Mohl byste popsat blíže založení banánového kvasu? Kolik banánů, vody, cukru, zda jste upravoval PH a pod. Já se pokoušel o banánovici už 2x a vždy neúspěšně. Děkuji předem za info a držím palce. FrantaH.
Dobrý den, chci se zeptat zda má někdo zkušenosti s pálením vinného rmutu voňavých odrůd jako Tramín, Muškát, Pálava, atd. Pil jsem tyto domácí pálenky u sousedů v Rakousku a musím říct, že je to velmi lahodné pití. Navíc jsem se divil, když mi řekli, že tyto pálenky ředí pod 40%. Chystám se to letos také vyzkoušet. Nechal jsem si cca 100 l rmutu tramínu. Tak bych chtěl ještě načerpat nějaké zkušenosti než se do toho pustím. Děkuji za reakce. Laďa
Zdravím, chystám sa na průtahovou borovičku vedel by niekto poradiť ako na to? Ako dlho luhovať borievky(jalovec) aké množstvo či borievky stačí dať do lutru alebo treba luhovať v čistej pálenke. Ďakujem.
Borovička, zvlášť průtahová by si zasloužila zvláštní a dost obsáhlý článek s fotkami a nákresy. Snad časem.... Ale pokud nemáte zkušenosti s oleji a silicemi, s jejích oddělováním od destilátu, přip. filtracemi, moc nedoporučuji ani jen pokusy s jalovcem. Byl by jste asi velmi zklamán. Díky vysokému obsahu olejů a terpenů je z destiláterského hlediska hrozná "mrcha" a způsobuje silné zákaly i v silném destilátu. Na rozdíl od absintů, ginů apod. * Jinak k průtahům se používá cca 50proc. čistý líh, a na 100l 1-3kg sušených jalovčinek, macerace 12 hod. až pár dnů, destilace drog přímo z vařáku nebo z koše nad ním. Nevhodné složky, přední i zadní se podle chuti někdy oddělují * V domácích podmínkách doporučují některé zdroje přidat do ovocného lutru 3-7kg jalovčinek, čerstvých, a normálně provést pak 2D. Ale to je "patlárna" * Další z možnosti je vyrobit a předestilovat jalovcové víno.
Článok o průtahovej borovičke by ma veľmi potešil tak snáď časom ako ste písal.Z olejmi a silicami a ich oddeľovaním od destilátu skúsenosti bohužiaľ nemám ale medzičasom som už dal asi 0,5 litra čerstvých podrvených jalovčiniek do 5 litrov 90% liehu z 3.destilacie. Nariedim to na tých 50% a nechám vylúhovať.Nakoľko bol použitý lieh dostatočne čistý rozmýšľal som o destilácii bez kolóny no dosť ste ma zaskočil malo by jej použitie pri destilácii nejaké pozitíva?prípadne by destilovanie bez jalovčinek nezmiernilo následky? Je aj v tomto prípade potrebné pred destiláciu nariediť na 30%? Som zvedaví nakoľko bude výsledný destilát zakalený snáď to nebude až také hrozné,prípadne to pôjde vyfiltrovať.
Zdravím a ZATÍM aspoň pár vět. * Že jste dal jalovčinky do 90% lihu není chyba. Jen to pak před destilací zřeďte na 50-60%. Na 30% ne! ! ! A destilujte bez kolony, ta je u průtahových destilací zbytečná a žádný užitek nepřinese. Jen by jste si ji zbytečně zaneřádil. Max. by se do ní, nebo do něčeho podobného dal umístit ten jalovec. Aby přes něj procházely páry. Ale není to důležité, jalovčinky můžou plavat v macerátu, můžou být v pytlíku pod nebo nad hladinou. To jsou pro první pokusy celkem nepodstatné detaily... * Co se týká průtahových destilací bez drog , jen samotného macetátu nevím. S tím jste mně zaskočil, s takovým postupem jsem se doposud nikde nesetkal. Byl by určitě hlavně velmi neekonomický. A vyžadoval by daleko delší dobu macerace a výsledek nejsem schopen ani odhadnout. Jen, že by se to zakalilo i tak a škoda suroviny.. Ale proč se to tak nedělá zřejmě i jiné pádné důvody má...
Určitě je lepší se poprat s oddělením většího množství oleje, filtracemi a v případě moc aromatického destilátu jej zřezat čistým lihem. Tak jak to dělají všichni výrobci. * Co se týká případného oddělení nevhodných frakcí - to není o čistotě lihu, ale o chuti dané drogou v průběhu destilace. Ty se dají pak samozřejmě použít k další výrobě, není to nevyužitelný odpad!
Zdravím, něco málo k borovičce je i na webu : http://jakuvarit.cz/borovicku/ Je to sice jen macerace (o destilaci prý autor neuvažuje), ale každá informace dobrá ... Jinak "výkres" na Olučovač etherických olejů - Florentinskou láhev (podle Ing. Zemana) pro lihovarské provozovny, je uveden na str.100, publikace Výroba slivovice ... od J. Dyra a J.E.Dyra (vydavatelství Maxdorf v roce 1996 a 1997). Princip lze převést i do malého provedení, o obsahu 0,5 až 1 litr (materiál sklo, plast, kov ...) Šel by použít i tzv. zmenšený deskový Lapol (používal se na odlučování ropných látek). V některých maďarských pálenicích je součástí zařízení (mají jej zařazen před 2D, oddělují se eth.oleje z lutru, tam nejlépe "vypadávají"). Preji mnoho zdaru v pokusnictví. Ljz.
Rafael,Lojzo ďakujem za hodnotné informacie dám vedieť ako to dopadlo. Lojzo bolo by možné uvedené strany dať napríklad na ulož.to,ani po dlhšom hľadaní sa mi nepodarilo nič konkrétnejšieho nájsť.Ďakujem
Zdravím, protože nemám v současné době možnost dát publikaci pod skener a vytvořit pdf soubor, přepsal jsem vám příslušnou stať do Wrd. i s dalšími poznámkami pro Vás. Dále jsem dal na Ulož to další dvě fotografie : 1. foto výkresu, 2. foto původního textu z publikace. Dostupné na adrese : http://uloz.to/xpBVVKQT/odlucovac-etherickych-oleju-doc heslo pro stažení: ljz1 http://uloz.to/x1FccpwJ/p101-jpg heslo pro stažení: ljz2 http://uloz.to/xY4bbRU8/p102-jpg heslo pro stažení : ljz3 Vše má být dostupné až do 31.1.2014. Snad vám to pomůže, když tak se ještě ozvete. Ať se daří Ljz.
tak dnes som predestiloval bolo to nariedené na 50% jalovčinky som nechal plávať v macerátu destilácia bola bezproblemová na začiatku 80% do 50% bol destilát pekne číri,potom už biely zákal chytal som zvlášť do 5% je toho cca 1,5L pridám k dalšej destilácii na lieh. Na test som nariedil 0,2L na 52% borovička sa nezakalila je ako na vôni tak aj na chuti veľmi aromatická po nariedení čistím liehom 1 ku 4 je borovička aromaticky už priateľná na chuti dobrá no od komerčného produktu odlišná možno bola chyba že som jalovčinky rozmixoval alebo neboli správne dozreté alebo? No na 1. pokus som z výsledkom celkom spokojný.
Že je výrobek odlišný od komerce bych bral jen jako klad. Nejsme přece žádní pančovatelé, ale jen "domácí nadšenci" kteří chtějí pro sebe a okolí vyrobit něco svého a odlišit se tím od nich.. * Jinak se dost divím, že zákal při destilaci se objevil až pod 50 procent jako při většině klasických ovocných destilací a ne daleko při takové surovině dřív....
Dobrý den, neznáte prosím návod na výrobu medovce ? (přepálená medovina) Jednou děda včelař vypálil medovinu a doopravdy to je dobré pití. Jenže na výrobu medoviny jsou recepty s velkým obsahem medu ,aby po vykvašení zustal ještě cukr v medovině. Potřeboval bych najít nějaký poměr med- voda ,aby vykvasila téměř na nulu.Na netu jsem našel jen:http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=12767& Děkuji za každou radu
Tak snižte obsah medu tak aby obsah cukru v kvasném roztoku byl cca 16%. Jinak postupujte stejně jako u medoviny. Hlavně nezapomeňte na živnou sůl a dobře namnožené a výkonné kvasinky. Med kvasí dost neochotně a nemá dostatek živin. Jinak ještě v sekci zakládání kvasu je článek o zkvašování medu. Ještě nezapomeňte, že 1kg medu není jako1kg cukru. Cukrů obsahuje med průměrně 75%. A ten ukrajinský recept mně pobavil:-))) Netvrdím,že by to nešlo, jen je to velmi neekonomické.
Pro „uživatele“ ze dne 6. ledna 2014 13:25 ještě k etherickým olejům : Když jsem přepisoval stať o „odlučovači etherických olejů dle Ing. Zemana, tak se mi vloudila chybička do výpočtu objemů tohoto odlučovače, jaksi mi vypadla ze vzorců „konstanta Pí tj. 3,14“. O tuto hodnotu je výsledek „snížen“, za což se omlouvám. Nějak mi to „ujelo“. Správně by mělo být: Moje dodatky a poznámky : Celkový obsah odlučovače etherických olejů : 56,5 litrů plus 3,5 litrů (kužel), tj. odhadem 60 litrů. Kalich má obsah cca 1,0 – 1,7 litru, nepočítám potrubí !! Nahoře je ještě volný prostor 14 litrů.
Věřím, že to neovlivnilo váš úsudek o tomto zařízení; jak jsem psal, je v této velikosti vhodný max. pro větší „pěstitelské pálenice“, ale spíše pro „ovocné lihovary“. Ljz.
Dobrý den, chci letos vysadit několik slivoní na nové zahradě. Využití chci do pusy když půjdu kolem, ale hlavně na pálenku. Chtěl bych se zeptat jestli můžete někdo porovnat pálenku z Durancie oproti pálence ze švěstky domácí. Jde mi spíš o švestkovou chuť, než kvantitu. Díky bodliCZ
Doufám že to tady někdo najde, těším se na otázky........
Můj recept na Kvas z rajčatového protlaku. (Tomato Paste Wash) Vyzkoušený a chutný konečný výrobek ….
Co potřebuješ? 12 kilo bílého cukru, vyrobený nejlépe z cukrové třtiny. 180 gramů suchých kvasnic na pečení. 500 gramů Rajčatového protlaku. Jednu kávovou lžičku kyseliny citronové, nebo tři štamprle citronového džusu. 2 gramy Epsom sůl. Vodu. 50 litrů musí zůstat v bečce po všech přídavcích!
Rozpusť cukr, nejlépe když přejde varem. Nalij do větší bečky, než potřebuješ, bude to kvasit! Přidej studenou vodu, nejlepší teplota na nastartování kvašení je okolo 30* Celsius. Přidej a zamíchej rajčatový protlak a jednu kávovou lžičku kyseliny citronové, nebo lemon juice a epsom sůl. Měl bys mít 50 litrů teď už kvasu v bečce a teplotu okolo 30* Celsius. Nasyp na povrch 180 gramů sušených kvasnic. Dej víčko s kvasnou zátkou a nechej v teple kvasit 14 dnů. Za 24 hodin bys to měl vše promíchat a za dalších 48 hodin znovu. Po zhruba dvou týdnech změř hustotu hustoměrem, měl bys mít 990 na stupnici, jestli ne, počkej nějaký ten den navíc. (Nebo, až to přestane bublat je to na 100% hotové, tady zapomeň na hustoměr) Jestli nechceš čekat, až se to vyčistí, rozpusť lžičku želatiny v horké vodě a nalij do bečky, za pár hodin bys měl mít krásnou slabě růžovou kapalinu. Pak to vše musíš opatrně scedit, nechej ten bordel na spodku asi 5 litrů a vyhoď. To čisté scezené nalij to do varné nádoby (pálenice) a teď můžeš pálit. Očekávej okolo 7 litrů 92% alkoholu, pokud máš věž. Já mám věž a 50 litrů bečku od piva, proto ten recept na 50 litrů kvasu. První půl litru vyliju ven, chytím 1 litr a dám na stranu, dám novou nádobu a chytím 3.5 – 4 litry a ten si nechám, chytím zbytek, okolo 1.5 – 2 litrů. Ten prostředek je nejlepší. Začátek a konec zředím na 50% a přepálím znovu. Kolik alkoholu vypálíš, zaleží na mnoha okolnostech: Čistota, kvalita cukru, kvalita kvasnic, teplota kde ty kvasné nádoby skladuješ! Ideální stálá teplota pro kvašení tohohle přípravku je 25* - 30* Celsius. Jeremyna
ahojte, mam mirabelkovy kvas, ktory po zalozeni burlivo kvasil asi 3 dni pri teplote cca. 20-22'C, pouzil som kvasinky spiriferm arom, zivnu sol a na 50l sud som pridaval 1kg cukru a ovocie som rozmackal ako sa dalo. na sudoch mam tesniace plastove veko s bublatkom. po 3 dnoch bublatko nepracuje a na povrchu sa vytvorila hruba deka. je to ok, alebo by malo bublatko pracovat dlhsie? mam sudy otvorit a zmerat cukor? prosim o radu, ako postupovat, dakujem. ivo
S největší pravděpodobností se jednalo o špatně utěsněný soudek. Pokud by něco vykvasilo za tři dny, což je možné, ale běžně při normálním vedení kvasu velmi vzácné, vypěnilo by to a i jen trochu utěsněný soudek by to asi roztrhlo.. * Jak postupovat bylo už toho napsáno tady všude dost. Všechny kvasy se chovají víceméně stejně.. Změřit cukr, pozorovat výron CO2, čištění a čiření tekuté složky, ustávání vynášení pevných části kvasu nad hladinu, přičichnutí a ochutnání - absence cukru, nezhasnutí svíčky či jiného plamínku nad hladinou..., atd.... * Ale hlavně, když už tam máte bublátko..., proč si ho, nebo víko sudu, pořádně neutěsníte???? Měl by jste po problémech a hned by jste věděl na čem jste!!!! A je to tak jednoduché!!!! Fouknout do hadičky po vysunutém bublátku a hned víte jak Vám to těsní!!!!!! * Ale to musíte udělat hned po pořádném utěsnění sudu po přejití bouřlivého kvašení.
Při silném výronu CO2 - během bouřlivého kvašení Vám to i při neutěsněném víku díky tomu bublat občas bude.
Myslím tím teď, že se sud pořádně utěsní až po jeho přejití. Jinak by se taky mohl někdy roztrhnout jak jsem psal výše.
Ufff.., já už nevím jak takové základní a elementární věci lépe popsat.. Viz můj příspěvek z 11.srpna t.r. v:
Pohoda, konstruktivna kritika je vzdy OK. Bublatka mam utesnene voskom a daval som ich do tych 'tesniacich' viecok, nie srobovacich uzaverov. Tam som predpokladal, ze ked su tesniace, tak tesnia. Zrejme toto bol omyl, skusim to zalepit paskou... cukor tam este je a kvas pracuje, aj ked podstatne pomalsie. ivo
Ivo, děkuji, že jste to tak vzal a ještě jednou se omlouvám! * Nevím, ale tuším, že máte na mysli 50l "silonové" barely s poměrně širokým hrdlem a dvěmi bočními úchyty pro pohodlné přenášení. Plastové víko je na nich přitlačeno šroubovacím víkem. ?? Měl jsem jich kdysi, hodně..., daly se skoro zadarmo "sehnat".., ale po mnoha neúspěšných pokusech s jejích utěsněním a nedůvěře k použitému materiálu jsem je rozdal.. (Chtěl jsem je použít aspoň k uskladnění lutru, ale ten "silon"....) * Dle mých zkušeností ty barely utěsnit spolehlivě nejde! Ale třeba někdo napíše jak to vyřešil..
Ahoj Rafael a Ivo. Tyhle bečky mám také, byly v nich kdysi Řecké olivy. Já je použil na přepravu vína. S tím šroubovacím víkem je to trochu nejisté, ale vyřešil jsem to pomocí silikonu. Do toho žlábku ve víku jsem natlačil asi centimetrovou vrstvu silikonu, opatrně vrátil original gumu a přitáhl jemně šroubovací víko-matku. Po dvou dnech silikon je suchý a víko se dá bez problému a násilí dobře přitáhnout a těsní! Jeremyna
Nevím jestli by byla klasická asijská výroba z rýže pro někoho zajímavá. Už jen kvůli její ceně. Navíc asiaté ke štěpení škrobu používají Koji, resp. houbu Aspergillus oryzae, příp. podobné. Tedy ne slad nebo enzymatické přípravky jak je běžně v naších krajích zvykem. Tento způsob přeměny škrobu na zkvasitelné cukry vnáší do produktu i své specifické aroma a doprovodné látky. V literatuře se o tom nedá nic moc dohledat. Ani ve starých francouzských spisech jsem na nic nenarazil. Ale třeba jsem špatně hledal... Nicméně na: http://homedistiller.org/grain/wash-grain2/rice si o tom můžete přečíst víc. A je tam i odkaz na historickou asijskou knihu která se tomu odborně věnuje. * A pokud si dáte do vyhledávače výraz Koji, Saké či podobné, nejlépe ve formě asijských znaků, dá se najít hodně. Pro začátek třeba: http://sake-world.com/html/koji.html * Snad Vám to pomůže. Praktické zkušenosti pochybuji, že u nás někdo v tomto oboru má. Snad jen kulináři v souvislosti s "amasake". * Ještě jsem narazil v češtině na: http://www.prestigeweb.cz/index.php/gastronomie-a-restaurace/napoje-a-koktejly/2701-sake-3ast-vyroba * Ať se daří a snad jste neměl na mysli jen zkvašení řepného cukru v přítomnosti rýže.
Rafael v srpnu psal: ...tuším, že máte na mysli 50l "silonové" barely s poměrně širokým hrdlem a dvěmi bočními úchyty pro pohodlné přenášení. Plastové víko je na nich přitlačeno šroubovacím víkem a zmínil problém s utěsněním při kvašení a obavy, že by materiál mohl něco pustit např. do lutru.
Já tyto mléčně průsvitné barely používám ke kvašení a souhlasím, že není snadné je úplně utěsnit, ale i když se mi to nepovede (oblepuju je "tejpou", neřeším to, protože netěsnosti jsou velmi malé a nemohou způsobit, že by na kvasu ležící CO2 utekl. Akorát nebublá kvasná zátka zasunutá do provrtaného septa pod černým víkem. Pokud bych dotáhl víko na septum, barel se dokáže hermeticky uzavřít tak, že se až vypoukne dno.
Ale Jerenyma ale psal asi o jiném typu barelu, ty naše nemají těsnění.
Jinak ty barely nejsou silonové (polyamidové), i když tak působí, ale z vysokohustotního polytethylenu (HDPE) a jestli bych nějakému plastu svěřil destilát, tak je to právě HDPE. Naopak bych varoval před těmi různými barevnými sudy bez potravinářského atestu, zejména novými. Mám zkušenost, že i po opakovaném vymývání pouští velké množství čehosi, co velmi štiplavě páchne po formaldehydu.
Dobrý deň. Chcel by som sa spýtať, či by šlo vyrobiť lieh na prípravu likérov zo sirupov. Mám obchodík s čapovanými sirupmi... Nádoby na sirupy + rôzne prepravné nádoby musím pravidelne umývať a tým pádom vyhadzujem dosť veľké množstvo čistej sirupovej vody, ktorá by teoreticky išla pomocou kvasiniek a živnej soli vykvasiť. Aký je na to váš názor, prípadne aké máte skúsenosti? Ďakujem za reakcie
Líh by z těch sirupů nebo "pomyjí" určitě vyrobit šel. Chce to vyzkoušet třeba "laboratorně" v malém množství v teple a s přídavkem levného pekařského droždí. Nebo si zjistit podle složení zda ty sirupy neobsahují nějaké chemické konzervanty. Bohužel většinou obsahují, nebo je jejích obsah zatajen. A ty látky, pokud přímo kvašení nezabrání, tak ho silně znemožňují. Ale určitě existují i sirupy, mošty apod. konzervované JEN pasterizací nebo cukrem a ty samozřejmě kvasit budou bez problémů. * Běžně zpracovávám na líh staré kompoty, mošty, zavařeniny nebo "odpadní vody" po medobraní atd...
Ďakujem za odpoveď. V certifikáte nieje písané nič o konzervantoch :/ Prípadne to skúsim zistiť telefonicky od dodávateľa. Pekárenské droždie? To vážne vyhovuje? myslel som že potrebujem minimálne vínne kvasinky ak nie až nejaké turbo. Načo sa to teda tímito špecialnymi všetko predražuje keď stačia obyčajné pekárenské? V Certifikáte píšu 65 brix. Na akú maximálnu cukornatosť v PERCENTÁCH to mám nariediť? Ďakujem pekne za rady!
V klasických lihovarech se kdysi vždy používalo droždí a jeho výroba byla s nima i spjata. Ušlechtilé a speciální kmeny kvasinek se začaly používat relativně nedávno. Pro domácí výrobu jsou zbytečně drahé. Jejích užití má smysl jen při výrobě medovin a vín kde požadujeme vysoký obsah alkoholu a čisté kvašení. Turbo kvasinky jsou zvláštní kapitola - extrémně drahé a víceméně "modní hit". Více třeba v sekci "Živná sůl" nebo "Obiloviny". Při jejích nákupu doporučuji si zkontrolovat jejích stáří. Osobně s nimi nemám dobré zkušenosti. Hodně třeba i napoví jejích chování při kultivaci - množení. Během pár desítek minut musí pěnit a silně šumět. Jinak to nemá cenu něco s nima zakvašovat. * Totéž platí i u droždí. Používat čerstvé a namnožené! Cukernatost 15-20°Bx (7-10% lihu), bez problému zvládne. Dále doporučuji kvas přiživit, okyselit a zákvasu přidat aspoň 10%. Kvasit v teple, ideálně k 30°C. Při těchto podmínkách by mělo být za 3-5 dnů vykvašeno. Pozor na vypěnění, bude to kvasit velmi bouřlivě - použít velký sud nebo více menších "poloprázdných". Kvasnic používám 1-2kg na 200l. Dá se samozřejmě použít i méně, ale pak jejích množení trvá déle. Zákvas je nutné samozřejmě taky držet v teple - 30°C. A při množení nestačí jen sladká voda, musí být přítomny i živiny. * Ať se daří a dejte pak vědět. Co se týká těch konzervantů v těch sirupech, myslím si, že při takových Brixech by tam být nemusely, ale raději zkuste "laboratorní" pokus.
Je to stejné jako u všech kvasinek. Čistota, sterilita, teplota k 30°C a postupné zvětšování objemu. Např.: 100ml - 1l - 10l atd. Jako první živné roztoky je dobré použít převařený mošt, šťávu z ovoce, sirup, kompot o cukernatosti cca 10-15°Bx. Samozřejmě bez chem. konzervantů!!!! Do většího objemu přidat až jak obsah silně šumí a pění. Většinou to trvá jen pár hodin.
Ďakujem vám za cenné rady. Od výrobcu som zistil, že sú sirupy bez konzervantov. Behom týždňa budem znova umývať nádoby. Cukrovú vodu teda zakvasím podľa vašich rád. Skúsim v menšom merítku aký bude výsledok a dám vedieť
Dobrý večer. Nazbieral som teda určité množstvo spomínanej sirupovej vody a hlavne sa mi už konečne uvoľnil demižón z jablkového vína. Takže otázka: Mám ponechať cca 2 litre kalu na dne demižóna, ktoré zostali po kvasení jablkového vína? Bude to prospešné pre kvasenie sirupovej vody, ako nejaké "živiny". Samozrejme že by som pridal kvasnice a ešte aj živnú soľ ako ste mi radili. Alebo mám radšej demižón vyumývať? Ďakujem za odpoveď. S pozdravom M3c3
Teoreticky je to kvasničný autolyzát, prakticky mrtvé kvasinky a kal z ovoce.
(Co se týče jejích výživné hodnoty tak u kvasů které obsahují velmi málo živin, které kvasí velmi pomalu a lenivě, zjednodušeně napsáno - kvasinky "požírají samy sebe" aby přežily mohly se množit a pracovat). * V lihovarské praxi se z toho "kalu" , samozřejmě ze zdravého kvašení, množí nová kvasničná násada, vyrábí droždí apod. Vinaři taky využívají kvasničné kaly, kvasničné mléko.
Takže pokud to není moc staré a v nežádoucím rozkladu - plíseň, hniloba, použít se to dá. Buď jako násada pro kvašení nebo jako živina.
Menší problém by možná nastal kdybyste chtěl u těch sirupů použít jiný kmen kvasinek než byly v tom jablečném moštu. Nastal by mezi nimi "boj" a jejích množení a kvašení by nastalo později. V tom případě bych tam ten kal přidal až po rozjetí bouřlivého kvašení.
Dobrý večer. Destilát z jablkového vína z ktorého pochádza kal, práve doteká :) Kal je teda úplne čerstvý. Na jablčné víno boli použité tie isté kvasinky aké chcem použiť aj pri sirupoch. Takže ako píšete, nemal by v tom byť problém. Kal tam teda nechám. Ušetrím si jedno umývanie demižóna a hádam aj napomôžem prekvaseniu sirupov. Zajtra ich konečne zakvasím. Ďakujem za promptnú odpoveď. M3c3
Jo, v tom případě to nemůže udělat žádnou neplechu. Jen to kvašení toho sirupu napomůže a ušetří Vám to i práci a zvýší výtěžnost. (I díky obsahu lihu v té sedlině která by se jinak vylila..) * Jen pak následná destilace těch kalů je diskutabilní. Ale pokud se jedná o líh na likéry - důslednou rektifikaci, tak to neřešte. Tak se to běžně dělá. * Ale u výroby ušlechtilých ovocných destilátu se to, ale takhle nedělá. (Destiluje se v takových případech jen čistý podíl-víno-cidr, bez kalu a mrtvých kvasinek. Např. Calvados ve Francii). Ale to je už něčem jiném.. *
Dobrý deň, som úplný začiatočník a dosť som sa nadchol pre výrobu kvasu a jeho následné pálenie. Doposiaľ mám jeden produkt: 5 litrov vínovice z hroznového kvasu, ktorý mi vykvasil v 50l demižóne. Chcel by som poprosiť o radu, vidím, že ste dosť skúsení v tomto obore, chcel som založiť kvas z banánov. No netuším ako ho správne urobiť, či stačí tak ako u hrozna, vytlačiť šťavu( to asi u banánov nepôjde) pridať zákvas z vínnych kvasiniek, živnú soľ, zavrieť demižón s bublátkom a čakať, alebo treba pridať iné kvasinky, upraviť pH, pridať vodu... Každá rada mi bude vzácna, ďakujem vám vopred. Michal
Dobry den, mate nekdo zkusenosti se zakladanim kvasu kiwi? Kvasit se slupkami nebo bez, nakrajet na kusy nebo rozmixovat? Vyteznost ze 100kg? Predem diky za pripadne odpovedi. Ondrej
Dobrý den Nevím zda se tu už někdo dotazoval , ale jinde jsem nic nenašel . Chtěl bych se zeptat na pálenku z meolounu ... Zda je to možné a nasledně zda by nevěděl někdo něco o přípravě kvasu a jestli má s melounem někdo pozitivní zkušenost . jedná se o meloun vodní . díky Jirka
Dobrý den, mám nasušený květ černého bezu a chtěl bych ho vypálit, prosím o radu od samého začátku naložení až do konce odvozu do pálenice. V knize Domácí výroba slivovice a ostatních destilátů, ovocných šťáv, sirupů a vín jsem se moc podrobného nedozvěděl. Děkuji za odpověd email: matej.mirek@seznam.cz
V sekci "Černý bez" je pár postřehů! * Praktické zkušenosti s pálenicemi v souvislosti s cukrem nemám, ale dost pochybuji, že by to nějak řešili. Spíš si myslím, že odmítnou nějakou siličnatou surovinu která by jim mohla zaneřádit aparaturu...
Zdravím na "uložto" jsou dvě „využitelné kopie“ Příprava domácích vín od Ing: B. Valenty. Je zde popis (recept, manuál…) i vína ze sušeného květu černého bezu … Podle toho bych já postupoval (samotné květy nemají skoro žádný obsah cukrů, ze kterých by ten alkohol mohl vzniknout, proto se cukr musí přidávat …), a buď bych si po vykvašení ponechal připravené víno, nebo bych jej později vypálil … adresa : https://uloz.to/hledej?q=p%C5%99%C3%ADprava+dom%C3%A1c%C3%ADch+v%C3%ADn Přeji trpělivost, trochu toho štěstí, a aby vám to případně někde i vypálili. PS. … nic není nad vlastní „práci“, od A až do konce ! Při ametérské destilaci, tedy v "domatíně", lze při destilaci ještě přidat další dávku sušených květů před destilací, pro zvýšení aroma !!
Úplně normálně, nalít do sudu, přidat namnožené kvasinky protože kompoty jsou sterilní , přip. docukřit nebo zředit vodou, podle stupně zředění je ještě možno přidat živiny a nechat kvasit. Nejlépe v teple. O množení kvasinek, pekářském droždí a vlivu teploty na kvašení je tady na blogu napsáno snad dost... * Žádná kvalitní pálenka z toho nebude, zvlášť když to bude nějaký mix, ale po důsledné destilaci, rektifikaci nebo i po vyčištění aktivním uhlím z toho bude ovocný líh k výrobě likérů, tinktur atd. Škoda ty kompoty vyhodit... A v některých případech třeba ani to směsné ovocné aroma nemusí ani vadit.... * Jediný problém by mohl nastat, kdyby výrobce kompotů použil při jejích výrobě nějaké chemické konzervanty. Ty by kvašení značně ztížily. V tom případě by bylo nutno kvas silně zředit, docukřit a přiživit živnými solemi aby se snížila jejích koncentrace.
Ahojte chlapi, potreboval by som akutnu radu. Akurat tak za 3 -4 dni mi dokvasi 100l.jahodoveho kvasu (ovocie som kupil na trznici!!) no a palenica mi otvara az 1.8. Co je za 5 tyzdnov. Cital som o skladovani kvasov: hermeticky uzavriet, dat do chladu...ale zasa som cital, ze to nie je vhodne pre vsetky kvasy napr maliny jahody ribezle a pod. Bojim sa ze sa mi kvas znehodnoti za ten mesiac aj ked sa budem snazit sebelepsie ho konzervovat a vsetky tie aromy, kvoli ktorym to aj robim budu fuc...Prosim neviete mi poradit este nejaku fintu? Dakujem pekne Michal
No ještě se doporučovalo, spálit nad kvasem "sirný plátek" aby se vytvořila "inertní" vrstva a poté hermeticky uzavřít (možná u vršek obalit několika vrstvami potravinářské fólie. a dát do chladu. Taky byl návh tu potravinářskou fólii (je-li dostatečně široká) dát přímo do sudu tak aby všude přesahovala ... a tento prostor vylít vodou ... zavíčkovat a opět dát do chladu. Jak moc vám to pomůže nelze takhle na dálku určit ... jsou to jen "knížecí rady" !! No držím palce, aby vám to vyšlo, způsob konzervace je na vás.
Dakujem moc za rychlu odpoved. Skusim asi tu siru. Mam aj vakuovacku, skusim potom odsat vzduch a nejak "zaklipovat" aby nad kvasom bol podtlak.. Uvidime Dakujem este raz, a nech aj Vam sa dari :-) Michal
Přidával jste do kvasu cukr? Pokud ne, tak já osobně bych ho přicukřil. Klidně i třeba 5-10kg/100l. Ale nechci Vás k tomu "navádět"! Je to jen můj názor, částečně ovlivněn tím, že jsem začínal jako domácí vinař... (Kvalitní pravé destiláty se nepřicukřují. Třeba se jen takové druhy destilují za sníženého tlaku nebo průtahově).
A co okyselení? Jahody apod., obsahují cukru a kyselin velmi málo a tím pádem jsou takové kvasy po dokvašení nestabilní a rychle podléhající zkáze. Hlavně proto, že obsahují velmi malé procento lihu které nemá žádný konzervační účinek a přímo se nabízí nástup octového kvašení. Teplo, kyslík ze vzduchu, nízká kyselost a nízkoprocentní roztok lihu jsou podmínky v kterých se vyrábí v octárnách ocet.) * V každém případě maximálně zamezit přístupu vzduchu, tím se nic nezkazit nemůže. Nebo CO2 apod. z bombičky....
Ale nějaké "kyblování" - stěhování do sklepa vypadá sice pěkně, ale dokvašený kvas se tím zoxiduje a může to "provzdušnění" udělat víc škody než užitku. Podobně jako silné zasíření může vést k vadám na destilátu. Ale zkušenosti s SO2 nemám vůbec žádné, vyhýbám se mu. Na plošnou dezinfekci sklepa apod. je to dobré, na to ho používám, ale jinak fact i když nejsem žádný "bio-ekolog", nevím. * Nic konkrétního neradím, nevím, tak berte to jen jako můj monolog a námět k přemýšlení.
S jahodami jsem nikdy nepracoval, ale jak píše Rafael, kvas bude velmi labilní. S tím vakuováním můžete napáchat více škody než užitku a stejně vytáhnete jen třeba polovinu vzduchu, sud vám může implodovat a pak se ten vzduch stejně dovnitř natáhne. Se sírou raději nepracuju, prostor nad kvasem vyfoukám CO2 z lahve a utěsním. CO2 se dá sehnat velmi levně (hasiči), problém je s tou lahví, ta je drahá. Takto udržím zkvašený jablečný mošt třeba půl roku (ten je sice kyselý, na alkohol ale taky chudý).
Dakujem vam velmi pekne za cenne rady! Vazne. Trochu som sa casovi prepocital s tymi jahodami. Precital som si len zhruba kolko ma kvasit jahodovy kvas a na stranke uvadzali od 5 do 7 tyzdnov. Asi rok sa venujem priprave kvasov a preto moc skusenosti nemam. Skor len experimentujem a zvieram vzorky: hrozno banany, pomaranc, cukor z cukrovej trstiny, pivo. No a teraz sim chcel jahody. Minul som na ich kupu moje uspory ( s dovolenim manzelky :-) ) no a nateseny som zacal s kvasom. Kupil som na trhu 100kg jahod, cervenych prezretych. S manzelkou sme ich omyli, odstranili zelene stopky(pracna robota..) postupne rozmixovali na mixeri a nalievali do sudov. Myslel som, ked som ich ochutnal, ze su dost kysle, tak som neokysloval.( kyselinu vinnu som pridal len do bananov). No a chcel som cisty jahodovy destilat bez cukru, ale ako pisete asi bude nutne aj kyselina aj cukor. Kvas mi kvasi teraz piaty den. Prve dva dni brutalne burlivo(pridal som vinne kvasinky namnozene a zivnu sol). Na jednom sude (mam 2x 50l sudy) mi odletel uzaver... Vrchnaky som peclivo utesnil plastelinou, vyvrtal dierku na bublatko, to miesto tiez utesnil plastelinou. No myslim, ze to tesni dobre. Hladina kvasu poklesla na povodnu vysku a bublinka je 1x za 3 -4min. Myslite ze mozem pridat cukor a kyselinu aj teraz, ked uz je po burlivom kvaseni? Cukor kvoli tomu, aby to dlhsie kvasilo a kvas mal viac alkoholu? Bojim sa to otvarat a miesat kvas s cukrom a kyselinou uz ked to buble, sle ked napisete, ze mozem, urobim to. Urobim vsetko co poviete, len aby som to este jaks taks zachranil kym to doveziem do palenice :-) mozem na miesto cukru dat med? A ten CO2 mozem nastriekat aj z bombicky na slahacku :-) ? Dakujem vam moc moc moc. Michal
Ve šlehačkových bombičkách je kysličník dusný N20. Jestli se dá použít ke konzervaci kvasů nevím. (Výhoda CO2 je mimo jeho levnosti, dostupnosti a větší váze než vzduchu i jeho toxické účinky na nežádoucí mikroorganismy). * Cukr přidat můžete i teď. Buď ho rozmíchat za studena v kvasu, nebo lépe ho svařit ve vodě a tu pak přilít do kvasu. (Pozor aby nerozpuštěn klesl na dno sudu)! (V bibli domácích vinařů, Příprava domácích vín, autor ing. Valenta doporučuje většinou přidávat cukr postupně na 3x). Začne to znovu kvasit a zvýši se pak lihovitost. V době varu můžete přidat i kyselinu, cukr se tak i zinvertuje. (S těmi kyselinami to u jahod není zas tak tragické jako třeba u hrušek atd., ale i tak je dobré je přikyselit). K použití medu nevidím důvod, je drahý a žádné výrazné zlepšení kvality nepřinese. Ale použít se samozřejmě dá. (Jinak kvasí stejně neochotně jako cukr, podobně špatně se ve vodě rozpouští a použitelných živin pro kvasinky taky obsahuje minimum). * Z praktického hlediska doporučuji k doslazení tzv. "Likérnický sirup". 0,4l vody + 1kg krystalového cukru. Roztok se dá skladovat a dobře se dávkuje i rozpouští. 1l likérnického sirupu = 1kg cukru z kterého vznikne 0,5l 100% lihu * Mixovat měkké ovoce na drobnou "sračku" považuji za zbytečnou práci. Stačí je jen pomačkat ať pustí trochu šťávy. Předejde se tím i nežádoucímu u takových surovin velmi bouřlivému kvašení pokud jsou v teple. Kvasinky si takové ovoce postupně rozloží samy a pracují i uvnitř něho. Nemusíte je zas až tak moc "hýčkat".
Super, veľká vďaka! Ten sirup sa mi paci, vyskusam ho a pridam teda aj kyselinu vinnu, 25g-50g/ 50lkvasu..? Dufam ze to predlzi kvasenie na potrebne dlhy čas. Dam potom vedieť :-). No na pripravu bananov som mal 50kg bananov, po olupani asi 35kg. Rozmixoval som ich, zohrial na 55st.pridal distynzym a 50g kyseliny vinnej, nechal schladit a pridal vinne kvasinky a 10l vody. Kvasilo to 7dni! Vytieklo 4l.48% bananovice. Chut pripomina zelene slupky bananov, zaujimave :-) . cukor som nedal vôbec. Paleniciar povedal, ze keby som urobil 100l.kvasu, vôňa aj chut by bola vyraznejsia kvoli tomu ze cast destilatu cca 0,5l je z predosleho palenia.
KOMPOTY: Jeden známy tiež mal veľkú radosť keď dostal do "daru" cca 1oo fľiaš zavaranín, ktoré potom pridal do kvasu a tešil sa koľko mu nakvapká kým nešiel do pálenice... Po vypalení mu natiekol mix toho čo bolo v kvase a navyše tie kompoty boli DIA, čiže žiadny cukor = žiadna pálenka naviac, takže pozor ... Ja osobne pridavam 3-ročne a staršie kompoty do kvasu ale z rovnakého ovocia.
Dobry deň priatelia :-) tak mam vysledok z jahôd :-) Super jahodovica 50,5 % 10,5litra (po riedeni) pôvodne 9litrov 59%. Množstvo kvasu:110kg rozmixovanych jahôd. Vonia uzasne, este je cerstva, ale myslim, ze bude super :-) . dakujem vam, hlavne p.Rafaelovi za cenne rady, vyuzil som likernicky sirup a prisladzoval som dva krat, po 3litroch sirupu invertovaneho po povareni a pridani kyseliny( tento sirup je sladsi ako povodna sacharoza) vzdy ked prestalo bublat po 2ch tyzdnoch som vlial 3litre sirupu do suda a ihned sa spustilo kvasenie. Dokopy teda 6 litrov tohto sirupu. Dakujem dakujem dakujem :-) :-) . Je mozne ze takyto sirup ma vyssiu vytaznost ako nasypany cukor? Raz som robil cisto kvas len z vody a trstinoveho cukru: 50vody 8kg cukru, uzavrel s bublatkom a za 7 tyzdnov dokvasilo, cakal som ze bude aspon 6 litrov rumu, ale vyslo len 3litre 42%kalneho destilatu. Ak by som teraz ten cukor zinvertoval, je mozne cakat vyssie cislo? Vdaka moc. Prajem Vam, nech sa vam moc dari vo vsetkom :-) .
Jednoduchá pomůcka - z 1kg cukru vznikne cca 0,5l lihu - t.j. 1l 50% destilátu. Pokud ne, je někde chyba. Nebo chyb víc. Pokud použijete nezinvertovaný roztok cukru, není to až taková chyba, ale v každém případě je to lepší a doporučuji to. Hlavní chyba špatného kvašení je nedostatek živin v cukerných kvasech - je třeba použit větší množství živných solí. Dále je nutná dostatečná násada kvasinek, vyšší teplota a taky přikyselení. Přečtěte si sekci Živná sůl.
Nevím zda se to tu již neresilo, v každém případě jsem na to nenarazil. Zkoušeli jste někdo pro kvas využít ovocný koncentrát? Cetl jsem ze někdo preferuje např. U jablek kvasit pouze mošt. V tom případě ale nevidím zásadní rozdíl v tom použít koncentrát pokud bych neměl přístup k ovoci s tim, že je třeba ho naředit tak, aby byly všechny cukry schopny zkvasit a přitom neumřely kvasinky. Je v tom jiný zádrhel proc ho nepoužít?
Já v tom nevidím větší problém, ale praxi nemám. Koncentrát je ovšem filtrovaný, takže neobsahuje vše, co je v moštu, zejm. kousky dužniny, na které se váží i minerální živiny. Ale kdyby kvašení probíhalo pomalu (což nemusí být na škodu), tak jej lze obohatit živnou solí. Naopak tím, že lze koncentrát naředit do vyšší cukernatosti, než má zmíněný jablečný mošt, dojde k lepší stabilizaci kvasu. K větě "Cetl jsem ze někdo preferuje např. U jablek kvasit pouze mošt" si neodpustím komentář, že jsem slyšel, že někdo kvasí jablečnou břečku (a nikoli výhradně mošt) :-).
K dodatku: nevím.. Dělal jsem vždy břečku a vždy to vyšlo, zatím, dobře. Jednou jsem se pokoušel udělat cider ale prokvasil moc a nebyl dobrý, tak jsem si říkal, že to zpracuji klasickou cestou a výsledek nebyl vůbec tak dobrý. Nedovedu to vysvětlit, ale obecně mám lepší zkušenosti se zpracováním všeho nejen moštu :-)
Teoreticky ano - sušina podle různých zdrojů obsahuje 20-40% cukrů, chtělo by to ale přeměřit raději i šťávu. Bude třeba to nadrtit, ale tak, aby se nenadrtily pecičky. Pokud do toho půjdete, dejte vědět, jak to dopadlo!
Dobrý den. Vrátím se k článku o cukrovém kvasu. Někde jsem se dočetl, že se po přidání balíčku sušených švestek chuť výsledného produktu blíží slivovici. V době, kdy není ovoce bych to chtěl vyzkoušet. Moje otázka zní - kdy se sušené švestky do cukrového kvasu přidávají ? Hned při zakládání kvasu, anebo až při destilaci ? Dík za odpověď. R.
Anebo ty sušené švestky průtahově s lihem předestilovat? * Až na velmi malé a specifické výjimky jsem se nikde o použití sušených švestek v našem oboru nedočetl. O přímém zkvašování sušených švestek se literatura zmiňuje jen ve smyslu zpracování na ovocný líh v případě jejich nadbytku. Z hlediska výživy cukrových kvasů by to bylo asi v domácích podmínkách lepší než ostatní způsoby. Ale je to jen mé teoretizování, nezkoušel jsem to nikdy a navíc jsem k tomu velmi skeptický. Nepřijde mi to smysluplné, spíš jako průzkum slepých uliček. Kdyby to bylo ekonomicky nebo jinak výhodné, tak by se to používalo a byly by o tom nějaké zmínky..
Jen dovětek k výše uvedenému příspěvku od Rafaela: Já jsem našel něco v knize pánů J.Jílka & J.A. Zentricha - Příprava ovocných kvasů na výrobu slivovice (a ostatních pálenek). rv. 1999, str.164; kapitola - Úpravy ovocných destilátů staření. (přepis z knížky pro názornost o co jde …) … Ze zkušeností lze doporučit alespoň pokusně provést se slivovicí nebo jiným ovocným destilátem (čerstvě vypáleným) tento pokus: Naplníme 4. litrové (tmavě zelené) lahve čerstvě vyrobenou domácí slivovicí nebo jiným ovocným destilátem. Do jednotlivých lahví přidáme samostatně: I.láhev - přidáme cukr v hodnotě 1 až 2 kostek, II.láhev - přidáme 1 až 2 kusy sušené švestky, III.láhev - přidáme 10 - 15 kusů rozinek, IV.láhev - nic nepřidáváme. Všechny 4 lahve zazátkujeme a uložíme v temné místnosti, nebo kdekoli jinde. Jedenkrát týdně obsah lahví promícháme tím, že láhev obrátíme hrdlem dolů a po chvíli opět uložíme (nechutnáme). Po dvou až třech měsících provedeme takzvané degustační (organoleptické) zhodnocení pokusu. Postupně ochutnáme a smyslově vyhodnotíme první 3 vzorky (lahve I.,II., III.). destilát nutno chutnat ze skleničky, hodnotí se jeho barva, vůně a chuť. Nejlepší vzorek (obsah lahve), který nám bude chuťově, vůní i barvou opravdu nejpřijatelnější (nejlepší), porovnáme potom s obsahem lahve č. IV., do které jsme nic nepřidávali. Pokusem zjistíme, že u destilátů v lahvi II. a III. Došlo ke změně barvy do zlatohněda a kromě toho i ke změně v chuti a vůni - jak poznáte k lepšímu. Uvedeným způsobem se dají vhodně chuťově opravit především ovocné pálenky málo výrazné, nebo pálivé až štiplavé ve vůni a chuti nebo jinak mírně narušené (havarované). Podobnou úpravou lze také chuťově sladit (zaokrouhlit) mnohé ovocné destiláty vyrobené z různých směsí ovocných druhů, pocházející hlavně z období malé úrody ovoce. Text pokračuje dále, ale pro vlastní „pokus“ již nepřináší nic nového …
Dá se říci, že ty sušené švestky se používají jen na zkvalitnění již hotové slivovice (respektive na „nápravu“ destilátu mírně narušeného …). Jinak jsem našel další použití sušených švestek jen na přípravu domácího vína !! Tak to by bylo asi tak vše … hezký den.
Servus, má někdo zkušenosti s ananasem? Cukru tam je kolem 13%, takže kvasit by měl bez problémů, ale nemám potuchu, jestli výsledná pálenka je pitelná a má zřetelné ananasové aroma?
Urobil som si 20kg ryžového sladu, buble už po šiestich hodinách od uzatvorenia sudu, teraz je 4.deň a búrlivosť stále rovnaká :-). Som zvedavý na výsledok. Michal
Zdravím. Má z vás někdo recept na založení kvasu z březové vody ? Někde jsem na to kdysi narazil, ale bohužel nemůžu to najít. Díky za rady. S pozdravem R.
Zkušenost nemám, ale vzhledem k tomu, že je v březové míze zhruba 1 % cukru, tak nepovažuji za smysluplné se pokoušet o kvas (určený k destilaci). Míza se pije čerstvá, ochucená nebo i kvašená, ale aby vykvasila na víno, musí se přidat mnohem více cukru, než v ní je. Nebo zahustit odparem, ale to je značně neekonomické.
Zdravím všechny. Může někdo poradit, jak vyrobit - namíchat likér "víčkovici" která je údajně z medových víček z plástů a medu a ovocné pálenky ? dík. R.
Dobrý den, mate někdo zkušenosti s čerstvými fíky? Rozmixoval jsem je a dal do sudu. Již kvasi. Nevíte při kolika cukru mám vypálit, abych to neprokazil? Díky.
Zdravim,vcera jsem palil stary kompoty, ( 45L kvasu ) prekvapila me mile ta vyteznost a dokonce i chut. Pocatecni cukernatost 25 brix a po dvou mesicich 10 a niz uz to proste neslo.No a vzniklo z toho po naredeni na 50 % 10,5 L ! Nechapal jsem.. Bylo v tom teda snad vsechno na co si vzpomenete ..
Refraktometr mam tento : https://www.easydiag.cz/Refraktometr-0-32-pro-mereni-obsahu-cukru-v-ovocnych-koncentratech-brix-d393.htm .lihomer nevim jak mam popsat jaky mam :-) ,koupil jsem ho tenkrat s pristrojem..
Majkle, děkuji za odpověď. Ještě k lihoměru jaký máš měřící rozsah při jaké teplotě a máš ho s teploměrem nebo bez.
Mám doma starší lihoměr pro objemová procenta alkoholu, t= +12° R (což je asi 15° C) rozsah měření 0-70 a je bez teploměru. Tak nevím zda bude použitelný.
Každý i starší lihoměr je použitelný, když dodržíte "kalibrační" teplotu (zde tedy těch 15°C). Při jiné teplotě musíte údaj lihoměru přepočítat dle měřené teploty !! Skleněný lihoměr (či jiný hustoměr) přestane plnit svou funkci tehdy, když jej naťuknete (může se potom dostat měřená kapalina dovnitř a zkreslovat naměřené hodnoty), a nebo když se uvnitř uvolní stupnice !! Pro domácí použití nevidím důvod, proč by se tento lihoměr nemohl používat. Přeji hezký den.
Chuť a vôňa tuzemáku - Zdravím, vie /resp. skúšal niekto vyrobiť tuzemák bez rumovej esencie? Alebo inak - chuť a vôňu čoho má imitovať umelá "rumová" aróma v tuzemáku (odpoveď typu že chuť rumu :-) mi veľmi nepomôže) - resp. dá sa táto vôňa a chuť v destiláte nejako dosiahnuť aj prirodzeným spôsobom bez použitia umelej arómy? Samozrejme nie tak intenzívna ako v tuzemáku, ale aspoň aby to bolo cítiť niekde v pozadí - čo do destilátu vie dostať takéto tóny...
Moc nechápu, že vás zajímá Tuzemák, nejlevnější a nejsprostší lihovina. Ale sto lidí - sto chutí... * Po studiu historických knih a receptů si troufám tvrdit, že vyrobit něco podobného Tuzemáku z běžně dostupných přírodních surovin nelze. Všichni likérníci a výrobci už v předminulém století, a ten trend nadále pokračoval, používali výhradně továrně vyráběných trestí. Nebylo v jejích silách ty poměrně složité umělé aromata si vyrábět sami. A pokud by bylo, i tak dávali přednost jak z důvodů jakosti a ceny přednost výrobkům na to zavedených odborným firmám. * Dalo by se o tom napsat daleko víc, třeba i nastínit, opsat postupy výrob těch rumových trestí a aromat, ale nemělo by to smysl. Fact to není jednoduché a je to vyšší chemie. Nic pro domácí alternativní výrobu.
Chuť a vôňa tuzemáku ... No ano dá se … zvládáte-li angličtinu (Automatický překladač potřebuje dost „korekcí“) tak odkaz je na: https://homedistiller.org/sugar/wash-sugar/rum2 . Na zákvas používají melasu a dotují ji ještě cukrem. Na krátkou reakci to není a samostatnou záložku RUM se mi nechce „skládat“. Chcete-li si to zkusit, jsou tam jak dávkování přísad do kvasu/mače, jeho příprava, tak postupy následné destilace. chce to trpělivost při zkoušení ... Zdravím
Osobně Rumy nemám a nebudu mít rád. Díky Tuzemákům a pár nezřízených pití v mladých létech. Furt to ve mně je... * Jen bych chtěl upozornit, že ten výše uvedený odkaz, je jen diskuze - netová tlachárna a tak jako všude na netu je ji tak třeba brát... * Neměl jsem sílu to tam vše přečíst, jen bych chtěl upozornit, že se jedná o jinou geografickou oblast. A hlavně, zkušenosti sice nemám, jen si tak myslím..., že mezi melasou třtinovou a tou naší řepnou bude dost velký rozdíl.
Vdaka za odpovede aj za link!! Tu sú moje dôvody prečo som sa pýtal: Nejde mi o výrobu rumu alebo tuzemáku. Robil som pokusy s pridanim dreva (triesok) do destilátu. Neočakával som že vyrobím francúzske brandy, to zrenie v sude a kontakt destilátu zo vzduchom na obrovskej ploche znásobenej štruktúrou a cievami dreva je určite pre výslednú chuť nenahraditeľné, hoci sa odparí aj množstvo alkoholu a iných látok. Na druhej strane, od pridania dreva som predpokladal určité doplnenie chutí a vôní, ktoré nebolo také aké by som očakával (pričom si nemyslím že bol problém v množstve alebo kvalite dreva (na 1 liter cca 5g dreva opáleného 1 hod pri 180°C – niekoľko rokov preschnuté slivkové drevo, ešte vyskúšam dub). Najviac mi v chuti a vôni chýbali tóny, ktoré by som v brandy prirovnal k tuzemáku. V komerčne dostupných brandy čo som pil som niečo také viac alebo menej cítil. Naposledy som pil Ararat kde tú vôňu "tuzemáku" bolo tiež cítiť (samozrejme oveľa, slabšie a v zmesi s inými vôňami), potvrdil mi to aj kamarát. Preto som sa vás pýtal čo môže do destilátu tieto vlastnosti dostať prirodzene, resp. čo sa to snažili výrobcovia „tuzemákovej“ esencie napodobniť. Keďže to cítiť aj vo vínovom brandy, tak predpokladám že pôjde o nejaké látky z dreva, prípadne toho čo sa v sudoch skladovalo predtým ako do nich dali to brandy (len som vás nechcel vopred ovplyvňovať svojimi úvahami).
Urobil som barbarský pokus – do malej flašky svojho, na trieskach odležaného destilátu trošičku osladeného muštom som pridal asi 10% tuzemáku (prosím neukrižujte ma, bol to len pokus). Výsledok nie je zlý – liehovitosť určite mierne poklesla – možno o nejaké 2-3% z 50 na 48-47, dovolím si povedať že chuť sa posunula želaným smerom, získala viac „plnosti“. Určite by sa toto dalo dosiahnuť aj pridaním arómy bez priemyselne vyrobeného liehu z tuzemáku, ale ani to nie je to, o čo som sa snažil. Išlo mi viac o vlastný a „prírodný“ produkt ako len o napodobeninu dosiahnutú takouto „skratkou“ z umelej esencie.
Ešte raz pripomínam (pre prípadných provokatérov) –nemám, ani som nemal ambície z vínovice vyrobiť cognac :-) len ten domáci destilát trochu pozdvihnúť pridaním dreva a dodať do nej príjemné chuťové a vonné tóny. Možno by som do budúcna skúsil zohnať nejaký súdok, a zrieť destilát v ňom, len by som predtým rád +/- vedel čo z toho môžem dostať - či to za to naozaj stojí a aký sud/materiál/postup použiť pre dosiahnutie konkrétneho výsledku. Chápem že je to na dlhé bádanie a skúšanie, niekto to ale snáď vie...
Pozrel som ten link čo ste mi odporučili - sú tam recepty na rumy, celé sa mi to čítať nechcelo, ale prvý recept na "priemyselný" rum je zo zmesi cukru a melasy ktorý následne zreje v sudoch od Bourbunu + pridáva sa niekoľko lyžičiek skaramelizovaného cukru na liter.. Je to určite zaujímavé a bolo by ešte zaujímavejšie keby som mal možnosť ochutnať výsledok takéhoto pokusu a posúdiť či je to to čo hľadám :-)
Zdravím ospravedlňujem sa vopred ,keď píšem do zlej rubriky. Započul som od svokra, ako mi rozprával ,že kedysi jeho babka kvasila čistý cukor a z toho potom pálila. Vraj to bola pálenka bez chuti a vône . Ale napadlo ma zase ,že by to bolo dobre na "macerovanie " a luhovanie. Ma niekto s týmto skúsenosť a poradí? Čo treba okrem samotného cukru.
Zdravím Laco, Již to tu jednou v této sekci bylo: od Anonymní řekl(a)... „Cukr, cukr a zase cukr…“ Jeremyna 29. června 2014 12:53 „vytoč“ si to výše. K samotnému „recepisu“ místo protlaku můžeš dát živnou sůl a taky bych zvýšil množství kys.citronové na 50 – 100 g (pro uváděných 50 litru kvasu v receptu). Ve „válečných dobách“ se používal jen cukr, nějaká ta výživa pro kvasnice, kvasnice a okyselení na pH 4,5 – 3,5, toho cukru se dávalo tak, aby všechen prokvasil tj. ve výsledném kvasu na zpracování bylo kolem 8-10% alkoholu. Ať se daří … Ljz
Zdravim, chystam sa robit destilat z medu, jedna sa o lacny med z veľkoobchodu( Mám s tým už skúsenosť, celkom príjemná pálenka ale málo aromatická. Tak ma napadlo že by som do kvasu pridal sušené bazové kvety. A teraz moja otázka, nebude lepšie to namacerovať po vypálení? Prípadne spraviť prieťahovku ako tretie pálenie?....... Máte niekto skúsenosť s bazovím kvetom, prípadne aké množstvo pridať do kvasu? Dakujem za každý postreh
Dobrý den, máte někdo zkušenosti s pálením malého množství lutru ve velkém kotli? Myslím tím, jestli můžu do 120l kotle (jmenovitý objem je 100l) nalít pouze 25l lutru? Naplnit kotel tedy pouze z 1/4? Hrozí tam třeba výrazné ztráty z důvodu špatného odpařování? Nebo něco jiného? Dostal jsem od budoucího tchána (jestli to teda nepokazím) za úkol vypálit kotel rynglí. 1. destilace proběhla bez problémů, tekla standardně. Kotel je na plyn. Mám trošku obavy z toho malého množství. Když jsem navrhl, že udělám zahradní směs (ryngle+švestka), tak se to nesetkalo s nadšením, spíš naopak. Děkuji za rady.
Vidím, že do "radění" se zde lidem moc nechce. Co si vzpomínám, již se to zde kdysi diskutovalo, jen si již nepamatuji,kde a kdy to bylo. No princip zůstane stejný, musíte pokrýt dno vyřáku a trochu více nad něj ... a destilaci vést pomalu (menším plamenem, či příkonem elektriky), hlídat to a hlavně napřed uhlídat oddělení předku. Zrovna tak později jádro při přechodu k pozadku ... chce to ke konci zachytávat postupně do nádob a ty posoudit až po konci destilace (s čistou hlavou)zda ještě patří do "jádra" či již do pozadku ... No více vám neporadím, zůstane to stejně na vás a poté vás "budoucí tchán" stejně zhodnotí ... tož držím palce ať se vám to povede. Praxe dělá mistra, takže nezoufejte, když to úplně nevyjde ...
rad bych se dotázal, zda má někdo zkušenost s výrobou lihovin vznikající extrakcí ovoce a drog parami alkoholu, resp. po přečtení literatury "Domácí výroba lihovin - Helge Schmickl, Bettina Malleová" mě zaujali některá tvrzení a recepty. Uvádí se zde, že tato metoda je založena na tom, že alkohol v parní fázi je pro řadu látek účinnějším extrakčním činidlem nežli v kapalné fázi.
Proto bych to rád vyzkoušel a rozhodl jsem se přímo pro recept na vánoční pálenku (i když jsou Vánoce ještě daleko, zaujala mě tato známá kombinace chutí v případném destilátu).
Pro tento typ destilace mám k dispozici aroma koš umístěný v klobouku (bude naplněn skořicí, hřebíčkem, čerstvými jablky a zázvorem, možná doplním badyán). Nosičem by měl být chuťově neutrální alkohol. Jako jedna z možností je ve zmiňované literatuře uvedena „vynikající a levná varianta" za použití suchého bílého, případně červeného vína (tetrapak ze supermarketu je prý plně dostačující) - v mém případě o objemu cca. 20l. Dále se zde uvádí, že i když se destilát ve vůni projevuje ostře pichlavě, neznamená to, že obsahuje úkap, ale tato vůně pochází z oxidu siřičitého (SO2), kterým se mošty a vína při výrobě síří. Kyselina siřičitá má jednu výhodu - je velmi těkavá, tzn. že když budeme pomoci mixeru pár minut víno míchat, nasytíme jej vzduchem a napěníme, pak ono píchání v nose zmizí a ucítíme kořeněné nebo ovocné aroma. Zde si nejsem úplně jist správností překladu, jestli je myšleno mixérem míchat víno před destilací, nebo finální destilát? Spíše se přikláním k druhé možnosti. Také mi přijde tato metoda dost jednoduchá, vzhledem na to, že se zde na fóru v jiné sekci uvádí trochu alchymie odsíření za pomoci NaHCO3.
Pokud by měl někdo zkušenost s destilací kupovaného levného vína za účelem obohacení lihových par extrakcí drog, budu určitě rád za každý tip.
No, „krabičák“ nemá nikdy více alkoholu než 11% (spíše méně). Z toho dostanete destilát kolem 25 %, což je pro vaše použití dost málo. A při provzdušnění již „hotového díla“ odstraníte i část aroma z bylin, které jste extrahoval. Chtělo by to napřed provést jednu/první destilaci. Před ní bych to víno „provzdušnil, nechal tak den „vydýchat“ a poté provedl tu destilaci. Oddestilovaný lutr bych znovu provzdušnil a nechal tak den opět vydýchat. Teprve potom bych provedl destilaci s náplní „rostlinných drog“. Zde bych hlavně hlídal oddělení „pozadku“, dle „zásad druhé destilace“, tj. konec destilace jímat odděleně a teprve druhý den porovnáváním, ochutnávání a čichem zařadil zbytek buď zpět do jádra, nebo nechal pro pozdější (je-li dostatek materiálu) redestilaci. Samozřejmě je to jen na vás, jakou možnost zvolíte. Já vždy odzkouším novou metodu na malém vzorku (0,5 – 1 litr) a podle výsledku pokračuji dál. Ne vždy se to povede dle mého předpokladu a to potom „zkoriguji“ další postup. Snad jsem vám trochu pomohl, … držím palce, ať vám to vyjde k vaší spokojenosti …
Děkuji za odpověď. Jsem trochu zmatený hlavně z literatury, kde se uvádí, že jako nosič je vhodná např. vodka, obilný destilát, atd. a že veškeré tyto nosiče je nutno zředit na zhruba 10-12% obj. alkoholu. Proto autoři doporučují i vzpomínané levné víno, které není nutno ředit, jelikož alkoholu ve víně bývá 11-12% obj. Výslednou koncentraci v destilátu uvádí asi 47-50% obj.
Pak přímo údaje receptů se vztahují na 1,5l chuťové neutrálního alkoholu o koncentraci 10-12% obj. a očekávaný výsledek destilace uvádí cca 350ml (počítáno na 43% obj.) destilátu.
Pokud bych měl tedy napřed destilovat lutr, bylo by to nelogické vzhledem na výše uvedené, protože bych ho pak musel zředit na uvedených 10-12% obj. Na druhou stranu nechápu, jak dostat jednou destilací výsledných třeba 43%.
Odkaz na literaturu: https://uloz.to/file/BxH1ZVGG9XN3/domaci-vyroba-lihovin-helge-schmickl-bettina-malleova-pdf#!ZJMuAwR2AwIyLGRkAmHjAwAxBQOuZQABJQy5qT5aEx84szSxZt== Strana 124
Mnoo..., mám s levnými víny hodně rozporuplnou zkušenost. Konkrétně s 5 l skleněnými demižonky. Koupeno v akci hlavně kvůli demižonku - víno měl být bonus. Červené i bílé. Dopadlo to tak, že se dělal svařák v poměru asi 2:1 červené / bílé. Zachraňovalo to koření s cukrem a stejně zůstalo asi třetina červeného a půl bílého, což šlo do kanálu. Nejsem odborník, ale něco tak naprosto prázdného jsem dlouho nepil a už tuto zkušenost nehodlám opakovat. Nyní raději demižonky kupuji samostatně. Dělalo to dojem ani ne druháku, ale spíš třeťáku. Vodové, bez chuti i zápachu. Jakékoliv nejlacinější lahvové víno za 60 Kč plus by proti tomu byla mana nebeská s alespoň nějakou vůní a chutí. Stáčené v každé solidnější vinotéce je od toho daleko asi jako Jablunkov od Aše. Neměl jsem ani sílu nalít to do kvasu k pálení, abych ho nepoznamenal. Prostě ne. Takže i pro experimenty s extrakcí lihovými parami bych osobně zvolil nějaký jiný zdroj. Taky pozor na síření - netroufnu si odhadnout co a jakém množství, to drží při životě, sice to bude splňovat předpisy, ale nemusí to už být vhodné pro přepracování. No, třeba jsem jen neměl štěstí - pokoušet však již nehodlám.
Zdravím, chtěl jsem se prosím zeptat, mám naložený "kvas" na samohonku, jak říkají moji Moldavští kolegové z práce, je to deset kilo cukru, 700g droždí a cca 3kg kukuřice. Mám zkušenost pouze jen se švestkami, jablky, a blumama, ty přepaluji vždy dvakrát, ale právě Moldavci mi radí ať tu samohonku vypálim jen jednou, že to stačí, ale mám strach, vždyť ten lutr z ovoce smrdí a občas je i kalnej, tak nevim jestli je poslechnout nebo si to dělat po svém. Díky za případnou reakci :-)
Čím více na východ, tím méně ohledu na kvalitu. Pokud chcete mít v destilátu nějaká "aromata", stačí jednou, ale chlubit se tím nebudete. Chcete spíš čistý alkohol na vodku, tak to bych to pálil spíš 3×...
Dobrý den, chtěl bych poprosit o radu. Mám asi 400kg rozinek. Můžete mi poradit jak z toho založit kvas? A jestli z toho něco bude? Děkuji mnohokrát za informaci
Určitě do toho běžte. Těžko si lze představit pro kvašení vhodnější surovinu než hrozny. Byť sušené. * Problémem by teoreticky mohla být síra. Používá se ke zlepšení konzervace a zachování barvy. Ale kvasinky jsou proti ní dost odolné, takže by to i tak kvasit mělo. * Jinak rozmočit, spařit, případně převařit a upravit cukernatost. Asi zředěním vodou protože přicukřování by bylo asi zbytečné. Ideální je kolem 20°Bx. Přídavek zákvasu je nezbytný a přiživování kvasu celkem zbytné.
Dobrý den, než odešlete svůj komentář, přečtěte si prosím pravidla blogu Deslik nebo shrnutí níže.
Než se zeptáte:
- zkuste najít odpověď na blogu samotném nebo internetu - zkuste najít odpověď v literatuře - zkuste najít odpověď experimentováním a pak se s námi podělit o své zkušenosti - svou otázku si připravte a promyslete, aby její formulace byla věcná - nebude-li Vaše otázka zodpovězena, neopakujte ji - pište jasně, spisovně a bez překlepů (ve své mateřštině) - vyvarujte se vulgarismů - vkládejte komentář vždy k danému tématu
Včera jsem založil kvas z banánů.Dnes již bublá.
OdpovědětVymazatMohl byste popsat blíže založení banánového kvasu? Kolik banánů, vody, cukru, zda jste upravoval PH a pod. Já se pokoušel o banánovici už 2x a vždy neúspěšně.
OdpovědětVymazatDěkuji předem za info a držím palce.
FrantaH.
Dobrý den, chci se zeptat zda má někdo zkušenosti s pálením vinného rmutu voňavých odrůd jako Tramín, Muškát, Pálava, atd. Pil jsem tyto domácí pálenky u sousedů v Rakousku a musím říct, že je to velmi lahodné pití. Navíc jsem se divil, když mi řekli, že tyto pálenky ředí pod 40%. Chystám se to letos také vyzkoušet. Nechal jsem si cca 100 l rmutu tramínu. Tak bych chtěl ještě načerpat nějaké zkušenosti než se do toho pustím. Děkuji za reakce. Laďa
OdpovědětVymazatZdravím,
OdpovědětVymazatchystám sa na průtahovou borovičku
vedel by niekto poradiť ako na to?
Ako dlho luhovať borievky(jalovec) aké množstvo či borievky stačí dať do lutru alebo treba luhovať v čistej pálenke.
Ďakujem.
A jak velké množství borovičky plánujete zhotovit ?! litr, 10 litrů, či hektolitr ?
OdpovědětVymazatna skúšku tak 10 litrov
OdpovědětVymazatBorovička, zvlášť průtahová by si zasloužila zvláštní a dost obsáhlý článek s fotkami a nákresy. Snad časem....
OdpovědětVymazatAle pokud nemáte zkušenosti s oleji a silicemi, s jejích oddělováním od destilátu, přip. filtracemi, moc nedoporučuji ani jen pokusy s jalovcem. Byl by jste asi velmi zklamán. Díky vysokému obsahu olejů a terpenů je z destiláterského hlediska hrozná "mrcha" a způsobuje silné zákaly i v silném destilátu. Na rozdíl od absintů, ginů apod.
*
Jinak k průtahům se používá cca 50proc. čistý líh, a na 100l 1-3kg sušených jalovčinek, macerace 12 hod. až pár dnů, destilace drog přímo z vařáku nebo z koše nad ním. Nevhodné složky, přední i zadní se podle chuti někdy oddělují
*
V domácích podmínkách doporučují některé zdroje přidat do ovocného lutru 3-7kg jalovčinek, čerstvých, a normálně provést pak 2D. Ale to je "patlárna"
*
Další z možnosti je vyrobit a předestilovat jalovcové víno.
Nicméně problém s olejovitými zákaly bude stále.
Rafael
Článok o průtahovej borovičke by ma veľmi potešil tak snáď časom ako ste písal.Z olejmi a silicami a ich oddeľovaním od destilátu skúsenosti bohužiaľ nemám ale medzičasom som už dal asi 0,5 litra čerstvých podrvených jalovčiniek do 5 litrov 90% liehu z 3.destilacie.
OdpovědětVymazatNariedim to na tých 50% a nechám vylúhovať.Nakoľko bol použitý lieh dostatočne čistý rozmýšľal som o destilácii bez kolóny no dosť ste ma zaskočil malo by jej použitie pri destilácii nejaké pozitíva?prípadne by destilovanie bez jalovčinek nezmiernilo následky?
Je aj v tomto prípade potrebné pred destiláciu nariediť na 30%?
Som zvedaví nakoľko bude výsledný
destilát zakalený snáď to nebude až také hrozné,prípadne to pôjde vyfiltrovať.
Zdravím a ZATÍM aspoň pár vět.
Vymazat*
Že jste dal jalovčinky do 90% lihu není chyba. Jen to pak před destilací zřeďte na 50-60%. Na 30% ne! ! !
A destilujte bez kolony, ta je u průtahových destilací zbytečná a žádný užitek nepřinese. Jen by jste si ji zbytečně zaneřádil. Max. by se do ní, nebo do něčeho podobného dal umístit ten jalovec. Aby přes něj procházely páry. Ale není to důležité, jalovčinky můžou plavat v macerátu, můžou být v pytlíku pod nebo nad hladinou. To jsou pro první pokusy celkem nepodstatné detaily...
*
Co se týká průtahových destilací bez drog , jen samotného macetátu nevím. S tím jste mně zaskočil, s takovým postupem jsem se doposud nikde nesetkal. Byl by určitě hlavně velmi neekonomický. A vyžadoval by daleko delší dobu macerace a výsledek nejsem schopen ani odhadnout. Jen, že by se to zakalilo i tak a škoda suroviny.. Ale proč se to tak nedělá zřejmě i jiné pádné důvody má...
Určitě je lepší se poprat s oddělením většího množství oleje, filtracemi a v případě moc aromatického destilátu jej zřezat čistým lihem. Tak jak to dělají všichni výrobci.
*
Co se týká případného oddělení nevhodných frakcí - to není o čistotě lihu, ale o chuti dané drogou v průběhu destilace. Ty se dají pak samozřejmě použít k další výrobě, není to nevyužitelný odpad!
Ať se daří.
Rafael
P.S. Tagy:
-jalovcový olej, terpeny
-éterické oleje, silice
-florentinská láhev, odlučovač olejů
-filtrace likérů, křemičitan hořečnatý atd...
Zdravím, něco málo k borovičce je i na webu : http://jakuvarit.cz/borovicku/
OdpovědětVymazatJe to sice jen macerace (o destilaci prý autor neuvažuje), ale každá informace dobrá ...
Jinak "výkres" na Olučovač etherických olejů - Florentinskou láhev (podle Ing. Zemana) pro lihovarské provozovny, je uveden na str.100, publikace Výroba slivovice ... od J. Dyra a J.E.Dyra (vydavatelství Maxdorf v roce 1996 a 1997). Princip lze převést i do malého provedení, o obsahu 0,5 až 1 litr (materiál sklo, plast, kov ...) Šel by použít i tzv. zmenšený deskový Lapol (používal se na odlučování ropných látek). V některých maďarských pálenicích je součástí zařízení (mají jej zařazen před 2D, oddělují se eth.oleje z lutru, tam nejlépe "vypadávají").
Preji mnoho zdaru v pokusnictví.
Ljz.
Rafael,Lojzo ďakujem za hodnotné informacie dám vedieť ako to dopadlo.
OdpovědětVymazatLojzo bolo by možné uvedené strany dať napríklad na ulož.to,ani po dlhšom hľadaní sa mi nepodarilo nič konkrétnejšieho nájsť.Ďakujem
Zdravím, protože nemám v současné době možnost dát publikaci pod skener a vytvořit pdf soubor, přepsal jsem vám příslušnou stať do Wrd. i s dalšími poznámkami pro Vás. Dále jsem dal na Ulož to další dvě fotografie : 1. foto výkresu, 2. foto původního textu z publikace.
OdpovědětVymazatDostupné na adrese :
http://uloz.to/xpBVVKQT/odlucovac-etherickych-oleju-doc
heslo pro stažení: ljz1
http://uloz.to/x1FccpwJ/p101-jpg
heslo pro stažení: ljz2
http://uloz.to/xY4bbRU8/p102-jpg
heslo pro stažení : ljz3
Vše má být dostupné až do 31.1.2014.
Snad vám to pomůže, když tak se ještě ozvete.
Ať se daří Ljz.
Mi to bude trvat déle, nevím kde co mám:-(((((
OdpovědětVymazatAle Lojza už toho dost napsal.
Jen jsem si ještě vzpomněl na historický obrázek florentinské láhve.
http://botanika.wendys.cz/cizi/pict/p259_1.jpg
A na chladicí směs z drceného ledu a chloridu vápenatého v poměru 1 : 1,5. Ta zchladí v mezistění obsah florentinské láhve až na -20°C.
Rafael
tak dnes som predestiloval bolo to nariedené na 50% jalovčinky som nechal plávať v macerátu destilácia bola bezproblemová na začiatku 80% do 50% bol destilát pekne číri,potom už biely zákal chytal som zvlášť do 5% je toho cca 1,5L pridám k dalšej destilácii na lieh.
OdpovědětVymazatNa test som nariedil 0,2L na 52% borovička sa nezakalila je ako na vôni tak aj na chuti veľmi aromatická po nariedení čistím liehom 1 ku 4 je borovička aromaticky už priateľná na chuti dobrá no od komerčného produktu odlišná možno bola chyba že som jalovčinky
rozmixoval alebo neboli správne dozreté alebo? No na 1. pokus som z výsledkom celkom spokojný.
Zdravím a gratuluji.
OdpovědětVymazatŽe je výrobek odlišný od komerce bych bral jen jako klad. Nejsme přece žádní pančovatelé, ale jen "domácí nadšenci" kteří chtějí pro sebe a okolí vyrobit něco svého a odlišit se tím od nich..
*
Jinak se dost divím, že zákal při destilaci se objevil až pod 50 procent jako při většině klasických ovocných destilací a ne daleko při takové surovině dřív....
Jakost, vyzrálost jalovčinek?
Rafael
Dobrý den, neznáte prosím návod na výrobu medovce ? (přepálená medovina)
OdpovědětVymazatJednou děda včelař vypálil medovinu a doopravdy to je dobré pití. Jenže na výrobu medoviny jsou recepty s velkým obsahem medu ,aby po vykvašení zustal ještě cukr v medovině. Potřeboval bych najít nějaký poměr med- voda ,aby vykvasila téměř na nulu.Na netu jsem našel jen:http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=12767&
Děkuji za každou radu
Tak snižte obsah medu tak aby obsah cukru v kvasném roztoku byl cca 16%. Jinak postupujte stejně jako u medoviny. Hlavně nezapomeňte na živnou sůl a dobře namnožené a výkonné kvasinky. Med kvasí dost neochotně a nemá dostatek živin.
OdpovědětVymazatJinak ještě v sekci zakládání kvasu je článek o zkvašování medu. Ještě nezapomeňte, že 1kg medu není jako1kg cukru. Cukrů obsahuje med průměrně 75%.
A ten ukrajinský recept mně pobavil:-))) Netvrdím,že by to nešlo, jen je to velmi neekonomické.
Rafael
Pro „uživatele“ ze dne 6. ledna 2014 13:25 ještě k etherickým olejům :
OdpovědětVymazatKdyž jsem přepisoval stať o „odlučovači etherických olejů dle Ing. Zemana, tak se mi vloudila chybička do výpočtu objemů tohoto odlučovače, jaksi mi vypadla ze vzorců „konstanta Pí tj. 3,14“. O tuto hodnotu je výsledek „snížen“, za což se omlouvám. Nějak mi to „ujelo“.
Správně by mělo být:
Moje dodatky a poznámky :
Celkový obsah odlučovače etherických olejů : 56,5 litrů plus 3,5 litrů (kužel), tj. odhadem 60 litrů. Kalich má obsah cca 1,0 – 1,7 litru, nepočítám potrubí !! Nahoře je ještě volný prostor 14 litrů.
Věřím, že to neovlivnilo váš úsudek o tomto zařízení; jak jsem psal, je v této velikosti vhodný max. pro větší „pěstitelské pálenice“, ale spíše pro „ovocné lihovary“.
Ljz.
Dobrý den, chci letos vysadit několik slivoní na nové zahradě. Využití chci do pusy když půjdu kolem, ale hlavně na pálenku. Chtěl bych se zeptat jestli můžete někdo porovnat pálenku z Durancie oproti pálence ze švěstky domácí. Jde mi spíš o švestkovou chuť, než kvantitu.
OdpovědětVymazatDíky bodliCZ
Jsi si odpověděl sám........
OdpovědětVymazatCukr, cukr a zase cukr.
OdpovědětVymazatDoufám že to tady někdo najde, těším se na otázky........
Můj recept na Kvas z rajčatového protlaku. (Tomato Paste Wash)
Vyzkoušený a chutný konečný výrobek ….
Co potřebuješ?
12 kilo bílého cukru, vyrobený nejlépe z cukrové třtiny.
180 gramů suchých kvasnic na pečení.
500 gramů Rajčatového protlaku.
Jednu kávovou lžičku kyseliny citronové, nebo tři štamprle citronového džusu.
2 gramy Epsom sůl.
Vodu. 50 litrů musí zůstat v bečce po všech přídavcích!
Rozpusť cukr, nejlépe když přejde varem.
Nalij do větší bečky, než potřebuješ, bude to kvasit!
Přidej studenou vodu, nejlepší teplota na nastartování kvašení je okolo 30* Celsius.
Přidej a zamíchej rajčatový protlak a jednu kávovou lžičku kyseliny citronové, nebo lemon juice a epsom sůl.
Měl bys mít 50 litrů teď už kvasu v bečce a teplotu okolo 30* Celsius.
Nasyp na povrch 180 gramů sušených kvasnic.
Dej víčko s kvasnou zátkou a nechej v teple kvasit 14 dnů.
Za 24 hodin bys to měl vše promíchat a za dalších 48 hodin znovu.
Po zhruba dvou týdnech změř hustotu hustoměrem, měl bys mít 990 na stupnici, jestli ne, počkej nějaký ten den navíc.
(Nebo, až to přestane bublat je to na 100% hotové, tady zapomeň na hustoměr)
Jestli nechceš čekat, až se to vyčistí, rozpusť lžičku želatiny v horké vodě a nalij do bečky, za pár hodin bys měl mít krásnou slabě růžovou kapalinu.
Pak to vše musíš opatrně scedit, nechej ten bordel na spodku asi 5 litrů a vyhoď.
To čisté scezené nalij to do varné nádoby (pálenice) a teď můžeš pálit.
Očekávej okolo 7 litrů 92% alkoholu, pokud máš věž. Já mám věž a 50 litrů bečku od piva, proto ten recept na 50 litrů kvasu.
První půl litru vyliju ven, chytím 1 litr a dám na stranu, dám novou nádobu a chytím 3.5 – 4 litry a ten si nechám, chytím zbytek, okolo 1.5 – 2 litrů. Ten prostředek je nejlepší. Začátek a konec zředím na 50% a přepálím znovu.
Kolik alkoholu vypálíš, zaleží na mnoha okolnostech: Čistota, kvalita cukru, kvalita kvasnic, teplota kde ty kvasné nádoby skladuješ! Ideální stálá teplota pro kvašení tohohle přípravku je 25* - 30* Celsius.
Jeremyna
ahojte,
OdpovědětVymazatmam mirabelkovy kvas, ktory po zalozeni burlivo kvasil asi 3 dni pri teplote cca. 20-22'C, pouzil som kvasinky spiriferm arom, zivnu sol a na 50l sud som pridaval 1kg cukru a ovocie som rozmackal ako sa dalo. na sudoch mam tesniace plastove veko s bublatkom. po 3 dnoch bublatko nepracuje a na povrchu sa vytvorila hruba deka. je to ok, alebo by malo bublatko pracovat dlhsie? mam sudy otvorit a zmerat cukor? prosim o radu, ako postupovat, dakujem.
ivo
S největší pravděpodobností se jednalo o špatně utěsněný soudek. Pokud by něco vykvasilo za tři dny, což je možné, ale běžně při normálním vedení kvasu velmi vzácné, vypěnilo by to a i jen trochu utěsněný soudek by to asi roztrhlo..
OdpovědětVymazat*
Jak postupovat bylo už toho napsáno tady všude dost. Všechny kvasy se chovají víceméně stejně..
Změřit cukr, pozorovat výron CO2, čištění a čiření tekuté složky, ustávání vynášení pevných části kvasu nad hladinu, přičichnutí a ochutnání - absence cukru, nezhasnutí svíčky či jiného plamínku nad hladinou..., atd....
*
Ale hlavně, když už tam máte bublátko..., proč si ho, nebo víko sudu, pořádně neutěsníte????
Měl by jste po problémech a hned by jste věděl na čem jste!!!!
A je to tak jednoduché!!!!
Fouknout do hadičky po vysunutém bublátku a hned víte jak Vám to těsní!!!!!!
*
Ale to musíte udělat hned po pořádném utěsnění sudu po přejití bouřlivého kvašení.
Při silném výronu CO2 - během bouřlivého kvašení Vám to i při neutěsněném víku díky tomu bublat občas bude.
Myslím tím teď, že se sud pořádně utěsní až po jeho přejití. Jinak by se taky mohl někdy roztrhnout jak jsem psal výše.
Ufff.., já už nevím jak takové základní a elementární věci lépe popsat..
Viz můj příspěvek z 11.srpna t.r. v:
http://deslik.blogspot.com/2008/03/zakldn-kvasu.html?m=1
To se furt šetří na základních věcech a pak jsou takové výsledky a dotazy...
Kuwaaa, chce to trochu pečlivosti!!!!!
P.S. Omlouvám se, když tak....
Rafael
Pohoda, konstruktivna kritika je vzdy OK.
OdpovědětVymazatBublatka mam utesnene voskom a daval som ich do tych 'tesniacich' viecok, nie srobovacich uzaverov. Tam som predpokladal, ze ked su tesniace, tak tesnia. Zrejme toto bol omyl, skusim to zalepit paskou... cukor tam este je a kvas pracuje, aj ked podstatne pomalsie.
ivo
Ivo, děkuji, že jste to tak vzal a ještě jednou se omlouvám!
OdpovědětVymazat*
Nevím, ale tuším, že máte na mysli 50l "silonové" barely s poměrně širokým hrdlem a dvěmi bočními úchyty pro pohodlné přenášení. Plastové víko je na nich přitlačeno šroubovacím víkem.
??
Měl jsem jich kdysi, hodně..., daly se skoro zadarmo "sehnat".., ale po mnoha neúspěšných pokusech s jejích utěsněním a nedůvěře k použitému materiálu jsem je rozdal..
(Chtěl jsem je použít aspoň k uskladnění lutru, ale ten "silon"....)
*
Dle mých zkušeností ty barely utěsnit spolehlivě nejde!
Ale třeba někdo napíše jak to vyřešil..
Rafael
Ahoj Rafael a Ivo. Tyhle bečky mám také, byly v nich kdysi Řecké olivy.
OdpovědětVymazatJá je použil na přepravu vína. S tím šroubovacím víkem je to trochu nejisté, ale vyřešil jsem to pomocí silikonu. Do toho žlábku ve víku jsem natlačil asi centimetrovou vrstvu silikonu, opatrně vrátil original gumu a přitáhl jemně šroubovací víko-matku. Po dvou dnech silikon je suchý a víko se dá bez problému a násilí dobře přitáhnout a těsní!
Jeremyna
Ahoj, ako surovina tu chýba ryža. Na internete je sice kopa navodov na "saké" ale aky na to mate nazor ako odbornejsie forum?
OdpovědětVymazatNevím jestli by byla klasická asijská výroba z rýže pro někoho zajímavá. Už jen kvůli její ceně. Navíc asiaté ke štěpení škrobu používají Koji, resp. houbu Aspergillus oryzae, příp. podobné. Tedy ne slad nebo enzymatické přípravky jak je běžně v naších krajích zvykem. Tento způsob přeměny škrobu na zkvasitelné cukry vnáší do produktu i své specifické aroma a doprovodné látky.
OdpovědětVymazatV literatuře se o tom nedá nic moc dohledat. Ani ve starých francouzských spisech jsem na nic nenarazil. Ale třeba jsem špatně hledal...
Nicméně na:
http://homedistiller.org/grain/wash-grain2/rice
si o tom můžete přečíst víc. A je tam i odkaz na historickou asijskou knihu která se tomu odborně věnuje.
*
A pokud si dáte do vyhledávače výraz Koji, Saké či podobné, nejlépe ve formě asijských znaků, dá se najít hodně.
Pro začátek třeba:
http://sake-world.com/html/koji.html
*
Snad Vám to pomůže. Praktické zkušenosti pochybuji, že u nás někdo v tomto oboru má. Snad jen kulináři v souvislosti s "amasake".
*
Ještě jsem narazil v češtině na:
http://www.prestigeweb.cz/index.php/gastronomie-a-restaurace/napoje-a-koktejly/2701-sake-3ast-vyroba
*
Ať se daří a snad jste neměl na mysli jen zkvašení řepného cukru v přítomnosti rýže.
Rafael
Rafael v srpnu psal: ...tuším, že máte na mysli 50l "silonové" barely s poměrně širokým hrdlem a dvěmi bočními úchyty pro pohodlné přenášení. Plastové víko je na nich přitlačeno šroubovacím víkem a zmínil problém s utěsněním při kvašení a obavy, že by materiál mohl něco pustit např. do lutru.
OdpovědětVymazatJá tyto mléčně průsvitné barely používám ke kvašení a souhlasím, že není snadné je úplně utěsnit, ale i když se mi to nepovede (oblepuju je "tejpou", neřeším to, protože netěsnosti jsou velmi malé a nemohou způsobit, že by na kvasu ležící CO2 utekl. Akorát nebublá kvasná zátka zasunutá do provrtaného septa pod černým víkem. Pokud bych dotáhl víko na septum, barel se dokáže hermeticky uzavřít tak, že se až vypoukne dno.
Ale Jerenyma ale psal asi o jiném typu barelu, ty naše nemají těsnění.
Jinak ty barely nejsou silonové (polyamidové), i když tak působí, ale z vysokohustotního polytethylenu (HDPE) a jestli bych nějakému plastu svěřil destilát, tak je to právě HDPE. Naopak bych varoval před těmi různými barevnými sudy bez potravinářského atestu, zejména novými. Mám zkušenost, že i po opakovaném vymývání pouští velké množství čehosi, co velmi štiplavě páchne po formaldehydu.
Zdraví Tom
Ohledne sake mohu jen a jen doporucit japonsky animak moyashimon, primarne se venuje fermentacim
OdpovědětVymazatdx
Ahoj všem. Nemáte někdo postup jak udělat ,,tatranský čaj,,? Díky Roman
OdpovědětVymazatZdravim palel už niekdo z moruší?
OdpovědětVymazatDobrý deň. Chcel by som sa spýtať, či by šlo vyrobiť lieh na prípravu likérov zo sirupov. Mám obchodík s čapovanými sirupmi... Nádoby na sirupy + rôzne prepravné nádoby musím pravidelne umývať a tým pádom vyhadzujem dosť veľké množstvo čistej sirupovej vody, ktorá by teoreticky išla pomocou kvasiniek a živnej soli vykvasiť. Aký je na to váš názor, prípadne aké máte skúsenosti? Ďakujem za reakcie
OdpovědětVymazatLíh by z těch sirupů nebo "pomyjí" určitě vyrobit šel. Chce to vyzkoušet třeba "laboratorně" v malém množství v teple a s přídavkem levného pekařského droždí. Nebo si zjistit podle složení zda ty sirupy neobsahují nějaké chemické konzervanty. Bohužel většinou obsahují, nebo je jejích obsah zatajen. A ty látky, pokud přímo kvašení nezabrání, tak ho silně znemožňují. Ale určitě existují i sirupy, mošty apod. konzervované JEN pasterizací nebo cukrem a ty samozřejmě kvasit budou bez problémů.
OdpovědětVymazat*
Běžně zpracovávám na líh staré kompoty, mošty, zavařeniny nebo "odpadní vody" po medobraní atd...
Rafael.
Ďakujem za odpoveď. V certifikáte nieje písané nič o konzervantoch :/ Prípadne to skúsim zistiť telefonicky od dodávateľa. Pekárenské droždie? To vážne vyhovuje? myslel som že potrebujem minimálne vínne kvasinky ak nie až nejaké turbo. Načo sa to teda tímito špecialnymi všetko predražuje keď stačia obyčajné pekárenské? V Certifikáte píšu 65 brix. Na akú maximálnu cukornatosť v PERCENTÁCH to mám nariediť? Ďakujem pekne za rady!
OdpovědětVymazatV klasických lihovarech se kdysi vždy používalo droždí a jeho výroba byla s nima i spjata. Ušlechtilé a speciální kmeny kvasinek se začaly používat relativně nedávno.
OdpovědětVymazatPro domácí výrobu jsou zbytečně drahé. Jejích užití má smysl jen při výrobě medovin a vín kde požadujeme vysoký obsah alkoholu a čisté kvašení. Turbo kvasinky jsou zvláštní kapitola - extrémně drahé a víceméně "modní hit". Více třeba v sekci "Živná sůl" nebo "Obiloviny".
Při jejích nákupu doporučuji si zkontrolovat jejích stáří. Osobně s nimi nemám dobré zkušenosti. Hodně třeba i napoví jejích chování při kultivaci - množení. Během pár desítek minut musí pěnit a silně šumět. Jinak to nemá cenu něco s nima zakvašovat.
*
Totéž platí i u droždí. Používat čerstvé a namnožené! Cukernatost 15-20°Bx (7-10% lihu), bez problému zvládne. Dále doporučuji kvas přiživit, okyselit a zákvasu přidat aspoň 10%.
Kvasit v teple, ideálně k 30°C. Při těchto podmínkách by mělo být za 3-5 dnů vykvašeno. Pozor na vypěnění, bude to kvasit velmi bouřlivě - použít velký sud nebo více menších "poloprázdných".
Kvasnic používám 1-2kg na 200l. Dá se samozřejmě použít i méně, ale pak jejích množení trvá déle. Zákvas je nutné samozřejmě taky držet v teple - 30°C. A při množení nestačí jen sladká voda, musí být přítomny i živiny.
*
Ať se daří a dejte pak vědět. Co se týká těch konzervantů v těch sirupech, myslím si, že při takových Brixech by tam být nemusely, ale raději zkuste "laboratorní" pokus.
Rafael.
Mohl byste prosím rozvést více téma "množení zákvasu z droždí"? děkuji)
OdpovědětVymazatJe to stejné jako u všech kvasinek. Čistota, sterilita, teplota k 30°C a postupné zvětšování objemu. Např.: 100ml - 1l - 10l atd. Jako první živné roztoky je dobré použít převařený mošt, šťávu z ovoce, sirup, kompot o cukernatosti cca 10-15°Bx.
OdpovědětVymazatSamozřejmě bez chem. konzervantů!!!!
Do většího objemu přidat až jak obsah silně šumí a pění. Většinou to trvá jen pár hodin.
Rafael.
Ďakujem vám za cenné rady. Od výrobcu som zistil, že sú sirupy bez konzervantov. Behom týždňa budem znova umývať nádoby. Cukrovú vodu teda zakvasím podľa vašich rád. Skúsim v menšom merítku aký bude výsledok a dám vedieť
OdpovědětVymazatM3c3.
Dobrý večer. Nazbieral som teda určité množstvo spomínanej sirupovej vody a hlavne sa mi už konečne uvoľnil demižón z jablkového vína. Takže otázka: Mám ponechať cca 2 litre kalu na dne demižóna, ktoré zostali po kvasení jablkového vína? Bude to prospešné pre kvasenie sirupovej vody, ako nejaké "živiny". Samozrejme že by som pridal kvasnice a ešte aj živnú soľ ako ste mi radili. Alebo mám radšej demižón vyumývať? Ďakujem za odpoveď. S pozdravom M3c3
OdpovědětVymazatTeoreticky je to kvasničný autolyzát, prakticky mrtvé kvasinky a kal z ovoce.
OdpovědětVymazat(Co se týče jejích výživné hodnoty tak u kvasů které obsahují velmi málo živin, které kvasí velmi pomalu a lenivě, zjednodušeně napsáno - kvasinky "požírají samy sebe" aby přežily mohly se množit a pracovat).
*
V lihovarské praxi se z toho "kalu" , samozřejmě ze zdravého kvašení, množí nová kvasničná násada, vyrábí droždí apod.
Vinaři taky využívají kvasničné kaly, kvasničné mléko.
Takže pokud to není moc staré a v nežádoucím rozkladu - plíseň, hniloba, použít se to dá. Buď jako násada pro kvašení nebo jako živina.
Menší problém by možná nastal kdybyste chtěl u těch sirupů použít jiný kmen kvasinek než byly v tom jablečném moštu. Nastal by mezi nimi "boj" a jejích množení a kvašení by nastalo později.
V tom případě bych tam ten kal přidal až po rozjetí bouřlivého kvašení.
Rafael.
Dobrý večer. Destilát z jablkového vína z ktorého pochádza kal, práve doteká :) Kal je teda úplne čerstvý. Na jablčné víno boli použité tie isté kvasinky aké chcem použiť aj pri sirupoch. Takže ako píšete, nemal by v tom byť problém. Kal tam teda nechám. Ušetrím si jedno umývanie demižóna a hádam aj napomôžem prekvaseniu sirupov. Zajtra ich konečne zakvasím. Ďakujem za promptnú odpoveď. M3c3
OdpovědětVymazatJo, v tom případě to nemůže udělat žádnou neplechu. Jen to kvašení toho sirupu napomůže a ušetří Vám to i práci a zvýší výtěžnost.
OdpovědětVymazat(I díky obsahu lihu v té sedlině která by se jinak vylila..)
*
Jen pak následná destilace těch kalů je diskutabilní. Ale pokud se jedná o líh na likéry - důslednou rektifikaci, tak to neřešte. Tak se to běžně dělá.
*
Ale u výroby ušlechtilých ovocných destilátu se to, ale takhle nedělá. (Destiluje se v takových případech jen čistý podíl-víno-cidr, bez kalu a mrtvých kvasinek. Např. Calvados ve Francii). Ale to je už něčem jiném..
*
Rafael
Dobrý deň, som úplný začiatočník a dosť som sa nadchol pre výrobu kvasu a jeho následné pálenie. Doposiaľ mám jeden produkt: 5 litrov vínovice z hroznového kvasu, ktorý mi vykvasil v 50l demižóne.
OdpovědětVymazatChcel by som poprosiť o radu, vidím, že ste dosť skúsení v tomto obore, chcel som založiť kvas z banánov. No netuším ako ho správne urobiť, či stačí tak ako u hrozna, vytlačiť šťavu( to asi u banánov nepôjde) pridať zákvas z vínnych kvasiniek, živnú soľ, zavrieť demižón s bublátkom a čakať, alebo treba pridať iné kvasinky, upraviť pH, pridať vodu... Každá rada mi bude vzácna, ďakujem vám vopred.
Michal
35Kg banánov - 4litre 47%bananovice
OdpovědětVymazatMichal
Dobry den,
OdpovědětVymazatmate nekdo zkusenosti se zakladanim kvasu kiwi? Kvasit se slupkami nebo bez, nakrajet na kusy nebo rozmixovat? Vyteznost ze 100kg? Predem diky za pripadne odpovedi.
Ondrej
Dobrý den
OdpovědětVymazatNevím zda se tu už někdo dotazoval , ale jinde jsem nic nenašel .
Chtěl bych se zeptat na pálenku z meolounu ... Zda je to možné a nasledně zda by nevěděl někdo něco o přípravě kvasu a jestli má s melounem někdo pozitivní zkušenost . jedná se o meloun vodní .
díky Jirka
Ušetří si čas a nedělej to. Nic horšího jsem nikdy necítil než vypáleny meloun.
VymazatDobrý den, mám nasušený květ černého bezu a chtěl bych ho vypálit, prosím o radu od samého začátku naložení až do konce odvozu do pálenice. V knize Domácí výroba slivovice a ostatních destilátů, ovocných šťáv, sirupů a vín jsem se moc podrobného nedozvěděl. Děkuji za odpověd email: matej.mirek@seznam.cz
OdpovědětVymazatNo, vzhledem k tomu, že v pálenici legálně vypálí jen ovocné kvasy bez přidaného cukru, tak bych se o to takto ani nepokoušel.
OdpovědětVymazatV sekci "Černý bez" je pár postřehů!
OdpovědětVymazat*
Praktické zkušenosti s pálenicemi v souvislosti s cukrem nemám, ale dost pochybuji, že by to nějak řešili. Spíš si myslím, že odmítnou nějakou siličnatou surovinu která by jim mohla zaneřádit aparaturu...
Rafael.
Zdravím
OdpovědětVymazatna "uložto" jsou dvě „využitelné kopie“ Příprava domácích vín od Ing: B. Valenty. Je zde popis (recept, manuál…) i vína ze sušeného květu černého bezu …
Podle toho bych já postupoval (samotné květy nemají skoro žádný obsah cukrů, ze kterých by ten alkohol mohl vzniknout, proto se cukr musí přidávat …), a buď bych si po vykvašení ponechal připravené víno, nebo bych jej později vypálil … adresa :
https://uloz.to/hledej?q=p%C5%99%C3%ADprava+dom%C3%A1c%C3%ADch+v%C3%ADn
Přeji trpělivost, trochu toho štěstí, a aby vám to případně někde i vypálili.
PS. … nic není nad vlastní „práci“, od A až do konce ! Při ametérské destilaci, tedy v "domatíně", lze při destilaci ještě přidat další dávku sušených květů před destilací, pro zvýšení aroma !!
Dobrý den ,může mi někdo poradit jak zpracovat staré kompoty tak aby se nechali pálit. Vyklízím sklep po babičce. Děkuji za odpověd.
OdpovědětVymazatÚplně normálně, nalít do sudu, přidat namnožené kvasinky protože kompoty jsou sterilní , přip. docukřit nebo zředit vodou, podle stupně zředění je ještě možno přidat živiny a nechat kvasit. Nejlépe v teple.
OdpovědětVymazatO množení kvasinek, pekářském droždí a vlivu teploty na kvašení je tady na blogu napsáno snad dost...
*
Žádná kvalitní pálenka z toho nebude, zvlášť když to bude nějaký mix, ale po důsledné destilaci, rektifikaci nebo i po vyčištění aktivním uhlím z toho bude ovocný líh k výrobě likérů, tinktur atd.
Škoda ty kompoty vyhodit... A v některých případech třeba ani to směsné ovocné aroma nemusí ani vadit....
*
Jediný problém by mohl nastat, kdyby výrobce kompotů použil při jejích výrobě nějaké chemické konzervanty. Ty by kvašení značně ztížily. V tom případě by bylo nutno kvas silně zředit, docukřit a přiživit živnými solemi aby se snížila jejích koncentrace.
Rafael.
Ahojte chlapi, potreboval by som akutnu radu. Akurat tak za 3 -4 dni mi dokvasi 100l.jahodoveho kvasu (ovocie som kupil na trznici!!) no a palenica mi otvara az 1.8. Co je za 5 tyzdnov. Cital som o skladovani kvasov: hermeticky uzavriet, dat do chladu...ale zasa som cital, ze to nie je vhodne pre vsetky kvasy napr maliny jahody ribezle a pod. Bojim sa ze sa mi kvas znehodnoti za ten mesiac aj ked sa budem snazit sebelepsie ho konzervovat a vsetky tie aromy, kvoli ktorym to aj robim budu fuc...Prosim neviete mi poradit este nejaku fintu? Dakujem pekne
OdpovědětVymazatMichal
No ještě se doporučovalo, spálit nad kvasem "sirný plátek" aby se vytvořila "inertní" vrstva a poté hermeticky uzavřít (možná u vršek obalit několika vrstvami potravinářské fólie. a dát do chladu.
OdpovědětVymazatTaky byl návh tu potravinářskou fólii (je-li dostatečně široká) dát přímo do sudu tak aby všude přesahovala ... a tento prostor vylít vodou ... zavíčkovat a opět dát do chladu.
Jak moc vám to pomůže nelze takhle na dálku určit ... jsou to jen "knížecí rady" !!
No držím palce, aby vám to vyšlo, způsob konzervace je na vás.
Dakujem moc za rychlu odpoved. Skusim asi tu siru. Mam aj vakuovacku, skusim potom odsat vzduch a nejak "zaklipovat" aby nad kvasom bol podtlak.. Uvidime
OdpovědětVymazatDakujem este raz, a nech aj Vam sa dari :-)
Michal
Přidával jste do kvasu cukr?
OdpovědětVymazatPokud ne, tak já osobně bych ho přicukřil. Klidně i třeba 5-10kg/100l. Ale nechci Vás k tomu "navádět"! Je to jen můj názor, částečně ovlivněn tím, že jsem začínal jako domácí vinař...
(Kvalitní pravé destiláty se nepřicukřují. Třeba se jen takové druhy destilují za sníženého tlaku nebo průtahově).
A co okyselení?
Jahody apod., obsahují cukru a kyselin velmi málo a tím pádem jsou takové kvasy po dokvašení nestabilní a rychle podléhající zkáze. Hlavně proto, že obsahují velmi malé procento lihu které nemá žádný konzervační účinek a přímo se nabízí nástup octového kvašení.
Teplo, kyslík ze vzduchu, nízká kyselost a nízkoprocentní roztok lihu jsou podmínky v kterých se vyrábí v octárnách ocet.)
*
V každém případě maximálně zamezit přístupu vzduchu, tím se nic nezkazit nemůže. Nebo CO2 apod. z bombičky....
Ale nějaké "kyblování" - stěhování do sklepa vypadá sice pěkně, ale dokvašený kvas se tím zoxiduje a může to "provzdušnění" udělat víc škody než užitku.
Podobně jako silné zasíření může vést k vadám na destilátu. Ale zkušenosti s SO2 nemám vůbec žádné, vyhýbám se mu. Na plošnou dezinfekci sklepa apod. je to dobré, na to ho používám, ale jinak fact i když nejsem žádný "bio-ekolog", nevím.
*
Nic konkrétního neradím, nevím, tak berte to jen jako můj monolog a námět k přemýšlení.
Rafael.
S jahodami jsem nikdy nepracoval, ale jak píše Rafael, kvas bude velmi labilní. S tím vakuováním můžete napáchat více škody než užitku a stejně vytáhnete jen třeba polovinu vzduchu, sud vám může implodovat a pak se ten vzduch stejně dovnitř natáhne. Se sírou raději nepracuju, prostor nad kvasem vyfoukám CO2 z lahve a utěsním. CO2 se dá sehnat velmi levně (hasiči), problém je s tou lahví, ta je drahá. Takto udržím zkvašený jablečný mošt třeba půl roku (ten je sice kyselý, na alkohol ale taky chudý).
OdpovědětVymazatDakujem vam velmi pekne za cenne rady! Vazne. Trochu som sa casovi prepocital s tymi jahodami. Precital som si len zhruba kolko ma kvasit jahodovy kvas a na stranke uvadzali od 5 do 7 tyzdnov. Asi rok sa venujem priprave kvasov a preto moc skusenosti nemam. Skor len experimentujem a zvieram vzorky: hrozno banany, pomaranc, cukor z cukrovej trstiny, pivo. No a teraz sim chcel jahody. Minul som na ich kupu moje uspory ( s dovolenim manzelky :-) ) no a nateseny som zacal s kvasom. Kupil som na trhu 100kg jahod, cervenych prezretych. S manzelkou sme ich omyli, odstranili zelene stopky(pracna robota..) postupne rozmixovali na mixeri a nalievali do sudov. Myslel som, ked som ich ochutnal, ze su dost kysle, tak som neokysloval.( kyselinu vinnu som pridal len do bananov). No a chcel som cisty jahodovy destilat bez cukru, ale ako pisete asi bude nutne aj kyselina aj cukor. Kvas mi kvasi teraz piaty den. Prve dva dni brutalne burlivo(pridal som vinne kvasinky namnozene a zivnu sol). Na jednom sude (mam 2x 50l sudy) mi odletel uzaver... Vrchnaky som peclivo utesnil plastelinou, vyvrtal dierku na bublatko, to miesto tiez utesnil plastelinou. No myslim, ze to tesni dobre. Hladina kvasu poklesla na povodnu vysku a bublinka je 1x za 3 -4min. Myslite ze mozem pridat cukor a kyselinu aj teraz, ked uz je po burlivom kvaseni? Cukor kvoli tomu, aby to dlhsie kvasilo a kvas mal viac alkoholu? Bojim sa to otvarat a miesat kvas s cukrom a kyselinou uz ked to buble, sle ked napisete, ze mozem, urobim to. Urobim vsetko co poviete, len aby som to este jaks taks zachranil kym to doveziem do palenice :-) mozem na miesto cukru dat med? A ten CO2 mozem nastriekat aj z bombicky na slahacku :-) ? Dakujem vam moc moc moc.
OdpovědětVymazatMichal
A este kvas je pri teplote 16st.
OdpovědětVymazatMichal
Ve šlehačkových bombičkách je kysličník dusný N20. Jestli se dá použít ke konzervaci kvasů nevím.
OdpovědětVymazat(Výhoda CO2 je mimo jeho levnosti, dostupnosti a větší váze než vzduchu i jeho toxické účinky na nežádoucí mikroorganismy).
*
Cukr přidat můžete i teď. Buď ho rozmíchat za studena v kvasu, nebo lépe ho svařit ve vodě a tu pak přilít do kvasu.
(Pozor aby nerozpuštěn klesl na dno sudu)!
(V bibli domácích vinařů, Příprava domácích vín, autor ing. Valenta doporučuje většinou přidávat cukr postupně na 3x).
Začne to znovu kvasit a zvýši se pak lihovitost. V době varu můžete přidat i kyselinu, cukr se tak i zinvertuje.
(S těmi kyselinami to u jahod není zas tak tragické jako třeba u hrušek atd., ale i tak je dobré je přikyselit).
K použití medu nevidím důvod, je drahý a žádné výrazné zlepšení kvality nepřinese.
Ale použít se samozřejmě dá.
(Jinak kvasí stejně neochotně jako cukr, podobně špatně se ve vodě rozpouští a použitelných živin pro kvasinky taky obsahuje minimum).
*
Z praktického hlediska doporučuji k doslazení tzv. "Likérnický sirup".
0,4l vody + 1kg krystalového cukru. Roztok se dá skladovat a dobře se dávkuje i rozpouští.
1l likérnického sirupu = 1kg cukru z kterého vznikne 0,5l 100% lihu
*
Mixovat měkké ovoce na drobnou "sračku" považuji za zbytečnou práci. Stačí je jen pomačkat ať pustí trochu šťávy. Předejde se tím i nežádoucímu u takových surovin velmi bouřlivému kvašení pokud jsou v teple. Kvasinky si takové ovoce postupně rozloží samy a pracují i uvnitř něho. Nemusíte je zas až tak moc "hýčkat".
Ať se daří.
Rafael.
P.S. Jaký úspěch měla ta pálenka z banánů?
Super, veľká vďaka! Ten sirup sa mi paci, vyskusam ho a pridam teda aj kyselinu vinnu, 25g-50g/ 50lkvasu..? Dufam ze to predlzi kvasenie na potrebne dlhy čas. Dam potom vedieť :-).
OdpovědětVymazatNo na pripravu bananov som mal 50kg bananov, po olupani asi 35kg. Rozmixoval som ich, zohrial na 55st.pridal distynzym a 50g kyseliny vinnej, nechal schladit a pridal vinne kvasinky a 10l vody. Kvasilo to 7dni! Vytieklo 4l.48% bananovice. Chut pripomina zelene slupky bananov, zaujimave :-) . cukor som nedal vôbec. Paleniciar povedal, ze keby som urobil 100l.kvasu, vôňa aj chut by bola vyraznejsia kvoli tomu ze cast destilatu cca 0,5l je z predosleho palenia.
KOMPOTY:
OdpovědětVymazatJeden známy tiež mal veľkú radosť keď dostal do "daru" cca 1oo fľiaš zavaranín, ktoré potom pridal do kvasu a tešil sa koľko mu nakvapká kým nešiel do pálenice...
Po vypalení mu natiekol mix toho čo bolo v kvase a navyše tie kompoty boli DIA, čiže žiadny cukor = žiadna pálenka naviac, takže pozor ...
Ja osobne pridavam 3-ročne a staršie kompoty do kvasu ale z rovnakého ovocia.
Dobry deň priatelia :-) tak mam vysledok z jahôd :-) Super jahodovica 50,5 % 10,5litra (po riedeni) pôvodne 9litrov 59%. Množstvo kvasu:110kg rozmixovanych jahôd. Vonia uzasne, este je cerstva, ale myslim, ze bude super :-) . dakujem vam, hlavne p.Rafaelovi za cenne rady, vyuzil som likernicky sirup a prisladzoval som dva krat, po 3litroch sirupu invertovaneho po povareni a pridani kyseliny( tento sirup je sladsi ako povodna sacharoza) vzdy ked prestalo bublat po 2ch tyzdnoch som vlial 3litre sirupu do suda a ihned sa spustilo kvasenie. Dokopy teda 6 litrov tohto sirupu. Dakujem dakujem dakujem :-) :-) .
OdpovědětVymazatJe mozne ze takyto sirup ma vyssiu vytaznost ako nasypany cukor? Raz som robil cisto kvas len z vody a trstinoveho cukru: 50vody 8kg cukru, uzavrel s bublatkom a za 7 tyzdnov dokvasilo, cakal som ze bude aspon 6 litrov rumu, ale vyslo len 3litre 42%kalneho destilatu. Ak by som teraz ten cukor zinvertoval, je mozne cakat vyssie cislo? Vdaka moc.
Prajem Vam, nech sa vam moc dari vo vsetkom :-) .
Jednoduchá pomůcka - z 1kg cukru vznikne cca 0,5l lihu - t.j. 1l 50% destilátu. Pokud ne, je někde chyba. Nebo chyb víc. Pokud použijete nezinvertovaný roztok cukru, není to až taková chyba, ale v každém případě je to lepší a doporučuji to.
OdpovědětVymazatHlavní chyba špatného kvašení je nedostatek živin v cukerných kvasech - je třeba použit větší množství živných solí. Dále je nutná dostatečná násada kvasinek, vyšší teplota a taky přikyselení. Přečtěte si sekci Živná sůl.
Rafael.
Dobře odpoledne,
OdpovědětVymazatNevím zda se to tu již neresilo, v každém případě jsem na to nenarazil. Zkoušeli jste někdo pro kvas využít ovocný koncentrát? Cetl jsem ze někdo preferuje např. U jablek kvasit pouze mošt. V tom případě ale nevidím zásadní rozdíl v tom použít koncentrát pokud bych neměl přístup k ovoci s tim, že je třeba ho naředit tak, aby byly všechny cukry schopny zkvasit a přitom neumřely kvasinky. Je v tom jiný zádrhel proc ho nepoužít?
Jakub
Já v tom nevidím větší problém, ale praxi nemám. Koncentrát je ovšem filtrovaný, takže neobsahuje vše, co je v moštu, zejm. kousky dužniny, na které se váží i minerální živiny. Ale kdyby kvašení probíhalo pomalu (což nemusí být na škodu), tak jej lze obohatit živnou solí. Naopak tím, že lze koncentrát naředit do vyšší cukernatosti, než má zmíněný jablečný mošt, dojde k lepší stabilizaci kvasu.
OdpovědětVymazatK větě "Cetl jsem ze někdo preferuje např. U jablek kvasit pouze mošt" si neodpustím komentář, že jsem slyšel, že někdo kvasí jablečnou břečku (a nikoli výhradně mošt) :-).
K dodatku: nevím.. Dělal jsem vždy břečku a vždy to vyšlo, zatím, dobře. Jednou jsem se pokoušel udělat cider ale prokvasil moc a nebyl dobrý, tak jsem si říkal, že to zpracuji klasickou cestou a výsledek nebyl vůbec tak dobrý. Nedovedu to vysvětlit, ale obecně mám lepší zkušenosti se zpracováním všeho nejen moštu :-)
OdpovědětVymazatZdravim, je mozne pripravit destilat z Hlohu? Konkretne z Crataegus pinnatifida. K jidlu to moc vhodne neni:) Diky. M.
OdpovědětVymazatZdravym ako dopadol ten destilat s HLOHU a viete mi napisat postup pripravy kvasu
VymazatTeoreticky ano - sušina podle různých zdrojů obsahuje 20-40% cukrů, chtělo by to ale přeměřit raději i šťávu. Bude třeba to nadrtit, ale tak, aby se nenadrtily pecičky. Pokud do toho půjdete, dejte vědět, jak to dopadlo!
OdpovědětVymazatNazdarek pánové,
OdpovědětVymazatNemáte někdo zkušenost s palenkou z banánů??
Mám, je to fajn
VymazatDobrý den.
OdpovědětVymazatVrátím se k článku o cukrovém kvasu. Někde jsem se dočetl, že se po přidání balíčku sušených švestek chuť výsledného produktu blíží slivovici. V době, kdy není ovoce bych to chtěl vyzkoušet. Moje otázka zní - kdy se sušené švestky do cukrového kvasu přidávají ? Hned při zakládání kvasu, anebo až při destilaci ?
Dík za odpověď. R.
Anebo ty sušené švestky průtahově s lihem předestilovat?
OdpovědětVymazat*
Až na velmi malé a specifické výjimky jsem se nikde o použití sušených švestek v našem oboru nedočetl.
O přímém zkvašování sušených švestek se literatura zmiňuje jen ve smyslu zpracování na ovocný líh v případě jejich nadbytku. Z hlediska výživy cukrových kvasů by to bylo asi v domácích podmínkách lepší než ostatní způsoby.
Ale je to jen mé teoretizování, nezkoušel jsem to nikdy a navíc jsem k tomu velmi skeptický. Nepřijde mi to smysluplné, spíš jako průzkum slepých uliček.
Kdyby to bylo ekonomicky nebo jinak výhodné, tak by se to používalo a byly by o tom nějaké zmínky..
Rafael.
Jen dovětek k výše uvedenému příspěvku od Rafaela:
OdpovědětVymazatJá jsem našel něco v knize pánů J.Jílka & J.A. Zentricha - Příprava ovocných kvasů na výrobu slivovice (a ostatních pálenek). rv. 1999, str.164; kapitola - Úpravy ovocných destilátů staření. (přepis z knížky pro názornost o co jde …)
… Ze zkušeností lze doporučit alespoň pokusně provést se slivovicí nebo jiným ovocným destilátem (čerstvě vypáleným) tento pokus:
Naplníme 4. litrové (tmavě zelené) lahve čerstvě vyrobenou domácí slivovicí nebo jiným ovocným destilátem. Do jednotlivých lahví přidáme samostatně:
I.láhev - přidáme cukr v hodnotě 1 až 2 kostek,
II.láhev - přidáme 1 až 2 kusy sušené švestky,
III.láhev - přidáme 10 - 15 kusů rozinek,
IV.láhev - nic nepřidáváme.
Všechny 4 lahve zazátkujeme a uložíme v temné místnosti, nebo kdekoli jinde. Jedenkrát týdně obsah lahví promícháme tím, že láhev obrátíme hrdlem dolů a po chvíli opět uložíme (nechutnáme). Po dvou až třech měsících provedeme takzvané degustační (organoleptické) zhodnocení pokusu.
Postupně ochutnáme a smyslově vyhodnotíme první 3 vzorky (lahve I.,II., III.). destilát nutno chutnat ze skleničky, hodnotí se jeho barva, vůně a chuť. Nejlepší vzorek (obsah lahve), který nám bude chuťově, vůní i barvou opravdu nejpřijatelnější (nejlepší), porovnáme potom s obsahem lahve č. IV., do které jsme nic nepřidávali. Pokusem zjistíme, že u destilátů v lahvi II. a III. Došlo ke změně barvy do zlatohněda a kromě toho i ke změně v chuti a vůni - jak poznáte k lepšímu.
Uvedeným způsobem se dají vhodně chuťově opravit především ovocné pálenky málo výrazné, nebo pálivé až štiplavé ve vůni a chuti nebo jinak mírně narušené (havarované).
Podobnou úpravou lze také chuťově sladit (zaokrouhlit) mnohé ovocné destiláty vyrobené z různých směsí ovocných druhů, pocházející hlavně z období malé úrody ovoce.
Text pokračuje dále, ale pro vlastní „pokus“ již nepřináší nic nového …
Dá se říci, že ty sušené švestky se používají jen na zkvalitnění již hotové slivovice (respektive na „nápravu“ destilátu mírně narušeného …).
Jinak jsem našel další použití sušených švestek jen na přípravu domácího vína !!
Tak to by bylo asi tak vše … hezký den.
Servus, má někdo zkušenosti s ananasem? Cukru tam je kolem 13%, takže kvasit by měl bez problémů, ale nemám potuchu, jestli výsledná pálenka je pitelná a má zřetelné ananasové aroma?
OdpovědětVymazatDíky, Karel.
Urobil som si 20kg ryžového sladu, buble už po šiestich hodinách od uzatvorenia sudu, teraz je 4.deň a búrlivosť stále rovnaká :-). Som zvedavý na výsledok.
OdpovědětVymazatMichal
16 litrov 50% palenky z ryže :-) Kořalička jemna, okruhla, bez zretelnej vône, vodkoidnej chuti :-)
OdpovědětVymazatZdravím.
OdpovědětVymazatMá z vás někdo recept na založení kvasu z březové vody ? Někde jsem na to kdysi narazil, ale bohužel nemůžu to najít. Díky za rady. S pozdravem R.
Zkušenost nemám, ale vzhledem k tomu, že je v březové míze zhruba 1 % cukru, tak nepovažuji za smysluplné se pokoušet o kvas (určený k destilaci). Míza se pije čerstvá, ochucená nebo i kvašená, ale aby vykvasila na víno, musí se přidat mnohem více cukru, než v ní je. Nebo zahustit odparem, ale to je značně neekonomické.
OdpovědětVymazatZdravím všechny.
OdpovědětVymazatMůže někdo poradit, jak vyrobit - namíchat likér "víčkovici" která je údajně z medových víček z plástů a medu a ovocné pálenky ? dík. R.
http://deslik.blogspot.cz/2012/03/medovy-vcelarsky-liker.html
OdpovědětVymazatRafael.
Díky Rafaeli.
OdpovědětVymazatS kamarádem včelařem to rozeberem a snad to bude dobře dopadne R.
Zdravim , nevim kde to napsat... Schanim třtinovy cukr za dobrou cenu .Nevěděl by někdo ?? Pavlajs
OdpovědětVymazatDobrý den, mate někdo zkušenosti s čerstvými fíky? Rozmixoval jsem je a dal do sudu. Již kvasi. Nevíte při kolika cukru mám vypálit, abych to neprokazil? Díky.
OdpovědětVymazatZdravim,vcera jsem palil stary kompoty, ( 45L kvasu ) prekvapila me mile ta vyteznost a dokonce i chut. Pocatecni cukernatost 25 brix a po dvou mesicich 10 a niz uz to proste neslo.No a vzniklo z toho po naredeni na 50 % 10,5 L ! Nechapal jsem.. Bylo v tom teda snad vsechno na co si vzpomenete ..
OdpovědětVymazatZdravím, jaký používáte refraktometr? A jaký lihoměr do epruvety?
OdpovědětVymazatDěkuji
T.
Refraktometr mam tento : https://www.easydiag.cz/Refraktometr-0-32-pro-mereni-obsahu-cukru-v-ovocnych-koncentratech-brix-d393.htm .lihomer nevim jak mam popsat jaky mam :-) ,koupil jsem ho tenkrat s pristrojem..
VymazatMajkle,
OdpovědětVymazatděkuji za odpověď.
Ještě k lihoměru jaký máš měřící rozsah při jaké teplotě a máš ho s teploměrem nebo bez.
Mám doma starší lihoměr pro objemová procenta alkoholu, t= +12° R (což je asi 15° C) rozsah měření 0-70 a je bez teploměru. Tak nevím zda bude použitelný.
T.
Každý i starší lihoměr je použitelný, když dodržíte "kalibrační" teplotu (zde tedy těch 15°C). Při jiné teplotě musíte údaj lihoměru přepočítat dle měřené teploty !!
OdpovědětVymazatSkleněný lihoměr (či jiný hustoměr) přestane plnit svou funkci tehdy, když jej naťuknete (může se potom dostat měřená kapalina dovnitř a zkreslovat naměřené hodnoty), a nebo když se uvnitř uvolní stupnice !!
Pro domácí použití nevidím důvod, proč by se tento lihoměr nemohl používat.
Přeji hezký den.
Rozdíly jsou pro domácí praxi vcelku zanedbatelné, viz minitabulka:
OdpovědětVymazatPrvní je údaj pro 15°C, druhý pro dnešní úřední teplotu 20°C.
30% - 32,O3%
35% - 37,05%
40% - 42%
45% - 46,92%
50% - 51,85%
80% - 81,48%
(Vytvořeno s pomocí android aplikace Distillery calculátor).
Rafael.
Chuť a vôňa tuzemáku -
OdpovědětVymazatZdravím, vie /resp. skúšal niekto vyrobiť tuzemák bez rumovej esencie? Alebo inak - chuť a vôňu čoho má imitovať umelá "rumová" aróma v tuzemáku (odpoveď typu že chuť rumu :-) mi veľmi nepomôže) - resp. dá sa táto vôňa a chuť v destiláte nejako dosiahnuť aj prirodzeným spôsobom bez použitia umelej arómy? Samozrejme nie tak intenzívna ako v tuzemáku, ale aspoň aby to bolo cítiť niekde v pozadí - čo do destilátu vie dostať takéto tóny...
Moc nechápu, že vás zajímá Tuzemák, nejlevnější a nejsprostší lihovina.
OdpovědětVymazatAle sto lidí - sto chutí...
*
Po studiu historických knih a receptů si troufám tvrdit, že vyrobit něco podobného Tuzemáku z běžně dostupných přírodních surovin nelze.
Všichni likérníci a výrobci už v předminulém století, a ten trend nadále pokračoval, používali výhradně továrně vyráběných trestí. Nebylo v jejích silách ty poměrně složité umělé aromata si vyrábět sami. A pokud by bylo, i tak dávali přednost jak z důvodů jakosti a ceny přednost výrobkům na to zavedených odborným firmám.
*
Dalo by se o tom napsat daleko víc, třeba i nastínit, opsat postupy výrob těch rumových trestí a aromat, ale nemělo by to smysl.
Fact to není jednoduché a je to vyšší chemie. Nic pro domácí alternativní výrobu.
Rafael.
Chuť a vôňa tuzemáku ...
OdpovědětVymazatNo ano dá se … zvládáte-li angličtinu (Automatický překladač potřebuje dost „korekcí“) tak odkaz je na: https://homedistiller.org/sugar/wash-sugar/rum2 . Na zákvas používají melasu a dotují ji ještě cukrem. Na krátkou reakci to není a samostatnou záložku RUM se mi nechce „skládat“.
Chcete-li si to zkusit, jsou tam jak dávkování přísad do kvasu/mače, jeho příprava, tak postupy následné destilace. chce to trpělivost při zkoušení ...
Zdravím
Osobně Rumy nemám a nebudu mít rád. Díky Tuzemákům a pár nezřízených pití v mladých létech. Furt to ve mně je...
OdpovědětVymazat*
Jen bych chtěl upozornit, že ten výše uvedený odkaz, je jen diskuze - netová tlachárna a tak jako všude na netu je ji tak třeba brát...
*
Neměl jsem sílu to tam vše přečíst, jen bych chtěl upozornit, že se jedná o jinou geografickou oblast. A hlavně, zkušenosti sice nemám, jen si tak myslím..., že mezi melasou třtinovou a tou naší řepnou bude dost velký rozdíl.
Rafael.
Vdaka za odpovede aj za link!!
OdpovědětVymazatTu sú moje dôvody prečo som sa pýtal: Nejde mi o výrobu rumu alebo tuzemáku. Robil som pokusy s pridanim dreva (triesok) do destilátu. Neočakával som že vyrobím francúzske brandy, to zrenie v sude a kontakt destilátu zo vzduchom na obrovskej ploche znásobenej štruktúrou a cievami dreva je určite pre výslednú chuť nenahraditeľné, hoci sa odparí aj množstvo alkoholu a iných látok. Na druhej strane, od pridania dreva som predpokladal určité doplnenie chutí a vôní, ktoré nebolo také aké by som očakával (pričom si nemyslím že bol problém v množstve alebo kvalite dreva (na 1 liter cca 5g dreva opáleného 1 hod pri 180°C – niekoľko rokov preschnuté slivkové drevo, ešte vyskúšam dub). Najviac mi v chuti a vôni chýbali tóny, ktoré by som v brandy prirovnal k tuzemáku. V komerčne dostupných brandy čo som pil som niečo také viac alebo menej cítil. Naposledy som pil Ararat kde tú vôňu "tuzemáku" bolo tiež cítiť (samozrejme oveľa, slabšie a v zmesi s inými vôňami), potvrdil mi to aj kamarát. Preto som sa vás pýtal čo môže do destilátu tieto vlastnosti dostať prirodzene, resp. čo sa to snažili výrobcovia „tuzemákovej“ esencie napodobniť. Keďže to cítiť aj vo vínovom brandy, tak predpokladám že pôjde o nejaké látky z dreva, prípadne toho čo sa v sudoch skladovalo predtým ako do nich dali to brandy (len som vás nechcel vopred ovplyvňovať svojimi úvahami).
Urobil som barbarský pokus – do malej flašky svojho, na trieskach odležaného destilátu trošičku osladeného muštom som pridal asi 10% tuzemáku (prosím neukrižujte ma, bol to len pokus). Výsledok nie je zlý – liehovitosť určite mierne poklesla – možno o nejaké 2-3% z 50 na 48-47, dovolím si povedať že chuť sa posunula želaným smerom, získala viac „plnosti“. Určite by sa toto dalo dosiahnuť aj pridaním arómy bez priemyselne vyrobeného liehu z tuzemáku, ale ani to nie je to, o čo som sa snažil. Išlo mi viac o vlastný a „prírodný“ produkt ako len o napodobeninu dosiahnutú takouto „skratkou“ z umelej esencie.
Ešte raz pripomínam (pre prípadných provokatérov) –nemám, ani som nemal ambície z vínovice vyrobiť cognac :-) len ten domáci destilát trochu pozdvihnúť pridaním dreva a dodať do nej príjemné chuťové a vonné tóny. Možno by som do budúcna skúsil zohnať nejaký súdok, a zrieť destilát v ňom, len by som predtým rád +/- vedel čo z toho môžem dostať - či to za to naozaj stojí a aký sud/materiál/postup použiť pre dosiahnutie konkrétneho výsledku. Chápem že je to na dlhé bádanie a skúšanie, niekto to ale snáď vie...
Pozrel som ten link čo ste mi odporučili - sú tam recepty na rumy, celé sa mi to čítať nechcelo, ale prvý recept na "priemyselný" rum je zo zmesi cukru a melasy ktorý následne zreje v sudoch od Bourbunu + pridáva sa niekoľko lyžičiek skaramelizovaného cukru na liter.. Je to určite zaujímavé a bolo by ešte zaujímavejšie keby som mal možnosť ochutnať výsledok takéhoto pokusu a posúdiť či je to to čo hľadám :-)
Michal V
Zdravym
OdpovědětVymazatVie mi niekto napisat postup pripravy kvasu z hloh obycajný
Zdravím
OdpovědětVymazatospravedlňujem sa vopred ,keď píšem do zlej rubriky. Započul som od svokra, ako mi rozprával ,že kedysi jeho babka kvasila čistý cukor a z toho potom pálila. Vraj to bola pálenka bez chuti a vône . Ale napadlo ma zase ,že by to bolo dobre na "macerovanie " a luhovanie. Ma niekto s týmto skúsenosť a poradí? Čo treba okrem samotného cukru.
Ďakujem
Zdravím Laco,
OdpovědětVymazatJiž to tu jednou v této sekci bylo: od Anonymní řekl(a)... „Cukr, cukr a zase cukr…“
Jeremyna 29. června 2014 12:53 „vytoč“ si to výše.
K samotnému „recepisu“ místo protlaku můžeš dát živnou sůl a taky bych zvýšil množství kys.citronové na 50 – 100 g (pro uváděných 50 litru kvasu v receptu).
Ve „válečných dobách“ se používal jen cukr, nějaká ta výživa pro kvasnice, kvasnice a okyselení na pH 4,5 – 3,5, toho cukru se dávalo tak, aby všechen prokvasil tj. ve výsledném kvasu na zpracování bylo kolem 8-10% alkoholu.
Ať se daří … Ljz
Zdravim, chystam sa robit destilat z medu, jedna sa o lacny med z veľkoobchodu( Mám s tým už skúsenosť, celkom príjemná pálenka ale málo aromatická.
OdpovědětVymazatTak ma napadlo že by som do kvasu pridal sušené bazové kvety. A teraz moja otázka, nebude lepšie to namacerovať po vypálení? Prípadne spraviť prieťahovku ako tretie pálenie?....... Máte niekto skúsenosť s bazovím kvetom, prípadne aké množstvo pridať do kvasu? Dakujem za každý postreh
Dobrý den,
OdpovědětVymazatmáte někdo zkušenosti s pálením malého množství lutru ve velkém kotli? Myslím tím, jestli můžu do 120l kotle (jmenovitý objem je 100l) nalít pouze 25l lutru? Naplnit kotel tedy pouze z 1/4? Hrozí tam třeba výrazné ztráty z důvodu špatného odpařování? Nebo něco jiného?
Dostal jsem od budoucího tchána (jestli to teda nepokazím) za úkol vypálit kotel rynglí.
1. destilace proběhla bez problémů, tekla standardně. Kotel je na plyn.
Mám trošku obavy z toho malého množství. Když jsem navrhl, že udělám zahradní směs (ryngle+švestka), tak se to nesetkalo s nadšením, spíš naopak.
Děkuji za rady.
Vidím, že do "radění" se zde lidem moc nechce. Co si vzpomínám, již se to zde kdysi diskutovalo, jen si již nepamatuji,kde a kdy to bylo.
OdpovědětVymazatNo princip zůstane stejný, musíte pokrýt dno vyřáku a trochu více nad něj ... a destilaci vést pomalu (menším plamenem, či příkonem elektriky), hlídat to a hlavně napřed uhlídat oddělení předku. Zrovna tak později jádro při přechodu k pozadku ... chce to ke konci zachytávat postupně do nádob a ty posoudit až po konci destilace (s čistou hlavou)zda ještě patří do "jádra" či již do pozadku ...
No více vám neporadím, zůstane to stejně na vás a poté vás "budoucí tchán" stejně zhodnotí ... tož držím palce ať se vám to povede. Praxe dělá mistra, takže nezoufejte, když to úplně nevyjde ...
Pekné forum
OdpovědětVymazatZdravím,
OdpovědětVymazatrad bych se dotázal, zda má někdo zkušenost s výrobou lihovin vznikající extrakcí ovoce a drog parami alkoholu, resp. po přečtení literatury "Domácí výroba lihovin - Helge Schmickl, Bettina Malleová" mě zaujali některá tvrzení a recepty.
Uvádí se zde, že tato metoda je založena na tom, že alkohol v parní fázi je pro řadu látek účinnějším extrakčním činidlem nežli v kapalné fázi.
Proto bych to rád vyzkoušel a rozhodl jsem se přímo pro recept na vánoční pálenku (i když jsou Vánoce ještě daleko, zaujala mě tato známá kombinace chutí v případném destilátu).
Pro tento typ destilace mám k dispozici aroma koš umístěný v klobouku (bude naplněn skořicí, hřebíčkem, čerstvými jablky a zázvorem, možná doplním badyán). Nosičem by měl být chuťově neutrální alkohol. Jako jedna z možností je ve zmiňované literatuře uvedena „vynikající a levná varianta" za použití suchého bílého, případně červeného vína (tetrapak ze supermarketu je prý plně dostačující) - v mém případě o objemu cca. 20l. Dále se zde uvádí, že i když se destilát ve vůni projevuje ostře pichlavě, neznamená to, že obsahuje úkap, ale tato vůně pochází z oxidu siřičitého (SO2), kterým se mošty a vína při výrobě síří. Kyselina siřičitá má jednu výhodu - je velmi těkavá, tzn. že když budeme pomoci mixeru pár minut víno míchat, nasytíme jej vzduchem a napěníme, pak ono píchání v nose zmizí a ucítíme kořeněné nebo ovocné aroma.
Zde si nejsem úplně jist správností překladu, jestli je myšleno mixérem míchat víno před destilací, nebo finální destilát? Spíše se přikláním k druhé možnosti. Také mi přijde tato metoda dost jednoduchá, vzhledem na to, že se zde na fóru v jiné sekci uvádí trochu alchymie odsíření za pomoci NaHCO3.
Pokud by měl někdo zkušenost s destilací kupovaného levného vína za účelem obohacení lihových par extrakcí drog, budu určitě rád za každý tip.
Děkuji.
Jirka
No, „krabičák“ nemá nikdy více alkoholu než 11% (spíše méně). Z toho dostanete destilát kolem 25 %, což je pro vaše použití dost málo. A při provzdušnění již „hotového díla“ odstraníte i část aroma z bylin, které jste extrahoval.
OdpovědětVymazatChtělo by to napřed provést jednu/první destilaci. Před ní bych to víno „provzdušnil, nechal tak den „vydýchat“ a poté provedl tu destilaci. Oddestilovaný lutr bych znovu provzdušnil a nechal tak den opět vydýchat. Teprve potom bych provedl destilaci s náplní „rostlinných drog“. Zde bych hlavně hlídal oddělení „pozadku“, dle „zásad druhé destilace“, tj. konec destilace jímat odděleně a teprve druhý den porovnáváním, ochutnávání a čichem zařadil zbytek buď zpět do jádra, nebo nechal pro pozdější (je-li dostatek materiálu) redestilaci.
Samozřejmě je to jen na vás, jakou možnost zvolíte. Já vždy odzkouším novou metodu na malém vzorku (0,5 – 1 litr) a podle výsledku pokračuji dál.
Ne vždy se to povede dle mého předpokladu a to potom „zkoriguji“ další postup.
Snad jsem vám trochu pomohl, … držím palce, ať vám to vyjde k vaší spokojenosti …
Děkuji za odpověď.
OdpovědětVymazatJsem trochu zmatený hlavně z literatury, kde se uvádí, že jako nosič je vhodná např. vodka, obilný destilát, atd. a že veškeré tyto nosiče je nutno zředit na zhruba 10-12% obj. alkoholu.
Proto autoři doporučují i vzpomínané levné víno, které není nutno ředit, jelikož alkoholu ve víně bývá 11-12% obj. Výslednou koncentraci v destilátu uvádí asi 47-50% obj.
Pak přímo údaje receptů se vztahují na 1,5l chuťové neutrálního alkoholu o koncentraci 10-12% obj. a očekávaný výsledek destilace uvádí cca 350ml (počítáno na 43% obj.) destilátu.
Pokud bych měl tedy napřed destilovat lutr, bylo by to nelogické vzhledem na výše uvedené, protože bych ho pak musel zředit na uvedených 10-12% obj.
Na druhou stranu nechápu, jak dostat jednou destilací výsledných třeba 43%.
Odkaz na literaturu:
https://uloz.to/file/BxH1ZVGG9XN3/domaci-vyroba-lihovin-helge-schmickl-bettina-malleova-pdf#!ZJMuAwR2AwIyLGRkAmHjAwAxBQOuZQABJQy5qT5aEx84szSxZt==
Strana 124
Mnoo..., mám s levnými víny hodně rozporuplnou zkušenost. Konkrétně s 5 l skleněnými demižonky. Koupeno v akci hlavně kvůli demižonku - víno měl být bonus. Červené i bílé. Dopadlo to tak, že se dělal svařák v poměru asi 2:1 červené / bílé. Zachraňovalo to koření s cukrem a stejně zůstalo asi třetina červeného a půl bílého, což šlo do kanálu. Nejsem odborník, ale něco tak naprosto prázdného jsem dlouho nepil a už tuto zkušenost nehodlám opakovat. Nyní raději demižonky kupuji samostatně. Dělalo to dojem ani ne druháku, ale spíš třeťáku. Vodové, bez chuti i zápachu. Jakékoliv nejlacinější lahvové víno za 60 Kč plus by proti tomu byla mana nebeská s alespoň nějakou vůní a chutí. Stáčené v každé solidnější vinotéce je od toho daleko asi jako Jablunkov od Aše. Neměl jsem ani sílu nalít to do kvasu k pálení, abych ho nepoznamenal. Prostě ne. Takže i pro experimenty s extrakcí lihovými parami bych osobně zvolil nějaký jiný zdroj. Taky pozor na síření - netroufnu si odhadnout co a jakém množství, to drží při životě, sice to bude splňovat předpisy, ale nemusí to už být vhodné pro přepracování. No, třeba jsem jen neměl štěstí - pokoušet však již nehodlám.
OdpovědětVymazatZdravím, chtěl jsem se prosím zeptat, mám naložený "kvas" na samohonku, jak říkají moji Moldavští kolegové z práce, je to deset kilo cukru, 700g droždí a cca 3kg kukuřice. Mám zkušenost pouze jen se švestkami, jablky, a blumama, ty přepaluji vždy dvakrát, ale právě Moldavci mi radí ať tu samohonku vypálim jen jednou, že to stačí, ale mám strach, vždyť ten lutr z ovoce smrdí a občas je i kalnej, tak nevim jestli je poslechnout nebo si to dělat po svém. Díky za případnou reakci :-)
OdpovědětVymazatČím více na východ, tím méně ohledu na kvalitu. Pokud chcete mít v destilátu nějaká "aromata", stačí jednou, ale chlubit se tím nebudete. Chcete spíš čistý alkohol na vodku, tak to bych to pálil spíš 3×...
OdpovědětVymazatDobrý den, chtěl bych poprosit o radu. Mám asi 400kg rozinek. Můžete mi poradit jak z toho založit kvas? A jestli z toho něco bude? Děkuji mnohokrát za informaci
OdpovědětVymazatUrčitě do toho běžte. Těžko si lze představit pro kvašení vhodnější surovinu než hrozny. Byť sušené.
OdpovědětVymazat*
Problémem by teoreticky mohla být síra. Používá se ke zlepšení konzervace a zachování barvy. Ale kvasinky jsou proti ní dost odolné, takže by to i tak kvasit mělo.
*
Jinak rozmočit, spařit, případně převařit a upravit cukernatost. Asi zředěním vodou protože přicukřování by bylo asi zbytečné.
Ideální je kolem 20°Bx. Přídavek zákvasu je nezbytný a přiživování kvasu celkem zbytné.
Rafael.