Aparát VOKOUN

Foto a info zaslané čtenářem blogu.

Aparát vokoun je dvojplášť z nerezu,ohřívaný 40 l rostl.oleje pomocí 4 ks jednotlivě zapínatelných el. těles z praček o výkonu 1,4 až 7,4 kW regulováno termostatem (20-160°C).

Objem vařáku 117 l ,pod kloboukem je měděný talíř a nad kloboukem katalyzátor plněný kousky měďených plíšků pro 2D. Orientační teploměry v hlavě a na přest. trubce u vstupu do spirálového cladiče z nerez trubky o průměru 10 mm a délky asi 3 m.

Chladí se průtočnou vodou ponorným čerpadlem z nádrží. Destilát teče do sběrné nádoby přes epruvetu. Míchání osazeno jen na 1D převod. motorem s vyosenou vrtulí u dna. Kotel je zateplen 5-10 cm vatou.



Výroba svépomocí asi půl roku vyšla na cca 6000 Kč.


VOKOUN


19 komentářů:

Deslik řekl(a)...

Děkujeme Okounovi za ukázku velmi kvalitně provedeného aparátu. Velmi slušná zámečničina kombinovaná s dřevěným obložením dokáže pohladit u srdce. Další plus dáváme za mobilitu celého stroje, za možnost rozebrání šroubení bez nutnosti hasáku nebo klíče a v neposlední řadě za krásnou epruvetu či síta na rmut šitá sudu na míru.
Tým DESLIK děkuje Vokounovi za inspiraci.

Anonymní řekl(a)...

Paráda. Mám jeden dotaz - jak těsníte víko vařáku - vypadá to že je tam plochá příruba...? Zajímal by mě i názor Deslika na nejlepší způsob a materiál těsnění - korek, guma, silikonová hadice, teflon, "těstíčko z hladké mouky"... (promýšlím právě nový aparát, tak by velmi pomohly dlouholeté zkušenosti). Díky.
PaJa

Anonymní řekl(a)...

Velmi pěkně provedený destilátor, byt velmi zastaralé "tradiční" metody Holstein. Ale ohřívaní oleje el. tělesy do vody rozhodně není dobrý nápad, jistě ale brzy zjistíte sám, proč.... Do jakého max objemu plníte kvasem? (do 75-80L nebo více)

Anonymní řekl(a)...

Ještě jsem zapoměl: Vzhledem ke tvaru kotle(je vyšší než širší) a dále, že dvojplášt s olejem dosahuje JEN sotva poloviny výšky kotle s kvasem, je jistě nutno držet teplotu oleje značně vysokou(tj. rozdíl teplot varu kvasu a oleje je jistě kolem 20-30C a více)což také prodlužuje dobu destilace a hlavně výrazně zkracuje životnost el. těles a oleje.Navíc téměř jistě při vyšší teplotě docházelo ke přichycování kvasu na dně a majitel musel proto přidat mýchadlo....Výše uvedené neplatí samozřejmě při náplni kotle jen do cca 60L, kdy je hladina kvasu a oleje přibližně rovna. Ale opět majitel jistě napíše že teplota oleje je např. jen do 115C, měřeno nepřesnými bimetalovými teploměry nebo lihovými.... Já mám teplotu rostliného oleje provozní 108-115C, při nahřívání až ke 120C, měřeno přesným digitálním kalibrovatelným teploměrem.

Anonymní řekl(a)...

Pěkná práce.
A úplně mně fascinuje ta tloušťka příruby. To přímo volá k vyfrézování nebo vybroušení drážky pro těsnící O-kroužek.
Škoda jen, že olej neohřívá celou užitnou výšku vařáku. Ušetřilo by se míchadlo a snížila energetická náročnost.
Když plameny olizují větší část vařáku je výhodné i u jednoplášťů.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Koukám ted na fotky a je jasné že hladina oleje za provozu je prakticky u dna kotle! Nedosahuje ani výšky jedné třetiny kotle...neb výřez v dvojplášti na vypouštěcí ventil je opravdu velmi hluboký...Takže rozdíl teplot oleje a kvasu bude přímo extrémní kolem 40C a možná i podstatně více...při nízkém rozdílu teplot jednak samotné nahřívaní kvasu bude trvat hooodně dlouho a nebude vřít...Konstrukce kotele kdy je kotel vyšší než širší je nevhodná, právě díky špatnému přestupu tepla.Vždy je lepší poměr alespon rovnovážný nebo lépe kotel širší než vyšší.

Anonymní řekl(a)...

S poměrem šířky k v výšce nesouhlásím. Budou jen problémy u pěnivých kvasů a špatně využitý prostor vařáku. Lepší je vařák vyšší, ale musí být ohříván po celé své užitné výšce.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Nesouhlasit můžete...ale již J. Dyr ve své knize Výroba slivovice píše o širokých kotlích.A také dodnes všechny české firmy instalují širší kotle, než vyšší. Vyšší kotle se tu rozmohly jen v amatérské praxi, kdy různí chytráci vyrábí kotle z "zprivatizovaných" nerez tlakových nádob, pasteračních kotlů z Chirany a mlékáren apod. Ostatně pár takových výtvorů se občas objeví na prodej na netu. Jeden takový "komín" prodával jako "profesionální" pálenici dotyčný doslova roky na netu... Je logický lepší přestup tepla a také vyšší tvorba páry v jednotce času právě u širších kotlů.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím oponenta.
*
Lepší přestup tepla bude u širokých kotlů ohřívaných jen zespodu. Ale pokud je zahříván celý užitný objem vařáků je jeho přestup daleko lepší u nádob štíhlých.

Vařák malé výšky a velkého průměru má proto opodstatnění jen v tomto případě a taky dost často v úspoře místa, když je nad něj potřeba umístit dlouhou rektifikační kolonu. (Ale ta většinou začíná zařízením omezujícím vniknutí pěny do ní.....)
Nic jiného v tom není!

A vyšší tvorbu páry v jednotce času bych už vůbec neřešil. A odpařovací plochu taky ne. Ta je v těch případech zanedbatelná. A taky palírna není teplárna a ani parní stroj!

A ještě uvedu pár čísel, srovnání užitných objemů dvou kotlů o celkovém objemu cca 200l:

A - ø 50cm, výška 100cm
B- ø 70cm, výška 51cm

Užitný objem při obecně doporučeném plnění ze 3/4 výšky sice zůstane stejný, cca 150l, ale výška od hladiny kvasu k víku je u kotle A - 25cm a u kotle B jen 13cm. A to je v případě pěnění při 1D dost velký rozdíl!
*
A komerční výrobci pěstitelských pálenic apod. u nás i ve světě nabízejí většinou kotle štíhlejší. Ale to není můj argument pro tuto diskusi.
*
A taky to nemá nic společného s diskutovanou výškou a šířkou vařáku.
Výrobcům jde o marketing a snahu se odlišit od konkurence. A tak i někdy prezentují absolutní nefunkční nesmysly...
Každý si to proto musí sám přebrat a nic slepě nekopírovat...
A před započetím stavby udělat pár "laboratorních zkoušek", co vlastně potřebuje a jak se co chová..

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím diskutující,
… jsou sice doporučení jak by takový palírenský destilační kotel měl vypadat (hlavně s ohledem na způsob vytápění), ale na druhé straně je vždy na „staviteli“ co má dispozici. Proto se použijí i ty KEGy (jsou-li zrovna po ruce) nebo jiné (třeba i méně vhodné) nádoby, urychlí se tím stavba. V průmyslové chemii jsem viděl třeba i destilační kotle v podobě ležatého válce (tvar parní lokomotivy) s odběrem par vysazeným „dómem“ v horní stěně a s otopem ležatou parní trubkovnicí u dna (dělala to údržba závodu, než se vše muselo nakupovat hotové „na klíč“.).
Je na každém staviteli, na jeho představě a jakou „dílenskou výbavu“ má k dispozici a uplatňují se i další faktory… Před stavbou si to řádně promyslet, jak by jeho „aparatura“ měla vypadat, protože případné další úpravy jsou někdy již složitější … To však většinou vyplyne až z „praxe“ na „přístroji“.
Buď se člověk přizpůsobí jeho daným možnostem, nebo jej přestaví. Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Zdrvím Rafael,

již J. Dyr píše mj. o vhodnosti širokých kotlů i proto že mají větší výparnou plochu na hladině a tím vyšší tvorbu páry...
Jaké máte na mysli to "zařízení k zabránění tvorby pěny na počátku kolony"?? Já tam mám v konstrukčních důvodů nerez sítko o okách cca 1x1mm a pěně to nezabrání v tom vniknout do kolony ( v případě vysoké hladiny v kotli nebo přetopení nebo v případě třešnového kvasu) Ale většinou se nejdená o fatální pěnění, jde výkonem stáhnout nebo srazit refluxem. Kvalitu to nepoznamená, díky výšce kolony a výšce náplně. problém je jen třešnový kvas.

Anonymní řekl(a)...

Jsem se v popisech destilačních kolon o tom jen dočetl. Ale co to je, jak to funguje, nevím. Třeba je to jen volný prostor. Nedělal jsem v tom směru žádné větší pokusy. Používám 2 destilace, mám vysoký kotel, takže pěnění moc neřeším.
Ale jak na něco narazím, tak napíšu.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Ahoj,odpovím najednou na všechny dotazy výše.
Těsnění je z potravinářského silikonu (byl dost drahej),přilepeného teplotně odolným silikonem (kdybych časem sehnal korek určitě bych ho použil).
Kotel plním na max.110 l (třešně 100 l).
Tělesa z praček jsem použil kvůli ceně a dostupnosti (už jedno odešlo),to jsem ale ještě nevěděl o problému,který toto přináší.Používám však jen dvě a další dvě jsou zdvojená,takže jsou v kotli rovnou 4 náhradní.
Olej nahřívám při 1D na asi 130°C a při 2D na asi 110°C (podle termostatu),teploměr je jen orientační.Zahřátí kvasu 110 l trvá asi 2,5 hod. než začne téct,při počítání 5 Kč za kWh,mne vyjde 1 l 50% slivovice asi na 20 Kč,u chudších kvasů o trochu víc,ale žádná tragédie.
Rychlost asi 5,5 l za hodinu-myslím že pomalejší destilace je jen k dobru.
Připálení kvasu jsem nezažil.
Výšku a šířku vařáku jsem navrhoval od pasu a nevidím v tom problém (tenkrát mne ani nenapadlo tohle řešit).

vokoun

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, to je ale velká odvaha plnit kotel prakticky po okraj a u třešní s rezevou jen 15L ! Vždyt i profi pálenice mají doslova hrůzu u třešnového kvasu plnit přes 3/4 objemu kotle. Tepota oleje bude spíše ke 140C vzhledem k ohřívaní kotle prakticky jen dnem. Zřejmě vzhledem k malé účinosti přestupu tepla je destilace velmi pozvolná a tudíž ani kvas pořádně nevře, protože jinak by už dávno pěna z vřícího kvasu vletěla až do chladiče...( při přiznané velmi vysoké výšce plnění kotle kvasem)

Anonymní řekl(a)...

Nevěděl jsem kde to napsat tak asi tady když se tu o tom diskutuje...
*
Nechci kolegu Vokouna kritizovat, jeho aparát se mi po řemeslném zpracování moc líbí, jen chci napsat pár postřehů z praxe protože rychlost a efektivnost 1D se tady myslím na Deslikovi ještě neřešila a jen tam lze něco urychlit....
A samozřejmě ještě i zefektivněním napouštění a vypouštění vařáku.

A jak píše, se asi kárá, o rychlosti cca 5,5l/hod při 2D, tak si osobně myslím, že to je ještě rychle.

Naproti tomu začátek 1D - 2,5hod. je úplná katastrofa a ztráta času:-(((((((
U objemově srovnatelného aparátu lze při přímém vytápění jednopláště toho dosáhnout už za 20 minut.
Ale jen za ideálních podmínek!!!
Vyčištěný kouřovod, komín a hlavně samotný vařák důkladně zvenší pracně očištěn od usazenin, karbonu a sazí, které snižují přestup tepla.
Pokud se, ale toto zanedbá doba ohřevu může převýšit i 1 hodinu.
Píšu samozřejmě o vařáku ohřivaném po celém svém užitném objemu, protože pokud by se ohřívalo jen jeho dno bude ten čas daleko delší!!!
*
Na druhé straně el. nepotřebuje komín, nekouří se z něj, dá se to dělat kdekoliv, ohřev se dá snadno regulovat a nemusí se to pečlivě hlídat, hasit ohniště zahradní hadicí, nevyrazí to těsnění a víko při opomenutí, takže to v žádném případě nezavrhuji...
Jen mé zkušenosti, ale každý má jiné možnosti a priority... .
Snad to někomu bude k užitku.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Vyprazdňování bych řešil horem.Ještě jedno víko, nemusíbýt nerez, trubku až ke dnu, jako pivní sudy.Kompresorem (stačí z ledničky) tlačit dovnitř vzduch a ve chvilce je vařák prázdný.Pozor na opaření.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, nevadí, že jde trubka od kotle k chladiči poměrně daleko do kopce? Mám ji také tak a kamarád mi říkal, že má jít nad kotlem kolmo nahoru a k chladiči potom z kopce. Jinak se prý destilát v trubce ochladí a místo do chladiče teče zpět do kotle. Pálení potom trvá mnohem déle a destilát je méně aromatický.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, nejsem zase takovej znalec chem.pochodů, ale kořala je výborná a když jí steče trochu zpět, je to určitě míň, než při pálení s kolonou a ten čas...no nevim,já nechvátám nikdy :-))

Anonymní řekl(a)...

Sklon a délka přestupníku u běžných sestav nemá na průběh destilace žádný vliv!!! Už se to tady na blogu několikrát psalo. Po chvíli se trubka prohřeje a nic v ní nekondenzuje, k žádnému zpětnému toku nebo refluxu v ní nedochází. Je to jen spojovací komponent.
*
Aby se její vliv nějak projevil musela by být dlouhá několik metrů aby se stačila vzduchem chladit. A na to většinou není prostor. Nebo by musela být stočena do spirály nebo jinak z důvodu úspory místa vytvarována.
*
A i v tom případě by to bylo přínosné, v žádném případě ne škodlivé nebo nežádoucí.
*
-při sklonu směrem k chladiči úspora chladicí vody

-při sklonu směrem k vařáku mírný reflux a zlepšení destilačních pochodů

Rafael

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: