1/ Kůra hořkých pomerančů 3,0 g
2/ Nezralé pomeranče 3,0 g
3/ Citronová kůra 1,5 g
4/ Tonkové boby 1,5 g
5/ Puškvorec 1,0 g
6/ Pelyněk 1,0 g
7/ Herba iveae 1,0 g
8/ Kosatcový kořen 1,0 g
9/ Jalovec 1,0 g
10/ Semen ANGELICAE 1,0 g
11/ Koriandr 1,0 g
12/ Kalkan 1,0 g
13/ Zázvor 1,0 g
14/ Hořcový kořen 1,0 g
15/ Benedykt 0,5 g
16/ Rozmarýny 0,5 g
17/ Kardamon 0,5 g
18/ Líh 60 % 200,0 ml
Příprava macerátu:
Macerujeme 14 dní , zfiltrujeme a doplníme lihem 60 % do objemu 100 ml.
Příprava likéru :
Macerát 200 ml, sirup 100 ml, líh 96,5 % 343 ml. Doplníme vodou do 1 l, barvu upravíme na temně hnědou. Likér obsahuje 45 % alkoholu a 10 % cukru. Macerát považujeme za 60 %.
Zaslal čtenář blogu: Lojza Strnadl
Zdroj: Domácí výroba alkoholických nápojů - V.Demel, M.Krystych
Vaše zkušenosti...
Dobrý den,
OdpovědětVymazatNevíte někdo co je Herba iveae?
Hledal jsem to na netu a když i google je bezradný tak nevim...Timah
Fernet „Štok“
OdpovědětVymazatZákladem Fernetu „štok“ je 14 bylin, které se pro výrobu dovážejí z celého světa - Pyrenejí, pohoří Atlasu, Kamerunu, Pakistánu či Indonésie.. Seznam bylin je tajen, podle některých zdrojů obsahuje :
anýz
pelyněk
jalovec
galgan
(součásti fernetu 8000- o obsahu 35 bylin)
třezalku tečkovanou,
heřmánek římský,
hořec
zeměžluč
chininovou kůru
pomerančovou kůru
myrhu
rebarboru
kardamom
aloe
šafrán
nať čubetu benediktu
Timah
Jsem si dotazu dřív nevšimnul..
OdpovědětVymazatPři přepisech došlo někde k chybě
Správně to má být takhle:
Lat.Herba Ivae, česky Cypřiš polní (Iva), něm. Iwakraut,
Ale jsou to její staré, dnes už nepoužívané názvy. Dnes se nazývá už úplně jinak.
A to i v latině. O tom jazyku jsem si myslel, že nemá žádná synonyma, že je jednoznačně přesný a výstižný. Ale asi není....
A i němčině se ta bylina dnes jmenuje už jinak.
Kdo chce, ať "pogoogluje".
*
Tato rostlina byla kdysi v likérnictví hojně využíváná.
Dnes nevím....
I ze zdravotního hlediska je cenná a není to žádná exotika. Můžeme si ji nasbírat a usušit i sami
Při pátrání po podobných archaických názvech doporučuji F. Štaffla a jeho II.vydání Likérnického teceptáře, str. 17-21. Tam píše asi o všech likérnických drogách. Nebo podobné spisky.
Ale to bádání už tak k likérnictví nějak patří:-)))))))
*
No, je to Řebříček obecný..
Rafael
Díky za přiřazení "bylinky" ... já ji jen doslovně přepsal z publikace "Domácí výroba alkoholických nápojů" - V.Demel & M. Krystych. Asi došlo k chybě při "sazbě" publikace.
OdpovědětVymazatOdzkoušel jsem už dvakrát recept:
OdpovědětVymazatBECHEROVKA
Na 10 lt. 42% pálenky / 2 l. dest.v.
1 balíček Stomoran čaje
1 balíček Vanilk.cukru
30 ks hřebíčků
30 ks feniklů
2-7 dní vyluhovat, přecedíme
přidáme 90 dkg cukru (raději méně)
v 1.příp.jsem použil 62% Jablkovici
ve 2.příp.jsem použil 51% Třešňovici
v obou případech jsem spíše šetřil vodou, mám ještě pár kapek pro sebe...
Vavra
Vávra mě nějak nakopnul, protože jsem k recepturám podobného typu neměl nikdy důvěru. A bylo to špatně. Člověk se musí pořád učit a nic nepodceňovat. Díky mu za to! Protože složení toho čaje vypadá z likérnického hlediska velmi zajímavě.
OdpovědětVymazatZkopíroval jsem jeho složení z:
http://www.farmaceutika.info/stomaran
(A jsou tam i popsány léčivé účinky té směsi)
*
Tak koho to zajímá, složení čaje Stomaran je:
-Angelicae radix (andělikový kořen) 15,0 g
-Calami radix (puškvorcový kořen) 15,0 g
-Matricariae flos (heřmánkový květ) 15,0 g
-Agrimoniae herba (řepíková nať) 10,0 g
-Centaurii herba (zeměžlučová nať) 10,0 g
-Hyperici herba (třezalková nať) 1
0,0 g
-Menthae piperitae herba (nať máty peprné) 10,0 g
-Rubi fruůticosi folium (ostružiníkový list) 10,0 g
-Foeniculi fructus (fenyklový plod) 5,0 g
Rafael
Chtěl jsem půodně požádat o založení nové sekce, ale napíšu to tady:
OdpovědětVymazatJohann Becher, Becherovka a podobné likéry.
Karlovarská hořká tresť.
Originál od J. Archleba z Dobrušky
Na 110 l, 8% cukru, ? % alkoholu
1,5 libry pomerančové kůry
0,5 libry nezralých pomerančů
13 lotů hřebíčku
4 loty květu muškatového
4 loty skořice
8 lotů květu divizny
8 lotu kořenu puškvorce
4 loty kořenu angeliky
4 loty kořenu fialkového
destiluje se s 32 - 40 mázy, načež se k destilátu přidá
5 lotů zeměžluče
3 loty kořene hořce
které se digerovaly 8 - 12 dní ve 4 mázech destilátu.
Toto množství je na dvě vědra likéru , na které přijde 16 liber cukru.
Nechal jsem kvůli autentičnosti původní míry:-))
(1 vědro = 40 mázů = 56,589 litrů
1 vídeňský lot = 4 kventlíky = 175,00 gramů
1 vídeňská libra = 32 loty = 56,00 dkg
1 vídeňský cent = 100 liber = 56 kg)
Původní Johann Becher z roku 1866.
72 l, 46% obj. alkoholu, 6% cukru
(Zdroj F.Šteffl, archív a internet)
280g zeměžluč
175g kořen hořce
190g pelyněk
140g mateřidouška
140g dymián
210g devětsil (podběl)
105g jitrocel
105 mařinka vonná
350g lipový květ
350g květ petrklíče
158g kořen osladiče
140g kořen kozlíkový
70g květ heřmánku čes.
35g hřebíček
175g kůra citronová
44g muškátový květ
maceruj 14 - 21 dní ve 42 l čistého lihu 80% slej , koření vylisuj a spoj s odvarem ad II.
ad II. vař ve 28 l vody se 4,5 kg cukru
140g svatojánský chléb
210g sladké dřevo
80g květ divizny
Becherovka, "kuchyňská, lžíčková".
120 l, 38 % obj. alkoholu, 7,5 % cukru
(Zdroj neznámý: z inzerátu za 20 ks 1Kčs poštovních známek)
ad. 1: byliny - směs
1./ pelyněk - Herba absinti 1 díl
2./ zeměžluč - Herba centauri 2 díly
3./ máta peprná - Herba mathae piperithae 4díly
4,/ meduňka - Herba melisea 4 díly
5,/ puškvorec - Radix calami 2 díly
6./ angelika - Radix angelikae 4 díly
ad. 2:
100 kávových lžíček anýzu
skořice (asi 200 cm)
hřebíček (500 ks)
vanilkový lusk (100 ks)
Likér:
100l 50 obj. % jemného lihu
100 polévkových lžíc směsi ad. 1
celá směs ad. 2
Vyluhovat 3-4týdny, vyčeřit a přidat
10 l sirup
20 l vody
Recept na Bylinný likér Rafael:
105 l, 45% obj. alkoholu, 10% cukru.
(Zdroj: Předcházející, který jsem i když mi chutnal, pár let upravoval jen proto aby nebyl okolím nazýván Becherovkou o které si myslíme, že posledními léty pomalu klesá na úroveň Tuzemáku z tržnic).
Ve 100l 50 % * obj. jemného lihu macerovat 6 - 8 týdnů:
1./ pelyněk - Herba absinti * 50g
2./ zeměžluč - Herba centauri 70g
3./ máta peprná - Herba mathae piperithae 100g
4,/ meduňka - Herba melisea 100g
5,/ puškvorec - Radix calami 50g
6./ angelika - Radix angelikae 200g
7./ hřebíček 75g
8,/ anýz 300g
9./ skořice 60g
10./ vanilkové lusky ** 250g
Po vyčeření přidat
10l sirupu
Pozn.
* macerovat pelyněk ve vysokoprocentním lihu není ze zdravotního hlediska moc vhodné, tak proto ten kompromis a prodloužená doba macerace..
** 250g vanilky je cca 100 středně velkých lusků.
Dá se sice nahradit 500 - 750g vanilkového cukru, ale dnes už k tomu není důvod. Na rozdíl od marketů se dá levná a kvalitní sehnat ve vanilkových eshopech. Kvalita likéru je pak daleko lepší.
Rafael
Zdravím Rafaela,
OdpovědětVymazatdík za zveřejněné receptury, ... již delší dobu jsem váhal, zda zaslat i tento recepis na původní KB 1866, až jsem to "zmeškal". Ljz.
Lojzo, taky zdravím. A chtěl bych se zeptat. Zkoušel jste ten KB 1866? Já mám vyzkoušeny jen ty poslední dva recepty.
OdpovědětVymazatTrochu mne tam děsí ten kozlík, protože ta bylina dost páchne.
Rafael
Přiznám se, že zatím nezkoušel, ... měl jsem ho pro doplnění a na pozdější odzkoušení ... ale ještě jsem se k tomu nedostal.
OdpovědětVymazatPřeji hezký víkend. Likérům a jiným dobrým destilátům zdar. Ljz
Tak teď mě Rafael i Lojza dali brouka do hlavy, to už asi nestihnu do své smrti všechno otestovat, dík! :-)
OdpovědětVymazatVavra
mně
OdpovědětVymazat... nic si z toho nedělejte, zatím nestíhám ani všechny nashromážděné recepty "srovnat" a "vytřídit dublované" ... natož je všechny spočítat. V praxi používám tak kolem 10 receptur, ... na prověření ostatních, by mi asi nestačilo ani 9 životů (jako těch pověstných "kočičích", i kdyby byly "protaženy" na lidské).
OdpovědětVymazatZdravím Ljz.
Přátelé, možná mne budete mít za blázna, ale mám dotaz: neexperimentoval někdo z Vás s Feferonkovým macerátem ve spojení s bylinnými likéry? Něco jsem zkusil, zatím s překvapivými výsledky...
OdpovědětVymazatVavra
Zdravim Vavro.
OdpovědětVymazatTo si o Vás nikdo myslet nebude! Feferonky se v lihovinách, sice ne běžně, ale používají. A to jak v "domácích", tak i v komerčních. Kdo má pálivé papričky rád, určitě podobné výrobky ocení. Já bohužel ne, tak žádným receptem nepřispěji.
Jen si myslím, že by se neměly kombinovat se žádnou jemně aromatickou násadou, která by se ve výsledné chuti ztratila, ale s podobnými surovinami. Česnekem, pepřem, křenem, wasabi, pelyňkem atd.
Dost důležitý taky bude druh papriček, doba macerace, odstranění či naopak rozdrcení semen. Osobně jsem u nějaké Grappy viděl ponechanou papričku v láhví. Ale ta tam byla jen pro dekoraci a předběžně vyluhována, protože by jinak způsobila zákal. A cena té lahvičky byla astronomická. Hezký dárek to byl, ale pro mně nepitelný.
Ještě bych vyzkoušel výluh, třeba jen s papričkami, zahustit sirupem. Jak by se feferonky snesly s klasickým likérnickým nevím, ale zkusil bych. Nebo sirup škrobový, glycerín, které nejsou tak sladké, ale taky zvýší vískozitu.
(V hustém likéru lépe vyniknou a projeví se jeho chutě.)
V literatuře je o tomto použití pálivých papriček jen minimum použitelých informací, tak Vám zatím žádný recept bohužel nenapíšu. Musíte expedimentovat, prostor na to je a taky mezera na trhu, protože to co se kopit dá, je drahé jak čert.
Tak ať se daří!
Rafael
Opožděně dík za podporu a optimismus, ale musím se zase já přiznat, že z nabídky bylin viz výše mi nesedí do likérů ten česnek, i když ho slupnu rád jen tak holý, nebo třeba na topince. Ochutnal jsem od jednoho Mařaťana "Česnekovku", ale na můj vkus byl to hnus... :-) vavra
OdpovědětVymazatZdravím pánové,
OdpovědětVymazatco se týče česneku, tak ten já sice také používám, ale pouze jako samostatnou "tinkturu" (v 65%ním lihu). Používá se při ozdravných kůrách, prevence vyššího tlaku ... (na vnitřní čištění tepen a žil od různých "nánosů"; dávkuje se však jen po kapkách, v zestupné a později opět v sestupné řadě, podle tabulky). Lze však užívat jen 1x za dva roky. Je to jen spíše "pomocná léčebná kůra". V případě zájmu můžu zaslat recept i s "užívací tabulkou".
Omlouvám se, za tento "přípis", který patří do úplně jiné kategorie.
Přeji hezký den Ljz.
no, možná to sem přece jen patří, tak přidám, kde jsem dnes šmejdil na netu: http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2005032701
OdpovědětVymazatjsou tam i nějaké receptury. tož tak
vavra
Zdravím Vás hoši, bylinkovou jsem zkusil, dobrá, hořká tak akorát, spíš jemnější.. Reaguji na Vávrův dotaz na feferonky. O nich jsem se zmínil v odd. ořechovice, protože protahují chuťové zážitky, pokud to není vysloveně nadprahové, pálivé. Feferonku v destilátu mám už také za sebou, zajímavá hřejivá chuť a cca po 3/4 roce červená paprička úplně zbělá, přestane být atraktivní, a tak si myslím, že komerční (papričkovice) jsou nějak chemicky stabilizované, a snad dle naší legislativy se toto ani nemusí udávat, proto pozor na podobné SPECIALITY.
OdpovědětVymazatKrásné dny Evžen
S červenými papričkami na dně láhví lihovin zkušenosti nemám.
OdpovědětVymazatNicméně v poslední době a hlavně u komerčních a levnějších "specialit" se s tím doslova roztrhly pytle. Na dně spousty láhví něco je. U podřádných absintů nějaké byliny a u ostatních části ovoce.
Pokud bych si jako domácí výrobce chtěl takto "ozdobit" své láhve, tak jedině surovinami už předem v lihu vyluhovaných. U těch, na rozdíl od čerstvých, by už nějaký případný zákal v láhvích nehrozil.
Jinak nevím jak to udělat....
Rafael.
Krásné dny likérníci, začetl jsem se do vlákna "hořké" a těším se že si zase něco vyluhuji. Ale píšu malou poznámečku k těm feferonkám, drcení semínek je podle mě zbytečné, protože u pálivých papriček (čilí, kayenský pepř a pod.) capsaicin (alkaloid, který způsobuje pálivost) semena neobsahují. Vše ostatní, tj. vnitřní žebra a placenta-semeník mají nejvyšší obsah capsaicinu, méně je ho pak ve stěně plodu. (Ing. Peter Gajdoštín Rukojvěť zahrádkáře 2017 str. 33). Krásné dny a likérům zdar přeje Evžen
OdpovědětVymazat