Kdoule


O plodině...


Kdoule jsou plody kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.).Jedná se o keř nebo nízký strom. Listy jsou jednoduché s široce vejčitou celokrajnou, naspodu chlupatou čepelí. Kdouloň kvete v květnu a červnu nápadně velkými bílými nebo růžovými květy. Kdoule jsou žluté, řídce plstnaté malvice hruškovitého nebo kulovitého tvaru. Jsou výrazně aromatické.
Původní pravlastí kdoule obecné je oblast Íránu, Zakavkazí, Střední Asie, jihu Arabského poloostrova. U nás je kdoule pěstována již od středověku a místy dokonce zplaněla (v Praze, Roudnici nad Labem a na jižní Moravě). Vyžaduje teplé, slunné stanoviště, netrpí chorobami, ani škůdci. Náš současný šlechtitelský výzkum se zaměřuje na vyšlechtění mrazuvzdorných odrůd s vysokými výnosy.
Kdouloň obecná je jedna z nejstarších kulturních rostlin. Její plody byly známé v lékařství i jako ovoce již ve starověkém světě. Její vědecké jméno Cydonia je odvozeno od názvu starověkého města Kydonu na Krétě, odkud se kdoule vyvážely. Kdouloň byla symbolem lásky a plodnosti. Ve starověkém Řecku patřila k rostlinám přiřčeným Afroditě. Proto se věřilo, že plody – kdoule – mají účinky jako afrodisiakum.
Plody (Fructus cydoniae) se sbírají v září, které ale nejsou vhodné pro použití v čerstvém stavu. Sušené plody se používají při žaludečních potížích a bolestech v krku, dále proti průjmům a krvácení. Semena obsahují sliz, který chladí a kryje, změkčuje a nedráždí sliznice a pokožku. Uplatňují se při kašli. Semena se používají zřídka vnitřně při žaludečních a střevních obtížích; obsahují totiž toxický amygdalin. Vně se používají mnohem častěji.


Destilát z Kdoulí...


Vysušená ovocná dřeň s vysokým počtem pecek klade vysoké nároky na přípravu rmutu a na vlastní kvašení. Důležité je její jemnější namletí a tím i úplné zpřístupnění ovoce. Jen tak se může zajistit plynulé a rovnoměrné kvašení. Pálenky se projeví v nose neuvěřitelně intenzivní primární vůní po ovoci. Lze říci, že výroba voňavé pálenky z kdoule je tak snadná a jistá, že se může podařit i úplnému laikovi. Na ústním patře působí pálenka velmi jemně a často i příliš zředěné. Snad je to důvod, proč se kdoule i přes intenzivní aroma ve světovém měřítku lihovin jako surovina neprosadila.






Vaše zkušenosti...

3 komentáře:

Hynda řekl(a)...

Letos jsem poprvé dělal kvas z kdoulí. Měl jsem cca 140kg kdoulí. Ty jsem rezemlel na hrubou kaši - kdoule jsou dost tvrdé, tak je na to potřeba silný šroťák (ja mám s motorem na 380V). Vzniklá kaše je velmi velmi hustá a suchá. Do kvasu jsem musel přidat cca 50l jablečného moštu a přidal jsem i vodu s cukrem asi 20l, tak aby vznikla aspoň trochu tekutá kaše. Přidal jsem zákvas a živiny. Kvasilo to velmi bouřlivě, měl jsem to uloženo v garáži s konstantní teplotou 16°. První týden jsem kvas promíchával a musel ještě rozhodit do dalších beček protože se kvašením dost zvětšoval objem. Po týdnu jsem vše hermeticky uzavřel a nasadil bublátka a nechal kvasinky dělat jejich práci. Po 6 týdnech přestal kvas bublat (a naopak začal nasávat vodu z bublátka - to jsem ještě neviděl...), tak jsem oddělal bublátka a nechal ještě týden a pak jel do pálenice.
Nakonec vyteklo 24l 50% pálenky (z cca 230l kvasu). Pálenka má specifické aroma a chuť. Kdo zná Dunju nebo Dunjovici z balkánu, tak ví:-)
Ještě jsem zapomněl dodat, že kdoule má na svém povrchu takové chmíří, které je nutné odstranit před samotným šrotováním.

Anonymní řekl(a)...

Pár poznámek: nikdy jsem sice neměl tolik kdoulí jako vy, vždy to bylo max. kolem 10 - 20 kg, což mi na založení kvasu připadalo málo. Tak jsem je zpracovával na džemy. Když je „spaříte“, ať na pařáku v hrnci, nebo ve velkoobjemovém pařáku (pro paření brambor pro domácí zvířata), tak vám během 10 - 30 minutách změknou tak, že stačí obyčejný „S“ sekáček na rozmělnění (možná by stačilo i to „vrtačkové míchadlo“…) . Chmíří jsem neřešil, já tu hmotu před dalším zpracováním pasíroval přes síto a tam to zůstalo spolu se jádry.
Zbylou vodu z paření můžete přidat ke kvasu….
… to je asi tak vše. Přeji hezký den…

Unknown řekl(a)...

Letos mám asi 60 kg zkusím to zpařit 30 min.na kotle a rozmixovat vrtačkou,přidám kys.citronovou,enzym auta den kilo cukru kvasinky a živiny,nechám rozkvasit týden vylisovat a podle moštoměru dosladit na22 a v Bečvě vykvasit.Po vypálení napíšu.


Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: