Aparát Hanysek

Foto zaslané čtenářem blogu.



Jednotka ohřevu:
Základem je plechovka, původem od vazelíny do které přesně pasuje mlékařská konev. Jako topení je použito 2300w topné hnízdo ze sklokeramické desky, uložené na pružinách tak, aby při usazení konve na doraz v plechovce byl zajištěn spolehlivý, ale vzhledem ke konstrukci hnízda ne příliš silný přítlak. Hnízdo je napájeno přes odrušovací filtr, termostat zeparis a triakový regulátor. Zeparis svým prvním praporkem ovládá výkon. Při teplotě pod prvním praporkem je zkratován triakový regulátor a ohřev jede na 100% výkonu. Po překročení této teploty (mezi praporky) je uvolněno blokování a ohřev přejde na výkon nastavený potenciometrem triakového regulátoru (cca 150-2100W). Při překročení teploty nastavené druhým praporkem se ohřev zcela vypne.
Kotel:
Standartní 25l mlékařská konev se sraženým nákružkem (opásání spodní části sloužící jako podstavec a zároveň ochrana dna konve) Do víka je zabudována výměnná přechodka buďto na skleněný zábrus 29/32, nebo na rovnou skleněnou trubku. Dále je osazena jímka pro teploměr zeparisu a otvor (zaslepený) pro míchadlo. Momentálně řeším přenos teploty po tyči míchadla do převodovky a motoru.
Kolona:
Běžně dostupné laboratorní sklo. Ještě zvažuji zařazení dimrothova chladiče (jako primárního) před přestupník do (sekundárního) chladiče jako jakousi náhražku destilační hlavy kolony (která je drahá jako prase - cca 5000) a jím řídit reflux, resp. teplotu par odcházejících do (sekundárního) chladiče. Má snad někdo návrh nebo dokonce zkušenost? Sem s tím! Rád se poučím.

12 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Jednoduchá levná kolona a to je plus.
Mínusem je hliníkový kotel, hliník s kvasem a parami výrazně reaguje a pro lidské tělo jsou sloučeniny hliníku toxické.Sklo je zase křehké.
Ocenuji regulaci topení, ale nevím zda je tak malá hysterze, jaká je obvykle na rektifikační kolonu třeba- optimálně 3C a nejvíce max 5C, pokud je větší dochází k cyklování teploty par v hlavě kolony a nutnosti neustálé regulace průtoku refluxu zpět do kolony....

Anonymní řekl(a)...

Nenapadá mě, co s tím hliníkem provést. O škodlivosti hliníkových sudů se taky vedly dlouhé diskuze a kdo věděl že byly zevnitř potaženy vrstvou jakési pryskyřice, takže pivo se s hliníkem nepotkalo... O hliníkovém nádobí nemluvě. Jen humbuk za účelem prodeje nového zboží.Nerez taky není bůhví co. V kyselém prostředí se z něj uvolňují chrom, molybden a nikl. Taky nic zdravého... Zeparis jen hlídá nahřívací výkon a přetopení. V mezipoloze je výkon plynule regulovatelný pouze ručně, tzn. regulace oko-ruka a troufnu si odhadnout v pásmu 10W. Sklo je křehké, ale ten pohled... Mám to pro sebe a přátele na chuť, ne na kšeft.

Anonymní řekl(a)...

Nevěšte hlavu ... "nacpěte" na dno skleněné kolony tak 5 - 10 cm vysokou vrstvu nastříhaných měděných drátů (čistých, bez smaltu !!), či z měděné síťky nastříhané a stočené "stirály". Ta měď by to měla pochytat. Jinak nátěr epoxidovým lakem by měl ten hliník ochránit taky (degradační teplota "epoxidu" bývala kolem 120°C, záleží na druhu), ale to je již na Vás.

Anonymní řekl(a)...

Tak to je dobrá zpráva. Měď v koloně už je, jen to na téhle fotce není moc vidět a pokus s epoxidem můžu zrealizovat. Díky za radu. H.

Anonymní řekl(a)...

Hliníkové kotle se na pálení zásadně nepoužívají! Kyselé kvasy hliník viditelně i neviditelně narušují a douchází ke vzniku různorodých chemických sloučenin a jejich přechodu do par a poté do hotového destilátu! Právě pro domácí pálení každý rozumný člověk hledí si co nejvíce vychytat a pohrát se všemi riziky a to hlavně zdravotními!
Hliník se prakticky nevyskytuje téměř jako jediný z prvků I. - III. základní skupiny prvků periodické soustavy v žádné živé tkáni, ať již rostlinné nebo živočišné.

Existuje dokonce silné podezření, že případný zvýšený výskyt hliníku v krvi může být příčinou vzniku Alzheimerovy choroby tím, že likviduje mozkové a nervové buňky.[zdroj?] Tento předpoklad nebyl doposud prokázán, přesto je však na obsah hliníku velmi pečlivě testována především krevní plazma, která by při pravidelných krevních transfuzích mohla zvýšit hladinu hliníku v krvi pacienta.[zdroj?] Obdobná pravidla platí pro všechny dialyzační roztoky, používané při chronickém selhání ledvin.

Poměrně diskutovaným problémem je riziko používání hliníkového nádobí a příborů při přípravě a konzumaci potravy. Je pravda, že v podmínkách, kdy se potraviny běžně tepelně upravují i konzumují, je hliník nejstálejší a prakticky nerozpustný. V neutrálním prostředí běžné pitné vody o pH = 7 je hliníkový povrch perfektně stabilní a bezpečný. Problém nastává, když je například vařený pokrm okyselen octem. Kromě toho se v poslední době stále mírně zvyšuje kyselost pitné vody, především v důsledku kyselých dešťů. Pak může skutečně nastat situace, kdy se z hliníkových nádob bude uvolňovat hliník při každém použití a jejich rizikovost poroste[zdroj?]. Na druhé straně je organizmus vybaven řadou bariér[zdroj?], které brání pronikání sloučenin hliníku do tělesných tekutin a buněk. Vdechování jemných prachů hlinitých sloučenin například oxid hlinitý, může vyvolat onemocnění plic.

Anonymní řekl(a)...

Nechci tady řešit vhodnost Al, už toho bylo napsáno dost...
Jen jsem viděl několik starých konví. Část z nich používanou jen ke svému původnímu účelu. A na tom zbytku byl jasně vidět dlouholetý vliv kyselých kvasů. Vnitřní povrch jako struhadlo a některé i prožrané skrz. Přitom ty použivané jen na mléko, stejně staré, vypadaly skoro jako nové. Jen připomínám, že šlo o časté používání po několik desítek let.
Na občasné použití bych se hliníku zas až tak nebál.
Majitel se dožil skoro 90let.
V té souvislosti mně taky napadlo: Proč je luxusní měděné nádobí zevnitř pocínováno?
A proč to úplně nejdražší potaženo nerezem?
Není Cu nakonec ještě větší "jed" než Al?
A na netu lze koupit 25l mlékarenské konve z nerezu. Asi za 3000Kč +1000Kč víko.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Mléko je totiž zásadité a zásada hliník nepoškozuje...
Cu nádobí je pocínováno z důvodu zabránění tvoření měděnky a zvenku je ponechána Cu z důvodu toho že leštěná Cu vypadá na nádobí luxusně.Již v hluboké minulosti bylo hromadně používáno Cu a Sn nádobí a v pálenicích speciálně na přelévaní hotové slivovice velké Cu pocínované džbery...A také již v hluboké minulosti hospodynky chodily k řemeslníkovy pravidelně obnovovat cínový povlak vevnitř nádobí, proč asi? Protože cín se lehce stírá a různě reaguje, ale je zdravotně nezávadny.
A již z velmi dávné minulosti je také znám tzv. cínový mor, což je fyzikální změna Sn při teplotách pod 13C na bílý prach, ale nejedná se o korozi!
Měd je celkově vysoce antibakteriální-ničí např. jako vodovodní trubka všechny bakterie.Otrava mědí je z čiré slivovice nemožná, obsuhe nepatrné stopy mědi.Něco jiného je modrozelená slivovice zbarvená měděnkou z nedbale sanitovaného starého Cu destil zařízení.
Měd slouží lidstvu snad už deset tisíc let a žádné otravy se prakticky neobjevily masově, narozdíl od třeba olova ve starověku...
Hliník je novodobý kov, v ryzí formě se v přírodě nevyskytuje narozdíl od mědi.

Anonymní řekl(a)...

Já jsem jen chtěl zlehčit nebezpečnost hliníku.
A jaké pH má mléko jsem nezjišťoval vůbec. Ale porovnejte si, hlavně prakticky, reakci hliníku na koncentrované kyseliny a na louhy!!!
A už vůbec nesouhlasím s měděnkou na kuchyňském Cu nádobí. Jaká by to asi musela být domácnost, aby tam v tom nádobí měla vůbec šanci vzniknout???
Ten důvod vnitřní ochrany toho nádobí bude jinde!
Ale tím v žádném případě nechci degradovat použití Cu v destiláterství! Je skutečně časem prověřená.
Byl to jen takový námět k diskusi v souvislosti s tím aluminiem.
Mimochodem jeho výroba je technologický velmi náročná, není možné ho přímo vyredukovat z rud, takže to není léty prověřený materiál...
Ale jinak je ho v přírodě dost.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím s Rafaelem, použití hliníku bych osobně moc neprožíval, navíc když není použit v chladičí. Ale je to věc názoru, dostáváme do sebe mnohem více jedů a ani o tom nevíme. Kyselý kvas samozřejmě hliník trochu koroduje, ale vznikají soli organických kyselin nejsou těkavé a vznik organohlinitých sloučenin AlR3 bych snad i vyloučil.
Jinak zařazení destilační (refluxní) hlavy bych upřednostňoval. Typ, který je použit u aparátu Martina_H, stojí určitě méně, můžete se optat jeho. Šikovný sklář by jej mohl bez problémů vyrobit (tipnu za 500-1000).

Bob

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, v případě Martina H. se jedná o kombinaci Jungeho hlavy s kohoutem pro odběr refluxu a chladiče dle Dimrotha. Otevřený systém, trochu bych se osobně bál a výstup z chladiče vytáhl hadicí mimo místnost pro lepší pocit. Já jsem chtěl Dimrotha vřadit za kolonu a regulací průtoku vody chladičem řídit množství kondenzátu skapávajícího zpět do kolony. Po víkendové praxi se to ukázalo jako zbytečné, protože právě přesnou regulací výkonu lze snadno dosáhnout stavu kdy ohřev právě pokryje tepelnou ztrátu a teplota stoupá podle zde uvedené křivky. Hrušky jsou naprosto luxusní a voňavé, žádný smrad ani pachuť. Po 2D mám 6,5l 82% z cca 90l hruškového moštu. Ještě počkám, jestli ježíšek nepřinese ten soudek co jsem mu ukazoval, do té doby nechám odvětrat. Ještě mám dilema, do soudku naředit, nebo neředit? Dík za radu, Hanysek

Anonymní řekl(a)...

Ten "otevřený" systém destilační hlavy se dá "ošetřit" i tím, že odvod vedete přes další chladič (ať už Dimrotha, či spirálu) a zavedete výstup do samostatné baňky (nádoby)... Když Vám zatím vyhovuje to co máte, je zbytečné dělat další úpravy (praxe Vám ukáže co je potřeba dodělat). Já vždy říkám, že si každý "stroj" musí člověk pořádně osahat, aby věděl "co to umí".

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat jak vám to přes tu kolonu teče nejsou tam ztráty tlaku??Chtěl jsem kolonu taky tak udělat(bez primárního chladiče)akorá jsem se setkal s tvrdou kritikou že to při dvou destilacích nemá žáden smysl že je to jenom kus trubky s náplní když tam není nad tím chladič(pro reflux)a kolona není zaizolovaná.Tak bych se vás chtěl zeptat při kolika % alkoholu odělujete dokap od jádra??


Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: