Jablka


O plodině...


Za původní vlast jablek se považují jižní stráně Kavkazu. V alpských oblastech i jinde ve střední Evropě je to nejrozšířenější druh ovoce, například v Rakousku jsou asi 2/3 ovocných ploch osázeny jabloněmi. Celosvětově je registrováno asi 100 000 odrůd jablek, v Evropě se dává přednost pěstování asi 100 odrůd. Pro lihovarníky se ukázaly vhodné obzvlášť některé odrůdy. Na prvním místě jmenujme Gráfštýnské jablko, další v pořadí jsou například Coxova reneta, James Grieve, ve všech případech tedy druhy s příjemnou kyselostí. K těmto ušlechtilým sortám se řadí „staré", často pouze místně pěstované odrůdy z luk osázených ovocnými stromy, které mají pro obchod menší, pro lihovarníky o to větší význam.
Grávštýnské jablka pochází z Německa, známá už v r.1669. Plody střední až velké, žluté s výrazným červeným žíháním. Patří nejchutnějším podzimním odrůdám, plody typicky silně voní. Odolnost k mrazu je střední, strupovitostí trpí hlavně na nevhodných nevzdušných stanovištích, padlím velmi málo. Řez se má omezit jen na nejnutnější míru. Žádá vyšší, chladnější polohu, živnou půdu, vlhčí ovzduší. Tvoří velké rozložité koruny, proto se nehodí k cestám. Plodí později, středně, střídavě.


Destilát z Jablka...


Pálenky z jablek jsou klasické destiláty. Jejich výroba je jednoduchá a často snad i proto podceňovaná. Hodí se nejen pro výstavy bílých destilátů, nýbrž i pro skladovaní v sudech. Bylo však zjištěno, že také vjem na patře u voňavých aromatických druhů zůstává jen krátce a předčasně vyprchá. Jednou z mála výjimek jsou již zmíněná jablka Gráfštýnská a několik místních starých odrůd.







Vaše zkušenosti...

67 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Má niekto dobrý návod na zostrojenie drviča ovocia ?

Anonymní řekl(a)...

Existuje více principů.

- dva drážkované válce otáčející se proti sobě. Někdy i s možností nastavení mezery mezi nima.

-dva válce s hroty taky se otáčující proti sobě

-rotační nůž nebo nože vodorovně rotující. V jedné řádě nebo nad sebou.

-rotující ležatý děrovaný plechový válec s "krouhacími" výstupky" vzniklými po jeho děrování. Klasika zemědělský krouháč a levné výrobky na ruční pohon klikou.

-atd...

Ale protože se jedná o velmi jednoduchý stroj, doporučoval bych následující velmi jednoduchou a osvědčenou konstrukci. Zbytečně to nekomplikovat.
Jeho jedinou nevýhodou je nemožnost mačkat peckoviny. A taky někdy, hlavně při větších plodech, má snahu se zahlcovat. Proto se musí násypka opatřit tlačnou deskou ve vodítkách. Na ní musí být doraz aby nepřišla do styku s hroty . Stačí jen aby tlačná část dosahovala tak do 1/4 - 1/5 ježka. Taktéž opačný chod pomůže.

Silonový válec průměru cca 80-200mm, délky 300-400mm převrtat a opatřit hřídeli. (Čím větší průměr válce tím menší možnost zahlcování spodní části násypky).
Do válce navrtat díry 3mm, nejlépe po šroubovici cca 30°. Rozteče cca 15mm, vzdálenost řad cca 20mm. A do nich naklepat 3,15mm nerezové očištěné svařovací elektrody nebo drát. Běžně dostupné. Trčet by měly cca 15 - 20 mm. Je dobré začít s delšími hroty a podle potřeby štípací kleštěmi zkrátit. Šroubovice je dobrá proto, že při změně směru otáčení dosáhneme buď jemnější nebo hrubší drtě. Proto taky doporučuji 3fázový asynchronní motorek. Na rozdíl od jednofázových je taky prakticky nezničitelný. Stačí 500W. Já jsem použil s 2880 ot/min. Je lehčí, menší, levnější a převodem do pomala získá i na síle. Převod 1:3, u hnané hřídele s ježkem je místa dost. Klínové řemeny použít aspoň dva. Jeden nestači.
Zvenku nalisovat ložiska, nabízí se 6205 s domečky umístěnými na kostře z běžné konstrukční oceli.
Nahoru se rozšiřující násypku stačí udělat dřevěnou a přišroubovat ke kostře. Dolní výsypku zužující se směrem dolů taky. Rozměr podle použité sběrné nádoby. Domečky s hřídelí a ježkem jsou příšroubovány ke dvěma L - profilům, které slouží k přenášení a k podložení stroje. Podobně je přišroubována i násypka a spodní výsypná část. Tzn., že ježek je mezi nimi a jeho hřídel tvoří takovou pomyslnou osu stroje. Ale zamozřejmě, že spodní výsypka je daleko kratší.
Objem násypky stačí cca 25l.

Stroj je schopen pracovat kontinuálně a zvládne bez problémů nadrtit i několik tun jádrovin. Např. 100l koš lisu naplní za pár minut.
A slouží už přes 30 let:-)))
Bohužel právě výkon lisu je limitujícím faktorem.

Rafael

Anonymní řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Anonymní řekl(a)...

Mám jablečný kvas a vypadá to, že je po 4 týdnech zcela vykvašený. Cukernatost měřena optickým přesným refraktometrem.Počáteční byla 17%Brix a ted po 4 týdnech je 5,5%Brix. Kvas byl venku a již přestal téměř kvasit, ted jsem jej dal dovnitř, má se výrazně ochladit a také uvnitř bude mět stálejší teplotu i přes tu noc. Překvapilo mě jen, že podzimní jabka jsou vykvašená po 4 týdnech??? Zákvas přidán z 4deních vinných kvasinek, ale bůhví zda kvas skutečně kvasily ony a né divoké kvasinky. Při odečtení faktoru pevného podílu jablek - 2,5%, vychází tedy zbytková cukernatost před pálením na slušné 3% Brix.

Anonymní řekl(a)...

Sám jste se přesvědčil, že to možné je:-))))
Zvlášť v tak krásném Babím létě.
A většinou se každý takto vedený kvas, i při nízkém zbytkovém cukru ještě po přenesení do tepla trochu rozkvasí. A je věcí rozvahy zda má kvůli 1-2% cukrů, které by možná ještě mohly prokvasit stěhovat sud, Alkoholu už vznikne jen zanedbatelné množství.
*
Přidání většího množství namnožených ušlechtilých kvasinek taky dobu kvašení značně urychlí. Ale zda převládly nad těmi divokými se dá určit v domácích podmínkách jen tak, že rychle nastoupilo bouřlivé kvašení. Těm ovoci vlastním, "divokým" to trvá vždy déle. Chce to zkušenosti. Ale to určitě víte taky.
A nechat zbytečně "zrát" kvas žádný užitek konečnému výrobku nepřinese. Kvasničné kaly z mrtvých kvasinek, pecky v peckovinách atd.....
*
Ještě bych si dovolil jednu velmi NEPODSTATNOU poznámku k "přesnému refraktometru". Jeho přesnost je ovlivněna podobně jako u klasických hustoměrů více složkami různé hustoty v měřené směsi..
Ale pro domácí, orientační zkoušku prokvašení bohatě postačuje!!!!

Rafael .

ladis1 řekl(a)...

Zdravim Vas priatelia...
Chcem sa opytat..Tak ako kazdy ma toho roku vela jablk..Je mi luto to len tak nechat a uvazujem ze by som to zakvasil, ale tam k de mam chalupu prichadza skoro zima a trva dlho...Ked by som terat zakvasil jablka s vinnymi kvasinkami + kyselina citronova na znizenie pH bojim sa ze by to kvasilo len tak 2-3 tyzdne ak by to vobec zacalo kvasit, pretoze teplota je tam uz nizka a vecer su uz mraziky..Uvazujem ze by som to nedal do pivnice kde je teplota tak 0 az -3 stupne ale nechal by som to v "drevarke" kde by to skor mohlo premrznut a zmrznut a tak by som to nechal az do jari cca koniec marca zaciatok aprila, ked su tam uz teploty okolo 10-15 stupnov..a potom vypalil , ak by bolo co palit..poradte ak mate skusenost..Dakujem..Ladis

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Ladis.

Okyselovat jablečný kvas je naprosto zbytečné! Má svých kyselin dost!
Přemrznutí mu nevadí a na jaře po oteplení bez problému dokvasí.
Jediný problém bych viděl v nebezpečí roztržení sudu mrazem. Tomu může zabránit dostatečné množství alkoholu v kvasu. Prakticky odzkoušeno.
Jablka začínám vždy moštovat až teď. Ale kvasí v zateplené místnosti v které se navíc ještě bude nějakou dobu topit a až pak bude víno a sud ponechán napospas mrazu. A nikdy se žádná škoda nestala. Ale ve Vašem případě si to moc netroufám tvrdit.

Uvedu příklad. Občas jsem sterilizoval větší množství, cca 100-200l, jablečného moštu. Asi v této době kdy už začíná mrznout. Byla to hrozná práce a zamrzala i vodovodní hadice na dvorku. Proto aby jsem mohl mošt před sterilizací nechat asi týden samovolně vyčistit a vyčeřit v demižonech. A kvašení, byť i jeho nastupující fáze by to čištění neumožnila. Proto jsem to dělal více méně venku jen v přístřešku.
Nic víc mně nenapadá...

Rafael

ladis1 řekl(a)...

Zdravim Rafa
To okyslovanie som pisal len preto ,ze znamemu jablka presli do "octu".Co sa tyka premrznutia a roztrhnutia sudu..chcem to spravit tak ze pouzijem plastove (zelene) sudy na vodu, su robene do "konusu" dole su uzke a hore sa rozsiruju..do sudu dam hygienicke sterilne PE vrece a do neho nalejem vylisovane jablka..Cele vrece potom co najlepsie zviazem aby sa tam nedostal vzduch..no a necham to na pospas osudu az do jari..cca koniec aprila..to uz by malo snad byt..co ty na to? Snad to tie sudy neroztrha tym ze je to do konusu...

Anonymní řekl(a)...


Zdravím Ladis

Já nevím? Přijde mi, že se snažíte aby kvas co nejdříve zmrznul a zakonzervoval se tak?
*
Já bych se snažil aby před nástupem mrazů co nejvíce vykvasil a aspoň částečně se zakonzervoval alkoholem a C02. Sníží se tím riziko nežádoucí oxidace a teplota zamrznutí.
Měl bych strach, že kdyby zmrznul moc brzo, měl ještě málo lihu, rozmnožených kvasinek a CO2, že kdyby se pak se oteplilo, že by se mohl kazil. Podobně jako mošt nebo ovoce v chladničce. Anebo kdyby nezmrznul vůbec... Na druhou stranu, taková masa ledu zas tak brzo nerozmrzne... Tak nevím.
*
Ještě k tomu okyselování: Některá literatura ho skutečně doporučuje dost brutální. Až na pH 2-3. Kvasinky to prý snesou. Ale já si myslím, že v takovém prostředí zas při kvašení vznikají jiné nežádoucí látky a že ideální kompromis je pH 4-5.
(Pokud by jste to chtěl měřit indikačními papírky, tak doporučuji koupit co nejúžší škálu. Univerzální od ph 0 - 14 jsou dobré jen tak pro pokusy jestli je látka kyselá nebo zásaditá a v kvasu s nimi žádné přijatelně přesné měření neprovedete!)
*
Venku se dnes pěkně oteplilo, aspoň u nás.... Osobně bych se ho snažil mít vždy tam kde je tepleji a na zimu ho přestěhovat do pivnice.
Dá se stáhnout hadici samospádem nebo kalovým čerpadlem.
Když byly extrémní mrazy, venku -30°C, tak v kvasírně bylo jen asi -5°C. A v pivnici +1O°C. ...
*
Kádě tvaru V jsou oproti klasickým sudům určitě proti roztržení mrazem odolnější. Ale praktické zkušenost se zamrzáním velmi nízkoalkoholických kvasů v extrémních podmínkách nemám.
Možná by stálo taky za úvahu dát do moštu poloprázdné zatížené PET láhve, které by pnutí částečně mohly eliminovat.

Jen mám vyzkoušeno, že kvalitní, zralý švestkový kvas s přídavkem vhodných frakcí lutru klasické 220l laminátové sudy ve stodole ani při -30°C neroztrhnul. Byly sice přikryté plachtou a dekami, ale co to je?

Ať se daří a dejte pak vědět.

Rafael

ladis1 řekl(a)...

Zdravim Rafa

Tam kde mam chalupu ako som pisal skoro nastupuje zima ..Uz teraz je tam na slniecku len okolo 10-15 stupnov.Bojim sa ze by mi pri 7- 10 stupnov ako tam bude od polovice novembra cez den ani nezacalo kvasit..Ked to dam do pivnice teraz je tam mozno okolo 10-12 stupnov a teplota stale klesa..Mozno ze by to nieco malo zacalo kvasit ..Stane sa nieco ked to vobec nepremrzne?

Preto som chcel aby to co najskor zamrzlo..

A este sa chem spytat..jablka spracujem na struhadle na repu, je lepsie to potom este vylisovat a zalozit len stavu alebo mam zakvasit cele ako sa to postruha?

Laci

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.

Když to nepromrzne, tak to bude sice pomalu, ale přece jen kvasit. To je podle mého názoru lepší než to nechat úmyslně zmrznout. Ještě by možná stálo za úvahu použít chladnomilné kvasinky. Ale nemám s nimi žádné zkušenosti.
Ale vůbec nejlepší je zkombinovat "zpracování" letních kvasů se zakládáním těch pozdních. Tzn. mít zateplenou místnost a zpočátku jim "topit". Zkuste se v budoucnu vydat touto cestou.
*
Pokud preferujete kvalitu, tak rozhodně vylisovat!!!
Drť z jádrovin je k výrobě kvalitní pálenky ABSOLUTNĚ NEVHODNÁ ! ! !
Připravuje se rozsáhlý článek o zpracování jádrovin na destiláty s využitím zkušeností francouzských výrobců calvadosů. Tam bude vše podrobně popsáno.

Ať se daří.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny odborníky a mám dotaz. Mám vypáleno 20L podle mě velmi dobrého jablka. A jen pro inspiraci jsem koupil knížku Radka Wagnera, Calvados po lopatě. Zde popisuje úpravu pálenky macerátem z rozinek a skořice, doslazování cukrem a dobarvování kulérem. Mám k dispozici dubový soudek kde pálenka bude zrát, takže získá i barvu i vůni po dubu. Rád bych znal váš názor zda si myslíte, že je třeba ono dochucení a dobarvení dělat?

Anonymní řekl(a)...

Tak tuto knihu jsem sice nečetl, ale osobně nemám s podobným druhem literatury dobré zkušenosti. Bývá v ní někdy hodně mýtů a polopravd. Nelze tam úplně všemu bezmezně věřit a je třeba hodně korigovat.

Nevím jestli jste četl zde na blogu, v sekci LITERATURA - Progresivní směry při lisování ovoce a výrobě nápojů. Zkuste si ta dvě díla porovnat.

*
-Pokud máte dobrý jablečný destilát, který chutná Vám i okolí tak si ho važte a nic tam "necpěte"!

-Proti mírnému přicukření, které zaokrouhlí, zjemní a zvýrazní chuť nic nemám. Ale max. 1 kostka cukru/1l. Rozpustí se třeba i v láhví samovolně.

-Taky proti mírnému přibarvení kulérem. To dělají výrobci běžně i u kvalitních produktů.

-Ale rozinky, skořice, vanilkový cukr, apod. přidávají do destilátů jen domácí patlalové aby zakryli jeho vady. Pak už to není ušlechtilá pálenka, ale jen nějaké domácí míchané pití, které ani s likérem nemá nic společného a nikdy nebudí dobrý dojem! (Na maceraci dubových špalků, třísek, hoblin, nemám vyhraněný názor.)

Ale když píšete o dubovém soudku, tak to asi nebude Váš případ.
*
Nicméně, pokud to někomu chutná, tak proč ne? Sto lidí - sto chutí. Punče, koktaily, míchané drinky, atd...

Ale jako jablíčkovice, calvados by se to prezentovat nemělo.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

To: Rafel
Děkuji Vám za radu. Byl jsem podobného názoru. Pravdou je, že víc hlav, víc ví :-). Kupodivu jsem se ani nijak výrazně neodchýlil při od postupu uvedeného v literatuře, kterou zmiňujete (Proto zřejmě dobrý výsledek). I v pálenici díky Vaší (pravděpodobně) radě se podařilo (dotaz v sekci Vady pálenek - co ohlídat v pálenici?). Páleničář byl vstřícný a výsledek jak u švestek tak právě u moštu velmi slibný :-)

Anonymní řekl(a)...

Jak tady padnul dotaz ohledně drcení ovoce, vzpomněl jsem si na pár videí, co jsem viděl na youtube (aspoň pro inspiraci, i pokud byste chtěli dělat mošt):

http://www.youtube.com/watch?v=SlkQly2T-Wc
http://www.youtube.com/watch?v=5BVncRn0D3g
http://www.youtube.com/watch?v=umACvedlhVM
http://www.youtube.com/watch?v=htT-gZ7ck64
http://www.youtube.com/watch?v=F_l3UZ5WkQk

Anonymní řekl(a)...

Tie drviče na ovocie sú super....

Anonymní řekl(a)...

Chtel bych rozsirovat zahradu o cca 20 stromu ktere pujdou ciste do becek. Uvazuju o nejakych pozdnich jablonich. Co by jste mi doporucili?

Anonymní řekl(a)...

Ano, pozdní odrůdy. Jejích mnohdy značná kyselost vůbec neznamená, že mají menší obsah cukru než ranější druhy. Ba právě naopak.

Nejvíce doporučováno bývá Gravštenské a Jadernička moravská. Taky i Booskopské a podobné "koženače". Těm bych se, ale určitě vyhnul. Výtěžnost moštu z nich je velmi nízká.
Podobně se mi neosvědčila Strýmka. Osobně mám nejlepší zkušenosti s kvalitou a výtěžností moštu se starými odrůdami Smiřické vzácné, Carola a až další v pořadí je výše zmiňovaná Jadernička. Gravštenské nemám.
Z novějších odrůd se mi osvědčil Rubín, Bohemia, Idared, Bláhovo oranžové apod. Ale ty nedosahují vlastnosti těch starých.

Jinak je dost těžké v tom radit. Já jsem svůj sad zakládal z odrůd které rostly v okolí a které se osvědčily. Musel jsem vypěstovat podnože, naroubovat, protože polokmeny a vysokokmeny se v té době neprodávaly.
Dnes je naopak výběr nepřeberný a tím pádem taky problém...

Tak přeji šťastnou ruku při výběru.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Mi se prave docela libilo to Gravstynske. Mate s nim nekdo nejake zkusenosti?

Anonymní řekl(a)...

Zkuste si třeba přečíst diskusi kolegů ovocnářů.Jen je třeba pro palírenské účely jistých korekcí. V likérnictví a i ve výrobě pálenek ne vždy platí, že ze suroviny chuťově výtečné se získá dobrý výrobek. Např. hodně vynikajících destilátů pochází z ovoce planého, trpkého, hořkého, zkrátka zasyrova téměř nepoživatelného. Např. francouzský Calvados, pálenky z planých třešní, višní, jeřabin apod.  A oni, na zahrada.cz ta jablka konzumují hlavně v syrovém stavu bez jakéhokoliv zpracování....
 
Jen  bych ještě možná připomněl, že se jedná mnohdy o odrůdy se střídavou plodností, mnohdy potřebující opylovače, tak bych zvážil vysazení více odrůd.
 
 
http://www.zahrada.cz/forum/jablone/jablon-gravstynske-301460/?retezec=jablko%20grav%9At%FDnsk%E9
 
http://www.zahrada.cz/forum/jablone/vytvorme-spolecnou-nazorovou-degustaci-starych-odr-332648/?retezec=jablko%20grav%9At%FDnsk%E9
 
Ať se daří a taky jedno Gravštýnské zasadím nebo nějaké větve jím přeroubuji. Teda pokud seženu. jste mně navnadil....Na netu je sice nabídek dost, ale asi z praktických důvodů zasílají asi jen minivýpěstky. A než to vyroste do velikosti standardních školkářských výpěstků, tak to trvá pár let
 
Rafael

Anonymní řekl(a)...

Pálit teprve letos začínám, ale pálenka z jablek Rubín(vykrájené jadřince) s cukernatostí 16Bx mě opravdu strašně mile překvapila. Úžasně voní i dobře chutná. Kamil

Anonymní řekl(a)...

Grávštýnskou jabloň mám, rodí střídavě, zasaena byla už za Rakouska a jablka jsou dobrá, když se dají do moštu nebo do vína a pak se přepálí je jablkovice jemná, dobrá i matčino je dobré chuti.

Anonymní řekl(a)...

Nemáte někdo zkušenosti, jak ve velkém odšťavňovat jablka? Překopal jsem drtič zahradního odpadu na drtič jablek (pytel mam nadrceny za cca 20 vteřin) ale uvažuji jak to stejně rychle odšťavňovat. Napadla mě stará automatická pračka... Nemáte někdo zkušenosti s touto problematikou?

Anonymní řekl(a)...

Zdravím a pár zkušeností:

Stejně rychle jako drtit, lisovat v žádném případě absolutně nejde ! ! !
A ždimačka apod. není řešením. Je to použitelné jen pro malá množství, pracné a ztrátové..

Pro "velkovýrobu" je nejlepším řešením šnekový lis. Jenže cena komerčních výrobků se blíží 100tis.Kč. Například farmarik.sk a teď už i cz. O dalších ani nepíšu.... Pro představu, je to jen takový několikanásobně zvětšený klasický Tutti Frutti mlýnek. Při jeho svépomocné výrobě je hlavní problém samotný šnek. Lepší než svařenec by byl odlitek z AK oceli, ale... Ostatní už není až tak těžce vyrobitelné.
*
Schůdnější pro domácí výrobu je klasický vinařský laťkový lis s objemem koše aspoň 100-150l.
Jen je třeba při jeho výrobě dodržet pár zásad:

-trapézový šroub musí být veden shora a ne jako u malých typů zespodu. Tzn., že kolem koše musí být konstrukce z odpovídájících nosníků. Např. aspoň U150.

-pokud si chcete pomoci ještě hydraulickým zvedákem, "panenkou", tak jedině zespodu. Aby mísa s košem po odpuštění tlaku sama sjela dolů a se zvedákem se nemuselo hýbat a píst ručně zatlačovat. Ale ta "výpomoc" se mi vůbec neosvědčila. Při takovém lisu je třeba aspoň 12,5t a takové zvedáky mají velmi pomalý zdvih pístu, takže jsem ho používal až když už šroub, který byl daleko rychlejší šel těžko. Ale získal jsem pomocí toho zvedáku navíc opravdu jen zanedbatelné množství moštu. Asi 1-5l z koše. A nakonec jsem ho stejně ztrhal. Takže jsem úplně jakoukoliv hydrauliku zavrhnul a zůstal u šroubu. Lisovat se musí stejně pomalu aby mošt měl čas odtékat a na to ten šroub úplně stačí. Jen nesmí být příliš dlouhý aby se neohnul. Lepší je kratší a používat pacholata. Odtoku moštu ty cykly jen napomůžou. Jinak většina moštu je stejně samotok anebo se získá jen malým tlakem.

Dále musí být koš mírně konický do tvaru "V" aby se výlisky.při zvednutí koše nevysypaly do mísy. Taky musí být opatřen obručemi které jdou povolit aby se při vysypávání nemusel převracet. Taky se osvědčilo kvůli snažšímu odtoku moštu proložit drť v koši několika falešnými dny. Pokud má někdo možnost si je vypálit, lépe napsáno vytavit, z AK plechu cca 3mm, dostanou díky tepelnému pnutí i žádoucí vypouklý tvar:-))))))
Ještě je vhodné aby výlisky na dně koše nebyly podmáčeny moštem, aby na míse byla nějaká podložka.
A pokud budete lisovat sami, je dobré uzpůsobit konstrukci klece lisu tak, aby koš šel zvednout nějakým vrátkem a vyprázdnit v zavěšené poloze do vlečky nebo koleček.
*
Ještě snáze vyrobitelnější je lis plachetkový.
Tomu stačí jen mísa, klec, rámečky, nepravá dna nebo rošty a plachetky. A samozřejmě jako u lisů košových hydraulika, šroub buď ruční nebo poháněn přes převodovku elektromotorem nebo hydrovak či pneumovak.
Problémem u tohoto v moštárnách asi nejvíce rozšiřeného způsobu u mně byly způsobeny právě těmi plachetkami. Trhaly se a jejích plnění a vyprázdňování bylo oproti výše uvedeným způsobům pracné a pomalé. Navíc plachetky je třeba občas promýt a u toho mně zábly ruce a zdržovalo to.

Ať se daří.
Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Pro inspiraci vám nabízím pár videí z Youtube :
http://www.youtube.com/watch?v=NmmeeRbnyFo
http://www.youtube.com/watch?v=Yig8O1o4hQ4
http://www.youtube.com/watch?v=NmmeeRbnyFo
http://www.youtube.com/watch?v=d_V5flvJeo4
http://www.youtube.com/watch?v=Tc3xNOUH_dk
http://www.youtube.com/watch?v=Zt2AY5ZrnIY
http://www.the-gift-of-wine.com/cider%20press.html
http://www.the-gift-of-wine.com/cider.html
Taky se daly sehnat trapezové závitové hřídele z vyřazených vodárenských (pneumatických)ventolů o světlost cca 300 mm. Ty byly dostatečně "hrubé" a blbovzdorné, takže vydržely jakékoliv "zatížení". V akci "udělej si sám, a nebo "dodělej si doma", lze ještě nějaký ten "lis / pres" udělat.
Přeji trpělivost a dobré "oko" při výběru.

Anonymní řekl(a)...

Nadrtil jsem 150 litrů sladkých jablek ale je to kaše a nic to nedělá. Nevím co s tím, zdali přidat vodu, nějaké kvasinky nebo cukr. Zkouším zužitkovat velkou úrodu jablek ale nedaří se. Děkuji Pepa.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
nemám drtič ovoce a nemám ani snadný přístup k veřejným moštárnám. Letošní nadúroda jablek mne vede k tomuto řešení: zralá zdravá jablka rozkrájím a rozvařím a dám do sudu. Předpokládám, že by mělo kvasit líp než drť (více tekutiny), přitom obsah cukru je stejný. Rozdíl chuťových vlastností neumím odhadnout. Máte někdo zkušenost a umíte poradit, čeho se při tomto postupu vyvarovat?
Děkuji
M.

Anonymní řekl(a)...

Kdysi se takovým způsobem v zemědělských lihovarech zpracovávalo havarované ovoce které nešlo jinak využít. Pařilo se v pařácích, po vychladnutí se přidal zákvas a vyráběl se z toho ovocný líh.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Vylisoval jsem pracne 120L jablkoveho mostu z opravdu peknych zralych jablek -coxova reneta,lord,jonathan,strimka....chci ho zakvasit kvasinkami od Schimanskeho s zivnou soli... kolik bych mel do mostu pridat cukru? vim ze se to tu moc nedoporucuje...ale do mostu by se neco pridat melo,ne???
kolik z toho ziskam cca 50% jablkovice??
diky

Anonymní řekl(a)...

No myslim si, ze cukru neni treba. Pokud chcete pit opravdovy kalvados. Kolik ziskate jablkovice (ve vasem pripade kalvadosu) je preci zavisle na cukernatosti mostu. Jablka maji cca 12 st.Bx, nezkvasitelnych cukru ted nevim. Z mostu toho byva vzdycky mene nez z drti. O.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den máte někdo šnekový lis? chtěl bych si ho vyrobit ale potreboval bych nejakou dokumentaci ci inspiraci

Anonymní řekl(a)...

Asi se budu opakovat, ale schůdnější cesta asi není.
Zkuste se inspirovat starou a dosud nepřekonanou klasikou. Mlýnkem-šnekovým -odšťavňovačem na ovoce Tutti frutti. Jeho jedinou nevýhodou byla oproti dnešním kuchyňským opičárnám absence el. pohonu. Měl jen ruční kličku...
Ale jinak by je dnes ve všech směrech hravě předčil:))))
*
Asynchronní motor s převodovkou, cca 60 ot/min a méně dnes není problém sehnat a zvětšit několikrát rozměry toho původního strojku taky ne.
(Asynchronní, třífazový proto, aby se při zahlcení stroje dal jednoduše zařadit zpětný chod.)
Vůbec to nemusí být odlitek, stačí jen ležatý laťkový dřevěný koš nebo nějaká vyztužená konstrukce obepínající děrovaný nerez plech nebo síto.
Velkým problémem je jen samotný šnek. Musí to být masivní odlitek nebo svařenec z nerez oceli.
Díky malým otáčkám nepotřebuje stroj žádná ložiska, kluzné rotační části se "mažou" šťávou, jen celá konstrukce musí být ve směrech namáhání masivní. Ale ta může být,
pokud se zamezí jejímu styku s moštem z běžné konstrukční oceli. Přip. železobetonu, vyztužených licích pryskyřic apod....
*
Díky ceně komerčních výrobků a dřině s košovými lisy se domácí výroba takového stroje určitě vyplatí:-)))

Např. - http://www.farmarik.cz/pro-vyrobce/lisy-a-drtice-na-ovoce/lisy/snekove-sroubove-lisy/

Malá, ale fact malá inspirace, je např. třeba ještě tady:
http://www.progresstechnology.cz/strojni-a-technologicka-zarizeni/katalog/strojni-a-technologicka-zarizeni/separatory-pftech/snekovy-lis.html

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,
je mozne postupne pridavat most do nadob ke kvaseni? Problem je ze denne zpracuji tak 20L mostu z padavek, a chtel bych to postupne plnit. Ocekavam koncem mesice,ze pak zbyle jablka otresu a budu mit tka 150L naraz, ale jde mi o to jestli je muzu pak pridat jiz k existujicimu mostu.
U svestek to neresim ty sbiram i treba mesic postupne a nevadi to asi. Ale u jablecneho mostu si nejsem jistej. Dekuji.

Anonymní řekl(a)...

Je to stejné jako u těch švestek. Vlastně u všech kvasů je to tak. I když se to v literatuře moc nedoporučuje.
Pokud probíhá bouřlivé kvašení, pokud je dostatečný výron CO2 můžete si s kvasem dělat víceméně co chcete. Přelévat, postupně doplňovat, míchat a ani nemusí být nijak zvlášť uzavřen. Stačí jen aby se k němu nedostaly vinné mušky a podobná havěť.
Ale připomínám, jen v době bouřlivého kvašení. T.j. ve stavu kdy šumí, pění a když k sudu přičichnete a je to díky CO2 k "zalknutí".

Rafael.

dudi řekl(a)...

Dobry den prajem,
chcel by som sa spytat na radu. Planujem zalozit kvas z jablk a kdouli 30/70. Je dolezite jablka a kdoule zbavit jadierok, alebo ich staci len podrvit? Vsetko budem drtit na drticke. Co sa tyka nejakých specialnych rad, ma niekdo skusenost s kdoulemi, ako postupovat, kolko cukru pridat, pridat aj kvasinky, zvysit pomer jablk, atd.? dakujem za kazdu radu! O pripadnom uspechu/neuspechu budem informovat! :)

jednoduhýdrvič na ovocie řekl(a)...

jednoduchý drvic na ovocie nájdete aj na www.drvicovocia.blogspot.sk

www.drvicovocia.blogspot.sk řekl(a)...

jednoduchý drvič na ovocie

Anonymní řekl(a)...

Zdar a sílu borci.
Měl bych jeden dotaz.Pomalu začíná sezona jablek a já se chystám pro tentokrát jabka rozdrtit a vylisovat a založit kvas z moštu.Napadlo mně jestli někdo nezkoušel po vylisování použít ještě vylisovanou jablečnou drt, zalít vodou a nechat zkvasit.Nevím jestli to má cenu a proto vás prosím o radu.
Všem odborníkum dopředu děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Nedělal bych to. Z jádrové drtě nejde nic kloudného vyrobit, ani z nevylisované...
A pak taky, záleží na místních podmínkách, co s tou sračkou po destilaci.
Snad jedině vylisovanou drť mírně zalít vodou a po vyluhování nebo jemném nakvašení, podle její struktury záleží jak dlouho, znovu vylisovat.
Tento druhák bude mít tak 4-7°Bx - podle množství přidané vody, t.j. cca 4-7kg cukru ve 100l roztoku. Takže bez přicukření z toho může být max. 2-5l 50% lihu na likéry.
(2°Bx beru jako nezkvasitelné cukry, ale prakticky jich může být i víc).
Ani v palírně by z takového kvasu vůbec neměli radost.
Zapomeňte na to!!!
*
Já kdysi ten druhák přicukřoval nad 20°Bx a s přídavkem živin a droždí v teple zkvašoval na líh.
Ale nestálo to za tu dřinu s lisováním - úspora cukru minimální.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

No, úplně bych druhák nezavrhoval, jako zdroj lihu na různé likéry atd.
Výhoda druháku z drtě je, že není třeba dodávat nějaké živiny nebo jen minimálně, zato samozřejmě je třeba dodat cukr. Další výhodou druháku s drtí je, že při destilaci rozhodně nebude zpěnovat tak, jako by pěnil vodný prokavašený kvas z pouze sacharozy např.
Letos nebudou i jablka (ale i další ovoce) moc aromatické, bylo proměnlivo v počasí.

Anonymní řekl(a)...

Jaky je Váš názor na založení kvasu z jablek které jsou ještě teď na stromě a tudíž přešly mrazem? Chci ho založit z drtě s odstraněním jadřinců. Děkuji za názory. Kamil

Anonymní řekl(a)...

Podle mého názoru,mráz ovoci,jež je určeno ke kvasnému procesu,neuškodí, pokud nedojde ke hnilobnému procesu po rozmrznutí.Je to stejné jako u přemrzlých švestek,trnek a šípků.Naopak,mráz rozruší hmotu jablek, což přispěje k lepšímu ztekucení drti a zlepší kvasný proces.Mně by jádřince v kvasu nevadily, je to zanedbatelné množství v tom objemu kvasícího moštu.Já právě budu drtit přemrzlá jablka na kvas a mošt.

Václav

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny tvůrce a přátele tohoto blogu. Dovolím si poprvé přispět do diskuze a vrátím se k použití "druháku" z jablek. Jedním slovem rozhodně to nedoporučuji. Také mi drti s nezanedbatelným množstvím cukru přišlo "líto" a tak jsem zkusil drť namokřit, znovu vylisovat a po přidání cukru vykvasit. Výsledek byl po vypálení chuťově otřesný ve srovnání s pálenkou z moštu. Výsledek byl vhodný tak akorát na rektifikaci na líh.

Pálení zdar

Wencl

Anonymní řekl(a)...

Zdravíčko, mal by som otázku ohľadom metylu. Je nejaký "domáci" chem. test na obsah metanolu? Lebo ja to skúšam takto ... varím vodu v hrnci, následne dám do varechy alkohol,namočím ju do vody a meriam teplotu vo vareche. Ak vrie pod 79°C tak by tam malo byť veľa metanolu,ale ak nad,tak je to v pohode. Viem, že to nie je to najpresnejšie,ale na domáce podmienky nepoznám iný pokus. Vedeli by ste mi niečo poradiť? Teraz som robil niečo z jabĺk, mal som 25l lutru 50% a robil 2D. Vylial som liter predkapu, ale aj tak si nie som istý, či toho bolo dosť, lebo niekde som čítal, že pri jablkách toho môže byť viac ... Viete mi s tým teda pomôcť?

Ešte k priebehu destilácie - viedol som ju cca 5-6 hodín a teplota v hlave sa mi držala približne na hodnotách 74-78°C a stále to tieklo(je možné, že je tam menšia chyba merania, teplomer mám v hlave uložený tak, že napevno tam mám medenú rúrku do ktorej vložím teplomer a ten mi už ukáže teplotu v hlave). Mám aj deflegmátor a 2x odkaľovač, ktoré pravidelne odpúšťam.

Ďakujem Sakal

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer,
dnes pálím první várku ze 134 litrů jablečného vína. Dá-li se mu říkat jablečné víno. Cukernatost je totiž 0 a zkusil jsem alkohoměr a ukazuje 4-5%.
Od prvopočátku kdy začal téct z dnešní D1 lutr, cítím jak zatím nikdy aceton ! Oddělil jsem raději 0,7 litru, který opravdu čpí po acetonu. Jako, že se u D1 nic neodděluje a běžně neodděluji.
Dne 12.11.2016 jsem vylisoval mošt z nakoupené odrůdy Topaz. Vyteklo 134 litrů moštu, které jsem kvůli obsazenosti větších sudů rozdělil do dvou 100 l sudů. Jeden se 74 litry moštu a druhý se 60 litry. Cukernatost moštu byla 13%, dosladil jsem ho 3-mi kilogramy cukru na 15%. Přidal jsem Schimanskyho kvasinky a živnou sůl vše v poměru 20g/100 l moštu. Po vykvašení nechal stát. Dnes jsem stáhnul pro první várku 44 litrů "vína" a při pálení a začátku tečení mě zarazil silný pach acetonu. Po oddělení 0,7 litru následné 3 litry už tolik nečpěli, ale myslím, že mívám lepší výsledky u zkvašených jablečných moštů. Mám otázku zda oddělený čpící "aceton" je plný metanolu a mám ho vyhodit? A též co se mohlo přihodit, špatné kvašení?? Nebo??
Děkuji za rady a odpověď. Očekával jsem při zakoupení odrudy Topaz lepší výsledky a vůni než u směsky jablek jak dělám obvykle. A on Aceton !! Asi špatné kvašení?
Zdravím

Anonymní řekl(a)...

Ja som teraz palil jablka. Vylisoval som cca 85 litrov z golden delicius. Na zaciatku cukor 15 a zastavil sa po 6 tyzdnoch na 4. Bez pridavku cukru. Vypalil so 10l 50% jablckovice. Lenze ma zaskocilo ze pripomina chutou viac vinovicu ako jablcko. Ma to tak byt? Pravda je, ze to ma par dni. Ale aj kvas chutil ako vino :)

MIREK řekl(a)...

ZDRAVÍM VŠECHNY, přátelé kamarádi chtěl bych se zeptat jestli někdo máte skusenost s vylisovanim prokvaseneho kvasu z jablek? Má to nějakej význam ohledně chuti vypálené pálenky? Neměl jsem čas vymostovat jablka tak jsem je podrtil i z jadrincama a dal kvasit.dekuji předem za rady. Pálení zdar.

Anonymní řekl(a)...

Vykvašená jablečná drť je hrozná mňaga, vylisovat nepůjde. Snad jen nějak přecedit, ale ani to si nedokážu v praxi představit. A pokud by se to přece jen nějak podařilo, bylo by to spojené s velkými ztrátami.
Vypalte to tak jak to je.
(Většina lidí to stejně tak dělá. Ale pravdou samozřejmě je, že z moštu je destilát kvalitnější).

Rafael.

Tom řekl(a)...

K otázce acetonu v jablečném destilátu. Je to sice už 3/4 roku od položení dotazu a už jsem na podobné téma někdy odpovídal, ale nedá mi to.
Aceton sice v menším množství vznikat může, ale s největší pravděpodobností se zde jedná o ethylacetát (octan ethylnatý, ethylester kyseliny octové). Ať už je to ale cokoli, s methanolem to při popsaném postupu přípravy vína nebude mít nic společného – toho bude ve víně stejně, čili poměrně málo (na rozdíl od kvašení břečky, tam ho bude více, ale i tak ne smrtelně). Každopádně ten páchnoucí předek do hotového destilátu nezahrnete – přece byste si tam nedal něco, co vám tak páchne.
Ethylacetát v kvasu vniká ve větším množství při jeho zoctění. Předpokládám, že při ležení kvasu došlo k rozředění ochranné vrstvy CO2 v nádobě, např. vlívem kolísání teplot v místnosti. Nějakých 6 % alkoholu nebrání bakteriím octového kvašení v růstu, pokud se do ochranné atmosféry dostane kyslík. Vznikající kyselina octová esterifikuje s přítomným etanolem za vzniku ethylacetátu. Ačkoli má ethylacetát je o stupeň nižší bod varu než ethanol, jeho oddělení na koloně s refluxem jde velice dobře (na rozdíl od zmíněného methanolu). Navíc v nízké koncentraci dává ovocné aroma (jakkoli tomu při jeho oddělování nevěříme).

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer.
Ohledně článku k vylisování překvašené jablečné drtě, existuje přelisovací vak na kaly. Kdysi jsem se zajímal o postupy při lisování, abych z drtě dostal co možná nejvíce moštu a našel jsem na internetu ten vak, takže jedině tak, cenově dost drahý a účinnost třeba vyzkoušet:-)

Martin

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny, už se to určitě řešilo a ne jednou,chtěl bych se zeptat jestli jablečný kvas ředit s vodou nebo nechat tak? Je to strašně husté. Děkuji za rady

Anonymní řekl(a)...

Pridajte skvapalnujuci enzym, ktory kvas lepsie rozlozi, netreba vodu. Ja pouzivam tento http://www.previnarov.sk/Distizym-FM-50-g-d478.htm
Nech sa dari! M3C3

Anonymní řekl(a)...

Kolko cukru pridat do jablkového muštu? Mám 200 l sud.

Anonymní řekl(a)...

Záleží za jakým účelem cukr přidáváš. Jablka mívají poměrně stabilní kvasy, takže je cukřit nemusíš vůbec. Někdo přidává do jablek vodu, aby byl kvas řidší kvůli snadnější destilaci, v tom případě je docukření nezbytné, ale mnohem lepší variantou je kvas doředit jablečným moštem. Pro podporu kvašení, zlepšení výtěžnosti a tím i aromatických látek (které lépe extrahují ve vyšších procentech alkoholu) dávám max 1 kg cukru na 100 kg ovoce. Jeden rok jsem experimentoval s vysoce odolnými kvsasinkami a dal jsem na 50 kilo hrušek 5 kilo cukru a palenka byla sice chutově výrazná, hodně aromatická, ale v chuti silně poznamenaná řepným cukrem. Pak jsem předloni pálil ze směsi kompotů (kde je rovněž hodně cukřeno) a opět velice kvalitní kvas, práce s ním, výtěžnost, vůně vše superm, ale ta chuť... Blééé, používám to pouze na likery (zazvorovice, ořechovice atd.) Od té doby už vyší přídavek řepného cukru nedávám, protože mi to nechutná. Jen u ranných kvasů, merunky broskve, letní hrušky atd davám 1kilo na 100 litrů kvasu. Množství mám odskoušené a čerpal jsem z rad tady na blogu a pak od kamaráda Valacha, který má ovocný sad a pálí z kdečeho. Fráňa.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím

Chtěl bych se zeptat jestli je možné přimíchat do hruškového kvasu jablka nebo jablkový mošt?
Kvůli stabilizaci kvasu kyselinami obsažené v jablkách.
Pokud ano, je lepší ho promíchat do celého objemu nebo dát nahoru a v jakém poměru?

Předem děkuji za odpověď

Anonymní řekl(a)...

Neměl by to být problém, stačí tak 1/4 až 1/3. V cizině dělají tzv. OBSLER, to je mix jablek a hrušek 1:1. Zkuste to, nemůžete to zkazit. Tak ať se daří...

Tom řekl(a)...

Já přidávám kvůli stabilizaci nekyselých ovocných kvasů kyselinu citrónovou (od Fichema za rozumný peníz) na sražení pH na 3,5. Ve větších provozech se používá kyselina sírová, protože je nejlevnější.

Majkl řekl(a)...

Zdravim všechny,v uvodu se řeší drtiče..Mam na prodej moštovač,je to drtič a lis v jednom,lisovací tlak 4T .V případě zájmu mě kontaktujte na majklfor@seznam.cz .Foto zašlu .

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer.
Měl bych dotaz na pana Rafaela, jestli by mi nemohl napasat svůj postup výroby " Calvadosu ". Hlavně by mě zajímalo několik věcí, které jsem shrnul do několik bodů.

1. Francouzští výrobci cideru mají zakázané jakkoliv doslazovat, zahřívat, nebo sířit jablečný mošt. Zajímalo by mě jak zabrání znehodnocení cideru po dobu ležení několika měsíců? Pomineme-li ležení v sudech a možný vliv taninu z hořkých a trpkých jablek+části kyselých kvůli stabilizaci moštu. Cider má dejme tomu max. 7% alkoholu při takové koncentraci je náchylný na různé vady. Lze dlouhého ležení dosáhnout i v amatérských podmínkách, když dodržím základní zásady jako pečlivá desinfekce kvasných nádob a věcí, které přijdou do kontaktu s moštem jablka vytříděná očištěná atd.

2. Je pravda, že se nedoporučuje číření moštu před kvašením kvůli ztrátě aromatiky cideru?

3. Jak dlouho má ležet lutr pro výrobu " Calvadosu "?

4. Jablkovice a Calvados dva rozdílné způsoby výoby. Dle mého názoru " Calvados " jemnější než jablkovice, ale zase jablkovice aromatičtější než " Calvados ". V kvasu z jablek jsou obsaženy i slupky v kterých se velká část aromata nachází. Při výrobě " Calvadosu " se to přece nedožene loužením(macerací) jablečné drtě?

Děkuji za odpověď. Přeji příjemně strávený zbytek večera.
S pozdravem.
Martin

Anonymní řekl(a)...

1) Lze. Čistota, plné nádoby, chlad. Rok ve sklepě u mě bez problémů.

2) Cider jsem nijak zvlášť nečířil. Jen stáhnul z kalů a mrtvých kvasinek. 1-3x.

3) Někde, na více místech jsem četl, že několik měsíců až rok. Odležet lutr určitě, ale na dobu vyhraněný názor nemám.

4) Proč není dobré vyrábět jablkovici z drtě popisuje akademik na:
http://deslik.blogspot.com/2012/12/progresivni-smery-pri-lisovani-ovoce.html
*
A trochu historie tady:
https://archive.org/details/vyroba_ovocnych_vin_a_lihovin_v_normandii
*
P.S. Jak nastal boom pěstitelských pálenic, hlavně výměnným způsobem - destilát hned za ovoce, získala jablkovice velmi špatnou pověst a s její výrobou jsem skončil. Jablka používám jen na ovocný líh.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobré odpoledne.
Děkuji vám za informace. Ještě bych se vás chtěl zeptat, kdybych provedl při 1D cideru extrakci nebo-li průtah přes čerstvě nakrájená jablka bez pecek a jadřinců čili jablka by byla v nerezovém sítu nad ciderem a to samé při 2D nad lutrem tzv. "na ovonění" destilátu, myslíte že by se do "Calvadosu" mohly dostat nějaké nežádoucí látky jako při výrobě jablkovice z drtě? Druhá možnost by byla dát čerstvě nakrájená jablka přímo do cideru při 1D a při 2D do lutru, kterou možnost zvolit?
S pozdravem.
Martin

michal řekl(a)...

Jablko obecně patří k surovinám, ze kterých máme největší výnos. :) Dokonce natolik, že jsme si museli na převoz suroviny pořídit paletové vozíky, abych to nenosili ručně v bedýnkách. To už bylo fakt nad naše síly. Hodně teda záleží na odrůdě jablek a stavu, ve kterém se k nám dostanou. Na druhou stranu i nevhodná odrůda ve špatném stavu je pořád dost výhodná a vyplatí se. ZVlášť pokud bydlíte v oblasti, kde jsou jablka na každém rohu a rostou prakticky jako plevel. ;-)

Anonymní řekl(a)...

Zdravím vás. Měl bych dotaz na kvas z moštu z jablek. Mošt jako takový měl cca 12°brixe, tak jsem ho dosladil 6 nebo 7kg cukru na 120l moštu. brix se moc nezvedl (na 16°),ale bral jsem to za nedokonale promíchané a dorozpuštěné (cukr jsem téměř všechen rozpustil v cca 7l vody). Po asi měsíci a půl bylo dokvašeno a při destilaci skoro nic neteklo,tak jsem zbylých cca 90l moštu ještě dosladil dalšími 5kg cukru a mošt nechce začít kvasit, ani po přidání turbokvasinek.
Takže má otázka zní. Můžete mi někdo prosím poradit jak opět nastartovat kvašení?
Mockrát děkuji Miloš

PS: v místnosti se sudem je teplota 18°C

Anonymní řekl(a)...

To je nějaké divné, že nic při destilaci neteklo – kolik jste toho z těch 30 litrů vydestiloval a jak to vypadalo? Kolik stupňů Brixe jste měl po dokvašení? Je ten zbylý mošt čirý? Měl by být, pak ale nemá živiny pro růst kvasinek. Tomáš

Anonymní řekl(a)...

tím, že nic nevyteklo mam na mysli odhadem do 1l 50% lutru z 30l naplně vařáku. Po zkušenosti se švestkami a třešněmi je tohle bída bídoucí, proto jsem tam hned dosypal cukr,možna zbytečně zbrkle, a teď to vypada, že vypálim co vyteče a cukr půjde do kanálu,což je škoda... už jsem takhle doslazoval švestky,protože jsem je blbec hooodně zředil vodou - to tenkrat vyteklo cca 5l 40% lutku z cca 100l kvasu,tak jyem tam dosypal cukr a hned se je podařilo nastartovat a pak z toho byla dobra slivovice,ikdyž se to někomu nemusí zdát kvuli doslazení. A teď jsem to chtěl udělat s tim moštem a ejhle, ono nic... Chybami se člověk učí, začínám...
jinak mošt je kalný, čirý (v lahvy průhledný) byl při založení kvasu
Miloš

Anonymní řekl(a)...

Tak jsem na netu zapatral jak nastartovat zastaveny kvas,tak jsem zkusil podle jejich rad udelat kvasek pro opetovne nastartovani.
Slozeni:
Stava z 5ti pomerancu, ze 3 citronu, 300g cukru, 2l vlazne vody a ¼ balicku turbokvasinek.
Kvasek mam pripraveny, tak pak se ozvu s vysledkem pokusu

Anonymní řekl(a)...

Podavam report jak jsem slibil.
Kvas se zase rozjel. Ne nijak bourlive,ale mirne sumi. Zmineny kvasek jsem nechal rozjet v pokojove teplote 24h (mozna to chtelo o den vic), a do sudu jsem dal akvarijni topeni nastavene na 22°. Po naloti kvasku jsem to nechal topit jeste dalsi dva dny a vcera jsem topeni vyndal a sud uzavrel a temperuji mistnost na cca 20°.
Udelal jsem si zbrllosti peknou pakarnu,ale ten cukr uz aapon vyuziju a nevyliju jak jsem se bal... mel jsem jeste jeden sud (120l) a z toho vykapalo 9l 60% lutru. Ale fakt jen vykapalo,v zadne fazi to nezeklo jako jsem videl u svestek a tresni,talze by i mozna z tohodle sudu vyteklo tech cca 8l,ale kdyz to neteklo a jen kapalo,mel jsem to za "suchy" kvas jako jsem mel ze spendliku a to me prisla skoda prace,proto to docukreni a nasledne pracne znovu rozkvaseni.
Treba to nekomu tady pomuze. Chce to vice trpelivosti a ne zbrklosti...
Hawk, domluvil jsem ��
Miloš


Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: