Zakládání kvasu

Sbíráme a vybíráme zásadně zralé až přezrálé zdravé ovoce (pouze čerstvé plody mají aroma, které charakterizuje kvalitu pálenky), ručně nebo setřásáním na plachtu. Vytřídíme plody nahnilé a silně poškozené, listy a stopky, více znečištěné plody očistíme, ačkoliv opírání ovoce vodou se přímo nedoporučuje. U některých druhů ovoce není na závadu jejich přemrznutí, příkladem mohou být jeřabiny a trnky. Zdravé jádrové ovoce (jablka, hrušky) navíc můžeme na nějakou dobu uskladnit, aby dozrálo.

Ovoce je třeba rozdrtit tak, aby obsah dužniny a tím i zkvasitelné cukry, byly dobře přístupné kvašení. Drcení lze provádět ručně nebo za použití různých drtičů. Drcení je jedna z nejcitlivějších fází výroby pálenek. Vedle žádoucích kvasinek se v kvasu rozmnožují také nežádoucí plísně a bakterie, které je třeba, z důvodu negativního dopadu na výsledný destilát, potlačit. Zejména u špatně kvasitelného (jeřabiny, brusinky apod) nebo málo kyselého (hrušky, třešně apod) ovoce je třeba tomuto úseku přípravy kvasu věnovat velkou pozornost.

Kvasy lze přiživit 5 - 10 dkg síranu amonného. Ten rozpustíme v malém množství vody a za stálého míchání jej vlijeme do kvasu. Hodnotu kyselosti upravujeme přidáváním kyseliny na hodnotu pH 2,8 až 3.
V závislosti na okolní teplotě nastává v řádu hodin nebo dnů u naloženého ovoce kvašení. Jeho příčinnou je přítomnost tzv. divokých mikroorganismů, které se nachází na povrchu ovoce. Nanejvíc žádané je rychlé nastartování kvašení, působení vhodného druhu kvasinek a následné vytvoření dostatečného množství alkoholu, který sám o sobě působí jako desinfekční prostředek. Z tohoto důvodu se do kvasu mohou přidávat kvasinky, které start kvašení urychlí a nastolí převahu mezi přítomnými mikroorganismy. Zejména hrušky bez přiživení a zakvašení kvasí lenivě a jsou velmi náchylné na octové zvrhnutí.
Jako kvasné nádoby se dnes již téměř nepoužívají tradiční dřevěné nádoby, jsou drahé a náročné na čištění. V současné době se nejčastěji používají nádoby plastové. Ve 150 litrovém sudu by mělo být složení kvasu 100 kg nadrceného ovoce a 20 l vody, nebo u jablek a hrušek může být 60 kg nadrceného ovoce a 60 l šťávy (moštu). Při větším objemu kvasné nádoby dodržujeme tentýž poměr. U šťavnatého ovoce snadno se rozpadajícího (hrušky, švestky) vody raději méně. U ovoce méně šťavnatého (jeřabiny) vody může být i více, protože kvasinky působí pouze ve vodním prostředí.

Určitý objem ovoce si dovede vytvořit vlastní příhodné kvasné prostředí a dokonce částečně udržuje vlastní teplotu a právě z tohoto důvodu nelze doporučit zakvašování menších objemů než 30 litrů. Možnost zakrytí nádoby by měla být samozřejmostí, ale není nutná hermetická neprodyšnost. Je ovšem vřele doporučováno použít kvasnou zátku alespoň u špatně kvasících rmutů. Samozřejmostí by měla být čistota nádob.

S pozdravem.
Deslik





Doplnění z komentářů:

Voda z řádu na ředění kvasu:
Ačkoliv se v úpravnách vody voda důkladně provzdušňuje, u Vás v kohoutku obsahuje ještě poměrně velké množství chloru (každý akvarista mi dá jistě za pravdu). A popravdě i musí, neboť je žádoucí aby voda ve vodovodním řádu byla spíše trochu dezinfekční než infekční. Nicméně je toto množství z hlediska zakládání kvasu bezpředmětné a lze ji použit.

Voda ze studny:
Je-li voda ze studny pitná neni důvod jí k založení kvsau nepoužít. Je-li voda jen užitková lze jí na zakládání kvasu použít v případě, že nezapáchá nebo neobsahuje velké množství biologických příměsí a baktérií. Zvýšený obsah např. železa, manganu, dusičnanů, zvýšená tvrdost apod. při zakládání kvasu nehraje roli a lze takovou vodu použít.

Plastové kvasné nádoby:
Plastové sudy se staly doslova módním hitem, jen je třeba dávat pozor na typ plastu a jeho vhodnost pro potravinářské účely. Používejte plasty pouze z polyethylenu (PE) v běžných modifikacích (nejčastěji vysokotlaký polyethylen HDPE) nebo polypropylenu (PP). Už méně vhodné jsou nádoby z polyvinylchloridu (PVC).
Samozřejmě v žádném případě nepoužíváme plastové nádoby ve kterých byly skladovány chemikálie, barvy apod.

Úprava pH - okyselování:
Úprava pH - okyselování se provádí přidáním kyseliny do kvasu. Nejvhodnější jsou organické kyseliny (
kyselina vinná nebo citrónová). Bohužel ty se v kvasu časem odbourávají proto se používají kyseliny anorganické (zejména fosforečná nebo sírová). 
Nutno dbát na čistotu kyseliny. Velmi nevhodné jsou kyseliny těkavé a zapáchající, jako je kyselina octová nebo chlorovodíková či dusičná.

Přesná hodnota pH pro kvašení je dosti diskutabilní. V
 literatuře se doporučuji velká rozmezí a každý tvrdí něco jiného. Obecně platí:
 Pro kvasinky je nejvhodnější jen mírně kyselé prostředí. Jsou nejaktivnější při pH 4 – 6 !

Acidorezistentní kvasinky snášejí pH až 2,5. Pro srovnání, vinné mošty mají obvykle hodnotu pH 3,0 – 3,5. Proto se v literatuře uvádí tak široký rozsah pH. Musíte se rozhodnout podle druhu kvasu, jestli jim chcete připravit ideální podmínky, např. kvasy z cukru a obilovin anebo větším snížením pH omezit nebezpečí zoctovatění u kvasů z ovoce které kvasí déle a jinak. Hlavně u třešní, hrušek atd. které obsahují kyselin málo. Přibližně se okyseluje kyselinami cca 200g/200l.


 V  této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že stupnice pH je logaritická, že je sestavena tak, že např. pH 3 je 10x kyselejší než pH 4, tedy 100x kyselejší než pH 5 a 1000x než pH 6!

A co je to vlastně pH ?

Je hodnota, která nám říká, jak je roztok kyselý nebo zásaditý. Čistá destilovaná voda není kyselá ani zásaditá – je zkrátka neutrální. O kyselosti a zásaditosti rozhodují H+ a OH- ionty.

Neutrální roztoky obsahují stejně H+ a OH- iontů.
Kyselé roztoky obsahují nadbytek H+ iontů.
Zásadité (bazické) obsahují nadbytek OH- iontů.

Pár příkladů.

Kyselin chlorovodíková 0
Žaludeční šťávy 2,0
Citronová šťáva 2,4
Ocet 2,9
Šťáva z pomeranče nebo jablka 3,5
Pivo 4,5
Káva 5,0
Čaj 5,5
Kyselý déšť < 5,6
Mléko 6,5
--------------------------------------------------------------
Čistá voda 7,0
--------------------------------------------------------------
Mořská voda 8,0
Mýdlo 9,0–10,0
Čpavek pro domácí použití 11,5
Hašené vápno 12,5
Louh sodný pro domácí použití 13,5

Úprava pH - neutralizace:
Stává se zřídka, ale když je kvas příliš kyselý, je třeba pH zvýšit. Používá se k těmto účelům mletý uhličitan vápenatý nebo jedlá soda. S množstvím je třeba opatrně, aby jsme nezpůsobili alkalickou reakci kvasu.. Prakticky by množství použitého vápence nemělo překročit 200 g/ 100 l.

V případě ovocných vín se to řeší ředěním vodou.




Zkušenosti destilatérů...

152 komentářů:

ladis1 řekl(a)...

Dobry vecer
Na internet.strankach roznych palenic ale i Vasej stranke z ktorej sa ucim,som sa docital o kavasinkach a enzimoch...o kvasinkach som si prehlad spravil mozem pouzit bud vinne kvasinky alebo pivovarnicke ,alebo drozdie? ale neviem co su konkretne enzimy? je to zivna sol? alebo poradte mi nazov ,druh, ako to pytat v obchodoch.Mam obavu z toho aby sa mi kvas neskazil/ nesplesnivel,neprisiel do octu/ nakolko sa donho stale neake mensie mnozstvo sliviek prilievalo.Viem ze sa to nema ale inak to nejde..Na chalupu chodim len na weekendy a som rad ze co to malo pozbieram bud este zo stromu alebo zo zeme vytriedim..Dakujem

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
ačkoliv prosazujeme destilatérství přirozené, samozřejmě i my uvádíme na našem blogu informace o kvasinkách a enzymech. Pouze však pro úplnost.
Ke kvasinkám.... kdyby bylo jedno jaké kvasinky do kvasu dát, jestli vinné, pivovarské nebo obyčejné pekařské droždí, nebyly by tyto druhy vůbec rozlišovány. Každý druh kvasinek má jiné uplatnění a s ovocným kvasem udělá jiné věci. Proto pokud nevěříte přirozenému kvašení, použijte vždy kvasinky vinné. Ostatní jsou u ovocných kvasů spíše na škodu.
Enzymů je více druhů. Většinou se používají enzymy pektolitické, které mají dvě funkce. Rozrušují dužinu plodu a umožňují kvasinkám lépe zpracovat ovoce a také v jisté míře rozdělují řetězce některých organických sloučenin, což přináší více cukrů do kvasu. Objednat si je můžete např. na "http://www.schimansky.cz/enzymy/" ale určitě i jinde.
Ovoce se do kvasu již během kvašení nepřidává. Je to velký risk "rozjetí" octového kvašení, které Vám pokazí celý sud.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, ve kterém okamžiku je vhodné použít kvasinky a kdy případně kvas dosladit (i když tomu bych se nejraději vyhnul).
Dnes jsem rozdrtil hrušky a dal je do bečky a zajímá mě, za jak dlouho mám přidat kvasinky (a případně cukr).
Děkuji za odpověď.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
kvasinky a případně cukr, se do kvasu dávají co nejdříve, tedy hned při plnění sudu. U hrušek si dejte ještě velký pozor na kyselost, pokud je kvas málo kyselý nemusí ke kvašení vůbec dojít a kvas zplesnivý. My vždy doporučujeme okyselování kvasu z hrušek ať Vám vyjde měření pH jakkoliv - viz. Hrušky.
Mnoho daru.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj,koupil jsem si moštoměr,abych zjistil výtěžnost a po vypálení porovnal,zda jsem během kvašení v něčem nepochybil.Ale ouha teď jsem rozmrdlal švestky a kvas je tak hustý,že se mi nepodařilo přefiltrovat šťávu ke změření.Nevíte jak se to dělá s hustými kvasy ?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
jaký je Váš názor na použití horního jalového dna(nebo přesněji asi víka)?
Toto dno by mělo udržet plody v kvasu pod hladinou šťávy(+vody), takže by k nim vůbec neměl přístup vzduch(případně CO2). A taky by se asi nevytvořila deka. Používám uzavřené sudy s kvasnou zátkou.
Letos jsem zkusil mirabelky a po vykvašení se utvořila asi 20-30cm silná vrstva. Žádná plíseň ani nic podobného se neudělalo, tak jsem ji nechal taky vypálit. Jde mi o to, že některé plody v této vrstvě se mi zdály jako čerstvé(šťavnaté s neporušenou slupkou). Při zakládání kvasu jsem je sekal S sekáčkem, takže některé to mohly "přežít". Do kvasu jsem nepřidal vodu.

Mira

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
pravda švestky mají na měření málo šťávy. Nejjednodušší řešení je 1/2 kg švestek rozmixovat s 1/2 litrem vody a výsledek měření moštoměrem vynásobit dvěma. Neni to zcela přesná metoda, ale dostačující.
Mnoho zdaru.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den Miro,
co se týče jalového víka... neni důvod hledat jiné cesty. Sud prostě zavřít a po celou dobu kvašení jej neotvírat. Nejlépe, a my to uvádíme v závěru článku, použít kvasnou zátku, jako to děláte i Vy. Kvasná zátka zamezí přístup vzduchu a zároveň svým bubláním informuje o procesu uvnitř sudu.
Z dekou na povrchu kvasu jsem se několikrát setkal, ale nikdy ne na vlastním sudu. A porovnám-li výsledky... pálenka z mírně nahnilého kvasu se při degustaci jeví jako "starší", zřejmě tedy některé plísně nejsou tak zcela na závadu. Ovšem časem se chuťově poněkud "bortí" a po pár letech ležení jsou takové "unavené".
Pálenka z čistého kvasu si zachovává po mnoho let svou jiskru a nebál bych se jí skladovat i 100 let.
Své zkušenosti s Mirabelkami pošlete klidně i podrobněji do článku Myrobalán. Peckoviny jsou pro pálenky přímo určené a Myrobalán je ještě u špičky.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Dělám trnkový kvas několik let stejným způsobem. Postupně plním běčku jak padají zralé plody - bečku mám v teplotě 14-16°C, a asi po 5 týdnech kdy provedu poslední sběr trnky nechám 4 dny pracovat. Poté je rozbíjím vrtačkou s hnětací metličkou, zaliju medem a 0,5 kg cukru. Dnes jsem však zjistil, že sud byl nahoře prasklý a vnikl tk vzduch. Změřil jsem elktronicky pH = 4,0 Mám strach jestli kvas nepřejde na octové kvašení - nemám v novém sudu hermetické víko - pouze ručník zatížený závažím.Děkuji za odpověď - Jan D. Valašsko

Anonymní řekl(a)...

V knize Domácí výroba lihovin H. Schmickl, B Malleová jsem se setkal s obhajobou doslazování kvasů. Znělo to logicky a zajímá mě váš názor.
Při použití hluboko prokvášeních kvasinek a doslazování kvasu můžeme dosáhnout výtěžnosti v kvasu až 16-18% obj. alkoholu. Což má tyto výhody:
1: chuťové a vonné látky se rozpouští nejlépe v tucích a v alkoholu, čím má kvas více alkoholu tím získáme z ovoce více éterických látek
2-Vysoko procentní kvas stačí destilovat jen jednou, abychom měli cca 45-50% pálenku. Jedna destilace zbude více chuti. Plus úspora času a energie.
3-vysokoprocentní kvas se po prokvašení nezkazí.

Anonymní řekl(a)...

Ano s názory uvedenými v knize lze souhlasit. Musíte si však uvědomit, že je koncipována pro přípravu "malého množství" alkoholu. Popisovaný kvas je na množství 25 litrů (str. 107, příprava kvasu pro neutrální alkohol) a jimi popisované jednoduché destilační aparáty (podle pí Schmicklové) mají objem 2, 5 a 7 litrů, jedná se tedy spíše o "laboratorní" výrobu, a podle toho také provádějí destilaci (tj. přesné rozdělení úkap, jádro a dokap). Na jejich webu: schnapsbrennen.at, si můžete přečíst, že i nabízejí "semináře" (a mají "poradnu").
Ve větším objemu, jak kvasů tak při destilaci, musíte trochu "korigovat" tyto názory, nešel bych až na těch 20% v kvasu (myslím,že tak jen do 14 - 16%) a při jednoduché destilaci bych asi zůstal u "dvojí" destilace (tj. 1D a potom 2D). Také úváděné kvasinky Scherry a Turbo dostanete pravděpodobně jen u nich, od jiného "dodavatele" kvasinek jsem je zatím neobdržel.
Přeji hezký den Ljz.

Anonymní řekl(a)...

K příspěvku z 10.10. ... Jan D. Valašsko ... (nikdo na něj neodpověděl, takže jen můj názor)
I sud bez víka se dá docela dobře zajistit, aby do něj nevnikal vzduch a udržela se v něm atmosféra CO2. Přes horní okraj se dá polyetylénová folie tak, aby přečnívala asi 10 cm na každé straně a zajistí se "gumovým" upínákem ("gumcuk" ...), kovové háčky se zaháknou (musí se zvolit patřičná velikost). Prostor mezi háčky zajišťuje únik přebytečného CO2. Když ještě před tím prostor vydesinfikujete spálením "sirného knotu", měl by kvas přečkat bez následků, nebyl-li již před tím "napaden" (nutno ochutnat kvas pod dekou), to bych doporučoval radši hned vypálit. To je asi tak vše co ktomu dodat. Omlouvám se za pozdní reakci. Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Dovětek k mému příspěvku na našem trhu lze sehnat hluboko prokvášecí kvasinky určené především k prokvášení medových roztoku na výrobu medoviny. Ale i tyto prokvasí na max 16-18% víc jde snad jen v laboratoři. Spíš mě zajímali negativní ohlasy v knize jsou vysoko procentní kvasy chváleny, ale vše jistě není růžové. (v knize uvádějí příklady kvasů o objemu 100litrů což by šlo vzlášť pokud by výtěžnost byla jak uvádějí z dvou litrů kvasu 0,5litru 50% pálenky). Díky za reakce SIM

Anonymní řekl(a)...

letos jsem sbíral durancie a měřil jsem refraktometrem cukry, ty byly 23-24 až 28! kvas v bečkách je 5 týdnů, ale cukry mám kolem 10-12 a už neklesají. Na 200 l bečku jsem dal 20 litrů vody. dají se nějak ještě cukry srazit. Kvas mám ve sklepě při teplotě cca. 16 stupňů.

Anonymní řekl(a)...

Příspěvek k SIM ... hluboko prokvášecí kvasinky ...(v knize uvádějí příklady kvasů o objemu 100litrů což by šlo vzlášť pokud by výtěžnost byla jak uvádějí z dvou litrů kvasu 0,5litru 50% pálenky)...
Při 75% účinnosti destilace tento údaj odpovídá zhruba 16-ti% alkoholu v kvasu. Dle mého názoru k této hodnotě se lze dopracovat jen v "laboratorních podmínkách" a při "laboratorní destilaci". Počítal bych max. s touto hodnotou, těch 20 % je dle mně v domácích podmínkách jen teorie (i když jsem četl o "pivních speciálních kvasinkách", které údajně mohou dosáhnout stejné hodnoty prokvašení - jen prý nesnášejí chmel).

Dokvašování řekl(a)...

Dokvašení trnkového kvasu. Řešil jsem problém usazení hodnoty na 8,5 a ne a ne jít dolů - 100 l kvas mělo přidání 1 kg medu a 2 kg cukru až po posledním sběru cca po 4-5 týdnech prvních sběrů, teplota 12-15°C. Někdy kvas dojde bez problémů až na nulu, ale někdy prostě ne. Z pálenice mě doporučili přidat chladomilně osmoticky odolné viné kvasinky. Dnes jsem je přidal tak uvidíme, zda pomůžou. Kvas je přemístěn do místnosti - teplota 18-20°C.

Anonymní řekl(a)...

Může se duranciový kvas o průměrné cukernatosti 20% dokyselovat kyselinou citronovou a dolévat vodou pro snížení cukernatosti a tím lepší prokvašení. Pokud ano, tak jak?

Anonymní řekl(a)...

"Švestkoviny" mají svých kyselin dost, okyselování kvasů z nich není třeba.
A té 20% cukernatosti si važte!!!!!!!!
Tuto koncentraci "divoké" kvasinky hravě zvládnou, budete mít vysokou výtěžnost a bezproblémovou destilaci..
(Většina dnes pěstovaných tolerantních a rezistentních slivoní má i problém přesáhnout 10%).
Ředění vodou má opodstatnění jen v případě, když je kvas suchý a málo pohyblivý. Kvasinky aby se mohly množit a pracovat potřebují přiměřeně vodnaté prostředí. Ale to nebude Váš případ. To se týká divokých trnek, šípků atd..
*
A napište když tak odrůdu těch durancii. (Uvažuji o částečném a postupném přeroubování).
Starý sad švestek domácích, které se setřepávaly až po prvních mrazech při cukernatosti cca 26% jsem díky šárce musel nahradil většinou jugoslávskými rezistenty. A z těch vyrobit kvalitní destilát sice jde, ale už ne tak jednoduše jako kdysi z těch domácích.
Takže se vyvarujte zločinu a z mého pohledu jako příznivce vyskoprocentních kvasů a lutrů přímo barbarství a neřeďte!

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dotaz na všechny ,kteří tomu rozumí.Při založení třešnového kvasu se mi stalo ,že po 3 dnech kvas vypěnil přes kvasnou nádobku ato docela dost .Nádobu jsem naplnil ze 2 třetin ,snažil jsem se zachovat všechny podmínky pro zakládání kvasu a přesto mi vyteklo asi 5 l pěny.Poradte co s tím
-

Anonymní řekl(a)...

Obecně se doporučuje nepřidávat ovoce do kvasu postupně a nemíchat ho pak...
Ale....????
*
A Vy jste se teď osobně přesvědčil, že v tomto oboru neexistují žádné přesné postupy.
Že to bylo špatně a že vše je individuální. Na základě zkušeností lze poznat jak se bude kvas chovat. Ale i to jen někdy....

Stává se totiž, že vypění i sud naplněný jen z 1/3.
"Bublátko a utěsnění sudů je výborné ve všech směrech, ale ne před příchodem bouřlivého kvašení!
Hrozí i někdy roztržení a zničení kvasné nádoby.

Kvasinky jsou sice anerobní organismy, ale v době jejích rozmnožování nějaký kyslík přece jen potřebují, takže utěsňování kvasných nádob v té době je zbytečné a i nežádoucí.
Takže zavtřít a utěsnit až po přejtí této fáze.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Rafael,tou odpovědí chcete říci,že bouřlivé kvašení u třešní nastává vždy?Mě se to stalo poprvé a tak si myslím,že jsem udělal někde chybu a nevím kde.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Chybu jste neudělal žádnou. Občas k úniku pěny bublátkem prostě dojde. Nedělejte z toho tragédii buďte rád za takový nástup kvašení.

K tak bouřlivému kvašení, nebo lépe napsáno zdivočelému, jak jsem psal, že vypěnily i z jedné třetiny naplněněné sudy dochází zřídka. Vliv na to má hlavně vysoká teplota, větší přídavek kvasinek a tekutost kvasu.
Ale i tak je dobré zcela doplnit a vzduchotěsně zavřít sud až po přejití hlavního nebo taky nazýváného bouřlivého kvašení. Proto je dobré mít kvas ve více nádobách. V této fázi nebepečí nemocí nehrozí, protože v sudu je dostatek CO2, který vytěsní veškerý vzduch. (CO2 je těžší než vzduch). Např. vinaři kteří nemají účinnnou ventilaci chodí v této době do kvasírny se svíčkou ať se nezadusí.
Při dokvašování je už kvůli infekci a nebezpečí zoctovatění těsný a plný sud s bublátkem skoro povinný. Hlavně u letního ovoce, v teple a u nízkoalkoholického kvasu.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Vadí kvasu zima nebo mráz? Někdo říká, že ne, že se to zastaví a pak rozjede někdo to nedoporučuje. Mám kvas v kůlně a zatím 8% i když je venku zima. Dík

Anonymní řekl(a)...

Reakce na článek o ředění kvasu o cukernatosti 20 a více % vodou.
Není pravda, že kvasinky si z těmito cukry poradí, u nás na Slovácku prakticky každý rok durancie této cukernatosti dosahují a taktéž pravidelně neprokvasí, protože množství alkoholu vzniklé přeměnou z cukrů další kvašení zastaví. Jiná možnost než ředit vodou a to v množství 10 - 15 litrů na 100 kg. durancií není možná.

Anonymní řekl(a)...

K dotazu 28. února 2012 10:58 : Záleží na tom, jestli počítáte s destilací v „ofiko pálenici“ nebo v „domatíně“.
Po oteplení se sice může kvas opět rozjet a dokvasit, ale taky můžete propást termíny v „ofiko“ pálenicích, kdy již „provozovatel ukončí sezonu“ a potom musíte čekat do léta, až znovu „najedou“.
V „domatíně“ toto nehrozí, tam si to dohodnete bez „uřadu“.

Anonymní řekl(a)...

Nezpochybnitelná pravda je, že tekutý kvas se lépe rozkvašuje a kvasinky v něm mají lepší podmínky.
Ale ředit 20% kvas jen proto aby v něm nezůstalo hodně zbytkového cukru to se mi nezdá.
V tom případě by třeba vinaři museli mošt k výrobě suchých vín ředit vodou. Ale oni ho naopak v mnoha případech docukřují.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Pletete koše s baňama,
kvas z durancií se posléze přepálí, takže voda ve kvasu pro lepší prokvasení nevadí, něco jiného je u hroznových moštů, tam se voda neleje a stejně u pozdních sběrů tam zbytkový cukr zůstává.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den jakým způsobem bych měl aplikovat sušené kvasinky do ovocných kvasů. Kvasinky jsou z shimanski takže vinné. díky za radu za chvíli třešně čekají

Anonymní řekl(a)...

Podle mého názoru je používání vinných kvasinek pro ovocné kvasy zbytečné. Čerstvé ovoce obsahuje svých kvasinek dost, v dostatečném množství a druhu.
A většinou ani nepoznáme co nám v sudu vlastně kvasí, které kvasinky převládly.
Výjimku bych udělal u vín u kterých je požadován vysoký obsah alkoholu. Nebo u podobných kvasů.
U těch už mají divoké kvasinky nebo droždí při nedodržení ideálních podmínek problémy.
A taky u surovin sušených, škrobnatých tedy těch, které je neobsahují.
Přečtěte si závěr sekce Obilniny, jaké tam máme s Maxem s těmi potforami problémy:-))))
*
*

U použití ušlechtilých kvasinek jde o to, aby v kvasu převládly nad těmi divokými, kterých je velká přesila.
Musíte si je proto připravit dopředu a aplikovat je co nejdříve, dokud se ty divoké nezačnou masivně množit, protože pak už by neměly šanci.
Ideální je, aby v sudu byly napřed v dostatečném množství kvasinky ušlechtilé a až pak se tam sypalo ovoce.
Bouřlivé kvašení nastane někdy i během několika hodin. Pozor proto na vypěnění sudů

Hlavní zásady:
-nesypat kvasinky přímo do kvasu, ale postupně si je namnožit v množství nejméně 10% objemu kvasu, ale raději i více. Např. 20l na 200l množit i na třikrát.

-nesypat kvasinky do čisté vody, ale do cukerného roztoku cca 10%, nejlépe s přídavkem moštu, sirupu nebo kompotu. Kvasinky ocení živné látky v nich obsažené. Popř. použít špetku živné soli. Nepoužívat chemický konzerované suroviny. Konzervanty kvasinky zabíjí nebo silně znemožňuji jejích množení.Dbát na čistotu a zamezení infekce - raději kultivační roztok převařit.

-kultivační nádobu držet v teple a hrdlo prodyšně uzavřít, např. vatou.

-pozor na vypěnění, množení probíhá mnohdy velmi bouřlivě

Rafael

Anonymní řekl(a)...

P.S. Můžete samozřejmě k přípravě zákvasu použít i část ovoce určeného do kvasu. Jen ho je třeba podrtit a hlavně dobře povařit. Sterilizovat ! ! !

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Durancie mali po prekvasení, zostatkový cukor 12 Brix. Chcel by som sa tomu na budúci rok vyhnúť. Koĺko vody by som mal pridať do kvasu resp. sliviek aby som sa dostal na čo najmenšiu možnú mieru neprekvasených cukrov. Ak majú Durancie 22Brix cukru, koľko z tohto cukru kvasinky premenia na alkohol, než sa zabijú alkoholom ktorý vytvoria? Slivovica pri takomto zbytkovom cukre má silnú arómu nasladlú a výraznú chuť. Palená je ofiko v kolóne. Chcel by som vedieť, ak by som kvas na začiatku riedil vodou, zrejme čím by nebol taký vysoký zbytkový cukor, či by bola slivovica jemnejšia a menej aromatická?
Ďakujem Martin.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer, chcel som sa opýtať ako je to s prilievaním vody pri zakladaní kvasu. Či je treba dolievať vodu len do hustých kvasov, alebo aj do redších? A keď je nižšia cukornatosť nezníži sa ešte doliatím vody viac? Nebude potom problém zo začatím kvasného procesu? Koľko litrov vody doporučujete?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,29.9.2013 jsem moštoval jablka.Bez přídavku cukru po týdnu začala kvasit a kvasí do dnes.Je to normální.Nejsem jsště tal zkušený proto se ptám.Děkuji Gigi

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Mám dotaz ohledně cukernatosti roztoku z medu.Na kolik % se to má naředit? Mám použít k měření moštoměr a nebo cukroměr? Mám i refraktometr na med kde je také stupnice Brix s tím by to mohlo jít také?
Díky Míra

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Refraktometr na med není pro ten účel vhodný. Je určen k měření obsahu vody v medu a ne naopak. K zjištění jeho zralosti a kvality, přip. jeho nezředěnění. Proto má i stupnici v rozsahu cca 15-30% vody a její vyšší obsah neumí zobrazit.

V nerozkvašeném roztoku použijte moštoměr, cukroměr, vinoměr nebo jak se všechny ty hustoměry pracující na základě hustoty JEN dvou látek jmenují...
Nebo refraktometr s normální stupnici pro nás - 0-30°Bx.

Co se týká koncentrace medu ke zkvašení záleží co budete vyrábět. Med, ale díky obsahu konzervačních látek v něm obsažených kvasí dost neochotně a je třeba přídavku živné soli a dobře rozkvašených a namnožených kvasinek a kvas držet v teple. Např. hodně včelařům se osvědčilo umístění sudu do skleníku. Okyselení, zvýšení pH, sice není pro průběh kvašení úplně nezbytné, ale podstatně sníží nebezpečí zvrhnutí kvasu. U medovin se k tomu účelu většinou použivaji kvůli výsledné chuti citrony. U kvasu samozřejmě stačí levná a dostupná akumulátorová H2SO4.

Při přípravě kvasu na pálenku z medu je zbytečné jít nad 20°Bx. Osobně bych volil cca 16°Bx. Ale nikdy jsem to nedělal a ani dělat nebudu. Med je drahý a i když jsem včelař, je mi ho pro kvas líto. A nejsem si jist, zda běžný konzument medovou pálenku dostatečně ocení!

Při přípravě medových vín se používá koncentrace 20-24°Bx.

Samostatnou kapitolou pak jsou medoviny. Většinou těžké, dezertní Ty se vyrábějí zkvašováním extrémně vysokých koncentrací medu. Některé až 50kg ve 100l vody. Ale to neznamená, že roztok má 50°Bx, med obsahuje i jiné látky než cukry. Je to asi "jen" kolem 30°Bx.

Musí se, ale použit speciální kvasinky. Nabízí se hit posledních let - Turbo kvasinky. Ale zkušeností u výrobců medovin s nima ještě moc není. Osvědčený a hojně používaný je speciální kmen kvasinek pro medoviny ze Včelářského výzkumného ústavu v Dole. Tam lze společně s nima i získat živnou sůl a podrobný návod. Taky s kvasinkami od Schimanského jsou dobré zkušenosti. Někdy i lepší než s těmi dolskými.
(S používáním běžných vinných kvasinek a droždí nejsou při výrobě medovin dobré zkušenosti.)
Ovšem taková medovina kvasí v teple několik měsíců a dokvašuje ve sklepě i rok. Má velký obsah zbytkových cukrů a někdy se ještě i doslazuje a dolihuje.

Osobně mně láká to poslední. Ta pravá medovina, Ale vyrobená za studena!!!
To už je, ale"extra liga" a výrobců kteří to zvládli je minimum. Medový roztok se před kvašením totiž několik hodin vaří a na hladině se sbírá pěna s látkami které způsobuji v hotovém výrobku zákaly a znesnadňují jeho číření. Ty látky jsou totiž takové povahy, že je nelze odstranit ani běžně užívanými filtracemi. A už jen zahřátím medu na 50°C se zničí většina jeho cenných látek a stane se z něj jen aromatické sladidlo:-(((
A to mi jako včelaři vadí! Také tady na Deslikovi v sekci likéry - Medový včelářský likér o tom píšu.
*
Ufff., jsem se nějak rozepsal mimo téma.....


Rafael

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, rád bych se zkušených zeptal, jestli je do kvasu na závadu ovoce ze stromů, které jsou prokazatelně zalévané vodou s vysokým množstvím dusičnanů. Konkrétně se jedná o mirabelky (u nás jim říkáme špendlíky), které rostou u strouhy vedoucí z obecní ČOV. Díky předem za odpověď.

Anonymní řekl(a)...

Toho bych se osobně nebál ale naopak bych to považoval za přednost. Stromy budou dobře "živené", tudiž ovoce velké a s vysokou cukernatostí. Nadlimitní množství dusičnanů, fosforečnanů apod. přispěje k výživě kvasinek a díky destilací se do hotového produktu nedostane.
Jen na víno nebo likér bych takové ovoce nepoužil!

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravim, zajimalo by me, jaky mate nazor na pestovani kvasu v kontejnerech. Mam na mysli ty velike kontejnery ktere jsou napriklad na papir, plasty, bio odpad,... Maji cca kubik. Nebo je lepsi poridit kubikovy barel. Ty se daji sehnat od ruznych oleju atd. Ponekud jsem rozsiroval sad a potrebuju zvysit zraci kapacity...

Anonymní řekl(a)...

No nechci vás zrazovat, ... já naposledy viděl něco podobného v jedné pálenici u Prahy ... ale to byly "popelnice" o obsahu cca 300 litrů, použivali je tak 3-4 roky, pak je vyměnily za klecové kontejnery o obsahu 1 m3 a za potravinové uzavíratelné sudy. Asi se nedali dost dobře "utěsnit" proti vnikání vzduchu ...
Co se týče sudů od olejů ... mám dojem, že pujdou dost špatně vyčistit (ten olej, ať už je jakýkoliv, vám zůstane v pórech plastu !)! Já bych koupil radši nějaké po " minerální kyselině čí louhu", ty se čistí nmohem lépe ...
Přeji zdar vašemu konání ...

Anonymní řekl(a)...

Nevím úplně přesně jaké kontejnery máte přímo na mysli, ale souhlasím s Deslíkem. Asi nejdou těsně uzavřít. To při kvašení sice vadit nebude, ale v teple u nízkoalkoholických kvasů a při postupném a pomalém odebírání by mohl nastat problém. Ale pokud máte "větší" vařák tak proč ne. Výhodou bude čištění, dá se tam vlezt. Na druhou stranu bůh ví z čeho jsou vyrobeny:-(((( Nevím.
*
Mně svého času lákaly ty hranaté plastové nádoby v trubkových klecích s poměrně malým, dobře uzavíratelným víkem. Používají se v průmyslu hojně i na kyseliny, louhy apod., takže by měly být vůči kvasům snad odolné. Ale jak je čistit od kvasů a manipulovat přitom s nimi??? Ale jak psal Deslík, raději si opatřit ty snadno prvotně očistitelné, od známých chemikálií.
Ale mně to přešlo, jak jsem jednou ze žebříku při čištění dna spadl po hlavě do úzké a vysoké nakvašovací vinařské kádě a nemohl ven...
*
Při zpracování pozdního ovoce když už je zima a někdy i mráz se v takovém množství kvas sám ohřeje a neprochladne tak rychle. Což zas může být problém v létě u třešní atd.... A nezanedbatelná není taky úspora místa. 5 klasických sudů vs. 1 kostka:-)))))

Ať se daří a fandím Vám s tím.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

No prave, jak takovou kostku cistit a manipulovat s ni? To abych si jeste poridil zdvizku :-) Ne, ja myslel spis takovyto kontejner.
http://www.abstore.cz/editor/image/eshop_products/kontejner_zeleny_l.jpg
Je na koleckach a hezky se otevira takze cisteni by taky nebyl problem. Bych ho pouzival asi jenom na svestky a jablka, ty kvasi pomerne dobre a moc bych nemel strach ze se zkazi. Delam to kvuli mista, kdo nema pul sklepa zapraneho beckama asi nepochopi...

Anonymní řekl(a)...

Mám sice úchylku na kvalitní sudy s bublátky, ale ten kontejnér se mi líbí. A dá se s ním jezdit. Kdyby se uvazal za traktorek...., po sadu:-))))
Ale teď vážně. Můj děd v létech nadúrody měl švestky naložené i ve vaně v nepouživané koupelně:-)))
*
S tím místem máte pravdu. Já to částečně vyřešil regálem a sudy jsou nad sebou. Bohužel v nich může být jen tekutý kvas a plnit se musí čerpadlem. Na švestky bude ten kontejnér skvělý. Budu ho muset okouknout, jestli by nešel nějak utěsnit. Ale toho si nevšímejte, to je ta má "úchylka". A i cenově vychází v porovnání s 220l sudy skoro stejně a navíc Vám ho dovezou:-))) Vinařská káď se mi u švestek neosvědčila - dřina!
Možná bych ještě zkusil kousek toho HDPE naložit do lihu. Ale myslím, že to bude v pořádku.
Ať se daří.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Já si před časem pořídil (jo, zpronevěřil) kontejner, co je na bio odpad. Má fantastické uzavíráni. Stačí ho jenom pořádně umýt a tam kde víko dosedá k tělu kontejneru jsem dal těsnění. Koupil jsem obyčejné těsnění co se dává do oken, dveří,... Paráda, obrovská úspora místa, dá se s ním popojet, lehce se čistí, dole má prakticky výpust... Tímto rozhodně nechci nabádat k rozkrádáni majetku technických služeb!
http://popelnice.heureka.cz/kontejner-plastovy-korok-4-kolovy-770-l-hneda/specifikace/

Anonymní řekl(a)...

Mohl bych se zeptat ohledně zatěsnění toho kontejneru? Podařilo se Vám to?
Máte na něm bublátko, které i při dokvašování funguje - bublá?

Předem děkuji za reakci.
*
Samozřejmě vím, že to není podmínka použitelnosti pro kvasnou nádobu, ale když má někdo takovou úchylku... Třeba jako já, tak je to pro něj cenná informace..
*
Rozkrádat majetek TS určitě nebudu. Jen mně napadlo, že kdybych našel za pár týdnů pod vánočním stromečkem nějaký velký kontejner na odpad, že by mně to moc potěšilo a určitě bych do něj nesypal horký popel a ani žádný odpad pro který není určen.

Vážil bych si ho a hýčkal a byl by jen pro "uskladnění" toho nejlepšího ze sadu...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

No, 100% těsnost tam není. To by se muselo asi zatáhnout silikonem, ale netuším jestli by absolutní těsnost nebyla na škodu. Bublátko jsem tam nedával. Netuším jestli by to vůbec zvládalo. 770 litru kvasu udělá solidního oxidu uhličitého a bál bych se ať se při bubláni "nepotrhá smíchy". Osobně se vůbec nebojím, že by se kvas mohl nějak kazit vlivem netěsnosti. Při tom objemu tam bude vzduchu minimum. Při vybíráni vhodných kontejnerových kandidátů si dejte hlavně pozor na to, o jaký typ jde. Utěsnit ty na plast nebo papír je prakticky nemožné!!! Víko je totiž šoupací. Ten hnědý na bio odpad, co je na každém menším městě u zahrádek, je nejlepší volba. 770 litru je akorát a jednoduché víko co se dá (jakž takž) zatěsnit. Ještě taková drobnost, TS je na zimu uklízejí. Tak ať se Ježíšek nediví, kde se ztratily. Loni mě tím pěkně vytočili, že je sklidili dřív než já...

Anonymní řekl(a)...

Děkuji moc za informace.
*
Během hlavního kvašení bublátka a spony nepoužívám. Mám strach z roztržení sudů. Až když je doplním do plna - při dokvašování a skladování. Při větší úrodě totiž některé přijdou na řadu až příští rok v létě.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
kolik by měl vykazovat založený kvas st.Brix minimálně, aby se kvašení rozjelo? Četl jsem někde, že 14 st.Brix. Je to tak? Děkuji za odpověď od kohokoli. K.S.

Anonymní řekl(a)...

Ne, není to tak.Rozkvasí se i kvasy s minimálním množstvím cukru. (Třeba pivovarská sladina). Jenže ty jsou nestabilní a v nevhodných podmínkách rychle podléhají zkáze.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Pokud mám ale kvas, který bych měl dosladit (např. ostružiny nebo šípek), tak na jakou cukernatost Brixů? Na 14 st.Brix? Děkuji. K.S.

Anonymní řekl(a)...

No, to záleží na Vás. Jakou chcete mít výtěžnost a zda se za cenu nepřicukření - že budete mít pravý, čistý destilát, trápil s vedením nízkoalkoholického kvasu a jeho destilací..
*
Osobně bych u takových surovin šel raději do výroby vína. Část bych si ho nechal a zbytek i s části kalů předestiloval. Části kalů, ale nemyslím mrtvé kvasinky po prvním stášení vína. Jejích destilace je dost diskutabilní a hodí se spíš po důkladné rektifikaci a vyčištění aktivním uhlím jen na líh.
*
Takže docukřit na 24-28°Bx. Komerční výrobky z podobných surovin taky žádné pravé destiláty nejsou. Jen řezy s lihem nebo průtahy. A ty podle mých zkušeností kvality destilátů z ovocných vín nedosahují.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, můžu poprosit o radu, jak nejlépe založit kvas ze starých kompotů - aby se dobře rozjelo kvašení, je třeba to jen nalít do kvas.nádoby a dát do tepla, jako klasické kvasy?

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, můžu poprosit o radu, jak nejlépe založit kvas ze starých kompotů - aby se dobře rozjelo kvašení, je třeba to jen nalít do kvas.nádoby a dát do tepla, jako klasické kvasy?

Anonymní řekl(a)...

Kdysi to zde bylo probíráno v diskusi, která je již nedostupná …
… na tuto otázku je těžké odpovědět, liší se to případ od případu.
Kompoty byste mohl přidat k nějakému ovoci přímo, když to nepřeženete, neměl by v tom být problém. Pakliže je použijete samotné, měli by být lehce „pomačkány“ a dle konzistence lze i přidat vodu. pH by mělo být v rozmezí 3,5 – 4,5 (přidat kyselinu citronovou, postupně až se dostanete do rozmezí). Přidat také nějaké živiny v podobě živné soli, nebo obdoby (lze nalézt výše u přípravy kvasů). A samozřejmě si změřit obsah cukru (nad 16 % bych já asi nechodil).
Případné marmelády, povidla a šťávy, tak tam by se měl tento materiál dostatečně zředit převařenou vodou, vidím to tak na poměr 1 díl zavařenin a 2 díly převařené vody (dle konzistence vzniklého roztoku, když tak ještě doředit).
Po zchladnutí na cca 25°C, bude nutno zakvasit již „rozkvašenou“ kulturou kvasinek. Kvas by měl být potom pod „kvasnou zátkou“. Na kvašení počítejte tak s 3 - 5 týdny (podle teploty místnosti). Co Vám však z toho vyjde je „sázka do loterie“, může to být perfektní, ale také naopak jen na „natírání“ kloubů. Přeji pevné nervy, a hodně štěstí při kvašení a destilaci. Sdělte případně, jak to dopadlo.

Anonymní řekl(a)...

Na natírání kloubů by toho byla škoda. Jestli to je nějaká směska udělejte z toho ovocný líh. Přidejte v dostatečném množství rozkvašené výkonné kvasinky, příp. droždí a držte to v teple. Klidně i k 30°C. Jen pozor na vypěnění. Do týdne by mělo být vykvašeno. K destilaci použijte kolonu nebo včasné oddělení dokapu, 3D, přip. ještě vyčištění aktivním uhlím. Způsobů jak získat chuťově neutrální líh je dost.
Jen si dejte pozor na chemické konzervanty. Ty mohou kvašení znesnadnit. Muselo by se dost naředit a přicukřit.

Ať se daří.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Díky za rady. ..a ještě-jaký poměr kvasnic? A vůbec, rozkvasím obyč.kvasnicemi cukr ve vodě? -jakým poměrem? Na ukrajině se takto běžně vyrábí dom.vodka. Díky za názory, zdraví hutom.

Anonymní řekl(a)...

Pokud se budeme bavit o lihovarství
a
ne o ušlechtilých destilátech, tak čím více kvasinek a čím vyšší teplota tím líp. Nejméně však 10% zákvasu a teplota 30°C, ale ne víc než 35°C. Naproti tomu větším množstvím zákvasu - kvasinek se nic zkazit nedá. Jen to rychleji a líp vykvasí.
*
Cukr, jeho roztok, na rozdíl od jiných surovin, např. melazy, obilnin, brambor atd..., neobsahuje žádné živiny potřebné k růstu a množení kvasinek. Je třeba je tam dodat, jinak by v něm kvasinky jen zkomíraly a nepracovaly. Skoro každý takový kvas je dobré přiživit, ale ten jen z cukru to potřebuje opravdu razantně ! ! !

Nejschůdnější a nejpohodlnější je použití živných solí.
Ale lze jako výživu, nebo její doplněk použít i nejrůznější organické materiály. Staré kompoty, směs nejrůznějšího ovoce a mnohdy i zeleniny chléb, rajčatový protlak, atd., apod.
*
Světové homedistillery, hlavně ruské, polské, americké se té problematice věnují celkem dost. Koukněte když tak ještě tam.
*
A taky koukněte na diskuse na zahrada.cz. Jaký je tam názor na líh z cukru.
*
Likérnictví Zdar.

Rafael.

P.S. Jen ještě připomenu, že takový líh není ušlechtilý destilát. Jen polotovar k další výrobě!
Jen ho je třeba ho zbavit příchutí a až pak ho použít k výrobě tinktur, macerátů, likérů, průtahů a tak.....
Ale v žádném případě nezpůsobuje silnou kocovinu, neškrábe v krku apod. Je to vše jen o způsobu vedení destilace, přip. před tím o vedení kvasu, ale ne o surovině!

Anonymní řekl(a)...

Mám k dispozici kvasinky od firmy
http://www.biopro.cz/Ingredience/Palenice-a-lihovary/Lihovarnictvi/
cena 600 CZk za 1 kg + poštovné - 100 CZK, můžu poslat i po půl kg balení, kdo má zájem pište na tomek.vlada@gmail.com
Kdyby byl zájem, mám ještě také enzymy pro zakladani obil. kvasu

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, dotaz pro RAFAELA, Ljz., Deslika.
Jakou kvasnou nádobu byste mi doporučili koupit? Já jsem taky pro těsné nádoby s bublátky, je tento sud ideální? Odkaz: http://www.eicoplus.cz/cz/14-e-shop/2-produkty-pro-zahradu/62-konve-nadoby-sudy/1104-sud-pe-bily-s-vikem-plusspona-.html
Nevím, na jakém principu funguje ta spona, jestli přeci jenom přes tu sponu neproudí CO2... mám zkušenosti zatím jen se šroubovanými uzávěry, které zakapávám voskem (malé dva uzávěry v deklu, dekl je z výroby navařený na tělo sudu). Poraďte mi nějaký dobře zatěsnitelný sud se širokým hrdlem. Snažil jsem se pročíst diskuze, něco o nádobách je v diskuzi o třešních a jinde, ale tady u "zakládání kvasu" toho moc není. Děkuji moc P.M.

Anonymní řekl(a)...

Nádoby se zdají být v pořádku (já používám obdobné, v modré barvě); ovšem nemohu vyloučit, že při výrobě vznikne nějaká ta netěsnost !! to se liší případ od případu. Ale případná netěsnost se dá odstranit omotáním teflonové pásky (pod víko) přímo na soudek. Spona to potom dotáhne. Ta funguje tak, že se přetočením páčky o 180°, obvod spony prodlouží cca o 2 – 4 cm (možná i o více, to podle velikosti spony). Tím vznikne dostatečný prostor pro nasazení na víko a soudek, a po zpětném „utažení“ je víko upevněno.
V publikaci Jak vypálit lepší slivovici, doporučuje autor J. Balaštík, místo víka jen polyetylenovou folii, kterou „omotá“ na soudku „gumcukem“, zachyceným za háčky. Chce to vyzkoušet tu správnou délku, nebo ovázat dvakrát. Vzniklý přetlak si již najde nějakou tu skulinku, kudy „odchází“.
Je vždy na „provozovateli", kterou metodu použije, či která mu lépe vyhovuje (to vám napoví praxe).
Snad si z tohoto něco vyberete … když tak napište, jak jste dopadl.
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
děkuji za tipy. Pokud si vzpomenete ještě na nějaký dobrý sud, tak dejte odkaz. Děkuji.
P.M.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Rafa,
1) má prosím ten Váš sud na tu sponu jistotu, že nebude unikat CO2? Ptám se proto, jestli jde nějak regulovat "přítlak" víka k sudu, jestliže ta spona bude "přitláčet" to víko nedostatečně. Jestli jde na sponě přidat sevření pomocí nějakého zkrácení té spony...apod.
2) jak dlouho Vám ve víku vydrželo těsnění? Jestli se jako časem to těsnění neopotřebovalo nebo neztvrdlo.
3) ošetřujete to těsnění nějak (silikonový olej apod.), aby více těsnilo či vydrželo?

Děkuji za odpovědi.
P.M.

Anonymní řekl(a)...

Jistota je odzkoušená léty a navíc jsem psal, že stačí do toho sudu, do měkké pryžové hadičky ve víku vší silou ústy fouknout a hned víte na čem jste....
*
Na sponě možnost regulace není a ani není třeba. Packy na víku jsou pružné a ohebné a to spolu s měkkým těsněním zajistí dostatečný přítlak. Samotná "obruč" je asi 3mm drát a když tak bylo by možno ho ještě v případě potřeby na sudu podložit nějakým papírem nebo kartonem aby se tak zmenšila jeho délka-průměr a zvýšila síla přítlaku. Ale to jsem nikdy nemusel použít.
*
Ještě jsem minule zapomněl napsat, je třeba vybírat, a to je velmi důležité, aby těsnění vík bylo co možná nejměkčí! Jak jsem pomlouval ty šroubovací sudy, tak ty moje mají těsnění vík nepoměrně tužší než ty se sponami.
*
Ale to nic nemění na tom, že to není dobrý princip. Napadla mně teď i další jejích nevýhoda. Někdy se něco časem nečekaně bouřlivě rozkvasí, když už to nečekáme, a to může mít za následek roztržení šroubovacího sudu. Kal, pěna, pevné části kvasu ucpou vše a závit je pevnější než spona na pružných packách a měkké gumě a je dokvašeno a vymalováno...
*
Některá těsnění mi vydržela od novoty, cca 20 let, zanedbatelná menšina ne. A nijak jsem je neošetřoval. Problém byl v tom, že ta kulatá těsnění byla slepená a jak vypadla z drážky víka se někdy rozlepila. A když jsem se je pokoušel slepit, tak ten lepený spoj byl tvrdší než okolí a tam to pak špatně těsnilo...

Ale to je asi známá zkušenost všech co někdy něco většího průměru BEZPEČNĚ zatěsňovali.
*
A omlouvám se, že jsem všechny zkušenosti nenapsal hned a najednou. A beztak jsem zas na něco zapomněl:-((((

NIHIL EST AB OMNI PARTE BEATUM !

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravim. Muj dotaz zni takto. Muzu svoje sudy prolit trochou sava, kvuli dezinfekci (velky panak sava na sud 120L)? Nechal bych to pusobit na plesnive flicky. Nemuzu se dostat do sudu, mam nahore jen maly otvor, ruku tam nedam. Pak sud poradne vyplachnu vodou. Treba i 10x. Dle meho by to melo byt OK. Diky za nazor. S.

Anonymní řekl(a)...

Vážený S,
... Nechal bych to pusobit na plesnive flicky... postup čištění sudů, záleží také i na „materiálu“, ze kterého je zhotoven (to u vás není uvedeno); je-li to plast, tak by to mohlo i stačit (případně lze použít i koncetrovanějčí roztok a ještě přihodit lopatku ostrého písku) a střídavým ležením a protřepáním sud vyčistit. Následné řádné vypláchnutí „dočista“ je podmínkou. Jsou-li to ovšem dřevěné sudy, tak to vidím „černě“, tam by tento postup nebyl asi dosti účinný. Tam by se muselo asi použít drastičtějších prostředků (až po „vybednění sudů“), většinou však za tu námahu, to uživateli nestojí …
No rozhodnout si to musíte samozřejmě vy ...

Anonymní řekl(a)...

Asi by to spíš patřilo do sekce "Provoz a údržba"..

Dřevěné sudy se paří vroucí vodou nebo vyvíječem páry a síří. Ale v rozumné míře, tak aby zvenku neměly větší teplotu než lidské tělo, aby se nerozpadly. A tak dlouho až z nich vytéká čistá a nepáchnoucí voda. Pak se ještě čistou vodou , přip. s přídavkem sody, znovu proplachují. (Tento postup samozřejmě nejde použít u skla a plastů)!!!
A před uskladněním se síří jen sudy dostatečně suché, aby se ve dřevě neukládala kyselina sírová, která by svou chutí mohla budoucí výrobek znehodnotit.
*
Ale dle mých zkušeností je nejlepší k čištění silně znečištěných nádob běžně dostupný louh sodný, NaOH. Už ani nevím jestli jsem to tu už nepsal někde, jestli se neopakuji..

Demižony na odpis, do kterých jsem kdysi v zoufalství na několik týdnů nalil neředěné Savo a pravidelně protřepával - neúspěšně..., a které se pak několik hodin točily s kuchyňskými saponáty a se spoustou štěrku obložené hadrami ve stavební michačce - taky neúspěšně, vyčistil dočista nasycený roztok horkého louhu hravě během pár minut.

Ale to byl skutečně extrém. Pro běžné čištění stačí i méně koncentrovaný roztok louhu. Mimochodem, všechny podobné komerčně vyráběné čističe obsahují jako hlavní účinnou látku NaOH, přip. KOH a zbytek je jen balast a obchodní značka a jsou proto šíleně předražené a navíc méně účinné.
I v potravinářském průmyslu, při čištění láhví apod. se používají jen louhy. A pro zvýšení účinnosti horké.
*
Jen si dejte při takové akci pozor na součásti z barevných kovů, hlavně na hliník. Ten se rozpustí úplně před očima. A taky s nimi a i s některými usazeninami může dojít k dost bouřlivé reakci, tak pozor na ty oči - brýle!
Jinde to moc neublíží, ale i tak je dobré mít připraven ocet, jako kyselinu, k případné neutralizaci zasaženého místa.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Nádoby se sponou mi příjdou jako skvělé, těsní - a to je supr zjištění pro další práci s kvasem. Děkuji P.M.

Anonymní řekl(a)...

Hmm, šroubovací uzávěry se taky dají zatěsnit, a existuje celá řada jiných způsobů, čím zakrýt vrch kvasu a čím těsnit. Sud s víkem se sponou je drahý, je to ňáký extrém pro ty, co na to mají. Jak se psalo, gumicuk a igelit, gumicuk povolí tlaku CO2. Tak to psal i p.Šlosar (pokud si pamatuju, aj sem to tak pochopil) a to je taky znalec. Pokud mám např. 6 sudů postaru, tak nevím, proč bych měl kupovat nové sudy a to za třeba 600Kč x 6 = 3600Kč :-O Tak to by se mi kořalka prodražila! Je to ňáký extrém ta spona, zbytečné.... Spousta lidí na kvas hodí jen nějakou látku a supr. Anon.

Anonymní řekl(a)...

"Spousta lidí na kvas hodí jen nějakou látku a supr."
A pak je zahrada.cz plná dotazů typu plísní, křísu, octomilek, koláčů, dek, zjišťování průběhu kvašení, čajových svíček, atd.
*
Já vím a ani se tím netajím, že mám úchylku na kvalitní sudy. Jsem na to dokonce hrdý.
A 600 - 1000Kč za 200l sud mi vůbec nepřijde moc. Zvlášť kdyby se mi kvůli přehnané šetrnosti mělo zkazit nebo narušit třeba 400l ručně natrhaných třešní nebo podobného ovoce. Nebo řešit co s ním když nejde po vykvašení rychle vypálit...
Ale to neznamená, že bych se bezhlavě zbavoval starých sudů. Ale raději je používám jako "kádě" na bouřlivé kvašení nebo jako zálohu v případě nadúrod na pozdní ovoce. V žádném případě ne na letní ovoce nebo dlouhé uložení kvasů a vína.
Jen dřevěné V - kádě jsem po nástupu laminátů s až chorobnou radostí rozštípal a spálil.
*
Proto tady razím myšlenku, že kvalitní sud je základ, že by se na něm nemělo šetřit. Jistě, že kvasit se dá ve všem a ve většině případů i úspěšně, ale proč hned v zárodku neeliminovat všechny nežádoucí vlivy?
Dále si myslím, že sudy jsou dnes dostupné, relativně levné a kdo chce šetřit už na nich bude v tom trendu pokračovat i v dalších krocích, škudlit a šidit co se dá a výsledek sklouzne do šedivého průměru naších pálenic a bude jen dále poškozovat pověst domácích destilátů.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Kde je hranice mezi řídkým a hustým kvasem. Kde je ta hranice, kdy už se musí přidat voda? Dá se to nějak okomentovat? Nějaká jednoduchá pomůcka - vodítko?

Anonymní řekl(a)...

Kvasinky jsou sice živé a rychle se množící mikroorganismy, ale nejsou všemocné a je jim třeba v jejích záslužné práci pomoci.
Tzn, že od nich např. nemůžeme čekat, že "vylezou", nemají nožičky, ručičky a ani žebříčky, na hromadu suchého, nerozmělněného ovoce v sudu, rozmělní ho a zkvasí! V takovém případě nastává v tom ovoci hniloba, plísně a jiné nežádoucí rozkladné procesy... A ty jsou už nezvratné a vždy negativně ovlivní kvalitu destilátu a v případě výroby jen ovocného lihu velmi sníží jeho výtěžnost.

A ty zlé, nežádoucí bakterie nožičky a ručičky nepotřebují, ty se vznášejí všude ve vzduchu, potřebují ke svému množení jen kyslík a zjednodušeně napsáno, v tekutém prostředí proti kvasinkám nemají šanci. Špatně plavou a vodnaté prostředí nemají rády...
Proto je třeba si uvědomit, že kvasinky můžou efektivně pracovat a "zvítězit" nad těmi Šmejdy - nežádoucí mikroflorou jen tom v pro ně přirozeném - tekutém prostředí.
Tzn., že ovoce musí být rozmělněno nebo plavat aby nad těmi zlými a nežádoucími vetřelci zvítězily.. Jestli ve své vlastní št́ávě, v přidané vodě nebo cukerném roztoku je už na Vás a povaze kvasu.....
*

Anonymní řekl(a)...

Takze strucne receno, pokud se ve kvasu da michat, sice tezko, ale rukou dokola po obvodu, tak je to OK? Potreboval jsem takoveto nejake prirovnani. Je jiste, ze pokud je mezi rozmelnenym ovocem vzduch, tak to je totalne spatne.... Ale kdy tedy pridat vodu, v momente, kdy ve kvasu nemohu ani tezce zamichat rukou, nebo kdyz je ovoce suche, jak to pripodobnit laikovi... Mam husty merunkovy kvas, ale nevim, jestli je to na pridani vody. Je to jako husta marmelada.

Anonymní řekl(a)...

Já spíš preferuji takové kvasy, kde ovoce není úplně rozdrceno na kaši nebo marmeládu. Jen jemně podrceno a plavající ve šťávě. Kvůli manipulaci a hlavně zpracování. Takovou konzistenci , takovou sračku, bych neuměl zpracovat...
Ale špatně to není, dvouplášť si s tím poradí.
Jde hlavně o to jak píšete, aby mezi plody nebo jejích částmi nebyl vzduch a vše bylo v tekutém prostředí.
Ať se daří.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

zdravím po delší době! S tou "sračkou" - svatá pravda! I pro kvašení... Včera jsem založil 100 litrů mirabelek (žlutých s oranžovým líčkem, co jdou od pecky) a dal jsem si práci, abych je řádně rozmačkal. A ptotože jsou v bílém průsvitném sudu, tak už dnes vidím, jak se "pěkně" husté oddělilo od šťávy, 50/50 . Proto opravdu jen s citem pomačkat! s úctou Váš vavra

Anonymní řekl(a)...

Dobrý poznatek. To mně napadlo až po přečtení příspěvku od kolegy Vávry.
Nějak jsem si to dřív nedal do souvislosti:-(((
"Bílé sudy". Takže jdou prosvítit a dá se v nich i pohledem zvenčí zjistit co se v nich zrovna děje - dá se v nich pozorovat vystupování tekutého podílu a klesání hustého ke dnu.
Že všechny sudy které mám a splňují mé požadavky na dobré a rychlé utěsnění jsou i bílé..., jsem si uvědomil.
Zajímavé...
A třeba to někomu v nákupu pomůže...
*
Rafael

Anonymní řekl(a)...

Davam za pravdu. Bile sudy jsou castecne pruhledne. Coz je super pri zjisteni, kolik stavy ovoce obsahovalo - separace pevnych a tekutych slozek. Ale nikdy jsem, jak Rafael pise, nepozoroval pokles tuhych castic po dokvaseni ke dnu. Nikdy mi ani ve 3 tydennim skoncenem kvasu neslo nic ke dnu. Vzdy pevne castice nahore, tekute dole - od zacatku az po totalni dokvaseni.

Anonymní řekl(a)...

no, mně tam z těch mirabelek spadly zcela spolehlivě všechny pecky....a to se také dá využít při ovlivňování intenzity výsledného "peckového aroma"...
Ale já si osobně tuto složku cením na domácích destilátech nejvíce.
Někdy pravda může toto silné aroma působit, jako-by bylo dodáno trestí... tož tak! Zdraví vás všechny Vavra

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
potreboval by som poradiť ohľadom zakladania kvasu z pekárenským droždím aká je min a max teplota pre jeho činnosť a do koľko % alkoholu dokáže premieňať cukor na alkohol?
Ďakujem,prajem pekný deň.

Anonymní řekl(a)...

Uvádí se, že pekařským droždím, Sacharomyces cerevisce, se dá dosáhnout max. 14% lihu. Dle mého názoru a zkušeností, ale jen ve skutečně ideálních podmínkách. T.j. dostatek živin, tekutý kvas, pH a dostatečná teplota.
Pekařské droždí jsou kvasinky vyselektované pro enormně rychlé množení v teple a co největší tvorbu CO2 -pro kynutí těsta a ne pro výrobu pálenek nebo vína.
(Jejich použití u hustých ovocných kvasů v teple většinou způsobí jejích vypěnění).
Nicméně jsou lihovarskou klasikou a teprve relativně nedávno nahrazenou spec. kmeny lihovarských kvasinek.
Pro rychlé zkvašování celkem nízkocukernatých kvasů do tří dnů, při teplotě 30°C a ideálních podmínkách byly dostačující.
Taky pro HG použití díky jejích ceně a dostupnosti je lze pro tuto výrobu doporučit. Jejích nižší výkonnost se kompenzuje zvýšením jejích množství. Jen je třeba si dát pozor na jejích čerstvost a kvalitu. Nejlepší je nákup z nějaké pekárny. Osobní nedávná zkušenost z Tesca - 5x předražené a i když vypadaly zdravě, nehodily se nakonec ani do toho těsta:-((((
*
Co se týká minimální teploty, chová se pekařské droždí stejně jako běžné kvasinky vinné nebo kvasinky doporučované k výrobě destilátů. Je jich velký výběr, až nepřehledný, proto si myslím, že k použití ve výrobě ušlechtilých destilátů, vín a medovin není pekařské droždí moc vhodné.

Pod 20 °C se mluví o chladném kvašení, při teplotách pod 15 °C o studeném kvašení. Ale ani při studeném kvašení by ale teploty neměly klesnout pod 12 °C. Riziko zastavení kvašení je zde příliš veliké.
Zpožděné nebo přerušené kvašení vede většinou ke zhoršení výtěžnosti i aromatu. Tím je zpochybněn celý jeho pozitivní efekt.
Chladné kvašení se používá když má být citlivé aroma uchráněno před ztrátou hlavně díky silné tvorbě CO2 během bouřlivého kvašení.
Např. lesní ovoce, některé bobuloviny, hrušky Wiliams apod.
Nebo při kvašení a dokvašování piva.

Proto se na ty účely používají speciální chladnomilné kvasinky.
Např. Oenoferm® Freddo F3, SpirifermArom, Fermivin PDM, Challenge TOP15, chladnomilné kvasinky BS10 atd.., nebo kvasinky pro homebrewing.
Ty vykazují vysokou toleranci na teplotu a napomáhají díky svému kvasnému průběhu mírné tvorbě CO2.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, napadla mě taková myšlenka. Chci např. udělat kvas z meruněk, ale pálit až v zimě. Aby se kvas nezvrhnul lze srazit pH např. na hodnotu 1 - 2, aniž by tím utrpěl kvas co do kvality? Jelikož v tak nízkém pH nehrozí nákaza nebo zoctovatění.

Míra.

Anonymní řekl(a)...

A kdy? Při jeho založení nebo až po vykvašení?
*
Pokud by se to udělalo už při jeho založení bylo by to i pro kvasinky přímo vražedné prostředí v kterém nemůžou přežít a "pracovat" už vůbec ne. Udělal byste z kvasu "konzervu". A pokud by se kvas takto zakonzervoval litry kyselin až po vykvašení neumím si představit co by z toho vzniklo. A to třeba i po případné neutralizaci nějakou zásadou, louhem, před destilaci. Nevím, ale vím, že takto se to nedělá.
*
-Lepší a osvědčené je držet kvas uzavřen v kvalitně utěsněných sudech pod bublátky.

-A kvasit při nižší teplotě - někde ve sklepě. Jednak se tím kvašení časově protáhne a pak taky při nižších teplotách je nebezpečí zvrhnutí daleko nižší. Navíc kvašení probíhá čištěji a nedochází k odnosům aromatických látek CO2 díky jeho bouřlivému průběhu. Taky se doporučuje chlazení pomocí ledu v pet láhvích uvnitř sudů nebo chlazení pomocí mokrých hadrů a podobných materiálů vně na sudech. Nicméně výsledky podle mně nebyly úměrné vložené práci a námaze..

-Nejvíc, ale trvanlivosti kvasu napomůže jeho přicukření. Vzniklý líh je nejlepší konzervant. A v tom případě nevadí ani jeho uskladnění v teple. Ale podmínka dobře utěsněného sudu zůstává. Vinné mušky, octomilky, křísy, octové kvašení může napadnout i silné více alkoholické kvasy uskladněné špatně.

-Další možnost je síření. Hodně rozšířená metoda hlavně ve vinařství. Buď spalováním síry na nejrůznějších nosičích, vháněním hotového SO2 z bombiček nebo rozpuštěním disiřičitanu draselného - (pyrosiřičitan draselný, kalium pyrosulfit).

- Vhánění CO2 do sudu s kvasem ze sifonové bombičky.
*
Osobní zkušenosti mám jen s držením letních kvasu pod bublátky, přip. díky jejích povaze s jejích přicukřením. A to většinou až do "sezony", do zimy. A nikdy jsem nepotřeboval řešit jejích konzervaci.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, měl bych dotaz ohledně zakládání kvasu z jablek. Jak jsem se již dočetl a zjistil, tak nasbírat zralá jablka, nejlépe okolo 14 dní nechat uskladněná aby dozrála, očištěná, bez stopek dále jablka podrtíme či rozmačkáme. Ale dále mě zajímá co do kvasu přidat, jestli teda vůbec něco. Mám namysli vodu s cukrem, či nějakou kyselinu nebo jak by to mělo být?
A druhý můj dotaz je ohledně míchání a zaviratelností sudů, někdo tvrdí to, druhý zase tohle, mám už v tom zmatek. Diky za rady.

Anonymní řekl(a)...

Zdar, do jablek přidávám kyselinu citronovou na úpravu pH (3 - 4) a pokud je možnost tak ztekucující enzym. Cukr jen opatrně na rozjezd. Tak max. 2kg/100kg jablek.

Bořek.

Anonymní řekl(a)...

Přídavek kys.citronové je zde zbytečný, jablka ji obsahují dostatek ... dokonce tolik, že se jich využívá k okyselení kvasu jiného, třeba hruškového ... (až do poměru 1:1, v zahraničí nazývaný obsler...). Jinak skoro vše je napsáno ve stati "jablka", pálenka dle druhu ovoce...
Pálenkám zdar.

Anonymní řekl(a)...

Zdar, jablka není potřeba přikyselovat, ale nejdůležitější je jejich nadrcení nejlépe na pyré ( je to práce), ale výsledek za to stojí = kvalitní prokvašení a výtěžnost. Ztekující enzym, také není špatný podporuje rozklad při kvašení, používám u hrušek. Osvědčilo se uzavřené kvašení ( sud a bublátor).

Ať se daří..........

Anonymní řekl(a)...

Nevím proč se to neřeší v sekci "Jablka" když kvasy se z různých surovin zakládají odlišně?
*
Zkvašování jablečné drtě k dobrým výsledkům vést nikdy nemůže. A vzhledem k době přísppěvků tuším, že se asi jedná o jablka letní. To je surovina k výrobě jakéhokoliv výrobku absolutně nevhodná!!!
Snad jen k letnímu vařenému kompotu se dají použít...
*
Výroba pálenky z jablečné drtě, a to i z jablek kvalitních - podzimních nebo ještě lépe zimních je jen primitivní zahrádkařský způsob jak se zbavit přebytků tohoto ovoce. Kvalitní destilát takto vzniknout nemůže! Ten se vyrábí jen z moštu!
*
To je taky důvod velmi špatné pověsti jablečných destilátů...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím. Rád bych znal váš názor. Co tak použít místo(zranitelné) kvasné zátky na sudy,dětský nafukovací balonek propíchlý špendlíkem? Jan

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, chystám se sbírat durancie letošní rok dopřál spoustu slunce navíc jsem že Slovácka takže cukru v duranciich bude až až, a i s přídavkem vody zbude spoustu zbytkového cukru v kvasu. Dotaz zní: používáte někdo turbo kvasnice např. Coobra které snesou až 20% alkoholu?
Děkuji za odpovědi Pala.

Anonymní řekl(a)...

Zdravim. Mam nalozene durancie 5 tyzdnov , cca 170 l v 220l sude opatrenom kvasnou zatkou ,ulozene pri teplote 16 stupnov .Nalozene bez pridavku vody , ciastocne rozmackane a dokladne premiesane po tyzdni od nalozenia. Do teraz bez zasahu do kvasu. Nakolko som si opatril refraktometer az teraz, zmeral som cukornatost po piatich tyzdnoch kvasenia , stupnica ukazala hodnotu 14% brix. Prosim pekne o radu co dalej.nechat kvasit dalej ? Pripadne to dat vypalit ? Alebo ma niekto inu dobru radu? Dakujem .

Anonymní řekl(a)...

Oprava k predchadzajucemu prispevku .....Mam nalozene durancie nie 5 ale 7 tyzdnov , cca 170 l v 220l sude opatrenom kvasnou zatkou ,ulozene pri teplote 16 stupnov .Nalozene bez pridavku vody , ciastocne rozmackane a dokladne premiesane po tyzdni od nalozenia. Do teraz bez zasahu do kvasu. Nakolko som si opatril refraktometer az teraz, zmeral som cukornatost po piatich tyzdnoch kvasenia , stupnica ukazala hodnotu 14% brix. Prosim pekne o radu co dalej.nechat kvasit dalej ? Pripadne to dat vypalit ? Alebo ma niekto inu dobru radu? Dakujem .

Anonymní řekl(a)...

14°Bx mají rané švestky, myrobalány apod...!!!
*
Durancie jsou až 2x cukernatější. Proto je třeba se tak ním chovat a připravit je ke kvašení takovým způsobem aby měly kvasinky ideální podmínky.
*
Pokud nechcete spoustu cukru vylít do kanálu zředil bych kvas horkou vodou do skoro plného sudu a nechal ho ještě dokvasit. Nejlépe v teple. Zředění alkoholu by mohlo stávající umírající kvasinky ještě probudit k životu. A jestli ne, tak přidat nové dobře namnožené v zákvasu cca1/10 zakvašovaného množství.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Řeším podobný problém,durancie mají momentálně cukernatost 11°Bx.Nevím co s tím,zda li objednat vypálení,nebo se pokusit to nějak(dle vašeho návodu) pracně dokvasit(ve sklepě je 13°C).Co se stane,bude li se pálit při takové cukernatosti,neuškodí to výslednému produktu? A jaký bude rozdíl ve výnosu(myslím tím,zda li je rozdíl ve výnosu úměrný vynaložené námaze s dokvášením).Zkuste někdo poradit ze svých zkušeností,jsem začátečník a váhám co dál.Díky za odpovědi.

Anonymní řekl(a)...

"Naši předkové pěstovali švestky domácí apod. s cukernatostí srovnatelnou s duranciemi. A sklízeli je většinou až po prvních mrazech. A zkvašovali je sice ve velkých dřevěných kádích které izolovaly lépe než dnešní plasty - během kvašení vzniká teplo, ale většinou v nevytápěných prostorech. Zbytkový nevykvašený cukr neřešili, někteří ani nevěděli co to je a neměli ho čím změřit. A přesto měli dobrou slivovici. Švestek měli nadbytek, tak to většinou vůbec neřešili.
A o nějakém větším ředění vodou kvůli snížení cukernatosti jsem se z historických materiálů moc nedočetl. A z vyprávění pamětníků taky moc ne. Co vím, tak jen můj děd měl kádě v kumbálku kde se vařilo, pařilo, krmivo pro dobytek a bylo tam teplo"
Konec historického okénka.
*
Pokud vypálíte kvas z durancií 11°Bx i tak bude výtěžnost dostačující a srovnatelný s ranějšími švestkami, blumy, myrobalány, jablky, hruškami apod.
A na kvalitu to nebude mít vliv.
Jen škoda těch nevyužitých ovocných cukrů které skončí v kanále.
*
Pro ilustraci a jen teoreticky protože těžko se zohledňuje podíl pecek a nezkvasitelného balastu v kvasu:
Švestkoviny většinou prokvasí na 4-6°Bx, tzn., že Vám zbývá ve 100l nebo 100kg, nechci to řešit úplně dopodrobna, tekutého podílu kvasu 5-7kg cukru z kterého by mohlo vzniknout po zředění 5-7l 50% slivovice.
*
Co s tím je na Vás, na místních podmínkách a pro poučení napříště.
*
Ještě přidám zajímavost, ale od tématu a v žádném případě k tomu nechci nikoho navádět!!
Když jsem někdy destiloval kvas s velkým zbytkovým cukrem tak jsem ho pak dal po docukření, přidání živin a zákvasu znovu kvasit. Někdy i přímo ve vařáku při cca 30°C.
Na líh, na pálenku samozřejmě už ne!!!!

Rafael.

Murin řekl(a)...

- Nádoby na kvašení - chci se s Vámi podělit o zkušenost: cca před 10 lety jsem spotřeboval všechny nádoby na kvas, a přesto to bylo málo, tolik bylo ovoce. Napadlo mě použít novou plastovou 220 litrovou popelnici s kolečkama. Vypařil jsem ji, postavil do sklepa 15°C,naplnil ovocem, víko oblepil izolepou, bez bubláčka, před pálením jsem obsah vybral do menších nádob a pochválil se, jak to byl dobrý nápad, použít ji.Vypálený výrobek měl, při tom množství dalšího kvasu, dobrou kvalitu.Narok v létě jsem tutéž popelnici použil na odvoz jablek ze zahrady. Naplnil do 3/4 a odvezl ke zpracování, ke sklepu.Jaké bylo mé překvapení, když jsem po vybrání jablek zjistil, že popelnice je dole, přes celé plastové dno, prasklá 3 mm trhlinou... Zda to byla výrobní vada, nebo tak slabé dno, nevím.Nevydržela zkrátka manipulaci s obsahem jablek a praskla. Manipulovat tak předtím, s už vykvašeným kvasem, a zažít přitom její prasknutí (a ztrátu tolika litrů kvasu)- to bych praskl taky, ale bezmocí... Od té doby už žádná popelnice,žádný dobrý nápad, raději koupím drahý sud.
- Cukernatost letošního kvasu: letos mám duranzie a karlátky 24 -26°Bx (refraktometr). Kvašení ustalo a přesto je cukernatost ještě 10°Bx, povařím čistou dešťovku, na 100 l kvasu dám cca 15 l této vody, převezu z venku dovnitř na 18°C, asi to budu nucen podpořit novými kvasinkami a holt budu pálit později.

Anonymní řekl(a)...

Přidal bych se s prosbou o názor, jestli má smysl kvas, který kvasí téměř 90 dní (durancie)a ještě má 13Bx (měřeno refraktometrem) a 13% alkoholu (měřeno vínoměrem)dále ředit a snažit se více rozjet kvašení. Soudek mám doma při asi 19°C pod bublákem a v něm stále nevyrovnané hladiny a plamen těsně nad sudem ihned zhasíná. Nechat ještě, nebo vypálit?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, v článku o zakládání kvasu je napsáno toto - Kvasy lze přiživit 5 - 10 dkg síranu amonného. Chci se zeptat, zda lze použít síran amonný hnojivo, nebo jestli se musí použít nějaký potravinářský síran amonný? A pokud bych chtěl použít i pektolitické enzymy, co dát do kvasu dříve a s jakým odstupem? Děkuji za odpověď. Začátečník.

Anonymní řekl(a)...

Je to jedno, jen je třeba ten síran rozpustit což někdy trvá déle. Hlavně u granulovaného hnojiva.
(Opatrnější bych byl v případě větších množství u vín a medovin. Tam veškeré balasty zůstanou. U kvasů nedestilují a zůstanou v kotli, ve výpalcích).
A na enzymy to taky žádný vliv nemá.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím :) Založil jsem si jablečný kvas. Vzhledem k ročnímu období mám možnost mít kvas v místnosti, kde jsou teploty pouze 11-12 stupňů. Je to problém? Údajně jsou to nízké teploty na kvašení, někdo ale říká že to na závadu není, jen to bude o nějaký ten týden kvasit déle, než kdybych to měl alespoň na 15ti-16ti. Díky za odpověď :)

Anonymní řekl(a)...

Něco o tom rozjetí kvasu... Jsem ze Slovácka a jako jednomu z mála zde u nás v ulici, Durancie nezmrzly. Bylo jich, ale málo- asi něco přes 500 litrů. Ředění jsem nějak neřešil a přidal na 120-ku nějaký malý kyblík vody. Po šesti týdnech kvas zastavený na 19-ti. Myslel jsem, že mě trefí. Ten teplý podzim a umístnění v dílně za částečně prosklenými vraty udělal své. Koupil jsem nějaké kvasnice, rozmíchal a začal topit. Sudy mám zadělané smršťovací folií a v ní mám kvasnou zátku. Každý den se mně ta folie nafoukla jak balon. Dnes po šesti týdnech to kleslo na 12. Takže aspoň něco. V pátek jedu do pálenice a uvidím, co a jak.

Anonymní řekl(a)...

Pro Paličák :
Alkohol vám může kvašením vzniknout jen z jednoduchých cukrů (glukóza, fruktóza …) nebo složitějších, které lze rozštěpit (sacharóza) a pak ze škrobu, který také musíte napřed rozštěpit !!
Všechna ostatní „umělá sladidla“ Aspartam, cukerin a "Bůh ví jak se to všechno jmenuje", jsou na nic, nic vám z toho nevznikne, jen pokazíte kvas … nechte to pro manželku na zavařování okurek …
Tak mnoho úspěchů, při tom zakládání kvasu !!

Anonymní řekl(a)...

Zdravim vas chlapi, chcel by som sa spytat, kolko gramov kyseliny citronovej by som mal pouzit na 100l.kukuricneho kvasu.... mam cca 15kg sladu a zbytok voda. Dakujem krasne. Michal

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
na 25 kg šrotu (125 l kvasu)jsem dával cca 75g kys. citronové.
Nejlépe je ale změřit Ph, mě vycházelo cca 4-5.
petan

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

mám v úmyslu destilovat medovici. Mám k dispozici od zpracovatele medu medový roztok z vymývání nádrží od medu a krystalickou medovou pěnu.Zajímalo by mne, zda jako živná sůl bude stačit jen fosforečnan amonný(průmyslové hnojivo) nebo zda je nutné použít živnou sůl například od Schimansky s thiaminem,sušenými buněčnými stěnami a celulozou.

Děkuji za doporučení Václav

Anonymní řekl(a)...

Dost záleží na cukernatosti roztoku. Hlavně při vyšší koncentraci je třeba si uvědomit, že med skoro žádné kvasinkami využitelné živiny neobsahuje a musí se tam dodat. A to v množství a kvalitě vyšší než u běžných kvasů.
Více o tom např. tady:
http://deslik.blogspot.cz/2014/07/zivna-sul.html?m=1

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za odpověď p. Rafael. Předpokládám, že provedu ředění medového roztoku na 22% s tím, že roztok bude mít 4% nezkvasitelného podílu a ke zkvašení zbude 18% cukrů. Mohu tedy dle Františka Hájka dát 5g fosforečnanu amonného na 1l medového roztoku, tedy 0.5 kg na 100L? Dá se vyšší dávkou živné soli něco pokazit? Medový roztok mám zdarma, jde jen o práci a čas.

děkuji Václav

Anonymní řekl(a)...

Vyšší dávkou živin se pokazit nedá nic protože se nejedná o žádné inhibitátory kvašení, ale o živiny. A pokud je kvasinky nevyužijí, nestráví a pokud by i obsahovaly nějaké balastní a ne příliš vítané látky, tak ty při destilaci zůstanou ve vařáku - ve výpalcích a do destilátu se nedostanou.
*
(V případě výroby medovin a medových vín bych čistotu, kvalitu a množství takových věci řešil. A taky bych tam třeba nepřidával pro okyselení běžné průmyslové anorganické kyseliny typu sírové akumulátorové, fosforečné do odrezovačů apod...)
Ale v přípravě kvasů určených na destilaci se dá použit "skoro vše".
*
Ještě bych doporučil při kvašení vyšší teplotu a přídavek i jiných živin než jen toho (NH4 ) 3 PO 4.
*
Na druhou stranu musím napsat, že ve většině případů vykvasí skoro vše a vždy i bez zvláštní péče. Jen kvalita a výtěžnost je pak rozdílná a je to víceméně sázka do loterie...
Záleží co kdo chce...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den..máte někdo zkušenosti se zakládáním kvasu z rynglí,kolik cukru pro stabilitu a jak postupovat?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
mám naložené mirabelky. Po asi 6ti týdnech jsem změřil cukr - 5,4. Říkám si, počkám tedy. Dnes asi po dalších třech týdnech je cukr stále na 5,4. Nevíte, co se může dít? Teplotu tam mám okolo 16°.
Děkuji
Pavel

Anonymní řekl(a)...

Zdravim, pravdepodobne dokvasene. Bude uz vysoky obsah alkoholu v kvase a kvasinky neprezili. To sa stava ked je vysoka cukornatost ovocia.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
chcem sa v prvom rade poďakovať všetkým čo sem prispievajú, pretože som sa tu veľa naučil o zakladaní kvasu a destilovaní...zároveň sa chcem spýtať aké máte skúsenosti s používaním pektolitického enzýmu pri zakladaní kvasu. Ja som skúsil použiť Dystizim FM na jablká(60ml na 100kg), pretože som ich chcel vylisovať pre kvasením a ajzlepšiť výťažnosť a nijaký rozdiel oproti tým, na ktoré som enzým nedal som nevidel.Jablká som postrúhal strúhadlom na repu, premiešal s enzýmom, stálo to 12 hod. pri teplote 20 st. Celzia. Ani náznak skvapalnenia.

Anonymní řekl(a)...

Dobry den. Pouzivam presne ten isty ale robim kvas z drte, cize enzim je tam dlhsie.Nelisujem.. Nemeram za aky cas ho skvapalni,funguje vzdy. Kvas je redši. Moze byt rozdiel v tom struhani. Ja jablka drtim na kašu ktoru enzim rozloži na konzistenciu predsnidavky pre deti. Skuste ho tam nechat dlhsie.Alebo ste ho do drte slabo vmiešali. Ma byt dokonalo rozmiesany v celom objeme co sa pri tak malom mnozstve enzimu robi tazko. Ja ho zmiesam s 1dc vody a vrtackou s vrtulou na maltu poriadne rozmiesam v drti. Nech sa dari! M3C3

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
Chtěl jsem se Vás zeptat jaký druh vinných kvasinek by jste používali? Na začátku jste mluvili o zakládání ovocného kvasu pomocí nejlépe vinných kvasinek, ale když jsem se díval tak v nabídce je jich několik druhů například: kvasinky univerzální pro modré odrůdy, kvasinky chladnomilné, kvasinky pro bílé odrůdy atd. Které kvasinky by jste doporučili pro kvašení například švestek nebo hrušek? Záleží vůbec na tomto rozdělení nebo stačí aby to byly pouze kvasinky vinné a víc se nerozlišuje?
Předem děkuji za odpověd

Anonymní řekl(a)...

Kvasinky je možné používat jakékoliv ušlechtilé, klidně i univerzální. Rozdělení kvasinek pro červená či bílá vína spočívá v jejich vlastnostech udržení barviva či zvýraznění aroma jednotlivých odrůd, to u kvasu není třeba. Na co je třeba hledět, je teplota, při které kvasinky pracují. Některé kvasinky potřebují 16 stupňů i více, chladnomilné pracují ale i při devíti nebo dvanácti stupních. Zde se rozhodujte podle umístění sudů, máte-li je v místnosti s pokojovou teplotou po celý rok, netřeba zvláštní odrůdy kvasinek. Máte-li ale například v nezateplené stodole a kvas založený z podzimního ovoce (typicky některé odrůdy švestky či jablek) pak hrozí zastavení kvasu při poklesu teplot v objektu pod 10 stupňů. Tam rozhodně sudy obložte například slámou nebo textilií a kvasinky použijte chladnomilné. Přes zimu mohou klidně kvasy i zmrznout, nevadí to. Na jaře, pokud nejsou hotové, je můžete restartovat novou dávkou chladnomilných kvasinek. Dokvasí v pohodě.

Anonymní řekl(a)...

Předem se omlouvám, mám dotaz na Rafaela.
17.8.2018, jste na foru ZAHRADA, vlákně - Založení kvasu vinné révy, dával odkaz: … Nechce se mi moc pátrat v knihovně, jen tohle se mi z ní rychle nabídlo: kpr-198802-0003-2.pdf.
Ať zkouším cokoliv, tak mi to „vyhledávač nebere“. Nemohl byste zde ten odkaz více upřesnit. Děkuji a zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Lojzo, je to na stránkách časopisu https://www.kvasnyprumysl.cz/search.php
Zadejte frázi "vinný destilát"
anebo takhle:
https://www.kvasnyprumysl.cz/artkey/kpr-198802-0003_otazky_technologie_vyroby_vina_urceneho_pro_vyrobu_vinneho_destilatu.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dvinn%25FD%2Bdestil%25E1t%2Bin%253Aauth%2Bname%2Bkey%2Babstr%26sfrom%3D0%26spage%3D30

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dík, Rafaeli a zdravím, ať to teče Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

chtěl bych poprosit o radu. Odpovědi jsem hledal ale velmi významně se liší odpovědi.
Poprvé dělám hruškový kvas. Odrůda Williams, založený před 5 dny. 80 kg hrušek ve dvou 120l sudech. Na každou jsem dle rad z okolí použil 15l vody a 3 kg cukru. Moje hloupost, že jsem si hned na začátku nezměřil cukernatost. Hrušky jsem podrtil na skoro na kaši. Po pěti dnech se začal objevovat na povrchu lehce křís nebo plíseň, nedokáži plně identifikovat a z tohoto pyré nedokáži odebrat šťávu na změření cukernatosti. Z kvasu odchází CO2, bublá, mám tam našrubované víko s mírnou vůli, ale přemýšlím, že to hermeticky uzavřu a navrtám kvasnou zátku. PH jsem zatím neměřil. Teplota ve sklepě bohužel 21 až 23°C, níž se mi to nedaří dostat.

Je tato kaše v pořádku z hlediska založeného kvasu? nebo raději přilít vodu. Koláč v podstatě neexistuje, konzistence je minimálně 20 čísel pod povrchem stejná. Jako bych otevřel velkou dětskou přesnídávku.

Prosím o radu, jak dále.

mnohokrát děkuji.

Lukáš.

Henry řekl(a)...

Mne sa ako prevencia pliesne na povrchu v sudoch osvedcil čistý igelit po celej hladine kvasu.
Po týždni kvasenia ešte zvyknem kvas pomiešať, aby sa hustejšia vrchná vrstva dostala dole, rozložila a rozkvasila. Samozrejme naspäť igelit na vrch kvasu.
Kvasná zátka stačí na kontrolu kvasenia, už zbytočne sudy neotvárať.
Po dokvasení ihneď páliť, čo býva v tej teplote aj menej ako mesiac. Na dokvášanie je lepšia nižia teplota, pretože čím dlhšie lieh luhuje arómy, tým lepšia výsledná pálenka.

Anonymní řekl(a)...

Doporučuji - igelit přes sud, upevnit gumovým upínákem (gumycukem). Je to v podstatě jednoduchá varianta kvasné zátky (bublátka) a je po problému. Žádná plíseň se mi nikdy neobjevila. Kupte si knihu Ing. Balaštíka - Jak vypálit lepší slivovici. Velice podrobně popsáno zakládání kvasu, jeho vedení a td. A je to i s obrázky !
Pěkný večer.

Anonymní řekl(a)...

Někdo dává do kvasu cukr jak se říká přicukruje. Někdo cukr rozvaří ve vodě a naleje to do kvasu. Jiný říká, že stačí cukr jen tak nasypat a je to. Co je správně?

Peter řekl(a)...

zdravim
tento rok sa stalo co neviem ani opisat uz roky chodim do tej istej palenice slivkovy kvas zakladam rovnako doviezol som kvas do palenice a isiel som domov ako vzdy dohodli sme sa kedy mam prist pre hotove no zavolal mi paleniciar aby som prisiel lebo mu nebudem verit vraj vodka tecie iba na 10 a musi sa to vsetko vyliat co potom aj spravil zaplatit som musel 12eur a nemam ani liter ide o to ze mam 60rokov no este som sa nestretol s tym aby bol zly slivkovy kvas hruska ano aj marhula ale slivka moze byt aj rok v sude ved chodim palit kazdy rok co mi poradite uvazujem zazalovat palenicu pre podvod lebo on ten kvas prebral odo mna a nepovedal nic az potom zacal vymyslat ze to odkial mam slivky ked som povedal ze zo svojej zahradky ako kazdy rok tak zas ze dlho zalozeny kvas potom ze to su tie stepene slivky tak som povedal ze je to toptaste, jojo, bystricka tak zas ze on to citil ze neni dobry kvas. co mi poradite mam zalovat alebo nie dakujem za kazdy nazor

Anonymní řekl(a)...

Vážený (… pominu-li absenci interpunkčních znamének pro „pochopení“ textu),
Zde je jakákoliv rada drahá; neznám legislativu pro pálenice v Sk a ani „provozní řád“ pálenice, ve které jste nechal mač/kvas zpracovat, ani jaké má renomé.
Bývá zvykem, že majitel kvasu je přítomen při jeho zpracování, pro omezení takových to dohadů. Žalovat pálenici samozřejmě můžete, ale veškeré důkazní materiály budou na vás. Máte vzorky předaného kvasu pro porovnání v nezávislé laboratoři? Bez nich asi nic nedokážete.
V Cz má „poslední slovo“ o zpracování kvasu příslušná palírna. A mají to ošetřeno i ve svých provozních řádech.
Jak se rozhodnete, je jen na vás… těch 12 eur je dnes tak hodnota cca 12 piv.
Přeji vám klidné Vánoce a šťastný Nový rok 2019

Peter řekl(a)...

Zdravím vás
tu nejde o 12€ ide o princíp a tu sa nesedáva na sudoch v pálenici ako bolo zvykom ešte na to pamätám. ja len že ešte som sa nestretol aby sa za tých istých podmienok kvas SLIVKOVÝ niakým spôsobom pokazil potom si páleničiar vymýšlal že odkiaľ mam slivky vravím moje ako každý rok tak zas vraj skoro založený kvas potom že to sú štepené slivky a na zaver keď sa nevedel vyhovoriť povedal že on to cítil že je to kyselé čo nie je pravda krásne voňal ako každý rok. Tu prevláda názor že keď ho prebral mal vedieť aký je kvas asi toľko inak Ďakujem za Váš názor vždy si vážim každý. Hlavne sa chcem dopátrať ako sa mohol slivkový kvas pokaziť Ešte raz ďakujem a prajem krásne prežitie sviatkov a do nového roku veľa zdravia. A žalovať určite nebudem nie som z tých len ma tu na to nahováraju lebo ako tvrdi páleničiar tento rok štvrtý kotol.

Anonymní řekl(a)...

Palenciar je platený od litra co vám vypáli. Nevidim dôvod prečo by to zahrieval. Slivky boli nazbierané nezrelé. Kvas mohol voňať po slivkach no alkohol tam nebol, alebo veľmi málo. Pre proces v kolóne musí byť aspoň nejake to percento. Treba polievať aj slivky. Podnebie sa nám mení. Môj názor

Peter řekl(a)...

dakujem za nazor no kvas vonal po slivovici nie po slivkach asi ste nezakladal nikdy a slivky boli zrele mam 60 rokov rozoznam zrelost a polieval som hlavne slivky pôda uz nechcela sat vodu tolko bolo popolievane

Unknown řekl(a)...

Zdravím, co dělat, když mi jablecny kvas přestal bublat ( odvádění vzduchu přes trubicku ) ve 4 týdnu? Přidat kvasnice?
Za odpověď předem díky

Anonymní řekl(a)...

No, v zásadě jsou asi tři možnosti.

1) Dokvasilo.
2) Utíká to jinde než bublátkem.
3) Něco se zvrtlo.

Pokud se kvašení normálně rozběhlo a běželo, tak bych trojku vyloučil. Ovšem nepíšete, kde kvas máte, pokud venku, tak možná ochlazení zpomalilo a zarazilo kvašení, ale zrovna dnes by se zase mohlo pěkně rozběhnout.

Pořádně bych zkontroloval zda to těsní - natlakovat fouknutím přes bublák a sledovat, zda neprofukuje, zvyšuje se tlak v nádobě a zda drží, případně kudy utíká. U korkových zátek pozor, bývají porézní a při dokvašování je někdy vidět jen přetlak, ale ne bubliny, pak už ani přetlak, přitom proces stále dojíždí, ale to asi nebude tento případ. U sudů mít řádně očištěny dosedací plochy vík a těsnění, bez hrubých nepoddajných částí kvasu (naopak rozmáznutí sladké lepavé kašičky/šťávy někdy pomůže, ale zase pozor, ať to potom jde ještě povolit). Hadičky a bubláky mít natěsno, zkontrolovat zakapání voskem, plastelínu, dotažení průchodek, těsnění vík, atd.),

Je možné, že proces opravdu skončil. Změřit orientačně cukr a alkohol (refraktometr a vínoměr). Bylo by vhodné vědět kolik cukru bylo na počátku, aby se dal současný stav alespoň rámcově přes palec vyhodnotit (procenta cukru na začátku děleno dvěma rovná se procenta alkoholu na konci (přibližně)). Měření je sice opravdu orientační, ale refraktometr a vínoměr byly jednou z mých nejlepších investic. Můžete zkusit i zkoušku plamenem - zda se ještě vyvíjí CO2, ale osobně mám raději prověřeně těsnící bublák.

Osobně si myslím, že pokud to nebude netěsnost, tak je dokvašeno. Měsíc sice není moc, ale pokud byl kvas pod uzavřenou střechou - v budově, asi při relativně stabilní teplotě nyní ještě i bez topení okolo dvaceti stupňů (+/-), tak to mohlo vše pěkně optimálně proběhnout. Rozjezd, bouřlivé kvašení, postupný úbytek aktivity k nule. Pokud to přestalo ze dne na den, z nějaké ještě slušné aktivity (u mě tak 3-10 bublin za minutu - nutno odpozorovat dle nádob a bubláků), tak asi nejspíš netěsnost (nehýbal jste s tím nějak? - uvolnění nějaké skuliny u víka/zátky apod.). Pokud to přestalo z nějakých 1-3 bublin za minutu, tak asi hotovo. Pokud nemáte možnost ověřit cukr a alkohol, tak bych tomu dal týden, zda se to ještě nerozjede a pokud ne, šup do pálenice. No a pokud to bylo v chladu, tak dát trochu kvasu do těsné nádoby a šup do pokojové teploty, nechat přes den/noc, otevřít, pokud zasyčí (případně dokonce vyboulí víčko, natlakuje petku), tak ještě jede a přetáhl bych celý kvas na dojezd do tepla.

Anonymní řekl(a)...

Chci se zeptat, když dělám druháka, je lepší nastartovat kvašení kvasnicemi nebo nějakými kvasinkami? Předem díky.

Unknown řekl(a)...

Dobrý den všem.
Mám větší množství malinového koncentrátu 65Bx a chtěl bych ho zužitkovat na pálenku. Potřeboval bych v tomto poradit jak s tím naložit. Mám naředit vodou a přidat kvasinky? Nebo rovnou přidat kvasinky a neředit? Nebo smíchat s jablečnou řezankou?
Předem díky za rady.
Lukáš

Anonymní řekl(a)...


Druhák z čeho?

Anonymní řekl(a)...
Chci se zeptat, když dělám druháka, je lepší nastartovat kvašení kvasnicemi nebo nějakými kvasinkami? Předem díky.

11. října 2020 18:08

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, druhák z trnek.

Anonymní řekl(a)...

Aha, tak to by mě nenapadlo, nad tím se ještě zamyslím - mám brouka v hlavě.
Budu předpokládat, že jste udělal suché víno, to stáhnul a trnky nejsou postiženy přepálením.
Potom bych postupoval stejně jako poprvé - s cukrem a vodou, ale bez kvasinek a pokud se to do týdne, dvou, nerozjede samo, tak udělat zákvas a rozjet takto. Možná bych přidal trochu výživy pro kvasinky. Šípkové víno se mi u druháku rozjíždí samo a dojíždí na stejná procenta, ty trnky by taky mohly.
Pokud to prošlo kotlem, tak budou kvasinky nutné.

Anonymní řekl(a)...

Takže, když budu dělat druháka z trnek (budou už jednou uvařené), tak po zchladnutí přidám kvasnice s cukrem a mělo by vše fungovat. Otázkou je v jakém poměru co přidat. Ke 100 litrům už jednou vařeného kvasu z trnek bych dal tak 8 kostek kvasnic po 42 gramech (cca 336g) a 10kg cukru. Mohlo by to tak být? A co jsem se dočetl, tak teplotu během kvašení nepouštět pod 12 °C. Díky za reakce. Franta.

Anonymní řekl(a)...

K jednou uvařeným trnkám určitě kvasinky dodat. Tam nic nepřežije a čekat, co se samo uchytí z okolního povětří, je loterie, spíš by to shnilo.

S kvasnicemi zkušenost nemám, ale určitě snesou víc než 5% (8-10?), takže bych cukru bych dal víc (zjednodušeně procenta cukru děleno dvěma rovná se procenta alkoholu). Z 10 kg bude +/- 5% alkoholu, dal bych cca 16 kg a směřoval k 8%.

Otázkou je, co si od opětovného zkvašení výpalků slibujete. Kolik chuti a vůně tam ještě zůstalo po vypálení? Osobně bych do toho nešel. Pokud by to bylo jako druhák po vínu na vypálení, tak možná (brouk v hlavě), ale z výpalků bych nic dobrého nečekal.

Anonymní řekl(a)...

Druhák ze švestek dělám taky, kvasinky a cukr a vykvasit. Odběratel je kamarád důchodce, starý palič, který ale díky lékům přišel o čich a chuť. Takže je rád, že má aspoň něco. A když mu ji odvezu, tak si s ním klidně dám. Pít se to nechá. Úplně patok to není, takže pro někoho, komu je jedno co pije, hlavně že se motá je to prostě alkohol. Jednou jsem měl nalitou lahev pro kamaráda a vzal jsem ji do rozjeté party a nikdo si nestěžoval)))

Anonymní řekl(a)...

Takže na 100l kvasu dát zhruba 16kg cukru a kvasnic stačí těch cca 340g.
Kdybych místo kvasnic chtěl dát kvasinky, tak jaké a kolik? Díky. Franta

Anonymní řekl(a)...

Dělal jsem druháka ze švestek. Na 100l uvařených trnek jsem dal 10 sáčků (celkem 6g) vinných kvasinek VINKA - hlubokoprokvášející a 15kg cukru. Samozřejmě jsem kvasinky předem nastartoval dle návodu. Chtěl bych slyšet nějaké rady nebo názory od zkušenějších, zda je to ok, nebo to mám zrovna vyhodit. Zatím díky borci, Martin.

Anonymní řekl(a)...

A kde máte nějakou tu výživu pro kvasinky, takhle vám budou hladovět !!
Přidl-li ste 10 balíčků vinných kvasinek, tak byste měl přidat i 10 balíčků živné soli !! Tož asi tak. Tož ať vám to vyjde, vylévat to nemusíte, to je až poslední varianta ...

Anonymní řekl(a)...

10 Balíčků živné soli jsem taky přidal, jen jsem to tu zapomněl napsat :-D

Anonymní řekl(a)...

Zdravím vás. Pred pár týždňami som prvý krát založil kvas. Až teraz som začal čítať fóra a diskusie, a zistil som, že som spravil chybu. Kúpil som sud (bol lacný, no nekúp to...) a práve som na internete zistil, že nádoba je vyrobená z regranulátu a výrobca ju označil ako nepotravinársku https://www.agrona.sk/nadoba-50-l-nepotravinarska-1. Viem, že už je neskoro ale predsa by som rád vedel váš názor. Vyliať kvas? Alebo dať tomu šancu? Vopred ďakujem.
Michal

Anonymní řekl(a)...

Tady je jakákoliv rada drahá ... je to na vás. No já bych to tak hrozné neviděl, nechte to vypálit a potom to „zdegustujte“… Do „ostřikovačů“ to můžete použít vždycky !!
Něco se sice vylouží při tom kvašení, ale na druhé straně, hodně "toho špatného" zůstane při destilaci v kotli. Pro příště bych použil buď "potravinářský" soudek, nebo jej vyložil PET pytlem. Dělalo se to tak dříve, když ještě ty potravinářské sudy nebyly, nebo když se používaly kovové sudy.
Tož držím palce ať vám to vyjde...

Anonymní řekl(a)...

Jednorázově a v malém množství bych se toho vůbec nebál. Nevěřím, že by byl kvas kvůli tomu nějak znehodnocen. A i kdyby náhodou ano,tak běžnými smysly nezjistitelně a na nějakou otravu či zdravotní postižení to taky nebude!
To už je "nebezpečnější" alkohol, etanol, jako takový.
*
Ale do budoucna není dobrá cesta používat takové materály. I když "jen" pro kvašení.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

ĎAKUJEM za vaše názory. Jedná sa o kvas z pracne nazbieraných trniek. Mám 80 L v klasickom potravinárskom sude a 40 L vo vyššie spomínanom nepotravinárskom. Do pálenice zoberú objem min. 100 L. Risknem to teda a budem dúfať, že po premiešaní týchto dvoch obsahov nedôjde k znehodnoteniu kvasu.
Ešte raz vďaka a oceňujem úroveň diskusie na tejto stránke. Už som si myslel, že sa vytratili diskusie bez hádok a urážok. Pozdravujem všetkých. Palec hore!
Michal

Anonymní řekl(a)...

Dobrý deň. Predpokladám, že sa jedná o trnku poľnú, poprosím Vás v akom pomere trnky / voda ste zakladali kvas, pridávali ste cukor? Moja otázka nemá súvis s kvalitou kvasnej nádoby.(odpovedal Rafael) Praktické bude porovnať vôňu kvasu v nádobách pri rovnakom ostarkovom cukre.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím vás, áno ide o Trnku obyčajnú, alebo Slivku trnkovú. Aktuálne ešte stále zbieram a zakladám ďalší kvas. Jedno vedro (10 L) nazbieram cca za 2 hodiny. Kúpil som nové 50 L širokohrdlé kanistre. Prečítal som celé vlákno o trnkách a upravil som si pomer tak, aby hustota kvasu bola optimálna, aby sa to dalo bez problémov premiešať. Na 50 L kanister dávam 30L trniek (po popučení sa zmenší obsah na cca 20L) a pridám 20L vody. Takže vznikne dohromady 40L kvasu. Pred mesiacom som pridával na 40 L 3 kg cukru. V súčasnosti (po prvých mrazoch) som sa rozhodol množstvo cukru znížiť na 1,5 Kg na 40L kvasu. Vôbec nemám odhad či je to veľa alebo málo. Uvidím koľko potečie a aký bude výsledok. Nech sa darí.
Michal

Anonymní řekl(a)...

Proč tam dáváte vodu ? A tolik ?
Přečtěte si něco o zakládání kvasu.
Já trnky sbírám postupně a plním sud. Po nasypání zapráším cukrem
(na 100 l kvasu cca 2 kg),po naplnění rozmíchám vrtačkou,
zakryji igelitovou fólií (kvas. zátka) , převážu "gumicukem"
a už to jede. Do týdna dvakrát promíchám a pak to občas zkontroluji.
Pálenky jsou velmi dobré.
Samozřejmě třešně a hrušky vyžadují trochu jiný přístup, ale švestky jsou celkem stabilní tak nevyžadují tolik péče.
Opakuji - přečíst si něco o zakládání kvasu.

Anonymní řekl(a)...

Pre Michala. Ďakujem za odpoveď, teda i za Váš recept. Keď uvažujeme s cukornatosťou trniek 6 -7 ⁰, tak v tej prvej várke by ste štartovali kvasenie pri 13 -14 ⁰ ,čo by mohlo znamenať, že kvas už prestáva bublať. Želám chutnú a voňavú trnkovicu.

Anonymní řekl(a)...

Niektorí diskutujúci vo svojich príspevkoch tvrdia, že polysacharidy, konkrétne napr. obilné škroby, nie je možne rozštiepiť na jednoduchšie, priamoskvasiteľné cukry teplom, alebo iným bežne dostupným spôsobom, a že sa to dá (takmer) výlučne len enzýmami.

V jednej knihe, ktorá bola mimo iného recenzovaná aj dvomi odborníkmi s titulmi, som našiel recept na ražnú pálenku, kde sa uvádza, že: "... obilný šrot sa v určenom pomere zaleje horúcou vodou, a istý čas sa táto zmes podrží v teplote 60° - 65°C. Potom sa schladí na cca 25°C pridá sa bežné droždie a zmes sa nechá vykvasiť..."

Ražovica (žitná) pálenka sa v našich krajoch pálila od nepamäti. Naši predkovia ani nechyrovali o nejakých enzýmoch... Tak ako to teda robili?... Či recept, ktorý uvádzam je totálnym nefungujúcim nezmyslom?... Ako to teda s tým "skvasením škrobov" je?

Anonymní řekl(a)...

Jaká to je kniha a jací odborníci?
*
Naši předci použivali na zcukřování škrobu slad.
Pouhé zahřátí nestačí!
Však si to můžete "laboratorně" v kuchyni v hrnci zkusit. Zda břečka zesládne, přip. změřit cukernatost nebo provést zkoušku jodem.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Viďte za tým len ten enzým, v tom vašom recepte vzniká pri klíčení obilia a potom rozkladá škrób v obilí pri ohreve brečky. O výsledku premeny rozhoduje proces ohrevu, stále miešanie a zádržania pri dosiahnutí teplôt premien a ukončenia. Prispievateľ Rafael vám poradil ako to vyskúšať.

Anonymní řekl(a)...

Ten recept som našiel v knihe "Výroba ovocných destilátov" od Rudolfa Opátha, vydavateľstvo Prima print Topoľčany. Rok vydania som v nej dáko neobjavil. Recept je na str.31. Knihu recenzovali dvaja titulovaní akademici. Teraz som však značne zneistený vo vierohodnosti uvedeného receptu.

Zdeněk řekl(a)...

Ono rozložit škroby na cukry za pomoci sladu je daleko složitější než s průmyslovými enzymy. Trvá déle potřebuje dodržet přesnější rozmezí teploty po delší dobu a ještě je větší procento nezpracovaných škrobů takže nižší výtěžnost. Navíc slad není o nic levnější než kompletní enzymy výroba sladu v domácích podmínkách to už je opravdu vyšší dívčí. Na tom se dá zkazit tolik věcí že to ani nebudu rozebirat. Takže moje odpověď k diskusi je.. Ano jde to i bez kupovaných enzymů ale je to složité a ekonomicky nevýhodné.

Unknown řekl(a)...

Zdravím všechny paliče 😉nevím kam to napsat tak to skusim tady.Nemnel byste tady někdo nějaký fotky nebo návod jak si vyrobit odpeckovač švestek? ještě jsem neměl tu čest to vidět na vlastní oči.dekuji předem za odpovědi.paleni zdar.


Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: