Deflegmátor

Obyčejná destilace neumožňuje v jednom stupni získat destilát o vysokém obsahu těkavé složky (etanolu). Pokud umístíme nad destilační nádobu deflegmátor a vracíme část zkondenzovaných par zpět do hlavy deflegmátoru jako zpětný tok, tak lze získat destilát obsahující vysoký podíl těkavé složky. Konstrukčně se můžou jednotlivé typy deflegmátorů značně lišit, jejich proncip je však vždy stejný a celý proces dělení směsí se liší svou účinností. Z hlediska amatérské výroby je nejvhodnější svislý deflegmátor s nápní (Raschingovy nebo Leasingovy kroužky).



Zařízení na obrázku schématicky znázorňuje celou soustavu včetně parciálního kondenzátoru (chladič 1), jehož řízením lze ovlivňovat zpětný tok do kolony. Jeho použití je vhodné právě u malých zařízení. Kvas je umístěn do zahřívané nádoby a systém je nejdříve přiveden do ustáleného stavu při totálním refluxu (chladič 1 zchladí a vrátí všechny páry vycházející z deflegmátoru). Po tomto počátečním období je snížen výkon chladiče 1 (nejčastějí snížením průtoku chladící vody) a nezkapalněné páry z chladiče 1 se vedou do chladiče 2, kde zkondenzují a tečou do nádob na destilát. V samotném deflegmátoru stéká vracený destilát (reflux) po trubičkách směrem dolu proti proudícím parám. Páry se ochlazují a své teplo předávají stékající kapalině ze které se odpařuje těkavější složka. Celá soustava se po chvíli ustálí např. ve stavu, že z vařáku jde 30%vol do deflegmátoru a stéká 5%vol zpět do vařáku. Z chladiče za deflegmátorem jde ale 80%vol. Pokud chceme dosáhnout konstantního složení destilátu, je nutno v průběhu destilace zvyšovat refluxní poměr a kvalitu odváděného destilátu lze přibližně kontrolovat teploměrem umístěným do hlavy deflegmátoru. Tento požadavek však při výrobě pálenky neni požadován a využívá se jen zesilovacího účinku deflegmátoru pro přesnější dělení směsi na jednotlivé složky, mají-li různé body varu.



Na obrázku 2 je zobrazena závislost teploty v hlavě deflegmátoru na čase. Může být rozhodovacím článkem pro řízení celého procesu.
Deflegmátor pro amatérské použití si lze představit jako metrový nerezový válec o průměru 8 cm a jako náplň se používá Raschingových nebo Leasingových kroužků. Stejnou službu udělají i keramické válečky používané akvaristy ve filtrech např. Sera biopur. Je samozřejmě nutné je před použitím alespoň 10 minut vyvařit. Rozměry deflegmátoru jsou závislé na požadované funkci. Větší průměr umožňuje rychlejší proces, vyšší deflegmátor zajistí přesnější dělení. Námi popsané rozměry jsou dostatečné pro 100 l nádobu. Celý deflegmátor je třeba zaizolovat, měl by se ochlazovat jen zpětným tokem nikoliv okolním vzduchem. Deflegmátor je umístěn nad vařák resp. za rekační člen (katalyzátor).
Při správně nastaveném procesu a vhodně zvolenými rozměry deflegmátoru lze soustavu použít již při první destilaci a získat velmi kvalitní destilát již při prvním pálení. Pro malé nádoby (do 50 litrů) by tato varianta postrádala smysl (málo lutru pro procesy v deflegmátoru).
Celou soustavu lze provozovat i bez Chladiče 2. V takovém případě se chladič 1 použije vždy při totálním refluxu a část zkapalněného destilátu ( kolem 20-ti %) se odvádí jako destilát. Přesnost dělení je v tomto případě poněkud nižší, nicméně pro výrobů destilátu je většinou dostatečná.



Tabulka ukazuje závislost teploty par a jejich složení v závislosti na složení destilované směsy etanol-voda. Tabulku lze beze změn použít i pro destilaci kvasu neboť množství ostatních možných látek v kvasu proces téměř neovlivní.

Teoretický rozbor:

V uzavřené nádobě se mezi kapalinou a její párou brzy ustaví dynamická rovnováha. Tato rovnováha je však při destilaci porušována, neboť neustále odvádíme páru a odebíráme kondenzát. Při destilaci směsi přechází do páry vedle nejtěkavějšího podílu i podíly méně těkavé a po čase se mezi jednotlivými podíly ustavuje rovnováha (závislá na teplotě). Značná část méně těkavých složek opět kondenzuje, kdežto nejtěkavější podíl zůstává v páře. Při klasické destilaci je oblast, v níž dochází k ustavování rovnováhy poměrně malá a rychlost odběru páry velké, tudíž se nestačí ustavit rovnováha a rozdělení ztrácí na účinnosti. Existuje několik možností jak přispět k dokonalejšímu ustavení rovnováhy:

• zvětšit oblast, v níž dochází k ustalování rovnováhy např. vložením svislé trubice mezi baňku a chladič

• zvětšit plochu uvnitř této oblasti, na níž může méně těkavější podíl kondenzovat.

Na větší ploše, kondenzují méně těkavé složky a stékají protiproudně dolů do baňky, čímž se zajistí dokonalá látková i energetická výměna kapalina-plyn a podpoří se ustavení rovnováhy, což příznivě ovlivní kvalitu rozdělení. Protiproudové destilaci se říká rektifikace. Svislé trubici mezi baňkou a chladičem či nástavcem se říká rektifikační kolona .



Kvalitu destilační kolony vyjadřujeme počtem teoretických pater, což je počet kroků, které jsme provedli na fázovém diagramu (viz předešlý obrázek).

Je však třeba poznamenat, že na skutečných patrech nedochází k ustavení ideální rovnováhy, což zapříčiňuje zejména trvalý odběr kondenzátu. Tím je počet teoretických pater poněkud nižší, než počet pater skutečných. Teoretické patro je definováno jako oblast, kde dojde k úplné výměně látek a energie. Počet teoretických pater na koloně se zjišťuje destilací standardních směsí.
Platí, že čím blíže jsou teploty varu jednotlivých směsí, tím větší počet teoretických pater je potřeba k dokonalému oddělení, jednotlivých složek. Nejmenší počet potřebných teoretických pater lze odhadnou z Braggova-Lewisova diagramu. Nalezené hodnoty však platí pouze pro ideální případ, kdy neodebíráme z kolony kondenzát tedy za tzv. úplného refluxu.


(Teoretický rozbor převzat ze skript ZFCM)

U námi popisovaného deflegmátoru s nápní (Raschingovy nebo Leasingovy kroužky) lze náplň rozdělit na jednotlivá patra (prakticky k tomu také dochází). Z toho plyne závislost čistoty výstupního destilátu na výšce deflegmátoru. U takto konstuovaných deflegmátorů je počet pater kolem 10.



Doplnění článku na žádost čtenářů:



CHLADIČ 1






Na obrázku je zobrazen způsob připojení chladiče 1. Z počátku destilace se chladič zaplní parami jednak přímým směrem, jednak i odtokem refluxu. Protože je chladič studený, páry zkondenzují a stečou na dno chladiče. Po nahromadění určitého množství vytvoří kapalinovou klapku (funkce odpadového sifonu), která brání proudění dalších par refluxovým odtokem. Stoupne-li hladina v chladiči na úroveň odtoku, přeteče kondenzát zpět do deflegmátoru a vytváří reflux.
V profesionálních kolonách je celý systém deflegmátoru, chladiče 1 a reflux klapky jako jeden blok a v podstatě se jedná o kloboučkovou kolonu. V amatérské praxi se většinou nepoužívá.





Na dalším obrázku je chladič vzduchový, který se umísťuje nad deflegmátor. Páry proudí do chladiče rovnou proti toku kondenzátu (refluxu). Konstrukce je velmi jednoduchá a provoz bezproblémový. Bohužel vzhledem k nižší účinnosti vzduchového chladiče, je tento způsob vhodný u vařáku s dobrou regulací topení. Celý proces deflegmace se řídí pouze regulací výkonu topení.





Na posledním obrázku je chladič vodní, který odstraňuje nevýhody chladiče vzduchového. Jeho výkon lze v širokém rozsahu regulovat průtokem chladící vody. Zapojuje se nad deflegmátor. Páry i zde proudí do chladiče rovnou proti toku kondenzátu (refluxu).






NÁPLŇ DEFLEGMÁTORU



Z hlediska amatérské výroby je nejvhodnější svislý náplňový deflegmátor. Na obrázku je nejčastěji používaná forma náplně tzv. Raschingovy kroužky.

Jedná se o keramické válečky z nesmaltovaného bílého porcelánu. Jejich výhodou je krom chemické odolnosti i velká plocha při malém objemu. Vyrábějí se v rozličných velikostech od velikosti korálku až po několikacentimetrové trubičky. Na dalším obrázku jsou další z variant.



Na následujícím obrázku je jedna z možných náhrad. Jedná se keramické válečky používané akvaristy ve filtrech. Např. sera biopur. Před prvním použitím musí být válečky sera biopur důkladně vyvařeny, nejsou totiž určeny pro potravinářský průmysl.




V neposlední řadě lze jako náplň použít nalámané skleněné trubičky, skleněné střepy, velké korálky apod. Principiélně jde o to zbrzdit jednak proudění par z vařáku do chladiče 1 a zároveň zbrzdit tok refluxu zpět. Dojde tím k maximálně možné výměně tepla mezi těmito soustavami.


S pozdravem.
Deslik






Zkušenosti destilatérů...

229 komentářů:

1 – 200 z 229   Novější›   Nejnovější»
Anonymní řekl(a)...

Viděl jsem někde skleněný chladič s deflegmátorem a chladič č. 1 tam nikdy nebyl jaký máte názor na tyto skleněné chladiče. A druhý dotaz Přemýšlel jsem o deflegmátoru asi v takových rozměrech jako jste psal výška 1m, průměr 80 mm materiál nerez je to asi pro 100 litrový kotel pokud tam nedám chladič č. 1 bude mít deflegmátor nějaký smysl? Deflegmátor nechám neizolovaný Aby se ochlazoval i okolní teplotou když nebude mím chladič č. 1.
Děkuji za odpověď

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
D1 - sklo je pro svou průhlednost opravdu nenahraditelné. Myslím, že každého uchvátí bublání a kondenzace par viděna na vlastní oči. Bohužel je sklo velmi křehké a téměř nepoužitelné za dveřmi laboratoře. Z těchto důvodů neni ani dimenzované pro velké objemy. Samozřejmě nevím, co jste viděl. Pokud ještě uvidíte, vyfoťte a pošlete, to by byla vskutku zajímavost.
D2 - u deflegmátoru je bezpodmínečně nutný zpětný tok, bez něj, je deflegmátor jen kus trubky s náplní.
Neizolovat neni řešení, potřebujete, aby reflux tekl zejména po náplni proti parám, ne po stěnách deflegmátoru. Tím by účinnost procesu značně klesla.
Nejjednoduší je vzduchový chladič, třímetrová trubka stočená do hada nezabere na výšku tolik místa (a aní cenově to neni velká položka) a její výkon je celkem obstojný.
Samozřejmě pohybujeme se stále v amatérské rovině.
S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Já používám jako nálň "deflegmátoru" (či kolony) stočené měděné síťky (nastříhám si obdélníčky cca 1 x 7 až 10 cm, a ty stočím do válečku). Jsou mnohem lehčí než případné nařezané sklo, nebo "raschingy" a mají mnohem větší reakční plochu a podstatně menší tlakovou strátu !! V dnešní době je to jen o trpělivosti si s tím pohrát, měděná síť se dá již docela snadno sehnat.
Co se týče skleněných aparatur, kdysi se prodávaly tzv. chladiče s přitavenou "neřízenou refluxní kolonou" s nasypanými skleněnými "perlami" (lze je i dnes sehnat, či si je objednat) přiložil bych "fotku", ale nějak mi nejde vložit.
Já však dávám přednost klasice, která se dá "nastavit".

Anonymní řekl(a)...

Dobrý nápad-zároveň možno netreba riešiť reakčný člen pri nerezovej aparatúre.Ako často ich meníte?
Chcem sa spýtať z akej hrúbky je tá medená sieťka a pre aký veľký deflegmator vyhovujú valčeky pri dĺžke 7 až 10 cm. Alebo sú vo vnútri nejako špeciálne poukladané?

Anonymní řekl(a)...

Zabudol som sa spýtať aký typ chladiča (chladič č.1) používate nad deflegmátorom.

Anonymní řekl(a)...

Ako dostatočne výkonný chladič č.1 tu doporučujete 3 metrovú medenú rúrku stočenú do hada chladenú len vzduchom. Chcel by som poradiť, aký dlhý chladič č.1 chladený vodou by som mal urobiť aby bol tak akurát. Rúrku chcem rovnú, aby sa dala lepšie čistiť.
ďakujem

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
odpověď neni tak jednoduchá, záleží na mnoho faktorech. Budeme vycházet z toho, že chladící voda bude brána z vodovodního řádu nebo studny, řekněme tedy 10 °C, trubka bude z mědi, řekněme průměr 16 mm, průměr vnější trubky 50 mm (ano, záleží na množství chladící vody v chladiči). Vařáček třeba 100 l. Osobně bych zvolil rozměr takového chladiče 600 mm při rovné vnitřní trubce.
Je to ale jen můj odhad.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den

Dostal jsem se k destilačnímu aparátu - 1m vysokoá náplňová kolona s refluxní hlavou a zpětným chladičem.

Jedná se tedy o rektifikaci a zajímalo by mě, zda-li je možné s tímto aparátem dosáhnout stejných chuťových kvalit ovocných pálenek jako u dvojstupňových destilací v palírnách?

A ještě jedna otázka: Teplotou par v refluxní hlavě je přímo ovlivněna chuť destilátu.
Je možné po celý rektifikační proces odebírat destilát při jakési střední konstantní teplotě par v refluxní hlavě (např. 83°C) nebo v jistých fázích rektifikace měnit postupně refluxem teplotu (kupříkladu začátek 79°C-, konec 85°C)?

Děkuji.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
add1/... obecně platí pravidlo, že co si člověk udělá sám, je většinou nejlepší. V případě pálení to platí taktéž. Než kvalitou destilační aparatury je to dáno ochotou investovat do procesu více času a peněz. Ve velkém to tak jednoduché neni, něco stojí obal, něco hodinová sazba zaměstnance, různé poplatky a daně.... kvalita je tím značně poznamenána. Proto mohu zcela s jistotou tvrdit, ano i na Vaší rektifikační koloně, jde dosáhnout kvalit komerčních pálenic nebo ji dokonce překonat. Některé soukrové rodinné lihovary už tak snadno překonat nejdou, jsou zaplať pán Bůh ovlivněny rodinnou ctí, ale můžete se přiblížit. :-)
Pokud Váš dotaz zněl, jestli jednoduchou destilací dosáhnete stejných kvalit jako pálenice destilací dvojitou, odpověď je spíše ne. 2D jsou z praktického hlediska nejvhodnější řešení.
add2/... někde v úvodu článku o deflegmátoru je křivka závislosti teploty par v hlavě deflegmátoru na čase. Je skoková a zjednodušeně řečeno, některý z těch "hrbů" je to co se pije. :-) Tedy jak píšete, určitý časový interval (konstantní teplota) je pro Vaší kolonu ten, co se bude zachytávat pro další využití. Dle suroviny butete jímat třeba ještě "hrb" vedle. To se špatně odhaduje, je třeba provést několik sezon.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za odpověď.

Ale ještě mě nějak uniká, proč čekat na ,,hrby teploty par", když můžu v průběhu destilace zvětšovat reflux (třeba automatické řízení) a tím tedy dělit ostřeji páry z kotle a odebírat destilát až do konce při konstantní teplotě (kolem 83°C)?

Prakticky když například nastavím reflux : odběr = 2:1, tak i na konci destilace, kdy je v kotli třeba už jen 1% ethanolu, kondenzují ve zpětném chladiči klidně i 79°C páry, tedy nad 90% ethanol.

Když v kotli už žádný ethanol není, teplota v refluxní hlavě během chvilky povyskočí a destilují se ostré pachy (výševroucí než ethanol).

Tedy regulací refluxu dostanu z kotle maximum, přitom teplota(koncentrace) destilátu je stejná od začátku do konce. Tedy by se teoreticky nemělo měnit ani složení destilátu (chuť) od začátku do konce. Je to tak?

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
ano je možné celý proces neřídit teplotou, ale zpětným tokem přičemž na začátku je reflux v menším a na konci destilace ve větším poměru k odběru.
Nemluvíme ale už o destilaci ale o rektifikaci.
Vaše výsledky vypovídají o tom, že jsou rozměry kolony ve vzájemně správném poměru (průměr k výšce) a je (možná náhodou) zvoleno správné množství par jdoucích do kolony.
Výroba pálenky ale neni rektifikace. Pálenka musí krom etanolu obsahovat i určité množství dalších sloučenin, které jsou v předku a dokapu. Nevím ale nic o Vaší pálence, takže jen hádám...
Proto ono čekání na "hrby", kdy se na základě ochutnávky rozhoduje, zda ještě přidat či nikoliv. Pálenka pak neni úplně "čistá" a má dostatek prostoru pro stárnutí.
Popište trochu Váší pálenku, jak se jeví, z jaké suroviny, co názory jiných jazyků....
Děkuji za diskuzi.

Anonymní řekl(a)...

Aparát nemám dlouho, z kvasu jsem ještě neměl možnost pálit.

Nicméně přepaloval jsem smradlavé, štiplavé, špatně vypálené pálenky od kolegů.

Jabkovice, slivovice.

Špatné předkapy se neobjevovaly. Hned zpočátku vůně. Refluxem jsem udržoval páru 82-84°C (79°C málo aroma, nad 85°C vůně, ale zároveň trochu ostrosti). Po vytáhnutí veškerého ethanolu z kotle letí rychle teplota nad 85°C ke 100°C a začínají se destilovat ony ostré smradlavé pachutě s vodou a malým množstvím ethanolu (teče bílý kal). Ty jsem tedy do nového destilátu nezahrnul a pálenka je nyní mnohem lepší.

Stejně to dopadlo i se špatným domácím vínem z jahod a višní. Destilát voňavý, jemný.

Deslik řekl(a)...

Vyrobit špatnou pálenku je jako upéci špatný chléb. Ikdyž odstraníte to špatné, nikdy nedosáhnete potenciálu, kterou měla vstupní surovina. Je to mrzuté, ale oprava je furt jen oprava. Přesto je to od Vás chválihodný počin, který z Vás dělá člověka stavějící kvalitu nad kvantitu. Kdyby bylo více takových...
Pálení ovocných vín, je kapitola sama pro sebe. Vína bývají většinou (né-li vždy) doslazována, jsou vysokoprocentní a pálení je celkem bezproblémové. Bývají však poměrně "chudá" na chuti, což bývá dáno malým množstvím ovocné složky. Pálenka je přesto již jako mladá, velmi chutná.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

I přišel ten čas vydestilovat kvas z třešní s menšinovým podílem rynglí - neznámý původ - střední kvalita nadehnaná pravděpodobně cukrem.
Výše zmíněný metrový deflegmátor je v průběhu destilace řízený refluxem za neustálého sledování teploty par vstupujících do chladiče.

Předkap byl ostře rektifikován. Překvapivě neobsahoval žádný methanol, zato kapalina s teplotou varu 77°C již patrná byla. Pravděpodobně ethylacetát v objemovém množství cca 3% z celkového výtěžku(50% pálenky).

Jádro odebíráno až do konce. Vlivem řízeného deflegmátoru dokap žádný.

Pálenka je chutí dle očekávání, bez pachů a štiplavých látek. Prostor pro ladění pálenky při destilaci je velký, stejně tak stojí za zamyšlení kvalita kvasu.

Jo a výtěžek..... móóóóc :-)

S pozdravem Martin H.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
je to jen věc názoru, ale osobně považuji třešňovici za nejkvalitnější pálenku ze všech. Přídavek ringlí mohl do výsledku "hodit" zajímavý podtón. Narozdíl od Vás, ale nemám onu pálenku v ruce a mohu bohužel jen spekulovat...
Problém rektifikace: Čím účinnější rektifikace, tím méně spolehlivé lidské vjemy. Zrovna Váš příklad s ethylacetátem (octan ethylnatý) nebo obecný problém s methanolem. U rektifikací se musí přihlížet zejména k fyzikálním podmínkám v koloně!
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Měl bych prosím dotaz na Martina H. a taky na Vás pane Deslíku.
Pro Martina: Jaký typ chladiče refluxu máte? Jestli vodní, tak patrně refluxní poměr a teplotu v hlavě kolony regulujete množstvím chladící vody. A nebo teplotou ve vařáku?
Já mám dilema, zda pořídit chladič mimo osu deflagmátoru tak, jak je schématicky nakreslena na prvním obrázku, nebo (a k této variantě se více přikláním)nechat vyrobit vodní skleněný chladič v ose deflagmátoru. Byl by to chladič přímý s třemi bublinami cca 200mm (bude to stačit?) a na jeho horním konci by bylo měření teploty. Řízení teploty v hlavě by bylo prováděno výhradně intenzitou chladící vody. Mám kotel cca 22 litru. Deflakční trubku asi 700 mm dlouhou, naplněnou sekanými trubičkami. Jaký je pánové na to Váš názor, můžete poradit? Děkuji.

p.s. Martine, nemohl byste mi poslat foto Vaší aparatury nebo schématický nákres s rozmístěním jednotlivých komponentů? Předem děkuji za Vaši vstřícnost.
hruska999@seznam.cz

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
za tým deslik jen tři poznámky:
1/ Pokud by byl Martin H ochoten se o obrázky zařízení podělit (a tím nechceme tvrdit, že jej vlastní) byl bych rád kdyby tak učinil prostřednictvím blogu DESLIK, nejlépe zasláním na notoricky známou e-mailovou adresu. My obrázky anonymně zveřejníme v sekci "Fotky z praxe" čímž odpovíme nejen na Váš dotaz, ale i na dotazy čtenářů v budoucnu. Samozřejmě pánové, co si domluvíte mezi sebou, je Vaše věc. :-)
2/ Na 22 litrový kotlík stačí komponenty o rozměrech, které píšete i s určitou rezervou. Přehnaný výkon by mohl člověka nutit věci uspěchat a to neni dobré. Navíc nejsem ani příznivec 100%-ní rektifikace, pálenka neni čistý ethanol.
3/ Skleněný chladič, stejně jako jakýkoliv komponent na koloně, je krásný, ale vzhledem ke křehkosti i nepraktický. To krásný bych ale v případě provozu zdůraznil. :-)

Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

...jo to máte úplnou pravdu, že pálenka z ovoce není líh. A právě proto bych rád viděl tu aparaturu od Martina, která je schopná vyždímat z kotle veškerý etanol (1% zbytek) aniž by přišel o senzorické vlastnosti pálenky (chuť, aróma) při konstantní teplotě par cca 83°C. No, prostě jsem z toho janek a neleze mi do hlavy,jak je možné, že to není líh, poněvadž jeho postup vypadá jako 100% rektifikace. Umí mi na to někdo odpovědět?
Švestkám zadar!

Anonymní řekl(a)...

K rektifikaci. Že pálení se nesmí změnit v rektifikaci na ethanol (78,5°C) jsem si už vyzkoušel, opravdu chybí aroma nebo je ho jen minimálně.

Jenže mám reflux nastaven tak, aby deflegmátor jakoby ,, nestíhal" , a tedy dochází k odběru procentuálně slabšího ethanolu i s podílem aromatických látek. Hlavní probém je právě v regulaci během pálení - buďto stát u kohoutku odběru nebo zavést automatizované řízení.

Jestli něco účinně rektifikuji, tak to jsem provedl právě jen u předkapu (=úkapu).

Aparaturu mám takovou zkušební celoskleněnou - laboratorní s 50l nerez kotlem. Deflegmátor se skleněnou náplní, refluxní hlava, která rozděluje již zkapalněný destilát na odběr a reflux, a zpětný chladič.

Jinak zmiňovaný 200mm skleněný chladič zvládne zchlazovat přibližně 600Watové vytápění.

Něco vyfotím teda.
Martin H.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den p.Deslik.
Bude pro nerez várnici 50L tedy odpovídající váš popsaný deflegmátor?? Nebot píšete:"Pro malé nádoby (do 50 litrů) by tato varianta postrádala smysl (málo lutru pro procesy v deflegmátoru)."
Nutno uvažovat že ani várnice 50L nebude úplně naplněná kvasem a tedy nebude kvasu 50L.
Jako jinou možnou variantu vařáku plánuji zabijačkový kotel na dřevo cca 50-60L, tam však by byly nutné asi klempířské úpravy víka-zvonu.Ale zřejmě zase z hlediska regulace teploty by byla lepší várnice na elektřinu??
Ještě mě zajímá zda jako nápln deflegmátoru lze místo porcelánu nebo skla použít nerezové drátěnky nebo měděné?Nebo je leší sklo a procelán z hlediska čištění?Viděl jsem na USA stránkách destilace jako nápln právě měděné drátěnky, ale zase brzo chytnou měděnku...Navíc v USA používají s výhodou nerez KEG sudy od piva,samozřejmě na pálení řídkých kvasů z obilí a kukuřice a proto není nutné na KEG sud dělat otvírací víko na vyprazdnování,ale řídký kvas jde vylít i malým otvorem.Avšak vše bez míchání,proto asi také možné problémy s připalováním...

Deslik řekl(a)...

Dobrý den i Vám,
pro 1D nemá u malých objemů deflegmátor skutečně příliž velký smysl. Neberte to prosím ale jako dogma, každý si musí najít svou cestu, která mu vyhovuje. Osobně tím chci trochu odradit i od jednoduché destilace. :-)
Elektřina versus dřevo... to je těžké. 1D je u velkých objemů trochu nákladná destilace, tam bych prosazoval dřevo. U 2D by se hodila topná spirála, regulace je velká výhoda.
Připravujeme velký článek o výrobě kolony (zaslán Anonymně čtenářem DESLIKU), bohužel dokud nebude kompletní, nechceme zveřejňovat. To bude podle mě inspirace i pro Vás.
Náplň deflegmátoru je diskutována často. My prosazujeme porcelán nebo sklo, čištění je jeden z důvodů. Druhý je chemická stálost.
KEG sud na vařák?
Řídké kvasy? Myslej amíci před pálením nebo po oddestilování 20 litrů lutru z kvasu?
Ne, ne, ne ... neposmívám se. Možné to samozřejmě je, my jsme pro víko a možnost pohodlného čištění vařáku.
Děkujem za dotazy.
S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Aha, myslel jsem že myslíte dvojtou destilaci i pro nádoby do 50L a nesmyslnost deflagmátoru při malém objemu.Takž ty menší nádoby vadí při samostané jen jedné destilaci.Já však automaticky při použití deflagmátoru od začátku počítal s dvojtou současnou destilací či rektifikací, je to ostatně pohodlnější, než vyprazdnovat kotel na samostanou 2. destilaci po 1. destilaci.
Zabijačkový kotel asi nakonec zavrhnu, z důvodu rozsáhlé klempířské odborné práce(ceny) a stejně bych ponechal spodní 60L smaltovaný zabijačkový kotel(vlastní nádobu)a to nevím jak dalece je smaltovaná nádoba vhodná na vaření celkem agresivního kvasu.Další věc je u zabijačkového kotle prakticky nutnost topit dřevem a nemožnost regulace a možnost bodového připalování v místech intenzivnějšího plamene.Nerezová várnice z Aukra bude asi dobrá, jen mě straší velké rozměry 50-60L várnice- 45 až 50cm- dno i výška a dostatečnost vyhřátí elektrickou plotýnkou velkého dna a obsahu.Plotna o takovém průměru(45-50cm) se ani nevyrábí a měnší nevím jak bude stíhat ohřívat??Stejně mám strach ale z připalování kvasu na dně i když asi pařák na dno by měl tomu zabránit aby se připalovali pevné částečky kvasu na dně.Celkově na regulaci bude lepší topení elektřinou, asi dražší,ale v pálenici bych zaplatil desetinásobky ceny domácí... A na kdy vidíte zveřejnění toho článku o konkrétní destilační koloně? Díky.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím a prosím o nasměrování,
chystám se dělat kolonu, nějak mi ale není z popisu jasné, zdali je reflux hlava s 1.chladičem nutností nebo ne. Zdali by stačil jen jeden vodní chladič a po 1D by sa pak vyčistil vařák, naředil lutr a vše by se vrátilo zpět pro 2D. Dále mi není z popisu jasné, jak přesně funguje onen 1.chladič s refluxem, jak se řídí, tzn. kdy ubírám na chlazení-tok vody (za jakou dobu), aby se páry už nekondenzovaly a prošly do druhého chladiče. Jak vysoká je hladina refluxu uvnitř chladiče atd. Mohl bych poprosit o detailnější popis fungování této části ? Nebo ji mohu vypustit (mám 50 litrový vařák) a chladit jen jednim skleněným vodním chladičem. Dekuji moc za pomoc.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
úplně klidně stačí jen jeden vodní chladič a po 1D vařák vyčistit, naředit lutr a provést 2D. Deflegmátor (společně s CHL1) je nadstavba, která Vám umožní buď vyždímat z kvasu více destilátu (rozšíří Vám jímané jádro i do oblasti předkapu a dokapu bez ztráty kvality) nebo získat destilát jedinou destilací.
Popis deflegmátoru a procesů v něm je v článku popsán na více místech, tak jak se ptali čtenáři. Pravda, je to trochu zmatečné, ale dle mého názoru je popis dostatečný a Vaše otázky jsou v něm zodpovězeny. To jestli deflegmátor mít či nemít, neni otázkou pro nás.
Ačkoliv v úvodu dotazu píšete, že chcete stavět kolonu, na konci naznačujete, že již 50-ti litrovou
kolonu máte. Pokud jste s ní spokojen a hlavně s konečným produktem z ní, nic neměňte a užívejte pevného zdraví.
A na závěr, věřte že na koloně bez deflegmátoru můžete udělat pálenku s kterou by jste vyhrál kdejakou soutěž.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den
V této oblasti jsem pouhý neznalý teoretik a proto bude možná moje otázka hloupá,ale přesto bych se rád zeptal. Bylo by jako deflegmátor možné použít měděnou spirálu stejné konstrukce jako spirálový chladič u vás na obrázku?Naplnit ji kuličkami nebo nečím podobným?Kdyby byla spirála mírně nakloněná,vznikaly by v jejích nejnižších místech hladinky(částečně podobné kloboučkové metodě),přez které by probublávala pára.Reflux by vznikal přirozeně až by bylo kapaliny v nejnižším ohybu moc,přelévala by se do nižšího závitu a pak zpět do vařáku..Počítám že by bylo nutné použití refluxového chladiče..
Děkuji za případné osvětlení mé teorie..Mira

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
Vámi popsaný komponent bych deflegmátorem nenazval, ačkoliv s určitou účinností by zřejmě fungoval (ale to funguje všechno).
Od kloboučkové kolony jste na míle daleko, k žádnému probublávání by nedocházelo a s ohledem na pracnost výroby... cesta špatným směrem.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
měl bych zdvořilý dotaz: jaké jsou námitky proti použití nerezových drátěnek jako náplně deflegmátoru? Nerez by přece měla jít dobře čistit, navíc by se vzhledem k ceně mohly častěji vyměňovat za nové. Účinnost by drátěnky měly mít podle některých zdrojů (homedistiller) i téměř dvojnásobnou oproti Raschingovým kroužkům...
Děkuji, hezký den. P.H.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den P.H.,
Raschingovi kroužky se používají pro rektifikace již poměrně dlouho. Nebyly dodnes ničím nahrazovány a domnívám se, že k tomu je důvod.
Já osobně spatřuji krom vlastností které jsme již uvedli někde v úvodním článku, ještě omezenou tepelnou vodivost (viz porcelánové nádobí). To má za následek větší počet pater v samotném deflegmátoru. Kdyby byla náplň tepelně hodně vodivá, bude pater podstatně méně a dělení směsí menší. Netuším, proč by na homedistiller uváděli něco jiného....
Pokud někdo víte, nenechávejte si to pro sebe.
Děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den
prosím Vás,je nutné mít u kloboučkové kolony,skleněné průzory na sledování hladiny v jednotlivých patrech? Nebo lze řídit celý proces pouze teplotou(výkonem reflux chladiče)
Děkuji

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, předem děkuji za Váš výborný blog, v mnohém mi pomohl.

S pálením již nějaké zkušenosti mám, nedávno jsem levně sehnal 100l měděný kotel, je k němu i deflegmátor a chladič.

Má otázka směřuje právě k deflegmátoru. Jedná se pouze a jakýsi zavařený kus kovového válce (průměr 9cm, výška 35cm) neurčité výplně (vevnitř to "chrastí"), má vývod pro vstup a výstup par, chladič žádný. Chystal jsem se ho rozříznout, zkontrolovat (popř.upravit) obsah a znovu zavařit, ale po přečtení tohoto článku přemýšlím, zda to má vůbec cenu. Vždy pálím pálenku na 2 destilace, nikdy nepálím "nadoraz", stojím o kvalitu, pokud bych chtěl hodně levného chlastu, zajdu si na tržnici k Vietnamcům.

Měl by můj deflegmátor nějaký (i minimální) vliv na vyšší kvalitu destilátu (když už ho mám, není problém pálit s ním)? Pokud bych si v budoucnu pořídil normální, velký a vodou chlazený deflegmátor, dostal bych pálenku vyšší kvality, či to není při 2D v tomto oběmu tak přínosné? A o kolik více destilátu bych tak mohl dostat? (Pokud bych ze 100l kvasu dostal místo 10l výsledné pálenky 11l, není to pro mě až tak přínosné.)

Děkuji mnohokrát za odpovědi a přeji krásný den.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
skleněné průzory u kloboučkové kolony opravdu třeba nejsou. Celý proces lze řídit jen na základě teploty par vystupujících z deflegmátoru.
Kolik prosím máte pater (klobouků) na deflegmátoru ?
Mnoho zdaru.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
děkujeme za kladné hodnocení našeho blogu, i za Váš vtipem ozdobený dotaz.
Smysl deflegmátoru u dvojité destilace je opravdu těžko uchopitelný. Vezmeme-li v úvahu, že Vám jde skutečně o kvalitu, tak bez jakéhokoliv rozboru Vaší kvality mohu říci, že deflegmátor Vám umožní získat více pálenky ze stejného množství kvasu. Zejména v oblasti přechodů předkap-jádro a jádro-dokap je deflegmátor užitečný pomocník.
Jak jsme ale již několikrát zmínili, není deflegmátor bezpodmínečně nutný, protože u dvojité destilace jde více o postup než o zařízení (naředění lutru na 30%, pomalý náběh destilace atd. atd.).
Dokonce mohu-li Vám poradit...
Jste –li se svou dosavadní produkcí spokojen (množství i kvalita), nic neměňte.
S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
známý má v koloně 4patra,na každém patře 3zvonky,které nutí páru bublat přez kapalinu,jinak klasický systém přepadu k udržování hladiny na jednotlivých patrech...jsou 4 patra dostatečná k získání pitelného nápoje po 1.destilaci?
děkuji a přeji pěkný den
Anonym z 9.března

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
kloboučková kolona je pěkná a také trochu hlučná věc.:-)
V amatérské praxi se k pálení destilátů v drtivé většině nepoužívá. Náplňová kolona má při pomalé destilaci více pater (kolem 10) a pořizovací cena je mnohem nižší. Osobně jsem se KK v této aplikaci ještě nesetkal a nedokážu odborně posoudit zda jsou čtyři patra dost. Soudím, že pro pálení kvasu jednou destilací, je to málo.
V tomto směru bude Váš poznatek hodnotnější. Až tedy známí něco vypálí, napište, jaký byl výsledek.
Jsem upřímně zvědav.
Děkujeme.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den

O kolik více pálenky lze v průměru získat (2D) použitím deflegmátoru?

Nyní mám 100l kotel, pálím 2D a ze 100l švestek získám v průměru 10l 52% slivovice. Nepálím "od začátku do konce".

Je mi jasné, že to nelze říct přesně, ale zajímalo by mě, jestli má pro mě vůbec smysl o deflegmátoru uvažovat. S kvalitou jsem spokojen.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
pokud ze 100 litrů švestek získáte průměrně 10 litrů slivovice, jste na obecně tradovaném maximu (říká se kýbl slívek = litr slivovice). Deflegmátor by Vám přidal tak litr pálenky, ale stačila by jednoduchá destilace (netřeba dělat destilace dvě).
Pokud ale nezávodíte s časem, je dvojitá destilace pro pálení ovocných destilátů to pravé a mi to na více místech blogu DESLIK zdůrazňujeme. Použití deflegmátoru při dvojité destilaci možné je, používá se jen na druhou destilaci a výtěžnost se nemění. Je totiž více méně dána první destilací. Jde tedy jen o "kosmetiku" a uplatníte jí pokud neni kvas úplně v pořádku.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobry večer jaky mate nazor na čištění prvního retifikačního kotle s pouhým vyvařováním nejsem spokojen dik za odpověd Pavel

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, co označujete jako ... první rektifikační kotel ... když to vezmu po pořádku tak rozlišuji buď dvojnásobnou destilaci (klasika), a nebo kotel s "rektifikační kolonou". U dvojnásobné destilace, je-li to "ofiko" pálenice, jsou dva kotle, první tzv. "surovinový" a druhý "rektifikační" (zatím jsem garnituru s dalším "rektifikačním" kotlem viděl pouze na obrázku, v reálu byly vždy jen dvoukotlové. No a při "domácím " pálení většinou provozovatel vystačí jen s jedním kotlem, jako u kotle s "rektifikační kolonou".
Vraťme se ale k dotazu : kotel lze vyčistit i mechanicky, je-li k tomu uzpůsoben, a nebo potom přidat k "čištění" trochu chemie, dříve se preferovala soda, dnes spíše speciální přípravky na čištění, záleží samozřejmě i na materiálu ze kterého je kotel zhotoven.
Návod na čištění aparatury od fi Schimanski s.r.o. - čištění v šesti krocích :
Krok 1: voda s čistícím prostředkem (tekuté mýdlo, sprchový gel, jar, speciální zmýdelňující
prostředek); doba proplachu 10-20 min.
Krok 2: Teplá voda (70°C); doba proplachu asi 2 min.
Krok 3: 0,5% roztok (soda,hydroxid sodný, hydroxid draselný, čistící prostředek na myčky
nádobí); teplota 60°C; doba proplachu 2-5 min.
Krok 4: voda 60°C; doba proplachu 5 min.
Krok 5: 2% roztok kyseliny citrónové; doba proplachu 30 min.
Krok 6: konečný proplach teplou nebo studenou vodou.
Já bych k tomu dodal ještě to, že po každém čištění by se měla aparatura „propařit“ předestilováním malého množství vody, chladič samozřejmě bez chlazení vodou (ta by měla být i vypuštěna z chladicího prostoru).

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
my nejsme na čištění kolony takoví pedanti, jak popisuje předešlý čtenář.
Tu část sestavy, která je v kontaktu s kvasem, drhneme mechanicky a ostříkáváme vapkou, náplň reakčního členu měníme a vše nad ním jen propařujeme parou.
Pokud se stane, že pěna z kvasu "vyfrkne" až do chladiče, je celá sestava rozebrána a čištěna mechanicky a chemicky.
Varujeme ale všechny čtenáře, nepoužívejte žádné parfémované a zapáchající čistící prostředky. Pachy se velmi často přenesou i do pálenky a zcela jí znehodnotí. Základní chemikálie (hydroxid a kyselina) je dostačující síla.
Přesto i s čistotou buďte opatrní, důkladné čištění stačí jen před sezónou a pokud nenakypí kvas, mělo by standardní oplach stačit.
Proč nejste s propařením spokojen ?
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Kde sehnat/koupit/Raschingovy
kroužky nebo obdobné. Dík

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den mám kotel 100l a chtěl bych se zeptat zdali bude stačit jako přechodové potrubí z kotle do chladiče trubka s vnitřním průměrem 22mm. Děkuji za radu velice si tohoto blogu cením

Anonymní řekl(a)...

Dobrý deň.
Chcem Vás požiadať o Váš názor.Chcem ako náplň deflegmátora použiť medenú rúrku priemeru 15 mm narezanú na prstence dlhé napr.20 mm ktoré by nahradili Raschingove resp.Leasingové
krúžky a zároveň by plnili aj funkciu katalizátora v nerezovom aparáte.Umiestnenie v dolnej tretine deflegmátora nad kotlom. DUKO.

Anonymní řekl(a)...

Ano, udělejte to tak. Toto řešení mám taky a naprostá spokojenost.

Anonymní řekl(a)...

dobrý den žádá vás o radu. bude postačovat jako přechodové potrubí ze 100l kotle do chladiče trubka s vnitřním průměrem 22mm. děkuji za brzkou odpověd

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
někde jsme na tento dotaz již odpovídali, ale zřejmě v nějaké jiné části.
Tak či onak.... ANO bude. :-)
S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den žádám vás o radu. Kotel 100litrů a chtěl bych k němu vyrobit náplavovou kolonu s rovným zpětným chladičem stačilo by na takový chladič použít trubku s vnitřním průměrem 22.5mm a délkou40cm?? trubka by byla nerez a navařil bych na ní podélně pruhy plechu jako žebrování pro lepší odvod tepla. Potřeboval bych vyrobit co nejkratší mám problém s výškou aparátu. Nebo by bylo lepší trubku s větším průměrem třeba 40mm?? Mockrát díky za rady.
Jan

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
čemu říkáte "náplavová kolona" ... tento termín mi nic neříká ... trochu tento systém popište, jak si jej představujete. Díky.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Myslel jsem reflux něco jeko je na této stránce načrtnut,díky

Anonymní řekl(a)...

Musíte si pořádně přečíst co psal nahoře Deslik. Tam je vše podrobně popsáno!!!
*
Vzduchový chladič z rovné 40 cm trubky žádný reflux nevytvoří!!! A ani navařená žebra tomu nepomohou.
Musel by se použít spirálový chladič, jeho fotka a popis je taky nahoře. A taky v sekci "Fotky čtenářů, chladič č.1".
Ale ten není moc účinný a reflux nejde regulovat. Ten nedostatek by šel, ale jen částečně, odstranit obyčejným stolním ventilátorkem s regulací otáček.
Ale doporučoval bych účinnější chladič vodní s regulací chlazení změnou jejího průtoku.
*
*
*
Mimochodem, viděl jsem na homedistilleru.org aparát s hlavním chladičem, který byl vzduchový a chlazen taky stolním ventilátorem. A na adrese co napsal kolega do "Zajímavých odkazů CZ" nabízejí domácí stolní distilller taky se vzduchovým chladičem s ventilátorkem. Ale berte to jen jako zajímavost. K solidní práci je to absolutně nevhodné!!!

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Omlouvám se špatně jsem uvedl chladič by byl rovný s navařenými žebry a byl by ve větší trubce a chlazení by bylo100% vodou z vodovodního řádu. tak co myslíte stačilo by použít třeba 40 - 45cm dlouhou trubku s vnitřním průměrem 22.5mm? Povrch vnitřku trubky je větší než povrch trubky s kterou deslik již výše někomu radil ta měla průměr16mm a délku 60cm. Dík za rady Jan.

Anonymní řekl(a)...

Já se omlouvám za "napadení" a špatné pochopení dotazu.
*
Fungovat to bude a žebra taky napomohou účinnosti. Ale i bez žeber tam bude dost velký prostor na regulaci průtoku chladicí vody a vytváření refluxu.

Jen nevím proč preferujete nerez a nechcete použit měď?
(Lepší tepelná vodivost a v domácích podmínkách snadnější "obrobitelnost a pájitelnost"

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím. Nerez preferuji z pár důvodů jedním je že celá soustava bude z nerezy, hlavně nijak neoxiduje jako třeba měděnka u mědi a druhá je ta že mě zakázková výroba z nerezy živý takže veškeré zpracování bude profesionální. Aš budu mít vše hotové tak sem zašlu fotky a rád přijmu veškeré komentáře. Jan

Anonymní řekl(a)...

Zdravim .Staviam tiez sustavu a neviem si poradit .Mam 150L kotol aky priemer rurky mam pouzit na vyvod s kotla a nasledne ako sa napojim na chladic :rovna trubka priemerom 22.5 mm chladena vodov treba mi tam aj nejaku prechodku z deflegmatora?Na deflegmator chcem pouzit rurku s priemerom 9cm ako mam pokracovat z refluxneho chladica?Ďakujem za radu

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den.
Mohu potvrdit dobrou zkušenost s prvním (přídavným) vzduchovým chladičem. Pouze jsem paralelně spojil čtyři, asi 1m dlouhé 16mm Cu trubky (takový radiátor) a umístil to svisle na výstup z vařáku (pouze 20l). Koncentrace pálenky šla o 10% nahoru. Vodní chladič má podle mne příliš strmou teplotní charakteristiku a proto se tak úzkostlivě musí po celou dobu pálení hlídat teplota par. Ale příště také ještě vyzkouším použít přídavný ventilátor pro zvýšení účinnosti rektifikace. Do vody se mi moc nechce, protože nevím, co od toho očekávat. Můj poslední výtěžek se z valné části pohyboval od 83% do 80% a potom to poměrně prudce začalo klesat.
Podle mne jde právě z hlediska homogenizace par o to, zpomalit průchod par a umožnit jim kontakt se stěnami chladiče. Takže použít raději více tenčích trubek s dobrou tepelnou vodivostí.

Anonymní řekl(a)...

Mám otázku. Čo je lepšie: odvádzať z chladiča č.1 paru, alebo kvapalinu (ako v prípade aparátu MAX-fotky z praxe) ?

Anonymní řekl(a)...

V tom je právě ten ftip. Z jedničky jde obojí, záleží je na tom, jak moc tu páru budeš chladit. Je to řízený chladič. Když hodně, všechna pára se zkondenzuje a vrátí zpět do deflegmátoru. Proto musíš chlazení toho 1. chladče začít snižovat, až z něho začnou jít také páry (ty nejstudenější - methyl a ethyl). Druhý chladč se už nereguluje, ten musí zkapalnit všecno.

Anonymní řekl(a)...

Asi som položil nesprávne moju otázku. Chcel som vedieť, či je lepšie konštrukčne urobiť vývod z chladiča č.1 zo zásobníka refluxu, alebo nad ním a odvádzať do chladiča č.2 paru. Zaujíma ma, či sa lepšie reguluje ventilom pred chladičom č.2 kvapalina, alebo para.

Anonymní řekl(a)...

"Deflegmátor je umístěn nad vařák resp. za rekační člen (katalyzátor).
Při správně nastaveném procesu a vhodně zvolenými rozměry deflegmátoru lze soustavu použít již při první destilaci a získat velmi kvalitní destilát již při prvním pálení. Pro malé nádoby (do 50 litrů) by tato varianta postrádala smysl (málo lutru pro procesy v deflegmátoru)."
Dotaz-Toto jsem nepochopil. Znameá to, že pro vařáky menší než 50 litrů je deflegmátor zbytečný?
Když budu chtít nad 20 litrový vařák vzduchový chladič, z jakého průměru by asi měl být a jak dlouhý? Děkuji

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Mám dotaz na výšku náplně deflegmátoru. Co se stane, když náplň Rasch. kroužků, která je např. 80cm vysoká snížím při stejném refluxním poměru na 60cm. Kolona je s vnitřním refluxem, řízená průtokem vody. Zvýší se teplota výstupních par do sek.chladiče při které se systém stabilizuje?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,k dotazu ze dne 3. prosince 2012, 20:52
- snížením výšky náplně kolony z 80 na 60 cm, snížíte rozdělovací schopnost kolony (tj. poklesne vám počet teoretických pater) a sníží se i o něco vnitřní odpor náplně, takže by měl i poklesnout tlak par ve vařáku, v praxi by se to mělo projevit např. i tím, že projde kolonou více "vůní".
Na teplotu výchozích par by to vliv nemělo mít (alespoň ne v takovém rozsahu, jak si asi představujete). Tu převážně regulujete chladicí vodou v interním chladiči (máte-li jej průchozí, jako např. na obrázku v této diskusi, nebo procházejí-li páry přes něj). Vždy to samozřejmě závisí na celkové konstrukci použitého destilačního systému (bylo by vhodné k dotazu přiložit i nákres, nebo jej více popsat)!!
Tyto varianty si musí každý sám, na svém zařízení „doladit“, tj. odzkoušet při různých pracovních podmínkách (měníte výšku náplně a intenzitu chlazení „hlavy kolony“, resp. také i ohřívání kotle) a vyberete si potom ten režim, který vám nejvíce vyhovuje.
Za jedno či dvě pálení to samozřejmě nezjistíte, chce to nějaký čas na ošahání.
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Deflegmátor, kolona...??

Záleží co si představujete a co si od toho slibujete?

Ale v každém případě lze rektifikaci udělat i z malého vařáčku nebo laboratorní baňky.
(Už tu myslím i takové nezodpovězené dotazy byly).
Ale ne efektivně na zde popisovaných kolonách o výšce cca 1m a hmotnosti podle náplně 5-10kg.

Komponenty by měly být přiměřeně menší.
Ale přesné rozměry Vám nenapíšu.

Protože nevím:-(((((((

Snad někdo kdo se tím vážně zabýval napíše...
Tak berte ten můj příspěvek jen jako "kecy"..

Dělal jsem sice v tom směru kdysi nejrůznější pokusy, což doporučuji i Vám, ale pokud si nechcete přímo "hrát a destilovat laboratorně" tak
se držte klasiky. Kvas-1D-2D. Případně pro likéry a v případě vad i 3D.

A až pak po získání zkušeností a ujasnění si toho co vlastně potřebujete se pusťte do stavby finálního aparátu.
(Mi osobně to trvalo asi 10 let.)
A vyhrála klasika 1D - 2D.
*
Je to vše nakonec hlavně o místnich podmínkách a možnostech. A technogie hraje jen podružnou roli.

Při všech postupech a dodržení základních zásad zde na blogu uvedených lze kvalitu výrobků z pěstitelkých pálenic oběma způsoby hravě překonat! A při velmi pečlivé práci i většinu kvalitních ovocných lihovarů..

No, je to na Vás...

Ať se daří!

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, k vašemu dotazu z 11. prosince 2012, ve 23:05, navážu na Rafaela (příspěvek mám rozepsaný dva dny, ale neměl jsem dost času jej dopsat a poslat)

Záleží na tom, co si pod jednotlivými variantami představujete, takže trochu teorie, pro názornost.
V palírenské praxi (z pohledu výrobce) máte dva používané systémy:
Jednoduchou destilaci ve dvoukotlové sestavě, tam výrobce doporučuje deflegmátor na druhý kotel při rektifikaci (v malém by to bylo při 2D). Je to vlastně menší průchozí chladič, který se může více či méně ochlazovat a tím „sráží“ výše-vroucí složky zpět do kotle. Na schématu to můžete vidět např. na : http://www.destila.cz/se-surovinovym-kotlem-a-rektifikacnim-kotlem-typ-ppd, pod poz.č. 20. V praxi lze nalézt ještě i tzv. deflegmační talíře, což je rozšířená část potrubí, kde je chlazena jen horní část (je to takový velmi jednoduchý chladič odcházejících par) a můžou být kombinovány i dva či tři nad sebou.

Potom máte jednokotlovou destilaci s rektifikační zesilovací kolonou. Zde je deflegmátor součástí kolony (průchozí chladič na horní části kolony pod katalyzátorem). Opět se může ochlazovat dle potřeby tak, aby vznikalo potřebné množství tzv. zpětného toku. Na schématu to můžete vidět např. na : http://www.destila.cz/editor/filestore/Image/Produkty/Palenice/KPD/schema.JPG
poz.č. 3. Jinak „kolona“ (nebo taky tzv. "destilační sloup") je celé zařízení nad kotlem, až ke chladiči (poz.č. 5.).

V řeči obyčejného lidu páleničářského, je naopak „kolonou“ chápáno jakékoliv destilační zařízení. A „babo raď“.

Teď se vrátím k vlastnímu dotazu: jak již napsal Rafael, odpověď není tak jednoduchá,
6 litrový kotlík je v praxi již tak malé zařízení (to však zase neplatí v laboratoři), pro které musíte postavit objemově přiměřenou kolonu tak, aby vám fungovala (bez výpočtu průtoku par, to ale nejsem schopen momentálně odhadnout).
Navíc, nemůžete očekávat, že vám destilace „poteče“ jako v pěstitelských pálenicích. Objemové průtoky zde budou poměrně malé (taky potřebujete tak jednu hodinu jen na ustálení režimu v koloně). Je pravdou, že při funkční koloně lze „napravit“ i poměrně hodně „havarovaný“ kvas, ale dostanete potom spíše jen více, či méně čistý líh (chutě a vůně mohou být dost ořezány). Myslím, že zde již někde byly odkazy na stavbu malé kolony (náplňové) z Cu trubek.

Zmiňovaný „deflegmátor“ můžete („v malém provedení“) realizovat buď Dimrothovým chladičem, nebo kulovým chladičem, přes které vám budou páry procházet (skleněné lze koupit i hotové v různých velikostech a lze je do systému poměrně jednoduše zabudovat). Zde ale zachytíte jen výše-vroucí složky (a to také jen v omezeném množství), záleží na rychlosti destilace, intenzitě chlazení "deflegmátoru" a „topení pod kotlíkem“.
U této velikosti kotlíku by šlo též použít kombinaci "skleněného chladiče s přitavenou neřízenou kolonou" (bez řízeného zpětného toku), která se dá ještě sehnat i v některých laboratorních potřebách (dělali ji jak "skláři" tak i fi. Laboratorní sklo - Sázava, teď již změnila majitele a omezila sortiment). Několik fotografií, jak to vypadá, je např. na vláknu "destilační přístroj" na Zahradě : http://www.zahrada.cz/forum/paleni/destilacni-pristroj-0912/?ridici_hodnota_akce=vlozeno&kotva=destilacni-pristroj-282152, je to sice dlouhý, ale lze to "projet".

Takže je zcela na vás, vašich schopnostech a hlavně možnosti, co použijete. Já bych se přiklonil k radě od Rafaela a napřed bych si tak trochu „zalaboroval“ a teprve podle výsledku, bych udělal konečnou sestavu.

No třeba se vám, k tomuto tématu, ještě někdo ozve.
Přeji hezký den. Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím. V prvom rade sa chcem podakovať za vyčerpávajúce množstvo informácii. Pre lepšiu predstavu opíšem zostavu podrobnejšie. 6 l sklená varná banka na zábrus na nej 100 cm dlhá textíliou izolovaná sklenená kolóna na zábrus naplnená sklenými črepmi(na spodku medení katalyzátor)potom destilačná hlava zo zabrúseným teplomerom ktorá ústi do asi 0.5 m dlhého liebigovho chladiča. Podobnú zostava:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fractional_distillation_lab_apparatus.svg Pôjde o destiláciu vína. Nie kvasu. Neplánujem výrobu väčšieho množstva ako 5-6 l.Môj pôvodný dotaz znel či pri takejto mikrovýrobe musím riešiť nejaký refluxní pomer, Alebo sa spoliehať len na pozorné sledovanie teploty resp. vlastné chuťové bunky.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, mám otázku na pana Deslika. Jednou jste napsal, že "nejste příznivec 100%-ní rektifikace, pálenka neni čistý ethanol". Plně s Vámi souhlasím. Chci si pořídit přístroj, jaký je na začátku tohoto článku. Jak mám nastavit reflux, aby pálenka nebyla čistý ethanol. Děkuji vám za radu. Miloš

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
ano skutečně neni cílem vyrobit čistý líh. Můžeme se o to pokusit u lihu pro výrobu likérů, ale ani tam to neni úplně nutné. Určité chuťové variace jsou vždy příjemným zpestřením.
Nastavení refluxu je spjato se samotným strojem a neni možné říci jak na to, když u stroje nejsem a nikdy nebudu. Vycházejte z informací, které v článku uvádíme, je to skutečně celkem jednoduché.
Zkráceně:
CH1 jede na plný výkon (totální reflex) a Vy zahříváte kvas. Po dosažení bodu varu kvasu snížíte výkon CH1 čímž část par nezkondenzuje a projde až do CH2 (ten jede na plný výkon vždy). Tento ustálený stav se drží poměrně dlouho. Ke konci je třeba trochu zvyšovat výkon topení a snižovat výkon CH1, ale jsou to jen malé změny.
Po celou dobu destilace rozhoduje o jímání destilátu Váš čich a chuť, stroj je jen vykonavatel Vaší vůle.
Na závěr jen malé upozornění. Na nedávné degustaci jsem měl možnost ochutnat i 25 leté vzorky a varuji všechny destilatéry, špatně vypálený alkohol je i po dlouhé době pořád ŠPATNÝ !!!
Mnoho zdaru.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
ještě zareaguji na komentář z 17. prosince 2012 22:16...
Ať budete mít stroj na 150 litrů nebo na 5 litrů, vždy spoléhejte na chuťové a čichové buňky. Jen tak dosáhnete slušného výsledku.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,mohol by mi niekto poradit,kde sehnat medene sitka.dakujem

Unknown řekl(a)...

Zeptám se, pokud jsem to dobře pochopil když mám nadobu (varnu) 30L je ten Deflegmátor zbytečný (nevyužije se?)

Anonymní řekl(a)...

Záleží co od toho očekáváte a jaký systém máte na mysli?
Ale obecně není malý objem vařáku překážkou.

Poslední dobou se o tom na zdejší poměry dost napsalo v sekci Aparát Max a Aparát Jiří. (Vím, špatně se na to pokud člověk nepřečte celý blog narazí...)

Přečtěte a když tak dotaz upřesněte.

Rafael

Václav řekl(a)...

V literatuře homedistiller uvádějí, že jako nejvhodnější náplň deflegmátoru z hlediska reakční plochy a z toho vyplývajících počtů rektifikačních pater je nejvhodnější nerezové ocelové vlákno tl. 1mm. Zde Deslík uvádí, že tento materiál, s vyšší měrnou hmotností a vyšší tepelnou vodivostí než keramika, naopak počet pater snižuje. S ohledem na vyšší tepelnou kapacitu kovové náplně by se takové úvaze dalo přisvědčit. Je to v praxi vyzkoušené, je tomu opravdu tak? Dalo by se uvažovat o náplni deflegmátoru skelným vláknem, které má lepší hodnoty než kovové vlákno? Má tuto variantu někdo vyzkoušenou nebo má teoretické zdůvodnění k této úvaze?
Václav

Anonymní řekl(a)...

Nevidim tu uz nove prispevky a nemyslim si ze by boli vsetky problemy a varianty destilacii vyriesene. Ak by bol zaujem o prakticke skusenosti so vzduchom chladenymi kolonami pre palenie vina mnozsta 5 az 10 l rad sa s nimi podelim. Verim ze by som tu nasiel odpoved aj na moje otazky po publikovani mojich novych navrhov aj overenych rieseni.
eko@centrum.sk

Anonymní řekl(a)...

mohu na deflegmátor, tedy klobouk pro první destilaci použít trubku průměr 150 mm a délka 300 mm, na druhou destilaci potom jiný klobouk průměr 300 mm, délka 200 mmm?
Honza

Anonymní řekl(a)...

Tak jsem po druhé pálil v mnou vyrobené palírně s deflegmátorem, vše funguje, jen mi v druhé polovině jímaného jádra vytékala nažloutlá pálenka 84%.Teplota par pod chladičem 83°C.Jen teplota chladící vody,kterou mám v sudu byla už teplá,zapomněl jsem přihazovat led v petflašich.Chuťově je dobrá.Čím to může být?Mirek

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Měl jsem palírnu bez defleágmátoru a teď jsme se sousedem vyrobili nerezový. Mohu do něj nasypat místo výše uváděných keramických válečků z nesmaltovaného bílého porcelánu rovnou měděné nařezané trubky a vyřešit tak i reakční člen (dva v jednom)?
Předem děkuji za odpověď. David

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den vespolek, hledám znalce který by poradil ohledně deflegmátoru. Mám nerezový přístroj profi výroby, bohužel jeho výrobce už pije nebeskou ligu. Ale podle neověřených informací tech přístrojů vyrobil desítky a dělal to celý život, takže nepředpokládám že by měl blbé nápady.
Zhruba v polovině té trubky nahoru, kudy vzlínají páry, je napevno přivařený nerezový hrníček, ze všech stran pevně svařený - výrobce mu říkal deflegmátor, nicméně podle zdejších fotek vypadá spíš jako odkalovač - zezhora jsou do něj napevno vevařené dvě trubičky, jedna odspoda a druhá pokračující dál nahoru. Při provozu to vypadá, jakože páry funí do tohoto hrníčku, tam asi částečně cosi zkondenzuje, a další část pokračuje druhou trubkou nahoru. Celé je to pevně a nerozebiratelně svařeno ze 4mm nerezu, jen dole je závit. Nelze zjistit, zdali v hrníčku je něco dalšího, nebo jsou to jen vybočené trubky.
Zajímal by mne názor nějakého znalce, jak se s tím zachází. Zaprvé, zdali mám závit ucpat, neb mám obavu, že vše co zkondenzuje, což vůbec nemusí být jen špatné věci, vykape na podlahu. Nebo to jímat a použít příště? Technicky je téměř vyloučeno tento mezi-kondenzát odvádět v reálném čase zpátky do hrnce, pokud bych ho neprovrtal - ale zase proč by to byl neudělal rovnou výrobce. Přístroj je elektricky vytápěný s digitálním automatem na hlídání teploty, takže teplotu mohu regulovat s přesností na desetiny stupně.

Anonymní řekl(a)...

Pro kvalifikovanější posouzení by to chtělo alespoň nějaké foto, popřípadě i velikost vařáku a velikost té "nádobky" ... jinak se přikláním k názoru, že ta "nádoba" bude zachycovač případných "přestřiků", aby se nedostaly do chladiče. Obsah nádoby (není-li velký) se prohřeje na teplotu odcházejících par a odchází postupně s nimi ...

Anonymní řekl(a)...

jestli budete tak laskav a poradíte mi jak kam poslat fotku, (e-mail), pošlu.
vařák je asi 50-60 litrů, obsah nádobky odhaduji na 4-5 deci (nevím ovšem, kolik vnitřního prostoru zkonzumují vložené trubky, a případně co dalšího je uvnitř). nádobka je umístěna v polovině stoupající trubky, dlouhé cca 150cm.
děkuji zdvořile.

Anonymní řekl(a)...

Tězko tak na dálku posuzovat. Ale z principu deflegmátorů apod. je to o ničem.

Každá taková "opičárna" se rychle zahřeje a stane se z ní jen varné jezírko - taková jen velmi malá část destilačniho patra.

Tim, ale nechci říci, že je to špatně. Jen od toho nemůžete čekat zázraky! Jen malé, nepatrné, zlepšení destilaćního procesu.
Do jaké miry to pro Vás bude přínosné musite, ale vyzkoušet sám. Zkuste destilovat s tou nádobkou a pak bez ní a porovnejte teplotu vařáku a vytekající lihovitost.
Ale vzhledem k jejímu malému objemu si myslím, že žádný význam nemá!
Že je to jen "nèco jako odlučovač methanolu - vynález fy. Medienka":-) Zkrátka, zbytečná opičárna...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Viděl jsem foto aparátu, kde přímo z vařáku jde trubka asi 80 cm kolmo, pak ohnutá do vinglu tedy 90 stupňů a rovnou do Liebiga. Jedná se o jednoduchou destilaci , může to dobře fungovat? Je to ze zahraničí, pálili to dva zálesáci vousatí jak Krakonoš.

Anonymní řekl(a)...

Potřebuji vědět jak poskládat deflegmátor ze skla jaký chladič, jaký deflegmátor, našel jsem po předkovi vařák a byl osazen skleněným destilačním aparátem bohužel je z něj rozbité torzo, podle kterého se jako mustru nechytím. Budu to mít jako takovou památku. Vřák je z měděného kotle, který je vyroben ještě za první republiky a má své za sebou. Jan

Anonymní řekl(a)...

Pochopil jsem trochu systém rektifikační kolony, chci se zeptat, když vidím kolony na polském aukro, allegro.pl, jestli to vůbec rektifikuje? Jsou tam jak oni říkají třeba čtyři chladné prsty,jestli to páry může až tak ochladit a vytvořit reflux a co jejich banka před chladičem není zbytečná?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, měl bych dotaz k poslednímu svislému vodnímu chladiči, který máte na obrázku.
1. Neměl by být tok chladící vody opačně(od shora dolů) proti proudu teplých par,všechny ostatní 1. chladiče jsou chlazené proti proudu?
2. Používám k refluxu skleněný rovný chladič dl. 30 cm, mělo by nějaký smysl jej vyplnit mědí nebodo nerez vlnou, aby měl chladič větší účinnost a páry jen neprojely vzhůru? Děkuji za Váš skvělý a inspirativní blok a ochotu odpovídat. Honza

Anonymní řekl(a)...

Dovolím si odpovědět na dotaz ze 2. června 2014:
Anonymní řekl(a)...
Viděl jsem foto aparátu, kde přímo z vařáku jde trubka asi 80 cm kolmo, pak ohnutá do vinglu...
Mám poskládaný podobný destilační přístroj: 1. vařák (30 l hrnec ve vodní lázni) se skleněným víkem. 2. 25 cm vysoká skleněná kolona (u 2D plním mědí) nad ní je přestupník s teploměrem do skleněného spirálového chladiče (foto můžu zaslat emailem). Na koloně i přes jednoduchost dokážu při dodržení všech základních postupů (které jsem se naučil ZDE na webu DESLIK) vyrobit opravdu voňavou a čistou pálenku. Základem je čistý a kvalitní kvas (BEZ cukru) s přídavkem kvasinek a enzymů. Dále: 1. destilaci provádím max. do 20 proc. vol. alkoholu jímaného vzorku, 2. výsledný lutr naředím vodou na 30 proc. vol., 3. 2D provádím velice pomalu, přes měděné drátěnky max. do 93 st.C což odpovídá 50 proc. vol. Snad jsem poradil. Honza

Anonymní řekl(a)...

Ještě jsem zapomně zmínit odělení úkapu od jádra. Mám zkušenosti s pálením švestek, špendlíků, hrušek, jablek a broskví. Vždy mi to vychází kolem 0,3 litru ůkapu z 50 l barelu kvasu. Pak už většínou teče voňavá, ale samozřejmě vždy pře odebíráním jádra koštuji (do panáčku trošku nakapu, zředím 1/1 s vodou, očuchám a poválím po jazyku). Dokud drhne na jazyku a nevoní po ovoci tak NEBRAT.

Karel řekl(a)...

Dobrý den.
Měl bych dotaz zda mě bude stačit deflegmátor o rozměrech D 400 průměr 40
naplň raschingy k varné dvojité nádobě
25 litrů
Díky Karel

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
chci se zeptat, zda by bylo možno deflegmátor vyrobit i z PPR plastové trubky na vodu. Dovnitř bych narval měděné drátěnky s funkcí reakčního členu a zároveň by fungovaly jako ty srážecí kroužky.

Druhý dotaz: má být deflegmátor tepelně izolován?

Díky Asinkan

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, i já bych měl na větší odborníky jak jsem já dotaz. Doteď jsem zkoušel pracovat s přístrojem, který mi byl svěřen a je to taková ta klasika co se používala před lety. Hliníková konev a chladič. Chci si postavit přístroj nový a dokonalejší. Uvažuji o variantě s deflagmátorem avšak nikde jsem se nedočetl přesně jak ho použít(v jaké fázi výroby). Píše se že je možné s deflagmátorem dosáhnout kvalitního výsledku i při 1D. Je však možné použít postup dvojité destilace? Tj při 1D z kvasu bez reakčního členu, deflagmátoru vyždímat "vše co jde" a při 2D nasadit RČ, deflagmátor a tím si zjistit dokonalejší oddělení předkapu, jádra a úkapu. Nebo je to zbytečná "komplikace", která nepřinese kvalitnější produkt a je jednoduší při deflagmátoru pálit jen na 1D?

Dan řekl(a)...

zajímalo by mě jestli někdo zkoušel
použít podobný systém jakým se zpracovává třeba ropa.destilační patra kdy páry procházejí přes
"kloboučky".našel jsem amerického
výrobce dragonstill. má někdo z vás s podobnou kolonou zkušenosti ?
děkuji Dan

Anonymní řekl(a)...

Před cca 30 lety jsem počítal rektifikační kolonu (vnitřní průměr 100 mm, celkem 5 pater, pevné klobouky), byla nerezová, pro specielní laboratoř… No tehdy jsem měl k dispozici zámečnickou dílnu, soustruh, frézu a svářeče co s tím materiálem uměl pracovat. Kolona byla v provozu do roku 2001, kdy byla tato laboratoř uzavřena a zrušena jako nadbytečná; bohužel v té době jsem již na chod této laboratoře neměl žádný vliv, takže se mi ani nepodařilo zjistit co se sní stalo.
Co se týče výrobce „dragostill“, taky jsem na něj narazil při „brouzdání netem“. Líbilo se mi jeho zpracování, uváděná cena již podstatně méně …
U nás obdobu dělá fi Hradecký a Kovoděl Janča (samozřejmě jen pro profesionální použití a tomu odpovídá i cena !!).
Dnes již nemám potřebné vybavení dílny k dispozici a tak o této variantě ani neuvažuji. Pro domácí použití to je zbytečný luxus, dá se nahradit náplňovou kolonou, která je na výrobu mnohem jednodušší, ale kdyby byla někde k „adopci za rozumnou či italskou cenu“ (a se zdvihacími klobouky), možná bych o ni i uvažoval.
Na zahraničních webech se dají najít i fotky se zjednodušenými kloboukovými patry, které by měly být výrobně jednodušší …
No snad jsem vám, na váš dotaz, alespoň trochu odpověděl.

Dan řekl(a)...

asi jsem špatně formuloval dotaz.spíš by mě zajímalo
jak moc velký vliv na kvalitu
má zpracování refluxem oproti
jednoduché "palírně". cena mi připadá v pohodě.stačilo by koupit
samotnou kolonu.chlazení a vařák
85litrů mám.

Anonymní řekl(a)...

Kloboučková, zvonková, kolona:
---------------------------------------------------
Zkoušel jsem to kdysi. Bohužel jen s minimálními teoretickými znalostmi. Systémem pokus-omyl aneb čím více pater, tím lepší - "čím více pruhů, tím více Addidas". Sice to fungovalo, ale....

Osobně moc nedoporučuji, ale je to jen má osobní zkušenost, tak nechci odrazovat případné výrobce a expedimentátory..

(http://deslik.blogspot.com/2012/04/aparat-mlady-rafael.html?m=1)
Tak jen pár "mých" postřehů ke kloboučkové, sifonové, koloně.

-složitá výroba - se soustruhem, spoustou závitových spojů a obrovskou spotřebou materiálu to nakonec šlo. (Pěkně jsem si vyhrál - materiál Al, dural, takže žádné pájení ani svařování..)

-výsledkem byl nakonec velký tlak ve vařáku a VELKÉ problémy s utěsněním jeho víka.
A protože mám velký strach z pevných jejích spojeních - nebezpečí ucpání a roztržení vařáku.., tak jsem to rychle zavrhnul..-

-hlučnost, klapání, vibrace - celkem nepodstatný argument navíc závislý na místních podmínkách a konkrétní konstrukci

-pro domácí podmínky zbytečně složitá a nevyužitelná "zbytečnost" jsem si nakonec vyhodnotil..
*
Zkuste se raději zamyslet nad kolonu náplňovou, nebo kolonou se sít́ovanými patry nebo nějakými jejích klony, hybridy, které jsou na homedistillerech osvědčenější a snáze v domácích podmínkách vyrobitelné.
*
Obrázky sem vložil nejdou, popisuje se to špatně..., tak když třeba pro inspiraci v češtině pdf na Google:

hmp4_2.pdf
apod.
*
Jak moc velký vliv má zpracování refluxem oproti jednoduché palírně?

Záleží co budete dělat. U průtahových destilací je reflux nežádoucí, u výroby ušlechtilých pálenek je třeba jej citlivě regulovat a naučit se s ním pracovat a při výrobě lihu, zpracovávání nekvalitních kvasů a přepalování nejrůznějších zbytků je velmi přínosný.

( Na StillDragon názor nemám, fotek tam moc nemají a videa mi nejdou načíst. Netuším proto jak moc je to regulovatelné a co od toho v praxi čekat. Jen mně vždy nadzvednou ty v naších podmínkách nepoužitelné kegy. Ale to je nepodstatné. Co je podstatné, aspoň pro mně, je, že pokud si člověk něco vyrobí sám, k obrazu svému, svým podmínkám a potřebám je to to nejlepší a k HG výrobě to tak nějak patří. Proto mi koupě toho Dragona připomíná "zajíce v pytli". Ale jak jsem psal, neviděl jsem videa...).

Rafael

Dan řekl(a)...

tak já to risknu. objednal jsem
"třípatrovou" kolonu. má to průhledná patra,chlazený deflegm.
chladič s epruvetou nechám můj.
tak potom poreferuji jak to dopadlo.
nejhorší co se může stát je,že se vrátím ke "starému a osvědčenému"
s pozdravem Dan

Anonymní řekl(a)...

Chtě jsem se zeptat na rozměry deflegmátoru.Tady píšete 1 m dlouhý o průměru 80 mm může být i větší průměr? V sekci fotky s praxe jsem vyděl i 150 mm průměru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Mohl by mi tady někdo poslat nákres jak funguje deflegmátor u normálních dvoupláštových kotlů kde se provádějí 2 desilace??Protože jsem z toho tak trochu mimo tady se pořád baví jenom o refluxu a rektifikaci chtěl bych vidět jak to je napojeno i s chladičem popřípadě odkalovačem.Nevím proč bych měl mít nad deflegmátorem hned chladič když u výrobců je chlaič až u konce přestupníku(u normálních dest.přístrojů)nákres pošlete na krekari@centrum.cz.Děkuji

Anonymní řekl(a)...

Ten princip je nahoře celkem dobře popsán nakreslen,v prvním chladiči se část par schladí a vrací se do deflgmátoru a zbytek nískovroucích par jde do druhého chladiče

Anonymní řekl(a)...

A není to už spíše rektifikační kolona???Právě já mám aparaturu ůplně na jiném principu nebo spíše asi ten deflegmátor z ústí vařáku mi jde 60cm dlouhá skleněná trubice o průměru 6cm uvnitř trubice je ještě asi 6cm dlouhá skleněná trubička o průměru 1cm na které je sítko s nápní skleněných trubiček takže vlastně těch 6 cm se mi tam sbírá kondenzát který potom upouštím pryč(z boku ve spodu trubice mám upouštěcí ventil)z deflegmátoru jdou páry do 30 cm dlouhého skleněného odkalovače který je vespoda rovněž opatřen upouštěcím ventilem no a ztoho to jde už potom do dvou svislých allihnových chladičů které jsou nad sebou.Takže nad deflegmátorem nenám žádný chladič jak to je na obrázku.

Anonymní řekl(a)...

Asi se Vám to nebude líbit, ale nějak nechápu k čemu tam ty ventilky jsou a co se jimi odpouští? A proč? A co pak děláte s tím "odpadním kondenzátem"?
Zkuste udělat nějaký pokus, pokusnou destilaci bez nich a porovnejte výsledky. Jsou to jen opičárny, které lepšímu průběhu destilace pomůžou jen minimálně. Jsou to jen taková "varná jezírka" v kterých se nic neseparuje a ani neodlučuje jen se tam ten kondenzát přicházejícími párami mírně provařuje. Ale vzhledem k jejích objemu to v konečném výsledku nemá žádný význam.
A pokud ten kondenzát nestéká, nevrací se zpět do vařáku, je tento způsob, či lépe napsáno - "opičárna", vyloženě škodlivá a hlavně neekonomická.
Tudy cesta nevede ! ! !

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
No jestli jsem to dobře pochpil z té mé aparatury tak se ty nízkovroucí složky kondenzují stékají po stěnách a pak je jenom prostě odpustím a vyliju pryč.Právě to potřebuji nějak předělat.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Normální je aby nízkovroucí složky destilovaly a výševroucí se vracely zpět do kolony, deflegmátoru a kotle. Nevhodné nízkovroucí složky se běžným způsobem oddělí jako předkap, (úkap) - vytečou z chladiče jako prvotok, jako první a tak se velmi snadno oddělí od jádra.
*
Pro zjednodušení ještě i jinak. Představte si destilovaný kvas jen jako směs lihu a vody. Což taky víceméně je. Jak to dopadne při Vašem způsobu? Líh jakožto níževroucí složka se Vám bude ve větší míře srážet v těch nádobkách, Vy ho budete odpouštět a dál budou pokračovat páry obohacené výševroucí složkou, tedy vodou. Chápete, že je to špatně a naopak?
*
Ale není to zas až tak jednoduché. Po určité době se celá aparatura prohřeje, i ty nádobky, a kondenzát už v nich bude vznikat jen minimálně. A ten bude přicházejícími horkými párami "provařován", tedy nastane z hlediska rektifikace žádoucí stav, kdy budou odcházet páry obohacené těkavější složkou. Jenže v tak malém množství,díky malému objemu těch nádobek a absenci chlazení a tím pádem i reflexu to bude zcela zanedbatelné a tudiž úplně zbytečné.
*
Snad jsem Vám to srozumitelně osvětlil. Hlavně zbytečnost nejrůznějších odpouštěčů, odkalovačů apod. V praxi jsou to jen zbytečné komponenty, spoje, místa k čištění a žádný užitek ty opičárny nepřinesou.
*
Psát o velkých průmyslových destilačních kolonách kde se na jejích patrech podle bodu varu oddělují a z nich odpouštějí jednotlivé frakce by bylo mimo mísu. Jsou to kolosy několik desítek metrů vysoké a se spoustou velmi účinných rektifikačních pater, např. ropné rafinérie apod. Ale i u nich se níževroucí frakce získávají na nižších patrech a látky s vyšším bodem varu na vyšších. Tzn. že destilát se na patrech převařuje, nahoru stoupají těkavější páry a dolů stékají kondezáty těch s nižším bodem varu.
*
Ufffff... & Stop "Opičárnám" v HG výrobě.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Děkuji za odpověd budu to muset celé předělat.Rozmýšlel jsem že to celé poskládám z laboratorního skla mám asi 60L kotel.Mohl by jste mi poradit nějaké rozměry komponentů deflegmátoru a jak to poskládat?Každopádně chci 2krát destilovat takže nechci rektifikační kolonu.

Anonymní řekl(a)...

Většinou se deflegmatory používají jako součást destilační kolony při jednom pálení.
*
Jejích použití při 2D je, ale taky možné. Zlepší destilační podmínky, výtěžnost a zvýši lihovitost destilátu. Jak moc je dost diskutabilní...
Ale pokud si chcete hrát a kochat se pohledem na děje přes sklo, jako já kdysi, tak zkuste:
Třeba skleněná trubice průměru cca 100mm, výšky cca 600mm stáhnutá šrouby přes příruby. Uvnitř několik pater s nátrubky výšky cca 20mm, na nich sítko, na něm vrstva raschingových kroužků, nebo lépe skleněných nařezaných trubiček, drti nebo kuliček. Lépe proto, že je přes ně dobře vidět. Kolem nátrubků by měla vzniknout varná jezírka, tzn., že nátrubky jsou zašroubovány nebo připájené do dna pater a ty jsou v té trubce utěsněné silikonovým těsněním. Na těch dnech se bude reflux provařovat a těmi nátrubky pak stékat zpět do nižších pater a nakonec do vařáku. Stékat, ale musí přes ty nátrubky, ne kolem špatně utěsněných den, musí tam být ta "jezírka"!
*
*
Ještě trochu teorie:
Deflegmátor nebo destilační hlava je zařízení na částečnou kondenzaci par odcházejících z destilačního zařízení. Zařazuje se nad vařák nebo nad rektifikační kolonu před chladič. Principem je, že při ochlazení směsi par, v našem případě ethanolu a vody, přednostně kondenzuje méně těkavá složka (voda), která stéká zpět do destilační nádoby nebo rektifikační kolony. Proto páry vycházející z deflegmátoru jsou bohatší více těkavou složkou (ethanolem).
Pár obrázků pro názornost je např. na:

http://www.verkon.cz/hlavy-destilacni/
http://destylatory.eu/
*
Rozměry a typy a vůbec vše kolem toho je těžko radit, záleží na požadavcích. Hlavní rozdělení bych viděl na říditelné a neříditelné. U prvního typu se řídí zpětný tok průtokem chladicí vody, u neříditelných je reflux konstantní a je ovlivněn jen jejích velikostí a tvarem. Přip. by mohly být chlazeny ventilátorkem nebo zatepleny.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Mám 60l dvoupláštový nerezový kotel vyůstění bych udělal s vnitřním průmměrem 29mm na to napojil RČ nad RČ napojil kolonu(deflegmátor) dle Hempla s konusovým zábrusem NZ 29/32 výšky 500mm s plněním a izolačním pláštěm.Tím pádem by byl "neřiditelný".Poté bych přidal přestupník s teploměrem a vodou chlazený Allihnův chladič.A ted bych se chtěl zeptat dávat nad deflegmátor vzduchový chladič?Je vyůstění z vařáku průměru 29 mm dostačující?Asi tak nějak bych to chtěl poskládat při první destilaci kvasu bych vypojil RČ i deflegmátor.Při druhé by se destiloval lutr is RČ a deflegmátorem.

Anonymní řekl(a)...

Dobry vecer,
chcem sa popytat ci niekto nema skusenost z materialom FOSFORBRONZ. Chcel by som ho pouzit na maticove spojky dekel deflegmator chl1 vlastne na 3 rozoberatelne kusy pre pohodlne cistenie .
Nepusta do lutru nejake skodlive latky je chemicky staly a ci sa da pajkovat cinom?
A este sa chcem opytat ked mam na nerez dekly medenu kolonu vyska 115cm (deflegmator ale plneny keramikou ) treba podneho pridat reakcny clen?
Za vase reakcie dakujem

Anonymní řekl(a)...

Dobry den.
Skusal niekdo vpustat do spiraly CH1 vzduch z kompresora povedzme o taplote okolo 20st.C ?
Myslim si ze jeho prietok je tiez dobre regulovatelny a je skoro zadarmo.
Dokazal by to uchladit, ked po plnem refluxu sa prietok stejne priskrti na optimum skusal to niekdo?

Anonymní řekl(a)...

Napadá mne - bylo by lze jako náplň deflegmátoru použít Liapor? Levný, lehký, stálý, zdravotně nezávadný, různé frakce .. obzvlášť drcený liagrit na posypy by asi splňoval kritérium velkého povrchu při malém objemu excelentně ....

Anonymní řekl(a)...

Skutečně velmi netradiční materiál pro takové použití. M.j. ho používají akvaristé. Ale ve vodě v akváriích. Jinak o něm a o jeho odolnosti a složení nic nevím.
Ale proč to nezkusit?
Ve skleněné varné baňce ho několik hodin pod zpětným chladičem v silném lihu provařit. Co to s ním udělá? Je to, ale velmi primitivní metoda která o zdravotní nezávadnosti nic neřekne:-(((
Jen prověří jeho stálost a odolnost.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

No já bych k tomu ještě dodal, že by bylo vhodné zjistit jeho případnou nasáklivost (zvážit materiál před pokusem a po něm !!). Jako výplň náplňových kolon se sice používají elementy s co možná největší plochou (povrchem), ale neabsorbující vlhkost či alkohol. Pakliže Vám budou nasávat protékající "flegma", tak se toto z procecu (alespoň na začátku destilace) ztrácí. Nemohu vám sdělit, zdali je to dobré či nikoliv. Záleží na tom, jak materiál tuto složku, v průběhu destilace zase uvolní (za jak dlouho se vymyje dalšími složkami z destilátu). Nemusí to být na závadu, ale mělo by se to též odzkoušet a nebo s tím dopředu počítat, že se to může stát...
Je to zase jen ta metoda pokus - omyl. Tož mnoho zdaru v pokusnictví.
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Taky si nejsem úplně jistý zda je částečná nasáklivost na závadu či ne. A zda po tom nasáknutí ztratí ten materiál tu výhodu nízké hmotnosti a lehké manipulace s deflegmatorem. A takový ten materiál asi je. Aspoň jak píši akvaristé. Že zpočátku plave a až časem se ponoří. Anebo se musí zkraje v akváriu zatížit aby nevyplaval.
*
Ale nízkovroucí složky se z něj určitě vydestilují a žádné ztráty ve výtěžnosti a efektivitě procesu nenastanou. Taky je asi výhodou jeho cena. Že se nemusí řešit jeho čištění, že se náplň vyhodí a nahradí novou.
*
Ale už vůbec netuším co se z toho materiálu může v prostředí lihových pár uvolňovat. Osobně to beru jen jako takovou zajímavost a bez důkladného chem. rozboru na chromatografu bych do toho nešel. A možná i po něm protože ta spousta sloučenin co z toho, mimochodem dost drahého rozboru, vyjde stejně skoro nikomu nic neřekne:(((

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Maticové spojky do styku s párami nepřícházejí. Aspoň z mého pohledu. Jsou to jen vnější přítlačné elementy, funkční a ve styku s párami a to i ve velmi omezené míře je jen těsnění na dosedacích plochách spojů.
*
FOSFORBRONZ je pájitelý velmi dobře a pro použití v destiláterství taky vhodný. Ale nepoužívá se tam. Z důvodu jeho ceny a prioritní vhodností pro jiné použití. Není to o fosforu, ten neřešte, je to jen v tom případě dezoxidant a slabá legura. Více o něm a o podobných materiálech bude časem v "Dílně".
*
Měděné víko jako RČ se už tady na blogu několikrát řešilo!!!
Má velmi malý reakční povrch a pokud to někdo chce vážně řešit, katalytické a i aktivní reakce mědi, tak ať raději použije měděný vařák anebo reakční člen. Třeba i silně "předimenzovaný".
*
Jak dalece to je třeba řešit, je na úvaze každého konstruktéra a výrobce. Je to hlavně o omezení výskytu etylkarbonátu v kvasech z peckovitého ovoce a o eliminitací vlivu AK vařáku ve spojení s Cu chladičem, kde až tam můžou probíhat nežádoucí-žádoucí reakce jejíchž zplodiny neztečou zpět do vařáku, ale do chladiče - do hotového výrobku....

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Liapor je defakto popkorn z jílu :-) vzhledem k zahřátí na cca 1150 °C při výrobě bych se dalšího ovolňování neobával, ale koneckonců jde o přírodní materiál (http://www.liapor.cz/cz/vyroba-kameniva-liapor)
S tou nasákovostí to nebude až tak zásadní - http://www.liapor.cz/cz/zakladni-vlastnosti-kameniva
Každopádně jsem si právě při přemýšlení nad náplní do kolony uvědomil, že mi tu zbývá asi 25 litrů liaporu jemné frakce, tak jsem položil ten dotaz :-)
Dx

Václav řekl(a)...

Pokud byste keramzit poglazoval, byla by to ideální náplň do deflegmátoru.Ve Vintířově jej barevně glazovali pro dekoratívní účely.Nechte si keramzit poglazovat v některé porcelánce.Při použití drceného posypového keramzitu byste si deflegmátor naprosto zneprůchodnili. Václav

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny.
Velmi uvažuji o výrobě deflegmátoru a napadlo mě použít,jako náplň keramické korálky,které se navlékají na tepelně namáhané el.vodiče,např. v žehličkách.Mám jich dostatek.Lze tyto korálky použít?
Dále bych měl dotaz,kde v případě použití deflegmátoru připevnit teploměr.Do samotného vršku deflegmátoru,nebo až za 1. chladič?Mám v plánu vyrobit chladič dle obr.č.3-přímý,vodou chlazený.Ten teploměr by možná nebyl ani tak nutný,ale mám rád věci pod kontrolou,rád vidím,kde se co děje:-D
Díky za odpověď
Matyáš

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všem.
Mluví se zde o náplni deflegmátoru. Nemá někdo z vás zkušennost s výsledky s náplní deflegmátoru nerezovou vlnou a s keramickými kroužky ? Je mezi těmito náplni rozdíl ve výsledku ? Chuť, vůně ?

Václav řekl(a)...

Hlavně musíte vyzkoušet jak se bude nerezová vlna chovat v kyselém horkém prostředí, nerezové kuchyňské drátěnky normálně nekorodují a jakmile je povaříte v octové vodě, tak korodují.

Anonymní řekl(a)...

Chuť a vůně bude záležet na vedení destilace. Náplň deflegmátoru na to nemá vliv. Jen se z ní nesmí uvolňovat žádné látky.
S Václavem bych si dovolil nesouhlasit v tom, že lihové páry jsou kyselé. Nejsou. Kyseliny netěkají, zůstanou ve vařáku.
(Kdysi jsem testoval kloboučkovou kolonu celou z hliníku. A ten je typický amfoterní kov - reaguje jak s kyselinami tak i se zásadami).
Čímž , ale nechci jeho použití doporučovat jako výplně ani jako konstrukčního prvku. Je to přece jen "méněcenný" kov, těžce se pájí i svařuje, jen se dobře obrábí. Píšu to jen jako zajímavost a důkaz, že lihové páry nejsou kyselé ani alkalické.
*
Osobně bych spíš bych řešil váhu deflegmátoru a manipulace s ním. A taky čištění nebo regeneraci jeho náplně.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...


Zdravim a dík za odpovědi.
Svůj dotaz bych ještě rozvinul. Pálenka z mojí kolony se mi zdá hodně ochuzena o ovocné chutě s porovnáním s pálenkou z ofiko palírny kde mají také kolonový systém. Dále mám pálenky většinou štiplavé. Cukr přidávám dle cukernatosti ovoce.
Proto jsem se ptal na zkušenosti s keramickými kroužky. S mojí kolonou je manipulace velmi dobrá (nerezová vlna má zanedbatelnou hmotnost a je chemicky stabilní).

Jádro beru od 78 st.C do 81 st.C. Kolonu mám viz: http://stroje.bazos.cz/inzerat/52074106/Destilacni-pristroj-50L-dvouplast-el4-kW-termoregulace-MED.php
Vařák je jiný než na obrázku (nerez dvouplášť, 100 l). Kolona má pr. 8 cm, výška náplně je 60 cm nerez vlny, vespod smotek měděných vláken (katalyzátor). Ohřev elektro max 6 kW, přepínání po 2 kW. Nahřívám na 6 kW, zbytek destilace jedu na 4 kW. V hlavě kolony mám čidlo teploměru PID regulátoru pomocí kterého nastavuji požadovanou teplotu.
Čím mám odstranit výše uvedené problémy (málo ovoc. chutě, ostrost, pálivost) ? Mám zařízení doplnit plynulou regulací výkonu? Kde dělám ve vedení destilace chybu? Kvasy mám kvalitní, kvašení probíhá pod kvasnými zátkami. Pálím když je zbytkový cukr pod 2.

Dík za vaše odpovědi. R.








Unknown řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Chci se zeptat na ideální teplotu v Deflegmátoru, který je u jednokotlového systému pálenice.
Deflegmátor se ochlazuje vodou. Co jsem se dozvěděl, tak nemá být ani moc teplý ani moc
studený (to je tedy kolik °C?). V rektifikační část kolony je ideální teplota lihových
par 80-85°C


schéma: (2 - deflegmátro, 3 - rektifikační část kolony)
http://www.destila.cz/rozdily-mezi-ppd-a-kpd-pestitelskou-palenici

Děkuji za odpověď
HonzaChci se zeptat na ideální teplotu v Deflegmátoru, který je u jednokotlového systému pálenice.
Deflegmátor se ochlazuje vodou. Co jsem se dozvěděl, tak nemá být ani moc teplý ani moc
studený (to je tedy kolik °C?). V rektifikační část kolony je ideální teplota lihových
par 80-85°C


schéma: (2 - deflegmátro, 3 - rektifikační část kolony)
http://www.destila.cz/rozdily-mezi-ppd-a-kpd-pestitelskou-palenici

Děkuji za odpověď
Honza

Anonymní řekl(a)...

Idealní teplota vody odcházející z Deflegmátoru by měla být tak o 5°C nižší než právě destilovaná složka. V praxi bych to viděl tak na 60 - 70 °C. Stékající "flegma" do kolony nebude tedy tak ochlazeno. Nutno však dostatečně chladit odcházející destilát jímaný mimo aparát, aby nedocházelo ke ztrátám odparem alkoholu.

Anonymní řekl(a)...

Rovnaká

Anonymní řekl(a)...

Rovnaká kolóna ako pán R., rovnaký problém. Pri pálení hrušiek vypadol jednoducho alkohol, po aróme ani náznak. Jablká detto, som nahnevaný, nahnevaný

Anonymní řekl(a)...

Vážení pánové : (2. prosince 2015 15:02, 5. listopadu 2015 10:45 a podobní …)
Rektifikační kolony byly vymyšleny a sestaveny hlavně na to čištění lihu, nikoli na výrobu pálenek. Na ty se používaly dvoukotlové, jednoduché pálenice (zrovna tak jako na výrobu whisky, koňaku, calvádosu …). To až po roce 1980 (u nás dokonce až po roce 1999) se začalo více používat i na pálenky destilačních kolon, ale jen 3 patrových, a ještě s možností vyřazení pater, takže to ovocné aróma do té pálenky „proleze“ !! A každý provozovatel, se se svojí „kolonou“ musí naučit pálit, každá chce něco odlišného, i když je to jen „prkotina“, žádná není úplně stejná !!
Navíc, náplňové kolony, když to přeženete s výškou náplně, dostanete opravdu jen ten „sterilní líh“ a nikoliv pálenku. Umění pálit na náplňové koloně, je dát do souladu výšku náplně a množství zpětného toku s odběrem pálenky (podle toho, co od ní očekáváme …). To se většinou napoprvé nedá naučit, chce to trochu experimentovat.
V laboratoři (… kdysi dávno, to už ani není pravda), se napřed ta kolona musela otestovat, zádrž flegmatu, separační účinnost … a vypočítat tzv. teoretické patro … teprve potom, se mohla správně použít. Tehdy jsme ji používaly hlavně na to „čištění“ nikoliv na výrobu (přípravu) pálenek.
Takže asi jsem vás nepotěšil … ale tohle si opravdu musí každý vyřešit sám, na dálku to opravdu nejde.
Tož mnoho trpělivosti a nějaké to „štěstíčko“ při provozu.

Anonymní řekl(a)...

Hezky a hlavně pravdivě napsáno:-))))
*
Na jednu stranu chápu, že je velmi lákavé vyrobit pálenku jen jednou destilaci, navíc když jsou těch aparátů plné "Aukra", světové Homedistillery apod.
(Ve většině případů jsou to skoro univerzálně nepoužitelné opičárny které hravě nahradí pořádný vařák jen s přestupníkem a chladičem!)
Na druhou stranu, ale nechápu, že se do toho pouští hodně lidí kteří nemají žádné předchozí zkušenosti s jednoduchou destilaci. A to už vůbec nepíšu o nějakém studiu odborných materiálů o kolonách kterých je na netu dost. Že se jen tak nechají nadchnout něčím o čem toho ví pramálo nebo vůbec nic. Že začínají ne od začátku, ale od konce.
Od jednoho komerčního lihovarníka jsem nedávno četl:

"Nechal jsem si na zakázku vyrobit ten nejlepší aparát který existuje. Ale až po dlouholetých zkušenostech. Jako nezkušený řidič bych si také hned nekoupil ten nejdražší Mercedes..."

A hlavně chybí praxe a pochopení širších souvislostí. Teď nemám na mysli zrovna destilaci, ale zavařování, konzervování, výroba moštů, šťáv, sirupů, domácích vín, ciderů a podobných věcí. Už tam začínají ty těžko přenositelné zkušenosti...
*
Ještě k té naplňové, nejsnáze vyrobitelné a nejrozšiřenější koloně:

Je nějaký problém zaexpedimentovat se zpětným tokem, refluxem?
Snížit ho na minimum, případně ho úplně vyřadit nebo ho použít až ke konci destilace jen k "vyždímání" zbytku LIHU z dokapu?
Není!!!!
Ale i tak systém ten nepoužívám, nebo jen velmi omezeně, protože mi v mých místních podmínkách nevyhovuje...
Tímto se taky omlouvám za trochu jednostranný pohled.

Rafael.

Unknown řekl(a)...

Má tedy někdo zkušenosti s pěstitelskou pálenici typu KPD od firmy J.Hradecký.
viz. schéma: http://www.destila.cz/rozdily-mezi-ppd-a-kpd-pestitelskou-palenici

Pokud ano, tak bych se chtěl zeptat, na osvědčenou teplotu deflegmátoru při celém cyklu
pálení. Nebo je to pokaždé specifické podle typu kvasu?

Děkuji Honza

Pavel řekl(a)...

Potrebujem fundovanú radu kde robím chybu, alebo je chyba v kolone?

Anonymní řekl(a)...

Pro Honzu 4. prosince 2015 0:17.
fi J.Hradecký nevyrábí systém KPD (je chráněn průmyslovým vzorem č. PVZ 2005-36193) ale fi Destila. Rozdíl je ve fyzickém provedení !! Fi J.Hradecký vyřazuje jednotlivá patra „zdvihnutím klobouku“ v patře pomocí páky, kdežto fi Destila vyřazuje destilační patro obtokem … Na „funkci aparátu“ to sice nemá vliv (nebo by mít nemělo), ale neměly by se tyto systémy zaměňovat !!
Tento problém má prý úspěšně vyřešený (alespoň podle Ing. Šlosara, který je propaguje) pan Libotovský - Pěstitelská pálenice L+L z Malé Ledské Web:www.palirna.com/, E-mail:palirna.ledska@seznam.cz
Zkuste tento dotaz položit na jeho stránkách… respektive přímo Ing. Šlosarovi na slosar-petr@seznam.cz, jsem docela zvědav, co vám na to odpoví.
pálenkám zdar.

Anonymní řekl(a)...

Není to sice úplně k dotazu, ale snad to někomu něco dá:

http://www.kovodel.cz/ke-stazeni/ostatni-dokumenty/popis_technologie_kolony_8.aspx/

Rafael.

Pavel řekl(a)...

Pracujem s kolonou ako na http://stroje.bazos.cz/inzerat/52074106/Destilacni-pristroj-50L-dvouplast-el4-kW-termoregulace-MED.php
ale 100l náplň 2x4kW.Môj postup: asi 2hod. trvá zohriatie 80 l kvasu na 78 stupňov, vtedy púšťam chladiacu vodu, ktorá vyteká počas celej destilácie studená. Pri cca 80 stupňoch začne tiecť destilát vtedy jednu špirálu uberám na 40-50% výkonu. Destilát začal na 69 stupňov, vypadlo 5litrov posledný mal 64 stupňov. Počas tohto času som uberal na jednej špirále aby som udržal teplotu na cca85-90 stupňov postupne až na nulu. Po tom som destiláciu ukončil, lebo ďalej stúpala teplota a destilát tiekol úplne pomaly. Výsledný produkt: silná pálenka bez ovocnej arómy či jablká alebo hrušky, do sliviek sa bojím pustiť. Kde robím chybu? Som v tomto smere v "plienkach" všeobecná rada zaexperimentovať s refluxom mi nepomôže.

Anonymní řekl(a)...

Osobně bych takovou Opičárnu nechtěl ani zadarmo. A navíc po tom popisu a prezentaci v těch inzerátech!!!
*
Ví někdo, jak se u ní reguluje reflux - zpětný tok?
Já podle těch obrázků a toho psaní tam nevím. Není to z toho patrné a přitom je to velmi důležitá věc a můžu se jen domýšlet...
Taky nevím nač tam je to "zaizolované něco" vlevo nahoře s tím dole umístěným kohoutkem.
Kdyby to bylo otočeno směrem nahoru, bez toho kohoutu a s chlazením, to bych chápal..
(Třeba jsou uvnitř té naplňové kolony nějaké chladicí-kondenzační elementy. Ale nevím proč jejích existenci a možnost řízení refluxu výrobce "tají"...)

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Podělím se s Vámi o svoje zkušenosti. Já mám stejné zařízení jako vy. Potýkám se také s podobným problémem – málo aroma ovoce v pálence. Zařízení jsem vybavil přesným teploměrem (snímám teplotu ve vařáku a v hlavě kolony) a vypínací automatikou a také plynulou regulací příkonu do vařáku.
V poslední době se mi podařilo udělat pár pálenek, kde je aroma už příjemně poznat.
Především jsem snížil příkon do vařáku na minimum a tím prodloužil dobu destilace.
Pálenka je po odvětrání a odležení (min. 3 měsíce) jemná, neškrábe a je v ní jemně cítit aroma ovoce. Bohužel , pokud to porovnám se vzorky pálenek dělaných klasicky na 2D, musím uznat, že v mé pálence je aromatu méně. Při destilaci se pohybuji v těchto teplotních mezích: asi do do 78,6 st.C, úkap. Pak jímám jádro (78,6 až 80 st. C). Potom jímám dokap do 83 st. C. Někdy ho dám k jádru, ale většinou je nepitelný. Uvedená pálenice je principiálně podobný typ jako viz :l http://www.vyroba-palenic.cz/palenice-maloobjemove je tam i popis zařízení a návod k obsluze. R.

Anonymní řekl(a)...

Odpovídám na příspěvek:

"Zdravím Rafaela,
… já tu „kolonu“ v reálu také neviděl a jen podle fotografií a popisu lze usuzovat, že množství refluxu by se dalo ovlivnit průtokem chladicí vody na chladicí prsty (4 ks, celková délka je odhadem cca 33 cm"
*
*

Taky jsem si myslel, jen jsem se tomu zdráhal uvěřit, že ty chladiče budou asi "zapojeny v sérii", za sebou.
Osobně mám rád jednoduchá konstrukční řešení, ale tahle minimalizace je už moc.
Myslím, že ani k výrobě vysokoprocentního ničím nezaromatizovaného lihu nebude ta sestava moc vhodná.

-Jestli ty prsty i když do nich bude příváděná úplně studená voda z hlavního chladiče budou schopny vytvořit dostatečné množství refluxu?
Navíc nastane velká spotřeba chladicí vody a možná i již zde v sekci Chladič popisovaný jev "hafking".
(Řešili jsme to tam kdysi s Pavlem: „cooling shock“ a výsledný efekt potom jako funění, odfukování (huffing, puffing. Např. zde: http://homedistiller.org/forum/viewtopic.php?f=15&t=39190).

-A pokud je budu chtít dočasně vyřadit z provozu budu muset získat z hlavního chladiče horkou vodu.
Samozřejmě na úkor zchlazení vytékajícího destilátu
*
Přijde mi, že ten přístroj je konstruován velmi kompromisně. Že v podstatě bez úprav a bez nepřetržitého dozoru a podivné regulace není vhodný ani k výrobě ušlechtilých pálenek a ani lihu.
Je to něco mezi nedodělkem a polotovarem a produkty z něj budou bez jeho úprav a dodělání, nebo velmi dlouhém učení se s ním, vždy připomínat něco mezi pálenkou a lihem. Je to zkrátka kompromis od kterého se žádné zázraky čekat nedají.
*
A ty kecy o energetické výhodě el. ohřevu oproti plynu nezachrání ani jeho snadná elektronická plynulá regulace. Zní to sice pěkně, ale jednoduše se dá přiškrtit i plynový kohoutek. Nebo přiložit méně dřívek. Nehledě k tomu, že člověk u takové opičárny musí dlouho sedět než si ji trochu ochočí a zkrotí.
Elektřina je nejdražší způsob ohřevu!
Ale zas kde není prostor, komín, jediná použitelná:-((((
*
Omlouvám se za předchozí odstavec úplně od tématu, ale nedalo mi to!!!!
A když už jsem tak mimo a abych nebyl tak negavistický - inzerent napsal svatou pravdu o záměně vody za olej v jeho aparátech. Pěkně tam popsal její následky...

Rafael.

Pavel řekl(a)...

Chyba je teda v aparáte a nie v postupe destilácie? Je pre výrobu kvalitnej pálenky nepoužitelný? Ani po nejakej úprave?

Anonymní řekl(a)...

Za sebe můžu těžko říct když ten aparát znám jen z inzerátů.
Můžu si jen domýšlet a napsat svůj názor.
Třeba se ozve nějaký majitel toho přistroje a napíše praktické zkušenosti s ním.
Rafael.

Anonymní řekl(a)...

No opravdu jen teoreticky,
... vyndal bych z kolony "Antikorovou vlnu" a ponechal tam jen tu náplň z mědi.
Dále bych rozpojil hadičky vedoucí do/od chladiče a "chladicích prstů". Ty bych chladil ze samostatného regulovatelného přívodu. Rozdvojka chladicí voda se dvěma regulačními kohouty a se samostatným napojením 1) na chladič, 2) chladicí prsty, odpad obou někam svést... (sud, odpad ...).
A potom znovu odzkoušet destilaci ... problémem je ten odkalovač !! nevím, co máte od "výrobce" za manuál k tomuto přístroji, ale chce si to pořádně odzkoušet.
To asi je prozatím vše.

Tom řekl(a)...

Aby majitelé podobných zařízení nepropadali zoufalství – však lze aparát použít i pro klasické ale efektivní 2D pálení. Ideálně asi rozdělením chladících okruhů na dva, ten, co vytváří reflux a ten, co kondenzuje přestupivší páry. První destilace proběhne pěkně bez refluxu, k jejímu konci lze reflux spustit, aby se dalo dostat více lihu a méně přiboudliny do lutru. Při rektifikaci lutru pak lze postupovat podobně a opět využít řízení refluxu pro udržení přestupujících par na požadované teplotě. Tam, kde páry přecházejí k druhému chladiči je ale dobré mít teploměr, pokud tam není, nezbývá než provrtat průchodku.

Jinak já nic nemám proti elektrickému ohřevu (jde-li o rozumné objemy), lze jím perfektně a replikovatelně (hodí se měřič příkonu) řídit celý průběh bez neustálé kontroly.

Takže suma sumárum, taková zařízení lze jistě použít pro výrobu kvalitní pálenky, pokud dobře zvládneme regulaci refluxu :-)

Tom řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Zdarvím všechny, přidávám myslím docela pěkné video (bohužel není v češtině), ale i tak lze z něj takřka všechno pochopit.
https://www.youtube.com/watch?v=-jgVY5ixaGs

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.

Dne 7.12.2015 jsem psal o svých zkušenostech s polskou kolonou nabízenou na http://stroje.bazos.cz/inzerat/52074106/Destilacni-pristroj-50L-dvouplast-el4-kW-termoregulace-MED.php
Podařilo se mi na ní vypálit jemnou chutnou pálenku, ale množstvím ovocného aroma v pálence bych to spíš nazval ovocnou vodkou (dělal jsem jablka, hrušky a švestky).
Mým cílem je vyrábět ovocné, aromatické pálenky. Protože jsem si před časem kupoval od poláků kolonu AABRATEK (stejný princip a podobná konstrukce jakou má zde MAX), kterou jsem chtěl využívat na výrobu lihu na likéry a použil ji snad jen třikrát, rozhodl jsem ji upravit a použít na ovocné kvasy. Výšku jsem upravil na 60 cm. Jako náplň jsem nechal nerezovou vlnu a měděné drátěnky (používají se na čištění hrotů páječek). Výsledek mne velmi mile překvapil. Pálenka je jemná a aromatická. Takže teď jsem spokojen. Při porovnání s výrobky komerčních pálenek a dalších patří mé výtvory mezi nejchutnější. S výrobky udělanými na koloně z Bazoše se to co se aroma týče nedá srovnat.

Jinak ta polská kolona AABRATEK je tady: http://allegro.pl/destylator-aabratek-dwa-porty-katalizator-i5936098438.html

Dle mého názoru je její konstrukce velmi jednoduchá a dá se amatersky bez problemu vyrobit.
S pozdravem R.


Anonymní řekl(a)...

Nie celkom som Ti rozumel:mám poľskú kolonu z Bazoša 2-plášť 2*4kW a pálenka nestojí za nič je bez ovocnej arómy. Ako si ju prerobil, veď v tejto polskej je originál nerez vlna aj medená drátenka.
Pavel

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Aroma pálenky je opravdu málo, ale třeba meruňky ty byly dost voňavé. Ale jak jsem uvedl, nedá se to s kolonou AABRATEK (obdoba kolony MAX) co se aromatu týká srovnat.
Jinak konstrukce kolony (té tvojí) je stejná. Já jsem tam neměl měď, tak jsem odebral část nerez. vlny a dospod místo ní nacpal měděný smotek opletení kabelu (anebo drátěnku). Udělal jsem si elektronickou regulaci.Ta reguluje 0 - 2 kW(jedna spirála), druhá spirála je bez regulace. Čidlo teploměru (HLAVA) je tam kde je původní teploměr. Druhé čidlo(VARAK) mám zasunuté za zateplením svislé trubky, kousek nad vařákem.Čidla přepínám páčkovým přepínačem na krabici s regulací. Postup destilace je asi stejný, tak jen stručně - 1. Zapnu ohřev na plno, 2. přepnu čidlo do polohy VARAK a na regulaci nastavim 60 st.C. Po nahřátí ( 1 - 2 hod) pustim opatrne vodu a prepnu na HLAVA. Regulaci vykonu nastavim na cca 1 kW. Regulaci (hlidani teploty) nastavim na 77 st.c. Po asi 2 hod. odberu ukapu vymením jímací nádobu na destilát, nastavím 81 st.c a muzu zvýšit příkon do vařáku na asi 1,5 kW.Ted jímám po asi 1 dcl do skleniček. Odeberu cca 5 skleniček, které posoudím další den. Pak začínám do nové nádoby jímat jádro. Az to vypíná (při 81 st.C) zkouším zvýšením průtoku kotel vyždímat. Návod není universální, chce si každé zařízení omakat. V prizpevku z 20.12.15 je link na video, které je v podstatě návodem na obsluhu. Já sám nejsem žádný velký odborník v této oblasti. Učím se metodou pokus - omyl a také z přízpěvků zkušenějších na tomto fóru.
s pozdravem R.


PS. Necháš hotovou pálenku odležet? Alespoň 3 měsíce.

Anonymní řekl(a)...

Pěkný večer,
ted jsem se znovu utvrdil (při koštu jabkovice z profi dvoukotlové pálenice), že nejen má kolona dělá doslova zázraky v porovnání s produkty vycházejícími s profi pěstitel. pálenic. Obecně jsou produkty pálení v pěstitel. pálenicích z dvoukotlové technologie dosti často jednoznačně negativně poznamenané různými pachutěmi, at už pocházejícími z průměrného či špatnějšího kvasu či špatného oddělení frakcí. To se na mé či podobné koloně zkrátka nestane, když je obsloužena alespon průměrně technologicky. Po delší praxi vychází chutově jako opakovaně nejlepší suveréně třešnovice, zřejmě je to dané množstvím pecek k poměru dužniny a jednorázovou sklizní přezrálých třešní. Poté následuje merunkovice, zde je prioritní maximální přezrálost VŠECH meruněk, ideálně sbírat jen merunky již přezrálostí spadlé na zem, což je v zahrádkářské malopěstitelské praxi utopie, při potřebě naplnit jednorázově alespon 50L sud (nestačí do sudu dávat utržené jen měké merunky pro maximální zisk chuti) Jako slabší se jeví švestkovice, málo kvalitní chuti, když je jí více nese známky výševroucích látek, sběr plodů obdobně jako u meruněk. Jemnou vele jemnou pálenku lze vyrobit z průměrného a slabého až vadného kvasu z jablek, samozřejmě s neznatelnou stopou chuti jablek.
Jako nejslabší vlastnost mé kolony bych označil délku rektifiakce várky, která se při víceprocetních kvasech prodlužuje na 12 a více hodin, při hodně tekutém kvasu a plném kotli, ale výtěžnost bude i o až 30% vyšší než u dvojkotlové technologie. Průměrný výtok středu frakce průměrného a výšeprocentního kvasu je od 0,7-1L za hodinu při cca 85-94% alk.
Max

Chárly řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Zdravim Maxi.
S tou jablkovici mate pravdu. Ja jsem ji zacal delat az v puli ledna. Jsem velmi prekvapen kvalitou. I když jedu do 84 - 85 st.C a občas ke konci to skoci k 90 st. C tak po alespoň tydennim odvetrani je to velmi pitelne. Jsem samozrejme zvedav jak bude chutnat po 3 a 6 mesicich. Doufam ze bude ještě lepsi. Dle vasich zkusennosti snad ano. Na jaře budeme s kamošema porovnávat vzorky. A to především ty co mají z pěstitelských pálenic. Budou tam vzorky z klasických dvoukotl. palenic i z jedne palenice kde pouzivaji novou kolonu. Tak se uvidi. Kdyby to po odlezeni "vyhraly" vzorky z klasiky,i tak jsem s kvalitou sve palenky spokojen. A o to jde především.
Mě trva jedna napln 45 l kvasu asi 7 hodin. Jak jsem uvedl, kolonu jsem zkratil. Jinak jsem vychazel z Vasich rad a rad ostatních ucastniku s obdobnymi aparaturami. Uz se tesim na tresne. Loni (se starym zarizenim) to nebyla zadna hitparáda. At se dari. S pozdravem R.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím R.,
jaký máte venkovní průměr hlavní trubky kolony a sílu stěny trubky? Tento průměr totiž má rozhodující vliv na rychlost kolony. Přepaluji většinou po zkušenostech do 82C, s výskočky (bohužel, ale kdo by vydržel kolonu nepřetržitě sledovat hodiny, regulace není 100% automatická) ke konci až k 85C, ale tam je při delším vedení nebezpečí již chutově v celém konečném objemu pálenky - ocasu. Obecně kolona = se jemná pálenka, moje kolona dokáže velmi jemnou pálenku, pro neznalé jemné pálenky se jeví jako málo procentní než ve skutečnosti je. Zjistil jsem, že už nedokážu pít drsné pálenky z pěstitelský pálenic (dvoukotlových většinou), což je dnes asi někde i na Moravě většina pálenek. Dokážu v nich totiž identifikovat i málo znatelnou pachut, natož klasickou drsnost a trpkost či co, pachut i nepatrnou sebekriticky občas cítím i u své některé várky pálenky...je ale i pravda že jsem párkrát pil cizí vynikající pálenky z pěstitelské pálenice dvoukotlové a to excelentní třešnovice a merunkovici jako merunkový med...
Max

Anonymní řekl(a)...

Předem se omlouvám za narušení plodné diskuze a za příspěvek trochu od tématu.
*
Dvoukotlové pálenice - teda 1 + 2D, myslím mají velký problém při destilaci menšího množství kvasu a hlavně pak lutru. Není tam moc prostoru a ani času pro důkladné oddělení frakcí.
A to ani při pečlivé vedení destilace v domácích podmínkách.
V oficiálních pálenicích navíc k tomu nastupují další nepříznivé faktorky jako např. rychlost, malá sanitace, konstrukce kontrolních měřidel, malá možnost degustace, nemožnost vratit některé frakce zpět do vařáku apod.
Takže výtěžnost je daleko nižší a kvalita horší.
*
Ale při HG výrobě ve větším množství jsou tyto nepříznivé, výše popsané vlivy eliminovány...
*
Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím pánové.
Na koloně mám použitou nerezovou trubku o venkovním průměru 60 mm. Tloušťka materiálu je 2 mm. Zkusím jednu várku švesek udělat do 82 st. C jak doporučujete. Po odvětrání porovnám s pálenkou taženou do 85 st. C jek jsem to dělal naposled. Rychlost odběru mám tak do 1 l za hodinu. Pokud jsem zvýšil odběr moc, tak mi teplota velmi rychle vyběhla na nastavené maximum a já musel znovu uvézt kolonu do rovnováhy. Takže nespěchám, dělám to pro sebe a přátele, Ještě bych chtěl vyzkoušet jako náplň keramické kroužky (mám koupeny ty do akvarijních filtrů). Zatím používám tu nerezovou vlnu a měděn oplety. Je to velmi lehké a jednoduché na údržbu. Jediné co by mě mohlo donutit k výměmě vlny za kroužky je ještě více aroma. Ale zatím to nechám tak. Pěknou sobotu R.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer R.,
každá kolona se může a většinou chová trochu jinak, je tu mnoho proměných v konstrukci kolony, kotle, chlazení a vůbec principu řízení kolony, které jsou v zásadě tři - řízení kapalinou tj. přímo refluxem, pak řízení chlazením- tj. ty různé "prsty" a chladiče přímo v těle kolony a třetí je odběrem páry z kolony a pak různé vzájemné kombince těchto tří.
Takže je možné, že Vám bude chutově vyhovovat jiná teplota v hlavě kolony. Výtok kolony máte tak do 20% vyšší než já nejvíce, trubku kolony má o světlosti 50mm a vy 56mm...
Keramické kroužky použijte české steatit, vyrábí se tuším v západních čechách jako elektroizolační do vysokých teplot. Obecně pro šířku kotle, trubky kolony a pak náplnových kroužků platí jednoduchá rozměrová poučka: 100:10:1, tj. kotel 50cm : trubka 5cm a kroužek 0,5cm. Pro rychlejší časový průběh celé rektifikace je žádoucí zvolit tak o 30% širší trubku kolony než mám já a poměrově i zvětšit kroužky náplně.
Jaký používáte přesně regulační výtokový ventil destiátu- refluxu? Jehlový? Pokud tedy řítíte kolonu odběrem destilátu-refluxu... Nebo používáte jehlový ventil na přesnou regulaci chladící vody?
Max

Anonymní řekl(a)...

Zdravm Maxi.
Kolonu mám: kolona AABRATEK : http://allegro.pl/destylator-aabratek-dwa-porty-katalizator-i5936098438.html je řízena kapalinou a je velmi podobná té Vaší. Na fotce je vidět i jehlový ventil. Jediný rozdíl našich kolon je, že moje kolona je nahoře zahnuta, čímž se snížila její celková výška.
Mám i kolonu s tzv. studenými prsty, ale ta je schopna vyrobit méně aromatickou i když jemnou pálenku. Protože je vyrobena z nerez trubky o pruměru 80 mm tak ji výhledové překopu na systém řízení refluxem. A do ní bych koupil ty elektro izol. kroužky. Jen tak pro zajímavost, primární chladič jsem si už vyrobil. A to z vlnovcové nerezové trubky, která se používá k připojení různých otopných vodních systémů. Je s ní jednoduchá práce. Vařák mám 50 l z KEG a 130 l nerez, oba dvoupláště, elektro. Tak nějak se s tím bavím ....
R.

Anonymní řekl(a)...

Ano, tj. dobrý nápad s tím nerez vlnocem na chladič.
Ten jehlový ventil pšonci dali ten nejlevnější pneumatický
,používá se na regulaci vzduchových pístů/pneu elmag. ventilů. Při pohledu na tu kolonu se šikmou horní částí, je téměř jasné(pokud nemá uvnitř jakýsi trychtýř co směřuje tok do středu náplně kolony)tak reflux stéká nevhodně po stěně trubky a ne do náplně kolony a tak nedochází k optimálnímu přepalování uvnitř kolony, z toho samého důvodu se taktéž hlavní trubka kolony izoluje proti ochlazování, jinak na jejich stěnách dochází k částečnému ochlazování refluxu a ztékání bez přepalování. Prodejci na Aukru i jinde těchto různých aparátů od pšonků velmi zábavně tvrdí, že izolace trubky náplnové kolony je naopak nežádoucí či jednou tvrdí že k náplni dvojpláště kotle není vhodná voda a podruhé zase že je nevhodný olej ... )) ))
Max

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Ventil není nic moc. Pokud máte nějakou rozumnou alternativu, sem s ní. poláci něco nabízí ale bude tam asi neúměrné poštovné.
Na konci šikmé části ve které je chladič je přepážka, kde se vytváří reflux (jezírko). Ze dna jezírka jde odběr destilátu. Ve středu přepážky je navařena trubička o pruměru cca 8 mm která je ohnuta tak, aby reflux stékal přesně do středu náplně kolony. Kolonu jsem koupil nezateplenou až pak jsem ji zateplil.
Náplně vařáků - dvouplášťů používám vodu. Vše mám dlouhodobě vyzkoušeno a je to OK. Jen jsem je vybavil přetlakovým ventilem 0.4 baru a také manomery se zabudovanými teploměry (v praxi se ukázalo, že to nemusí být). R.

Anonymní řekl(a)...

Zdravíčko R.,
na ebay.com je a hlavně bylo dosti malých a levných jehlových ventilů na vodu apod., bohužel zde v minulosti někdo zveřejnil odkaz na ty nejlevnější nikl/bronzové a obchodník na ebay v rekaci na asi zvýšený zájem JEN o ty nejlevnější ventily s free poštovným do CZ, zablokoval možnost dopravy do česka úplně. Ale jsou tam pořád relativně na poměry česka levné nerez jehlové ventily do teploty až 150-200C vody apod. Nekupovat na CO2.
Max

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
myslím si, že pro mne bude vyhovovat dvojkotlová pálenice. V okolí jsou oficielní pálenice jednokotlové a všichni říkaj, že nic moc. Destilát nemá aroma. Ty kolony z Polska asi nic moc a chladič uvnitř co jsem vyčetl tak mají z rurky 8 sice nerez kvasoodporna, ale z vlnovce a to nevím jestli tomu destilát neškodí, na vodu asi OK, ovšem na kořalku tomu nevěřím. Jinak do jaké výšky je nutno vložit měděné věci jako katalyzator? Vám to asi funguje a přeji Vám to. Nemám tolik trpělivosti proto mám vyhlédnutou klasickou ofic dvojkotlovou pálenici, kde mají měděné kotle s míchadlem. Vám přeji ať se daří a nic proti

Anonymní řekl(a)...

Pro MAX:
Zdravím. Tak jsem si pořídíl ventil (http://www.stasto.cz/catalogue.aspx?parent=cc632aca-99b6-4708-9bb4-0720fcc4e7e8&detail=f2294d60-d1c2-4b17-8aec-75bd99929a59), ale namontuji ho až po vyrobení redukcí. Také jsem jako náplň kolony vyměnil nerezovou vlnu za keramické kroužky o průměru asi 5 mm. Zdá se mi, že oproti nerezové vlně je v pálence (švestky) více aroma. Možná to bude i tím, že jsem si "dovolil" jet až do teploty 90 st. C v hlavě kolony. Posoudím to ale až po odvětrání. Mám ale tento problém. Po odebrání předkapu (asi do 78 ct. C, vyteklo cca 0,6 l) jsem uzavřel výstupní ventil odběru destilátu. Kolona se ustálila na cca 74 st. C. Pomalu jsem pootevřel ventil tak, aby vytékalo v průměru 0,7 l za hodinu (dle Vaší zkušennosti)a začal odebírat do sklenic po cca 1 dcl. Po odběru 5 dcl byla teplota stále na 75,5 st. C. a šla velmi pomalu nahoru. Když jsem provedl ochutnání naředěného destilátu, byl sice bez vůně a chuti po švestkách, ale čistý, bez pachuti a zápachu. Začal jsem proto odebírat jádro. Jel jsem až do 90 st.C. Výtěžnost se mi zdá nižší. Když jsem na zkoušku nalil do vařáku naředěnou nepovedenou pálenku ke 3 D, chovala se kolona co se teplot týká stejně (dlouho držela na 75,5 st. C.). Čím to může být? Svislou trubku jsem plnil tak, že jsem do ní napřed zatlačil měděnou drátěnku, pak nasypal 60 cm kroužků a zespod zatěsnil opět měděnou drátěnkou. Před tím se kolona chovala co se teplot týká jako ta Vaše. Nemám ubrat část kroužků ? Díky za radu. R.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím R.,
já koupil nerez jehlový ventil za polovic i s poštovným, ale jsou tam i menší mosazné s free poštovným. http://www.ebay.com/itm/140878143584
Pokles teploty nedává logický smysl, měří vám špatně zřejmě digi teploměr- rozkalibrovaný, běžná věc i u dražších digi teploměrů, natož levných.
Max

Chárly řekl(a)...

Dobrý den
mám vnitřní průměr válce 59mm, po přečtení všech diskuzí mi vychází, že mám dát Raschigovy kroužky 6x6 mm, ale když se na ně dívám, tak se mi to zdá hrozně malé.Mám obavy, aby ta pára vůbec prošla. Neměl bych dát raději 8x8mm? Díky za radu.Chárly

Anonymní řekl(a)...

Z podstaty věci je nutné aby se stékající flegma na co největší ploše stýkalo s nahoru stoupajícímí párami.

Proto je nutné jeho co největší rozprostření po celém průměru deflegmátoru a taky zabránění jeho rychlému stečení.
(Proto je třeba taky vnější plášť důkladně zaizolovat).
Proto by měla být velikost-zrnitost náplně co nejmenší - mít velkou plochu.
*
Prakticky bych, ale uvažoval o hmotnosti a snadné manipulaci s tím deflegmátorem.
Je třeba najít nějaký rozumný kompromis. Potěžkat si tu výplň a hlavně zkusit si ji ústy profouknout.
*
Ale berte to jen jako můj názor protože tento způsob destilace nepreferuji, jen jsem s ním kdysi laboroval...

Rafael.

Chárly řekl(a)...

Dík za odpověď
mám vše komplet rozebiratelné, část na kroužky je samostatná 70cm trubka, tak, že s váhou by problém být neměl.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny paliče a vyznavače dobré pálenky.
Mám klasickou 2D.vařák,přestupník a rovný chladič (1m dlouhý liebing-10x trubka 20x1mm.) kompletně v nerez provedení. Chtěl bych si vyrobit deflegmátor tohoto provedení-600mm trubka světlost 76x2mm,náplň skleněné korálky průměr 12mm nebo místo korálků 10x nerez sítko(viděl sem to někde na webu z ruska). Nad trubkou 76x2mm ještě 400mm dlouhá skleněná trubka-uvnitř stočený nerezový had dlouhý 250mm trubyčka 10x1mm 6m dlouhá. Reflux řízený průtokem vody a odvodem par z vařáku. Deflegmátor by měl být v ose vařáku.kolonu mám v plánu pro lepší oddělení úkapu a dokapu a na výrobu lihu na likéry ze špatné a nepitelné pálenky.budou mnou popsané rozměry dostatečné,nebo je třeba ještě něco upravit? Děkuji za radu.budu vděčný za každou připomínku. Ještě chci dodat-vařák je o oběmu 120l.

Anonymní řekl(a)...

Chci se zeptat pana R. jak to z té kolony z prsty teče. Zda nejsou malé průměry trubky přestupníku a chladiče? Znám tu kolonu z obrázků, jestli destilce netrvá dlouho a jestli to stíhá.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Mám kolonu se "studenými prsty" a kolonu AABRATEK. Obě jsou z Polska. Co se týká kolony se studenými prsty tak se mi podařilo udělat celkem jemnou pálenku s velmi malým aroma po daném ovoci. Průměry trubek jsou OK. Používám ji s vařáky 130 l a 50 l.Rychlost odběru je 1 až 2 l za hodinu. Hlavně co nejpomaleji, nespěchat. V současné době ji nepoužívám, mám rád pálenku s větším obsahem ovocného aromatu. Budu na ní ale dělat přestavbu dle zde uvedených rad na možnost pálit jak klasicky (dvoukotlově) tak jednokotlově s regulací prim. chladiče (prsty). Úprava spočívá v přepojení hadiček s chladící vodou a doplněním regulací průtoku vody.
Do budoucna s ní ale počítám pouze na dvoukotlové pálení (2D).
Kolonu AABRATEK jsem koupil za poloviční cenu než "studené prsty". Po jejím odskoušení a doplnění o sekundární chladič, kvalitní jehlový ventil a elektronickou regulaci jsem s ní spokojen. Je to v podstatě shodné s kolonou co má MAX. Ta je už někde jinde (větší aroma, jemná pálenka) nedá se to s "prsty" srovnat. Rychlost odběru destilátu je u AABRATEK v rozmezí 1 až 1,7 l za hodinu. Snad jsem to alespoň trochu popsal. Pokud jste ji (studené prsty) ještě nekoupil, tak ji nekupujte.

Včera jsem s kámošem vyměnil litr švestkové pálenky. On ji dělal v ofiko palírně na 2D, já na své koloně. I když ta jeho je přes 2 měsíce stará a moje 3 týdny, on tam má pachutě. Ta má je jemná a chutná. Ale samozřejmě se ta jeho může po více měsících podstatně zlepšit. Takže sto lidí, sto chutí. Pěkný večer R.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za odpověď. Jen mne to zajímalo. Já už si mohu destilátem jen mazat kolena a Vám ať se daří.

Anonymní řekl(a)...

Stačila by na deflegmator trubka průměr 28? Jednalo by se o klasickou dvojitou destilaci, nahradila by klobouk. Dík

Anonymní řekl(a)...

28cm nebo 28mm?
A co si od toho slibujete?
*
Ten klobouk, hlavní jeho účel je zabránění přeběhnutí pěny z vařáku dál.
Jeho deflegmační účinek, pokud není chlazen anebo není abnormálně vysoký, je zanedbatelný.
*
Jinak i u 2D je každá "nástavba" ať už chlazená vodou nebo vzduchem díky níž se výševroucí páry srážejí a vracejí zpět do vařáku svým způsobem přínosná.
Destilační poměry, lihovitost destilátu a oddělování frakcí. Díky tomu zpětnému toku odcházejí do chladiče bohatší, lihovitější páry....
*
Ale těžko radit a paušalizovat. Je třeba si to prakticky vyzkoušet. Podle teplot ve vařáku, nad tím "deflegmátorem" a lihovitosti na výtoku z vařáku v porovnání se stavem když je použit jen přestupník přip. katalyzátor.
Případně si srovnat ty údaje se ZÁKLADNÍ DESTILAČNÍ TABULKOU jestli to má vůbec nějaký smysl...
*
Co se týká senzorických údajů - chuti - ty jsou u takových údajů, postupů, většinou dost přenositelné k výše uvedenému - k lihovitosti a teplotě změřené před vstupem do chladiče u těch jednoduchých nástaveb.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Díky za odpověď, myslel jsem 28 mm vysoká tak do 50 cm, na druhou destilaci vložit měděnou náplň, opravdu se, to musí vyzkoušet jinak díky za radu

Anonymní řekl(a)...

Jediná smysluplná náplň deflegmátoru (kolony) jsou měděné kroužky, spirálky, vata a pod. Důvod je jednoduchý: ethylalkohol ve styku s kyslíkem oxiduje na acetaldehyd (škrábání v krku). Čistá měď ho redukuje zpět na ethylalkohol.

Měděná náplň časem zčerná, musí se redukovat za horka vodíkem (!!!) nebo vyprat ve zředěné kyselině solné.

Anonymní řekl(a)...

To je velmi zajímavý názor. Můžete prosím uvést jak jste k němu přišel?
Kde jste to vyčetl?
*
Jestli se to rozšíří tak...., nedovedu si představit ty následky....

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Je sice pravda, že k přípravě acetldehydu v laboratorních podmínkách se nabízí (dle Viki - https://cs.wikipedia.org/wiki/Acetaldehyd) i reakce alkoholu s kyslíkem, nebo s oxidem měďnatým (CuO), ale to by muselo být toho O2 dost velký přebytek.
2 C2H5OH + O2 → 2 CH3CHO + 2 H2O
C2H5OH + CuO → CH3CHO + Cu + H2O
Organické reakce neprobíhají úplně tak, jak bychom si přáli, a už vůbec ne při převládající jiné fyzikální operaci, i když nemohu zaručit, že stopy této reakce by mohly proběhnout. Problémem je, že ten acetaldehyd již i v tom ovoci může být obsažen a do kvasu se nám sám uvolní při samotném kvašení !!
A že by nám proběhla, ta druhá rovnice, v opačném směru (a při destilaci) je též na diskuzi. Samotná měď se v destilačních přístrojích používá hlavně na vázání síry, která může být v kvasových produktech obsažena a při destilaci přechází jako páchnoucí merkaptany (místo -OH skupiny se navážou -SH).
S tou regenerací katalyzátoru máte sice pravdu, ale dosud jsem se nesetkal s tou vaší metodou redukce za horka vodíkem (i když nemohu říci, že by to nešlo …), to vyprání ve zředěné HCl je již běžné …
To je asi tak vše, co k vašemu příspěvku ze dne 18. srpna 2016 - 14:32 mohu dodat.
Pálenkám zdar.

Anonymní řekl(a)...

Dobry den chtel bych se Vas touto cestou zeptat co si myslite o produktu z číny viz odkaz https://m.aliexpress.com/item/32342287164.html dekuji

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
asi není důvod proč by to nemělo být funkční.
Mám v plánu něco podobného ale celé v mědi, jen
si dost dobře nedokážu představit jak přesvědčujete
celníky o tom, že milujete destilovanou vodu a chcete
si ji vyrábět sám, k ceně by se mělo připočíst DPH a
pravděpodobně i clo.
Kupoval jsem na Aliexpresu fotografický blesk, přičetli
mi DPH, a výsledná cena byla o cca 700,- Kč nižší než kdybych
koupil u dovozce v ČR, kde bych měl 2 roky záruku, takto jsem
měl pouze rok a v Číně :o)))
Petan

Anonymní řekl(a)...

Koukal jsem a dá se to poskladat po dílech a nechat zaslat po jednotlivích dílech vyjde to cca o 250kč víc, poštovné je zdarma. Po dohodě vám do faktury dají cenu jakou chcete do 25 Euro se neplatí clo ani DPH. Ještě by mě zajímalo jestli se kolona musí taky něčím vyplnit jako keramikou atd.

Anonymní řekl(a)...

Výrobek z Číny by mohla být kloboučková kolona sestavená z několika pater. Deflegmátor k naplnění to určitě není.
Václav

Anonymní řekl(a)...

Zdravím pánové,
na Youtube se dají najít podobné kolony
např. https://www.youtube.com/watch?v=ml_QahSo3L4
Je to bez náplně.
Petan

Anonymní řekl(a)...

Jsou to kloboučková patra. Náplňová kolona to určitě není.
A deflegmátor bývá umístěn nad nimi. A vypadá to, že tam i je.
Přijde mi to jako zmenšená kopie systému nejpouživanějších lihovarnických aparátů.
Viz. např. co mně teď napadlo:
http://www.a-holstein.de/index.php?id=159
(Ale ta Ali... stránka se mi blbě zobrazuje, tak jsem si tam moc nepočetl).

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
pro Rafaela
http://www.aliexpress.com/item/Home-Alcohol-Distiller-3-stainless-column-4-copper-bubble-plates/32342287164.html
Petan

Anonymní řekl(a)...

Tedy dom neboli klobouk není deflegmátor jestli jsem to dobře pochopil a ani nemusí být.

Anonymní řekl(a)...

Klobouk neboli dom být nemusí.
Ale dost výrazným způsobem snižuje přeběhnutí pěny z vařáku při 1D čimž zvyšuje jeho užitný objem.
-Dá se v případě potřeby ochladit a pěnění částečně elimiovat.
-Nebo omezuje odnášení kapek vroucí kapaliny dál nahoru.
-Dále je prospěšný tím, že se pod ním mohou hromadit páry čimž nedochází k jejích rychlému odcházení.

Ale jinak je jeho deflegmační účinek zanedbatelný.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím
mám podobný aparát, jak je popsán v úvodní části.Příklad: pokud bude teplota par při vstupu do chladiče č.1 80°C , kolik by přibližně měla mít po zchlazení pří vstupu do chladiče č.2. děkiji
Charly

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všichni
Měří někdo teplotu par v kotli před vstupem do deflegmátoru, nebo na tom nezáleží a důležitá je až v hlavě kolony.
Děkuji
Pavel

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
Já osobně první teplotu kterou hlídám je teplota v deflegmátoru těsně nad vařákem. Jak teplota začne prudce stoupat, stahuji hořák na min.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
dokončuji stavbu zařízení a měl bych dotaz. Trochu bojuji s místem (výškou místnosti) a tak bych potřeboval ověřit, zda by byl zásadní problém, kdyby měl primární chladič nad deflagmátorem určitý sklon řekněme 45°směrem nahoru a nebyl by svislý, deflagmátor je potom samozřejmě svisle vzhůru.

Další otázka je, kde měřit teplotu předpokládám že je lepší měřit teplotu až za primárním chladičem, tedy to co mi půjde do hlavního chladiče, má však nějaký zásadní smysl měřit teplotu před chladičem tedy těsně nad deflagmátorem?

Díky za názory
Jakub

Anonymní řekl(a)...

Tedy po pořádku: primární chladič nad deflegmátorem, může být jak svislý, tak v určitém úhlu nebo i vodorovný, záleží také na typu chladiče … na netu jsou záběry na „zařízení“ které mají takto chladič připojen.

K druhému dotazu: měřená teplota nad deflegmátorem, před prvním chladičem, je důležitá z toho důvodu, že měříte teplotu právě odcházející frakce, kterou budete následně jímat (odebírat). Proto by měla být měřena.

Anonymní řekl(a)...

Nejsem si jistý, jakým způsobem sem umístit obrázek, který je pro názornost přeci jen lepší, tak zkusím přes odkaz, doufám, že se na něj dostanete.

Mám možná ne zcela tradiční řešení. Na deflagmátor (tmavě červená) navazuje krátký chladič dle liebiga (ten bych rád umístil šikmo a ne přímo svisle, abych ušetřil místo. Místo kde měřím teplotu odcházející frakce bych tedy spíše viděl až za primární chladič, protože pokud bych měřil ještě před ním, tak měřím teplotu par vstupujících do tohoto chladiče, kde dojde k částečnému ochlazení. Na obrázku jsou dvě vytipovaná místa pro měření teploty vyznačeny červeným a černým kruhem, logické mi přijde umístit teploměr do černého kruhu tedy těsně za první chladič do přestupní trubky.

Obrázek zde

krátký popis:
černá vařák
červená deflagmátor
zelená primární chladič
modrá přestupní trubka
žlutá hlavní chladič.

P.s. pokud se na obrázek nedostanete, pokusím se ho umístit jinam a omlouvám se za "dětské" zpracování, ale na popis principu bude snad malování stačit
Jakub

Anonymní řekl(a)...

Já mám primární liebig chladič pod úhlem přibližně 30°k deflegmátoru,na konci tohoto chladiče svisle dolu odbočku na které je zavěšen sekundární liebig chladič opět šikmo kvůli úspoře výšky, teploměr mám v korkové zátce místě přechodu par z primárního do sekundárního chladiče. Žádnou přestupní trubku nemám, je tam zbytečná.Všechny spoje polokulovým šroubovacím spojením co používá systém Kovoděl Janča Uherský Brod.Chladiče mám zavěšeny na kozích řetízcích od stropu.

Václav

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den
postavil jsem si zařízení a pří pročítání tohoto blogu jsem natrefil v sekci fotky z praxe Nákres DEF+CHL1..., že mám téměř shodný deflagmátor s chladičem, jen tam nemám tu šroubovici. Dotaz zní: je tam ta šroubovice nutná nebo to uchladím vodou a jestli je tak z nákresu není patrné jestli šroubovice musí doléhat na stěnu chladiče, nebo tam má být mezera.
Díky za radu.
MK

Anonymní řekl(a)...

Zdravim paličov, spolu zo susedom sme vyrobili z medeneho kotlika malu 25 litr. paleničku podobnu ako tu na zaciatku strany len prvy chladic ma 20cm a je priebežný (t.j. nie je tam jazierko ale časť pár ide do koncoveho chladiča) nás problem je ze počas celej destilacie kvapka 92%, čiže palenka je moc alkoholová a má menej vône. Ku koncu má stale 92% ale už tam citiť dokap. Napln deflag. sme skusili zmenšiť o polovicu ale stale kvapka 92%. Vyška deflag. je 80cm + 40cm do chladiča č.1. Pomôže skratenie deflag. o 20-30cm aby sa klesla alkoholovitosť ? Michal.

Anonymní řekl(a)...

hodně chladíte na chladiči č.1 ... zvyšte v něm teplotu menším průtokem vody!
Co jste použil jako náplň deflegmátoru?

Anonymní řekl(a)...

Chladime minimalne, voda ide do chladiča č.2 a tepla voda potom do kratkeho chladiča z ktoreho len pomaly kvapka ako destilat ( cca 5 litrov za 12 hodin.) Skusime to ešte spomaliť. Náplň prevarene keram.kružky do aqua filtrov na druhy pokus sklenne črepiny vysledok rovnaky.Michal.

Anonymní řekl(a)...

Voda s chladica 5l za 12h? Pri takom prietoku nemoze vsetko skondenzovat. Preco ste to zapojili za sebou? Druhy chladic potrebuje vacsi prietok.

Anonymní řekl(a)...

Chladiče su spojene pomocou T-čka kde kazdy ma svoj ventil na regulaciu prietoku vody. Hlavny chladic je do 1/3 horuci a ta horuca voda ide do T-čka kde sa na minimum pusti do prveho chladiča aby tam nesla studena voda. Zbytok teplej vody ide do odpadu. Preto cez prvy chladič tecie len minimum vody aby sa pary ochladzovali len slabo a pokračovali do hlavneho chladiča. Michal.

Anonymní řekl(a)...

Izolaciu ste dali? Ak ste skusili dat menej naplne tak skracovanie asi nepomoze. Ked sa prehreje, mal by sa spravat ako klasicky prestupnik.

Anonymní řekl(a)...

Alebo vacsi vykon. Jednoducho treba vyssiu teplotu za chladicom 1.

Anonymní řekl(a)...

Cele zariadenie po prvy chladič je izolovane. O mesiac su narade broskyne a tam by to chcelo viac vône. Ďakujem za rady. Michal.

Anonymní řekl(a)...

zkuste vyřadit chladič č.1 = bez vody ... pokud to nepomůže můžete ubrat náplň v deflegmátoru nebo přerušit(ucpat)spodní spojení mezi chladičem č.1 a deflegmátorem(reflux)nebo obojí. Když ani to, tak mě napadá ještě víc zatopit pod kotlem, ale nepřipálit kvas!

Anonymní řekl(a)...

Dik. Skusime o mesiac. Vyšia teplota v kotly dáva do destilatu viac dokapovych latok a chuťove kazi palenku. Tiez sme chceli vyradiť prvy chladič. Pomocou 2 chladičov palime len lutr. Kvas len 1 chladič bez deflag.Michal.

Anonymní řekl(a)...

Dokapove latky su pri vyssej teplote suhlasim. Ale aj vona a chut. Takze prepnut na dokap a vzorkovat, pokial nato nepridete. Inak to bude iba ovocny lieh.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
potřeboval bych poradit od zkušenějších.
Dnes jsem poprvé zkoušel pálit s náplňovým deflegmátorem, dříve jsem používal obyč. 2D pálení.
Mám problém s moc vysokým tlakem ve vařáku, utěsnění těstem absolutně nestíhá.
Deflegmátor mám 8cm v průměru, výška 80cm a plněný drátěnkami. Chladič, používaný k 2D s trubkami 15mm jsem umístil nad kolonu, podobně jako je vyobrazeno na prvním obrázku k článku.
Používám plnou kondenzaci, kdy kondenzát tvoří jezírko v Tčku mezi výstupem chladiče a hlavou deflegmátoru, kde odkapává přepadem reflux. Odebírá se jehlovým ventilem ze dna a pak trubičkou o světlosti 4mm.
Ovšem dosáhnout přepadu se mi nepodařilo, protože při přivření ventilu, nebo zvednutí teploty ve vařáku, mi začne profukovat těstové těsnění. Čím prosím vařák utěsňujete? Je to prádelní měděnec s nerez poklicí, podmazanou těstem a přitaženou svěrkami.
Děkuji předem

Anonymní řekl(a)...

Ještě doplním k výše uvedenému, že deflegmátor jde ústy normálně profouknout, nezdá se tedy, že by měl extra odpor, ovšem pokud je plný kondenzátu, může to být jinak.
Problém je, že když se nevytvoří jezírko v přepadu, tak páry profukují protisměrně přímo kohoutem ven.
Rád bych sem umístil schéma mého "udělátoru", ale nevím, jak bych anonymně vložil obrázek :-(.
Jako další pokus plánuji utěsnit poklici mikroporézním silikonovým profilem a přidat více svěrek.
Díky, Paul

Anonymní řekl(a)...

Mám pocit, že jsem tady, či jinde na internetu zahlédl podobný problém, a dělaly to ty drátěnky. použil bych keramickou výplň.

Anonymní řekl(a)...

Předně náplňový deflegmátor je dost zavádějící výraz - náplňové jsou "většinou" jen kolony.

(Deflegmátor je zařízení kde dochází ke zkapalnění části pár - dle jeho nastavení, a ty pak ztékají dolů do kolony. Buď náplňové, kloboučkové apod. Z toho vyplývá, že deflegmátor většinou, až na malé konstrukční výjimky, je vždy umístěn nahoře - nad kolonou a do ní z něho ztéká flegma, (část zkapalněných pár) které se protiproudně dál provařují).

Bohužel se v praxi tyto pojmy dost zaměňují. Hlavně díky nejrůznějším "vychytávkám" z netu a domácích opičáren typu odkalovačů apod...
*
Proto je dost těžko radit na dálku podle takových popisů.
Bylo by proto lepší poslat fotodokumentaci na známý email deslik@seznam.cz a on ji zveřejní. Třeba v sekci FOTKY Z PRAXE, kde se už může kvalifikovaně diskutovat.
(Anebo dát fotky na nějaké úložiště s odkazem na ně).
*
Ale abych nebyl tak negativní zkusím aspoň na něco odpovědět, nebo dát aspoň námět k přemýšlení.

-těsnění z hladké mouky není vhodné používat ve větším rozsahu. Je to sice výborný a rychle použitelný tmel, ale jen v případě utěsnění nějakých drobných netěsností. Např. v místě kde těsnění nebo hadičky nejdou lépe spojit, v případě drobných havárií aby se nemuselo čekat na vychladnutí kotle, při pokusech apod. Ale jinak ne!!!!

-pokud jde celá aparatura za studena profouknout ústy vidím problém jen v zahlcování a malém průměru armatur k zpětnému toku. Nějaké drátěnky nebo jemnou keramiku bych z toho nevinil.
(Teda pokud nejde o nějakou kolonu kloboučkovou či podobným způsobem "probublávající - tam tlaky skutečně velmi narůstají).

-omlouvám se, ale nerozumím tomuto:

"Problém je, že když se nevytvoří jezírko v přepadu, tak páry profukují protisměrně přímo kohoutem ven."

Jakým kohoutem a kde ven? Profukovat to přece může jen přes hlavní chladič a v něm by něco zkondenzovalo - neužitečný předkap který stejně vždy přes jakoukoli aparaturu přeleze jako první. V čem je problém?

P.S. Ještě bych rád poprosil, aby se každý pod svoje příspěvky nějak, něčím podepsal. Teď třeba nevím, jestli nereaguji na dva různé dotazy...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Může to profukovat refluxní trubičkou, tedy přepadem, pokud není dostatek kondenzátu pro vytvoření sifonu.
Napoví můj neumělý nákres zde
Zkusím ještě vytahat drátěnky a trochu je načechrat, možná jsou moc na husto...
Paul

«Nejstarší ‹Starší   1 – 200 z 229   Novější› Nejnovější»

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: