Deflegmátor

Obyčejná destilace neumožňuje v jednom stupni získat destilát o vysokém obsahu těkavé složky (etanolu). Pokud umístíme nad destilační nádobu deflegmátor a vracíme část zkondenzovaných par zpět do hlavy deflegmátoru jako zpětný tok, tak lze získat destilát obsahující vysoký podíl těkavé složky. Konstrukčně se můžou jednotlivé typy deflegmátorů značně lišit, jejich proncip je však vždy stejný a celý proces dělení směsí se liší svou účinností. Z hlediska amatérské výroby je nejvhodnější svislý deflegmátor s nápní (Raschingovy nebo Leasingovy kroužky).



Zařízení na obrázku schématicky znázorňuje celou soustavu včetně parciálního kondenzátoru (chladič 1), jehož řízením lze ovlivňovat zpětný tok do kolony. Jeho použití je vhodné právě u malých zařízení. Kvas je umístěn do zahřívané nádoby a systém je nejdříve přiveden do ustáleného stavu při totálním refluxu (chladič 1 zchladí a vrátí všechny páry vycházející z deflegmátoru). Po tomto počátečním období je snížen výkon chladiče 1 (nejčastějí snížením průtoku chladící vody) a nezkapalněné páry z chladiče 1 se vedou do chladiče 2, kde zkondenzují a tečou do nádob na destilát. V samotném deflegmátoru stéká vracený destilát (reflux) po trubičkách směrem dolu proti proudícím parám. Páry se ochlazují a své teplo předávají stékající kapalině ze které se odpařuje těkavější složka. Celá soustava se po chvíli ustálí např. ve stavu, že z vařáku jde 30%vol do deflegmátoru a stéká 5%vol zpět do vařáku. Z chladiče za deflegmátorem jde ale 80%vol. Pokud chceme dosáhnout konstantního složení destilátu, je nutno v průběhu destilace zvyšovat refluxní poměr a kvalitu odváděného destilátu lze přibližně kontrolovat teploměrem umístěným do hlavy deflegmátoru. Tento požadavek však při výrobě pálenky neni požadován a využívá se jen zesilovacího účinku deflegmátoru pro přesnější dělení směsi na jednotlivé složky, mají-li různé body varu.



Na obrázku 2 je zobrazena závislost teploty v hlavě deflegmátoru na čase. Může být rozhodovacím článkem pro řízení celého procesu.
Deflegmátor pro amatérské použití si lze představit jako metrový nerezový válec o průměru 8 cm a jako náplň se používá Raschingových nebo Leasingových kroužků. Stejnou službu udělají i keramické válečky používané akvaristy ve filtrech např. Sera biopur. Je samozřejmě nutné je před použitím alespoň 10 minut vyvařit. Rozměry deflegmátoru jsou závislé na požadované funkci. Větší průměr umožňuje rychlejší proces, vyšší deflegmátor zajistí přesnější dělení. Námi popsané rozměry jsou dostatečné pro 100 l nádobu. Celý deflegmátor je třeba zaizolovat, měl by se ochlazovat jen zpětným tokem nikoliv okolním vzduchem. Deflegmátor je umístěn nad vařák resp. za rekační člen (katalyzátor).
Při správně nastaveném procesu a vhodně zvolenými rozměry deflegmátoru lze soustavu použít již při první destilaci a získat velmi kvalitní destilát již při prvním pálení. Pro malé nádoby (do 50 litrů) by tato varianta postrádala smysl (málo lutru pro procesy v deflegmátoru).
Celou soustavu lze provozovat i bez Chladiče 2. V takovém případě se chladič 1 použije vždy při totálním refluxu a část zkapalněného destilátu ( kolem 20-ti %) se odvádí jako destilát. Přesnost dělení je v tomto případě poněkud nižší, nicméně pro výrobů destilátu je většinou dostatečná.



Tabulka ukazuje závislost teploty par a jejich složení v závislosti na složení destilované směsy etanol-voda. Tabulku lze beze změn použít i pro destilaci kvasu neboť množství ostatních možných látek v kvasu proces téměř neovlivní.

Teoretický rozbor:

V uzavřené nádobě se mezi kapalinou a její párou brzy ustaví dynamická rovnováha. Tato rovnováha je však při destilaci porušována, neboť neustále odvádíme páru a odebíráme kondenzát. Při destilaci směsi přechází do páry vedle nejtěkavějšího podílu i podíly méně těkavé a po čase se mezi jednotlivými podíly ustavuje rovnováha (závislá na teplotě). Značná část méně těkavých složek opět kondenzuje, kdežto nejtěkavější podíl zůstává v páře. Při klasické destilaci je oblast, v níž dochází k ustavování rovnováhy poměrně malá a rychlost odběru páry velké, tudíž se nestačí ustavit rovnováha a rozdělení ztrácí na účinnosti. Existuje několik možností jak přispět k dokonalejšímu ustavení rovnováhy:

• zvětšit oblast, v níž dochází k ustalování rovnováhy např. vložením svislé trubice mezi baňku a chladič

• zvětšit plochu uvnitř této oblasti, na níž může méně těkavější podíl kondenzovat.

Na větší ploše, kondenzují méně těkavé složky a stékají protiproudně dolů do baňky, čímž se zajistí dokonalá látková i energetická výměna kapalina-plyn a podpoří se ustavení rovnováhy, což příznivě ovlivní kvalitu rozdělení. Protiproudové destilaci se říká rektifikace. Svislé trubici mezi baňkou a chladičem či nástavcem se říká rektifikační kolona .



Kvalitu destilační kolony vyjadřujeme počtem teoretických pater, což je počet kroků, které jsme provedli na fázovém diagramu (viz předešlý obrázek).

Je však třeba poznamenat, že na skutečných patrech nedochází k ustavení ideální rovnováhy, což zapříčiňuje zejména trvalý odběr kondenzátu. Tím je počet teoretických pater poněkud nižší, než počet pater skutečných. Teoretické patro je definováno jako oblast, kde dojde k úplné výměně látek a energie. Počet teoretických pater na koloně se zjišťuje destilací standardních směsí.
Platí, že čím blíže jsou teploty varu jednotlivých směsí, tím větší počet teoretických pater je potřeba k dokonalému oddělení, jednotlivých složek. Nejmenší počet potřebných teoretických pater lze odhadnou z Braggova-Lewisova diagramu. Nalezené hodnoty však platí pouze pro ideální případ, kdy neodebíráme z kolony kondenzát tedy za tzv. úplného refluxu.


(Teoretický rozbor převzat ze skript ZFCM)

U námi popisovaného deflegmátoru s nápní (Raschingovy nebo Leasingovy kroužky) lze náplň rozdělit na jednotlivá patra (prakticky k tomu také dochází). Z toho plyne závislost čistoty výstupního destilátu na výšce deflegmátoru. U takto konstuovaných deflegmátorů je počet pater kolem 10.



Doplnění článku na žádost čtenářů:



CHLADIČ 1






Na obrázku je zobrazen způsob připojení chladiče 1. Z počátku destilace se chladič zaplní parami jednak přímým směrem, jednak i odtokem refluxu. Protože je chladič studený, páry zkondenzují a stečou na dno chladiče. Po nahromadění určitého množství vytvoří kapalinovou klapku (funkce odpadového sifonu), která brání proudění dalších par refluxovým odtokem. Stoupne-li hladina v chladiči na úroveň odtoku, přeteče kondenzát zpět do deflegmátoru a vytváří reflux.
V profesionálních kolonách je celý systém deflegmátoru, chladiče 1 a reflux klapky jako jeden blok a v podstatě se jedná o kloboučkovou kolonu. V amatérské praxi se většinou nepoužívá.





Na dalším obrázku je chladič vzduchový, který se umísťuje nad deflegmátor. Páry proudí do chladiče rovnou proti toku kondenzátu (refluxu). Konstrukce je velmi jednoduchá a provoz bezproblémový. Bohužel vzhledem k nižší účinnosti vzduchového chladiče, je tento způsob vhodný u vařáku s dobrou regulací topení. Celý proces deflegmace se řídí pouze regulací výkonu topení.





Na posledním obrázku je chladič vodní, který odstraňuje nevýhody chladiče vzduchového. Jeho výkon lze v širokém rozsahu regulovat průtokem chladící vody. Zapojuje se nad deflegmátor. Páry i zde proudí do chladiče rovnou proti toku kondenzátu (refluxu).






NÁPLŇ DEFLEGMÁTORU



Z hlediska amatérské výroby je nejvhodnější svislý náplňový deflegmátor. Na obrázku je nejčastěji používaná forma náplně tzv. Raschingovy kroužky.

Jedná se o keramické válečky z nesmaltovaného bílého porcelánu. Jejich výhodou je krom chemické odolnosti i velká plocha při malém objemu. Vyrábějí se v rozličných velikostech od velikosti korálku až po několikacentimetrové trubičky. Na dalším obrázku jsou další z variant.



Na následujícím obrázku je jedna z možných náhrad. Jedná se keramické válečky používané akvaristy ve filtrech. Např. sera biopur. Před prvním použitím musí být válečky sera biopur důkladně vyvařeny, nejsou totiž určeny pro potravinářský průmysl.




V neposlední řadě lze jako náplň použít nalámané skleněné trubičky, skleněné střepy, velké korálky apod. Principiélně jde o to zbrzdit jednak proudění par z vařáku do chladiče 1 a zároveň zbrzdit tok refluxu zpět. Dojde tím k maximálně možné výměně tepla mezi těmito soustavami.


S pozdravem.
Deslik






Zkušenosti destilatérů...

229 komentářů:

«Nejstarší   ‹Starší   201 – 229 z 229
Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Jak jsem si prohlížel ten váš obrázek, tak jsem tam neviděl žádné odvzdušnění systému. To by mělo vycházet z místa shromažďování refluxu, z nejvyššího místa nad hladinou. To za prvé. Bez toho je tento typ kolony náchylný na tlakování. Byla by to obdoba jednoduché destilace s příliš malou světlostí trubek v chladiči … a při přetlaku systém potom povolí v nejslabším místě …
Za druhé - co se týče náplně v koloně - měla by být „vyplněná“ tak, aby byla propustná i při stékajícím refluxu. Tohle je dosažitelné jednodušeji s obdobou raschigových kroužků. U měděných či antikorových drátěnek to můžete s „plněním“ přehnat a ve výsledku budete mít trubku sice průchozí za sucha, ale při zaplnění refluxem prakticky neprůchozí. Říká se tomu „zahlcení“ kolony. Může k tomu dojít také při příliš velkém topení pod kotlem, kdy páry již nedovolí refluxu stékat dolů do kotle a vytvoří téměř nepropustnou vrstvu.
Kdybych si stavěl kolonu já, pravděpodobně bych se přiklonil k „Boka Reflux Still“,viz http://learntomoonshine.com/how-to-build-a-boka-reflux-still-free-plan-with-step-by-step-instructions, což je vše „poskládané“ v jedné trubce.
Nebo bych ke koloně přistavěl „hlavu ve tvaru H. např. http://stilltutorial.com/articles/
Oba systémy jsou „odvzdušněny v nejvyšším místě a při správné obsluze s nimi nejsou žádné problémy.
Při zadání do vyhledávače reflux still vám v nabídce naběhnou také „obrázky/skicy“ kde si různé systémy můžete prohlédnout. Ale jsou tam i uvedeny dost velké „opičárny“ do kterých bych nešel.
Domácí stavba rektifikační kolony je někdy systém "pokus/omyl" a následná přestavba, dokud se to nevychytá, ... nebo to vzdáte a vrátíte se k již osvědčenému systému. Ale to je již na vás. Přeji trpělivost s laděním ... Hezký den. Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Reakce trochu i na příspěvek, velmi přínosný od Ljz.
(Na email mi přišel, ale tady na blog nedorazil).
*
Tak si dovolím copy, protože kdyby zapadl byla by to velká škoda!


Anonymní přidal(a) nový komentář k vašemu příspěvku "Deflegmátor": 

Dobrý den,
Jak jsem si prohlížel ten váš obrázek, tak jsem tam neviděl žádné odvzdušnění systému. To by mělo vycházet z místa shromažďování refluxu, z nejvyššího místa nad hladinou. To za prvé. Bez toho je tento typ kolony náchylný na tlakování. Byla by to obdoba jednoduché destilace s příliš malou světlostí trubek v chladiči … a při přetlaku systém potom povolí v nejslabším místě … 
Za druhé - co se týče náplně v koloně - měla by být „vyplněná“ tak, aby byla propustná i při stékajícím refluxu. Tohle je dosažitelné jednodušeji s obdobou raschigových kroužků. U měděných či antikorových drátěnek to můžete s „plněním“ přehnat a ve výsledku budete mít trubku sice průchozí za sucha, ale při zaplnění refluxem prakticky neprůchozí. Říká se tomu „zahlcení“ kolony. Může k tomu dojít také při příliš velkém topení pod kotlem, kdy páry již nedovolí refluxu stékat dolů do kotle a vytvoří téměř nepropustnou vrstvu.
Kdybych si stavěl kolonu já, pravděpodobně bych se přiklonil k „Boka Reflux Still“,viz http://learntomoonshine.com/how-to-build-a-boka-reflux-still-free-plan-with-step-by-step-instructions, což je vše „poskládané“ v jedné trubce. 
Nebo bych ke koloně přistavěl „hlavu ve tvaru H. např. http://stilltutorial.com/articles/
Oba systémy jsou „odvzdušněny v nejvyšším místě a při správné obsluze s nimi nejsou žádné problémy.
Při zadání do vyhledávače reflux still vám v nabídce naběhnou také „obrázky/skicy“ kde si různé systémy můžete prohlédnout. Ale jsou tam i uvedeny dost velké „opičárny“ do kterých bych nešel.
Domácí stavba rektifikační kolony je někdy systém "pokus/omyl" a následná přestavba, dokud se to nevychytá, ... nebo to vzdáte a vrátíte se k již osvědčenému systému. Ale to je již na vás. Přeji trpělivost s laděním ... Hezký den. Ljz
*
*
*
*
Je to možná od tématu, možná ne, ale v každém případě si myslím, že to stojí za zamyšlení...
*
Jen bych dodal, že první - možná nejdůležitější můj poznatek byl snažit se o co nejnižší tlak v soustavě.
Primárně šlo o zatěsnění víka s vařákem kde tehdy bylo skoro nemožné sehnat na takové průměry vhodné těsnění. Inertní vůči lihovým parám, teplotě a v metráží dobře spojitelné nebo slepitelné.
(Pro zajímavost, v té době jsem nesehnal nic lepšího než silikonovou hadičku na krevní plazmu či něco podobného ze "Zdravotnických potřeb")
A pak jsem z toho důvodu zavrhnul nejrůznější kloboučkové probublávací kolony apod...
*
Jak snížit tlak v systému mě napadlo celkem rychle. Vyhodil jsem klasický měděný chladič po předcích - snad navinutý z nejtenčího průměru trubek co byly tehdy k sehnání a pak i klasický skleněný laboratorní chladič taky s velmi malým průměrem.
A přestupníky a trubky ve spirálovém chladiči jsem udělal tím největším sehnatelným průměrem.
A tlakové poměry i body baru se posunuly úplně někde jinde...

P.S. nějak vůbec nechápu proč většinou na Home Distillerech jsou k vidění jen ty "pidichladiče"? Tím myslím hlavně ty finální - koncové, které jak jsem výše psal zbytečně zvyšují tlak v soustavě...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

LJZ: Mám tomu rozumět tak, že kolony z obou odkazů, které mají vsunovatelný svazek chladících trubek horem, jsou nahoře otevřené?
Paul

Anonymní řekl(a)...

Ano, předpokladem je, že chladič je natolik účinný, že stačí všechny stoupající alkoholové páry zkapalnit, takže žádné neunikají. Na první pohled to nemusí na skice či obrázku být patrné, ale je to tak, vždy je tam nějaká vůle. Když si prohlédnete detaily na „stavbu“ tak to tam najdete.
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Po vytvoření odvzdušnění a výměně jehlového ventilu je to úplně jiná práce, ale problém přetrvává v tom, že po celou dobu zahřívání, až asi do teploty kvasu 92,6°C, zůstává kolona studená a při dosažení této teploty najednou vyletí teplota v hlavě kolony na 77 - 80°C (zahříval jsem velmi mírným plamenem asi po dobu 2,5hod).
Zastavil jsem odběr a všechno pouštěl zpět, ztlumil oheň ještě více. Jak klesla teplota v hlavě kolony pod 75°C, přestalo to téct. Prostě se mi nepodařilo vyvážit kolonu pro odběr předkapu, protože při teplotách 68 - 72°C, udávaných pro odběr předkapu, mi zhola nic nekondenzovalo. Kolona se ustálila na 77°C, přičemž jsem odebral začátek pomalým kapáním 1kapku za sekundu v množství 150ml (5% by bylo už 100ml).
Jednalo se o sladový kvas, přecezený, na whisky.
V čem může být ještě problém?
Díky,
Paul

Unknown řekl(a)...

Dobrý den,
jsem jenom teoretik, ale myslím si, že horní část deflegmátoru s primárním chladičem musí zůstat volná. Jinak při zavřeném kohoutu a vzrůstající teplotě poroste i tlak a někde vám to foukne. A výstup par z kolony do deflegmátoru by potom měl být víc dole, aby páry stihly zkondenzovat. Snad jsem to pochopil správně.
Honza

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, ač jsem přečetl celý úvod i diskuzi poprosil bych o jednoznačnější popis postupu. Nějak mi pořád nejde do hlavy jak je možné že při destilaci s refluxem není žádný odkap na začátku. Metyl se, pokud tomu dobře rozumím, vypařuje při nižších teplotách a pokud dám 1chladič na plno tak se metyl s nádoby kde zahřívám kvas nedostane. Teplota kvasu vystoupá nad 80C kde už se odpařuje Etanol a po snížení výkonu 1ch jde přece Metyl rovnou do druhého chladiče a tím pádem i do destilátu ne?
Má kolona má 50l nádobu na kvas, refllux, 2 odkalovače a chladič

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
nevím, kde jste se dočetl že při destilaci s refluxem není žádný předkap na začátku. Reflux Vám zajistí pouze kvalitnější oddělení jednotlivých fází. A nejedná se pouze o oddělení methylu, to v praxi vlastně není zcela možné (vždy destilujete v závislosti směs v určitém poměru) ovšem že by se odstranila potřeba oddělit předkap, o tom jsem vskutku neslyšel.

Kuba

Anonymní řekl(a)...

Zdravim deslika. Potreboval bych poradit jak doladit dvouplast kolonu 120 l nerez chladic měď. Nejak se mi ti nezdá koupil ksem ji takhle. Dekuji

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, mohli byste říci svůj názor na toto?
https://www.aliexpress.com/item/Glass-column-for-distillation/32917721094.html?spm=2114.search0104.3.15.573b4e01JvK81Y&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_3_10065_10068_319_317_10696_5728811_10084_453_454_10083_10618_10304_10307_10820_10821_537_10302_536_5733215_5733315_328_10059_10884_5731015_10887_5733115_100031_321_5733413_322_10103_5733611_5733512,searchweb201603_55,ppcSwitch_0&algo_expid=1a7a8e3f-63cf-4eed-8ba7-f1010b3f38c6-2&algo_pvid=1a7a8e3f-63cf-4eed-8ba7-f1010b3f38c6

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, je možné použít deflegmátor, ale bez refluxu? Z jistých důvodů nemám možnost trvalého průtoku do chladičů. Proto musím použít velkokapacitní chladič (jako u klasické destilace. Nicméně funkce deflegmátoru se mi zamlouvá, jen jestli by to šlo bez těch "serepetiček" a přímo do toho chladiče. Díky za odp. Krajíc

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
… funkce deflegmátoru se mi zamlouvá, jen jestli by to šlo bez těch "serepetiček"…
co vám k tomu říci; … aby deflegmátor (rektifikační kolona) plnila svou funkci tj. „zesílení a rozdělení složek destilátu podle teploty varu složek“, potřebujete vytvořit zpětný tok (reflux) a ten bez těch „serepetiček“ nevznikne … alespoň ne v dostatečném množství !!
Pro laboratorní účely se sice dříve „foukaly“ skleněné kolony s neřízeným refluxem (tj. bez 1.chladiče), ale ty nejsou pro tento účel výkonově vhodné!
Bez toho refluxu to máte jako obyčejnou destilaci, kterou musíte dvakrát opakovat.
Tož asi takhle, přebrat si to musíte sám ...

Anonymní řekl(a)...

Díky za odp. Vyrobím si tedy klasiku - 2D

Unknown řekl(a)...

Zdravím ve spolek. K čemu se prosím používají v jednotlivých stupních kolony ty táhla resp. klapky? Je to regulace průchodu par? Můžete mě prosím nasměrovat kde bych o technologii a způsobu použití mohl zjistit víc? Dekuju

Anonymní řekl(a)...

Pokud myslíme oba totéž, tak je o tom:

aby se jednotlivá patra vyřadila z činnosti. Zvedne se klobouček a páry mají volný průchod a neprobublávají refluxem. Ten, záleží které patro se vyřádí z provozu, pustí reflux, pokud tam někde nahoře vůbec nějaký vznikne, bez obohacení níž.
Tudíž na těch patrech, nebo jen na některých, už žádné obohacování refluxu párami, nenastává.
Každé patro, v běžné praxi jsou většinou tři, by se mělo dát regulovat zvlášť podle potřeby.
*
Ale berte mě s rezervou, nejsem konstruktér ani znalec, nebo lépe napsáno, zkušená obsluha takových aparátů. Jen takový můj laický názor to je.

Když tak mě opravte a zkorigujte.
Budu jen rád.
(Ale stejně to můj názor na takové aparáty pro domácí použití nezmění...).

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den přátelé v destilaci.Chci si nechat vyrobit náplňovou kolonu a řeším otázku z jakého materiálu, zda z mědi,či z antikora. Kolona bude zařazena do celo měděného systému, to je, měděný kotel Kovoděl Janča, měděný chladič č.1 Liebig 30°a mědený chladič č.2 Liebig 45°.Co byste z hlediska praxe a jiných důvodů doporučili.
Děkuji za vyjádření.Za Institut mediciální slivovice, Václav

Anonymní řekl(a)...

Dotaz na administrátora ohledně chlazení.
Obecně platí, že chladící voda proudí v chladiči proti směru proudění horkých par, tak je to zde také prezentováno u chladiče 2. U chladiče 1 je to tu uvedeno naopak, kdy chladící voda proudí směrem stejným jako horké páry, jaký má tento systém odůvodnění a výhody? Nebo je to nevýznamná záležitost a možno zaměňovat oba směry proudění chladící kapaliny? Používám Liebigovy chladiče a u chladiče 1 používám proudění vody proti horkým plynům, tak si nejsem jist, zda to dělám dobře a zda by byl lepší opačný způsob proudění. Děkuji, Václav

Anonymní řekl(a)...

Četl jsem někde o vhodnosti zateplit deflegmátor u destilační kolony, ale nikde v žádné pálenici ani u offic výrobců jsem neviděl zaizolovaný deflegmátor. Jak je to tedy?

Mám 1-4 patrovou nerez kloboučkovou kolonu, chtěl bych dosáhnout rychlejší nahřátí kolony do provozního stavu, tak jsem zateplil deflegmátor a ještě uvažuji o zateplení katalyzátoru s mědí který je nad deflegmátorem.
Průtok deflegmátorem řídím pomocí plováčkových průtokoměrů.

Má tedy smysl zateplit deflegmátor, případně i katalyzátor?

Anonymní řekl(a)...

Jaký je rozdíl mezi náplňovými a kloboučkovými kolonami?

Principiálně dost velký.
U náplňových jde o to, aby páry nekondenzovaly u "chladných stěn" a flegma, kondenzát, nestékaly bez většího užitku kolem nich.
Musí protékat přes náplně, uvnitř nich a párami se tam ještě provařovat.
Proto se doporučuje je zvenku izolovat a navíc ještě nahoře, pod deflegmátorem umístit něco jako trychýř, distributor zpětného toku tak aby ten kondenzát směřoval doprostřed náplně, výplně, a vůbec ne ke stěnám.
*
Patra kloboučková, v profi praxi používaná se neizolují. Zjednodušeně napsáno každé to patro funguje jako 1D +2D + 3D atd. Jako varná jezírka kde v každém patře páry probublávájí kondenzátem který znovu odpařují k varné, destilační teplotě a níže vroucí složky stékají zpět do nižších pater.
*
Izolovat deflegmátor je už z jeho účelu absolutní blbost. Ten slouží k tomu aby vytvářel zpětný tok. Buď do náplňové nebo kloboučkové kolony.
Ten se naopak chladí podle potřeby.
*
A zateplení katalyzátoru není ani škodlivé a ani ničím přínosné. Takže zbytečné.

Rafael.

P.S. osobně si myslím, že katalyzátor s nějakým měděným bordelem uvnitř, špatně a náročně čistitelným, udělá někdy při špatné údržbě víc škody než užitku.
Ale pokud se někdo bojí etylkarbamátů, tak proč ne.

Anonymní řekl(a)...

je to psané v úvodu v článku o deflegmátoru tak se na to ptám, viz níže...

Rozměry deflegmátoru jsou závislé na požadované funkci. Větší průměr umožňuje rychlejší proces, vyšší deflegmátor zajistí přesnější dělení. Námi popsané rozměry jsou dostatečné pro 100 l nádobu. Celý deflegmátor je třeba zaizolovat, měl by se ochlazovat jen zpětným tokem nikoliv okolním vzduchem. Deflegmátor je umístěn nad vařák resp. za rekační člen (katalyzátor).

Anonymní řekl(a)...

Abych možná nebyl špatně pochopen nebo abych někoho nezmátnul, tak
P.S. doplnění předchozího příspěvku:
*
Deflegmátor je zařízení sloužící k částečné kondenzaci pár. Aby šlo flegma, zpětný tok, regulovat bývá řizeně chlazen. Umístěn bývá nad kolonou. Lhostejno zda náplňovou nebo kloboučkovou.

Možná jsem měl použít místo výrazu deflegmátor označení chladič  1 jako v úvodu tohoto vlákna.
*
Deflegmátor a kolona jsou dvě úplně jiné věci i když někdy konstrukčně v jednom celku.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

zaizoloval jsem na zkoušku deflegmátor i katalyzátor nad ním a uvidím jestli to bude v něčem přínosné/třeba v rychlejším náběhu kolony na potřebnou teplotu.



Anonymní řekl(a)...

ohledně katalyzátoru a jeho čištění, je v něm asi 1 litr drobných měděných pružinek, vysypu a vyvařím v kyselině citronové před dalším pálením spolu s měděnými kloboučky z kolony. Po vyčištění je měď jako nová, po pálení je šedá nazelenalá

Moc nechápu jak může efekt mědi jako katalyzátoru fungovat v offic pálenici kde denně vypálí třeba 10 kotlů a nikdo nic nečistí

Anonymní řekl(a)...

ještě mám dotaz ohledně teplot při destilaci na patrové koloně

na medenepalenice.sk je video patrové kolony, uvádí ve videu ideální teplotu v hlavě kolony při destilaci 80-83, max 85stC.

kovoděl janča má v návodu k obsluze patrové kolony teplotu par v horní části chladič a v parním dómu cca 95st C.
podle čeho se tedy řídit?

na mojí patrovce mám problém udržet v hlavě teplotu do 90st, pořád mě to žene na 90-95st, pokud přichladím deflegmátor tak to zas přestane téct, takže mě by ta vyšší teplota par v hlavě vyhovovala, snad to není proti kvalitě

https://www.kovodel.cz/ke-stazeni/ostatni-dokumenty/popis_technologie_kolony_8.aspx/

podle jejich návodu je nejlepší kompromis destilace na jedno patro+částečné chlazení deflegmátoru+katalyzátor, co si o tom myslíte?

Petr Eco řekl(a)...

Zdravím vespolek,
jsem začátečník, pořídil jsem tuto soupravu 50L s deflegmátorem:
https://www.plynem.cz/produkty/destilacni-soupravy/kondenzacni-deflegmator-ph-17-cm/
Zatím jsem provedl 1D (jablka) a chystám se na 2D.

Rád bych znal názor na ten přídavný deflegmátor, jestli je k něčemu, nebo jej použít jen při 1D a 2D provést bez něj?
Pro upřesnění - jedná se o prázdnou kouli, uvnitř nic není.

Druhý dotaz, kde měřit teplotu? Mám teploměr umístěný nad tou koulí, je to správně, nebo měřit níže nad vařákem, nebo rovnou vevnitř vařáku?

Děkuji všem, Petr.

Petr Eco řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Určitě použit, hlavně při 2D. Ale i při 1D nějakou práci odvede.
Má to smysl, taková deflegmační koule. Nejen estetický, ale i praktický.
Na rozdíl od všelijakých rádoby odlučovačů, odpouštěčů, čističů apod.
Vše co napomáhá zpětnému toku výševroucích složek z parní směsi zpátky do vařáku je přínosné.
Spousta historických aparátů byla takovými koulemi vybavena a naši předci dobře věděli proč.
(Kdyby jste si chtěl hrát, nebo zvýšit její deflegmační účinek, můžete ji třeba chladit. Třeba nějakým vlhkým hadrem).

Rafael.

P.S. teploměrech už tu bylo napsáno dost. Dejte si ho kde chcete. Pokud se nejedná o nějakou sotisfikovanou destilační kolonu je úplně jedno kde je.
Časem zjistíte, že je to jen hrubě orientační údaj podle kterého se destilace různorodých kvasů vést nedá.

Petr Eco řekl(a)...

Dobrý večer, pane Rafaeli.
Děkuji za Vaši odpověď. Dnes jsem provedl 2D, lutru jsem měl cca 15L 30-31%.
Snažil jsem se držet teplotu pod 78°C abych se, jak se domnívám, oddělil metylalkohol, teklo kolem 80%. Mám to rozdělené a popsané v lahvích. Podle mne mám ale dost úkapu, odhadem 1,5-2L
Jako nějaké pachutě tam nejsou, jen mne zarazila barva plamene hodně do oranžova (četl jsem zde, že to není moc průkazné). Plamen byl i řekl bych živější, než při zkoušce odebrané někde uprostřed. Tak nevím, jestli jsem udělal dobře, že jsem se snažil držet teplotu nízko, a nebo jsem měl nechat teplotu stoupat na cca 80°C a držet ji tam??
Děkuji Petr.

Unknown řekl(a)...

Dobrý den. Prosím o radu. Mám 150litrový nerezový dvou plášťový kotel a chci si udělat deflegmátor. Tak jak by měl být vysoký a jaký průměr? Kolik bych tam měl dát mědi (asi nařezanou 15trubkou) a kolik raschingových válečků? A ještě jak by měl být velký chladič č.1? Chtěl bych ho umístit nad deflegmátor, asi nějak jak to má Majkl. Děkuji

«Nejstarší ‹Starší   201 – 229 z 229   Novější› Nejnovější»

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: