Úprava lutru

Před druhou destilací je třeba lutr nejdříve naředit. Obecně se doporučuje jej zředit na 30% obj. etanolu. Toto naředění sice zvyšuje energetickou náročnost následující destilace, nicméně velmi zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu destilátu získaného následnou destilací. Var směsi kapalin není z fyzikálního hlediska jednoduchý proces a jeho přesný popis by byl nad rámec tohoto blogu. Zjednodušeně lze říci, že voda brání destilování etanolu s nízkovroucími složkami.
Od naředění by měl lutr několik hodin stát. Při ředění se totiž lutr většinou zakalí (vysokovroucí dokapové složky jsou v roztoku s malým obsahem etanolu špatně rozpustné) a je tedy výhodné nechat kal sedimentovat a do další destilace jej nepřidávat.
Po první destilaci je též vhodné zvážit kvalitu lutru a rozhodnout o dalším postupu. Pokud se vyskytnou vady již v samotném lutru, je jejich náprava vhodná právě v tomto stádiu. V následně získané pálence již nelze nic zachránit.

Odsíření: S problémem zvýšeného obsahu oxidu siřičitého (resp. kyseliny siřičité) v lutru se setkáme zejména při výrobě pálenky z komerčně vyráběného vína. Většina těchto vín se stabilizuje přídavkem chemických sloučenin, které uvolňují oxid siřičitý nebo se vína tímto plynem sytí. V samotném vínu není jeho obsah nijak veliký a většinou ani patrný, v lutru se ale koncentruje a stává se zásadní vadou destilátu. K jeho odstranění se do lutru přidává jedlá soda (hydrogenuhličitan sodný), který reaguje s kyselinou siřičitou za vzniku siřičitanu sodného, oxidu uhličitého a vody. Siřičitan sodný je poměrně stabilní látka a při následné destilaci nedestiluje a zůstává v destilační nádobě. Množství přidané jedlé sody nelze obecně definovat. Lutr obsahuje i nemalé množství organických kyselin, které jsou pro výsledný produkt žádoucí a proto nelze jako kritérium brát pH lutru, ale pouze čichový vjem. Určitou výhodou je, že kyselina siřičitá je v porovnání s obsaženými organickými kyselinami poměrně silná kyselina a proto dochází nejdříve k odbourání kyseliny siřičité a až poté kyselin organických. Myšleno čistě nechemicky.
Z důvodu jemnějšího dávkování je vřele doporučeno si jedlou sodu nejdříve rozpustit ve vodě a přidávat do lutru roztok, nikoliv sodu samotnou. Roztok se přidává po částech a po každém přidání se lutr důkladně promíchá.

Ododctění: Není-li zamezen přístup vzduchu ke kvasu, dochází při etanolovém kvašení k dalším kvasným procesům. Mezi nejběžnější z nich patří kvašení octové. Při tomto kvašení vzniká za přístupu kyslíku z etanolu kyselina octová. Protože je kyselina octová slabou, organickou kyselinou dochází při neutralizaci této kyseliny k neutralizaci všech kyselin v lutru, které jsou se uplatňují při ležení destilátu.
Je-li množství kyseliny octové malé může i zde pomoci přidání hydrogenuhličitanu sodného do lutru. Je-li její množství větší, je třeba do lutru přidávat sodu až do neutrální reakce a lutr použít na výrobu lihu pro přípravu likérů. Ze silně zoctěných kvasů nelze vyrobit kvalitní pálenku.

Jiné vady destilátu: Mezi další běžné vady destilátu patří „připálení „ a „hniloba“. Obě vady vznikají špatnými procesy před či při destilaci a jejich úplné odstranění je nemožné. Je-li nežádoucí zápach příliš patrný je vhodné lutr nejprve z neutralizovat hydrogenuhličitanem sodným do neutrální reakce (pH7), poté rozředit na 10 % obj. etanolu (vyšší koncentrace etanolu brání adsorpce pachů na aktivním uhlí) a poté nechat několik hodin ležet s přisypaným aktivním uhlím. Pak provést destilaci znovu. Je doporučeno provést v tomto případě celkem čtyři destilace a to vždy s použitím deflegmátoru. Získá se tak celkem kvalitní líh na výrobu likérů, bohužel s počtem destilací roste i jeho výsledná cena.

Deslik



Vaše zkušenosti...

88 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Mám 60l lutru z ribezľového vína na základe vášho odporúčania by som chcel pred 2.d pridať jedlu sodu no nemám ani predstavu koľko jej do takého množstva dať.Prípadne na aké zmeny v lutri sa pri postupnom dávkováni zamerať?

Deslik řekl(a)...

Zdravím,
pokud bylo rybízové víno nasířeno, pak je určitě i lutr cítit po SO2 a tím pádem se postupně do lutru přidává soda tak dlouho, dokud zápach zcela nezmizí nebo pokud přidáním další sody již nedochází k šumění. I kdyby Vám tam špetka SO2 zůstala, odříznete jí v předku při 2D.
Při zoctělém vínu je to podobné, jen množství přidávané sody bude menší.
V obou případech je lepší přidávat roztok sody než sypat do lutru prášek.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

zdravím, chcel by som sa poradiť, po 1D mi vyšiel lutr zakalený na bielo, je to bežne alebo robím niekde chybu? aparát: parák a chladič. A ešte jedna vec, zvykom u nás je chytať lutr do doby keď ešte horí( skúšku vykonávam vyliatím malého množstva lutru na stenu horúceho paráka, kde priložím k menu otvorený oheň)alebo ako bolo napísané chytať do spomínaných 20%.

Anonymní řekl(a)...

Ano je to běžné. Lutr bývá při destilacích na "jednoduchých" přístrojích vždy zakalen, takže to neřešte!
Ale jak píšete o zkoušce lihovitosti zapálením, tak ta by se mohla provést až při 2D. Obecně se totiž doporučuje přerušit jímání jádra u takových aparátů kolem 50%. Při té koncentraci totiž ještě destilát hoří... Ale pohodlnější je použít lihoměr a vůbec nejlépe své smysly..
Pokud tuto metodu uplatňujete při 1D máte neskutečné ztráty a minimální výtěžnost a ihned toho zanechte! Skutečně je třeba jet při 1D až do těch +-20%!!!

Ještě k tomu, obecně se doporučuje:
Je to velmi individuální a závislé na jakosti kvasu a rychlosti vedení destilace.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dá se ředit lutr t. zv. tvrdou vodou, není lepší voda měkká ,nebo destilka,?

Anonymní řekl(a)...

Já myslím, že to nemá na výsledek druhé destilace vliv, přidávaná voda by neměla být tak "tvrdá" aby to zapřičinilo problémy při destilaci.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,právě jsem udělal 1D v nově sestrojeném aparátu.Vařák nerez na 30 kg kvasu,měděné víko,nerez trubky a skleněný chladič. Teploměr mám na víku a při 70 st,začalo téct a samozřejmě smrad,čekal jsem,až předkap odejde,ale teplota stoupala až na 90 st,kde tekla 25 procent,tak jsem to odstavil.Lutr smrděl,až do těch 90 st.a 25 procent.Nechápu kde je chyba,když kvas byl dobrý.Poraďte

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Chyba je v tom, že málo čtete! Lutr smrdí vždy! Proto se dělá 2D a až při ní se odděluje předek, jádro a pozadek.
(To jen balkánci údajně nějakou rakiji destilovali jen jednou a při koncentraci 20-30% ji kalnou a smradlavou pili,)

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Na Balkánu, stejně jako jinde v jižní Evropě (Portugalsko, Španělsko) se v domácích podmínkách opravdu většinou připravuje alkohol jenom jednou destilací. Výsledek je většinou alkohol v maximální síle kolem 40%. Pokud je již při této první destilaci pozorně oddělen úkap a dokap, je taková pálenka docela pitelná, i když samozřejmě jde o něco trochu jiného než je naše slivovice. Rakiji jsem pil v Chorvatsku (koupenou na tržišti ve Splitu) a nepřipadala mi špatná. Pavel

Deslik řekl(a)...

DD,
na poslední dotaz byla založen nový článek o provozu a čištění kolony...

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, prosím o radu, poprvé jsem asi před dvěma měsíci pálil mimo jiné i švestky, vše dle dle rad a postřehu zde na vebu, vše dopadlo dle mě dobře, po první destilaci z třiceli litrů kvasu asi 5 litrů lutru, 35% mírně zakalený do běla, vše jak se píše. Neměl jsem čas na druhou destilaci a tak jsem vše nechal stát v 5-ti litrových demižonech od vína. Teď jsem chtěl udělat druhou destilaci a překvapilo mě, že u švestky se v demižonu lutr rozdělil, kdy v horní části je cca 3 cm mléčně zakalen a zbytek až ke dnu je průzračně čistý. Nevím, zda vše prokarbovat a udělat 2D, nebo hadičkou oddělit, u ostatních lutrů (jablko a hruška) se mi to nestalo a ani nikdo známý s tímto nemá zkušenosti. Díky za radu

Anonymní řekl(a)...

-Lutr u ušlechtilých destilátů uhlím nečistit! Zbavil by jste se i jeho žádoucích části!
*
-Jeho odležení je jen přínosné. Např. u francouzských calvadosů přímo povinné.
*
-Samovolné vyčeření lutru po čase občas proběhne. Ale nemám jasný názor jestli sedimenty nebo nahoře vysrážené oleje apod. oddělovat. V běžné praxi ani ve výrobě se to sice nedělá, ale v domácích podmínkách by to mohlo přispět ke zvýšení kvality. Ale taky snížení výtěžnosti. Taky by se mohlo stát, že odstraněním olejů a silic by jste se mohl částečně zbavit aromatu a chuti. Chtělo by to ty podíly oddělit a ochutnáním porovnat.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Mohu lutr skladovat v plastovém barelu,když bude vzduchotěsně uzavřen? A jestli se dá skladovat,tak jak dlouho?
Děkuji Jenda

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den.
Když by měl plastový barel "atest" na potraviny, dalo by se o tom i uvažovat; vždy je však nebezpečí, že se vám vylouhují nějaké chem.látky z plastu (většinou to jsou změkčovadla či plastifikátory).
Ja proto nechávám lutr "odpočinout" ve skleněných 50 litr. demižonech. Je s nimi sice horší práce, vyžaduje to "kolébku" na lehčí přelívání, nebo jinou "pomůcku".
No rozhodnutí zůstává stejně na vás.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, jak dlouho mohu mít uskladněný lutr ve skleněné nádobě do druhé destilace ?

Anonymní řekl(a)...

Jak dlouho chcete. Podle potřeby i několik let. Třeba pokud je neúroda nebo se chystáte na nějaký speciál, na něco na co nemáte momentálně dostatek suroviny. Lutr se nezkazí, dokonce má jeho odležení příznivý vliv na jakost budoucího destilátu. Např. francouzští výrobci Calvadosu to tak praktikují.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Do kolika procent muzu 1d provadet.?

Anonymní řekl(a)...

Tento dotaz patří do kapitoly Destilace kvasu, respektive 1 destilace, kde je tato problematika probírána a komentována !!
No krátce vám odpovím : při 1 destilaci potřebujete hlavně oddělit alkohol od tuhých a kašovitých částí kvasu, které by se mohly připálit.
Dříve, ještě ve „státních lihovarech“ se destilovalo do 2% odcházejícího destilátu; to se dnes a hlavně v pěstitelských pálenicích nedělá (z úspory času a paliva na množství zbytkového lihu v kvasu) a destilace se zastavuje kolem 10%, někde již i při 20 – 25 % odcházejícího alkoholu (záleží na obsluze a hlavně posouzení, jak kvalitní byl kvas !!).
Při pálení v „Domatíně“, je zcela na vás, kdy tuto destilaci ukončíte (občas taky záleží na tom, jak velké množství kvasu máte zpracovat, a jak mnoho píle jste mu ochotni věnovat !!). Jinak vám doporučuji tyto dvě kapitoly nastudovat i s komentáři, jistě se vám to vyplatí.
Pálence zdar.

Anonymní řekl(a)...

Proč se to ředi na 30 procent?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den.
Četl jsem úvodní článek k úpravě lutru a žádám o radu/vysvětlení. Není mi jasné proč přesně ředit.

Překvapilo mne, že se má lutr před druhým pálením naředit na 30%.
Doteď jsem si myslel, že čím více procentní budu mít lutr tím silnější bude výsledek po druhém pálení a že bude tedy lepší celkový výsledek. Ředit výsledek prvního pálení (ca.40%-ní)na 30% je mi až líto. Ale nechám si rád poradit od odborníků a vysvětlit tuto záležitost.
Většinou mám konečné procento alkoholu v lutru 40%. Jen u pálení vína z jablečného moštu to bylo 36%. Při druhém pálení teče alkohol 80 až 82 % a celkový výsledek pálenky při zakončení při 50% mám většinou 72 až 75% a poté ředím na konzumní procenta.
Děkuji za vysvětlení.
Ať Vám to teče a dobře chutná.

Anonymní řekl(a)...

Nejlépe je si to prakticky odzkoušet.
Jak se Vám bude vést destilace a oddělovat frakce při ředěném nebo naopak zesíleném lutru. Oddělení úkapu není podle mne až takový problém jako oddělení dokapu při nízkoprocentním lutru. Tam je to díky vyšším teplotám velmi ztíženo, přip. snížená výtěžnost.
Mi se ředění lutru vůbec neosvědčilo a velmi brzy jsem s tím skončil. Naopak se snažím mít ho co nejsilnější. Klidně i 50%.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za rychlou odpověď.

Když se přiznám, tak oddělování frakcí jsem doteď neřešil, tak jak se zde píše, "naředit vzorek 1:1 vodou a na jazyku zkoušet zda drhne" atd. jak se zde v diskusi píše.
Při první destilaci 1D jsem úkap neodděloval jen až dokap-končím při 10%-tech. Při druhé destilaci 2D odděluji půl litru až 3/4 litru po začátku tečení. A končím při 50%-tech. Jen u dobrého kvasu ze švestek končím při 45%.
Mám měděný dvouplášťový kotel na 50 litrů resp. na 40 litrů náplně. Tak snad odděluji dostatečné množství úkapu u 2D.
Kvas mívám dobrý, používám Schimansky kvasinky Power a Enzim též od Schimansky. U pálení vína z jablečného moštu a u meruněk a hrušky používám od Schimanskyho odpěňovač.
Budu rád zda mi poradíte/řeknete, jestli odděluji frakce špatně a mám se zde raději něco přiučit.
Děkuji.
U ředění lutru na 30% jsem reagoval na úvodní článek v oddělení "Úprava lutru" jak se zde píše. viz. text níže.
Vy píšete, že též neředíte takže ptám se tedy neředit? Děkuji
Text z úvodu: Úprava lutru

Před druhou destilací je třeba lutr nejdříve naředit. Obecně se doporučuje jej zředit na 30% obj. etanolu. Toto naředění sice zvyšuje energetickou náročnost následující destilace, nicméně velmi zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu destilátu získaného následnou destilací. Var směsi kapalin není z fyzikálního hlediska jednoduchý proces a jeho přesný popis by byl nad rámec tohoto blogu. Zjednodušeně lze říci, že voda brání destilování etanolu s nízkovroucími složkami.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,

původně jsem do vaší diskuze zasahovat nechtěl, ale jako autor článku považuji za vhodné se k tomu, co jsem v něm uvedl, též vyjádřit.
Ředění lutru na 30% se provádí pouze z důvodu odstranění dokapových látek. Většina z nich již během ředění vyvločkuje (řekněm 40%) a další jsou pak přidanou vodou při destilaci "strhávány". Ředění tedy doporučuji zejména u špatných kvasů nebo je-li kvas při 1D ždímán mnoho. Vašich 10% už je k zamyšlení. Doporučil bych Vám na malém vzorku naředit a když k zakalení dojde, určitě provést ředění na 30% v celém objemu.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
děkuji za odpověď přímo od autora.
Jestli rozumím Vaší větě na koci správně.
"Doporučil bych Vám na malém vzorku naředit a když k zakalení dojde, určitě provést ředění na 30% v celém objemu."

Tak po vypálení celého množství ze všech várek po 1D mám udělat vzorek s naředěním 1:1 a zda se zakalí tak vše zředit na 30% ? OK?
Nebo to myslíte až když budu pálit 2D tak na počátku udělat vzorek s 1:1 a když se to zakalí tak vše zředit. Ale, to bych musel přerušit pálení otevřít kotel a vše předělat. Myslím, že jste myslel první verzi jak píši výše.
Chtěl bych Vás ještě požádat o komentář k mému oddělování frakcí.
U těch 10% si nechám poradit, takže končit u 1D při 20%?
Můžete mi odpovědět na úkap při 2D jak jsem psal minule 1/2 resp.3/4 litru. A zda mám úkap oddělovat i při 1D ?
Děkuji a zdravím

Anonymní řekl(a)...

Zkusím to popsat šířejí, sekce Úprava lutru na to nestačí, tak sklouznu i do Destilace kvasu. Ještě podotýkám, že tento způsob se v praxi nepoužívá a proto se mu literatura vyhýbá. Myslím, že nemusím psát proč...

Jímání 1D končím podle vzhledu a chuti při 30-35%. Pod 30% nejdu nikdy! Po této koncentraci již lihovitost velmi rychle padá, nicméně obsahuje ještě i látky aromatické a pro pálenku přínosné. A taky i něco lihu. Proto ten doběžek od 30-10% přidávám k následující várce do kvasu. Do kotle nebo do zvláštní nádoby pro pozdější upotřebení, do sudu s kvasem ne.
*
Úkap při 2D jsem si taky rozdělil na dvě části. Ten první, v množství, přepočítáno na Váš objem kotle, cca 1l jde nekompromisně pryč. Využití má jako průmyslové rozpouštědlo nebo tekutý podpalovač.
(V praxi to dělám tak, že ten "první úkap" oddělím večer a v další destilaci se pokračuje až druhý den ráno. Horký lutr v kotli má přes noc čas se vydýchat-zbavit těch nejtěkavějších složek které destilaci nejdou odstranit).
Pak oddělím, podle chuti ještě 1-2l "druhého úkapu", ale ten se už přidává k následujícímu lutru k 2D.
Dokap má v tom případě taky dvě části. Ta první se odděluje už při sebemenších pochybnostech. Jak chuťových, tak snahou se po zředění kalit. A přidává se pak taky do další várky k lutru k 2D. Jedná se cca o 70-50%. Ale připomínám, že je to velmi individuální a velmi ovlivněno kvalitou a druhem kvasu!!!
Druhý dokap, pod cca 50-40% je už dokapovými látkami viditelně poznamenán a shromažďuje se k příští destilaci s kvasem, k 1D.
*
Účelem toho všeho je získat lutr 45-50% s kterým se mi daleko lépe pracuje a je z něj lepší výtěžnost než při klasickém způsobu a taky nezbavit se látek žádoucích.
Při vyšší koncentraci lihu ve vařáku je v něm nižší teplota varu směsi a tím pádem netěká tolik nežádoucích výševroucích látek. Co se týká hromádění se nežádoucích látek, tomu je zabráněno tou "sníženou teplotou" a důsledným oddělováním jednotlivých frakcí. A i u průtahových destilací se taky pracuje s cca 50% lihem..

Na druhé straně je tento způsob vhodný asi jen pro větší množství jak kvasu, tak objemu kotle. O nutnosti nemíchání dohromady různých druhů surovin snad nemusím psát. Snad bych se ještě měl zmínit o kvalitním vařáku - 50% líh je už hořlavý i ve studeném stavu ! ! !
*
Tak tolik abych to uvedl na pravou míru. Co se týká literatury, tak něco podobného nastiňuje J. Uher, Progresivní směry při lisování ovoce a výrobě nápojů - výtah je zde na blogu. Jinak si momentálně nevzpomínám kde jsem o tom ještě četl, ale snad si časem vzpomenu a napíšu.
V žádném případě jsem nechtěl zpochybnit Deslikův článek, jen se podělit se zkušenostmi a nastínit jinou cestu.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Už je mi snad vše jasnější. Děkuji Deslíkovi i Rafaelovi za vysvětlení. Určitě příště použiji tyto rady a věřím že výsledek bude dobře vonět i chutnat.

Přišla zde řeč na průtahovou destilaci. Asi bych měl dotaz napsat do jiného oddělení, ale nevím zda tam můj dotaz pak najdete.
Můžete mi popsat jak provádíte průtahovou destilaci, jak dlouho necháváte macerovat různé druhy ovoce atd.
Mám nyní možnost sehnat větší množství rakytníku, tak přemýšlím zda udělat víno (rak.je však hodně kyselý)a to pak vypálit nebo udělat průtahovou destilaci rakytníku.
Děkuji a zdravím.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za konstruktivní dotaz.
Když tak se o rakytníku udělá zvláštní rubrika. Zasloužil by si to.
*
Bohužel ho nepěstuji a nemám na něj ani zdroj, tak musím jen teoretizovat a držet se zkušenosti s podobnými bobulovinami.
*
A průtahová destilace - nějaké info o ní je tady na blogu v sekci gin a absint. Nic složitého v tom nehledejte... Macerace v silnějším lihu 12hod. až několik dnů, pak zředit na cca 50% a destilovat. Pozor na připálení. Destilace se vede dle chuti a vzhledu do cca 60% vytékajícího destilátu. Úkap se odděluje dle potřeby, někdy není třeba vůbec. U surovin bohatých na oleje a silice můžou vznikat po zředění zákaly.
Na 10l hotového destilátu je třeba cca 1-5kg čerstvých nebo 0,3-1,5kg sušených bobulí. Podle druhu suroviny a požadované vydatnosti. Příliš aromatický destilát lze dodatečně zředit lihem.
V komerční německé a rakouské literatuře se lze dočíst o jiných postupech. Plody se macerují v silně zředěném lihu, 10-12%, nebo se destilují s ovocným kvasem. Tento způsob vyhovuje z hlediska tamní legislativy, ale ne kvality. To už je doopravdy lepší připravit si víno z požadovaného ovoce a to pak předestilovat.

-Rakytníkové víno - nenapadá mně žádný spec. Rp. Snad jen se inspirovat Valentou a jím popisovaným podobným ovocem. Např. 3kg jemně pomačkaných plodů, 10l vody, 2,5Kg cukru... (Přílišná kyselost se srazí u takových vín při výrobě naředěním vodou).
*
Osobně si myslím, mít takovou možnost, tak bych se snažil využít, neznehodnotit takovou vitaminózní "bombu" destilaci, pařením, zavařovaním apod...
Udělal bych z něj likér-macerát-ratafii nebo to víno.

Výroba rakytníkového likéru:
------------------------------------------------
Plody zalít silným lihem, cca 1:1, hlavně tak aby všechny bobulky byly ponořeny.
Macerovat nejméně měsíc v chladu a temnu. Bobulky jen jemně podrtit, v žádném případě nerozmixovat na sračku! Jinak se nedofiltrujete. Několikrát stáhnout a až pak podle chuti přidat sirup a naředit. Kaly a plody předestilovat a přidat k macerátu. Nejlépe ještě ve fázi čeření. Pokud by se nelíbila barva lze ji upravit kulérem nebo k rakytníku před macerací přidat borůvky, aronie či podobné barvivo.

Tímto způsobem budou všechny vitamíny a cennné látky z plodů získány a dlouhodobě zakonzervovány.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za rady a objasnění průtahové destilace.
Buď víno nebo průtahovku zkusím.
Vitamíny jsem pro rodinu již zajistil vylisováním nastříhaných větévek (délky 10cm)s plody v moštárně a jsou s cukrem zakonzervované na vynikající sirup. Vydatnost: 18 kg i s větévkami a vyteklo z lisu 10 litrů šťávy.
Nyní zkusím něco pro sebe :)

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za info o výlisnosti. U tak malých plodů bych tak velkou nečekal.
Rakytník:-)))))))))

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den prosím Vás mohu se zeptat..mám hruškový kvas a byl v venku, kde se ochladilo na 12stupňů, chtěl jsem ho přesunout do teplejšího sklepa ale 120 l nádoby byly těžké, tak jsem si pomohl kýblem a část přenosil, tím se dostal do kvasu kyslík, je to problém? děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Zdravim a mel bych dotaz ohledne bezpecnosti, co se tyka nutnosti naredeni lutru na urcitou lihovitost. Nemam lihomer a pri svem prvnim pokusu jsem lutr odebiral do doby nez jsem nebyl schopen zapalit par kapek vyteklych z chladice na lzicce. Jako aparat pouzivam papinuv hrnec 7l, vysroubovane ventily, v jedne dirce po ventilu teplomer a v druhe trubicka vedouci do skleneneho chladice. Zdroj tepla plynovy horak. Palit chci jen domaci vino, ktere delam v 5-10l demizonech. Nevim jakou lihovitost ted ma lutr ktery jsem pri svem prvnim pokusu vyrobil, chutovy odhad 40-80% ;-) - proste to nepoznam a nevim jak moc naredit. Jak moc vysokoprocentni lutr se muze palit aby nemohlo dojit k zapaleni a vybuchu obsahu papinaku? Sice si rikam, ze by to melo byt bezpecne, protoze bez pristupu vzduchu tam nema co horet, ale jsem opatrny a radeji se zeptam. A jeste jeden dotaz, kolika procentni alkohol pri nakapani na lzicku a zapaleni jeste hori?

Anonymní řekl(a)...

Pořiďte si lihoměr, stojí pár korun.
*
Tekutý lutr nebo směs líhu s vodou lze zapálit od 50%.
Lihové páry jsou výbušné ve směsi se vzduchem v rozmezí cca 3-15%. Což ovšem neznamená, že pokud si třeba dáte kvůli testu na lihovitost do hrnečku nebo rychlovarné konvice vařit kvas a pak zapálíte páry, že dojde k nějakému výbuchu. Jen to jemně "blafne". Díky vodním páram.
K zapálení a výbuchu obsahu vařáku, ať má jakoukoliv koncentraci dojít nemůže. To by musel být zapálen zevnitř nebo být děravý jak cedník.
A pokud by unikaly páry z nějaké díry a chytly by, hořely by jen zvenší - princip plynové fakule.
Výbuchy vařáků jsou způsobovány ucpáním odvodního potrubí v kombinaci s napevno připevněným víkem. Někdy se při tom ještě rozlije hořlavý destilát z nádoby pod chladičem nebo jeho zásoby a pokud výbuch nezhasil plamen plynového hořáku dojde k požáru a následné explozi PB bomby.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Diky za info, pokud je pravda, ze lutr lze zapalit az od lihovitosti 50%, tak tu ted mam skoro 4 litry asi 80% lutru a skoncil jsem s destilaci prilis brzy, no brzy, tech 5 litru cca 16% zkvaseneho mostu v papinaku jsem destiloval asi 3 hodiny od chvile kdy zacly vytekat prvni kapky... A ochutnavky ke konci mi pripadly temer bez lihu, i kdyz par kapek na lzicce jeste bylo schopno blafnout.. Asi to bylo zpusobeno prubeznym ochutnavanim a masivnim snizenim citlivosti smyslu. No hlavne ze vybuch nehrozi, naredim jedna ku jedny, hodim do papinaku a uvidim co z toho bude, zatim to je takovej ne moc vonavej a chutove ostrej humus. Lihomer prave objednavam pres ebay z ciny za stovku. Ale stejne mi to vrta hlavou, ke konci destilace to jeste na par vterin na lzicce blafalo a prislo mi to jak hnusna smradlava voda.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, prosím Vás o radu. Mám 80 l vařák. Podle rad vařák doplním kvasem na 75% objemu vařáku. Co je 60 litrů kvasu, lutru bude mnohem, mnohem méně.
Můžem lutr destilovat v mém 80 l vařáku např. když lutru bude cca 10 litrů. Děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Tímto problémem se lze vypořádat dvěma způsoby :
1) Tak jako v oficiálních pěstitelských pálenicích, tj. použije se menší kotel, ve vašem případě cca 40 litrový (30 litrů efektivní vsádka),
2) Napřed vydestilujete všechen kvas (předpokládá se, že nemáte jen na jednu vsádku do kotle, ale alespoň dvě až tři, nutno s tím při zakládání kvasu předem počítat). Tím si nashromáždíte dost lutru i do toho svého kotle (a nebudete mít jen pokryté dno). Zároveň budete mít dost i na dostatečně přesné oddělení úkapu, jádra a dokapu. Při poměrně malé vsádce ve větším kotli, je toto oddělení podstatně náročnější na provedení. No a je zde ještě jeden způsob, nemáte-li již letos dostatek kvasu na pálení, že si ten lutr schováte na přesrok, až si doděláte další kvas ze stejného ovoce (praktikuje se u špatně dostupného „materiálu“, někde o tom zde psal i Rafael, kterého tímto zdravím).

Snad jsem vám dostatečně zodpověděl na váš dotaz. Pálenkám zdar.

Anonymní řekl(a)...

Moc Vám děkuji za odpověď. Vážim si, že jste mi odpověděl. A dal konkrétni praktické rady. Antonín

Anonymní řekl(a)...

Taky zdravím, Ljz:-)))
*
3) Pokud je "jen zakryté" dno musel by být velmi šetrný a mírný ohřev. Nejlépe jen toho dna.
Párkrát jsem to zkoušel, ale neosvědčilo se mi to:-(((
Ne, že by to nešlo, ale byly velké problémy s oddělením frakcí a taky se celá sestava chovala velmi nestandardně. Nešlo to nijak ustálit - celkem nechápu proč.

(Doporučené plnění vařáků na 3/4 objemu, výšky, je hlavně kvůli pěnění kvasu, příp. varu, aby se pěna nebo části, kapky lutru při varu nedostaly do chladiče a destilátu. Anebo aby se při silném topení nepropálila ohřívaná, nenaplněná část tenkého měděného kotle. Nic jiného v tom není..)

Ale jen "zakrýt dno" lutrem nestačí!

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji pane Rafael za reakci. Raději si udělám menší kotel. Chtěl bych se ještě zeptat, co je na tom pravdy "Nejlepší destilát získáte, když lutr, jak se odborně říká „lajtru“, teprve po čtyřech až šesti měsících přepálíte". Antonín

Anonymní řekl(a)...

Možná kdyby se ohřívalo jen dno, nejlépe el. plotýnkou s regulací, tak by to MOŽNÁ vychytat šlo...
Já to zkoušel v pařáku na tuhá paliva a buď to neteklo vůbec, nebo hodně, nebo skokově:-((((
*
Odležení lutru před 2D praktikují francouzi u výroby Calvadosu. Viz. tady na blogu -
Literatura - Progresivní směry při lisování ovoce a výrobě nápojů. Jinak si teď nevzpomínám, kde jsem o tom ještě četl i v souvislosti s výrobou jiných druhů pálenek. Jen s tím Calvadosem. Na druhou stranu, málokterý výrobce si něco takového může dovolit. Hlavně legislativně... Ale vlastně taky i prakticky a ekonomicky.
*
U pálenky z jablečného vína jsem to dělal z důvodu dodržení výrobního postupu cíleně, u zbytku hlavně z časových důvodů - aby se nasbíralo dost lutru na několik 2D za sebou - čištění aparatury, nebo u vzácných surovin. Ale k degustačním zkouškám, srovnání pálenky z čerstvého vs. uleženého lutru jsem se nikdy nedostal.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

1.Destilace se provádí většinou bez deflegmátoru, získaný lutr se žádným způsobem nerozděluje na jednotlivé frakce, ale bere se od začátku destilace až do obsahu 20% obj. etanolu v jímaném lutru.

Před druhou destilací je třeba lutr nejdříve naředit. Obecně se doporučuje jej zředit na 30% obj. etanolu.
Tady něco "nehraje".Jak naředím 20% obj. etanolu na 30% obj. etanolu?

Anonymní řekl(a)...

Při obecných výpočtech kolem kvasu, se obyčejně pro jednoduchost předpokládá, že má cca 10%obj. alkoholu (samozřejmě může mít více, nebo i méně než těch uváděných 10%obj., záleží na obsahu cukerných složek, které kvas obsahoval a kolik se jich kvašením převedlo na alkohol.).
Když provádíte 1D, tak vám na začátku destilace odchází kolem 35-40%obj. (v závislosti na původní koncentraci) a tato koncentrace postupně klesá se snižovaným obsahem alkoholu v kvasu. Když končíte na 20%obj. v destilátu, tak destilovaný kvas obsahuje již jen cca 2% alkoholu.
Takže po skončení 1. destilace bude mít lutr průměrnou koncentraci mezi 25 - 35%obj. Proto se buď nechá tak jak vytekl z chladiče, nebo se naředí, to když překračuje těch 30%obj. Ale zase to záleží na vašem úsudku, není to žádné dogma. V pěstitelských pálenicích většinou to co „vyteče“ z 1D, to se nadále destiluje při 2D !! Oba kotle jsou propojeny přes nádrž na lutr a zaplombovány, takže nelze nikam jinam přepustit.
Snad vám toto stačí k vašemu dotazu.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za odpověď, ale...
Podle toho, jak jste to popsal, tak končíte 1D když vytéká 20%. Já jsem to ale pochopil tak, že 1D ukončím, když těch 20%(nebo více)je v průměru v celém jímaném lutru po ukončení 1D.
Tak je to napsáno - "až do obsahu 20% obj. etanolu v jímaném lutru". Že by někdo končil 1D při 20%, tak s tím jsem se fakt nesetkal.

Anonymní řekl(a)...

Pokud budete destilovat 20% anebo ještě slabší lutr na jednoduché aparatuře většinou to nedopadne dobře. I když se to v některých zdrojích doporučuje. Nejlépe je si to sám prakticky vyzkoušet protože taky hodně záleží na aparátu a vůbec místních podmínkách.
Dle mého názoru a zkušeností "alkoholová voda" pod 30-35%, podle chuti a vzhledu, při domácí výrobě do lutru už nepatří.
(Ale dá se přidat ke kvasu nebo rektifikovat na líh, jinak udělá většinou více škody než užitku).

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Prosím Vás pane Rafael, kolik přibližně procent z objemu celkového lutru tvoří "první úkap" při 2D. Chtěl bych to vyzkoušet (zbavit se těch nejtěkavějších složek které destilaci nejdou odstranit). Chtěl by se ještě zeptat. Lutr se má skladovat bez přístupu vzduchu nebo ho uzavřít pomocí šátku (gáza). Je vhodné ho jednou za čas promíchat - okysličit?
Moc Vám děkuji za odpověď. Karel

Anonymní řekl(a)...

Jestli narážíte na můj příspěvek ze dne 16.října, tak "prvního úkapu" odebírám cca 2-3%
a "druhého", který přidávám k lutru do následující várky 2-5%.
Má to za účel vyhnout se např. problémům, které dnes popisuje tazatel v sekci 2.destilace. Zkrátka s vysokoprocentním lutrem se mi pracuje lépe.
*
Se skladování lutru není třeba dělat žádnou vědu. Nekazí se, nijak zvlášť netěká, tak ho mám přikrytý jen aby se do něj "neprášilo". A pokud ho mám k delšímu uskladnění, na příští léta, tak ho raději zadekluji.
Jak moc je přínosné ho cíleně okysličovat a promíchávat nevím. Ale na škodu to v žádném případě nebude.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji Vám za promptní odpověď pane Rafaeli. Poslední dotaz. Když odeberete první úkap, přístroj necháte jak je cez noc. Nebo po částečném vychladnutí sejměte klobouk, aby lutr ve vařáku odvětral.
Já mám 20 l lutru, tak při 1. úkapu odoberem 0,4 - 0,6 l. Karel

Anonymní řekl(a)...

Aparát nechám přes noc složený, lutr se vydýchává přes chladič. Kdybych sejmul klobouk byly by velké ztráty - lutr má ráno ještě cca 40°C.
*
Při odstraňování "prvního úkapu" se řiďte hlavně chuti, čísla jsou jen orientační. Ať nemáte zbytečně velké ztráty.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobry den chystam se palit repu rikal sem si ze by asi nebo spatne do lutru nalet tresti teba nejakou merunku zajmalo by me jestli by to dokazalo zmenit chut mate nekdo skusenost???dekuji za odpoved david

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
děkuji všem za informace z blogů, zvláště pak Deslikovi, pálil jsem poprvé a prosím vás o rady, některé informace mi nejsou uplně jasné:
Naložil jsem švestky cca 60l, nechal 1,5 roku v plast. sudu. Na konci obsah cukru 7%. První destilace první várky(40l)->lutr(3l)75%->při 87°C postupně na 93°C. První destilace druhé várky(20l)->lutr(1,5l) 65%->při 93°C po celou dobu. Aparát - velký kotel s vodou, v tom kotel na 60l, odvod destilátu měďěnou trubičkou přes odkalovací sklenici a dál do spirály ve vodě. 4,5l lutru 72% bych podle návodu naředil na 30% přidáním 6,3l vody. Rád bych věděl jestli počítám správně a jestli je lepší ředit nebo ne, nicméně 4,5l na 60l kotel mi přijde málo. Díky za odpovědi

Kamil

Anonymní řekl(a)...

V každém případě musíte změnit technologii! Pokud máte "kotel v kotli" nemůžete dosáhnout potřebné teploty a máte obrovské ztráty. 1. Destilace se ukončuje až když má vytékající destilát cca 30%, t.j. při teplotě cca 97°C. Proto máte lutru tak málo a tak silný.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Ono ani nejde o technologii, byl to můj první pokus a postupně se touhle alchymií prokousávám dál, teď už vim zase víc. První várku jsem dělal na kamnech a druhou na plynovym sporáku. Radši koupim bombu za 4 kila a postupně si to reguluju než to mít nestabilní na kamnech na dřevo, valit to budu ke konci taky víc, abych z toho víc dostal, aparát si taky upravim. Spíš bych rád věděl jak s tímto lutrem nejlíp naložit a jestli počítám v předchozím článku správně? A dále druhá věta článku Úprava lutru: Obecně se doporučuje jej zředit na 30% obj. etanolu. Znamená to lihoměrem změřeno na 30%? Nebo se to počítá jinak? Díky

Kamil

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Kamile.
O technologii jde. A hodně!!!
Vy jste si vodní dvouplášť silně zjednodušil. Ten "kotel v kotli". I při správně postaveném vodním dvoupláští to musí být tlaková nádoba. Tzn., že aby mohla proběhnout efektivně 1D musí být teplota ohřívacího média aspoň 110°C!
*
Teď k tomu ředění lutru:
Je tady o tom psáno celkem dost, myslím, že i srozumitelně tak to shrnu a takové dotazy zmizí:

30% obj. je myšleno samozřejmě v množství které se pak použije k 2D. Tedy lutr který se lije do vařáku k 2D.
*
A teď máte tři možnosti.

-Naředit ho na 30% a nechat vysrážet jak píše v úvodu Deslík

-Nechat ho bez jakýkoliv úprav jak se to běžně dělá v pálenicích pracujících dvoukotlovým způsobem a kde to jinak ani nejde

-Nebo se ho snažit "zesílit" aby měl před 2D 40-50% obj.jak se to osvědčilo po létech tápaní mi.
*
Tímto prosím staré zkušené praktiky aby se k tomu taky vyjádřili.

Děkuje Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všichni, vrátím se k výkladu Rafaela ze dne 16.10.2014 o oddělování předkapů a dokapů na dvě části. V manuálu se mimo jiné zmiňuje o přerušené 2.destilaci kvůli vydýchání. A nyní otázka. Vydýchání je přerušení přívodu tepla do kotle nebo přerušení přívodu tepla a sejmutí klobouku nebo postačí oddělení přestupní trubky od chladiče? Děkuji a zdravím elév

Anonymní řekl(a)...

Kdyby se aparát rozebral došlo by k velkým ztrátam lihu odparem.
Takže jen přestanu topit. A ani chladič samozřejmě neodpojuji.
Byla by to i zbytečná práce navíc. Lehce těkavé plynné složky odejdou i přes něj a lihové páry zkondenzují a ztečou nazpět do vařáku. Takový "zpětný chladič"...
*
Původní smysl toho byl jen ten, že běžný den byl pro mně, pro pomalou 2. destilaci většího množství lutru zkrátka krátký. Až časem jsem začal uvažovat o tom čím je to "vydýchání" přínosné...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Rafael,

prosím Ťa mohol by si mi napísať na cviro19@azet.sk mal by som na Teba pár otázok.
Ďakujem.
Juraj

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Rafaeli, díky za rychlou odpověď, elév

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všichni, vrátím se k výkladu Rafaela ze dne 16.10.2014. hospodaření s předkapem a dokapem.
Prosím o odpověď na otázku ohledně velikosti kotle.
"Na druhé straně je tento způsob vhodný asi jen pro větší množství jak kvasu, tak objemu kotle."
Děkuji a zdravím
elév

Anonymní řekl(a)...

Jak často a s oblibou píšu záleží "skoro" vše na místních podmínkách a potřebách.
Nedá se to nějak blíž a obecně definovat a každý si to musí přebrat sám a vybrat si z toho něco pro něj použitelného, nebo se tomu zdaleka vyhnout.
Ale psal jsem tehdy o 150l.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý deň. Rozhodol som sa spracovať rôzne nepodarené, pripálené pálenky a nevhodné frakcie na lieh. Niektoré sú žiaľbohu moje, iné neznámeho pôvodu. Po zneutralizovaní a nariedení na 10% je "roztoku" cca 50l. Koľko gramov aktívneho uhlia na toto množstvo mi radíte prisypať? A správne rozumiem, že to mám destilovať aj s tým uhlím? Ďakujem za odpoveď. M3c3

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny a děkuji Rafaelovi za odpověď ohledně velikosti kotle,
elév

Anonymní řekl(a)...

Destilovat s aktivním uhlím rozhodně ne!!!
Adbsopce je vratný proces a veškerý "bordel" zachycený v porech uhlí by se zas uvolnil.
Aktivní uhlí, ne svépomocně vyrobené dřevěné uhlí nebo grilovací brikety, musíte řádně rozmíchat v čištěném roztoku, zpočátku i promíchávat a pak ho důsledně oddělit.
(Předem je vhodné pořádně ho vyprat v horké vodě a zbavit ho černého prachu).
*
*
Pokud použijete nějaký jemný prach který samovolně časem nesedimentuje budete muset i filtrovat.
Množství záleží na míře znečištění čištěné znečištěné suroviny a kvalitě uhlí a neumím ho odhadnout - většinou se čistí líh až po destilaci ve vyšších koncentracích.
Tam se používá řádově 200 - 1000g/50l.
A dělá se to dvěma způsoby:

1). Propláchnuté uhlí se rozmíchá a i pak míchá v nádobě s destilátem. Po pár dnech se čistý podíl stáhne, případně filtruje.

2). Přes úzký a vysoký válec naplněný aktivním uhlím, dole s jemným sítkem přip. i filtračním papírem a kohoutem se destilát pomalu filtruje. První výtok se vrací zpět až vytéká čistý filtrát. Vzhledem k rychlosti filtrace může být umístěn i pod výtokem z chladiče.
(V takových podobnách filtračních kolonách se průmyslově zušlechťuje vodka).
*
Osobně bych doporučoval ten 10% roztok napřed předestilovat, ale v případě připálení nevím, a až pak zkoušet jeho purifikaci. Třeba zpočátku i s menším množstvím uhlí. Chce si to vyzkoušet a třeba to uhlí možná ani nebude třeba...
*
Pěkný článek o aktivním uhlí a purifikaci je např. v časopise Kvasný průmysl č.1/2009, str.16-2O. Dejte si do vyhledavače frázi:
(Odkazoval jsem na něj už kdysi v sekci "Vady pálenek").

"PDF přehled metod purifikace lihu".
*
Ještě můžete kouknout na:
(Ale je to předražená komerce, tak si to musíte "přefiltrovat"...)

http://www.alkoholesence.cz/alkoesence-cz/eshop/4-1-Prislusensvi/31-2-Filtrace-a-cisteni-alkoholu/5/341-EZ-Filtr-filtracni-system

http://www.alkoholesence.cz/alkoesence-cz/7-NAVODY-A-POPIS-ZBOZI/10-Aktivni-uhli
*
Ať se daří a napište časem zkušenosti.
Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý deň. Chcem sa podeliť o skúsenosti so spracovaním nepodarkov a nevhodných frakcií na lieh z 15. prosince 2015 12:11. Keď som si prečítal odpoveď od pána Rafaela, bolo už dosť neskoro pretože zneutralizovaná a nariedená zmes s uhlím bola už v polovici procesu destilácie. Z prečítania článku od Deslíka som si bol takmer 100% istý že sa má páliť aj s uhlím. Informácia od Rafaela že s uhlím nepáliť ma riadne zaskočila a naplašila ale už sa nedalo nič robiť :( Bola to veľká chyba? Z 50l "zmesy" som získal 8l 50% lutru, bral som od začiatku do 30%. Získaný lutr som už neriedil. Po ďalšom prepálení som získal 4l 80% liehu. Jadro som odoberal do cca 60%. Predkapu som odobral 2,5 dcl. Silné známky po pripálení úplne zmizli. Chuť a vôňu neviem Definovať :) Keďže neviem ako má voňať a chutiť lieh, tak neviem posúdiť výsledok dosť veľkého úsilia :/ Momentálne ho odvetrávam. Pred použitím na výrobu fernetu a becherovky ho pravdepodobne ešte prefiltrujem cez uhlie. Alebo to bude zbytočné? Na filtrovanie používam práškové uhlie http://www.eshop.zdravmat.sk/poruchy-travenia/1920-carbosorb-plv-por-vrecko-pe-1x25-g.html Pri pálení som použil tiež toto uhlie (5 čajových lyžičiek). Na filtrovanie mám takýto postup: na 2l pálenky pridám čajovú lyžičku uhlia. Obsah rozmiešam a nechám aspoň deň odležať a potom filtrujem cez filtračný papier v lieviku. Neľakajte sa úplne čierneho destilátu :D Ak nechám odležať dlhšie, uhlie sa usadí a časť destilátu sa dá opatrne stiahnuť hadičkou a filtrovať tak treba už len podstatne menšie množstvo. Táto dávka uhlia odstráni len menšie množstvo arómy a chute po ovocí. Na odstraňovanie väčších závad je treba použiť asi väčšie množstvo uhlia ale automaticky zmizne aj žiaduca vôňa (neskúšal som). Filtrujem cez tento lievik http://www.farmarik.sk/p/2292/plasticky-spiralovity-lievik-15-cm. Riadne uľahčí a zrýchli celý proces vďaka tým kanálikom. Ďakujem za vaše pripomienky k mojim postupom. Pekné sviatky všetkým! M3c3

Anonymní řekl(a)...

Těžko tak na dálku posuzovat, ale možná jste se přesvědčil, že jednodušší je opakovaná destilace než se trápit s uhlím a filtraci...
*
Spirálovitý lejik vypadá velmi dobře.

Aktivní uhlí se dá koupit levněji a ve větším množství v chemických obchodech a eshopech.

Proč chcete vyrobit Becherovku? Nebyl by lepší třeba Bylinný likér M3c3, Fernet M3c3 nebo tak něco?
Dokonale zkopírovat originál se Vám stejně nepodaří a navíc jich jsou plné obchody, v akcích "stojí pár peněz" a žádné zázraky to nejsou. Těží jen ze své tradice a marketingu.
Udělejte něco podle své chuti a něco co na trhu běžně není.

Pokud ten Váš líh chutná jako líh nebo vodka a nemá žádné příchutě a pachutě je už jeho úprava uhlím zbytečná. Taktéž odvětrávání po více destilacích je už zbytečné. Navíc při maceraci a čiření během výroby likéru si ho "užije" dost...
*
Pěkný zbytek roku, PF 2016 a ať se daří.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Ďakujem za reakciu. Nieje mi ale stále jasné, či pálenie s prisypaným uhlím bola teda chyba alebo to nemalo zásadný vplyv na výsledok. Pretože pálenie s uhlím je menej práce ako tých 50 litrov najprv prefiltrovať :)

Nechcem sa trápiť s kopírovaním originálu. Presne ako ste napísali.... Budem vyrábať niečo svoje. Takže vetrať nemusím, môžem sa rovno pustiť do výroby likérov. Na bylinný likér chcem použiť sypaný čaj stomaran a ďalšie korenia... Má zaujímavé zloženie bylín a zároveň je to aj jednoduchšie a lacnejšie ako zháňať jednotlive byliny jednotlivo. Pre prvotné pokusy to bude myslím stačiť. M3c3

Anonymní řekl(a)...

Všechny látky které se v uhlí zachytí, všechen ten bordel v něm usazený který už jednou destilaci prošel by se zas uvolnil a znovu přešel do destilátu.
Apsorbce v uhlí je vratný proces!
Pokud se Vám něco zlepšilo tak to bylo díky destilaci a oddělení některých frakcí a ne zásluhou uhlí...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všichni
prosím o radu. Kvas z hruškového moštu, přidány kvasinky power vykvašeno z 16 na 5 Brix měřeno refraktometrem. D1 11/2015 32%. Uskladněno v netopené garáži. A teď možná problém. Na dně 3 litrových sklenic se vyskytují jakoby chomáčky vaty. Je to pár chuchvalců velikosti nehtu palce. Jinak je lutr průzračný. Pro zajímavost lutr z mirabelek, kerý má po D1 15% je průsvitně mléčně zbarvený bez chomáčků. Mám hruškový lutr nějak upravit?
děkuji a zdravím elév

Anonymní řekl(a)...

Je to normální, není to žádná anomálie. Jen se tam něco vysráželo, není nutné to nijak řešit - je to jen lutr.
Můžete sice čistý obsah stáhnout hadičkou, ale považuji to za zbytečné.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Rafaeli děkuji elév a zdravím všechny

Anonymní řekl(a)...

Dobry den, mel bych dotaz. Zajimalo by me co je pricinou vybuchu destilacnich kolon. Je to pouze tim ze se neco ucpe? Hodne lidi mi take rikalo ze mam hodne vetrat ze mohou bouchnout vypary pri destilaci. Co je na tom pravdy? Moc dekuji za odpoved

Anonymní řekl(a)...

Nějaké statistiky k dispozici samozřejmě nemám a zprávy z médií je třeba brát se značnou rezervou. A "agenturu" JPP, (jedna paní povídala), taky.
Např. "Metanolová aféra" jak se zpočátku většinou prezentovala.
Tak i na ty výbuchy a požáry je třeba se dívat z toho směru.
*
Nicméně se to posledně jmenované občas stane, to je fakt.

-Líh je přece jen hořlavina, a to i ve směsi s vodou. V tekutém stavu se dá zapálit od cca 50%.
-Mez výbušnosti jeho par je cca od 3–15 % objemových ve vzduchu.
-Lihové páry jsou těžší než vzduch a proto se drží při zemi a můžou se vznítit k výbuchu
od otevřeného ohně v topeništi.

Ale kdo by používal netěsnou aparaturu s masivním únikem par a připravoval se tak o výsledky dřiny se sběrem, zakládáním a vedením kvasu?
A pokud by se tak už stalo, vždy je v párách spousta vody, a to i při 2D, i při velké havarii je velmi nepravděpobné aby k takovému stavu - takové výbušné koncentraci došlo. Taky i proto, že 2D se vede velmi pomalu a žádné "vyražení" těsnění apod. nehrozí.
*
U 1D by byly páry neškodné úplně, obsahují většinou vodu a v místnosti by spíš než výbušné prostředí nastaly "parní lázně".
Ale paradoxně u té 1D se stávají ty nehody.

-rychlý ohřev, přeplněný vařák, peckovité ovoce, malý průměr lehce ucpatelného přestupníku - což by technologicky "ani tak moc nevadilo", ale největší nebezpečí je pevné upevnění víka a následný výbuch, nebo spíš lépe napsáno, roztržení "parního kotle"!!!
A to má neskutečnou sílu. Čím masivnější kotel a důkladnější přišroubování víka tím víc.
Zdemoluje to vše kolem nebo ve směru jeho destrukce.
(Ale to se může stát třeba i v kuchyni s tlakovým hrncem s luštěninami apod., pokud se zalepí pojistný ventil....)

A pak může nastat požár, přiživený třeba poblíž nějakým demižonkem s hořlavým destilátem a pokud je tam ještě i tlaková láhev s topným plynem...
může třeba prohořet hadice k hořáku...
*
Ale i samotný únik plynu během ohřevu vlivem nejrůznějších "vychytávek" bych nepodceňoval. Je to určitě nebezpečnější než samotná destilace nebo odpar z ní...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Výbuch kotle působením tlaku z ucpaného výstupu se stát může, sice je to malý zázrak ale asi může. Zázrak v tom, že je to opravdu umění ucpat výstup z kotle o průměru řekněme 40-80mm. Protože i když dojde u kvasů náchylných na zpěnění a kypění k výstupu pevnějších částic do výstupu kotle, většinou se jedná o doslova nepatrné pevné částečky (typicky třešně, višně, letní jabka) a ty nedokážou ucpat ani kolonu s jemným 1mm nerez sítkem u výstupu kotle...
Ale jistota je jistota a proto je výhodné víko kotle ze slabého plechu (do 0,5mm) a jistěné jen bodově po obvodu. Při nepatrném zvýšení tlaku v kotli (doslova velmi, velmi extrémním fajrováním topení + zahlcení kolony zpětným tokem, nebo poruše regulace el. či plyn topení) dochází ihned napřed k vykapávání kondenzátu přes víko a těsnění, nu a pokud by bylo ucpání výstupu kolony dokonalé, tak musí zákonitě dojít k vystřelení těsnění či mechanickému vyboulení slabého víka kotle a úniku páry, ale nikdy nedojde k výbuchu jako u masivních většinou profi kotlů (či překopaných nerez tlakových nadobách a kuchynských velkokotlích) s masivními Cu nebo nerez víky a zesíleními obrubami s X šrouby po obvodu. Protože logicky v amatérském kotli ze slabého plechu a prakticky symbolickým rychlo uchycením víka zkrátka konstrukčně nemůže vzniknout vlemi nebezpečný vysoký tlak páry řekněme nad 1 atm, u profesionálních kotlů bych se nedivil tlaku těsně před expolozí o hodnotách 10atm a více, spíše i několik desítek atm.
Daleko více pravděpodobný je u amatér kotlů požár jak u topeniště s pevným palivem, tak plynovým či v případě elektrického v kombinaci s olejem v meziplášti. (viz požáry fritéz i když tam je vyšší teplota oleje) Ale i ten olej je většinou v meziplášti celkem natěsno s omezeným přísunem kyslíku, takže by v případě vzplanutí těžko hořel jako fritéza pod mohutným tahem řádně omaštěného odsavače par v kuchyni...
Nejvážnější požáry kotlů vznikají z nedbalosti u topení otevřeným ohněm a k tomu současně vzdálení obsluhy od kotle... viz. dobře dohledatelné požáry černých palíren na netu...

Anonymní řekl(a)...

A ještě je samozřejmě velmi důležité mět v případě automatického provozu- hlídání a regulace teploty a výkonu, jištěnou regulaci teploty druhým okruhem regulace havarijní s dalším termostatem. (přetlakový havarijní ventil je v případě tenkostěného kotle a slabého víka zbytečný a naopak i on se může reálně ucpat a to dokonce dříve, vzhledem k menšímu průměru a také může býti tzv. zalepený zaschlými nečistotami z předešlých destilací, jak se to stává u kuchynských tlakových hrnců při jejich výbuchu)I tak k nehodě může dojít, neb žádná technologie a technika není bezporuchová a dohled obsluhy je nutný. Je výhodné instalovat detektor kouře či dokonce kameru či tzv. chůvičku apod., pokud je provoz dlouhý a hlídání posezem u kolony šílené... avšak pozor na bezdrátové technologie přenosu videa, čistě náhodně jej reálně může video signál naladit soused s podobným bezdrátovým vidozařízením... )) )) ))

Anonymní řekl(a)...

Výbuch kotle působením tlaku z ucpaného výstupu se stát může, sice je to malý zázrak ale asi může...
*
Měl jsem na mysli aparáty typu "mlékarenských konví" a "šetrnost a pohodlnost" při výrobě přestupníku a chladiče. Např. z trubiček průměru 5mm.

Rafael

Unknown řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Unknown řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Roman Koudela řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Roman Koudela řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Odpověď k odstraněnému komentáři: ... vytéká mi načervenalý lutr, není to moc rychlý zvednutí teploty ...
Spíše to vypadá na „špinavou“ ne zrovna dobře vyčištěnou aparaturu, zaleží ale také, co jste pálil (u bezinek, při rychlém vedení destilace, může být ten lutr částečně zabarvený). Při druhé destilaci by se to mělo srovnat, budete-li dodržovat zásady pálení, viz „druhá destilace“.

Anonymní řekl(a)...

Anebo to může být přeběhnutím pěny z kvasu. Lutr může být kalný, mléčnw zakalený, chuťově odporně chutnájící, ale nikdy ne nějak zbarvený. Rostlinná a ani ovocná barviva nedestilují!
Ještě mně napadlo jestli to není způsobeno nějakým nevhodným těsněním nebo materiálem který jd ve styku s párami nebo destilátem v sestupné části směrem k chladiči aparatury.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý deň
mám otázku - po prvej destilácií ma výsledný lutr cca 20% (hrušky) a 22% (oskoruše),čo je teda podla kamarátov velmi slabé. Oplatí sa spraviť aj s takýmto lutrom D2? kde som spravil chybu,ze je to tak slabé? prekvasené,alebo slabo vykvasené? zoctovatené?
Dakujem za odpovede :)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den též,
na relevantní odpověď jste uvedl málo údsjů. Chybí mi kolik toho lutru vůbec máte a taky z jakého množství "mače" jste ho získal, jak u hrušek, tak oskeruší. Když pominu chybějící údaje jak jste ten mač připravoval či "zajistil" při kvašení.
Potom se dá teprve odhanout příčina případného neúspěchu, či poradit co s tím.
Přeji hezký den.

Anonymní řekl(a)...

Pokud při 1.destilaci jdete do 4% ,pak síla lutru bývá 20%, je to v pořádku, jděte do 2. destilace.
Václav

Anonymní řekl(a)...

No já bych k tomu ještě dodal, ... máte-li toho lutru alespoň na zaplnění 1/3 až poloviny kotle, jděte do toho... jinak bych to schoval k další destilaci od "hrušek" a "oskeruší". A nebo sehnat menší kotlík ...

Anonymní řekl(a)...

Prosím o radu, jak přesně se správně používá aktivní uhlí? Někde jsem četl, že destilát má přes něj protékat (na alkoholesence.cz se prodávají i čistící korony z trubek), někdo doporučuje spařené uhlí ponechat nějakou dobu v pálence. Pro upřesnění, mám lutr z opravdu nevábného kvasu (hniloba a snad plísně, je to cítit už v lutru a 2D to asi moc neopraví...) Mám použít uhlí už na lutr nebo až po 2D před případnou 3D? A přesně jak na to?
Děkuji předem za ochotu a pochopení

Anonymní řekl(a)...

Jo, použít už v lutru. Nebo ještě lépe už ten lutr nechat protékat pod chladičem přes vrstvu toho uhlí.
Pak ho ještě rozmíchat, samozřejmě čerstvé nebo oživené před 2D, pak pod chladičem znovu nechat přes něj prokápavat. A pokud to bude nutné rozmíchat ho a nechat pracovat i ve finálním destilátu.
(Tím se nic zkazit nemůže a pokud to nepomůže byl bych i k dalším destilacím dost skeptický a líh bych použil jen k průmyslovým účelům).

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Díky za odpověď ohledně uhlí do litru, pomohlo mi to, i když o pálence se mluvit nedá, jako základ na likéry to půjde.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím DESLIKa, Rafaela i další přispěvovatele,
protože Diskuse, ta všeobecná, byla před lety odstraněna (pro totální ztrátu přehledu) zkusím využít toto "vlákno" - snad admin promine ...
Přeji všem kolegům páleničářům a přátelům "dobrého pítí" klidné a spokojené Vánoce, přežití Silvestra a to správné vykročení do Nového roku 2018. A v něm, aby vám tekl vždy jen dobrý destilát, za který se nebudete stydět ... a který budete moc konzumovat i bez podchlazení. Ať "černé brýle a bílá hůl" vám nikdy nepřijdou do cesty.
S pozdravem Ať vám to kape ...

Anonymní řekl(a)...

D E S L I K: Diskuze
čitelná stále je, jen musíte použít vyhledavač.
Jen už neni aktivní a není na ni na blogu odkaz a ani tam nelze nic psát.
*
A jinak taky přeji všem domácím výrobcům vše nejlepši nejen do roku 2018, ale i let příštích.
*
A motto:
"Největší nepřítel domácího výrobce je chamtivost, nedočkavost, přehnaná úspornost a ...."

Rafael.

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: