymizí.
To je také doporučení většiny zkušených lidí na těchto fórech – dodržovat postupný gradient teploty v Liebig. chladiči tak, aby voda z něj vycházející byla velmi teplá až horká a na dolním konci dostatečně chladná na vychlazení destilátu.
Někteří doporučují i strčit dovnitř do konce (a nebo i na začátek) chladiče kousek nerezové nebo Cu drátěnky, tím se efekt odfukování také potlačí. Tímto se ale dle mého odhadu zřejmě zvětší tlak v par kotli, což nevím jestli je správné; sám jsem zkoušel výstup z chladiče napůl uzavřít seříznutým špuntem (tak aby nad nitkou vytékajícího destilátu bylo ještě dostatek prostoru) a odfukování se výrazně zmírnilo, nicméně vzhledem ke zvýšení tlaku se okamžitě zvýšila teplota par v klobouku kotle o cca 3 stupně.
Pro mou aparaturu (kotel 125l dřevo, 100cm leibig chladič z Cu trubky 18mm, napojen přestupnou 30cm trubkou na výstup z klobouku) je jednoduché řešení snížit průtok chladící vody a dosáhnout postupného gradientu teploty v celé délce chladiče.
Možná že by k tomuto efektu tolik nedocházelo, kdyby byla přestupná trubka do chladiče delší, protože už na její délce se teplota páry snižuje...? to už jen spekuluji a nechám na vyjádření zkušenějším.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, třeba to někomu pomůže protože má stejný problém. Je to zajímavý fenomén, ale možná že by se bez něj člověk i obešel :-).
Pavel
Pavle zdravím a moc děkuji za psaní, postřehy, výzkum a odkaz: na http://homedistiller.org/forum/viewtopic.php?f=15&t=39190.
OdpovědětVymazatZas jsou lepší a dál než my:-((((
"Ale jen o pár měsíců"...
*
*
K pokusům jsem se ještě nedostal, není dokvašeno,
Jen jsem zběžně prošel knihovnu - můj archiv. Vilikovského, Dyra, Uhra atd.,tedy žádné komerce ani podobné úrovně ani překlady, jen kvalitní starší zdroje abych zjistil co se tam píše o chladičích. Co jsem kdysi přehlédl nebo tomu nevěnoval dostatečnou pozornost...
A našel jsem jen, že:
"Chladicí voda vytekající z chladiče má mít cca 60-70°C"
Ale blíže se tomu nikdo nikde nevěnoval a ani nenapsal proč... A taky byla asi řeč jen o chladičích spirálových.
*
Zajímavý fenomén to jistě je, jen mně nenapadlo to nikdy moc řešit. Neměl jsem důvod.. Ty anomálie nebyly zas až tak časté a na destilát neměly žádný vliv . Jen na psa, kterého ty rány rozčilovaly a štěkal na ně.
(Mám spirálový chladič cca 6m délky, Ø něco kolem 1" v metrické řadě..., co se tehdy dalo sehnat....
Z důvodu nenápadnosti v plastovém 160l soudku. Přestupník z téže trubky a nad vařákem "pseudodeflegmátor" skombinovaný s RČ Ø 80x600mm)
U Liebiga nevím, ale nevěřím, že by díky tomu "hafkinku" se destilát zakaloval nebo ředil. Nic podobného jsem nezaznamenal.
*
Dlouhý přestupník nic vyřešit nemůže. Prohřeje se a bude mít všude stejnou teplotu. Jedině, že by měl několik metrů.
A nějaké škrcení způsobí nárust tlaku ve vařáku, což se mi nelíbí.
Rafael
nNevíte, kde se dá pocínovat měděná trubka na chladič nebo sehnat nerezový šnek? Adam
OdpovědětVymazatPocínovat nevim a podle toho co se tu někde psalo, je to docela složitej proces, doma asi neproveditelnej.
OdpovědětVymazatNerezovej šnek se dá sehnat nejčastěji z pivovarskýho chlazení, možností je několik
- šroťák, občas se tam oběví vyřazený kusy
- specializovaná prodejna pro pivovarníky
- internet, ale tady nevím, nehledal jsem
- nebo se domluvit ze servismanem, který jezdí do vaší oblíbený hospody čistit trubky,
Bude stačit na Liebiga dát žebrovanou trubku do plastové odpadní roury jak jsem to někde viděl? A délka 3 m průměr 22 na 100 l vařák?
OdpovědětVymazatProsím o názor na pár problémov ktoré mám pri návrhu vzduchom chladeného destilačného prístroja na 6l vína s obsahom 13 až 30% alkoholu:
OdpovědětVymazat1. Predpokladajme, že máme dva 600mm tepelne odizolované deflegmátory s náplňou nerezová drátenka. Prvý by mal rovnaký priemer trubky po celej dĺžke 35mm, náplň by bola len v spodnej polovici a prívod refluxu by sa privádzal do hlavy. Druhý by sa skladal z dvoch 300mm trubiek, spodná priemeru 35mm s výplňou, vrchná priemeru 16mm bez výplne. Reflux by bol privádzaný do vrchu spodnej trubky. Bola by účinnosť oboch deflegmátorov približne rovnaká? Inými slovami - je kontinuálne sa zužujúci deflegmátor účinnejší?
2. Aká teplota refluxu pri vstupe do deflegmátora je najoptimálnejšia?
3. Konštrukčným obmedzením som nútený privádzať reflux do polovice výšky deflegmátora /porušenie odporúčanej zásady/. Zmenší sa účinnosť deflegmátora tiež o 50% ?
4. Z konštrukčných dôvodov pre výkon vzdušného chladiča potrebujem výšku deflegmátora cca 600mm. Ktoré konštrukčné riešenie je účinnejšie? Vyššie spomenutý deflegmátor s dvoma rovnými trubkami rôznych priemerov, alebo jedna 16mm trubka navinutá do špirály s priemerom 150mm tak, aby sa medzizávitové medzery cievky - deflegmátora smerom hore kontinuálne zväčšovali. Spodná polovica cievky - deflegmátora /do ktorej by bol privádzaný reflux/ by obsahovala min. 2/3 dĺžky trubky. Objemy a výška oboch riešení by bola rovnaká.
eko@centrum.sk
Kovoděl Janča nabízí na chladič na vstup termoregulační ventil Danfoss, který hlídá teplotu vody a připouští studenou šetří se tím chladící voda. Nevíte někdo na jakou teplotu je to nastaveno?
OdpovědětVymazatNejlépe by bylo optat se přímo u nich na stránkách www.kovodel.cz; třeba vám to sdělí ...
OdpovědětVymazatJinak to bude nastaveno možná také podle toho, zda se jedná jen o "jednoduchou" destilaci, nebo o rektifikační kolonu. U té bych odhadoval, že by to mohlo být kolem 65°C, což je zhruba teplota pro "chlazení" deflegmátoru nad rektif. kolonou. Pro jednoduchou destilaci to može být i vyšší.
Myslím, že z důvodu aby "správně" měřily lihoměry cejchované na 20°C je teplota udržovaná tím termoregulačním ventilem na nejnižším bodě chladiče podobná. Ale z principu těch ventilů to žádná přesná regulace být nemůže! A vlastně ani nemusí. Ty nepřesnosti v rozdílu pár °C se zas v naměřené lihovitosti projeví minimálně a doma nevadí. A v pálenicích na to mají korekční tabulky nebo softwar. Píšu to proto aby třeba někoho nenapadlo pokusit řídit s tím nějaký reflux v kolonách atd...
OdpovědětVymazat*
A taky ještě popřemýšlejte jestli takovou věc vůbec potřebujete???
Zda nestačí jen ruční občasná regulace???
A při tom se vžijte do role výrobce a prodejce... Snaží se mít samozřejmě pestrou nabídku a prodat cokoliv. A náležitě to na svých stránkách vychvalí.
*
Např. tvrzení výrobce - srovnání spotřeby chladicí vody ve spirál. chladiči ve 130l nádobě a chladiči talířovém je z hlediska účinnosti sice správné, ale pro domácí podmínky silně zavádějící ! ! ! Spirála ve 130l vody je schopna v doporučeném objemu vařáku, i když na hraně zvládnout skoro celou 1D. A když ne, tak jen s velmi malým přívodem chladicí vody. A do další várky pokud se nejedná o "nepřetržitý" provoz těch 130l zchladne a neskončí v kanalizaci.....
*
Musíte si to přebrat sami podle místních podmínek, třeba u chladičů Liebových, talířových apod. Ale u chladicích spirál v nádobách nad 100l je jakákoliv taková regulace podle mého názoru naprosto zbytečná.
*
Ještě, pár příspěvků nahoru - "Hafking". Není asi dobré rychlé, šokové, zchlazování pár ve vstupní, horní, části chladiče. Mělo by být pozvolné! O tom se moc nepíše.
Rafael
Na souborech pro stažení, na sránkách fi Kovověl Janča, http://www.kovodel.cz/ke-stazeni/navody-k-obsluze/
OdpovědětVymazatje uváděna teplota 70°C na výstupu jako mezní, aby byla připouštěna další chladicí voda. Množství by mělo být takové, aby výstupní teplota destilátu měla 18 – 20°C.
Podle „kapiláry“ na vyobrazeních, je teplota pro reg.ventil Danfoss měřena také ve výstupu z chladiče. Tolik ještě k dotazu.
Hodí se nádoba na chladič vyrobit z plastového sudu? Nebo je vhodnější kovový sud? Dolfa
OdpovědětVymazatNení to žádný problém, sám jsem ho provozoval cca 15 let (než ho na mně vymámil soused a já přešel na sklo). Chladicí voda se nikdy neohřeje na takovou teplotu, aby se sud deformoval, nebo dokonce degradoval. Na utěsnění průchodů lze použít elektrikářské průchodky na kabely, příslušného vnitřního průměru, nebo jen zatěsnit silikonem.
OdpovědětVymazatNa různých ukázkách ze zahraničí, plast používají poměrně často.
Děkuji za radu, šlo mi o to, zda to uchladí při poruše vody. Vím, že dřív byly chladiče z dřevěné bečky a zvládlo se to, měl jsem strach zda ten plast nedrží moc teplo. Dolfa
OdpovědětVymazatZdravím všechny milovníky dobrýho pití,
OdpovědětVymazatrád bych postnul varování před použitím chladiče talířového typu. Pro 1 destilaci tento typ samozřejmě nevadí, ale rozhodně tyto typy neradím použít pro druhou (třetí) destilaci a to z toho důvodu, že v tomto druhu chladiče dochází k promíchávání kondenzátu (resp. nerovnoměrnému odtoku z jednotlivých pater) a oddělení je proto nedokonalé!
Jestliže se použití talířového chladiče nemůžete vyhnout rozhodně ho nestavte do svislé polohy, ale hleďte ho nakloit, tím se zmíněný problém částečně kompenzuje.
Co se týče zmiňovaného problému s funěním na ústí chladiče mám za to že se jedná o příliš prudký var, resp. efekt sám je způsoben rychlým zchlazením, nicméně to omezit nelze protože by nedošlo k dokonalému zkondenzování. Doporučuji ubrat výkon na vařáku a případně zapojit míchání, které napomáhá rovnoměrnému rozložení teplot v kotli a též rovnoměrnějšímu uvolňování par.
Pálení nazdar!
Zdravím Unicornus.
OdpovědětVymazatProsím nemaťte a nestrašte lidi.
Talířové chladiče
---------------------------
jsou v destiláterství hojně používané a prověřené hodně dlouhou dobou!
Není Váš problém s ním způsoben jeho špatnou konstrukcí? Např. když doporučujete jej umístit šikmo - nejsou talíře vypouklé směrem nahoru a neshromažďuje se v nich destilát?
*
"Hafking"
-----------------
Příliš prudký var a nedostatečnou účinnost chladiče snad není třeba řešit, to by mělo být každému jasné.
A protože ten jev se vyskytuje i při 2D, tak míchadlo ho nevyřeší. Je jen o zabránění šokovému zchlazení pár ve vstupní části chladiče.
A k tomu stačí aby tam teplota chladicí vody byla 60-70°C.
Chlazení Zdar!
Rafael
Pane Rafael,
OdpovědětVymazatrozhodně nepíšu dojmy ale ověřené zkušenosti, v tomto případě bohužel ověřené špatnou a drahou (talířový chladič od pana Janči stojí 6000 kč) zkušeností. Moje rada je talířovému typu se zcela vyhnout, naklonění kompenzuje jeho nevýhodu jen velmi nepatrně. Bezpochyby funguje skvěle pro destilaci vody. Problém v destilaci alkoholu spočívá v tom, že destilát se na talířích shromažďuje i když jsou zcela rovné (obyčejně mají ale ostrý okraj, který způsobí vytvoření kapkové bariéry). Zadržuje se na nich dokonce i v případě, že jsou sklopené dolů nebo je celý chladič nakloněný, a to vlivem velké smáčené plochy a zdržení kapaliny díky odporu vůči proudu kondenzátu.
Prostě a jednoduše talířový chladič klade průtoku kondenzátu VÝRAZNĚ VĚTŠÍ ODPOR než typ liebig nebo spirála. Je absolutně nezbytné aby zkondenzované páry odtékaly z chladiče v takovém pořadí v jakoém zkondenzovaly a talířového typu tomu tak v žádném případě není.
Jestli mi nevěříte tak do něj nahoře nalijte přesně změřené množství (vody či aloholu) a změřte čas za jaký vám toto množství vyteče. Zkuste si to na talířovém typu a na spirále. Uvidíte že liebigovi či spirále vám vyteče všechno a to za dobu úměrnou délce trubky, kdežto u talířového chladiče budete sedět hodiny a NIKDY vám již všechno nevykape. v ideálním případě pokud jste opravdu hravý člověk a duší experimentátor, připravte si kapaliny různé barvy a lijte je do chadičů postupně a dole si je zkuste oddělit - u spirály i liebiga oddělíte dokonale a talíře budete mít přechody rozmazaný přesně jako v případě oddělování úkapu či dokapu.
Takže mi tu klidně vykládejte jak je to úspěšný typ chladiče v destilatérství, ale u mě budete v nejlepším jen výjimečně persistentní bludař.
Zdravím vás, vaše příspěky tady mají jinak docela hlavu a patu, ale tady jste bohužel dost vedle.
Ondra M. alias Jabberwock alias Unicornus
Ondro. Zdravím.
OdpovědětVymazatPersistentní bludař:-))))))))
No nevím....
*
Na svou omluvu jen uvedu, že talířový chladič nemám, takže ani žádné praktické zkušenosti s ním.
(Preferuji zařízení co nejjednoduchší a odolná proti nejrůznějším poruchám a výpadkům...)
*
Nicméně nikde jsem nenarazil na žádné špatné zkušenosti s ním. A to je v destiláterské praxi dlouho používán a hojně rozšířen. Odvolávat se na výrobce nebudu, protože ti někdy nabízejí opravdu hrozné věci...
*
Prosím proto čtenáře aby přidali své zkušenosti s talířovými chladiči a hlavně s tím od Janče. 6000Kč je celkem dost i za věc která funguje jak má ! ! !
Haec habui, quae dixi !
Rafael
Dobrý den vespolek,
OdpovědětVymazatpročetl jsem poslední debatu a rád přidám trochu do mlýna.
Já jsem si talířkovej chladič postavil sám a protože se mi nelíbyla konstrukce rovných talířů, pro zmíněnej problém vodního napětí (přilnavosti k povrchu), tak jsem je nechal vytočit nafest a pak je ohřál ve výhni a prohnul, pak jsem je přivařil nad sebe jako deštníky.
Možná že tam dochází k nějakému mírnému (mizivému) promísení úkapu a jádra, ale já nic nepoznal.
Můj dojem je, že se stoupají teplotou kapaliny, se přilnavost k povrchu po které stéká, snižuje,
ale možná se pletu.
Daleko větší problem s mísením jednotlivých frakcí vydím v hojně rozšířené a používané epruvetě, která je často na tomto chladiči osazena a zrovna Janča ji má v nabídce.
Takže se přikláním k Rafaelovi, ale nikdo z nás nemá patent na rozum.
Pálení a očanské neposlušnosti ZDAR
Epruveta.... Jak psal kolega nade mnou...
OdpovědětVymazat*
Osobně si myslím, že je u MALÝCH VAŘAČKŮ velmi škodlivá a nebezpečná věc, která může hodně zkreslit naměřené hodnoty lihovitosti a udělat vice škody než užitku:-(((((((
A tak mně Ondro, díky tomu napadlo a prosím neberte si to nijak zle. Je to diskuse, osvěta a poučení pro ty kdo sem najdou cestu.
Není ten Váš problém s talířovým chladičem způsoben taky něčím podobným. Malým vařáčkem a hodně předimenzovaným dalším zařízením, ve Vašem případě těmi talíři, kde se frakce v tom malém množství snadno smísí a pak obtížně oddělují?
Ono je oddělení frakcí nepoměrně snažší ve větším mmožství. Např. při destilaci 150l lutru se případné chyby spíše "ztratí" než třeba při 30l..
MALUM CONSILIUM CONSULTORI PESSIMUM EST
Rafael
Viděl jsem na Allegro.pl, což je v Polsku to samé jak naše Aukro jak tam prodávají nerezové chladiče a v nich mají spirálu 3m z nerez trubičky 8 mm průměr, která je spirálová. U nás jsem našel v nerez trubkách na vodu, že to dávají vodaři k umyvadlům apod. Asi se to dobře tvaruje, nevím zda v tom trochu destilátu nezůstane, i když to mají kolmo. Jan
OdpovědětVymazatJedná se asi o herezovou trubku vlnovcovou. Jeden vodař mi řekl, že se to dává k umyvadlu apod, ale prý je v tom olovo a proto se to tak dobře ohýbá, byl ovšem pod parou, protože jsme seděli v hospodě, tak nevím
OdpovědětVymazatPred pár rokmi som tu chodil pravidelne ako do školy učiť sa zákony destilácie, problém je v tom, že som sa pustil podľa mnohých odborníkov "slepou" uličkou ktorou je vzdušné chladenie. Bol to však práve vzdušný chladič, ktorý mi pomohol vniknúť do tajov destilácie. Komunikoval som so špičkovými odborníkmi na termodynamiku na Slovensku, v Čechách aj s praktikmi v Amerike. Hodne som sa naučil, pochopil, prepočítaval, porovnával,... Postavil som 6 typov malých vzduchom chladených aparátov s cieľom dopracovať sa k optimálnemu riešeniu pre mňa, lebo optimálne riešenie aparátu pre všetkých neexistuje. Zato optimálne riešenie zvoleného spôsobu destilácie áno. Nájsť optimum so vzdušným chladením je však oveľa oveľa ťažšie. Pri vodnom chladení sa dá vyrátať takmer všetko a ak pripustíte chybu plus mínus nejakých 20%, tak aj pomerne ľahko. Ak však potrebujete vyrátať množstvo sálavého tepla do okolitého priestoru, matematika končí a "pokračovať môžete len s experimentom". To nie sú moje slová ale profesorov termodynamiky v Čechách a na Slovensku. Tento web je vlastne rozsiahlou databázou destilačných experimentov, ktoré pomáhajú riešiť ten či onen konkrétny problém. Udržať takýto rozsiahly web na takejto úrovni a bez žabomyších nič neriešiacich sporov je úctyhodný, lebo každý má právo na svoj názor. Moderátor to má o to ťažšie, že často musí reagovať aj na problém s ktorým sa v praxi nestretol a mýliť sa je ľudské. Ak náš problém zostane bez reakcie máme pocit, že prispievať na taký web je stratou času. Tak to je i v mojom prípade. Preto aj teoretický názor odborníka pomôže možno viac než praktický názor laika. Kto mi pomôže rozvinúť na tomto webe polemiku medzi vzdušným a vodným chladením ako je vyššie, alebo mi pomôže vrátiť sa zo "slepej uličky"? eko@centrum.sk
OdpovědětVymazatVšechny zdravím!
OdpovědětVymazatTak nevím, mám talířový chladič od fi Janča, ale problémy s mísením předkapu, jádra či dokapu jsem nikdy neměl. Spíš mě zaráží že by se na talířkách mělo něco kondenzovat když nejsou chlazené a tudíž mají teplotu blízkou teplotě par. Jejich funkce je jen ta, aby páry musely ke chladným stěnám chladiče,což talířky evidentně chladné nejsou. Anebo se snad mýlím?
Paličům zdar. S.
Zdravím všechny.
OdpovědětVymazatDle mého názoru je pro provádění klasické 2D talířový chladič dobrá věc, především pro svou vysokou účinnost a nízkou spotřebu vody. Nevýhodou jsou větší rozměry, hmotnost a tím i manipulace – v případě potřeby. Kdo má ale dost prostoru a nemusí zařízení rozebírat a uskladňovat, tak prosím. Také se moc nehodí pro rektifikační kolony. Využívám této diskuse a nabízím z pozůstalosti na prodej talířový chladič, klobouk s teploměrem a spojovací trubku mezi nimi. Vše v nerezu, pevné, kvalitní, málo používáno. Rozměr chladiče je asi výška 1500 mm, průměr 30 cm. Foto na požádání zašlu. Email vorr@seznam.cz
Boban
Zdravím vespolek. Máte prosím někdo zkušenosti se stočením měděné trubky na chladič? Potřebuju stočit trubku 12x1 a jako obal chladiče bych rád použil odpadní trubku D=160..
OdpovědětVymazatDíky za rady..
Např. nahoře, příspěvek z 26. září 2011 20:46:
OdpovědětVymazat*
Zkusím to napsat ještě jednou a snad srozumitelněji:
Nejlepší je použít měkké, z výroby žíhané trubky - viz. příspěvek z 5. června 2013 3:24 o mědi. Ty se dají ohýbat "v ruce".
Jinak je dobré, většinou nezbytné, je výkonným hořákem vyžíhat. (Anebo u velkých průměrů je ohýbat v červeném žáru - autogen).
Pak si musíte opatřit kopyto - něco kulatého na kterou se bude trubka navinovat. A to pevně nějak někde ukotvit. Ale tak aby bylo kolem toho kopyta dost místa, protože navinovat se musí plynule a bez jakékoliv prodlevy. Ta většinou způsobí nežádoucí zploštění.
(Nejlépe se to dělá a získá se tím i profi vzhled, na větším soustruhu při malých otáčkách a rychlém posuvu suportu).
Samozřejmě je důležité začátek trubky ke kopytu pevně upevnit.
A úplně nejdůležitější je vyplnit trubku VELMI JEMNÝM, PROSÁTÝM A SUCHÝM křemičitým pískem. Asi takovým jaký je v klasických el. pojistkách nebo v přesýpacích hodinách. O nutnosti pevně uzavřít oba konce trubky snad nemusím ani psát a o tom, že písek musí být v té trubce upěchován a v celé její délce snad taky. Jinak se zploští anebo zlomí.
U malých průměrů trubek a hada bych to doporučil vůbec nepodceňovat! Pokud nebude písek dostatečně tekutý a budete mít někde zlomy, velmi těžko ho dostanete ven. A to nepíšu o zhoršené funkci chladiče -kapsách a zvýšeném tlaku ve vařáku.
*
Ale stejně, pokud z nějakých důvodů nepotřebujete spirálu, zkuste popřemýšlet nad jiným chladičem.
Ať se daří!
Rafael
S kolegou včelařem jsme nedávno řešili obnovu pocínování vnitřní strany starého medometu. Místy mu už cín slezl, ale jinak je ještě zachovalý...
OdpovědětVymazatA dospěli jsme k následujícímu:
(Galvanické pokovení v domácích podmínkách vzhledem k rozměrům nejde použít)
Jan Škeřík, Receptář pro elektrotechnika, 1988.
CÍNOVÁNÍ
---------------------
Cínovací lázeň
Součástky ze železa, mědi a mosazi je možné chemicky cínovat v lázni tohoto složení:
20 g chloridu cínatého
200 g mléčnanu sodného
1000 ml vody
Cínovací lázeň pro zinek:
Zinkové předměty se pocínují v lázni tohoto složení:
10 g chloridu cínatého
20 g kyselého vinanu draselného
1000 ml vody
Cínovat lze máčením i poléváním těmito roztoky.
*
Ale je to jen nápad, není to ještě vyzkoušeno.
Tak mně napadlo, jak se tady kdysi řešilo cínování chladičů. Jestli by to takhle nešlo???
*
Osobně jsem k tomu dost skeptický, ale na tom medometu to vyzkoušíme a dám časem vědět.
Rafael
Děkuji za odpověď a omlouvám se, asi jsem včera blbě pročítal předešlé příspěvky.. Nutně netrvám na chladiči stočeném z cu trubky. Jen mi přijde, že to je jediná možnost, jak docílit nejlepšího poměru velikost chladiče a "výkon" chladiče. Jasně, že přímý chladič (2 cu trubky v sobě) je daleko jednodušší, jen si nějak nedovedu představit, jestli bude fungovat stejně, jako chladič navinutý v odpadní trubce (cca 1m odpadní trubka a cca 4m Cu trubka vevnitř).. Jinak pro přečdstavu, jako kotel mám nerez pivní sud s upraveným vrchem, na ohřev použiju asi Pb vařič Meva Zeus. No, a kolona a chladič jsou momentálně ve vývoji.. :-)
OdpovědětVymazatDeslik někde nahoře psal, že viděl 1m Liebega i na 300l kotli. A bez problémů ho utáhl. Na Váš aparát by stačil i menší.
OdpovědětVymazatNevím, proč panuje taková nedůvěra k Liebegům.
*
Ale nechci Vás od spirály zrazovat. Sám jí mám. Záleží co vyhovuje Vám podle místních podmínek. Spirála ve velké nádobě je dobrá při výpadku el., vody, dá se do ní při přilévat nejrůznější odpadní voda po mytí nádob apod., v zimě přihazovat sníh atd. Ale čistit ji je velmi náročné.
Rafael
Díky, už jsem přehodnotil, na spirálu kašlu :-) Zítra se pustím do Liebiga.. Mám cca 150cm trubky 12x1 a 1m trubky 28x1, takže chladič bude mít něco málo přes metr... Dokoupím dvě téčka, dvě redukce a bude.. Máte pravdu, je daleko jednodušší na výrobu, na čištění a chladící výkon se dá dohnat průtokem chladící vody.. Ale máte pravdu, že by měl v pohodě stačit i menší..
OdpovědětVymazatJa som nedavno zostrojil medeneho sneka, ktory je pri dlzke cez 2m rozoberatelny na 3 kusy. Zamer bol umoznit kompromis medzi jednoduchym cistenim a vyssim chladiacim vykonom. Uvidime, ci to vyjde po zavedeni do prevadzky.
OdpovědětVymazatPoslal by som aj foto, ale nikde na stranke ani po 15min hladania nevidim, ako na to, a to som v oblasti webu a user experience celkom doma. Zaroven to berte ako navrh na obsah :-)
Mario
Adresa byla kdysi uvedena u obecné diskuse, jejím zrušením byla také odstraněna; je taky uvedena někde i v jiné diskusi, ale tam zapadne...
OdpovědětVymazatTakže doposud fungovala mailová adresa : deslik@seznam.cz. Tam můžete "snímky" zaslat a admin je podle svého uvážení zařadí...
Likérům zdar.
Nedá mi to, abych nereagoval na příspěvek ohledně talířového chladiče s tím, že se na talířkách hromadí spousta zchlazeného destilátu. Talířový chladič provozuji, ale nikdy mě nenapadlo, že by se na talířkách srážely páry.A proč? Protože ty nejsou chlazeny a mají teplotu par!! Nutí totiž páry aby je obtékaly a tudíž kondenzovaly na stěně vnitřní trubky která je chlazená z druhé strany vodou. A jestliže dotyčný argumentuje tím, že do chladiče naleje vodu a nevyteče stejný obsah, tak to ano, část vody jistě zůstane na talířkách, ale voda nejsou páry! A zkondenzované páry jaksi nemohou na talířky "přeskočit" když stékají po stěně vnitřní trubky. Snad jsem tímto příspěvkem alespoň částečně objasnil funkci talířového chladiče.
OdpovědětVymazatS.
Dobrý den, vygooglil jsem docela zajímavý odkaz, snad by to mohlo i někoho ispirovat. Zde je http://www.homebrewing.cz/clanek/3621-Vyrabime-si-doma-chladic/index.htm
OdpovědětVymazatJiran69
Taky jsem na něj narazil a uvažoval o případné výrobě. Nutno však počítat s větší spotřebou chladicí vody, protože prostor v hadici je poměrně malý, a aby chlazení fungovalo, musí být „rychlejší výměna vody“. Jinak je to docela dobrý nápad, kdo má k dispozici vlastní studnu a kam dávat oteplenou vodu, mohl by jej použít.
OdpovědětVymazatCo se případného čištění týče, je to stejné, jako u spirály stejné délky, nutno protáhnout „drát“ a potom „čistícího ježka“.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatmám dvouplášťový měděný kotel na 130 lt. Přestupníková trubka o průměru 40 mm a dálce cca 50 cm. Je to jednoduchá sestava. ( Ne kolona) Chci vyrobit chladič Liebig a mám měděnou žebrovanou trubku o vnitřním průměru 31 mm a vnější průměr žebrování je 48 mm o celkové délce 160 cm. ( Žebrované trubky Žaba s.r.o.)
Chladič by byl proti vodorovné rovině se sklonem cca 5 stupňů. ( Na délku 160 cm to dělá proti vodorovné rovině asi 15 cm spádu.) Takto malý spád chci proto, aby vykondenzovaný ethanol měl dostatečnou časovou prodlevu k optimálnímu ochlazení na mnou požadovaných 20 stupňů Celsia na výstupu z chladiče.
Druhý problém je průměr vnější trubky chladiče. Když je vnější průměr žebrované trubky 48 mm bude stačit průměr vnější trubky chladiče cca 60 , 70 nebo 80 mm. ( Podle toho co se mi podaří stočit.) Nechci , aby byl chladič po naplnění vodou příliš těžký. Chlazení provádím nepřetržitým průtokem vody z vodovodního řádu. Dle teploty výstupní vody z chladiče.
Potřebuji poradit se sklonem chladiče a s vnějším průměrem trubky chladiče.
Za Vaši odpověď Vám moc a moc děkuji.
Váš fanoušek Pepa
Sklon stačí a díky použitému průměru nemůže být žádný problém. Minimální průměr vnější trubky, potažmo jaký by měl být ideální prostor pro chladicí vodu, nevím. Chtělo by na to udělat zkoušku. S destilací vody. Jako vnější plášť použit zkušebně nějakou hadici, trubku co je po ruce, utěsnit provizorně hadrami, korkem, plastelinou apod. a podle toho jak se to bude chovat se pak rozhodnout. Chladit to sice bude vždy, ale mám obavu, že při malém průměru pláště - při malém množství vody, bude zapotřebí její velký průtok a zbytečně naroste její spotřeba.
OdpovědětVymazatRafael.
Mám 70 l vařák na něj je napojený klasický spirálový chladič je ve 120 l hobokku.K němu mám připojený chladič z osobáku Na 1 D to bohatě stačí a při 2 D když mám plný vařák tak musím chladit vodu.Zároven s ventilátorem se mě spustí oběhové čerpadlo je to vypouštěcí čerpadlo z automatky.Sice se promýchájí vrstvi teple a studené vody v chladiči ale funguje to. Velice se mě líbil příspěvek v sekci Vařák ze dne 8.10.2014 kde je psáno že chladič kde se kondenzují lihové páry je jako kotel a chladič nad ním je radiator a funguje to samotižkou.Velice se mě to zamlouvá a přemýšlím jak to prpovedu. Od Leibiga bych upustil jen pro velkou spotřebu vody ale kdo má vlastní studnu budiš.
OdpovědětVymazatMoc by mě zajímalo při jakých teplotách jímáte pálenku? Někde sem četl "chladit co nejvíc(u mě to znamená i 13°C) a jinde sem četl chladit na 18-20°C nebo jenom né moc teplou aby se neodpařovala. Tak jaká je ta relativně ideální teplota té "nedopadlé"?
OdpovědětVymazatPříklad vlivu teploty destilátu na naměřenou lihovitost:
OdpovědětVymazat5°C - 55,3% obj.
10°C - 53,5%
15°C - 51,8%
------------------------
20°C - 50%
------------------------
25°C - 48,1%
30°C - 46,5%
*
Při hospodaření s lihem se používá vždy teplota 20°C. Na ní jsou taky cejchovány všechna měřidla. Jak hustoměry, tak i měřidla objemová. A na ní se taky pomocí úředních alkoholometrických tabulek vše přepočítává. (Kdysi to bylo 15°C).
*
Jinak jde jen o to, aby při vyšší teplotě nedocházelo ke ztrátám lihu a aromatu. Dále je zbytečné a neekonomické destilát přechlazovat. Nechal bych to na místních podmínkách, 10 - 20°C. Snad s výjimkou kdy vlivem nízké teploty potřebujeme vysrážet oleje a silice. Ale při přechlazeném destilátu musíme brát v úvahu jeho degradaci při ochutnávání a oddělování frakcí.
Rafael.
Takže sa potvrdil problém zvaný "cooling shock". Chladič Liebig stočený do spirály v sudu 120L, voda z řádu a pálenka vytékala velice nevyrovnaně při 12°C,........ nakonec sem 1/3 vody vyměnil za horků z bojleru a teplota stoupla na 18°C a kolísání toku sláblo, po chvíííííííli sem sa dostal na 21°C a mám téměř krásnů nitku (žádný proud) a spotřeba vody mi spadla z 1000 L/kotel tak tipuju na 100 L/kotel.
OdpovědětVymazatMockrát děkuju všem co mi tady kolik tolik poradily a hlavně děkuju DESLIKovi za tento blog.
Všem co začínajů doporučuju trpělivost a poctivě číst každý příspěvek na tomto blogu.
Neskutečně sa mě zlepšila nálada:-)
Pardon. Ten chladič nemám LIEBIG.
OdpovědětVymazatJen dodatek k příkladu od Rafaela :
OdpovědětVymazatzkrácená Korekční tabulka od koncentece 35 - 70% alkoholu a teplot 5 - 25°C je např. v publikaci "Vyrábíme ušlechtilé destiláty", autor Josef Pischl (str. 150 - 153). Pro domácí praxi to většinou stačí. Lze si ji stáhnou zdarma z úložiště Uložto : http://ulozto.cz/xWLJDRYt/pischl-josef-vyrabime-uslechtile-destilaty-pdf
Zdravím Ljz.
Otazky pre skusenejsich praktikov od (zatial) teoretika, odpovede som na tomto blogu nenasiel:
OdpovědětVymazat1. Povedzme, ze teplota chladica bude udrziavana termostatom. Na akej teplote ma termostat udrziavat teplotu chladica? Laicky: teplota by mala byt nieco malo nad 65 st C aby nekondenzovali pary metylalkoholu a kondenzovalo vsetko co ma vyssiu teplotu kondenzacie (etanol,...). Nikde o tejto teplote nevidim zmienku t.j. nieco zle chapem. Pomoze niekto?
2. Rovnako je to aj pri teplote kvasu. Z mojho pohladu je dolezite aby teplota v kotli mala cca 93 st.C. Viac je zbytocne (energia) a menej znamena znizeny odpar etanolu. T.j. termostat by mal udrzivat teplotu par v paraku na tych 93 st. C. Tiez o tom ziadna zmienka, t.j. nieco si vysvetlujem zle.
3. Teplota v mieste odberu. Zijem v tom, ze teplota ma byt cca 78,37 st C, kedy akurat kondenzuju pary "nasho" alkoholu. Ale citam, ze teplota v mieste odberu sa pocas destilacie meni a som z toho trochu dezorientovany.
Ak ma niekto dost trpezlivosti mi to vysvetlit, vopred dakujem. To ze su to zakladne veci, je mi jasne, ale nejako mi to unika.
Dobrý večer,
OdpovědětVymazatmám dvouplášťový nerezový kotel 60 litrů a chci si k němu sám vyrobit chladič.Jelikož nemáme na chalupě tekoucí vodu zvolil jsem variantu plastového sudu s klasickým měděným hadem.Kamarád vodař mi pomůže.Chtěl bych se vás zkušených zeptat na pár otázek.
1.Jaký vnitřní průměr měděné trubky zvolit pro přestupník a následně celý chladič?22mm,nebo více?
2.Jaký objem sudu zvolit? 120L klasický sud cca 81cm výška,42cm průměr(přijde mi nestabilní),nebo 136L buclák 61,5cm výška,59cm průměr(určitě stabilnější),ale nevím,jestli se radši nedržet osvědčeného tvaru.Rozdíl v litráži je asi zanedbatelný.Spíš mi jde o váš názor na to,který tvar sudu bude plnit lépe roli chladiče.
3.Jaký je váš odhad na spotřebu vody?Chci zvládnout tak 4-5 kotlů denně a mám k dispozici cca 400 litrů.Bojím se,že to nebude stačit zchládnout.
Jinak se moc omlouvám,pokud jsem založil duplicitní téma,ale chodím sem asi týden a nestačil jsem zdaleka všechno pročíst.Mimochodem,je to tady skvělé.
Předem děkuju za odpověď a váš čas
Martin
Zdravím Martine,
OdpovědětVymazatK tomu chladiči : ad 1) vnitřní průměr 22 mm trubky by měl, na 60-ti litrový kotlík, úplně stačit … čím větší průměr, tím hůře se navíjí spirála …
ad 2) měl by stačit i ten 120 L, ale když se ti zdá “stabilnější“ ten „136 L“, použij ten … na tvaru pláště chladiče zase tak moc nezáleží, jsou známy případy, že byla spirála umístěná i do obyčejné bedny stlučené z dřevěných desek … více záleží na množství chladicí vody. A 400 litrů je zhruba na tři plné náplně chladiče...
ad 3) z 60 litrů mače dostaneš (počítáno hrubě přes palec) tak 18 - 25 litrů lutru (vodky …). Toto množství průtokem přes spirálu zvedne teplotu chladicí vody tak o 15 - 20 °C (zase je to jen odhad, nepočítal jsem to přesně …). Takže rozumnou obměnou chladicí vody by ti to na těch 4 - 5 náplní kotle mělo stačit. Oteplenou vodu bych dával do dalšího sudu, odděleně od té zásoby na chlazení, aby sama mohla chladnout a neovlivňovala „zbytek“.
V každém případě je to na „odzkoušení“, něco lze ovlivnit i způsobem topení pod kotlíkem, ale to je na tobě, jak se s tím naučíš pracovat.
Tož ať ti to vyjde.
S předchozím příspěvkem ve všem souhlasím. Jen bych si dovolil jeden postřeh:
OdpovědětVymazat*
Prakticky to vyzkoušeno nemám, ale myslím si, že nádoba na chladicí spirálu by měla být spíš úzká a co nejvyšší. Vycházím z rozvrstvení teploty vody. Nahoře je horká směrem dolů klesá. A když bude ta nádoba široká a nízká bude se voda rychleji ohřívat. Ty pomyslné teplotní vrstvy budou mít velkou styčnou plochu a budou se více ohřívat od sebe a ne jen od spirály.
*
Ale je to jen teoretická úvaha...
*
Ještě se nabízí k úvaze vzduchový chladič, někdo se tady tím zabýval - eko?
Osobně se mi nelíbí, ale použil bych něco takového jako takový "předchladič" kvůli úspoře vody. Třeba ofukovaný ventilátorkem.
Na homedistillerech jsem dokonce viděl obrázky kdy byl v sestavě použit jen takový vzduchový chladič s ventilátorkem.
Rafael.
Nedalo mi to, abych taky nedal do společné diskuze ohledně úspory chladící vody. Dnes jsem dokončil a vyzkoušel chlazení vzduchem a tudíž spotřeba vody je nula. Podařilo se mi sehnat chladič s ventilátorem ze staré klimatizace. Veškerá "střeva", t.j. kompresor atd jsem odmontoval a nechal jen ventilátor a chladič na který jsem připájel stříbrnou pájkou propojovací šroubení pro Cu trubky.Pohon chladícího media (asi 9l t.j. 3l nemrznoucí směsi do chladičů automobilu ředěného 2:1) obstarává starý motorek z ústředního topení. Vše je napojeno na talířový chladič a ovládáno elektronikou podle teploty pláště talířového chladiče.Naprostá spokojenost. Snad závěrem jen to, nepoužívat nemrznoucí směs do ostřikovačů, má obrovskou roztažnost a tím, že je dotován nějakým smývatelným roztokem kvůli lepšímu umytí skel, strašně začne pěnit a systém se zavzdušní.Tak ať se daří, vody není nikdy dost!
OdpovědětVymazatS.
To vypadá velmi dobře. Pošlete prosím víc do sekce Fotky z praxe na adresu
OdpovědětVymazatdeslik@seznam.cz
Díky, Rafael.
Zdravím chlapi,
OdpovědětVymazatpozdě,ale musím vám poděkovat za vaše rady a názory.Nakonec jsem to vyřešil sudem 150 litrů,úzkým a vysokým.Ještě jednou díky moc.
Martin
OdpovědětVymazatK příspěvku p. Rafaela z 15.února 2015
Příklad vlivu teploty destilátu na naměřenou lihovitost.
Mám pocit, že tam došlo k chybě, že je to právě naopak, čím studenější destilát, tím vyšší měrná hmotnost a tím se lihoměr potopí méně a ukáže nižší hodnotu lihovitosti.
Díky za upozornění - chybička se může vždy vloudit...
OdpovědětVymazatAle tento případ to není.
*
Při nižší teplotě destilátu se vždy naměří vyšší lihovitost a se stoupající teplotou hodnota naměřené lihovitosti klesá.
Části tabulek o tom lze najít v některých odborných knihách. Viz např. příspěvek v sekci "Úprava lihovitosti" ze září 2015.
Anebo si to vyzkoušet praktickým měřením.
Rafael.
P.S. Vlastně i tady, pár příspěvků nahoru je odkaz. Od Ljz. 9.2.2015
Při nižší teplotě destilátu sa nameria menšie percento liehu a nikdy inak
OdpovědětVymazatAlkoholometrie, potažmo ty tabulky a celá ta "věda" je o tom. Ta diskuse a nepochopení problematiky tady, tomu nasvědčuje.
OdpovědětVymazat*
Snížení nebo zvýšení teploty roztoku lihu s vodou přece nemůže změnit jejích koncentraci, např. zvýšit podíl lihu. To by bylo perpetum mobile...
Proto byly zavedeny ty referenční teploty - dřív 15°C, nyní 20°C a na ně se vše přepočítává. Obsah lihu je při každé teplotě stejný, jen měřidla jsou na teplotě závislá a v závislosti na ni i tak měří...
*
Proto je třeba se při označování lihovitosti, %obj. držet té "úřední" teploty a na tu naměřené hodnoty převést.
*
Proto se taky při nižší teplotě zkoumaného vzorku reálně naměří nižší lihovitost, ale ta je po přepočtení nebo korekci s tabulkami ve skutečnosti vyšší. Takže s touto aktuálně naměřenou hodnotou se nedá dále pracovat a musí se převést na 20°C.
*
Více už to bohužel teď laicky vysvětlit nedokážu.
Ale já to na úvodu té debaty psal, že nemá cenu se pár procenty v domácí výrobě nějak zvlášť zabývat...
A pokud někdo chce, tak odkaz na část těch tabulek napsal Ljz. A i v jiných odborných knihách nebo materiálech se dají najít. A popřemýšlet nad tím..., a ne jen se "chytat za slovíčka"...
Rafael.
Zdravím, řeším problém z odpouštěním teplé vody z chladiče a chtěl bych se zeptat, zda to už někdo řešil a jak to případně vyřešil. Potřebuji, aby v chaldiči při dosažení cca 60°C došlo k odpuštění teplé vody a místo ní přitekla voda studená. Samozřejmě řešení je několik, ale chtěl bych to vyřešit nějak elegantněji než el. termostatem a el.ventilem. Uvažoval jsem otermostatu z auta, ale ten otevírá při vyšších teplotách. našel jsem toto
OdpovědětVymazathttp://www.regulus.cz/cz/ventil-dochlaz ... 55-c-1-3-m
ale je nelébí se mi tam to dlouhé řidlo. Jak říkám nejlepší by byl přímý termostat jak u aut, ale jak snížít teplotu otvírání?
Děkuji za případné rady
A není to trochu zbytečné s těma termostatama? To to chcete mít komplet automatizované, aby to nejlépe úplně samo i pálilo ne? Jen to celé ovládat mobilem na dálku. Hrůza.
OdpovědětVymazatPoradím vám, nejlepší je pod kotlem vlastnoručně rozdělat oheň, nalít kvas, přitápět a až se vám voda v chladiči ohřeje, tak vypustit hadicí a zase stejně tak napustit studenou.
Lubor.
No právě s tím odpouštěním a napouštěním vody to dělám už hodně let a je to otrava. Hlavně když už se celá aparatura rozjede a mok teče, tak ten 20L chladič je třeba takhle obsluhovat celkem často. Proto ten chladič chci jak říkáte automatizovat, zbytek zůstává manuál, určitě nechci, aby to pálilo samo, to jsem nikdy a nikde nepsal.
OdpovědětVymazatVážení,
OdpovědětVymazatco takhle ten chladič dovybavit vstupem chladicí vody (stačí ¼“,opatřený kulovým kohoutem) a o „řád až dva“ větším ½“- ¾“ odvodem oteplené vody (v případě uzavřeného chladiče přes odvzdušnění, to aby vám odcházející voda nevytvořila efekt heveru, u otevřeného to nehrozí). No a při vlastním pálení jen napustím chladič, po určité době, když se mi ta voda ohřeje, jen „natrhnu“ kohout a podle odcházející teploty si jej buď více otevřu, nebo přivřu. O odcházející vodu se nemusím starat, ta odteče sama, tím zvětšeným odtokem !! V případě potřeby si ji jímám do odděleného sudu. Takhle mi fungují chladiče již od 80-sátých let, bez potřeby nějaké další „automatizace“, třeba i primitivní, jako ten termostatický ventil. Po druhé, třetí destilaci, si již to množství přivádějící chladicí vody „osaháte“ a nečiní vám již žádné potíže. Tož mnoho úspěchů ...
To jsou základní věci několikrát tady popsané. Přítok chladicí vody na nejnižším místě chladiče a odtok v nejvyšším. Přítok stačí kvůli snadné regulaci minimální - 1/8" - 1/4"".
OdpovědětVymazatOdtok samospádem naopak co největší - 1" -2". Pokud bude malý bude se zahlcovat a přetékat. To je velmi důležité. Nepodceňovat!!!
*
Nevím jak máte velký vařák, ale 20l nádoba na chladič se mi zdá malá. Při jejím větším objemu se přítok vody lépe reguluje nebo se zvládne větší část destilace i bez přítoku.
*
Koukněte třeba na pár komerčních výrobků:
http://www.kovodel.cz/prislusenstvi-k-destilaci/chladice/
A myslím, že žádné termoregulační ventily nemusíte řešit...
Rafael.
vstup dole a výstup nahoře mám dávno vyřešený a rovněž to řeším otvíráním kohoutu. Teď to chci prostě udělat tak, ať se o ten odtok teplé vody nemusím starat. Přece na tom není nic špatného, na výsledku pálenky to nemá vliv, jen nebudu otáčet a štelovat ten kulák, ale bude se to samo při těch 50 - 60°C otvírat samo. Loni jsem byl u známého a ten to má vyřešené el. ventilem z pračky a el. termostatem. Já to nechci řešit elektrikou jen mechanicky.
OdpovědětVymazatJo, chápu a rozumím. Taky jsem to kdysi řešil.
OdpovědětVymazatMyslíte asi něco takového, že?
*
Ale nevím jak to funguje:-((((
Jen tuším, že by to mohlo být namontováno dole, na vstupu chladící vody a nastavilo by se to na cca 10-20°C.
http://www.danfoss.com/Czech_Republic/Products/Categories/Detail/IA/Thermostatic-valves/FJVA-Thermostatic-valves-without-sensor/003N8210/89947264-b023-467d-a558-0ede81e8ce57/ef39b4cf-292a-4af1-be05-3e6862012d81.html
Rafael.
jo to by mohlo být ono, ale cena je závratná. Ještě jsem malinko dloubal do netu a našel toto
OdpovědětVymazathttp://www.ud-spareparts.com/Thermostat-for-ATV-Shineray-Quad-250cc-STIXE-60C-p-1758.html
a je to za pár kaček, tak že děkuji všem za snahu.
Zdravím, nemáte někdo schéma na výrobu talířového chladiče? Díky
OdpovědětVymazatneni to sice schéma talířového chladiče, ale jeho popis jedním z diskutérů v článku výše:
OdpovědětVymazatNěkdo výše vzpomněl, že Janča sro takový vyrábí a i v amaterských podmínkách není těžké ho vyrobit.Je to v podstatě dvouplášťová trubka s pevným dnem kde odtéká destilát a nahoře má víko, do kterého vstupují páry. Celý "fígl" je v nekonečném šroubu M8 , který je dole pevně přichycen maticí, jedna uvnitř a druhá venku a zakontrováno. Na šroubu je asi ve vzdálenostech 80mm za sebou dvěma matkami upevněno asi 12 talířků, jejichž průměr je asi o 2-3mm menší než vnitřní průměr stěny chladiče. Samy o sobě talířky nechladí, ale donutí páry aby je obcházely a tudíž se dostaly do styku s vnitřní chladnou stěnou chladiče. Horní "deklík", kudy pára vstupuje je přitažen křídlovou maticí za onen "nekonečný šroub".Chladič je vysoký asi kolem metru, ale z praxe bych dal hlavu na špalek, že k uchlazení stačí míň než poloviční pro 110 litrový kotel, protože se mi zahřeje tak nejvíš třetina na 20 stupňů. Rozdělat střední tyčku z talířky je jednoduché, protože dole uvolníte jednu matici a nahoře odšroubujete křídlovku a talířky s tyčkou jsou venku.
J.K.
Schema talířového chladiče je na tr.95, publikace "Vyrábíme ušlechtilé destiláty" od Josefa Pischla. Lze ji stáhnout na adrese :
OdpovědětVymazathttp://ulozto.cz/xWLJDRYt/pischl-josef-vyrabime-uslechtile-destilaty-pdf
OdpovědětVymazatSpět k trupkovému.
trubkový chladič 1 .prúměr 65mm, délka 400mm, uvnitř 7x nerez trubka 12x2, voda z řádu, bude to dostatečné na reflux?
děkuji
Jindra
OdpovědětVymazatzpět k trubkovému.
trubkový chladič 1 .prúměr 65mm, délka 400mm, uvnitř 7x nerez trubka 12x1, voda z řádu, bude to dostatečné na reflux?
děkuji
Jindra
Zdravím všechny příznivce!
OdpovědětVymazatSestrojil jsem Liebiguv chladič dlouhý 900mm, vnitřní průměr trubky 18mm a napojil ho na vařák 45l. Pálil jsem 30l trnkového lutru. Po odkapání úkapu, jsem lehce zvýšil výkon hořáku, načež jsem zjistil, že chladič nestíhá a průtok chladicí vody o teplotě 10stupňů na to nemá vliv... Po seřízení na průtok 500ml za 15min., takové rychlejší odkapávání, jsem pálil 7 hodin 12l destilátu o síle 63stupňů. V průběhu destilace se měnila teplota vytékajícího destilátu. Prostě chvíli to teklo teplé a chvíli studené... Neumím si to vysvětlit. Máte s tím někdo zkušenost? Jak rychle to teče Vám? Kolísá Vám také teplota vytékajícího destilátu?
Při použití klasického hada je čas destilace asi poloviční a s teplotou jsem neměl nikdy problém...
Děkuji Všem za názor. R.
Také zdravím,
OdpovědětVymazatmám podobný problém. Vařák 25l a skleněný kuličkový chladič 600mm. Vypozoroval jsem, že do chladiče "vletí" větší množství par, buď je schopen to zchladit a vyteče jako teplejší proud nebo páry proletí až ven. Taková pulsace v intervalu desítek sekund. Vysvětluji si to tak, že kotel nedodává konstantní proud pár, ale nárazově. Jako by musely páry překonávat nějakou překážku a není ji dostatečný přísun. Musí se akumulovat nad hladinou až tlak stoupne a přetlačí překážku, jako poklička na hrnci. Co vytváří překážku nevím, jedině mě napadá ochlazovaný přestupník.
Zvednutí výkonu topeni pomohlo a vsunutí silikonové trubičky do výstupu chladiče pomáhá stabilizovat průtok a zamezuje vyfouknutí par z chladiče. Přesto to není 100%. Nemám tolik zkušenosti abych radil, ale tak nějak jsem to vylaboroval.
Kamil
Dobrý deň. Niečo podobné sa pravdepodobne deje aj mne. Keďže mám predimenzovaný špirálový chladič,nejde mi z neho para ani teplý destilát no pulzovanie je dosť citelné. Je to asi zapríčinené nepravideľnou dodávkou pár z malého 13l varáčika. Prúd destilátu nikdy netečie plinule ako z druhého, 50l varáku. Vždy podskakuje a ťečie nepravidelne v niekoľko sekundových intervaloch. Myslím, že keby mám menej výkonný chladič ako máte vy, bol by to na vlas rovnaký problém. Moc som nepomohol, len som potvrdil teóriu p. Kamila. Nech sa darí, M3c3
VymazatZdravím R.,
OdpovědětVymazatprůtok chladící vody jen 500ml/15min je tedy hodně nízký až nepatrný...to se ani nedivím, že to jeden chladič neuchladí...zvláště pokud je instalován více vertikálně než horizontálně...ten váš průtok já mám za minutu, sice na koloně, ale... to vám musela chladící voda na výstupu snad vařit...
Max
Zdravím,
OdpovědětVymazatpřikládám drobnou modifikaci Liebigova chladiče:
http://photo.uloziste.com/?fotka=210228a0955733bd.jpg&d=v74086901bc92cd5&size=0
To Max:
myslím, že R. tím průtokem myslel průtok pálenky, ale nevím.
Kamil
Možná je to od dotazů a psaní výše, ale připomenu pár zásad při konstrukcích chladičů:
OdpovědětVymazatZ chladiče by měla odtékat voda horká blížící se teplotě vstupních pár aby nenastaly náhlé teplotní šoky a kondenzace probíhala pomalu a postupně.
Liebigův chladič není konstruován a určen pro svislé umístění, musí být jen ve velmi mírné sešíkmené poloze!
Tuto jeho možnou "nevýhodu" řeší ta modifikace na obrázku od Kamila. Nutí páry k turbulenci v blízkosti chladicích stěn čimž se blíži k principu talířových chladičů...
Rafael
Zdravím Rafael,
OdpovědětVymazatmyslím že u mé kolony průtok (množství výtoku chlad. vody- její teplota)nehraje velkou roli. Řídím kolonu primárně refluxním tokem destilátu a sekundárně samozřejmě nepřímo chlazením páry z kolony. Ano, je poznat na poklesu teploty hlavy o desetiny až 1-2C- v řádu minut u pohybu celých stupnů C, když se průtok zvětší nebo zejména vlivem poklesu tlaku v domovním vodovodě klesne před sepnutím vodárny.Možná se pletu... Velkým průtokem snížím teplotu napřed malého množství refluxní tekutiny v jezírku a přepad refluxu následně sníží teplotu hlavy o uváděné desetiny až celé stupně. Je nutné ale uvažovat, že současně na mírně ochlazený destilátový reflux po celé jeho cestě od chladiče po jezírko atd., neustále působí vřelé protichůdné páry z kolony a samotné horké stěny kolony z vysoce vodivé mědi.
Max
Maxi, taky zdravím a jsem rád, že jste tady.
OdpovědětVymazat*
Ale možná jsme si nerozumněli. Já psal o jiném chladiči, o tom druhém-finálním...
*
S tím prvním-"refluxním" nemám moc praktických zkušeností ve větším provozu.
Rafael.
Nepravidelný výtok destilátu, profukování pár skrze chladič, zvukový doprovod je asi problém chladiče. Čím víc pročítám zahraniční fóra, tím víc se přikláním k jevu zvanému skokové zchlazení („cooling shock“). Je to popsáno velice přesně tady, včetně řešení: http://deslik.blogspot.com/2010/03/chladic.html?showComment=1385037157526#c68813120240156688
OdpovědětVymazatPrakticky je to první rada od Rafaela z 2.2. Pro vytvoření vhodného teplotního průběhu v chladiči musí být dostatečně výkonný (dlouhý), což je můj problém. Vyrobím nový chladič a dám vědět výsledek.
Kamil
Může mít přestupní trubka stejný průměr jako chladící trubka v Liebigu, tak 22 mm?
OdpovědětVymazatBude to stačit uchladit? Chladič délka tak 150 cm, kotel 80 l.
U komerčních výrobků je většinou přestupník většího průměru a postupně se směrem k chladiči zúžuje.
OdpovědětVymazatAle pro domácí konstrukci k tomu nevidím důvod. Praktický přínos je diskutabilní a jen to komplikuje výrobu.
Ale pravdou je, že to vypadá hezky. Na druhou stranu, kdo by se tím chlubil?
*
Přestupník i chladič Ø 22mm jsou plně dostačující.
Rafael.
Jestlipak by bylo možno vyrobit chladič jak Liebig tak stočený z nerezové vlnovcová trubky? Jestli by vytékal destilát nebo zda by ty vlny vadily a není lepší hladká trubka?
OdpovědětVymazatVyrobit lze samozřejmě jak Liebig, tak i „spirální“. Je to jen o zpracování příslušného materiálu, … chladit by samozřejmě měl, záleží na velikosti, aby byl dostatečný k výkonu kotlíku. Ale ty „vlnky“ vám budou vadit při případném čištění, to si musíte uvědomit a zas tak zvýšený efekt na chlazení taky nemají.
OdpovědětVymazatPálenkám zdar, alespoň těm dobrým ...
Děkuji za odpověď, měl jsem na mysli zda to nebude vadit vytékání destilátu.
OdpovědětVymazatO čištění tu už řeč byla...
OdpovědětVymazat*
Jen bych chtěl ještě znovu připomenout, že ve finálním chladiči by neměly být žádné kapsy, zploštěniny, nevhodné sklony, atd., atd...
Zkrátka nic co by bránilo stékání destilátu a napomáhalo jeho hromadění se v těch místech.
Zvlášť u malých vařáků + velkých chladičů a více destilací v nich za sebou může nastat kontaminace výsledného produktu.
Ale hlavně se budou hůř v těch malých objemech oddělovat jednotlivé frakce. Díky těm vlnám a záhybům..
*
Záleží na místních podmínkách. Mezi destilacemi se to dá profouknout nebo prolít vodou a s oddělením těch frakcí se dá taky nějak poprat...
*
A z hlediska výrobního je ten "nerezový vlnovec" naprosto bezkonkurenční.
Závidím nové, nastupující generaci ty možnosti!!!!
Rafael
Viděl jsem Liebiga, kde chladící trubka byla vložena do plstové odpadní roury. Není na venkovní obal vhodnější kov než ten plast? Nebude tam vznikat vysoká teplota? Viděl jsem to na scnapsbrennen.at.
OdpovědětVymazatJa použiju své oblíbené - záleží na "místních podmínkách".
OdpovědětVymazatSpousta plastů snáší vyšší teploty a dá se o jejích použitelnosti snadno přesvědčit jejich povařením nebo delším ponořením do horké vody.
(Teplota odtékající vody z chladiče by měla být o cca 10°C nižší než teplota vcházejících pár. Ale není to žádné dogma, hlavní je aby z chladiče vytékal chladný destilát....).
*
Umíte svařovat nebo lepit ten plast?
Pokud ano, tak bych v té venkovní plastové trubce neviděl žádný problém. Spíš výhodu v nenápadnosti.
Tepelná vodivost a chlazení přes kovový vnější plášť - trubku do okolního prostoru jsou myslím zanedbatelné.
Jen, že kov se lépe ohýbá, pájí, svařuje atd. Aspoň u mně.
Nic jiného bych v tom neviděl a ani nehledal.
Rafael.
Na kanálu distilliruem na youtube jsem našel jak pán z Ruska dělal chladič z vlnovcové trubky spirálový. Dal to do odpadové roury 110 mm ve dvou záslepkách roury vyvrtal dvě díry, jedna menší do té zabudoval trubku na půl coulu na vlev vody a do druhé výlev vody, většídíra tam dal asi elektrkářskou průchodku a protahl tím vlnovec ze spoda výtok chladiče a vše spasoval přes ty o kroužky o jsou v rouře. Záslepky po obvodu přejel vteřinoým lepidlem. Jeto na HTTPS:IIYOUTUBE/FXQLp06GFOY, jmenuje se to prostejšij cholodnik dlja samogonnnovo apparata svoimi rukami. Také jsem to viděl jak na tom chladí, to už na jiném videu a tekolo to. Přestupník z vařáku byl taky ten vlnovec. Název byl gonim abchazkuju čaču na kostre a druhá část abchzkaja čača na kostre vtoraja ditillacija. To jen tak pro zajímavost, pán má ještě jiné aparáty kam mne to navedlo. Ještě jsem tam našel jak na Sibiři mají aparát u řeky a přestupník mají v řece, tam jim to chladí příroda.
OdpovědětVymazatMěl bych dotaz na účinnost chladiče,když ponořím výstupní trubku do kapaliny a sem tam unikne bublinka,je to nedostatečné chlazení?Z výstupní trubky jsou cítit různé smrady nebo vůně.
OdpovědětVymazatPokud by byl chladič neúčinný vytékal by z něj teplý destilát a v horším případě by z něj syčela nezkondenzovaná pára.
OdpovědětVymazatTy Vaše "bublinky" jsou normální. Je to jen vzduch a nejrůznější plyny z kvasu které nekondenzují!
Rafael.
Díky za odpověď,kolega mi toiž tvrdil,že pokud jdou bublinky tak jsou ztráty,dělal jsem teď třešně a lutru je 10l asi přes 50%,akže já si myslím že ztráta nemám, a on pokud má ponořený konec v lihu tak má zvýšený tlak v kotli a vyšší teploty.
OdpovědětVymazatdobry den, su podla vas tieto chladice pouzitelne a dali by sa napojit k destilacnemu pristroju? https://dom.bazos.sk/inzerat/63650688/Predam-chladice.php
OdpovědětVymazatdakujem
Jen co mně momentálně napadlo:
OdpovědětVymazat*
-Liebig je velmi dobře čistitelný...
-měď má daleko lepší tepelnou vodivost než nerezové oceli
-klasické příruby jsou daleko hůř demontovatelné než převlečné matice a může to zdržovat práci
-pájet nebo svářet nerez s mědi může být problém
-měděných materiálů je na trhu dost - např. okapové roury apod.
-pájení mědi, hlavně měkké, zvládne i naprostý amatér po pár pokusech. AK ocel nebo různorodé materiály spolu ne.
Rafael.
Čili abych to shrnul.
OdpovědětVymazatVyrobit vše z mědi bude v důsledku výhodnější, než řešit spojení mědi a nerezu. Raději použít převlečné matice než příruby (pro měď asi stejně dostupnější).
Používám pájku Sn97Cu3. Dá se použít pro pájení chladiče?
p.s. chladiče budou 2 jak pro chlazení refluxu, tak hlavní chladič a obojí chlazeno průtokovou vodou (teplota cca 8°C?) Zkrátka to co teče z vodovodu.
Díky moc za rady,
Jaakub
Nevím jakým způsobem budete pájet, ale já se vždy snažil aby pájka nebyla ve styku s párami ani s ničím jiným a aby spoj byl samonosný a ne pájený. Tzn., že spoje byly přeloženy, falcovány nebo zasunuty do sebe a pájeny zvenku. Tak jsem složení pájky vůbec neřešil.
OdpovědětVymazatJinak, co si budeme povídat, se starou olovnatou pájkou se dělá nejlépe.
*
U přehozných matic platí to samé. S médiem je u nich ve styku prakticky jen těsnění takže nemusí být přímo měděné. Myslím, že ani takové neexistují protože závity v mědi by neměly dlouhou životnost. Bývají většinou mosazné a mosaz s mědí se pájí dobře.
Ať se daří.
Rafael.
Když bude aparatura z nerezu, bude mít reakční člen a chladič je z mědi nebude to v tom chladiči reagovat znovu? Našel jsem to na schnapsbrennen.at
OdpovědětVymazatDobrá otázka i když se tu tom už psalo. Ale přiznám se, že už sám nevím kde...
OdpovědětVymazat*
Tak znovu:
Měď není rozhodně vhodný materiál ke styku s potravinami.
Taky se v potravinářství nikdy nepoužívala a ani nepoužívá!
(I to dnes velmi modní a snobské kuchyňské nádobí je zevnitř kryto inertní vrstvou. A i kdysi naši předci, až na níže uvedenou výjimku, měď cínovali)!
Jen v destiláterství se díky jejím jedinečným katalytickým schopnostem používá.
Ale vždy tím způsobem, že zplodiny její reakcí nedestilují a zůstanou ve vařáku.
A do měděného chladiče se už dostanou jen páry po těch reakcích. Tzn., že ty mědi kontaminované ztečou zpět a v měděném sestupném chladiči už chladnoucí páry a destilát už z Cu nemá co reagovat...
*
Kvůli tomu se nedoporučuje měděný chladič v jinak úplně neměděné sestavě.
(Ale zas to není nic až tak zdraví nebezpečného, přímo ohrožujícího..)
Rafael.
Zdravím Rafael,
OdpovědětVymazattrošku poopravím.
V mědi ce destiluje, či rektifikuje již několik staletí. Kdyby sloučeniny mědi či měd sama se ve větším zdraví škodlivém množství dostávala do destilátů, jistě by na to různé dozorové organizace napříč státy dávno upozornily. Ale sám to píšete, že tyto látky ztečou zpátky do kotle, doufejme z většiny. (bude se jednat o různé sloučeniny mědi a agresivních látek z par kvasu, oxidy atd.) Za další v USA, Kanadě, Austrálii atd. se dosti masivně při výstavbě jejich dřevěných, montovaných a zděných domů užívá měkčená Cu trubka vinutá, na tahání pitné i teplé vody (netahají to tvrdými rovnými Cu trubka jako v Evropě topení)a dokonce jsou tam dosti rozšířené celoměděné bojlery! Měkká Cu trubka svinutá se tam používá z důvodu rychlé instalace, kdy se nemusí pájet toliko Cu kolínek atd., jako v případě rovných tvrdých Cu trubek. Je sice možné, že Cu trubky pro pitnou vodu mají potaženy nějakou inertní látkou, ale co bojlery...
Sám pozoruji, že horké páry finální konečné pálenky krásně do lesku "do nova vyleští" Cu vinutý primární chladič v jeho spodní třetině, kde dochází k největší kondenzaci těchto par. Z toho by se dalo usuzovat na nějaký obsah Cu nebo sloučenin v hotové pálence. Avšak nedochází u tohoto primárního chladiče k oxidaci mědi do podoby hnědého povlaku oxidu mědi nabo dokonce měděnky a to ani po několika dnech, tzn. že opravdu finální pálenka (její páry) z mědí téměř nereaguje...což je i logické
Max
Maxi, taky zdravím.
OdpovědětVymazatJá vím, že v mědi se destiluje už hodně dlouho a díky její katalytické schopnosti i stále se destilovat bude. To vůbec nepopírám, jen tvrdím, že to není vhodný materiál ke styku s potravinami. Vyjma toho destiláterství i naši předci ji k potravinářským účelům cínovali...
*
Já to myslel hlavně tak aby se nepouživala měď na konečný chladič v jinak celonerezové nebo skleněné aparatuře.
Aby všechny žádoucí, ale i nežádoucí reakce, probíhaly ve vařáku nebo v místech sestupných k němu. Aby se destilát nebo jeho páry nesetkaly poprvé s mědi až ve finálním chladiči.
*
A pokud se tak stane, samozřejmě se nikdo neotráví a ani při dlouhodobém používání takové aparatury si nic nepřivodí.
(Většina venkovských paličů používala na švestky Al konve + Cu chladiče a přesto se dožili požehnaného věku. Ani můj děd nebyl výjimkou. A to už nezmiňuji dnes celkem "moderní" etylkarbamát...).
*
Jen jsem chtěl znovu osvětlit v čem je ta měď nenahraditelná a v kterých případech je její použití kontroverzní.
*
Měděné trubky na rozvod pitné vody se používají myslím bez nějaké ochranné vrstvy. Ale jsou na ni v tom směru různé názory. Její zastánci operují jakýmsi jejím antimikrobiálním působením, nemožnosti difundace patogenů přes její stěny atd. Ale připouštějí její absolutní nezávadnost jen v případě vody upravené z vodáren....
Horký líh nebo jeho páry těžko srovnávat s upravenou vodou...
(Na druhou stranu mně ještě napadá: Jak dlouho jsme pili pivo z Al sudů, vařili kyselé pokmy v aluminiových hrncích, měli někde ve vodovodním řádu spojku z Pb trubky atd...)
Rafael.
Zdravím, nemáte někdo náhodou nákres jak by měl vypadat talířový chladič v řezu?
OdpovědětVymazatSchema talířového chladiče je na str.95, publikace Vyrábíme ušlechtilé destiláty od Josefa Pischla. Zatím si ji lze stáhnout na adrese : https://ulozto.cz/!YckM89SY/pischl-josef-vyrabime-uslechtile-destilaty-pdf ve staženém souboru na str. 47…
OdpovědětVymazatjinak je popsán na tomto vlákně u příspěvku ze dne 13. února 2012 22:46 ...
zdravím a ať se daří
"Profukování pár skrze chladič, zvukový doprovod je asi problém chladiče. Čím víc pročítám zahraniční fóra, tím víc se přikláním k jevu zvanému skokové zchlazení"
OdpovědětVymazatTestoval jsem nový aparát (kotel na dřevo ze starého pařáku "Filakovo" s vnitřním pláštěm z CU, v meziplášti cca 7 l glycerolu, takže z původních 100 l nyní využitelných max 80 l. Přestupník Cu trubka 22mm/1m. Chladič cu trubka 18mm/5m spirála-šnek ve vodní lázni. Epruveta okopírovaná od Janči) a právě na vstupu do epruvety, z téčka vychází zřetelný zvukový doprovod. Tím zřetelnější, čím chladnější kapalina z chladiče vytéká a naopak - čím teplejší kapalina, tím tišší zvuk až při nějakých 25-30°C je ticho. Pokud jsem nahoru směřující volný konec téčka zašpuntoval následovalo okamžitě pulsování hladiny v epruvetě. Předpokládal jsem,že tedy zřejmě dochází i k nějakému drobnému úniku par. Protože však se zašpuntovaným téčkem nešlo dál pracovat - docházelo až k výstřikům kondenzátu, připevnil jsem gumičkou na téčko polyetylénový sáček na svačinu a světe div se naproti očekávání se nenafouknul a ani nepulzoval. Příště udělám pokus ještě s nafukovacím balónkem.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatbude stačit pro 100l kotel spirálový chladič z měděné trubky průměru 12mm a délky 3m? Chladič bude ponořen ve 100l nádobě s vodou bez cirkulace. Možnost občasné výměny vody. Děkuji za názory.
Na 2D to bude to stačit - destiluje se pomalu. Mám to řešeno podobně a destilát z chladiče teče docela chladný.
OdpovědětVymazatPři 1D asi budete muset najít kompromis mezi rychlostí destilace a četností výměny chladící vody.
F.H.
Já to řeším tak,že do chladící vody vhodím předem připravené 2l PETky s ledem a nemusím vodu v chladiči měnit.
OdpovědětVymazatProsím Vás, je podmienkou, že Liebigov chladič musí byť umiestnený v šikmej polohe? Bude nejaký problém (napr. v jeho účinnosti), keby som ho nainštaloval úplne zvislo?
OdpovědětVymazatPozdravujem všetkých