Vařák

Vařák je část destilačního přístroje, ve které dochází k zahřívání rmutu (břečky) a následné destilaci par. Časem se konstrukce ujednotila a jednotlivé druhy sériově vyráběných destilačních aparatur se liší pouze objemem vařáku a způsobem ohřevu. Několik možných výrobců bude podrobně probráno v samostatném blogu.

V amatérské praxi se osvědčila upravená nerezová várnice. Má velké otvíratelné víko umožňující pohodlné vymývání a přesto tlakově vyhovující. Várnici již není třeba izolovat (vzduchová mezera mezi obalem a vnitřní nádobou je dostačující) a i když umožňuje přestavbu jen na elektrické vytápění, jedná se téměř o ideální polotovar.



Kroky přestavby jsou následující:

1/ vyvrtání dvou otvorů ve víku várnice.
Jeden se osadí krátkou (8 cm) nerezovou trubičkou pro odvod par a druhý se osadí nerezovou jímkou pro následné umístění teploměru (není nutné). Jednotlivé spoje letujeme cínovou bezolovnatou pájkou, při svařování by se plech víka nepříjemně zdeformoval.

2/ vyříznutí velkého otvoru do dna obalu várnice.
Do dna obalu vyřízneme díru o průměru standardní elektrické plotýnky. Pro várnici 40 litrů volíme plotýnku o větším průměru, na várnici 10 litrů stačí menší plotýnka. Takto upravenou várnici připevníme na vařič s jednou plotýnkou tak, aby byla plotýnka v přímém kontaktu se dnem vnitřní nádoby várnice. Je-li mezi plotýnkou a nádobou várnice vzduchová mezera, použijeme k vzájemnému tepelnému propojení hliníkový plech potřebné tloušťky. Mezeru mezi vařičem a obalem várnice vyplníme silikonem, aby při mytí várnice nedocházelo k zatékání vody k plotýnce. Z důvodu zvýšení bezpečnosti je na místě propojit obal várnice s obalem vařičem tzv. uzemnit. Většina prodávaných vařičů má šestistupňovou regulaci, což je zejména při 2D příliš hrubé, proto není od věci předřadit vařiči pulzní regulátor s plynulou regulací 0 – 100 %.



Ačkoliv je přestavba velice jednoduchá, není od věci nechat ji zkontrolovat od osoby s vyšší kvalifikací v oblasti elektrotechniky.
Takto konstruovaný vařák nemá míchadlo, proto je při 1D nutno najíždět velmi pomalu, aby nedocházelo k připálení kvasu. Nutno si uvědomit, že v momentu, kdy se kvas tzv. přichytne, se připečená část stane teplotním izolantem a kvas se připaluje lavinovitě. Z tohoto důvodu se na dno dává napařovací vějíř (na napařování knedlíků), který zamezí, aby pevné části z kvasu (zejména pecky a slupky) ležely přímo na dně.

Na závěr žádáme čtenáře, aby náš popis brali jen jako popis informativní, který si neklade za cíl někoho k výrobě navádět. Neneseme žádnou odpovědnost za škody způsobené výrobou nebo provozem takového zařízení.
S pozdravem.


Deslik






Zkušenosti destilatérů...

296 komentářů:

1 – 200 z 296   Novější›   Nejnovější»
Anonymní řekl(a)...

Přeji dobrý den, mám jeden dotaz míchadlo pro dvouplášťový 100l kotel ano či ne? Myslím si že je to dobrá věc, pro pravidelné rozložení teploty ve vařáku,ale proti hovoří fakt že je to díra do vařáku kterou musím utěsnit. Co vy na to?

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
děkuji za konstruktivní dotaz.
Míchadlo je skutečné dobrá věc zejména u první destilace. Jak zmiňujete, odstraní nerovnoměrné rozložení teploty v kvasu, znemožní případné připálení kvasu (moc důležitá věc) a celý proces se tím i urychlí.
Několik možností:
1/ Utěsnění se většinou řeší ucpávkou kolem hřídele (motor je mimo vařák).
2/ Je možnost propojení míchací vrtule a pohonu magnetickou spojkou, která i přes nerez stěnu spolehlivě funguje (nutná úprava vařáku).
3/ Jsou motory, které mohou být i ve vařáku (nejiskřivé krokové motory).
4/ Jsou pneumatické motory.

Berte to ale jako téma otevřené, ještě se k tomu vrátíme.
S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer.
K předchozímu dotazu - jestli dobře chápu princip 2 plášťového kotle,tak by míchadlo zcela nezbytné nejspíš nebylo,protože mezi plášti nádob je teplovodné medium (voda pod vyšším tlakem, příp. olej) a k připalování kvasu by tedy nemělo docházet...Je to jako vařit krupici ve vodní lázni ne ?
S tím souvisí můj dotaz. Musí být voda mezi plášti pod vyšším tlakem,aby se zvýšil bod jejího varu ? Kvas je sice azeotropní směs,ale je k jeho destilaci potřeba, aby vřel? Resp. jaké teploty dosáhne kvas,pokud by voda ve mezi plášti vřela při atmosferickém tlaku ? A
nebylo by výhodnější (bezpečnější stran ev. přisoušení pevných částí kvasu) udělat do zevního pláště várnice otvor někde nahoře, nalít tam olej či vodu přesycenou NaCl (vyšší bod varu) a destilovat tedy takto přes medium ? Díky za odpověď, LS. oreocereus@seznam.cz

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
věřte mi, že krupici i ve vodní lázni zcela spolehlivě připálíte. :-)
Problém u kvasu je ještě více ovlivněn tím, že kvas při 1D znatelně houstne (část podílu se oddestiluje) a u dna (nebo stěn) nádoby dochází k přichytávání. Neboť 1D neni otázkou minut, ale hodin, organické sloučeniny (zbytkový cukr apod.) v těchto připálenminách karamelizují a výsledný produkt negativně poznamenají.
Protože jsou teploty kvasu ke konci 1D kolem 96 °C, je potřeba, aby médium mělo alespoň 120 °C (jde pouze o rychlost destilace). Bohužel karamelizace nastává již kolem 100 °C.
Míchadlo tento problém odstraňuje a navíc zkrátí dobu 1D, takže nedojde k negativním tepelným změnám.
Kdyby jste zvažoval destilaci za sníženého tlaku (1D by probíhala kolem 70 °C) míchadlo by nutné nebylo, je ovšem otázkou jestli konstrukční náročnost takové aparatury je jediný důvod, proč se nepoužívá. :-)

S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Díky za odpověď. Tak to asi pořeším míchadlem. Je fakt, že jsem vařil 40 l krupice na táboře,ale míchal a míchal i na vodní lázni :)

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
vynalézavost českých lidí mi umožnila vidět vařák vyrobený ze staré pračky RAMA. Pračka byla hranatého tvaru černá a uvnitř má ze strany bílou vrtuly. Místo odtokového sifonu byla přidělána elektrická spirála 2 kW a víko se přes těsnící gumu zatěžkalo kamenem. Odvod par trubičkou ve víku.
Bylo to zajímavé zařízení. Možná k pousmání, ale zcela funkční. Předělávka na jedno odpoledne.
No to jen tak ....

S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Prosím vás!
A jak je to s připalováním jablečného burčáku?
A dvouplášť je důležitý z jakých důvodů?

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
o připalování jablečného burčáku se bát nemusíte. Připalování hrozí jen u kvasů s pevnými částmi (pecky, slupky), u řídkých kvasů se směs varem sama míchá.
Dvouplášť je vhodný právě na kvasy husté. Mezi stěnami je voda, takže samotný kvas je natápěn teplotou kolem 100 °C a tak snadno se nepřipálí. Bohužel i to neni všelék a myslím si, že míchadlo je mnohem vhodnější řešení.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za dnešní odpověď na burčák a dvouplášť.
Mám prosbu!
Dal by se využít tento hrnec na vařák?http://www.hyperelektro.cz/kuchynske-spotrebice/ostatni-spotrebice/39129-clatronic-eka-3338-zavarovaci-hrnec-varnice-2in1/
A jak bych měl postupovat dál ohledně reakčního členu, deflegmátoru, teploměru a chladiče?
Která z variant, kterou uvádíte by byla néjlepší?
Děkuji za odpověď
JV.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
hrnec vypadá jako velmi slibný polotovar. :-) Zkuste s dodavatelem vykomunikovat, jak je řešeno utěsnění víka. Při destilaci sice nejsou ve vařáku nějaké extrémní přetlaky, ale mírné zvýšení nastat musí, jinak by páry neucházely. Jde spíše o ztráty případnou netěsností.
Hrnec má termostat, což může na jednu stranu pomoci proti připalování hustých kvasů, ale může to i brzdit destilaci.... tak či onak, je to zajímavý námět na přestavbu.
Pokud se do toho pustíte, pošlete e-mailem fotky při předělávání a komentář, vše rádi zveřejníme.
Co se týče následujících částí sestavy, je zde na DESLIKU několik věcí popsáno, zkuste se nad nimi zamyslet, případně vznést dotaz v konkrétních článcích.
Děkujeme za inspiraci.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den!
Včera jsem se dozvěděl, jak je možné řešit míchadlo ve vařáku. Do víka vařáku se naletuje nebo nalepí trubička pro hřídel míchadla takovým způsobem, ževen nad víko senechá vysunutá jen několik centimetrů, ale dovnitř vařáku až téměř na dno, jen aby tam zbylo místo pro samotné lopatky míchadla. Nahoře nad víkem se může trubička osadit kovovým kroužkem a na hřidel se navleče silonový, nebo teflonovvý kroužek, který dosedne na kovový kroužek na konci trubičky. Tím, že je trubička ponořená v kvasu, nedochází k úniku páry, která je nahoře nad kvasem. Mazání hřídele v trubičce je zajištěno samotným kvase. S hora se může kápnout troška jedlého oleje. Až vyrobím, nafotím a pošlu.
JV

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
to je zajímavé řešení.
Možná by ani těsnění a oleje nebylo třeba. "Netěsnost" by byla pojišťovací ventil. Kdyby vzrostl tlak v nádobě natolik, aby to vytlačilo omezeným prostorem mezi hřídelkou a vodící trubičkou kapalinu ven.... vařák by si odfrkl.
Jen nevím, občas bude třeba vodící trubičku čistit.
No jsem zvědav na Vaše foto. :-)
S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

zdravím potreboval by som poradiť či je na vařák vhodný aj čierny magneticky nerez

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
popravdě jsem černý magnetický nerez nikdy neviděl.:-)
Pokud se ale skutečně jedná o nerezavějící (antikorózní) ocel, můžete ji na vařák klidně použít. Jde jen o to, aby odolala kyselemu kvasu při 1D.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
mám dotaz ohledně míchadla. Zajímá mě, jak velké lopatky byste doporučovali, jestli mají být nějakým způsobem zakřiveny, v jaké výšce mají být. Napadlo mne, zda v nich mají být vyvrtány otvory (pro lepší promíchání a pro menší odpor). Kolik otáček doporučujete a je nutno míchat po celou dobu destilace? Děkuji

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
velikost míchadla se těžko určuje. Já osobně jsem použil vrtuly ze škoda 120. Je vyrobena (ač to tak z počátku nevypadalo)z bílého plastu (tuším že HDPE - vysokotlaký PE). Vařák je 600 l, vrtule umístěna excentricky k jedné straně. Vrtule je 5 cm nade dnem.
Vrtule byla původně na hřídeli motoru nalisována. Protože v kvasu by se mohla protáčet, vlisoval mi kamarád do vrtule nerez trubičku (vnější tvar šestihran) s vnitřním závitem. Teď od stolu Vám neřeknu jestli L nebo P, protože si nepamatuji ani sklon lopatek. :-(
Otáčky jsou velmi pomalé snad 60 ot/min a přesto je míchání dostatečné.
Tuším, že jsem vrtuly vrtal, ale proto, aby po vypuštění vařáku vytekl kvasi z vrtule (jsou tam různé komůrky). Jen kvůli mytí.
Jsou ale určitě i jiné možnosti.
Míchadlo mám spuštěno po celou dobu destilace.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Hezké brzké ráno,
chtěl bych se zeptat jak byste viděl řešení vařáku 50 litrovým nerezovým KEGem od piva, vloženým do druhé, tepelně zaizolované nádoby (např. nějaká uřízlá stará tlaková nádoba), kde by na jejím dně byla zabudovaná topná spirála, řízená ručně regulovatelným termostatem. Vzduchová mezera mezi nádobami by pak byla vyplněna, pro převod tepla, rostlinným olejem. Míchadlo by tudíž nemuselo být žádné. Předem díky za odpověď.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
jiný čtenář našeho blogu takovou podobnou kolonu sestavil, je zveřejněna v sekci Foto z praxe v článku "Aparát Jan H". Naše doporučení by Vám mohlo něco napovědět a od některých provozních chyb i odradit. Pak už můžeme řešit jen drobnosti. Koukněte a napište.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
jaký máte názor na víko vařáku resp. jeho tvar - je jedno jestli je rovné jako v případě zde uvedené várnice, nebo je z hlediska destilace lepší nějaký tvar vydutého klobouku, nebo trychtýřovitého "dómu" apod? Díky za odpověď, hezký den.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
kuželovitý (vypouklý) tvar víka a výstup v jeho nejvyšším bodě zaručuje menší promíchávání par nad kvasem při destilaci. Skutečně pak oddestilují nejprve nízkovroucí složky.
Ovšem pokud nebudete na destilaci spěchat, necháte páry z vařáku volně unikat (zejména zpočátku a ke konci destilace), pak je rozdíl minimální.
My uvádíme várnici neboť splňuje několik zásadních kritérií (mimijiné i dostupnost) a soustředíme se na to, aby se "palič" nejdříve naučil procesu destilace. Trváme na tom, že technické vybavení neni alfou a omegou při výrobě ušlechtilého destilátu.
Apropó.. trpělivost k výrobě pálenek patří. :-)
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj.Mám v plánu udělat si vlastní destilační aparát,prošel jsem všechny diskuse a chci se ujistit,jestli je vše v pořádku.
Nerez kotel na 118 l (v=60cm,průměr 50cm),ohřívaný elektricky olejem asi do 1/3 výšky kotle,celý zateplený 5cm vatou,kuželové víko,míchání mimo osu,klobouk o průměru 16cm,výška 30cm (nerez),co nejvýš osazen teploměrem.Nad kloboukem katalyzátor o prům. 10cm a výšce 10cm,plněný nstřihanými Cu proužky,vedení a spirálový chladič z nerezu (možná i ze skla),průtokový nebo statický s občasnou výměnou chl.vody a přes epruvetu s lihoměrem ven.
Přece ale pár dotazů mám.

1)teploměr-do horní části klobouku nebo do víka hrnce,pak druhý těsně před chladič a třetí do olejové vany?

2)kolika Kw tělesa osadit do oleje při náplni asi 30l (rychlé zahřátí a následná jemná regulace)?

3)stačí náplň v katalyzátoru proplachovat v kys. citronové nebo se musí obměňovat? Stačí uvedená velikost?

4)měl bych katalyzátor vyřadit na 1D?

5)stačilo by vhodit do lutru před 2D (břečky před 1D) Cu plech a jakou by měl mít plochu nebo podobu? Pak bych nemusel katalyzátor použít?

6)co kdyby byl jen klobouk,vedení a chladič z Cu a zbytek z nerezu?

7)čím se těsní šoubení a víko hrnce popř. kde sehnat potravinářskou gumu? Nebo by stačila vrstva z transparentního silikonu?

8)kde sehnat pomůcky jako měrný válec skleněnou spirálu,kvasné zátky,epruvety apod.?

9)za jak dlouho přibližně plánujete zveřejnění článku o destil. přístroji jak jste tu někde psali?

10)jak je to dneska se zákonem o pálení doma na vlastním zařízení a pro svoji potřebu? (asi půl dne jsem to hledal a neměl žádný úspěch)

Deflegmátor zatím nechci,odrazuje mne složitost aparátu,přesné hlídání procesu a chybějící aroma.Na druhou stranu přesné oddělení jedovatin a vyšší výtěžnost je lákavá.Možná časem až bude hotová jednoduchá palírna,tak bych ho tam dodělal.
Časem též uvažuji o hlídání hustoměru na výstupu nějakým čidlem s alarmem,abych si mohl u toho třeba něco kutit a při 50% alkoholu by na mne pípnul.
Tak a z pár dotazů je jich nakonec 10,tak se hoši nezlobte a až to zvládnu (chtěl bych do příští sezony,letos už je navařeno :)),rád se pochlubím.Děkuju moc a ať vám to pálí :-)

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
deset dotazů a na každý se dá odpovědět samostatným článkem. To je nelehký úkol, snad tedy nevadí, když budu heslovitý. Pořadí jsem obrátil, abych začal tím podstatným. :-)

10/ Pálení "na černo" je stále trestné, dokonce i vlastnit destilační kolonu je trestné.

9/ To závisí na tom, jak rychle ji zmiňovaný čtenář postaví, tedy neni to tak úplně v našich rukách. Nicméně anonymně zveřejňujeme další a další aparáty z vašich domovů, tak jak nám chodí e-mailem. Někdy je komentujeme, jindy neni co dodat.... jsou dokonalé. :-)

8/ Na internetu je spousta e-shopů, které Vám je zašlou na dobírku až do domu. Nechci zde dělat reklamu, ale třeba MERCI je celkem slušný obchod.

7/ Gumové těsnění až do DN1000 lze sehnat v prodejnách s topenářskými potřebami. Teď se často objevuje i těsnění z bílé hmoty (zřejmě silikonové), které je vhodnější. Samozřejmě i výroba těsnění ze silikonu je možná, jen je třeba volit silikon pro potravinářské použití.

6/ Stačí, když bude měděná náplň v RČ, např. někde v klobouku. Zbytek pak může být z nerezu.

5/ Stačí nestačí, to je těžké. Můsela by se dělat chem. analýza, abychom zjistili co je v destilátu. Zkuste ještě jednou zvážit umístění RČ třeba do klobouku.

4/ Pokud budete dělat dvě destilace, tak RČ (katalyzátor) klidně použijte až při 2D. Ostatně dost škodlivin vzniká při 1D (zejména při připálení kvasu), takže 2D bez RČ by byla jen část cesty.

3/ Obměňovat je nejlepší. Jakékoliv proplachování nemusí být dostatečné, zejména pokud neni vidět vysledek čištění. Kys.citrónová nestačí, potřebujete silnou anorganickou kyselinu např. kyselinu sírovou (nebo chlorovodíkovou) v koncentaci kolem 10 %. Pokud nemáte pro práci s kyselinami dostatečnou zkušenost, zkuste zvážit obměňování.

2/ Někde na našem blogu je tato informace v podstatě uvedena, nejen výkon topných patron, ale i nepříjemné zkušenosti s nimi. Zkuste pročíst články, už nevím, kde přesně to bylo.
Osobně olej nepreferuji, takže bych nebyl ten správný rádce.

1/ To záleží čistě na Vás. Musíte měřit teplotu kondenzujících par. Ta vypovídá o destilátu.
Měřit si teplotu v klobouku je vhodné jen z důvodu připravenosti a případného stažení výkonu topení.
A teplota v oleji by měla být měřena z bezpečnostního hlediska. Osazení termostatem pro přehřátí se tu zde již také řešilo.

Snad jsem Vám pohohl.

Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj.Díky za odpovědi.RČ dám hned nad klobouk a ještě mám v plánu zavěsit těsně pod klobouk takovou měděnou vypouklou čočku (něco jako klasická poklice na hrnec) s o něco větším průměrem než je průměr klobouku.Někde v Zahrada.cz jsem se dočetl, že to také plní funkci RČ a ještě to prý zbrzdí páry a ty agresivnější se snáze oddělí.Není to ňáký blud?
A k tomu ohřívání olejem.Taky bych radši vodu (je zadara a zdrav. nezávadná),ale není mi jasné jak je to s doplňováním.Musí se jí přece dost odpařit za celý den (hrozí také přepálení těles?) ? Děkuji předem za dobré rady ;-))

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
blud to není, cokoliv co dáte parám do cesty funguje více či méně jako deflegmátor a dochází k lepšímu dělení směsi. My jsme ale příznivci cílených součástí kolony a né těch jenž fungují jakoby mimojiné.
Voda versus olej je těžká věc. K těm vlastnostem, které jste uvedl, ještě doplním:
Voda má větší tepelnou kapacitu než olej (největší z běžně dostupných materiálů) nedochází tedy k cyklování při destilaci, zároveň má velkou tepelnou vodivost, tedy odvádí teplo z topné spirály mnohem lépe a nedochází k přehřívání topných těles, relativně malá tepelná roztažnost umožňuej vyšší plnění, bod varu je 100 °C (samozřejmě v závislosti na tlaku) tedy nedochází k připalování kvasu téměř vůbec, je nehořlavá a chem. stálá (co se děje s olejem při dlouhodobém ohřívání asi nemusím popisovat) atd. atd.
Používám vodu léta a nikdy jsem neměl problém s ničím. Odpařování neni tak zoufalé, protože vlivem dobré tepelné vodivosti se teplo předává rychle do kvasu.
Samá pozitiva... :-)
Mnoho zdaru

Anonymní řekl(a)...

Pane Deslik,
vodou v plášti ohřívte pod tlakem?
Protože voda v netlakové nádobě-dvojtém plášti při max.100C nedokáže nahřát kvas.Nebo máte jiné zkušenosti a provozujete netlakový dvojtý plášt s vodou? Děkuji.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
voda bez tlaku (plnící trubka vyvedena bokem nad víko vařáku, otevřená do atmosféry, voda po nahřátí někdy přeteče), teplota max 100 °C (plus/minus). Používám jen na 1D bez deflegmátoru, při plném vařáku (300 l kvasu) doba destilace kolem 15 hodin. Pro husté kvasy nelze použít pokud neni míchadlo!
Jde jen o čas. :-)
Do budoucna hodlám kolonu zcela otustit a sestrojit kolonu průtočnou. Info zveřejním, až proběhnou testy.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Prosím o vysvětlení:Nějak od počátku blogu nerozumím termínům 1D, tj. že destilujete přerušovaně-na dvakrát?(píšete že nepoužíváte deflegmátor) Nebo je vaše 1D destilace kontinuální s náplnovou rektifikační kolonou na konečný poživatelný destilát?
Protože pokud 300L kvasu destilujete přerušovaně a 1. destilaci jen na lutr vám trvá 15hodin jak píšete, tak je to šílené časově a asi to odpovídá nízké teplotě v meziplášti-vodní lázni netlakové max. 100C.
V čechách a na moravě se destilují převážně husté kvasy z ovoce, takže dle vás vodou v meziplášti o max. 100C připálím? (jde mě o vaše zkušenosti)
Rektifikoval jsem již 6 kotlů v dvojplášti naplněném olejem na teplotu oleje cca 115C-120C(při nižší není dostatek par v rektifikačním sloupci(rektifikační hlavě na reflux atd.) a připalování hustého kvasu se nedostavilo, pouze na pár cm2 lehké přichycení stopek a jádřinců-šlo ale lehce setřít pouhými prsty(žádná připálenina ani její pach).Takže u vody o max. teplotě 100C by nemělo dojít ani k tomu lehkému přichycení-pokud tedy není topné těleso umístěno např.1cm vzdálenosti ode dna kotle.Bohužel jsou ale s olejem spojeny jiné značné problémy-životnost běžných těles do vody(carbonují-spálí se) a životnost samotného oleje a jeho cena + možnost při havárii i požáru oleje!
Děkuji za vyjádření. Max

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
domníval jsem se, že terminologie, kterou zde uvádíme, je pochopitelná, ale zřejmě tomu tak neni... Naše chyba. :-)
Tedy:
Již několikrát jsem na blogu deslik uváděl (možná v komentáři k jinému článku), že prosazujeme dvě oddělené destilace.
1D (je destilace kvasu) bez deflegmátoru. Získaný lutr upravit (naředit, odsířit apod) a poté provést druhou destilaci (2D) s deflegmátorem, třeba na úplně jiné koloně (v mém případě menší objem, menší ztráty). Případně, když se nepovede, tak 3D (oprava).
Zdá se Vám to zbytečně složité ?
Pravda, je to časově náročné, ale dává Vám to možnost pracovat s lutrem, pokud neni kvas úplně v pořádku nebo destilujete přesířené víno, v některých případech je lepší nechat lutr po naředění uležet (nejen z důvodu klesnutí kalu) atd. atd.
Je to i energeticky náročnější a pro jednu destilaci (získání pálenky jednou destilací) z časových důvodů asi nepoužitelné.
Mluvíme zde ale o pálení pro svou vlastní potřebu, pár litrů pálenky, žádné kamiony ovoce na dvorku. :-)
Nicméně nepřemlouváme nikoho k této cestě....

Anonymní řekl(a)...

Určitě někde tu na blogu Vy nebo váš kolega uvádáte opačně že se přimlouváte za rektifikaci náplnovou kolonou, mám dojem že v oddíle "deflegmátor".
Celkem moc bych se přimlouval za používání temínů přerušovaná JEN dvojtá destilce a kontinuální destilace-rektifikace-tj. většinou vícenásobná a zároven větší než jen dvojtá.(dle teoretických a praktických pater)
V meziplášti jsem použil směsku kompresorový+hydroaulický olej a na těles určených na ohřev vody se vytvářel hodně karbon až po cca 100hodinách postupně dvě nejpoužívanější spirály shořely.Měrné zatížení pláště těles do vody je totiž 10W/cm2 a minerální oleje vyžadují jen kolem 2W/cm2,pokud je to více, tak olej na těles karbonuje-připaluje se a tím ještě více zhoršuje předávání tepla z tělesa do oleje.Mimoto má olej větší hustotu než voda.
Výrobce profi Medienka mě tvrdí že standartně do kotlů dává trafo olej + klasická topná tělesa určená do vody a tyto tělesa běžně v trafo oleji vydrží 10let než se přepálí.
Ted se rozhoduji mezi trafo olejem a stolním řepkovým olejem a mezi použitím tělesa na vodu a těles z fritéz.Na Zahrada.cz tvrdí uživatel že 10let pálí na jedlém oleji v plášti a nemusel jej zatím měnit...
Co se týká výhod přerušované a kontinuální destilce,mě se jeví chutově jemnější destilát z kontinuální rektfikační kolony, když jsem pálil v oficiální přerušované pálenici leckdy byl výsledný destilát poznamenán značným protivným zápachem směsi acetonů,octů a typického protivného smradu z pěstitelské pálenice průmyslového typu, kterých je i na Moravě většina.Pokud si samozřejmě s přerušovanou destilací doma vyhrajete a doslova pomazlíte investováním značného času, tak máte výborné výsledky.Ono pálit jednonásobně 300L kvasu 15 hodin není v konečném součtu času zas tak špatně než kontinuálně rektifikovat 50L kvasu se vším všudy od počátku ohřevu až 8-10hodin....asi Vám to dokonce časově vychází při přerušované destilci výhodněji,nevím jak dlouho provádíte druhou destilaci lutru.
Jo,chtěl jsem na Aukru původně vydražit 100L hrnec,ale magoři přihazovali jak placení prodejcem, tak jsem vydražil 70L...
Max

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
nemyslím si, že bych já nebo jeden z mých kolegů, prosazoval výrobu pálenky jednoduchou destilací. V článku "deflegmátor" to minimálně na třech místech rozmlouváme. Nicméně pokud to najdete, napište mi přesné umístění, smáznu to.
Tak či onak netlačíme na čtenáře, je to pouze náš názor, naše letitá praxe.... nic víc.
Terminologii jsme zvolili tak, jak jsme zvolili. Jsme autoři a máme na to právo. Pokud by se objevovali další čtenáři se stejnými návrhy, přehodnotíme náš přístup.
O topném oleji už toho bylo napsáno hodně. Nemáme s ním zkušenost, tedy nebudu reagovat. Po Vašich poznámkách bych ale zkusil více spirál s menším výkonem (sériové zapojení spirál), nepřímý ohřev oleje (jako je použit u bojleru třeba firmy Dražice) nebo zkusit silikonový olej (např. Baysilone M500). Tak či onak olej nemá větší hustotu než voda.
Co se týče kvality pálenky z jednoduché či dvojité destilace... Naše stránky jsou určeny právě pro ty, jenž si chtějí vyhrát. Jde nám především o výsledek, časová náročnost, energie.... to musí jít stranou. Kompot vyrobený doma též nemá žádnou finanční výhodu oproti kompotu koupeného v marketu, že ne ?
Děkujem za diskuzi.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Jo jeste bych se vas zeptal co ríkate na dvouplastove kotle od firmy kovodel janca uhersky brod,preferujete dvouplastove nebo michací,dekuji

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
nepreferujeme žádnou z těchto možností. Jednoplášť s míchadlem má sice svá úsklalí, ale je to klasika.
Dvojplášť je u většího množství kvasu výhodnější, potřebuje při provozu méně pozornosti, ale i on má svá rizika.
Pokud při pořizování budou rozhodovat finance nebo výrobní náročnost pak asi jednoplášť. Ať se ale rozhodnete jakkoliv, obě verze budou vyžadovat se něco naučit a pak budou obě produkovat ušlechtilou pálenku. Kvalitu takové pálenky totiž nehledejte v koloně.
Mnoho zdaru

Anonymní řekl(a)...

Dobry den
dekuji za odpoved,to vetsi mnozství kvasu na dvojplast je jaky?chtel bych poridit 150l

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
spíše než množství kvasu, jsem měl napsat počet destilací.... Když budete pálit jednou nebo dvakrát za rok, tak Vám časová náročnost u jednopláště tolik mrzet nebude. A pořizovací náklady jsou skutečně znatelně nižší.
Pokud hodláte jet "ve velkém", budete dříve nebo později pokukovat po úspoře času.
Rozhodnutí je ale pochopitelně na Vás.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Kotel mám sestrojený z dvouplášťového konvektoru o obsahu 85 litrů. Na víko jsem přiletoval nerez trubku průměru 150mm a výšce 250mm. Těsně pod kloboukem mám jako reakční člen talíř z mědi připevněný na klobouku. Teplotu par měřím přímo nad kvasem. Deflegmátor nemám. jako přestupník mám Cu trubku 22mm. Jaký je vlastně
zprávný tvar a konstrukce
přestupníku? A co říkáte na konstrukci kotle. SAM

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
ke konstrukci nemáme poznámek. Pokud nerez trubka 150x250 mm je přiletována na víku (tzv. klobouk) a výstupní trubka 22mm je v jejím nejvyšším bodě, pak bych teploměr viděl v horní části klobouku. Nejlépe kdyby zasahoval do vyústění do výstupní trubky. Je to ale jen detail.
Tvar přestupníku neni definován, platí "z klobouku nejkratší cestou do chladiče".
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

(Tvar přestupníku neni definován, platí "z klobouku nejkratší cestou do chladiče".)
Co říkáte myšlence z klobouku trubkou o průměru 35 mm ještě asi 130cm svisle nahoru a potom teprve do chladiče.
Svislá trubka slouží trochu jako deflegmátor samozřejmě v ní není náplň, ale některé složky nevystoupají tak vysoko a spadnou spátky do vařáku a dále se nedestilují.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
svislá trubka nebude mít funkci deflegmátoru. Páry budou kondenzovat na stěnách trubky a kondenzát nebude příliž v kontaktu s protiproudícími parami. Nemluvil bych v tomto případě ani o refluxu.
Svislá trubka bude jen nízkovýkonnovým vzduchovým chladičem. Zvýšíte energetickou náročnost destilace a zpět stékající kondenzát bude míchat páry nad kvasem, což naruší jejich rozvrstvení, které je bez deflegmátoru velice žádoucí.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, zdědil jsem zahradu s pár švestkami a vzhledem k výpalnému které náš stát požaduje, bych rád zkusil vlatní výrobu. Vároba vařáku mi příjde pro mne složitá, v blogu píšete: "Několik možných výrobců bude podrobně probráno v samostatném blogu". Můžete tyto výrobce blíže upřesnit? jedná se mi o menší zařízení 50-80l Max. Děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den

Předem děkuji za celý Váš blog, byl mi v mnohém cennou inspirací.

Nedávno jsem koupil měděný 120 l kotel, vysoký cca 50 cm s míchadlem. Právě k němu směřuje můj dotaz.

Míchadlo je cca 15 cm vysoký kříž, který se otáčí horizontálně okolo své osy zhruba v polovině výšky kotle. Bude míchadlo plnit svůj účel, pokud bude míchat cca 15 cm nad dnem? Nemělo by být položeno níže?

A dále: míchadlo se neotáčí stále stejným směrem, ale udělá jednu otáčku na jednu stranu, pak změní směr a druhou otáčku udělá na druhou stranu...nebyl by pro pálení lepší systém, když by se točilo míchadlo stále na jednu stranu?

Děkuji mnohokrát za obě odpovědi.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
děkujeme za slova chvály, jsme potěšeni. :-)
Aby míchadlo plnilo svůj účel, musí být pod hladinou. Pro případ, že by bylo jen málo kvasu, doporučuji mít míchadlo tak 8 cm nad dnem (dáno velikostí pevných částí kvasu... pecek). Neméně podstatné (to ve svém dotazu neuvádíte) je velikost "vrtule" ... její průměr. Ten by měl být menší než průměr nádoby (řekněme tak poloviční), jinak nebude docházet k promíchávání a to nejčastěji v případě, kdy je vrtule umístěna v ose nádoby. Zejména u hustých kvasů je dost časté, že se kvas roztočí jako celek ale nemíchá se. Tím sice dosáhnete toho, že se kvas nepřipálí, ale přijdete o to promíchávání (urychlení).
Co se týče otáček, přikláníme se k jednomu směru po celou dobu destilace. Také je vhodné mít možnost regulace rychlosti otáčení alespoň skokové. Platí úměra méně kvasu = méně otáček.
Jen připomenu... míchadlo se používá jen o 1D.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj kluci.Sestrojil jsem aparát na 110 l kvasu,ohřívám cca 45 l destilované vody (kvůli usazování vodního kamene na tělesech) ,plnící trubka média otevřena do atmosféry,tělesa z pračky o výkonu 4-5 kW (dle zrovna zapnutého typu),vše z nerezu,těsně nad kloboukem zavěšen CU talíř a nad ním katalyzátor s CU kousky plechu,přestupná roura o prům.25 mm dlouhá 1,3 m.
Včera jsem chtěl předestilovat ňákou vodu,abych vyzkoušel těsnost aparátu.
Nahříval jsem asi hodinu,když odtekla roztažená voda a médium se začlo vařit,udržoval jsem teplotu těsně pod bodem varu ještě další 4 hodiny,nikde jsem nezjistil netěsnost.
Avšak v klobouku mi teplota nevylezla na víc než 75 stupňů a ani se neohřála přest. trubka (jen kousek).Když jsem odpustil vodu z vařáku,měla skoro 100 stupňů a když jsem rozebral přest. trubku,byla na začátku plná páry,ale na teploměru před chladičem za celou dobu nevylezla teplota nad 20 stupňů.
Chci se vás zeptat proč mi to nechodí,jestli se dá takto destilovat voda nebo jen alkohol(nižší bod varu).Někde tu píšete ,že používáte stejný princip ohřevu, tak jak to vlastně funguje vám (máte třeba vodu slanou-jak to tu už někdo psal)?
A ještě ,nebude vadit zkondenzovaná pára stékající katalyzátorem a po CU talíři parám nad kvasem ?
Jo zapoměl jsem ještě ,že nemám zatepleno (abych viděl jestli to někde nekape ve sváru)mám zateplit hned nebo stačí po řádném vyzkoušení ?
Teploměry jsou těsněny teflonovou páskou,nevadí ?
Mám 4 týdny naložené třešně a už mám z toho trochu obavu.
Chci vám poslat fotky zatím nezatepleného kotle,jak na to?

Anonymní řekl(a)...

Ahoj a jak je to s tou vodou jako médium,nevadí destilka? A máte ji nějak upravenou (sůl)?Dost to páří z plnící trubky.
Fota posílám a až bude zatepleno a upraveno do konečné podoby ,tak zase pošlu a děkuju.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
myslíte, že by bylo vhodné použít na výrobu vařáku tohoto hrnce viz. http://www.bergland24.cz/domacnost-gastro/nerezovy-hrnec-s-poklickou-70-litru-2 ? Kvas mam v 50 l barelech, takze pro moji potrebu asi idealni velikost, ale spis mi o vhodnost po strance materialni.
Díky.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
hrnec je pěkný, nemáme vůbec žádné výhrady k materiálu. I cena je celkem pěkná. Pokud se do toho dáte, určitě průběh prací foťte, to bude jistě čtenáře zajímat.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Ok, pujdu tedy do nej. Akorat premyslim, jestli uz ze zacatku (kdy nejsou hrnce tolik nachylny k pripalovani) budu muset instalovat vrtuli na michani, kdyz je to jednoplast. O foto se rad podelim.

dusan řekl(a)...

Zdravim, chtel jsem se optat jaky je Vas nazor na varak z hliniku, stare varianty varnic maji totiz hlinikovou vnitrni vlozku a neb mam jednu doma tak bych ji mohl pouzit a nekupovat novou nerezovou.
Diky Dusan Perlik

Deslik řekl(a)...

Zdravím,
hliníková vložka je špatná zejména pro kyselejší kvasy (třeba švestky), které jí pomalu naleptávají. Samozřejmě neni to otázka několika várek.
Viděl jsem tento problém řešit přidáním jedlé sody do kvasu těsně před nalitím do vařáku, ale jestli můžete, sežeňte si nerezovou vložku.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Chci se vlastně zeptat. Je lepší vařák širší a nižší nebo úzký a vysoký. Logicky by měl být lepší ten nižší, že se dříve ohřeje vrstva rmutu, ale má to nějaký vliv na destilaci. Díky

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
pokud je topení na dně vařáku, tak se rmut skutečně dříve ohřeje u širšího vařáku. Pokud je topení celým pláštěm (nepřímé topení např. olejem) je to zcela naopak.
Rozhoduje tedy systém natápění.
Skutečnost, že páry se odpařují jen z hladiny a je tedy širší vařák příznivější i pro rychlost destilace, nehraje tak významnou roli, jak by se na první pohled zdálo.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Mooc se mi líbí vaše diskuze. Nemyslím ted na nic jiného,než na vařák.Na kraji mne zaujal el.zavařovací hrnec.Poklička by se jistě dala udělat i jiná.Mým dalším favoritem je nerez várnice 100L.Zatím jsem se však nerozhodl.Zavařovací hrnec má jž těleso a termostat,ale je jen na 30L várnice je velká,ale bez ničeho. Co poradíte. Díky Jenda

Deslik řekl(a)...

Dobrý den Jendo,
my se rozhodně přikláníme k várnici. Nemá sice vyřešené topení, ale je s pevně uzavíratelným víkem s těsněním (jde i dokupovat) a je chtě nechtě konstruovaná jako mírně přetlaková nádoba. Jeden za čtenářů chce předělávat 70 l nerez várnici s vypoušťákem, požádali jsme ho o foto.... ale ještě nezačal. Prý během zimy. Tak pak bychom foto zveřejnili.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Ještě jsem se chtěl zeptat,kolik rmutu se dává do nádoby? Respektivě,mám-li 80l kotel,kolik mám dát náplně??Aby to třeba nepřeteklo,nebo jaké množství je optimální vařit??
Díky Jenda

Deslik řekl(a)...

Dobrý den Jendo,
záleží na pěnivosti kvasu, ale osobně tak 3/4 objemu (výšky) vařáku. U Vašeho 80 l vařáku bych nešel přes 60 l kvasu. :-)
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobry den bude mi stacit pod 75l dvouplast plynovy horak 7,5kw

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
7,5 kW jsou kolikrát energetické ztráty nízkoenergetických rodinných domů. :-)
Na Váš kotlík 70 l bude tento výkon nadmíru dostatečný. Hlavně, aby jste mohl sjet i dolu... třeba na 1 kW.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Ještě mě tak napadlo,co třeba použít ,,Lázenská kamna"..takový nápad,kerej jsem někde zaslechl...neustále hledám to nejjednodužší řešení...no a to ještě stále mám v hlavě ten el. zavařovací hrnec. Máte na to nějaký naázor??
Díky Jenda

Anonymní řekl(a)...

Vyrobil jsem vlastní destilační kolonu a nyní řeším míchání.Dvouramená lopatka se otáčí asi 3 cm nad dnem,neměl bych na spodní hranu lopatky připevnit jakousi zástěrku z poravinářského teflonu tak,aby stírala dno? Zamezilo by se tím případnému připálení pecek.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
když bude míchadlo v pohybu, k připálení nedojde. Lopatka by ale mohla být klidně níže, třeba 5 mm.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
mám dotaz, ale předem se omlouvám za neodbornost, jsem absolutní laik a na tento web jsem narazil při shánění obilného destilátu. Zajímá mě, jak se řeší dvouplášťový kotel, jestliže ten meziplášť je uzavřený, musí tam přeci vznikat obrovský tlak, a pokud by nebyl uzavřený, voda by unikala a musela se doplňovat a tím ochlazovat, to by bylo neefektivní...? Dále by mne zajímalo, jak se reguluje topení u kotlů na pevná paliva, to asi není nejlepší způsob.
Děkuji, Machotka

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
ten tlak v meziplášti, u dvouplášťových destilačních kotlíků, bývá max. 50 kPa, to není zase tak moc. Navíc je jištěný nastaveným pojišťovacím ventilem (tedy u těch "profesionálně" vyrobených). V amatérské praxi se to obchází, ale i v "otevřeném systému", kde dochází k odparu ohřívací vody, lze zajistit "průběžné" doplňování hladiny tak, aby to ovlivňovalo teplotu minimálně (přes tzv. vodní uzávěr), dosáhnete však jen 100°C v ohřívací lázni, což je většinou málo pro ohřev kvasu.
Co se týče regulace teploty u zařízení na pevná paliva, je to otázka praxe, přikládá se opatrně, v případě potřeby se ohniště "vyhrábne", aby se teplota v kotli neúměrně nazvyšovala. Potom se samozřejmě musí "oheň" znovu "obnovit". Je to tak trochu umění a nejde se to naučit při první destilaci na aparatuře (či za jedno odpoledne).
V provozu je zatím dost oficiálních pálenic, které tento způsob ohřevu používají. Lze si k nim udělat "exkurzi" a "pobýt" na jedno či dvě páleni. Ti "solidní" nedělají s tímto problém a dost se přiučíte.
Pro "domácí" potřebu musíte ale tyto poznatky trochu korigovat.
Přeji trpělivost při "studiu". Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
rád bych si vyrobil vlastní zařízení, jako předlohu mám starší přístroj podobný tomu na pevná paliva z medienka.sk, chtěl bych zvládnout i estetickou stránku věci, takže nepoužít něco improvizovaného. Nevím jak nebo z čeho vyrobit kotel, respektive tu ocelovou spodní část, kde se topí, tu horní mi udělá klempíř. V hutních materiálech jsou roury o DN až 1000mm, ale třeba o délce 15metrů, z plechu zas nevím, jestli bych udržel dokonalý válec a jak by dopadl podélný svár. Poradíte, kde koupit, jak nebo z čeho vyrobit?

Děkuji, Bulgar

Anonymní řekl(a)...

Každá lepší klempířská nebo zámečnická dílna je vybavena skružovačkou na plech. A podélný svar taky nebude žádný problém.
Anebo se zkuste inspirovat zemědělským pařákem na brambory.
Např. http://www.agromepshop.eu/agromep/eshop/4-1-Paraky-brambor
Případně nějaký koupit. Třeba starší na nějakém agrobazaru. Vyhledávač mi jich vyhodil celkem dost.
Ještě přípomínám, že jdou sklopit, takže se nemusí pracně jejích obsah vybírat.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Děkuji mnohokrát.
Jinak také Vám až podezřele ten pařák na brambory připomíná des. zařízení některých malovýrobců?

Myslím že použití toho pařáku bude dobrá varinta. Díky

Anonymní řekl(a)...

Připomíná:-)))))
A myslím si, že pokud někdo nepreferuje elektrické vytápění nebo dvouplášť, tak nic lepšího vymyslet nejde.
Ale na druhou stranu: Je to oficiálně zakoupený výrobek, který nemá s domácím pálením nic společného. Je určen pro ohřev vody, zavařování ovoce, zabijačky, paření krmiva pro dobytek atd...
Teda pokud Vám v jeho blízkosti neobjeví víko, chladič apod.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den bude mi stačit na 100litrový kotel plynový hořák na 7.5Kw ??

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
matematika říká ... že na ohřátí 100 l vody z 20 °C na 100 °C bude při 7,5 kW hořáku trvat 1,2 hodiny. Praxe je vlivem ztrát poněkud odlišná, Vás ovšem bude limitovat spíše problém připalování apod.
Tak či onak, ANO stačit rozhodně bude, raději bych ale šel s výkonem tak na 4 kW.
Mnoho zdaru.

magic řekl(a)...

Dobrý den,jako začátečník přemýšlím o zakoupení nerez várnice 60 L. Nad víko bych chtěl umístit zmiňovaný reakční člen 8x10 cm. Jaký průměr a výšku nerez trubky z reakčního členu k chladiči bych měl zvolit,aby byla pro tento (vařák) optimální.Moc děkuji za radu. magic480@seznam.cz

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, mám dotaz chci vztápět dvojplášťový kotel 150 l PB hořákem stačí mi průmzslový vařič MEVA 7,5 KW? Děkuji

Deslik řekl(a)...

Dobrý den MAGIC,
optimum je 20 mm, neni totiž zcela vhodné, aby docházelo k nějakému výraznému škrcení na cestě k chladiči... páry by měly z vařáku volně proudit a né se někam tlačit. Z tohoto důvodu se u velkých vařáků vše zvětšuje. :-)
Mnoho zdaru.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den na Slovensko,
7,5 kW hořák by zvládl i 300 l vařák, Vašich 150 l ho nezastaví. :-)
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Pro Machotka:
Regulace kotlů na vytápění pevným palivem.
(Jsem si toho všimnul až teď).

-přívodem spalovacího vzduchu pod rošt - růžici na popelníku přip. pootvíráním popelníkových vrátek

-škrcením komínové klapky

-druhem paliva. (Uhlí se mi při 2D těžce neosvědčilo)

-velikosti a druhem dřeva. (Při 2D většinou jen tenké větve nebo třísky)

-a samozřejmě množstvím přikladaného paliva.

Chce to, ale zkušeností jak psal Lojza. Na druhou stranu je to ekonomicky nesrovnatelně výhodnější než plyn nebo elektřina.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Viděl jsem vařák udělaný z vložky do kuchyňského kotle z vojenských přebytků 160l.Klasický nerez ještě Poldi Kladno obezděný udělaná malá epanz jako u topení medium voda a velká spokojenost.Na vojně se u nás ožrala směna kuchařů a nenalili do do mezipláště glycerin tak se splácl.Provinťák vytáhl ze skladu náhradní vložku vyměnila se a jelo se dál.Kuchaři za komančů platili 5000 teď vložka za 2500 kč Pepa

Anonymní řekl(a)...

Chci si postavit aparát z pařáku brambor. Vyrábí se nerezový obsah 60-160l doplním jen míchadlo a síto na dno. pomůže mi dát na víko odspodu měděný plech? Nebo jen měděná kolona nebo obojí plus v horní části kotle měděný pás?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
řeším těsnění vařáku, kde okraj vařáku a poklice dosedají na plocho k sobě.
Našel jsem silikonové těsnění do oken, ale nevím, jak vyřešit těsnost spoje obou konců těsnění.
Poraďte prosím!
Nejlepší by bylo kruhové těsnění přímo o vnějším průměru 545mm.
Ondra

Anonymní řekl(a)...

Pařák je standardně dodáván s vložkou, kde jsou cca 2 cm otvory (v normálním provozu se na něm „paří“ plodiny pro zvířectvo). Stačí tam dát hrubší síťovinu na separaci pevných částí kvasu. Pod „poklici“ lze dát (potáhnout) měděný plech, tím nic nezkazíte, zrovna tak ohnutý Cu plech do prostoru pařáku, je to jednoduché a i účinné. Ta nadstavba měděné kolony „nahoru“ chce již trochu dílenského vybavení. Takže záleží na Vás, co si zvolíte.

Anonymní řekl(a)...

To těsnění se tu už řešilo, musíte líp číst.
Tak znovu:

Těsnění do oken a dveří:
Šípovitou část na jedné straně v délce 2-5cm odříznout a zasunout do té druhé. Spoj ze všech stran ošetřit kašičkou z hladké mouky a vody. Je zbytečné používat nějakou chemii protože těstičko funguje spolehlivě.

Originál těsnění:
Link na jeden ze spousty eshopů máte v CZ aSK zajímavých odkazech.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
moc se mi Váš blog líbí, mám to tady pročtené křížem krážem, opravdu bezva parta.
Ale dovolil bych si jednu otázečku ohledně vařáku, jestli lze použít várnici z http://www.bergland24.cz bez vyřezání dna? Na ohřev bych použil klasický elektrický vařič a pro zajištění přenosu tepla mezi vnějším a vnitřním pláštěm nějaký druh oleje. Pro jeho naplnění bych vyvrtal otvor ve vnější stěně, zhruba ve výšce 3/4 ode dna. Takto částečně naplněnou várnici bych zaletoval, nebo opatřil tlakovým pojišťovacím ventilem. Domnívám se, že vzduch ve zbylém prostoru (1/4 objemu dutiny)by fungoval jako polštář pro roztahování oleje. Díky hermetickému uzavření by byly potlačeny všechny nectnosti oleje jako jeho hořlavost a smrad. Jetli mi neunikla nějaká záludnost, zbývá vybrat šikovný olej, který by tam zůstal dlouhá léta a dobře přenášel teplo. Je mi jasné, že voda tam být nemůže v takto tenkém plecháčku. Předem díky za připomínky, fyzik opravdu nejsem...

Anonymní řekl(a)...

Může se na vařák použít i smaltovaná nádoba? Viděl jsem, že Kebrček to tak má, poklice z mědi atd.

Anonymní řekl(a)...

Ohledně várnice Brgland se ptal jeden známý řezník,který to potřebuje na polévku a bylo mu řečeno, že várnice nemá vzduchovou mezeru, ale je vyplněna v meziplášti nějakou pěnou nebo čím tak byl nucen koupit dvě menší, ale ze vzduchovou mezerou.Jo a ptal se přímo v Beglandu.

Anonymní řekl(a)...

Smalt je skvělý materiál. Křemičitá tavenina příbuzná sklu a porcelánu, která vytváří na kovu povlak Bohužel podobně jako sklo je křehký, tak se v destilaterství moc nepoužívá. Je to jen takové "dočasné" řešení. (Sklo je z důvodů bezpečnostních a provozních nebezpečné. Ale jak psal Deslík, na pohled, co se to tam v té aparatuře děje....., krásný pohled.)
Ale smalt na pár let nebo sezón nemá chybu. Hlavně tam kde z katalytických účinků nemusí být Cu, (vařák). "Celý život Vám to, ale v žádném případě nevydrží".
Je to přece jen "keramika" a časem někde vlivem odlišné tepelné roztažnosti nebo mechanického rázu odprýskne.
Ale i tak, pokud máte vhodnou nádobu tak do toho jděte.
Smaltu se vůbec nebojte!
Přestavba na AK nebo Cu se dá udělat vždy. A ten smalt je přece jen nesrovnatelně levnější a dostupnější...

Viděl jsem kdysi vařák z 50l smaltovaného hrnce, nahoře byl přišroubován Al T-profil, jiný nebyl k sehnání, a z úplně stejného hrnce se stejným profilem bylo i víko.
Potravinářským Eprosinem to bylo zvenku pojištěno.
*
Ještě přidán zkušenost o trvanlivosti smaltu v kotli Brutar. (Samozřejmě to není žádný test, bude se to lišit od technologie smaltování, atd, atd...)
10let ležel na půdě. Pak jsem ho začal používat na věci, které sem nepatří: (Má dole kohout) Na vyvařování prádla, zabíjačky, vaření polévek a gulášů, ohřev užitkové vody, cukerného krmení pro včely a taky pro sterilizací ovocných moštů a sirupů. Za horka, cca 80°C se stáčely do předehřátých láhví. Asi tak 200l/ročně. A smaltovaný kotlík to vydržel asi 15let. A ještě i dnes se dá koupit náhradní a plášť je pořád použitelný.

Tak tolik o mých zkušenostech se smaltem.

A kdo shání nějaké nerezové polotovary, nechť zkusí pošmejdit i na včelářských webech. Čeřicí nádoby na med, nádoby na med atd. Jsou tam sice dražší,ale z důvodu váhy medu masivnější.
*
*
Ještě jsem si nahoře všimnul dotazu na magnetickou černou nerez.
Že je magnetická neznamená, že má nízký obsah Cr, Ni apod. a že je nevhodná. Svědčí to o tom, že slitina má feritickou strukturu.
A černě nebo podobně zbarvená je po válcování za tepla. Je třeba ji vyleštit.
Ale je nutné vzít v úvahu, že všechny korozivzdorné oceli svoji odolnost zachovávají pouze při kovově čistých plohách! Okuje, náběhové barvy, které vznikají při svařování, ale také zbytky strusky, brusiva, znečištění od ocelového kartáče, zbytky brusiva atd., musí být odstraněny!


Rafael

Anonymní řekl(a)...

Nazdar chlapi.
Perfektný web, moja poklona jeho tvorcom aj diskutujúcim. Vidno že sa vo svojom ušľachtilom koníčku vyznáte a baví vás to. Chystám sa aj ja pridať do vašich radov a preto píšem tento príspevok. Podotýkam, že som úplný začiatočník ale správne zapálený pre vec, a odhodlaný urobiť všetko pre úspech.
Prečítal som celý web ale aj tak by som sa rád poradil s niekym, kto je ochotný pomôcť.
http://www.pixhost.org/show/922/11609668_obrazok00001.jpg
Tu je obrázok (nie veľmi odborne nakreslený) nerezového 50 l kotla, čo som si zohnal. (na začiatok by mi to mohlo stačiť)
Na obr. 1 je ten môj kotol. Na spodku má prizváranú takú vypuklú časť, neviem na čo to bolo. Chcel by som to spraviť ako dvojplášť. Jeden známi mi poradil aby som kotol natesno ovinul medenou rúrkou (obr.2) v ktorej by bola voda, ktorú by som zospodu zohrieval. (niečo ako dvoj plášť) a celé by som to zaizoloval. Len neviem či je to dobrý nápad. Či mi to tá voda prehreje. Poraďte niekto.
Alebo spraviť klasicky dvojplášť (obr.3).
Plánujem kúriť malím plynovým plynovým varičom. Ak poradíte dvojplášť, tak z akého materiálu by to bolo najlepšie? Nerez, pozinkovaný plech, alebo stačí normálny čierny plech? A ako to urobyť? Alebo stačí s otvoreným nejakým nalievacím otvorom?
A čo je lepšie ako médium na ohrev? Voda, alebo olej? Osobne sa viac prikláňam k vode.
Bude mi na to stačiť jeden malý plynový horák?
A výko stačí ploché? Alebo na neho navariť nejaký vypuklý tvar?

Viem že som napísal veľa otázok, ale keď sa do toho chcem pustiť, tak by som to rád spravil čím lepšie.
Tak ak si niekto nájde čas a poradí, budem mu za to vďačný. Vopred Vám ďakujem. A na zdravie ! :-)
Inak mi môžete napísať aj na email: muguru@gmail.com

Anonymní řekl(a)...

Zdravím & Nazdraví.

Jak uvádíte var. 2 by s vodou nefungovala. Jen při použití vysokotlaké páry a to by ještě ten parní had musel být uvnitř vařáku a v řídkém mači.
*
O výkonech hořáků se tady už psalo. Podobně jako o dvoupláštích voda vs. plyn.

Víko je lépe volit klenuté a s dómem. Lépe v něm probíhají fyzikální procesy a taky udělá dobrou službu při pěnivých kvasech.

To si, ale podle možností a potřeb musíte ujasnit sám. Každý potřebuje a preferuje něco jiného a tak Vám ideální radu nikdo nedá...
*
Ale zaujal mně obr.1, to přivařené vypouklé dno. Konstruktér se zřejmě chtěl vyhnout "přímému olizování plameny" dna, kde se ve vařáku hromadí těžší části kvasu náchylné k připalování a tak zvolil takovou "clonu".


(Přímá výhřevná plocha přichází do styku s plameny. Nepřímá přichází do styku jen s horkými spalinami.
Přímá výhřevná plocha umožňuje několikanásobně vyšší přenos tepla na jednotku plochy, než nepřímá. Je to způsobeno jednak tím, že na přímou výhřevnou plochu může být teplo přenášeno i sáláním, jednak tím, že v její blízkosti probíhá spalování a tudíž jsou plyny teplejší než v blízkosti nepřímé výhřevné plochy.)

Tolik teorie.
Jen by to chtělo vyzkoušet prakticky. Třeba v plechovce s přivařeným klenutým dnem a normální zkusit připalit hořákem nějakou hustou kaši.
Nezkoušel to někdo? I když jsem k tomu celkem skeptický, zajímaly by mně výsledky výzkumu.
I v případě dvoupláště by to dno bezpředmětné být nemuselo, protože i v něm lze občas něco připálit. Ty nejtěžší a nejnebezpečnější podíly klesnou vždy ke dnu kde je nejvyšší teplota.
(Osobně to řeším velmi jedným sítem aby se pevné podíly nedostaly nejen na dno, ale ani ke stěnám jednopláště).
*
To jsem Vám toho poradil, co?:-(((((

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Viděl jsem vařák ze smaltovaného kotle starý 50 let u jednoho pána na půdě. Měl 2 kotliny na sobě smalt. a těsnění mezi kotlinami a přitaženo ke kotli šponováky na drátěný plot. Klobouk,trubka do chladiče a chladič z mědi. Ve vrchní kotlině přes mosazné šroubení teploměr, míchání, přetlak korkovým špuntem a také přes 5/4 šoubení klobouk a pravil, že pálenka byla dobrá a okusil jsem 50 let starou vykopanou. Balada

pig řekl(a)...

Dobrý den, chtěl jsem se autora zeptat jestli jde použít várnice hliníková. Děkuji

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
dne 3. října 2011 8:06 jsem na tentýž dotaz již odpovídal a mám pocit, že již tenkrát jsem se opakoval.
Nicméně odpověď je:
Hliníková várnice neni na výrobu vařáku vhodná!
S pozdravem.

Anonymní řekl(a)...

Jeden pamětník mi řekl, že měli doma jednoduchý kotel, na dno dali podložku a na ni dali lněný pytel do kterého nalili kvas. Tekuté proteklo a husté zůstalo, pytel svázalia nemuseli míchat. Mám také dotaz zda letovat cu trubky a šroubení cínem nebo mosazí? Ludovít

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, Pánove mám dvouplášť, nerezový, u dna i míchádlo ale když pálím hustý jablečná kvas tak kolem hladiny na okraji kotle se to tak lehce zapeče... nepřípálí ale je to jakoby karamelizované nebo tak neco, dá se to kartáčem lehce smýt. Je to moc na škodu? V destilátu nic není cítít.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
situace kterou popisujete je zcela normální a nastává z důvodu poklesu hladiny kvasu vlivem oddestilování jeho části.
Katastrofa to neni, ale dávejte si pozor, aby nebyla výška oleje v meziplášti příliš vysoká a nedocházelo k připalování. Hladina oleje by vždy měla být pod hladinou kvasu!
Mnoho zdaru.

Deslik řekl(a)...

Dobrý den Ludovít,
způsobů jak na husté kvasy je mnoho. I ten lněný pytel je funkční cesta. Ideálem je kvas cedit a pevný podíl odstředit, ale to se v domácích podmínkách moc nedělá.
Pokud máte možnost letovat mosazí, určitě si vyberte mosaz. Podíl olovnatých sloučenin v pálence je sice minimální (jen zoctělé kvasy jsou na tom trochu hůře), ale když máte možnost jít lepší cestou, určitě jděte. :-)
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím...mam 100l dvouplášťový el. kotel.(12kw)
V meziplášti mam cca 14 litru vody. Při vaření mi po zahřátí neustále utíká ( hodně utíká !! ) pára z přetlakového ventilu, který je na meziplášti . Je to normální?Co tam místo vody dát transformátorový olej? Ten by se vypařovat neměl a nic by z přetlakového ventilu jít nemělo. nebo se platu?.. ( přetlakoví ventil je nastavitelný - na jaký tlak ho nastavit?)

+ Proč nemůže vodní dvouplášt destilovat vodu?

.Děkuji za rady, tipy .....

Anonymní řekl(a)...

Dobry den mame nově postavený dvouplašťový kotel ohřívaný vodou atmsfericky na cca 90L kvasu ohřev plyn hořakem ze stare trouby. Problem : po ohřevu cca 4 hod. zacala destilace ktera byla vydatná teplota cca 82 st C a lihovitost 68 proc. po cca 1hod a ukapu 2L Teplota vzrostla na 92 st C destilace se spomalila na pomalé kapaní s 50 proc lihovitosti. V čem by mohl být problem ? A da se nekam poslat foto přístroje .

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
já problém nikde nevidím. :-)
Pokud Vás zaráží rychlost destilace ke konci destilace, tak to je zcela normální. Pokud chcete aby byla rychlost destilace stejná i na konci, musíte jí nacpat více tepla resp. zvýšit teplotu v meziplášti.
To můžete udělat jednak tím, že zvednete tlak v topné vodě (lze dosáhnout tak 130 °C) nebo vodu nahradíte roztokem kuchyňské soli - netřeba zvyšovat tlak (lze dosáhnout tak 120 °C) nebo topnou vodou nahradíte olejem nejlépe silikonovým (lze dosáhnout až 180 °C).
A nebo prostě počkáte, až nakape.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

instalovaly jsme jiny hořák o výkonu 7.5KW ale vzrostla spotřeba plynu :-( jinak vše je ok .Doba ohřevu a destilace se zkrátila . Nyni doba ohřevu cca 3hod a destilace kvasu 5hod z 80L kvasu jablek nakape cca 9L o lihovatosti 40proc.Kvas byl častečne kašovity .Mělo by citelný význam doinstalovat míchadlo?

Deslik řekl(a)...

DD,
ano, míchadlo Vám celý proces ještě urychlí a navíc znatelně pomůže zamezit připalování kvasu. Při snaze o urychlení destilace, by jste se mu z tohoto důvodu jednou stejně nevyhnul.
Také je možné udržovat v meziplášti naopak nízkou hladinu vody a vnitřní vařák nahřívat kondenzující parou. Kilogram páry předá při stejné teplotě přeci jenom větší množství tepla než kilogram vody....
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Začnu trochu mimo téma. Jak zchladit vodu z klasického spiralového chladiče aby neničila bakterie a ekosystém v malých septicích a žumpě?
A přitom ještě to odpadní teplo využít. Vytápět s ním např. nějakou místnost nebo předehřívat další várku kvasu. Jsem kdysi vážně řešil.
Ale narazil jsem na spoustu problémů:-((((((((
*
Vzpomněl jsem si a napadlo mně to v souvislosti s předcházejícím Deslikovým příspěvkem.
*
Osobně mi sice dvouplášť nevyhovuje, ale své přednosti nesporně má!
A olej z ekonomického a ekonomického hlediska zavrhuji úplně!
A vodní náplň způsobuje pomalou destilaci...
Proto se mi moc líbí to řešení co nastínil Deslik -
vytápět dvouplášť z větší části vodní párou.
*
A tak mně napadlo místo pojistného ventilu apod, tedy zařízeních zvyšujících tlak v meziplášti, pouštět páru do nějakého topného systému. Třeba "radiatoru" nebo topného hada, který by byl navržen tak, aby došlo k požadovanému zvýšení tlaku a tím i teploty.
Tzn. negovat obecná pravidla pro výrobu a použití chladičů a navrhnout systém tak, aby došlo k co největšímu nárustu tlaku v meziplášti. Samozřejmě v únosné a bezpečné míře!
Konstrukčně velmi jednoduché, protože pára se dostane všude. A na konci systému bude jen odkapávat nebo shromažďovat se zchlazená voda.
*
-žádný drahý a neekologický olej a přesto účinnější ohřev

-žádná obtěžující pára a syčení z vařáku v místnosti

-žádné nebezpečí selhání pojistného ventilu a nebezpečí s tím související

-atd
*
Negativa mně zatím žádná nenapadla.
*
Co vy na to?

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer ve spolek. Jakým způsobem by jste vyřešili u dvoupláště spodní výpust z vařáku, který by šla i přes vodu, ve které se vařák ohřívá?

Anonymní řekl(a)...

Odvodu spodem bych se vyhnul. Potrubí bude při plynovém ohřevu zbytečně tepelně namáháno a bude v něm docházet k připalování. Výpust bych volil zboku nade dnem a konstrukci uchycení kotlíku udělal tak aby šel při vypouštění částečně zklopit.
Trubku přivařit zevnitř vnitřního pláště a zvenku vnějšího.
*
Osobně se mi líbí vyvýšený kotel a tekutý podíl stahovat hrubou gumovou hadicí shora přímo do odpadu. A hrubý vytáhnout v sítech nebo "jalovém" meziplášti, nechat odkapat a do kompostu.
Žádné zbytečné díry atd...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den.
Pustil jsem se do stavby pálenice a bez vašich stránek by to asi nedopadlo nejlíp, takže moc děkuji.
Koupil jsem si nerezovou várnici a rád bych použil jako jímač zvon mosazi. Na půdě jsem našel mosaznou tlakovou dvacetilitrovou nádobu průměru cca 190mm, je to starý postřikovač na stromky nebo pro malíře pokojů....Je s mosazí problém? Samozřejme použiji RČ. Díky Mikeš

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
mezi toaletním papírem a stránkami Playboye je z hlediska kvality papíru veliký rozdíl. Jejich vzájemnou záměnu si lze sice představit, ale nezkoušel bych to. Stejný rozdíl v kvalitě může být mezi mosazí pro potravinářský průmysl a mosazí pro běžné použití. Ani to bych nezkoušel. Ostatně, jak už jsem zde několikrát zmiňoval, mosaz do aparatury nepatří.
A navíc, co chcete na várnici vylepšovat ? Ploché víko neni sice 100%ní ideál, ale u malých vařáků (řekněme do 50 litrů) je to nepodstatné. Naučíte-li se se svým strojem pracovat, pak jeho případné konstrukční odlišnosti (vady by bylo silné slovo) eliminujete.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Jo, taková nádoba může svádět k nejrůznějším nápadům. To chápu. Zvlášť když je to starý, poctivý postřikovač, který nepoznamenal zub času a ani nejrůznější z větší části agresivní postřikové látky.

Ale nemusíte ani být metalurg, stačí zadat do vyhledavače slova, MOSAZ nebo BRONZ a na Wiki hned zjistíte jak jsou to různorodé slitiny, jaké mají rozdílné vlastnosti a čím vším se legují....
Navíc si myslím, že většina lidí ani nerozezná třeba mosaz od bronzi. Natož aby posoudila vhodnost těchto sltitn k použití. Na to by byl třeba chemický rozbor.
*
Ale taky si myslím si, že použitím takového "polotovaru" se neotrávíte. Aspoň ne hned......
*
Pro solidní a dlouhodobé použití to samozřejmě ÚPLNĚ zavrhuji, ale pro pár zkušebních várek proč ne?
Nevím sice co si od té nástavby slibujete, ale aspoň získáte zkušenosti.
*
Vzhledem k tomu, že se jedná o postřikovač, tedy celkem tlakovou nádobu, bude hrubostěnná, takže těžká.
Ztížená manipulace s ní. A na rektifikační kolonu je navíc krátká.
A pokud ji chcete použít ke zvýšení výšky vařáku a boji proti přeběhnutí pěny tak to stejně moc fungovat nebude.
Takže nakonec stejně při pokusech zjistíte, že je to jen "okrasa" aparátu - zbytečné spoje, šroubení, čištění a žádný větší užitek to nepřinese.

A pokud to chcete využít jako "nádobu, obal" na reakční člen nebo jako částečný deflegmátor, tudiž pro takový nějaký kompromis mezi rektifikační kolonou a jednoduchými destilacemi tak rozhodně do budoucna použijte vhodnější materiál.
*
Ale pro pokusy, zvlášť když ji máte doma, ta mosaz postačí.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Rafaeli,
tady palič se špatným sklonem spirály, nepročítal jsem celou tuhle diskuzi, a možná tu už někdo tuhle otázku položil, ale bylo by možný použít na vařák starou vojenskou hliníkovou várnici?
Vím, že se hliníkové nádoby nehodí na nakládání kvasů z důvodu koroze nebo nějaké oxidace, ale jak je to se samotnou destilací?
Díky Pepin

Anonymní řekl(a)...

Právě jsem se trochu začetl, a o pár pater výše jsem našel odpověď od Deslika- že NE
S pozdravem pepin

Anonymní řekl(a)...

Velikán Jára Cimrman pronesI kdysi pamětný výrok:
"BUDOUCNOST PATŘÍ ALUMINIU !"

Bylo to v době kdy se rozloučil s myšlenkou levné výroby korozivzdorných ocelí na bázi drahého chromu a niklu a napadl ho způsob elektrolytické výroby hliníku. Třetího nejrozšiřenějšího prvku v zemské kůře.

Znalci jistě vědí, že Mistr měl i jeden povahový kaz. Byl to drobný škudlil...

Jeho prioritou tedy zřejmě bylo vymyslet levný a lehce dostupný materiál pro domácí pálenice. Cimrmanovi se nelíbilo už tehdy velmi velké zdanění lihu C&K rakouskou vládou a nabídkou lihovin na trhu. Obyčejný český člověk se musel spokojit s podřádnými kořalkami a likéry vyráběnými z nekvalitních surovin a způsoby zatímco buržoazie a šlechta si prolévali hrdla zahraničními absinty a pravými destiláty. A sedlákům a chalupníkům v sýpkách žraly neprodejné obilí myši a pod stromy hnilo ovoce. I babky kořenářky musely většinou své bylinky macerovat jen v horké vodě.

Myslím, že se mu to podařilo snad i víc než čekal. Jeho Aluminium našim předkům dobře dlouhá léta sloužilo. I když to trvalo skoro 50 let než se ten kov začal efektivně vyrábět a používat. Mistr předběhl znovu svou dobu.

Nevím jestli by se mu líbilo zneužití jeho vynálezu a co by řekl na hliníkové konve na mléko, pivní sudy, jídelní příbory, várnice, atd....?
A taky na to, že po dalších 50 létech již jeho kov na účel kvůli kterému jeho výrobu objevil už skoro nikdo nepoužívá?
*
I genius se může někdy mýlit. Bohužel. Takže i když k úctě k němu ho velmi nerad opravuji:

"MINULOST PATŘILA ALUMINIU !"
*
*
Hliník, i jeho ochranná oxidační vrstva Al203, je naleptávána nejen zásadami, ale i zředěnými kyselinami. A kvasy takové jsou. Viděl jsem několik takových mlékarenských konví. Zvenku dodnes vypadají jako nové, ale zevnitř jsou jako struhadlo. Nicméně se jejich uživatel dožil požehnaného věku..
Na pár pokusných várek a pokusů bych tudiž hliník nezavrhoval. Ale skutečně jen pro začátek. Pro stavbu finálního aparátu před ním důrazně varuji ! ! !

Taky si uvědomte, že jde o celkem časově i finančně náročnou investicí. Tak ať vydrží i pro vaše potomky.
Píšu to proto, že i měď, staletími ověřený materiál věky nevydrží. Spiralový chladič z hrubostěnné tvrdé Cu trubky mi vydržel "jen" asi 30 let. Ale příznávám, že to asi bylo způsobeno dost nešetrným chem. čištěním...

Nicméně vařák z mědi: Pokud si pozorně přečtete nabídku výrobců, tak ti solidní upozorňují na časem úbytek, možnost až kritického zmenšení tloušťky stěn vařáků a doporučují jejích pravidelnou UZ kontrolu.
Taky tuto službu pálenicím nabízejí. Samozřejmě, že domácí přístroje nejsou tak vytížený, ale i tak bych na tloušťce Cu plechu na vařák nešetřil!

Ale pokud nepreferujete přímo Cu, její katalytické účinku jsou nesporné, vzhled úžasný - což může být někdy i problém....., tepelnou vodivost pominu a měděnku taky, protože i komponenty z AK ocelí se musí od nánosů čistit, tak si myslím, že nejlepší volba pro vařák je kvalitní NEREZOVÁ OCEL

(Škoda, že Mistr ve své době tuto myšlenku opustil a nezanechal nám žádný způsob její levné výroby.)

Rafael

P.S. K lihu a lihovým párám , i horkým je Al a jeho slitiny netečný. Takže k komponentům nepřícházejícím do styku s kvasem je použitelný. Jen je v domácích podmínkách těžko svařitelný a nepájitelný....
Když tak mně někdo opravte!!!

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
dnes jsem pročetl celou tuhle diskusi, a asi v polovině se někdo ptal na názor na nerez várnice od Berglandu, a následná reakce je, že " ty větší jsou oisolované nějakou pěnou" nevím které (od jakého obsahu), ale není toto ideální stav? Stačí odříznout dno, do víka ukotvit míchadlo, postavit na výkoný el. vařič a jedééém.
Akorát ta cena je trochu zarážející- šedesátka za 2 300,- aby to nebylo z nějakého nerez alobalu.
Jinak děkuji za vyčerpávající, a úsměvné vysvětlení, proč nepoužívat hlíkovou várnici, je pravdou že se to dřív jinak nedělalo, ale další pravda je, že tyto konve se váleli na každém rohu, a zřejmě se po několikerém pálení vyměnila, a jelo se vesele dál.
Zdar Pepin

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer,
můžu použít tenhle míchač http://www.technologie-stravovani.cz/michac-sp-800-michac-spar-sp-800/
na míchání kvasů do vařáku 70 L. Míchač prodávají v různých velikostech od 20 do 60 L nádob. Míchač bych umístnil cca 5 cm nad dno, nevím, zda by to zamezilo připálení. Ohrěv olejem mi příjde složitý, na ohřev vodou je nezbytná tlaková nádoba.
Děkuji za odpověd.

Anonymní řekl(a)...

Pokud použiji na vařák nerezovou várnici 40l bude mi na ohřev stačít výkon elektrického vařiče 1500 W ? Vařič o vyšším elektrickém výkonu nemohu sehnat.Pokud ano tak jak dlouho bude trvat ohřev ? Poradíte mi někdo.Děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Odhadem jen tak přes palec, při 20 - 25 litrech obsahu, by se to mělo ohřát tak za 2 - 3 hodiny. Záleží na "ztrátách tepla", může to být také i delší o hodinu.
Držím palce.

Anonymní řekl(a)...

1,5kW by stačilo ve Vašem případě tak na 2D.
Ale i tak než k ní zahřejete vařák bude to trvat hrozně dlouho a je to velmi neefektivní čas.

A v případě 1D by takový ohřev při více várkách asi chtěl dovolenou...

Záleží co potřebujete? Pokud budete destilovat jen jednou, dvakrát za rok a v malém množství, tak by Vám ty časy až tak vadit neměly.
*
Rozvody zásuvkové 220V mají jištění 16A. Tzn., že pokud na tom okruhu nebude zapojen další spotřebič máte k dispozici max -
220V x 16A = 3520W, (3,52kW)

Ale na takový výkon běžný kuchyňský vařič nebo plotýnku nekoupíte. Budete si muset sehnat něco atypického nebo si el. sesli osazenou více plotýnkami vyrobit sám. Je to jednoduché.

Koukněte jak jsem to kdysi vyřešil já:

5,4kW/3x220V - třífázová el. sesle, která i tak svým výkonem přestala po pokusech vyhovovat.
Je to na deslik-fotky z praxe-Aparát Mladý Rafael
*
Jen pro zajímavost pár tabulkových hodnot:

Čas který je potřebný k ohřevu vody o 50°C
------------------------------------------------------------
když se jedná se o ideální stav. Topná spirála 2kW umístěná v zaizolované nádobě s min. tepelnýmí ztrátami. U ohřevu plotýnkou z důvodu horšího přenosu tepla budou tyto časy daleko větší.

5l - 9 minut
50l - 1hod. 29 min
200l - 5hod. 56 min

Dále doporučuji uvážit ekonomickou náročnost.. Výše uvedená čísla jsou jen o základním ohřevu. Vlastní destilace trvají daleko déle.

A když vynásobíte -
příkon v kW x čas v hodinách - dostanete hodnotu kWh. A tu jak vynásobíte Vaši sazbou za odběr el. energie...., tak aby to s Vámi neseklo. Anebo aby na Vás váš dodavatel sil. energie nepoštval protidrogové komando....
(Takovým způsobem se často odhalují pěstírny marihuany v objektech....)
*
Nemám teď u sebe staré poznámky, ale pokud by byl zájem mohu je po Vánocích sem napsat . Časy ohřevu, lihovitost, aktuální teploty při jednoduchých destilacích v 50l smaltovaném hrnci. Ale myslím si, že by si to měl "osahat a vyzkoušet" každý sám.

Tuším, že tehdy ta 5,4 kW el. sesle uvedla vrchovatý 50l klasický smaltovaný hrnec s kvasem do varu až po cca 2hod.
(Nynější, finální, aparát zvládne uvést do varu 150l, po vyčištění od sazí, za 20 min.)

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Mám dotaz,
když bych předělal KEG na přímý ohřev ohněm, nebude se ten nerez nějak kroutit, nebo jinak deformovat?
Děkuji Pepin

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
chtěl bych udělat vařák z varného kotle vojenské polní kuchyně. Jedná se, ale o niklový (na víku je označení ČISTÝ NIKL a hrnec je magnetický) nýtovaný kotel stejných rozměrů i tvaru, jako jsou běžně používané ty nerezové. Jedná se mi o to, zda vaření kvasu v niklové varně, nebude mít negativní vliv na konečný produkt ze zdravotnického hlediska. Může dojít k nějaké chem. reakci, která by zapříčinila obsah niklu v pálence?
Předem Vám děkuji za odpovědi

Deslik řekl(a)...

DD,
doufal jsem, že si pročtete naše odpovědi a v nich najdete, že materiál vařáku neni z hlediska uvolňování organických sloučenin kovů podstatný, protože tyto soli NEDESTILUJÍ.
Jde jen o jistou chemickou odolnost ke kyselosti kvasu (proto ty výtky k Al), což Váš nikl splňuje.
Dotaz v sekci "Diskuze" mažu!

Anonymní řekl(a)...

Přeji dobrý den vespolek. Píše se tu o slušných kubaturách vařáků. Sám jsem letos postoupil na 70 l nerez vařák bez výpustního ventilu a stále ladím vyprázdňování (vařáku :-). Sestrojil jsem sice takový odsávací bastl (něco jako se používá na luxování popela v krbech), ale furt to není ono. Principielně jde o vysavač připojený do 200 l plastového sudu se dvěma otvory, kde do druhého je připojena hadice o světlosti asi 4 cm a tou "vyluxuji" výpalky z vařáku. Přemýšlím tedy o dodělání vypouštěcího kuláku. Přemýšlím jaký rozumný průměr by stačil. Doufám že 2 1/2'' by mohlo stačit. Cena nad tuto světlost dost strmě stoupá. Zdraví Hugo.

Anonymní řekl(a)...

Tak me napada.. Hecuje me kolega, abych vam sem neco napsal o mem varaku.
Muj system je unikatni, protoze pouziva system zvlastni regulace, malo znamy u nas.
Neni to zcela muj vynalez, okoukal sem to pred temer 20 lety, kdy sem pracoval v palirne v Irsku.
System funguje tak, ze topeniste mam na tuha paliva, z dvouplastovym varakem a v dvouplasti mam glycerin.
V tomto dvouplasti mam take pomocneho hada na vodu.
Princip spociva v tom, ze nezalezi jak moc topim, regulaci obstarava chladici smycka v tomto mediu. Puvodne bylo vse regulovano manualne, pomoci supatkoveho ventilu a reguloval sem puze skokove, nebo nastavil malinky prutok. Po case, jak sel vyvoj ku predu sem to cele zautomatizoval. Jako regulace pouzivam termostat z nekolika urovnemi sepnuti, (staci digitalni se dvema alarmy)prumyslovy. Jako elektroventily propousteci, dvousolenoid z pracky ve dvou urovnich regulace, prvni ma zarazeny kulovy ventil na pomale chlazeni a druhy jde direkt.
System po letech pouzivani sem vybalancoval zkusenostmi do te miry, ze tato regulace funguje minimalne, na kotel sem dodelal klapku z bimetalem a otop takto reguluje privod vzduchu.
I kdyby doslo tedy ku nechtenemu rozhoreni, tato regulace pomocnym hadem v plasti ureguluje cely rozsah.
Vyrobil sem, jeste v dobe, kdy materialy nebyli tak drahe nekolik takovychto nadob do varaku na brambory. Divim se, ze to zde nikdo nepopsal, protoze topit dnes na paleni plynem, elektrinou, PB, nebo i naftou, to vychazi velmi draho. ja topim nejradeji smesi dreva a kdyz mam, tak i uhli.
Mam jeste takovou vychytavku, odsavani prostoru a smradu z palirny mam vyvedeno do komina, pres ventilator, kde se to misi z kominovym smradem, pokud potrebuju vetrat, prihodim jeste PET lahev do topeniste a takto prekryju odtahovy smrad.
Pri vyprazdnovani varne nadoby vubec nezhasinam topeniste, jen pustim prutok regulace na plno, otevru kohout vypustu, kdyz se to schladi a do kyble chytam vypalky. Jako idealni neutralisace smradu z vypalku se mi jevi cisty drevny popel, se kterym to micham a davam do listovky-kompostu.
Jako chladice pouzivam jiz mnoho let rektifikacni kolonu, pred tim sem pouzival vysoky dom a "kyblovy" chladic. Rektifikacni kolona je vyrobena ze skla,(prumyslove tvarovky sklenene) ma vysku naplne 1m sklenenych kulicek ca 10mm, prumer kolony 80mm, vsechny spojovaci priruby a dily sou z prumyslovych chemickych dilu pro slenene potrubi. Chladici had na konci veze je z nerez trubky 8mm stocene na prumer 60mm naplnene pred stacenim soli.
Prepazka a refluxni prepad je take z nerezu. Pro katalyzni ucinek mam na spodu kolony slisovane asi 8cm medenych dratu do kolacu, ktere lze vyprat, slouzi take jako zabrana pro kulicky, aby nedrncely varem.
Pro snizeni tepelnych strat nepouzivam zadnou tepelnou isolaci, ale v lete cast kolony zabalim, aby mi nesalalo do mistnosti.
Snad takto pomohu nekomu, kdo se bori z cenou energie.
Jeste takova poznamka. Vodu pouzivam studnicni a teplo-odpad poustim do zasobniku na destovou vodu. Pokud mam destove vody dost, tak mam zapojeny okruh chlazeni z teto vody.
Palicum a usporam zdar!

Anonymní řekl(a)...

zdravím, chtěl jsem se zeptat, jestli se dá vařák vyrobit ze sudu od piva? Díky za odpověď...

Anonymní řekl(a)...

V Polské republice a v USA je to běžný postup, jen by měl být z nerezu. Hliník jako "vařák", se na dlouhodobou "práci", zrovna moc nehodí.

Anonymní řekl(a)...

Zdaravím mám dotaz. Postavil jsem si skleněnou kolonu tak jak by měla byt ze všech potřebných kusu i je dostatečně vysoká na určený objem vařáku. Jako vařák chci použít 30L celonerezový zavařovací hrnec s regulovatelnou teplotou 0-100C chtěl bych vědět jakou mám nastavit počáteční teplotu jestli mám dát hned 90C nebo více? nebo 90C a potom postupně přídávat? potom by mě zajímalo jestli při palení nevadí když zavařovací hrnec dosáhne požadované teploty termostat ho vypne a přepokládám že když teplota klesne plus mínus dva tři stupně tak se zase sepne a dorovna na požadovanou teplotu. nevídí tohle malé kolísaní teploty??? nebude tvořit methanol?? mě známej tvrdil že ano ale mě to přijde jako blbost když se methanol tvoři někde kolem 68C na takovou teplotu to přeci neklesne. pokud nastavim teplotu na hrnci 90C tak bude kolisat někde mezi 87-90C co vy na to? jinak aby se mi nepřipaloval kvas mám vyrobený z nerezu síto co se dáva na ohřev pod knedlíky

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
rád bych se zeptal, v jednom příspěvku je napsáno, že pařák na brambory je docela schůdná cesta pro výrobu kolony, ale musí být nerezový, nebo postačí pozink, ptám se hlavně pro velký cenový rozdíl
Děkuji

Anonymní řekl(a)...

Zinek, nebo ocel chráněná jeho ochrannou vrstvou jsou pro takové použití absolutně nevhodné ! ! !
----------------------------------------------------------
Kyseliny obsažené v kvasech ho velmi rychle rozloží. A to i za studena. Můžete si to i sám vyzkoušet. V octu, víně, moštech atd. Takové nádoby se dají zničit i znehodnotit třeba i jen při vybírání a odvážení výpalků.
*
Nicméně ten pařák velmi schůdnou cestou při použití vhodného materiálu cestou je:-)))))

Jen je otázkou co myslíte kolonou?
Pokud chcete pracovat jen skutečně s kolonou a ne s 1+2D klasicky, tak bych raději zvážil použití lépe regulovatelného el., popř. plynového ohřevu.
*
Kombinace těžko regulovatelného ohřevu pevnými palivy s kolonou bude vyžadovat stálý dozor a dost ručních regulaci s hlídáním průběhu destilace.....

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Díky,
určitě prozatím klasiku - 2 destilace a časem se uvidí, ale dokonalost pařáku na brambory je v tom, že se nechá docela snadno předělat na propanbutan, kdysi dávno jsem takovej brutar viděl.
Zajímavá je i přestavba na dvojplášť, podle jednoho ze zdejších přispěvovatelů, s regulovatelnou chladící spirálou přímo v dvojplášti.
Uvidíme, každopádně díky

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, co se týče ohřevu, lze s výhodou použít PB hořák 7,5 kW (cena kolem 1000 Kč) prodává fi MEVA a na trhu by měl být i obdobný, od nějaké jiné firmy Výkonově by měl stačit až na 100 litrový kotlík. V 80-sátých letech, kdy nebyly ještě tyto hořáky, tak se vyráběly pro zemědělce jednoduché nízkotlaké kruhové hořáky (již nevím od koho byly, nějaké výrobní družstvo). Takže experimentům s „pařákem na zemědělské produkty“ by nic nemělo bránit.
Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Díky za tip, jsou tam k mání hned dva, okolo 700,- kč, tak teď už kopit jen ten nerezovej pařák a začít laborovat, až to budu mít pohromadě, tak nafotím a pošlu.
Paličům zdar

Anonymní řekl(a)...

Já tady nechci nějak výrazně preferovat nějaké systémy a postupy, to si musí každý přebrat sám,ale nedá mi to, protože je mi záhadou proč je o vařáky typu zemědělských pařáků a 1+2D tak malý zájem.
V laboratorních podmínkách a v panelových bytech se samozřejmě použít nedají, ale v místnostech a prostorách kde je komín......
*
Výhody zemědělských pařáků:
---------------------------------------------
-dají se vyklopit, tudíž se nemusí řešit jejích pracné vyprazdňování - žádné díry ve vařáku, žádné 2-4" velmi drahé kohouty, omezená a těžko odhadnutelná jejích životnost, možnost jejích havarie při 2D, jejích ucpávání a připalování kvasu v nich a podobné praktické problémy.

-jsou úzké a vysoké takže je lépe využit jejích objem - pěnivé kvasy

- u kvalitních typů je odvod spalin vyveden až v jejích horní části - velmi efektivní a rychlý ohřev po celé užitné výšce

- léty prověřena a osvědčená klasika

- i pro potřeby likérníků k výrobě základní suroviny je způsob 1D-2D bohatě dostačující

- je vhodný i k výrobě likérů teplou cestou a průtahových destilátů

- při použití pevných paliv ekonomický ohřev

A když už jste se rozhodl pro plyn tak uvažte komplikce a prodražení práce s hořákem a láhvemi když se dají použít pevná paliva. Okolí, sousedé, kouř z komína?
*
A taky následující:

Tím samozřejmě nechci odrazovat a ani strašit. Ale občas, i když se v "pracovní době" pít nemá, se to stát někdy může.....

Zažil jsem ve svém okolí. Cca 20 let zpět..
Starý praktik. Proč by pořád chodil přikládat nějaké dřevo, když stačí nastavit správný plynový plamen a hoří to samo a večer se jen zavře ventil .
A následek?
Výbuch, těžké popáleniny, smrt!.
Ale PB tlaková láhev v tom byla nevinně. Alespoň primárně. Víko vařáku měl připevněné šrouby napevno a zřejmě z úsporných a "praktických" důvodů chladič a přestupník malého průměru. (Před čímž jsem tady již několikrát varoval.)
To se ucpalo, "parní kotel" to nevydržel a explodoval. Tím rozbil poblíž umístěné demižony s již hořlavým produktem a úkapy, nastal požár a díky němu i výbuch PB. Zrovna když se šel podívat co se děje.
Vážné narušení statiky domku bylo už jen "třešinkou na dortu".

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Samozřejmě plně souhlasím, žádný otevřený oheň se nemůže nechat bez dozoru a zvláště ve spojení s hořlavinama, i já mám ve svým okolí jednoho paliče, kterýmu bouchnul pařák a pořádně ho to opařilo, proto jsem si pro kolmý odvod par z pařáku připravil nerezovou trubku o průměru 6cm a dýlky 75cm, do který ještě vymýšlím nějak osazený reak. člen, převodní trubka bude taky nerez, min. tříčtvrtka a pokud se mi povedou sehnat široké roury, dle rad Rafaela, tak udělam i talířkovej chladič.

Jediný co jsem ještě nevyřešil, je připalování.
Líbilo by se mi míchadlo, jenomže pořád nevím jak ho utěsnit ve víku.

Další varianta je koš, podobný těm do kterých se vkládají demižony a v něm zavěšený nebo vložený vak,
pro ten mam připravenou plachtu z kaolisu, podobnou plachetce na lisování ovoce, ale tady je zase problem s manipulací výpalku.
Tak nevim.

Anonymní řekl(a)...

Na výrobu koše, nebo košů, záleží na velikosti vařáku, aby jejích vytahování nebylo namáhavé doporučuji nerezovoui síťovinu, pletivo, případně tahokov nebo mikrotahokov. Odkaz je v Zajímavých odkazech CZ+SK.
Dalo by se to i zkružit z plechu, ale to vrtání děr....
Ještě dávám k úvaze i jiné využití těchto přípravků. Cezení, odkapavání, filtrace atd.
*
Co se týká utěsnění hřídele míchadla jsou postupy nastíněny nahoře, např. příspěvek 17. dubna 2010 1:34

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Ještě musím zareagovat na příspěvek nahoře.
*
Rafael nepreferuje talířový chladič a ani podobné,které potřebují stálý průtok vody. Jen reagoval na příspěvek jiného uživatele.
*
A taky si postupem let vytvořil technologii a postup, při kterém systém pracuje sám, nepotřebuje dozor a je maximálně zamezeno vzniku nebezpečných situací. Prakticky stačí jen jednou či dvakrát za hodinu přiložit "pár dřívek" a kouknout na teplotu či lihovitost. U aparátu nesedí a věnuje se jiné práci nebo odjede na nákup.
*
-Chladič samozřejmě spirálový, min. 6m, ø min. 20mm umístěný v nádobě s min. 150l vody. Sice se špatně čistí, ale při výpadku chladicí vody je schopen uchladit i celou várku. A v žádném případě nedovolí nahromadění lihových pár ve výbušném poměru v místnosti. A v zimě, při zamrznutí ani není třeba vody, stačí jen přihazovat do nádoby sníh.

-Přestupník taky většího průměru a navíc zabezpečen proti ucpání peckami a jiným tuhým podílem kvasu v případě silného rozhoření ohniště.

-Dvoustupňová destilace. Po seznámemí se s aparaturou není třeba mimo oddělení předkapu a dokapu nic hlídat.

-Ohřev přímý, dřevem. Musíte chodit přikládat, čímž je eliminován nehlídaný ohřev. Ohniště vyhasne a max. se musí znovu rozdělat.

-Víko vařáku je připevněno pružinami, takže by se při jakémkoliv ucpání odvodního potrubí nadzvedlo a nemohlo by dojít k "výbuchu parního kotle".

-Výměna vzduchu v místnosti - větrání. Nejlépe "průvan" ze sklepa na půdu.

- Takže snaha o minimalizaci, žádné el. regulace a ani zabezpečovací a výstražné systémy které mohou při výpadku el. zklamat

-Snad jsem na nic podstatného nezapomněl. A když jo, tak to doplňte někdo.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Tou radou jsem neměl na mysli, PREFEROVÁNÍ talířkového cladiče, ale jeho rozměry, ten dotaz byl taky můj.

150 litrů sud a 6 metrů spirály, věřím že to má své opodstatnění, ale já neplánuju žádnou velkovýrobu a hlavně potřebuju, aby celá sestava byla v případě potřeby mobilní

A že u toho prosedim hodiny, podle mne to k tomu prostě patří, navíc tu aparaturu nebudu mít doma ,ale v dílně, několik set metrů daleko, kde není žádná jiná voda než dešťová

Za ten tip na těsnění hřídele díky, nějak mi to při pročítání uniklo

Ježtě otázka, jak je zabezpečen ten přestupník proti ucpání?
Díky

Anonymní řekl(a)...

Přestupník a chladič jsou většího průměru, 22mm a v aparátu je tím pádem minimální tlak. Ale to moc neřeší.
Hustý a peckovitý kvas je v sítech, takže by se neměl tak snadno do nich dostat a ucpat je. Hlavní pojistkou, ale je, že víko je připevněno pružinami na sponách a při velkém nárustu tlaku by se nazvedlo a vysunulo se těsnění.
*
Ten velký spirálový chladič není o velkovýrobě, ale o té bezpečnosti a úspoře chladicí vody. Myslím, že s tou vodou budete mít problém. Ještě zvažte, co jsem psal v sekci "Přestupník". Nezkoušel jsem to, ale vypadá, že by to fungovat mohlo.
Ať se daří.

O "velkovýrobě" bych spíš mluvil při větších objemech při 2D. Daleko lépe se tak oddělují frakce. Tak jsem třeba kdysi sbiral lutr i dva roky.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Na vláknu Chladič, jsem se dočetl, že máš 130L vařák a že ho při výpadku dokážeš tím 150 litrovým chladičem uchladit, tak mi logicky vychází, že při mnou plánovaným 80L pařáku, by mi mělo stačit 200L dešťové vody, hnané do talíř. chad. malým stavebním čerpadlem a hadicema které budou ležet na zemi.

Dokonce si myslím, že při rychlosti průtoku, jakou to čerpadlo má, se ta voda ani nestačí ohřát.
Samozřejmě problém bude v silných mrazech.

Ten přestupník jsem přečtl, je to zajímavý a na zváženou, ale nemám představu, jak dlouhý a jaký rozdíl v průměrech by musel být, aby opravdu fungoval a vzhledem k cenám nerezu, je systém pokus - omyl, trochu drahá sranda, o mědi vůbec nemluvě!!!

Naštěstí je přetlak na pařáku už vyřešen z výroby, na víku je přetlakový ventil, víko je uchyceno třemi pružnými kotvami které dovolí odfuk a já mám ještě jeden ventil, který pro zichr osadím do kolmé trubky.

A tu poznámku o velkovýrobě, jsem nemyslel ve zlém.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.

Jo, psal jsem to v Chladič,
ale myslel jsem to tak, že těch 150l chlad. vody uchladí várku 130l lutru "na "hraně", způsobem, že se místnost nezaplní lihovými párami jako když vypadne přívod vody u Liebega, talířového apod. chladičů.

Stalo se mi kdysi, že se mi zadřelo čerpadlo nebo byl výpadek elektřiny a várku jsem chtěl dodělal. Ale po pár hodinách už začal vytékat teplý destilát a do extrému a horkého destilátu jsem už nešel a začal přilévat vodu ručně nabranou ze studny.

Nebylo to myšleno jako info o praktické spotřebě chladicí vody!

Provozovat chlazení 130l lutru 150 litry vody standardně nejde! ! !
Takže 200l chladicí vody na 80l lutru stačit na normální práci nebude.
Musí být aspoň občasný přitok chladící vody zespod anebo alespoň takový jak píšu o odstavec níže:.
*
Průtok bude u Vás jak píšete asi zbytečně velký, chtělo by to nějakou regulaci. Ale hodně záleží taky co budete dělat s "odpadní" vodou. Zda se bude nějak jímat a po zchlazení používat znovu.
*
V mrazech, kdysi děd, za němců apod. aby nemusel běhat k pumpě do chlévů, vodovod, ještě nebyl, používal sníh.

Taky jsem to zkusil ve velmi silných mrazech když jsem měl strach zavodnit řád. A fungovalo to i když jsem postupně sypal sníh do úplně prázdné nádoby spirálového chladiče a ten jen postupně a zvolna tál. A zjistil jsem, že jeho množství aby se získalo 150l vody je obrovské a taky, že je velmi důležité aby se ve spodu nádoby voda moc neohřála. Pak už je dost těžké přihazováním sněhu nebo přiléváním studené vody docílit správného rozvrstvení teplot ve výšce nádoby a moh by vytékat teplý destilát.

Ale toto nelze u "průtokových" chladičů jednoduše použít, tak proto je nepreferuji. Ale závidím uživatelům jejích snadné a rychlé čištění.
*
Na ten "přestupník" jsem nedávno narazil v historické knize a zaujal mě. Je totiž škoda "odpadní" teplo nevyužít a ničit jím jen biosystém v odpadním systému.
Bohužel fotografie pocházejí z obrovské výrobny a jeho rozměry z nich nejde odvodit. Ani přesný tvar. Jen jsem opsal z textu jeho princip.
Ale časem se tím chci vážně zabývat, udělám nějaké pokusy.

Z materiálů: hrubý prům. "alobal"+tmely, tenký ocel. či jiný levný a lehce pájitelný plech atd. při pokusné destilací vody..
*
Já to ve zlém vůbec nebral, je to přece o diskuzi, osvětě, inspiracích, atd....
A omlouvám se, že píšu o věcech v kterých máte asi jasno, kterým rozumíte.
Jen, když už to dělám, když něco píšu, snažím se předat praktické zkušenosti i jiným čtenářům, které v knihách nejsou.. A taky i trochu jiný, praktický pohled na věc..

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Za nic se neomlouvej, já jsem rád za tvoje postřehy, rady a za celou tuhle diskuzi, rozhodně nejsem žádnej odborník, jenom přemejšlím nahlas.
To moje chlazení jsem měl naplánovaný tak, že se voda bude vracet zpět do sudu -- takovej uzavřenej okruh, ale možná máš pravdu, tak si necham napršet sudy dva, jeden bude vejš, do něj se bude voda vracet a přepadem bude doplňovat druhej, ze kterýho pujde voda do chladiče, přemejšlel jsem i nad oběhovým topenářským čerpadlem, ale nevím jestli by fungovalo v netlakovým okruhu.


Sníh jsem taky zkusil, ale jak píšeš, na zaplnění jakéhokoliv objemu je ptřeba několikanásobně více sněhu, oproti vodě a mně se stalo, že sníh vlivem horké spirály zmokral, ztvrdnul, okolo spirály odtál a prakticky nechladil a když jsem se ho snažil nabouchat níž, tak jsem ohnul spirálu, takže jsem musel stejně dolívat určitý množství vody, abych tu krytickou mezeru vyplnil.

Nad tím přestupníkem taky pořád přemejšlim, ono je to opravdu zajímavý, ale vrtá mi hlavou, krom rozměrů, přechod mezi přestupníkem a chladičem, ten by musel být asi pozvolný - kuželovitý, protože kdyby byl připevněn na plocho do čela převodníku, pak by musel být při spodní straně, aby případnej kondezát mohl vytékat, ale pak by asi docházelo k špatnýmu odchodu par.Nebo se mýlim a jetli ne, tak jak vyrobit tak malej kužel?

Ale ještě bych rád odbočil k mýchadlu,
bude osazeno pod úhlem, mimo kolmou osu,
vyděl jsem na fotkách několik verzí, je lepší aby byly lopatky na hřídeli přivařeny a odebíraly kvas ode dna směrem vzhůru, nebo je upevnit na kloubu, aby kopírovaly dno vařáku a nebo je to jedno?
Díky

Anonymní řekl(a)...

Tak jsem sondoval u topenářů a zjistil jsem, že oběhové čerpadlo jeli zavodněno, funguje i v netlakovém okruhu a dokonce se vyrábí několika rychlostní modely, takže už řeším, jak ho ukotvit k aparátu

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.

Já bych bral chladicí vodu ze sudu umístěného tak výsoko, aby samospádem byla schopná protéct hladičem a jímal ji pak do níže umístěného. Výhodu vidím v tom, že lze jednoduše kohoutem regulovat její průtok. Obešel bych se bez čerpadla s kterým bude ta regulace složitější. V případě potřeby stačilo by jen občas ty sudy "překyblovat" nebo k tomu použít jakékoliv dostupné.
*
S tím sněhem, bez vody, mi to bez problému fungovalo asi proto, že z takového množství lutru odebírám skoro10l předkapu, jeho teplotu jsem neřešil a navíc topil velmi pomalu. Zpočátku odkaplo pár kapek a jak se had zahřál šla chvíli jen pára, pak horký destilát a časem se to stabilizovalo do normálu. Skutečně jen po kapkách nebo tenké niti to teklo, takže ten sníh měl spoustu času na roztání.
*
Ten přestupník co zavedli kdysi v Lyonu mi taky leží v hlavě. A napadlo mě ještě k němu. K jeho funkčnosti, tomu náhlému rozpětí pár a jejích zchlazení, kondenzaci a následnému odpařování může napomoci nebo ho znesnadnit následující:

-Silice se získávají destilací surovin vodní párou,teplota vystupujících pár z vařáku je oproti naším destilacím o cca 20°C vyšší - napomůže.

-Destilace při získávání silic se oproti naším, i průtahovým, vede z technologických důvodů daleko rychleji. Takže předpokládám, že ve vařáku bude taky vyšší tlak - znesnadní.

Přechod z poměrně úzké trubky do rozšiřeného prostoru jak se píše musí být náhlý, takže trychtýř by se měl zužovat směrem k chladiči.Anebo použít válec, ale napojení na hladič provést tak, aby se v něm netvořilo jezírko - na spodní stěně. Sklon semozřejmě k vodnímu chladiči. A myslím, že odvod z toho přestupníku musí být veden daleko větším průměrem než přívod a taky chladič musí být tak dimenzon, aby došlo k tomu žádoucímu roztažení a zchlazení pár.

Praktickou otázkou ovšem je, zda se po pár minutách vše neprohřeje tak, že všude bude stejná teplota...
Jsem kdysi v tom směru dělal rozsáhlé pokusy. Ale ty byly zaměřeny jen na ideální tvar a sklon přestupního potrubí délky cca 1m a úplně vše bylo stejného průměru 22mm. A absolutně žádný rozdíl jsem nezjistil.
Ani v lihovitosti ani v úspoře vody a teplota byla všude stejná.
To mně vede k myšlence, že ten chladicí přestupník by měl být velký! Čím větší tím účinnější a že jeho předimenzováním není co zkazit.
.

*
S míchadly vůbec žádné zkušenosti nemám, snažil jsem se o maximální minimalizaci aparatury. Takže i když je to klasika, tak jsem to kvůli spoustě komplikací a možnosti poruch hned v začátcích zavrhnul.
Snad jen zkušenost z kuchyně. Vařečkou míchám po dně hrnce. A u míchadel se dost doporučuje aby lopatky míchadla byly umístěny nade dnem. 15mm?
Kdybych takovým způsobem vařil, asi bych nějaká hustá jídla připálil.
Myslím si proto, že lopatky míchadla by měly "stírat" dno vařáku.
Ale je to jen můj laický názor, protože jak jsem psal nikdy jsem se o to blíže nezajímal.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Mýchadlo ještě nějak pořešim, ale ještě bych měl jednu otázku,
jak vůbec čistíš tu chladící spirálu?
Ono 6 metrů, to je pořádně dlouhá trubka, to na to máš udělanou nějakou štětku, nebo chemicky?

Anonymní řekl(a)...

Odpověď jsem napsal kvůli přehlednosti do."Provozu a údržby"....

Rafael

arnal řekl(a)...

dobrý den
chtěl bych si udělat des.zařízení z varneho kotle alba 12 máte někdo zkušenost s touto přestavbou. potřebuju poradit jak utěsnit popřípadě jake použít těsnění na horní víko děkuji za radu

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den v prvom rade sa Vám chcem podakovať za Vaše vzácne rady pre nás amatérou a zároven prosím o radu kde zoženiem sito med primer 50 cm. do paráku na varenie zemiakou.Dakujem a prajem prijemny den,Váš fanúšik amatér.

Anonymní řekl(a)...

Jestli chcete síto, či lépe řečeno rošt na dno, asi by bylo lepší a levnější si ho vyrobit sám. Přinýtovat nebo připájet nožky a vyvrtat "pár" dír.

Pokud chcete jemné síto na pytle na kvas, které se bude používat aby se pevné části nedostaly ke stěnám a i k filtraci při vypouštění vařáku tak zkuste vyhledavač:
měď - tahokov, mikrotahokov, kovové tkaniny atd...

Ale osobně bych se mědi raději vyhnul. V druhém případě obzvlášť.

-Měď je oproti nerezi dražší a v tahokovech a síťovinách daleko hůře dostupná.

-Daleko líp se sice bude oproti vzpurné nerezi "sešívat", ale na úkor trvanlivosti. Síta z mědi se budou brzy párat a rozpadat. Zato nerez Vám vydrží i ve formě velmi jemné síťoviny nebo tkaniny věky:-)))

-Taky její čištění bude v těch tvarech problematické.

-Pokud stále trváte na mědi zkuste uvážit, vyrobit vnitřní plášť z plechu a díry si do něj vyvrtat sám anebo vyhnout se síťovinám použítím hladkého tahokovu .

-A jestli jste měl na mysli hlavně katalytické účinky Cu, tak zvažte raději použití reakčního členu nebo deflegmátoru naplněného sekanými Cu dráty, šponami, drátěnkami atd... Čištění, regenerace bude pohodlnější a samotná náplň daleko levnější a účinnější a dostupnější.
*
Tolik z praxe, bádání a zkušeností

Rafaela

Ať se daří přeji!

Anonymní řekl(a)...

Zdravim Rafaeli,
rád bych se tě zeptal, když píšeš o těch sítech, tuším že ho máš taky, jak vlastně vyprazdňuješ vařák, to máš nějakou vývěvu, protože vybírat tu vařící břečku ručně, to je akorát se pořádně opařit.

Anonymní řekl(a)...

Kvůli snažší manipulaci mám síta dvě postavená na sobě. Jedno velké bych neuzvedl. Pařák je vyvýšen, postaven na betonovém coklu. Tekutý podíl se vypouští hadicí samospádem, podobně jako se stahuje víno. Hadice, aspoň 1 1/2¨ se strká do vařáku horem a ústí do kanálu. Tedy žádné kohouty, míchadla, vývěvy, čeroadla a podobné poruchové a práci jen ztěžující věci.
Tuhý podíl v sítech se přitom může chladit studenou vodou. Část tuhých částečně vylisovaných výpalků v případě potřeby odeberu žufánkem nebo síta,pokud je zvednu, rovnou vysypu do koleček. Záleží na materiálu. A použiji na kompost. Peckami, pokud se chce je separovat, se dá i topit a tak se jich zbavit:-)))

Rafael

Anonymní řekl(a)...

chiistaMám dotaz na p. Rafaela, zda se hodí na koše do jednopláště včelařské nerezové pletivo. Jan

Anonymní řekl(a)...

Včelařské nerezové pletivo, přiznám se, že mně nenapadlo. A nikdy jsem ho ani neviděl. Díky za tip.
Už jsem po něm pošmejdil.

Cenově je velmi dostupné a velkou výhodou je, že se dá koupit i v menším množství. Díky ø drátu 0,8mm bude koš dost vzpurný, ale to může být někdy i výhodou. Rozteč 3.5mm bude pro běžné kvasy stačit - hrubší podíly se ke dnu a stěnám nedostanou. Problémy by, ale mohly nastat u kvasů rozšlehaných míchadlem vrtačky, což osobně považuji za blbost a zbytečnou práci, nebo ze škrobnatých surovin pokud by se nezajistilo naplnění prostoru mezi sítem a stěnou vařáku čistým podílem.
Osobně mám zkušenosti jen s nerezovou tkaninou, takovým kovovým plátnem, ale pokud dodržíte hlavní zásady, tak Vás to včelářské pletivo určitě nezklame.

Ať se daří a napište pak.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,pokud by mel nekdo kotel od f.Janca a byl v okrese Vsetin,Prerov,tak bych byl za nejakou osobni konzultaci nebo i maly kseftik,nejsem zadny provokater,psal jsem i na server zahrada.cz,ale tam me porad mazali prispevky,tak to zkusim napsat tady treba se nejaka dobra duse ozve...diky vsem...sneck05@seznam.cz,tady pridavam kontakt..

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,pokud by mel nekdo kotel od f.Janca a byl v okrese Vsetin,Prerov,tak bych byl za nejakou osobni konzultaci nebo i maly kseftik,nejsem zadny provokater,psal jsem i na server zahrada.cz,ale tam me porad mazali prispevky,tak to zkusim napsat tady treba se nejaka dobra duse ozve...diky vsem...

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer,

chtěl jsem se zeptat zda se dá várnice 80 L nerez po úpravě používat i s plynovým hořákem. Asi bych přidal do spodu po vyříznutí ocelový kulatý talíř o tlošťce 3-5 mm aby se hrnec nepropálil. Díky za odpověď.

Petr

Anonymní řekl(a)...

Sneck, tak tady Vám nikdo nic mazat nebude. Pokud se Vám nikdo neozve, zkuste položit nějaký konkrétní dotaz. Na vařák tady a pokud máte nějaký problém s přístrojem od Janči tak v sekci Oficiální výrobci destilačních kotlů. Na zahradě se kvalitních informací z oboru DEStliáty LIKéry moc dobrat nejde. Přijde mi to tam spíš jako koutek humoru a zábavy:-))))
*
Petře, nerezový plech se jen tak snadno nepropálí. Má s ním celkem problém i autogenní hořák. Spíše se může při nesprávném bodovém ohřevu zdeformovat. A i to jen pokud by byl poloprázdný a enormně zahříván mimo užitnou část. (Předpokládám, že prázdný kotel nikdo zahřivat nebude.)

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Čím pájet měď? Pájkou SnA g nebo SnCu? Venca

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, prosím zkušenější o radu. Zkusil jsem do vařáku (zavařovací hrnec, plotýkna s průměrem cca 10cm) nad dno asi 7cm vysoko umístit nerez síto z mikrotahokovu (kosočtverce o hraně 2mm). Sice se nic nepřipalovalo, ale musel jsem jet D1 na minimální výkon, protože se vršek nad tahokovem extrémně málo prohříval. Na začátku pod tahokovem to velmi brzo začínalo bublat, na boku vařáku nešla udržet ruka a 20 cm nad tím byl vařák studený. Takže jsem těch 25 litrů na D1 dělal asi 8 hodin. Pomohlo by umístit to síto níže? Pokud ano, jak asi vysoko? Nebo by bylo vhodnější z toho udělat nějaký koš, aby se tekutina dostala i okolo?
Díky předem za odpověď.

Anonymní řekl(a)...

Velmi špatný přenos tepla. Ale jak použijete koš a tekutina bude kolem něj v celé výšce jeho náplně tak to půjde lépe. Jen je třeba aby mezi košem a pláštěm vařáku bylo pár cm místa. Úplně ideální, ale je, když je vařák ohříván po celé své užitné výšce. Nicméně kdysi jsem taky používal ohřev el. plotýnkami, takže jen dnem vařáku a žádné větší rozdíly mezi vínem a hustým kvasem nebyly. (Klasický 50l hrnec)

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Byl jsem na zahradě.cz a někdo říká kotel jen z mědi nerez ne, když tak katalyzátor. Chci se zeptat a co smalt? Viděl jsem to v bývalé Jugoslávii. Mám v plánu smaltovaný pařák, klobouk, přestupník a chladič z mědi, síto na dno, míchání a destilace klasika dvakrát. Četl jsem,že při zkouškách pustila měď i nerez smalt ne. Po čase smaltový kotel vyměním, když popraská. Blahoslav

Anonymní řekl(a)...

O smaltu jsem psal naposled tady vloni 4.3. Určitě i v jiné sekci, teď už nevím?.... V diskusi?

Je to skvělý a hlavně levný a velmi inertní materiál. Podobně jako sklo. Škoda, že ochranná vrstva z něj je křehká. Jak na mechanické rázy, tak na tepelné pnutí - teplotní šoky.
Ale pokud k němu budete ohleduplný, tak Vám, podle četnosti používání 10- 20 let vydrží. Aspoň podle mých zkušeností. A některé velké smaltované nádoby mám použitelné ještě i po prapředcích...
*
Kotel z mědi. Ano. Cu je výborný katalyzátor a samotná kovová měď se i některých reakcí aktivně zůčastňuje. Takže taky není na rozdíl od AK ocelí a smaltu věčná a časem ji ubývá. Smalt "jen" odprýskne a nerez, ten je skutečně věčný.

Ale tu trvanlivost mědi netřeba v domácích podmínkách řešit. Tam není nepřetržitě část nebo celý rok v provozu.
Proto se v palírnách a lihovarech stále více prosazují vařáky nerezové doplněné reakčním Cu členem.
Osobně si myslím, že z hlediska účinnosti je to lepší řešení. Že reakční člen má větší účinnou plochu než měděný vařák. A čím větší je objem vařáku, tím je jeho reakční měděná plocha menší. Ale RČ je zas náročnější na čištění a regeneraci náplně než údržba měděného vařáku.
*
-Otázku ceny Cu x nerezová ocel x smalt teď neřeším.

-Jen by ještě možná stálo vzít za úvahu při nedokonalém ohřevu vařáku daleko nejlepší tepelnou vodivost mědi, její v tom případě energetickou úspornost.

-Další otázkou je hledisko estetické. V tom je samozřejmě měď nepřekonatelná. Taková krásně vyleštěná aparatura:-)))) - je právem chloubou každé pálenice, lihovaru, hospodského mikropivovaru za pultem apod.
Ale pro domácího výrobce je spíše nevýhoda - kdo by se tím taky komu chlubil? A měděné kotle se k zabijáčkám, vaření polévek, gulášů atd., ani k přípravě krmiva pro dobytek nehodí a nepoužívají. A prádlo se v nich už dnes taky nevyvařuje.....

-Další věc, Deslik o tom nepřímo taky psal. Měď není vhodným materiálem ke styku s potravinami. V destiláterství to znamená, že pokud máme měděný vařák, přip. reakční člen, nežádoucí sloučeniny zůstanou ve vařáku, nebo se do něj z RČ splaví a dále již nedestilují a můžeme v sestavě použít měděný chladič. V jiných případech by měl být Cu chladič pocínován nebo vyroben z jiného materiálu.
Jinak by ty reakce probíhaly až v něm a nežádoucí sloučeniny by se dostaly do destilátu.
A když by se tam díky tomy měděnému chladiči dostat měly, to už je lepší se jí úplně vyhnout a použít ke stavbě inertní materiály u kterých toto nehrozí.
*
A v likérnictví apod. pokud se měděné nádoby používaly, tak byly zevnitř vždy pocínované. (Dnes jsou z nerezu). Podobně jako modní luxusní měděné kuchyňské nádobí je potaženo nějakou inertní vrstvou.

Osobně si myslím, že dnešní moda mědi a RČ je způsobena hlavně tažením proti etylkarbanátům v destilátech z peckovin podnícené EU které je silně nadnesené stejně jako naše jejích max. limity.
Jinak, že rozdíl mezi destiláty z mědi a z inertních aparátů je minimální.
*
Ještě dotaz Blahoslave, proč síto + míchadlo? Myslím si, že lopatka nebo lopatky "nacpou" husté podíly pod to síto a tam se to spolehlivě připálí!

Jinak na zahrade.cz je třeba brát většinu příspěvků z oblasti DEStiláterství a LIKérnictví s velkou rezervou. A ty balkánce taky.

Ať se daří!
Rafael

Anonymní řekl(a)...

Měl jsem na mysli měděný klobouk , měděný přestupník a měděný chladič. To síto tedy nemusím a míchání bude bez síta. K topení mám v plánu horní díl pařáku obložit skelnou vatou a přitáhnout plechem. Jinak dřevo mám svoje a tak se aspoň ohřeju. Možná by pomohlo, kdybych nad klobouk do přestupníku dal kousky měděného drátu a pak je měnil jako v RČ. Blahoslav

Anonymní řekl(a)...

Ještě k přestupníku mám ho z 28 trubky Blahoslav

Anonymní řekl(a)...

Měděný klobouk a přestupník toho moc nezachrání. Malá plocha. Chtělo by to ještě RČ nebo jak naznačujete nacpat do toho přestupníku měděné sítka, drť, špony, sekané dráty atd.
*
Na druhou stranu se mědí a etylkarbamáty ještě nikdo neotrávil a ani neotráví. A spousta výrobců o nich ani neví. Jejích pálenky jsou dobré a pili je celý dlouhý život. A z jejích pohledu řešit takové věci je puntičkářství a zbytečné komplikování stavby a údržby.
*
Jestli Vás ty etylkarbamáty více zajímají, přečtěte si třeba:

www.hradeckypacov.cz/destillery-1-2011-web.pdf

http://www.zufanek.cz/cs/aktuality/problemy-s-merunkovici

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Díky za radu. Přečetl jsem si odkazy a dám do vařáku pod poklici měděný plech, který bude pod celou plochou a budu ho čistit, protože bude na oddělání a spirálový měděný chladič budu čistit taky.Už jsem to zkoušel a šlo mi ho pročistit hadrou na špagátu a když tam zůstane tak ji vytlačím topenáčským perem mám to vyzkoušenoa jinak i soda a jiné. Blahoslav

Anonymní řekl(a)...

dobrý den, výborné forum, pročetl jsem a mám dotaz. pokud jsem se dočetl, při mém kotli, 100 l dvouplášť po celé výšce kotle, otevřený systém, kdy trubka je vyvedena cca 10 nad okraj kotle, je nejlepší plnit meziprostor cca do 75 % ? pokud bych chtěl změnit otevřený systém za tlakový,jaký tlakový ventil nejlépe asi rovnou z nějakým manometrem použít ? nebo nějakou vychytávku? dalo by se za vychytávku použít třeba to že nasypu sůl ( popř. kolik soli na litr) tak jak jsme se tu dočetl ? díky moc za polopatické vysvětlení jak nejlépe na dvouplášt plněný vodou . asi je lepší použít rč při celonerezu a klobouku z mědi, chladič a přestupní trubka také nerez , u važuji o zavešení nějakých měděných plechů pod klobouk, je to tak správně ? děkuji za rady.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
parádní web, není co dodat :-D

Studuji a čtu informace delší dobu, rozhodl jsem se pro starou klasicku - pařák a chladič pro 1D + 2D, bez deflegmatoru.
Topení plyn. varič Meva Mega Zeus.
Vařák nerez hrnec 100 l (http://www.bergland24.cz/). Přemýšlel jsem ze vnitř přivařit další dno, nebo dvě , aby se to nepŕipalovalo, ale nakonec jsem se rozhodl pro nerez síta.

Na poklici tohoto hrnce-vařáku přivařit další hrnec cca 20- 35 l (větší bude lepší ?) dnem vzhůru= dostaneme klobouček. Zde v klobouku bych ještě jako reakční člen nechal přivařit měděné trubky + nechal nahoře na kloboučku přidělat teploměr. Výstup z klobouku postačí Cu trubka - tloušťka 3-4 cm ? Délka 20 cm ? Pak sklon 45 stup. směr nahoru = přestupní roura směrem k hladiči (síla trubky 3-4 cm ?). Chladič 2 cm Cu trubka - šnek zrolovaná v kónickém plast. 60 l sudu. Chlazení - přívod vody ze spoda do 60 l sudu oběhovým čerpadlem (jaký výkon použít ?) , výtok nahoře hadicí samospádem do té samé zdrojové nádoby 200l sud = úspora vody.

Přemýšlel jsem nad bezpečností a tlakem. Rád bych instaloval do této soustavy tlakový pojistný ventil (pro jistotu, kdyby něco ...). Kam pojistný umístit ? na kotel = hrnec ? Na klobouk ? Stačí 1ks, nebo více ? Postačí tento ?http://kamna.astranet.cz/store/goods-cp011---.html

Nemám dořešeno uchycení poklice vč. klobouku k varnému hrnci, psalo se zde o uchycení na pružinách, mohl by někdo poradit kde, nebo jak takové uchycení sehnat, vyrobit, jak to vypadá ?
Nebo jiná konstrukce pro výrobu uchycovadel ? Za každou radu díky.

Předem díky a těším se na odpovědi

Rastislav

Anonymní řekl(a)...

Jestli toho měděný přestupník a helma moc nezachrání, tak nějaký plech nebo plechy umístěné pod ní taky ne. Nechápu co s tím pořád máte??!!!

Nemyslím to samozřejmě osobně a ani špatně!

Když se v komerčních palírnách a lihovarech používají RČ s velkou reakční plochou, tak to má nějaký význam a účel a nelze to tak jednoduše obejít ! ! !

Tak si myslím, že pokud chcete otázku etylkarbamátů apod. skutečně vážně řešit, tak ne nějakým polovičatým a vyloženě amatérským způsobem, kterého účinnost nelze bez více pokusů a testů v laboratoři ověřit. Buď si udělejte pořádný RČ, třeba i předimenzovaný, celoměděnou aparaturu, nebo to vůbec neřešte a neztrácejte s pokusy s těmi plechy čas, materiál a energii. Chuťově a senzorický budou pálenka nebo líh stejně nerozlišitelné.
*
Co se týká dvouplášťů nejsem jejích příznivcem. Zdají se mi náročné na stavbu, pomalé, těžkopádné a mimo rmutování škrobnatých surovin a1D kvasů z jejích kalů apod., nevidím žádné jiné jejích smysluplné využití. V normálním pařáku efektivně zavařuji, vařím likérnický sirup, krmivo pro včely, ohřívám vodu apod., atd...

Mimochodem, ty škroby jsem vyřešil tak, že do pařáku vložím "rmutovací nádobu", zaaretuji ji tam, obleji vodou a maglajzy zpracovávám v ní. M.j. výměnou vody v pařáku se dá dobře regulovat teplota a chladit hotový rmut na zákvasnou teplotu.
Nevýhodou je, že se to špatně vybírá. Ale většinou to jde kalovým čerpadlem.
Ale v žádném případě Vás nechci tímto od dvoupláště zrazovat. Záleží na Vaších prioritách.

Jen pár postřehů když nikdo jiný s většími zkušenostmi s nimi nereaguje.

-netlaková voda v meziplášti je při 1D o ničem

-o kolik °C zvedne nasycený roztok soli bod varu vody se dá lehce pokusně zjistit. Třeba v hrnci na sporáku změřit teploměrem. Ale žádná sláva to asi nebude.... Nezkoušel jsem nikdy protože jsem neměl důvod..

-osobně bych šel jedině do tlakové vody + páry. Pojistným nastavitelným ventilem by šel regulovat i tlak a tím pádem i teplota v meziplášti v celkem velkém rozmezí a dalo by se tak eliminovat případné místní připalování nebo v případě potřeby zvětšením tlaku zvýšit rychlost ohřevu. Jen nevím, když je dvouplášť po celé výšce, co by ta tlaková pára udělala nad hladinou kvasu. Anebo když by byl vařák poloprázdný. Další argument pro ten regulační ventil.
*
Pár příkladů, tlak - teplota v meziplášti :
0,2MPa - 120°C
0,28MPa - 130°C
0,38MPa - 140°C
0,51MPa - 150°C

Jinak aplikace pro výpočet a na úvahu je na
www.partyman.se/calculator.htm a v sekci Odkazy ze světa.

Jen ještě přibližný převod jednotek tlaku:

1atm=0,1MPa=1bar=1000hPa=760mmHg(Torr)
*
*
Rastislave:
Myslím, že máte dobrý nápad. Přivařit další hrnec na poklici a zvýšit tím výšku "klobouku". Vysoký a štíhlý klobouk bude mít částečný deflegmační účinek, ale hlavně zabrání přeběhnutí případné pěny do chladiče. A v žádném případě to nebude "zbytečná práce" jako v případě těch plechů pod víkem..
*
Jak píšete o potrubí a chladiči máte to dobře vymyšleno a oceňuji, že nešetříte na průměrech jejích trubek.
*
Sklon přestupníku vůbec neřešte, ten nemá na funkci žádný vliv. Udělejte si ho podle vlastní potřeby.
*
Pojistný ventil je nezbytný jen v případě když je víko pevně přitahnuté šrouby nebo svěrkami. Jinak je úplně zbytečný. Pružiny, měkké O-kroužky....
*
Se zásobníkem 200l chlad. vody a její "regeneraci" nevím. Záleží na využití.....
*
O uchycovadlech později...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za odpovědi, ty uchycovadla mi pořád běží hlavou, někde jsem četl, že poklici k vařáku jednoduše zatížit závažím.
Jde mi o bezpečnost v tom smyslu - kdyby došlo náhodou k přetopení/ucpání a nahromadění par, aby nedošlo k explozi. Proto řeším buď to správné uchycení víka (aby se ve výše uvedeném případě samo nadzvedlo), nebo ty pojistné ventily. Díky za informace o tlaku, pomohlo. Vhodný je pojistný ventil pro otevirací tlak 2,5bar.
Ještě jednou díky, budu čekat na info o konstrukci uchycovadel Rastislav

Anonymní řekl(a)...

Jak jsem psal výše. K havarii - roztržení kotle dojde jen v případě, když je víko pevně přichyceno. Jinak se na pružinách nazvedne nebo se vyrazí těsnění. A pokud je aparát nehlídaný a místnost špatně větraná a nashromáždí se dostatečné množství lihových pár které se dostanou ke styku s ohněm nebo jiskrou, tak ke klasické explozi dojde až pak.
(Jinak lihové páry jsou těžší než vzduch a spodní mez výbušnosti mají 3,3% a horní 19%).

Při 1D se toto stát nemůže, místnost bude připomínat parní lázně, ale lihových par tam bude oproti vodním minimálně. Reálné nebezpečí by hrozilo až při 2D. Ale při ní se destiluje pomalu a taky žádné ucpání lutrem tam nehrozí. Takže to pružně uchycené víko zabrání "jen" roztržení vařáku při 1D.
*
*
Zkuste se podívat na aparát Panelák. Jak tam je pěkně udělána ta obruč se sponou.

Ty spony se mi velmi osvědčily. V kombinaci se silnými pružinami. Jsou přivařeny na obruči s pásoviny která obepíná plášť kotle.Na helmě je podobná obruč, ale z trubky Ø 10mm do které jsou navrtány díry k zaklesnutí pružin. Na té trubkové obruči jsou ještě mezi dírami směrem dolů navařeny kousky plocháčů aby těsnění lépe drželo a jen tak lehce nevyjelo ven. (V těch mezikružích bohužel nejsou drážky).
Není to sice tak technické řešení jak v Paneláku, taky nevypadá nejlépe a manipulace se spoustou spon a pružin je delší, ale zato naprosto bezpečné.

Ta obruč s navařenými sponami se po ukončení provozu sdělá a s helmou uschová. Zůstane jen zemědělský pařak přikrytý rezavou poklicí....
*
Dosedací plochy jsou tvořeny mezikružím vypíchnutým z tabule AK plechu na velkém soustruhu. Lepší a jednoduchší by bylo vytvořit dosedací plochu z přivařené trubkové obruče. Nebo dvou, jedné zvenku a druhé zevnitř. Vzniknul by tím žlábek v kterém by těsnění lépe drželo. (Neměl jsem tehdy k dispozici vhodné nerezové trubky.)
Ať se daří.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dekuji moc za rady, pokusim se tim nejak prokousat, ještě jednou diky
Rastislav

Anonymní řekl(a)...

Na adrese www.gulasovekotliky.cz jsem našel prodejce destilačních přístrojů 17 l kolem 8000 Kč a 50 l za 18 900 Kč. Jak se vám jeví tyto aparáty? Mám za to, že Janča z UH vyrábí lepší. Olaf

elev řekl(a)...

ahoj všichni, dotaz ke stavbě přístroje, existuje nějaké pravidlo mezi objemem, nebo výškou, nebo průměrem vařáku a helmou? dík

Anonymní řekl(a)...

Svého času jsem měl dotaz na koš z nerezového včelařského pletiva. Vyrobil jsem ho a spokojenost. Kostru jsem udělal z nerez trubek, potáhl včelařským nerez pletivem a dal ve vařáku na podložku. Švestky, meruňky bez problému. Vařák mám z 70 l hrnce Bergland a jinak spokojenost. Vyprazdnění proběhne v pohodě, tekuté stáhnu a tuhé vydělám bez problému. Jan

Anonymní řekl(a)...

elev:
Určitě by se někde něco takového najít dalo. Zvlášť v "odborné literatuře".
Ale jinak je tohle ztráta času a na kvalitu produktu to nemá absolutně žádný vliv. Ta se vytváří jinde.

Doporučuji udělat si to podle svých potřeb, možností a taky přihlédnout k možné variabilitě přístroje...

Pokusím se to nastínit.

Pokud budete ohřívat jen dno vařáku je lepší z důvodu přenosu tepla když bude vařák široký a nízký. V tom případě, ale bude jeho užitný objem daleko nižší než u vařáku štíhlého. Kvůli pěnění není dobré plnění vyšší než do 2/3 jeho výšky. To se dá sice eliminovat vysokou přilbou a plnění zvýšit. Problém, ale v tom případě může nastat při nevhodném těsnění přes které by mohla pronikat pěna nebo tekutina. Je zajímavé, že takové těsnění na páry někdy stačí, ale na tekuté složky už ne.

Podle mně je lepším řešením vařák štíhlý a ohřívaný po celé své užitné výšce a plněný jen do těch svých 2/3. Ale i ten při pěnivých kvasech mnohdy nestačí. Tak se do kvasu musejí přidávat protipěnotvorné přípravky apod...

A tak se dostáváme k výšce helmy. Čím je tato vyšší, tím lepší. Může být i o výšce 1/2 vařáku. Její deflegmační účinek sice není velký, ale nějakou službu v tom směru udělá. Ale hlavně zabrání přeběhnutí pěny a ušetří problémy s tím spojené.
A v případě potřeby se dá lehce zateplit a tím její vliv eliminovat.
Na druhé straně, pokud je nad ní ještě RČ a kolona, může být už místnost nízká...

Nic jiného v tom nehledejte. Vařák je jen část aparatury sloužící k ohřevu a získání plynných složek z kvasu a vůbec nezáleží z jaké plochy a jakým způsobem vznikají. Nic víc v tom není!
*
Olaf, já nevím jaké preference, možnosti, atd máte...
A ten vařák jak píšu nahoře, vždyť je to jen nádoba. A ten zbytek aparátu je jen kus trubky jako přestupník, pár šroubení a chladič je taky celkem lehce vyrobitelný. Ať to vyrobí kdokoliv, jak se s tím naučíte pracovat bude to uspokojivě sloužit.. Teda pokud nemáte nějaké speciální požadavky, ale to ani oni v těch základních a "levných" výrobcích nenabizejí.. Nečekejte proto od nich nějaké zvláštní "zázraky"...

50l za 18 900 Kč.. Za ty peníze by Vám jich jakákoliv zámečnická dílna svařila několik. A pokud by jste se do výroby pustil sám, tak po odečtení ceny materiálu by Vám ještě skoro zbylo na zakoupení použitelné svářečky:-)))
*
Jane, jsem rád, že se Vám ten koš osvědčil jako mi. V rámci rozumné a použitelné maximální "minimalizace" a že v některých případech to tak efektivně funguje a ušetří takové "primitivní" řešení spoustu práce, konstrukčních a provozních problémů.

Ať se všem daří.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Viděl jsem vařák vyrobený z nerez hospodářského pařáku vrch je obložen minerální vatou zajištěn plechem, měděný deflegmátor, přestupník a měděný chladič. Klobouk je přidělán k víku 5/4 šroubením a pod víkem, pod kloboukem je nerez sítko s rantlem přišroubováno přes korkové těsnění a naplněno měděným nastříhaným drátem a plíšky atd. Pán mi řekl, že to funguje jako RČ. Může to fungovat? Pepa

Anonymní řekl(a)...

ahoj všichni, díky za vyčerpávající odpověď na téma vařák helma, elév

Anonymní řekl(a)...

Získal jsem vařák nerezový, vejde se do něj 60 l kvasu a je udělán, že se vejde do klasického zabijačkového kotle na podložku a oblije vodou má spodní výpust 5/4 šroubení, na deflegmátor nebo kolonu také 5/4 závit a otvor na nalití díra 5/4. Do kotle vyrobím díru a kvas vypustím spodem, výpust bude stačit použiji hadici s vodou. Kolem vařáku to trochu utěsním , v případě potřeby doliji vodu, dřeva mám dost. Mám vařák plnit přes trychtýř a použít klacek na proštuchování nebo otvor zvětšit? Adolf549

Anonymní řekl(a)...

Takový vařák je jednoúčelový a použitelný jen omezeně anebo s velkými problémy. Hodí se jen k destilaci vína, cezených kvasů nebo k 2D.
Ale v tom případě je zbytečné, pracné a neefektivní strkat ho do vodní lázně a je lepší ho zahřívat přímo.
*
Nechtěl bych ten vařák plnit tuhým kvasem 5/4" otvorem. A vypouštět ho tím už vůbec ne. Bude se to zahlcovat, budete do toho muset šťourat instalaterským pérem nebo si pomáhat tlakovou vodou či kompresorem. O čištění ani nemluvím.

A 1D dělat v netlakovém vodním dvouplášti nebo ve vodní lázni je taky kapitola sama o sobě a bylo už toho o tom napsáno dost. Neefektivní, zdlouhavé a jak se zde na blogu můžete dočíst v některých případech i nemožné.
Adolfe, pokud nemáte nervy jak Hitler anebo se nechcete dočkat zklamání, tak své plány raději zrevidujte.
Ať se daří.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, prosím poraďte mi pro inspiraci, jaké motory v míchadlech používáte. Zkusil jsem motorek Křižík 11W od starého gramofonu a ten to neutočil. Vařák mám 28l, vrtuli s průměrem cca 25cm.

Anonymní řekl(a)...

Mohu na vařáku dát deflegmátor trochu bokem? Uprostřed mám míchadlo a deflegmátor dám mimo střed.

Anonymní řekl(a)...

Vařák berte jen jako "vyvíječ páry". Jeho tvar je podružný. A taky vývod z něj do následujících komponentů. S výjimkou pěnění kvasu a nebezpečí přeběhnutí pěny do nich. Proto je důležité aby byl umístěn v nejvyšším bodě. Nic jiného v tom není!

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Podíval jsem se na stránky Alembic, prodává je i farmarik.sk anebo v Madarsku. Koupipli by jste si to? Myslím , že Portugalci to mají na pálení jejich vínovice, na náš kvas to asi není.
Pepa

Anonymní řekl(a)...

Díval jsem se na včelařské potřeby a v obchodě pro včelaře jsem našel nějaký přístroj na vaření a rozpouštění vosku. Je z nerezi, má děrovanou nerez vložku a může se pod tím topit plynem popř. dá se to dát na kamna. Asi by se muselo udělat těsnění deklu a nerez je asi slabší. Nevím zda by se to hodilo na vařák ani neznám obsah. Nebude lepší vařák vyrobit z pařáku? Na youtube je video zadejte vaření vosku a víc hlav víc ví.

Anonymní řekl(a)...

Vařák na vosk bych raději z důvodu jeho principu použil na extrakci šťávy ovoce vodní párou než jako destilační nádobu. Jako parní odšťavovač.

Vosk, staré plásty případně ovoce je v koši přip. pytlíku párou z děrovaného mezipláště a trapézovým šroubem shora lisováno a stéka na horní dvojité dno vnitřního mezipláště a trubkou ven. Ta by se musela zaslepit nebo osadit kohoutem.
Meziplášť je děrován až od určité výšky aby se do něj nedostal vosk. Nebo taky nemusí být děrován vůbec a pára z mezipláště jde do extrakčního prostoru jen shora. Tzn., že víko těsní a je pevně přitaženo. A otvor po trapezovém šroubu v něm by se dal využít k napojení přestupníku.

Nicméně používat toto jen jako malý vařák k destilaci mi přijde jako zbytečně drahá a jednoúčelová investice! A navíc vodní páry z mezipláště budou zbytečně ředit kvas!

Ještě varování. Pokud se vařák použil na vosk je skoro nemožné ho vyčistit a použít k jinému účelu.

Rafael, (včelař).

Anonymní řekl(a)...

Díval jsem se na ty vařáky vosku podrobněji a souhlasím s Vámi, lepší se mě jeví pařák na brambory díky za radu.

Anonymní řekl(a)...

Potřebuji utěsnit vařák. Vidím, že se používá silikonové těsnění, potravinářský silikon a potr. hadičky nejsou trochu škodlivé? Myslím tím zdravotní nezávadnost silikonu.

Anonymní řekl(a)...

pro těsnění použít těsto z voda + hl. mouka.
natřít kraj vaŕáku = hrnce a lem pokliece, pak pŕitisknout k sobĚ.
Zahříváním hrnce se těsto upeče a dokonale těsní.
není potřeba žádné úchyty, pravda, ja mam ale přestupní trubky 1 coul, vařák 100 l.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer...prosím o radu jak výkonnou spirálu použít pro ohřev cca 75l dvouplášťového kotle? Vše z nerezi, náplň mezipláště bude voda.
Bude stačit 4000kW spirála s regulátorem jako např tady http://www.thermis.cz/soubory/pdf/h1-topna-telesa-s-regulaci.pdf ??

Anonymní řekl(a)...

Mám tam chybu ne 4000kW ale má tam být samozřejmě 4000W :-D

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,plánuji výrobu dvouplášťového vařáku vložením jednoho hrnce do druhého.Vyrobím mezikruží,které mezi hrnce nahoře přivařím.Objem meziprostoru bude 30 litrů.Chtěl bych ohřívat tlakovou vodou a zkušených se zeptat,jakým objemem vody meziprostor naplnit.Nemám představu,kolik volného prostoru musí zůstat pro nárůst objemu vody ohřátím.Bylo by řešení zalít celý prostor,vodu ohřávat s otevřeným ventilem,počkat až při varu určité množství vody unikne a pak ventil zavřít? díky Pavel

Anonymní řekl(a)...

Bude fungovat, když vložím do pařáku na podložku nerez vařák, obliji ho vodou a mezeru utěsním dřevěným deklem? Toto bude na první destilaci druhou pojedu na přímém plameni. Dolfa

Anonymní řekl(a)...

Fungovat to bude, ale v žádném to nedoporučuji! Nejsou s tím dobré zkušenosti! 1D je velmi pomalá a neefektivní!

Doporučuji dát na podložku do pařáku síto nebo nějakou děrovanou nádobu s kvasem a ohřívat přímo.
Anebo ten nerez vařák v kotli oblít přecezenou šťávou. (Sám to tak dělám).
Ať se daří.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za radu. Uvažoval jsem o děrované nádobě, našel jsem na gatromania.cz pařící vložku do hrnce na těstoviny 50 l, ovšem je drahá. Říkal jsem si taky, že vyvrtám díry do nerez hrnce, který se dá laciněji koupit avšak nevím zda by to fungovalo,protože se mi nechce vrtat dno u hrnce. Možná, že by stačilo vyřezat v nerez hrnci nebo smaltovaném díry jako u ježka v kleci a potáhnout nerez děrovaným plechem a dno by mohlo zůstat celé, potom vložit na podložku a klasika. Dolfa

Anonymní řekl(a)...

Gastroobchody jsou šíleně drahé. Chtěl jsem si koupit nerezový trychtýř aspoň 15l na filtrace, ale jak jsem zjistil cenu, rychle mně to přešlo. To si ho raději i za cenu horšího až příšerného vzhledu spájím doma.
*
Smaltovaný hrnec vrtat ani v ním nic vyřezávat nejde. Smalt by odprýskal a ocel rezivěla. A dělat z nerezového hrnce "ježka v kleci" a potahovat ho děrovaným plechem mi přijde zbytečně pracné. To už je lepší si z toho plechu udělat vložku. Nicméně
pokud máte možnost sehnat levně nerezový hrnec, koupil bych pár vrtáků na nerez a vrtal bych.
Nevím proč se tomu bráníte. Takový děrovaný hrnec nebo vložka je velmi dobrá věc i k separaci výpalků. Tekutý podíl odteče a odkape a pevného odpadu k likvidaci zůstane podstatně méně než při obvyklých vařácích.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Rafael má pravdu i Já mám zkušenosti s košem a funguje to akorát se musí oddělit šťáva od hustého kvasu.
Hustá složka se dá do koše a šťávou se to podleje.
Mám jedno dilema. Můžu sehnat dvouplášť kotel a co nalít do mezipláště.Vodu ta musí být tlaková a olej se mě tam moc nechce dávat.
Tak mě napadlo že bych mohl zrušit vnější plášť a do kotle dát koš abych nemusel zbytečně ohřívat 20 až 50 litrů vody nebo oleje.Zkuste mě nato odpovědět

Anonymní řekl(a)...

Osobně bych dvouplášť prodal a vyrobil nebo koupil klasický zemědělský pařák. Ale každý má jiné potřeby.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Jakou velikost vařáku doporučujete? Jeden říká 130 l někdo 80l, jiný 100l, jaký střed zvolit pro normálního člověka. Pojedu klasiku, nejdříve 1D pak 2D 50L se mi zdá málo.

Anonymní řekl(a)...

Podle toho jaké máte nádoby na kvas.Jestli máte hobok 120 l tak raději těch 130 l ale nejidealnější je kolem 80 l.

Anonymní řekl(a)...

Můj tajný odhad byl 80l. Díky za radu. Jdu koupit nerez zemědělský pařák.

Anonymní řekl(a)...

Pochopil jsem, že nemusím mít u vařáku klobouk či helmu a stačí trubka kousek nahoru a pak do chladiče?

Anonymní řekl(a)...

Zdravím zde všechny nadšence, jsem tu prvně a rád bych také přispěl svojí " troškou do mlýna".... před léty jsem potřeboval vypálit na chatě kde nebyla elektřina. Topení se pořešilo plynem, a na chladič jsem napojil na vývod kudy běžně odtéká ohřátá voda starý chladič z auta, a na přívod kudy běžně voda do chladící nádoby přitéká napojil druhoý - spodní vývod chladiče - bez oběhového čerpadla, stačí chladič umístit výš než je chladící nádoba pálenice a potrubí vyspádovat. Chová se to potom přesně jako topení na samotížku, tedy chladící medium v nádobě, které je ohřáté přenosem tepla ze šneku, funguje jako kotel a chladič z auta jako klasický radiátor.
No a pokud nemáte uzavřenu chladící nádobu, ale otevřenu volně do prostoru, lze udělat totéž ale s tím že propojovací hadice budou co nejsilnější a chladič z auta umístěn svoji horní částí v rovině
s hladinou chladícího média v chladící nádobě. Tento způsob je citlivější na zhotovení a má horší ůčinnost ale funguje taky, ovšem ideální je první varianta, tedy uzavřený chladič.....
A vše jede bez čerpadla a bez přívodu vody.Voda se prostě vychlazuje rozdílem teplot sama koluje.
Snad jsem Vás tímto nápadem moc nepopudil, každopádně to funguje a někomu by se to mohlo hodit....
Tak pálení a palírníkům třikrát zdar...Rogin

Anonymní řekl(a)...

Zajímavý nápad a zkušenost:-)))))
Škoda, že jste do nenapsal do sekce Chladič, kde to patří. Viz. anonymní 11. července 2014 22:39 eko@centrum.sk
Nevím, jestli to tady najde....

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Myslíte, že se dá použít, jako vařák 18 lt hrnec? Není to zoufale málo? Mám v úmyslu si dostilovat pro osobní spotřebu na krbových kamnech...

Anonymní řekl(a)...

Prosím Vás pane Rafaeli, když používáte koš z nerezové tkaniny, co dávate na spodek (mezi koš a vařák). Děkuji Vám za odpověď.

Anonymní řekl(a)...

Něco jako vějíř na napařování knedlíků. 1,5mm nerezový plech, díry Ø 3,5mm, nožky ze stejného materiálu vysoké cca 4cm, obrázek zde na blogu:

http://1.bp.blogspot.com/-ALir7MiEQ_w/T36P_5PJ3zI/AAAAAAAAAhI/OShRsfTLrgo/s200/obr_47.jpg


Rafael

Anonymní řekl(a)...

Pane Rafaeli, jste moc dobrý člověk. Moc děkuji za bleskovou odpověď a ochotu pomáhat.

Anonymní řekl(a)...

Pane Rafaeli, už jenom poslední dotaz. Můžete mi zkontrolovat návrh přístroje na přepalování lutru. Skládal by se z 30 a 6 l měd. kotlíka na guláš. Přestupník měd. trubka 35 mm. 6 litrový by sloužil jako klobouk. Chtěl bych napodobit tzv. aromatický klobouk. Nevím jaká celková výška klobouka by byla vhodná. Moc Vám děkuji za rady, jsem Vám vděčný za Váš čas.

http://www.pixhost.org/show/1873/24212332_obr.jpg

Anonymní řekl(a)...

Nemám rád vařáky velkého průměru a malé výšky. Kvůli pěnění a nebezpečí přebíhání pěny. Pokud naplníme štíhlý, vysoký kotel do 3/4 jeho výšky a porovnáme jeho užitný objem s nízkým a širokým taktéž do 3/4 naplněného zjistíme, že jeho užitný objem je podstatně menší.
Ale to eliminuje helma, klobouk. Jak má být vysoký nevím. Většinou se dělá poloviční výšky jako vařák. Ale skoti při pálení whisky, její kvas je hodně pěnivý, používají i vyšší. Na Vašem místě bych klidně nechal těch 40cm, popř. i víc. Bude mít i částečný deflegmační účinek což je vždy přínosné. A kdyby Vám vadil, můžete ho zateplit. Ještě, hlavně z důvodu usnadnění výroby a úspory materiálu, zkuste popřemýšlet o komolém kuželu - jako "spojnici mezi spodním a horním kotlíkem".
Např. http://kle.cz/vypocty/rotacnikomolykuzel.html
*
Líbí se mi Váš 35mm přestupník. Mnoho lidí tady šetří a používají na něj, i chladič, tenké trubičky. Výsledkem je pak vyšší tlak ve vařáku, nebezpečí ucpání a špatné čištění.
*
Ať se daří a dejte pak vědět. A klidně se na cokoliv ptejte - víc hlav více ví a snad se ještě někdo s nápady a inspiracemi přidá.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji Vám za rady, zvolím si ten komolý kužel. To mě vůbec nenapadlo, i když se mi nelíbil ten pravý uhel měd. plechu. Výšku kužele dám těch 40cm. Chtěl jsem znát jiný pohled.
Máte pravdu výška vařáku je skutečně malá. Budu muset najít jiný rozměr pro vařák.
Přestupník 35 jsem dal pravě proto co jste už napsal... tenké trubičky způsobují vyšší tlak ve vařáku, nebezpečí ucpání a špatné čištění. Ještě jednou díky.

«Nejstarší ‹Starší   1 – 200 z 296   Novější› Nejnovější»

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: