Aparát "Mladý Rafael"

Zasláno čtenářem blogu.

První pokusy byly jen skutečně v laboratorním měřítku. Topné hnízdo amaterský vyrobené z el. plotýnky, varné baňky 250 a 500ml, pak "Papiňák"
a následně jsem se dopracoval k následujícímu:
Sice jsem něco zdědil, ale ta zvídavost...
Ověřit si a zjistit si max. dostupných informací a praktickách zkušeností než se do něčeho pustím.(Zkušenost nejen z pyrotechnické laboratoře)

Elektrická sesle osazená:
3 el. plotýnky 1200W
3 el. plotýnky 600W.
Zapojeny tak aby na každé fázi byla jedna velká a jedna malá. Raegulace jen hrubá pomocí stykačů, polovodiče na takové proudy a napětí byly nedostupné. Propojení plotýnek Cu - smaltovaný drát Ø 1,5mm izolovaný keramickými korálky. Horní deska 3mm ocel. plech s vypálenými otvory pro plotýnky, zbytek profily a pásovina co dům dal.


Tři stupně ohřevu:
1. Zapojeny jen malé - 1,8kW
2. Zapojeny jen velké - 3,6kW
3. Zapojeny všechny - 5,4kW
Doplněno ještě termostatem TP 160, který při nastavené teplotě ohřev vypnul a houkačkou upozornil na začátek destilace a nutnost přepnutí sesle na nižší výkon. Ale i tak ta velmi hrubá regulace byla dostačující.

Chyba - nejdražší způsob ohřevu, nicméně pro pokusy nejschůdnější.


Vařák - 50l smaltovaný hrnec. Nahoře Al nýty přinýtován hliníkový T-profil. Zvenku oblito potravinářským eprosinem. I když tento materiál nebyl určen pro vyšší teploty, vydržel,
Na dně napařovací vějíř viz foto. Kvas byl v pytli z AK - tkaniny. Využít byl z důvodu vysokého "víka" celý objem spodního hrnce a měl jsem taky i rychlý přehled o správném funkci těsnění ještě před započatím destilace.


K vařáku i sesli i po létech nemůžu napsat nic negativního. Dodnes je někdy ještě používáme k zavařování atd. Jen ta energetická náročnost...


Víko - stejné jako vařák jen s měděnými jímkami pro teploměr, termostat a vývodní šroubení k odvodu pár.

Blbost a zbytečné díry a těsnění ve víku. Zavařovací teploměr a termostat mohl být v tom případě kdekoliv položen volně na víku nebo kdekoliv na vařáku. A v případě rektifikace, tam kde mají, být, v nejvyšším bodě odvodu pár..


Těsnění - silikonová hadička pro krevní plazmu ze Zdravotnických potřeb.

Taky chyba. Těsnění má být vcelku, v drážce a zvenku zajištěno proti vysunutí! Ale obručí po celém obvodu asi ne. Aby bylo možno zjistit poškozené místo a dotěsnit ho během provozu těstíčkem. I to se stává...
Stačí proto jen po obvodu pár "zarážek",


Spojení vařáku a víka - pod uchy hrnců obruče s navařenými čepy a stáhnuto zavařovacími gumami.

Taky špatně. U takového druhu ohřevu by měl být vařák zateplen a ty obruče a gumy to komplikovaly.


Deflegmator - skleněný odměrný válec 2000ml s uřezanou základnou naplněný nařezanými skleněnými trubičkami a pomocí dvou měděných přírub a čtyřech kulatin 4mm se závity stažen. Těsnění - silikonová hadička ve vypichnutých drážkách přírub. Ve spodní přírubě zašroubována 50mm vysoká Cu trubka aby se tam vytvořilo "varné jezírko". Na ní pár vrstev Cu sítka taky proto aby trubičky nepadaly do něj a do vařáku..

Taky blbost! V deflegmátoru se musí páry srážet a provařovat reflux v jeho náplní a ne jen z větší části stékat bez většího užitku po jeho vnější stěně.
Takže i když má sklo celkem špatnou tepelnou vodivost bylo to špatně! Ale za ten pohled do něj ta chyba stála:-)))))))
Deflegmátor musí být dobře zaizolován.
Pak jsem taky zjistil, že výška deflegmátoru je nedostatečná, že by měl mít výšku nejméně 1m, ale ta váha a manipulace s ním......


Tak další pokus a ještě horší výsledek:

Kolona - 15 pater, kloboučky, princip sifonu. Páry probublávaly refluxem a ten se tím provařoval a zesiloval a dolů stéklaly níževroucí složky.
Materiál hliník. Cu takových průměrů byla tehdy nedostupná a s nerezem v takovém rozsahu odmítli pracovat i profesionální soustružníci v "pracovní době"..
O hliníku jsem se v lihovarnických učebnicích a skriptech VŠCHT dočetl, že je pro takové konstrukce vhodný, ale nepoužívá se z důvodu jeho nepájitelnosti a obtížné svařitelnosti. A já jsem měl soustruh a všechny spoje závitové. A po cca 3 měsicích práce, spoustě zlomených soustružnických nožů, spoustě pytlů se šponami a několika silných úderech obrobky převážně do hlavy jsem zjistil, že jsem vyrobil opět monstrum. A daleko větší než to prvé. A pro praxi na rozdíl od výše uvedeného, absolutně nepoužitelné! Příšerně hlučné a způsobující obrovský tlak ve vařáku. Spojení víko-vařák by muselo být řešeno drážkami v dosedacích plochách a obručí zabraňující vytlačení těsnění a pevném dotažení šrouby.
A to ze zásady odmítám. Ale za ztracený čas to nepovažuji. Vyučil jsem se soustružnickému řemeslu a získal další zkušenosti.

Kloboučková kolona - pro domácí praxi nepoužitelná blbost. Při výrobě likéru není bezpodmínečně nutné mít 90 a výše % líh!


Chladiče - zpočátku i dělička - snaha o včasné oddělení první frakce z dalšího procesu metylalkoholu apod. - úplně absolutní blbost!!!!

Dále pak skleněný šroubový zpětný a skleněný šroubový klasický z laboratorních potřeb - další blbost. Sklo patří jen do laboratoře!

Později jsem je při pokusech kvůli snížení tlaku ve vařáku a problémy s těsněním víka s úspěchem nahradil chladiči měděnými ručně vinutými z trubek průměru cca 20mm.


Propojení komponentů - nejrůznější vysoustružené šroubení a redukce ,kulové kohoutky nejrůznějšího původu a úprav, měděné trubky, korkové špunty, silikonové hadičky, těstičko z hladké mouky a zábrusy na laboratorním skle.

Rafael

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Příliš dlouhý a roztříštěný popis a to hlavně bez toho hlavního-fotek destilačního aparátu a kolony! Ohřívací stolice možná plní svůj účel, ale el. provedení nevypadá vůbec dobře. A 15-ti patrová kloboučková kolona je skutečně monstrum, běžně amatéři vyrábí pater jen kolem 5-6. Profesionální kolony mají ještě méně pater. Proč se však drbat s klouboučkovou kolonou, když stejně a dokonce lépe plní funkci zesilovače náplnová kolona...Běžně na náplnové koloně(když chci)dosahuji stupnovitosti 90% a i přes a to zejména na méně kvalitních jablečných kvasech,u kterých je vyrobení ultra jemné cca 90% pálenky zcela žádoucí.Naopak merunky jsem rektifikoval na výsledný destilát cca 75-80% a ta vůně...
Max

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Rafaela i Maxe.
No já bych to zas neviděl tak černě ... "čo bolo, bolo" ... je to exkurse do doby, kdy měď nebyla k mání, ... spíše jsem sehnal antikorovou trubku (z chemičky) ale ta váha (tloušťka stěny kolem 3-5 mm, tenkostěnné nebyly k dispozici). Mluvím o 80-tých letech, a to ani v profesionálních palírnách nebyly "rektifikační kolony" (ty se začaly prosazovat až po roce 2000). No a srovnání patrové kloboučkové kolony a náplňové kolony, máte sice pravdu 15 pater v "amatérské praxi" je moc, je to náročné na "práci" a stejně většinou nesplní to "co se od ní očekávalo". To je věcí rozvahy před započetím "stavby", co mohu dát do hromady, na co stačím sám a co si musím "zakoupit" u jiného. Na druhé staně je to cesta "pokus - omyl" a když si člověk z toho vezme ponaučení, je to dobré (a sdělená informace pomůže i ostatním). Co se týče fotografií, ... třeba již nejsou k dispozici ... já o svoje "album destilační techniky" přišel při stěhování a "aparáty" z mých "začátků" jsou již rozebrány a nenávratně pryč (jen tak na okraj, v 80-tých letech jsem počítal "náplňovou kolonu", 20 teoretických pater, fungovala do roku 2003, kdy ji rozebrali a koupili 3 patrovou, kloboučkovou "profi"... taky již od ní nemám nic k dispozici).
Díky za info. Přeji hezké velikonoce. Lojza.

Anonymní řekl(a)...

Max,
Ta el. sesle už má 35 let ...

A nepsal jsem ten příspěvek jako konkrétní návod nebo prezentaci, byla to jen taková směs zkušeností co se použít dá a kudy cesta nevede! Např. to kloboučkové monstrum:-((((((
Taky jsem se tam myslím i důkladně zkritizoval.

Snad to mělo být v sekci Diskuse nebo v nějaké třeba jiné, zatím nezaložené - "Tohle ne!", ale už se stalo...:-((((

Fotky kolon, chladiče č.1 apod, tam nejsou protože to byly taky jen pokusy které mým požadavkům nevyhověly a už je dávno nemám.

Ale to je věc každého osobní potřeby...
Podobně jako laboratorní skleněné chladiče mi přišlo zbytečné fotit 50l smaltované hrnce. Navíc je už sežral zub času. A taky to byl jen pokus. I když ten smalt pár let službu udělal:-))))

Psal jsem to hlavně proto ........ aby si někteří před drahou investicí nebo pracnou domácí výrobou zkusili něco "laboratorního, levného" a až pak se rozhodli co jim bude pak bude vyhovovat a do toho se pustili a nebyli pak zklamání jako já.

Mně osobně výběr a sestavení nejvhodnější aparatury trval asi 10 let.

A taky jsem měl v úmyslu nakopnout lidí k přemýšlení, expedimetování a hledání si vlastní cesty a ne jen k psaní dotazů které tady byly už x krát zodpovězeny!. A taky aby si vážili tohoto webu a práce jejích adminů na něm!

A taky jak psal Lojza..., měli jsme kdysi velmi omezené možnosti...

Vy teď to díky IT máte velmi jednoduché....

A ať chutnají Vaše Velikonoční likéry!

Rafael

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: