Gin

Základem ginu, neslazené nebo jen mírně sladké bezbarvé či jen slabě nažloutlé lihoviny je kvalitní obilní líh, dominantní jalovčinky a další níže uvedené byliny a koření v množství asi 20-35 g/l.
Pokud jalovec = x, tak další ingredience by měly být přibližně v následujících poměrech:

x/2 = koriandr
x/10 = angelika, cassia, lékořice, hořké mandle, zrna ráje, cubeb bobule
x/100 = hořká a sladká pomerančová kůra, citronová kůra, zázvor, orris kořen, kardamon, muškátový oříšek,saturejka, puškvorec, heřmánek, atd.
Ale expedimentování a vlastní chuti se meze nekladou...

Gin se nestaří, nezraje, jen se nechává krátkou dobu po výrobě zharmonizovat. V dřevěných sudech ale jen vyjímečně. Tradiční pro jeho uskladnění jsou kameninové nádoby.
O jeho historii, druzích, typech, výrobcích, kokteilech je všude na netu spousta informací, takže teď už k věci.

Vyrábí se několika způsoby:

1.) Studená cesta - Compounding

Přidání esencí, trestí a tinktur do lihu. Tento způsob je charakteristický pro levné konzumní giny. Hojně byl používán v minulosti, dnes se mu významní výrobci ginu vyhýbají. Pokud je esence připravená z přírodních surovin lze i takto získat pitelné výrobky.
Např:
Typický Gin podle Uhra.

ad.1: 2,5l 60% lihu. 50g rozmělněných jalovčinek macerovar 24hod

ad.2: 2,5l 60% lihu 25g koriandr 10g angelika 10g pomerančová kůra 10g lékořice 10g kosatce 10g kardamon 10g anýz 5g pelyněk 5g yzop volitelný macerovat 24hod.

Maceráty destilovat zvlášť.
z ad.1 oddělit asi 0,25l úkapu - dokud se při ředění s vodou tvoří zákal. Bere se cca 1l.Z ad.2 se úkap neodděluje a bere se taky cca 1l. Oba destiláty se smíchají.

Esence: 0,25l macerátů doplnit lihem 40-56% na 10l.
GIN 100l, 43%obj.:

-2l esence -42l 96% lihu -65g - NaHCO rozpuštěných v 5l vody -1l cukerného sirupu Doplnit vodou na objem 100l..


2.) Metoda Racking.

Nejvíce používaná metoda. Vložení směsi bylin do cesty alkoholických pár vystupujícich z destilačního kotle a přecházejícím bylinami a kořením většinou v plynném, ale někdy i v kapalném skupenství. V koši nad hladinou destilátu, v tzv. ginové hlavě nad vařákem nebo v části přestupníku. Botanicals nemusí být přímo v drátěném koši, ale třeba v bavlněných pytlících nebo pytli.. Tento způsob se označuje někdy i jako Vapour infusion method, pričemž se vylučuje, aby byliny a koření prišly do styku s tekutou lihovinou v kotli.. Typický příklad - Bombay Sapphire.
viz:
GIN typická šarže tohoto postupu, 100l, 45% obj.
Uher, Výroba lihovin

62% líh 80l
jalovčinky 1,32kg
semena koriandr 0,210kg
kořen angeliky 0,055kg
pomerančová kůra 0,040kg
kořen kosatce 0,027kg
kořen puškvorce 0,012kg

Macerovat 2-3hod a destilovat min. 4-5hod. (raději déle! pozn.Rafael)
Jímat 52-56l destilátu 85-87%. Destilát zředit na výsledný objem 100l.


3.) Namáčení, Steeping.
Líh se nalije do destilační nádoby společně s bylinami, které se v něm nechají 24 hodin louhovat. Pak se teprve začne destilační nádoba ohřívat a v příštích osmi hodinách probíhá destilační proces. Zatímco při výrobě jiných druhů ginu se byliny mísí s lihem těsně nebo krátce před destilací, u toho způsobu se nejprve dlouze macerují. Díky tomu je chuť ginu jemnější, bohatší, plnější a taky stálejší!
Typický příklad - Beefeater Gin

4.) Asi nejeefektivnějším způsobem je jakýsi „čajový způsob“, kdy se koření a bylinky vloží do vaku a ten se vnoří do základní lihoviny.
Zahřátím a redestilací se vše krásně uvolní, snoubí a vytvoří se vysoce kvalitní gin.


Recepty na 10l 50% obj. maceračního lihu
Zdroj: The Book Gin & Vodky, Bob Emmons.

ZÁKLADNÍ GIN
jalovec 225g
koriandr 115g
cassia skořice 25g
angelica kořen 25g
citronová kůra 2,5g
kardamon 2,5g


ANGLICKÝ GIN
jalovec 150g
koriandr 150g
hořké mandle 120g
angelika kořen 2,5g
lékořice kořen 1g


CORDIAL GIN
jalovec 100g
koriandr 75g
orris kořen 2,5g
angelika kořen 1,25g
puškvorec kořen 2,5g
kardamon 5g

CORDIAL GIN 1

jalovec 100g
koriandr 75g
hořké mandle 15g
orris kořen 2,5g
angelika kořen 2,5g
kardamon 6g
lékořice kořen 10g


FINE GIN
jalovec 100g
koriandr 5g
zrna ráje 5g
angelika kořen 5g
orris kořen 2,5g
puškvorec kořen 2,5g
pomerančová kůra 2,5g
lékořice kořen 100g volitelně


LONDON GIN
jalovec 100g
koriandr 100g
hořké mandle 10g
angelika kořen 2,5g
lékořice kořen 10g


ZÁKLADNÍ ŽENEVA
jalovec 100g
koriandr 120g
cassia skořice 6g
angelika kořen 5g
puškvorec 6g
hořké mandle 12g
kardamon 5g


PLAIN ŽENEVA
jalovec 100g
koriandr 100g
puškvorec kořen 2,5g
hořké mandle 5g
orris kořen 2,5g


FINE ŽENEVA - v knize velmi doporučováno
jalovec 200g
koriandr 80g
angelika kořen 10g
puškvorec kořen 2,5g
hořké mandle 30g
kardamon 1,25g
zrna ráje 25g


JALOVCOVÝ LIKÉR
Výroba likérů, L.Samek
200g jalovčinek
20g puškvorec
20g anýz
10g koriandr
10g muškátový květ
40g fialkový kořen
20g skořice
11,5l 96%obj.lih
cukerný sirup dle chuti
voda dle požadované lihovitosti


Varování-upozornění!!!!!!! Pozn. Terpeny, silice, oleje bez použití odlučovače způsobují zákaly.


Rafael


69 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Hezky clanek se spoustou zajimavych informaci. Zajimalo by mne jestli je tu nekdo, kdo uz nejake recepty vyzkousel,pripadne i technicke finesy vyroby ginu podomacku,moc informaci se najit bohuzel neda…

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Více informací o ginech na jednom místě v české a slovenské odborné literatuře a na internetu už vúbec, nenajdete.
*
Myslím, že by to případným zájemcům mělo stačit. K výrobě likérů teplou cestou předpokládám jisté zkušenosti. Tzn. mít po ruce základní likérnické drogy, zkusit si z nich udělat tinktury, destilací vodní párou vyrobit nějaké silice a udělat i pár pokusů s výrobou třeba i jednodruhového průtahového destilátu. Čichat k tomu, ochutnávat a zjistit co která složka je schopná udělat.
Berte to tak, že na světě se vyrábí desítky možná i stovky druhů ginů nejrůznějšími postupy a složením bylin a každý má své příznivce i odpůrce. Takže nějakou tu "nejlepší recepturu a postup" nejde doporučit. Každému chutná něco jiného a je na výrobci aby docílil toho aby produkt chutnal mu a jeho okolí a taky aby se odlišil od konkurenčních produktů. Je to běh na dlouhou trať se spoustou degustací, úprav a změn. Osobně se mi osvědčilo ty degustace provádět ve společnosti přátel a nechat si poradit. Např. je to moc, málo, sladké, je tam moc jalovce, vadí mi tam ten citron, něco tam chybí, má to nějakou pachuť atd., atd......
Podle většinových podnětů výrobek upravit a uspořádat další sezení. Až do doby kdy bude většina bez zásadních připomínek.
*
Ještě doporučuji zahraniční diskuse a fora. Hlavně ty velké a zavedené. Pokud tam někdo napíše nějakou blbost, tak díky rychlé zpětné reakci mu to tam neprojde. Tudíž se tam dá leččemu přiučit a věřit zveřejněným informacím a zkušenostem. Navíc i s obrázky a náčrty:-))))
*
Pro začátek např. zkuste, pokud nejste zrovna lingvista, tak s pomocí Google translate:

-http://homedistiller.org/flavor/gin - obecný článek

-http://homedistiller.org/forum/ - tam si najděte vlákna o ginech a máte čtení na hodiny a hodiny.

-v sekci "Zajímavé odkazy ze světa" si najděte příslušná vlákna ve forech a budete mít taky delší dobu co číst. Seznam ještě není úplný, stále na něm pracuji, ale i tak už tam něco je:-)))
Hlavně poláci, rusi, švédi mají kvalitní a hojně navštěvovaná fora

-nebo napište nějaký KONKRETNÍ dotaz tady. Snad se někdo ozve nebo se pokusím odpovědět já. Nějak nevím co více jsem měl k těm ginům napsat...
*
Ať se daří a likérnictví ZDAR ! ! !

Rafael
P.S. Ještě mně napadla ta zmíňovaná kniha Boba Emonse, Vodky & Giny. V nabídce zahraničních knižních eshopů je.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všichni,
mám dotaz na Rafaela.Hodně teď čtu o výrobě ginu a mám otázku.Po maceraci se při jednoduché destilaci má podle knih destilát naředit na 8-12 %.Platí to všeobecně?
Děkuji za odpověď.
JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Jirko, odkud, z jakých knih to máte?
Napište zdroje nebo odkazy ať to můžeme probrat a uvést na pravou míru.
*
Po maceracích, před destilaci, tzn. při výrobě likérů a lihovin teplou cestou se ředí obsah vařáku na cca 50 obj.%. lihu. Při této koncentraci, potažmo teplotě jsou k jejích výrobě nejlepší podmínky.
A používá se při nich jednoduchý destilační přístroj bez kolon, deflegmátorů apod.
*
Ale komerční "malovýrobci" při tom samozřejmě musejí používat schválený a zaplombovaný většinou nejrozšířenější třikolonový aparát v kterém nesmějí dělat žádné úpravy.  Ale ty jsou říditelné, takže reflux a funkce kolon se dá vyřadit a při takové výrobě se taky tak děje. A pokud se tím chlubí, např., že absint, gin, apod. destilují na kolonových destilátorech, je to jen věc marketingu a reklamy a vůbec to nemá s kvalitou výsledného produktu nic společného.

Anonymní řekl(a)...

Expedimentovat můžete mimo doby macerace s množstvím a složením bylinné směsi a jejím umístěním. Ale síla nálevu před průtahovou destilaci, těch cca 50%, je na základě zkušeností naších předků i nejnovějších výrobních postupů pevně daná.
(S výjimkou pár speciálních postupů kdy se do vařáku postupně během destilace přilévá voda aby se získaly i některé spec. vysokovroucí složky. Ale to už je fact velká alchymie dohledatelná jen v historických zdrojích, která pro domácí výrobu nemá význam. A myslím, že dnes už úplně zapomenutá).

Anonymní řekl(a)...

Abych se vrátil a zopakoval běžné postupy:

-byliny volně plavou v kotli zabezpečené jen sitem na dně proti jejích případnému připálení
-byliny jsou vnořeny v koši nebo pytli pod hladinou
-byliny jsou v košíku nebo pytli ve vařáku nad hladinou a procházejí přes ně páry
-byliny jsou úplně mimo vařák, v tzv. "ginové hlavě" na cestě mezi vařákem a chladičem a procházejí přes ně páry.
*
Co se týká domácí výroby, nevím který způsob doporučit. Nechal bych to zpočátku na místních podmínkách. Kvalita je dána hlavně jakosti surovin a způsobu vedení destilace. T.j. pomalu a případnému oddělení nevhodných frakcí. A nejvíc chutí a osobních preferencí, tzn. hlavně složení bylin, koření, úpravě lihovitosti, přicukření, přip. přibarvení. Ta technologie, troufám si tvrdít, je v domácích podmínkách až druhořadá
*
Tak to berte taky jako navedení, jak se vyrábějí levné komerční druhy druhy ginů - směs lihu+vody+esence a jak kvalitní průtahové destiláty z bylin a koření

Valeas.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

K příspěvku, asi od Rafaela, ze dne 24. července 2014 a 18:00 :
... Ale komerční "malovýrobci" při tom samozřejmě musejí používat schválený a zaplombovaný většinou nejrozšířenější třikolonový aparát v kterém nesmějí dělat žádné úpravy...
Moje malá oprava : ten aparát není samozřejmě tříkolonový, je jen jednokolonový, ale ta kolona má 3 destilační patra !! A ty se dají vyřadit !! V tom má Rafael pravdu. Jinak s ostatním souhlasím.

Anonymní řekl(a)...

Jirka pro Rafaela,příspěvek z 24. července 2014 10:16.
Možná,že se pletu ale vlastním "bibli destilatéra",Domácí výroba lihovin - Helge Schmickl, Bettina Malleová.A tam se uvádí,že při extrakci s bylinami či ovocem u jednoduchých dest.přístrojů kterou vlastním,se má destilát zředit na 8-12%,ěkuji za odpověď,Jirka

Anonymní řekl(a)...

Jirko, zdravím a děkuji za dobrou otázku.

Ne, nepletete se. Ale musíte si uvědomit, že se jedná o alternativní výrobu. Tzn., že autoři se drží legislativy platné v Rakousku a doporučují proto takové postupy.
*
-Přečtěte si třeba co napsal o své výrobě ginu M. Ž́ufánek:
http://www.absinthemafia.com/viewtopic.php?f=16&t=373&start=80

-A zkuste si představit, že by jste u nás přivezl do pálenice sud bylin v 50-60% lihu.. To by nešlo ani v Rakousku, kde mají zákony přece jen benevolentnější.
*
Snažím se zde uvádět Rp. a postupy, nebo je aspoň nastínit, které jsou léty prověřené a podle kterých se vyrábějí ty nejkvalitnější výrobky. Samozřejmě patříčně drahé...

"Nejrůznějším domácím patláním" se snažím vyhýbat - toho je plný internet a "hobby příručky". Ale v žádném případě je nechci zatracovat, teda ty KNIHY, díky za ně. Všude se dá něco najít a něčím se inspirovat. Ale bohužel, žádná Destiláterská Bible, už to tu kdysi psal Lojza, sepsána ještě nebyla a ani nebude. Vše chce nějakou korekci. A o tom taky celý ten obor je.
*
Takže pokud chcete nějaké alternativy máte následující možnosti:

-vyrobit si ze směsí bylin a koření kvas k destilaci, lépe napsáno asi bylinné víno
-do nějakého ovocného kvasu přisypat směs bylin a koření
-nebo ji do nějakého ovocného lutru přisypat před 2D
-a největší prasárna - koupit v např. alkoholesencích apod. ginovou tresť a tu přidat do nějaké pálenky a vody. Ale takových je na trhu spousta, takže nevidím důvod k jejích domácí výrobě. No, výrobě..., míchání a patlání:-(((((

Rafael

P.S. omlouvám se za tříkolonový aparát a dík za opravu, přepsal jsem se:-((
Je to takhle:
http://www.zufanek.cz/cs/o-spolecnosti/destilacni-kolony
A když se už tak na toho Martina odvolávám, tak doporučuji k přečtení i zmínku o zakalení jeho ginu OMG při silném podchlazení... A samozřejmě ho i ochutnat:-))

Anonymní řekl(a)...

Jirka Rafaelovi,z 26. července 2014 1:54.
Ahoj Rafaeli,
děkuji za odpověď,beru na vědomí.Ale,mám ještě jednu zkušenost.Kdysi dávno jsem byl přítomen naplnění destilačního kotle pro jednoduchou destilaci kapalinou po 1.destilaci.Měla 50%.Po zahřátí,nevím už přesně na jakou teplotu,ale bylo to určitě přes 70 st.C,se najednou z vývodu pro destilát doslova vychrlil proud destilátu,bylo to hodně intenzívní,asi litr.Byl v tom jak úkap tak střed a tudíž jsme ten litr museli dát bokem pro příští destilaci.Tak jsem došel k názoru,že se musí dávat destilát na druhou či třetí destilaci o nižším procentu lihovitosti.Jsem rád,že jsem byl vyveden z omylu a děkuji za radu i názor.
Jirka

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
To vychrlení nemohlo být v žádném případě způsobeno 50% lihovitostí lutru. A pokud ano, tak jen nepřímo. Obsluha nečekala díky té lihovitosti nižší bod varu a nesnížila topný výkon. Další věc proč to mohlo nastat by mohl být špatný sklon chladiče. Mohly v něm být kapsy, místa kde se shromážďoval destilát, a až při dosažení vyššího tlaku došlo k silnému výronu.
Osobně bych to, ale viděl na kombinaci obojího.
Ale v žádném případě ten jev nebyl způsoben 50% lutrem.
Běžně, i mimo likérnictví, i při výrobě pálenek pracuji s 45-50% lutrem, tak vím o čem píšu. Ale nechci to nějak propagovat, když většina zdrojů doporučuje lutr před 2D spíše ředit a ne zesilovat. Kdo chce a má k tomu vhodné podmínky a aparát, časem na to přijde sám.... A taky by to bylo na dlouhou debatu.....

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Jirka Rafaelovi,
vychrlení bylo skutečně zapříčiněno vysokou teplotou.Při dalším pokusu se to už neopakovalo.
Trochu odbočím:četl jsem,opět v knize:Domácí výroba lihovin - Helge Schmickl, Bettina Malleová,že se můžou jednou použité byliny při 24 hod.maceraci použít znovu.Jaký je na to váš názor?
Díky,JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Nevím teď jakou maceraci máte na mysli. V jak silném lihu, ale jak znám tu knihu, tak tam o použití vysokoprocentního lihu myslím autoři nepíši.
A i kdyby psali, tak po 24 hod. maceraci můžete byliny použít znovu. Po tak krátké době v nich ještě spousta žádoucích látek zůstane. Jen bude macerát o něco méně vydatný.
Ale bavím se teď jen o tak krátké maceraci. A pokud byliny předestilujete, jsou už k nepotřebě!
*
Většinou se, ale byliny a koření v likérnictví macerují podstatně déle. Podle jejích povahy a síly lihu od cca týdne až po měsíc. Jen při výrobě průtahů a likérů teplou cestou stačí před destilaci macerace jen pár hodin nebo se někdy vynechává úplně.

NULLA REGULA SINE EXCEPTIONE!

Ať se daří.
Rafael

Anonymní řekl(a)...

Děkuji Rafaelovi za opět přesnou a rychlou radu a odpověď.Mám další otázku.Při výrobě ginu se macerují i zrna ráje,koření podobné pepři.Ptám se : koštoval toto koření už někdo?A dalo by se zodpovědně nahradit?Proč?Protože jsem našel zatím jedinou firmu v Brně která toto koření prodává,ale je u toho nehorázné poštovné,lépe "zlodějné".Za dopravu 40 g chce pošta 120 Kč.
Děkuji za odpověď,JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Já bych to viděl jako dobrou zprávu, že se to dá koupit i v tak malém množství a navíc si to nechat poslat až domů...
Poštovné a balné je taky standardní, není nijak předražené. Dopravci moc váhu nerozlišují..., 40g nebo 10kg je myslím pro ně stejné...
Buďte rád, že nemusíte nic něčím nahrazovat anebo se spoustě Rp. vyhýbat kvůli nedostupným surovinám.
*
Já a mi vrstevníci jsme to tak kdysi dělat museli. Byl problém sehnat i takové základní koření jako např. koriandr, kardamon.., atd.,atd.
A třeba o vanilce jsme jen snili a používali jsme místo ní vanilinový cukr.

A úsměvná vzpomínka:
Pomerančovou kůru pro mě v době Vánoc sbírali všichni spolupracovníci, kamarádi i sousedé...
*
Za historické okénko se omlouvá
Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Jirka děkuje Rafaelovi za nostalgickou vzpomínku.Přiznám se,že i já už hodně pamatuji,teď něco osobního,jsem ročník 1950.Takže objednám zrna z ráje a dám vydělat poště,aby nemusela nabízet na poštovních přepážkách Acylpyrin či Viagru.
Věk je jenom číslo,nic více,JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Jsem tak zběžně kouknul na net:
Zrna z ráje, pepř-atar, guinejský, římský, pečící, Amom-rajské zrno, Grand of Paradisi, Paradieskorner, Semen paradisi, Aframomum melegueta, Amomum granum paradisi, atd... se z nabídek eshopů nějak vytratil.
Že by vše skoupil Žufánek? :-))))) Nebo byla v záp. Africe neúroda?
*
Narazil jsem mimo to Brno jen na:

http://www.koreni-samuel.cz/jednodruhove-koreni/pepr-guineisky-rajske-zrno.html

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Díky,kouknu na to,jinak"Jedeme do Afriky",JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, měl bych dva dotazy.

1. koření nechat v celku (např. kardamon či jalovec) a nebo nadrtit?

2. hořké mandle je míněno plod, který se dá i jíst a nebo mandle celá i se skořápkou?

Díky, Lukáš.

Anonymní řekl(a)...

Koření je dobré jemně pomačkat nebo podrtit. Jemně!
*
Hořkými mandlemi se myslí jádra z jejích pecek. Taky jemně podrcená.

(Ale díky E.unii, a možná i zájmům farm. kooperacím apod. se kvůli amygdalinu, potažmo kyanidu, vitaminu B17, atd..., kterých obsahují několikrát více než sladké mandle se stále více stávají nesehnatelnými. Jsou totiž ve větším množství jedovaté a v menším údajně velmi účinné proti rakovině....)

Nahradit se, ale dají zvýšenou dávkou sladkých mandlí, hořkomandlovou silicí nebo nejlépe, chuťově nejbližšími meruňkovými jádry.
No, nahradit..., hořkomandlová silice se stejně hojně vyrábí z meruňkových jáder.
Taky jádra z pecek švestek, třešní, višní apod. by se daly v nouzi použít.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Díky moc za info. O té problematice mandlí vím. Kdysi je měl děd na zahradě a jako malý jsem k těm stromům měl zákaz chodit. Nádherně kvetly.
Ještě pro jistotu. Mandle tedy přidat aj bez slupky, že? Je pravda, že kupované mandle člověk sežene jen z USA a ty jsou mořené nějákou jedovatou chemkou.

Lukáš.

Anonymní řekl(a)...

Mandle přidat bez skořápek, jen jádra. Slupky na nich by vadit neměly. Jinak sladké mandle jsou u nás běžně dostupné. Co mají v USA nevím, ale pochybuji, že by tam hořké mandle něčím mořili. Spíš si myslím, že tam jsou běžně nedostupné. Daleko nedostupnější než u nás. A možná je to tak i dobře, protože otrávit se jimi lze. Ale jen ve větším množství. (Jako kluci jsme hojně požírali jádra z nejrůznějších pecek a nikdy to nikomu neublížilo).
*
Jinak o mandlích si můžete něco přečíst i tady:
http://deslik.blogspot.cz/2013/02/mandlovice.html?m=1

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Jirka Rafaelovi,ahoj.
Tak zrna ráje od Samuela už jsou doma,přibral jsem i pepř Cubeb a dnes jsem založil 5 l Fine Ženeva.
Akorát nemám ještě odvahu vyrábět obilný líh.Zatím jsem to zkoušel jednou a nepodařilo se.Ale nevzdávám to,určitě ne.Zatím používám cukr,vodu,Turbo hefe kvasinky.Třikrát směs proženu aktivním uhlím a třikrát předestiluji.
Jo,a místo hořkých mandlí používám dostupná jádra meruněk.
Hezký víkend a jenom ůspěch...JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Samuel byl fact rychlý:-))))
*
Obilný líh nijak neřešte, k výrobě likérů je vhodný jakýkoliv neutrální víceprocentní alkohol. A třeba i ovocné destiláty, které se moc nepovedly. Jen je třeba je uhlím nebo další destilací "vyčistit" a zbavit příchuti a aromatu které by mohlo v konečném výrobku vadit. Ale to jistě víte.
Líh je vždy líh a na jeho původu, teda pokud je vyroben kvasným způsobem a není ničím jiným pančován až na pár výjimek až zas tak nezáleží.
(Vinný destilát, Koňak, Pravý Rum, atd., se v některých Rp. nahrazují velmi těžko...)

Ať se daří a Váš Gin všem chutná!
Rafael

Anonymní řekl(a)...

Něco ke čtení a klikání o ginech od kolegů z východu.....:

http://forum.homedistiller.ru/index.php?topic=29.0

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji Rafaelovi za tip : http://forum.homedistiller.ru/index.php?topic=29.0.Ale není tam nic moc k přečtení.Jednak Google překladač ještě potřebuje nějakou dobu k dokonalosti a za druhé: Rafael si dal tu obrovskou práci a připravil dokonalý přehled o výrobě ginu v domácích podmínkách,včetně receptů a poznámek v čitelné češtině,že velice těžko bude ještě někým překonán.Klobouk dolů a zvu klidně Rafaela na "skleničku".JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za uznání. Mně to baví, dělám to taky i pro svou osvětu, bohužel jen ve volných chvílích, a stále doufám, že se
někdo přidá. Přece jen má československé likérnictví ve světě ještě nějaké místo, tak si ,myslím, že je škoda, že na internetu ne.. :-((((((((((((
*
Já vím, že ta diskuse tam:
http://forum.homedistiller.ru/index.php?topic=29.0.
nic moc k přečtení asi není, ale jsou tam odkazy, které se Googlem dost špatně hledají. Buď je nenajde nebo se v v záplavě adres ztratí někde na konci a pak se k ním člověk už nemá sílu doklilat..
Navíc, ze všeho se dá poučit a všude něco najít.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Když jsem u toho ginu tak u něj chvíli zůstanu i když nemám konkrétní poznámku ani otázku k ginu.Snad mi bude odpuštěno.
Rafaeli ,píšete v "zahradě" Cukr, cukr a jenom cukr
host - xxx.xxx.59.255 (?)
17.5.2014 17:20
"Ano, pan Valenta by měl za tu svou knihu dostat Nobelovou cenu!"
Jak zní,prosím,celé jméno pana Valenty a titul knihy? Šmejdil jsem na netu a bohužel asi málo,nic jsem nevyšmejdil,proto tento dotaz.
Děkuji
JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Zkusím odpovědět za Rafaela, snad se nebude zlobit; publikace se jmenuje Příprava domácích vín a autorem je Ing. Boris Valenta. Když si zadáte do hledacího okénka na "uložto" výraz Příprava ovocných vín, naskočí vám 4 odkazy (jeden je zamčený, jeden je .rar a dva pdf). Z těch dvou je jeden přefocená původní publikace a druhý nově editovaný s původními vyobrazeními. Je na vás, který z těch dvou si stáhnete, použít jdou oba. Jinak pro urychlení, jsou na adrese :
http://uloz.to/hledej?q=p%C5%99%C3%ADprava+dom%C3%A1c%C3%ADch+v%C3%ADn
Snad jsem vám pomohl.

Anonymní řekl(a)...

Odkazy na tu knihu jsou i na více místech tohoto blogu! Např. v zajímavých odkazech!

ing. Boris Valenta - Příprava domácích vín
nakladatel: Stát. zemědělské nakl., Praha
rok prvního vydání: 1966
počet stran: 152, brož.
*
I v antikvariátech se dá za celkem rozumný peníz lehce sehnat. Asi díky svému názvu a zaměření...
Ale i tak si myslím, že pro základní seznámení s kvasným procesem a pro inspiraci, např. k výrobě průtahových destilátů, je nenahraditelná a unikátní.
Jinak ji taky použil, bez udání zdroje a původu, jako vše v té opsané směsce, ing. Cibulka:

http://www.ulozto.cz/xPUJ61SA/cibulka-jiri-domaci-vina-piva-likery-a-medoviny-2003-pdf
*
Musíte Jirko lépe číst. Třeba jako na tom ruském homedistilleru... Co tam se dá objevit literatury a odkazů:-)))))))

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji všem za přínosné podněty a příspěvky.Gin je hotov,nechám ho pár dnů"vydýchat" a můžeme koštovat.
JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všetkých.
Môj prvý pokus na výrobu GINU podľa tu uvedených receptov,10 l 50% liehu, navážil som bylinky a nechal 24 hod. macerovať, potom som to pomaličky vypálil a výsledok je 4,5 l 78% liehu o teplote 12°C. Otázky na vás:
1. Aký je to výsledok?
2. Na koľko % to rozriediť a kedy ?
3. A na koniec kedy začať piť ?
Ďakujem pekne.
Marcel

Anonymní řekl(a)...

Zdravim Marcel, pokud se to vezme pres vyteznost, tak je to 70% (zacatek 5l a po destilaci 3,5l - prepocteno na 100% lih), coz je v poradku. Gin neredte, vyhnete se tak pripadnemu zakaleni. Neni vubec problem ho skladovat ve vysokoprocentnim stavu. Sam jsem kdysi vyrobil 90% Gin a takto ho roky skladoval. Jakmile se naredil, byt i na cca 60%, doslo diky mnozstvi bylin pouzitych pri vyrobe k zakalu - louche. A z vlastni zkusenoti bych ho nechal alespon 3 mesice odlezet. Z ginu mohu velmi doporucit zde publikovatny recept - Fine Geneva.

Karel.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Karle,
tak som to poriadne pos__l, bol som nedočkavý a rozriedil som to a už je to prd__i zakalené. Začal som to riediť pomaly ešte pri 50% to bolo krásne číre, neviem kde som to dočítal že sa to má riediť na 45% tak som povedal že ešte trošku a už to bolo. Môžem to nijak napraviť? Alebo mi poraďte čo s tým ?
Ďakujem Marcel

Anonymní řekl(a)...

Zdravim Marceli, napada me snad jedine zvysit koncentraci lihu, ale to by chtelo vyzkouset nejprve v malem, protoze se tim produkt samozrejme naredi a klesne koncentrace vsech latek, ktere delaji gin ginem. Ale pokud vam ten zakal nevadi, tak na kvalitu to vliv nema. Jen to ''blbe'' vypada. Zakal pri redeni je naopak znamkou kvality.

Karel.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Karle,
to ma prekvapuje že zákal je známkou kvality. Čo by ste hovorili na to keby som zamiešal ďalšiu várku na 24 hod. a pred začatím destilácie by som do toho pridal tú zakalenú dávku. Píšete že ste skladovali 90% gin, a ako ste užívali ? Pred užívaním ste zriedili a na koľko % ?
Ďakujem Marcel

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Marceli, ano to by určitě šlo. Pokud to znovu předestilujete, tak zákal samozřejmě zmizí, otázkou je, jak bude gin chutnat? Určitě dojde ke zeslabení chuti. Osobně bych to neřešil, vypil to a napodruhé už takto připravený gin neředil vodou. Když jsem měl 90% gin, tak jsem ho popíjel s tonicem a dával ho tam méně...jinak je to tak, zákal je známkou použití bylin a koření a není vůbec na závadu (jako např. stejně tak u Absinthu).

Karel.

Anonymní řekl(a)...

Zdar Karle,
ďakujem za odpoveď,tak problém je vyriešený,pustil som to 2-krát cez filtračný papier a gin je krásne číri. A ešte k tým receptúram, bol to môj prvý pokus, spravil som Fine Geneva,no ja neviem či sa oplatí ešte skúšať inú receptúru lebo podla mňa je to špička.
Ďakujem Marcel

Anonymní řekl(a)...

Zdar Marceli, tak to mě nepomohlo, mohl jsem to filtrovat jak jsem chtěl a pořád tam ten zákal zůstal. Ale gin prostě neředím a tím je to vyřešené. Jinak jsem taky dělal jen Fine Geneva a u toho zůstal. Je špičkový a po pár měsících se chuť krásně zjemní.

Karel.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím vespolek. Na zahraničním webu: http://homedistiller.org/flavor/gin jsem pro zde nejvíce zmiňovanou Fine Ženevu našel trochu odlišný (v poslední položce) recept:
Recipe 9
FINE GENEVA (highly recommended)
juniper 20g
coriander 8g
angelica root 1g
calamus root 0.25g
bitter almonds 3g
cardamon 0.125g
grains of paradise 1g

Já jsem právě vypálil 6l 80% Fine Ženevy a zdá se mi (třeba oproti Beefeater-u) nějak více kořeněná. Nemůže to být tím 2,5 násobkem zrna ráje?
Faktem ovšem je, že jsem před macerací všechny byliny pomlel na strojku na strouhanku, takže se to asi intenzivněji macerovalo.
F.H.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím F.H., Fine Genevu jsem dělal před rokem. Zrna ráje tomu opravdu dávají kořeněnou chuť a chce to být s tímto kořením velmi opatrný. Jinak mlet byliny na prach je chyba. Takto se to nedělá. Jen lehce podrtit, ale nemlít! Vyrobený gin chce nechat pár měsíců uležet. Chuť se výrazně zlepší - zjemní a zharmonizuje.

Karel.

Anonymní řekl(a)...

...AHA! Děkuji za reakci.
Takže až budu příště dělat gin, zrno ráje tam nedám a smíchám to s tímto původním. A taky to nechám vystárnout. Snad se to zjemní.
Zdraví F.H.
P.S. Jinak ten gin není vůbec špatný, je pouze výrazněji kořeněný.

Anonymní řekl(a)...

Sto lidí - sto chutí. A proto se vyhýbám doporučování a zveřejňování těch nejlepších Rp.
Píšu to tady v kontextech furt. Žádný ideální Rp. a postup neexistuje. Jsou to jen vodítka, navedení jak se co dělá. Každý si to musí upravit podle chuti své a okolí pro své potřeby a podmínky sám.
A co se týká toho Ginu Fine Geneva a grain paradise, jeho množství oproti Rp. z homedistilleru zvýšeného množství? Jinde se to osvědčilo. A pokud Vám tam ten pepř vadí, udělejte další várku bez něj nebo s jeho sníženou násadou a pak smíchejte.
*
Jak se tu psalo o zakalení ginu, s absintem bych to vůbec nesrovnával. Má to na svědomí jalovec a nedostatečné odstranění jeho silice. Takže pokud se gin, přip. borovička, zakalí při zředění na 50-45% je to vada. A nejen senzorická. Velké množství nevhodných složek jalovcové silice se bude časem rozkládat, takže uležením se to nezlepší. Spíš naopak.
Obecně nejsou lihoviny na bázi jalovce vhodné ke staření. Vadí jim světlo a oxidace. Rozkladem v lihu špatně rozpustných terpenů získá destilát pryskyřičnatou pachuť.
Píšu teď o cíleném, dlouhodobém staření. Ne o pár měsičním odležení a zharmonizování. To je samozřejmě nutné.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Můžu výše popsané koření např: na Ženeva Gin přidat do cca 50% Lůtru a provést 2D (bez macerace)? Mám namysli jestli to uvedené množství koření nebude ve výsledku moc silné. Díky Roman

Anonymní řekl(a)...

Pro Rafaela, nevím, ale fine genevu jsem dělal v září starou dobrou klasikou 1 + 2D. Gin mám uchovaný v cca 80% stavu a je měsíc od měsíce lepší a né jak píšete, že s časem jde kvalita dolů. Při naředění pod 60% se zakalí, stejně tak jako když se dá do ledničky. Chuťově je výborný. Proč je tedy dle vás zákal na závadu (nemyslím tím argument typu, že to ''blbě vypadá''), ale z kvalitativního hlediska?

Karel.

Anonymní řekl(a)...

"Rozkladem v lihu špatně rozpustných terpenů získá destilát pryskyřičnatou pachuť".

Píšu teď o cíleném, dlouhodobém staření. Ne o pár měsičním odležení a zharmonizování.
To je samozřejmě nutné.
*
Myslel jsem tím, že není vhodné ho dlouhodobě, léta, nechat ležet v sudech.
(Ale to asi není případ domácích výrobců...)
Zvlášť pokud obsahuje nevhodné složky a kalí se i při pokojové teplotě při koncentraci kolem 50%. Nemyslel jsem tím samozřejmě běžné uložení a harmonizaci v řádu měsíců či pár let v demižonech nebo sklenkách. Za tu dobu se mu skutečně nic špatného nestane, není oxidován a jen se zharmonizuje jeho chuť.

Že se gin po silném vychlazení zakalí beru.
(Kvalitní destiláty se pijí při pokojové teplotě aby vynikla jejích chuť. Vychlazují se jen ty "ostatní" aby se zakryly jejích nedostatky...)
Je to dáno jeho složením a taky proto, že při nízkých teplotách klesá rozpustnost silic, které se tak stávají nerozpustnými a vysrážejí se. Toho lze využít při těchto teplotách k jejích odstranění filtrací. Nejlépe ještě s nějakým čiřidlem, MgO2 apod. Většinou, ale stačí jen vyčeření a pracná filtrace není pro domácí výrobu potřeba.

Ale neberu, že destilát se při naředění na konzumní lihovitost zakalí. To je velká vada.
I když uznávám, že v některých případech může být jen senzorická a výrobek je jinak dobrý a pitelný. Ale tohle silně degraduje ho i jeho výrobce.

Záleží na Vás...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Rafaela, díky za podrobné informace. Chci se zeptat, když tedy gina vychladím s přídavkem oxidu manganičitého a zfiltruji vysrážené silice neochudím se tak o část chuti, kterou gin nyní má? Proč tam ty silice tak vadí (krom vzhledu)?
A jak se tedy tomuto problému se silicemi v budoucnu vyhnout?

Díky, Karel.

Anonymní řekl(a)...

Odstraněním vysraženého zákalu se o aroma destilátu nepřipravíte. To by se mohlo stát jen v případě použití "brutálního množství" aktivního uhlí. Ale to se k takovým účelům nepoužívá.
Silice, nebo oleje, někdy nejsou přímo na závadu chuti. Záleží jak Vám váš gin chutná! Třeba v porovnání s komerčními výrobky. Horší už je ten vzhled:-(((
*
Způsobů jak se tomu vyhnout je víc. Na většinu z nich už je pozdě, teď se můžeme bavit už jen o nápravě.
Není dobré skladovat takový vysokoprocentní destilát a ředit ho až těsně před konzumací. Není to Absinthe. Jako každý destilát potřebuje po zředění vodou jistý čas k vysrážení nežádoucích příměsí a hlavně k harmonizaci - "Svatbě s vodou". Takže pokud možno uchovávat v naředění na konzumní lihovitost. Během skladování se může časem i samovolně vyčistit nebo vyčeřit. Pokud se tak nestane zkouší se filtrace. Podle množství a vybavení buď prostá, s přídaním čeřidla nebo za snížené teploty.

Jak píše jeden klasik, ing.J.Soukup v Moderní výroba likérů:

1.) Pro praxi je důležité si uvědomit, že pro vytvoření zákalu v pálence je třeba někdy i uplynutí jisté doby, která je potřebná k tomu, než se veškeré látky obsažené v pálence vyloučí. Z toho vyplývá, že není vhodné čerstvě připravenou pálenku ihned filtrovati nebo jinak čistiti, protože by se po uplynutí jisté doby znovu zakalila.
Je proto nejvýš vhodné nechat takovou kalnou pálenku několik týdnů neb lépe
měsíců státi, aby bylo zaručeno, že v průběhu této doby došlo k vyloučení všech
látek a že tvoření dalšího zákalu je již vyloučeno.


2.) "Před jakoukoliv úpravou pálenky a to i včetně jejího ředění vodou, zvláště však
před použitím jakéhokoliv čiřidla nebo jiné přísady do pálenky, jakož i před
použitím jakéhokoliv postupu, který by měl vést k vyčištění zakalené pálenky, je
nezbytné provést nejprve zkoušky s malým množstvím pálenky (cca 100-150 ccm).
Teprve potom, splnila-li zkouška naše očekávání můžeme přikročit k úpravě
popřípadě k vyčiření celého množství pálenky".

3.) "K čiření zakalených pálenek se může použít též tzv. čiřidel . Čiření spočívá
v tom, že se v pálence určitým postupem vyvolá vytvoření sedliny, která
při usazování s sebou strhne zároveň i plovoucí součásti zákalu. Nejčastěji
používaná čiřidla lze rozděliti na dvě skupiny, a to na čiřidla bílkovinná
a minerální. Z bílkovinných čiřidel se v praxi používá především mléko.
Ostatní čiřidla, obvykle používaná při čiření vína, jako želatina, vyzina aj. se
k čištění pálenek berou jen zřídka. Mléko jakožto čiřidlo má tu přednost,
že obsahuje bílkoviny, které při srážení v alkoholickém prostředí utvoří objemnou
sedlinu, která obalí a strhne s sebou veškeré součásti zákalu. K čiření se hodí
čerstvé odstředěné mléko (tuk obsažený v mléce nemá žádný čiřící účinek a spíše
při prováděném postupu škodí). Na 100 litrů pálenky se použije asi půl litru mléka.
Po usazení se čirá pálenka svrchu stáhne, zbytek pak, v němž je obsažena sedlina,
se přefiltruje.
Z neústrojných čiřidel se používá k čiření pálenek jemně prachovaného uhličitanu
hořečnatého nebo kysličníku hořečnatého ( pálené magnesie ). Čiření postupuje zde
velmi energicky a zasahuje i do olejovitých kapiček vznášejících se v tekutině.
Uhličitan hořečnatý má tu výhodu, že vůbec nepůsobí na chuť pálenky. Na 100 litrů
pálenky se použije 100 až 200 g uhličitanu. Upotřebíme-li k čiření kysličník
hořečnatý, pak bude na prospěch věci přidáme-li ještě malý podíl
infusiorové hlinky".

Pozn. (Dnes bentonitu.)
K účinným bílkovinným čiřidlům patří i váječné bílky. Dávkování je 1-5 bílků na 100l. Lze použít i sušený. 1 čerstvý bílek = 40g sušeného. Např. Albumin.

Tolik pro začátek, pokračování někdy příště.
Třeba v připravované sekci "Borovička & jalovec" nebo odlučování eterických olejů, Florentinské láhve apod.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Pro Rafaela, díky za obsáhlý komentář co se zákalů týká. Zkusím tedy naředit gina na nižší voltáž a následně sraženinu stáhnout MgCO3 a zfiltrovat. A je nějáká cesta jak v domácích podmínkách dosáhnout toho, aby se silice nedostaly do finálního produktu? Odlučovač nemám...gin jsem dělal dle postupu výše - Fine Geneva.

Díky, Karel.

Anonymní řekl(a)...

ahoj chtěl bych poprosit o radu, kde sehnat angelika kořen. Googl mi našel buď nějaké aromatické oleje, nebo směs na vykuřování.(má silné ochranné účinky proti černé magii, démonům a negativní energii.) :-D

Více zde: http://www.kouzelnykramek.cz/products/vykurovaci-smes-angelika-koren/

Anonymní řekl(a)...

www.prodejbylin.cz

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,prosím o radu. Keď použijem 50% lieh z ražu po 2D na výrobu ginu tak že rozdrvím bylinky nasypem do kotla zalejem liehom a nechám stáť cez noc, musím pri destilácii oddeliť predkap a dokap ?
Ďakujem Marcel

Anonymní řekl(a)...

Co se týká lihu nemmuselo by se oddělovat nic.
Ale záleží na násadě a druhu bylin, koření a způsobu macerace a destilace.
Je třeba se řídit vlastní chuti, destilát po částech separovat a vybrat si ten co vyhovuje.
A pokud se objeví nevhodné frakce tak je lze použít k další maceraci a výrobě.

Rafael.

Jiří Dolínek řekl(a)...

Dotaz na výrobce ginu,
všiml jsem si,že gin Bombay Sapphire je namodralé barvy.
Je nějaká neutrální bylinka která zabarví a neovlivní chuť ginu?
Děkuji za radu.
JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Bombay saphire, aspoň co jsem měl byl vždy čirý destilát. Jen byl v namodralé láhvi.
A dost pochybuji, že by se nějaký výrobce kvalitních ginů snížil k nějaké následné maceraci "modrých bylin", které stejně bez celkem složitých chem. úprav použit nejdou anebo dokonce použil umělé barviva.
*
Jestli fact chcete tak zkuste: Potravinářské barvivo - Indigový karmin.
Nic jiného likérnická literatura neuvádí.
"Přírodní" bylinné modré barvivo není!
*
Ale můj osobní názor je takový, že modrá barva je tzv. nejedlá, studená a vůbec normální lidi nemůže lákat ke konzumaci, ale přímo naopak....
A v případě domácího destilátu se ještě nabízí souvislost s měděnkou....

(Kdysi u nás nějaké Seliko vyrábělo nějaký modrý likér, myslím, že Raketa se to jmenovalo. A kvůli té barvě jsem si ho nikdy nekoupil a ani neochutnal. Což mně dnes i trochu mrzí.....
*
Myslím, že v případě toho Saphire se jedná jen o designu láhve. O tom se i dost píše.

Ale někde jsem četl, že modré barvivo by se snad dalo získat povařením borůvek ve vodě. Jenže v nějaké kuchařce v souvislosti se zabarvením dortů nebo nějaké polevy, už nevím... A jak by se ten údajně modrý barvicí odvar v lihovém prostředí vyzkoušeno a ani načteno nemám.
Ale asi by zčervenal si myslím...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Narazil jsem na namodralý gon:

"The London No. 1 - 47% svou namodralou barvu získává z květů gardénie, jež se macerují v obilném destilátu, který se do ginu přimíchá před naředěním vodou".

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Poděkování Rafaelovi,
ohledně barvy ginu Bombay Sapphire jste jenom potvrdil mou domněnku,že jde skutečně jenom o barvu láhve.
Děkuji
JirkaD

Anonymní řekl(a)...

Otázka na výrobcov GINU,
keby som do aparátu dal všetky ingrediencie okrem jalovca, ale namiesto toho namočím jalovec do silného liehu aby som z toho mal tinktúru,po určitej dobe vylisoval a až potom nalial na ostatné,či by sa aj s týmto spôsobom dostali tie terpeny a oleje do finálneho produktu.
Ďakujem Marcel

Unknown řekl(a)...

Zdravím , píše sew tu často o odlučovači , může někdo vysvětlit o co se jedná a kdy a v jaké fázi se po vypálení pálenky používá. Na netu jsme žádné informace nenašel. Díky moc. Karel

Anonymní řekl(a)...

… také zdravím, dotaz patří do „složky odlučovač“, která zde byla založena, takže nevím proč, jste jej dal do „Ginu“ - děláte tu z toho „mišmaš“ …
Na dané téma se vedou „bouřlivé diskuse“ … pro a proti … Princip jsem zatím nikde nenašel vysvětlený a ani jsem nenašel „pracovní postup“ jak na takovéto aparatuře destilovat (ač jsem se poptával u cca čtyř výrobců, žádný mi na dotaz neodpověděl). Aparát se předává jen s minimem „rad“ co s tím. Také jsem ještě nikde na netu nenašel, že by se majitelé těchto zařízení „chlubily“ se svými výtvory, či diskutovali co a jak zlepšit.
Z mého pohledu to je „anomálie“, poplatná posledním cca 20 letům, která k destilačnímu aparátu (zvláště tomu domácímu) nepatří. Jak funguje se lze jen domnívat a usuzovat dle „selského rozumu“, fyzikální zákonitosti vám to ale mohou velmi ovlivnit, o „pravidlech obsluhy“ ani nemluvě.
Radši budu ztrácet čas pomalou „jednoduchou destilaci“ (kde vím co mi v reálném čase odchází z aparatury) než abych si urychlil „práci“ na podobných výtvorech, kde nevím, jak se mi to v průběhu destilace projeví (metoda pokus - omyl sice i zde může fungovat a časem se dopracovat ke zdárnému výtvoru, ale na to já již nemám dostatek času !!).
No moc jsem Vás asi nepotěšil, no třeba se Vám ještě ozve nějaký „provozovatel“ obdobného výtvoru … já jsem zastáncem „klasiky“ !!
Přeji hezký den.

Anonymní řekl(a)...

Já doufám, že Karel myslel odlučovač eterických olejů a silic a ne nějakou opičárnu, na kterou jsem velmi alergický, tu co je popisována v předcházejícím příspěvku. Princip, lze dohledat na homedistillerch:
"Moonshine still,Thumper and Slobber box" apod.

(Ten zakladní princip je okoukán z velmi primitivních zařízení nebo starých, ale v domácích podmínkách stále dobře použitelných destilačních aparatur. Ale bohužel silně zjednodušen a tím doveden k nepoužitelnosti až škodlivosti. To co ti primitivní američtí destiláteři nebo novodobí "inovatoři" zanedbali je to, že se někde destilát hromadí a stále dokola se v nevhodném místě provařuje místo toho aby se výševroucí frakce stále vracely zpět do vařáku. Samovolně, samospádem. A pokud se to někde odpouští nějakým kohoutkem tak dochází k velkým ztrátam. Jak na kvantitě, tak i kvalitě)!!!!!
*
Jinak o tom odlučovači, který tady patří, tedy o olejích a silicích se v tomto vláknu už píše.
Filtrace, mražení, čiřidla, Florentinské láhve nebo se zkrátka s tím zakalením smířit a prezentovat to jako známku využití většiny potenciálů použitých bylin a koření...
Používají se ty způsoby většinou až po 2D. Buď přímo pod výtokem z chladiče - Florentinské láhve apod., nebo až časem.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Oprava předcházejícího!!!!
----------------------------------------------
U ginů apod. po destilaci.
2D se u průtahových destilací používá jen vyjímečně a jen jako další způsob zbavení se zákalu. Ale výsledkem je pak taky snížení aromatu a chutě!
*
Jen ještě pro úplnost. Při destilaci velmi siličnatých kvasů, kvasů postupem 1D + 2D se někdy i lutr zbavuje silic a olejů před další destilaci.

Rafael.

Unknown řekl(a)...

Zdravím, ještě co se týká čiření uhličitanem hořečnatým. Má tu někdo až takové zkušenosti a může poradit s tím zda čiření provádět před ředěním na požadovanou lihovitost nebo až po naředění a dále jestli je potřeba aby pálenka byla trvale po dobu čiření podchlazená nebo čiření s tímto čiřidlem funguje spolehlivě i při normální pokojové teplotě a gin se nemusí podchlazovat. Z diskuse tyto detaily nejsou patrné a nebo jsem je nedokázal správně interpretovat. Moc děkuju . Karel,

Anonymní řekl(a)...

Vyzkoušel jsem vyrobit gin Fine Ženeva. Nejprve jenom z 10L čistého 50% alkoholu z cukru a anglických kvasnic Black Label. Neřídím se přesným receptem, ale dávám namísto 12kg cukru pouze 10kg. Beztak to ty kvasnice nesežerou všechno a zůstane tam někdy až 6% cukru. Měřím to refraktometrem. Z toho vznikne 50L rmutu a refluxní kolonou z toho dostanu 11L 50% alkoholu. Nemám dvouplášťovou kolonu a tak jsem měl obavu, zda nedojde k připalování koření. Proto jsem jen pozvolna zvyšoval teplotu macerátu. Destilace proběhla v pohodě a ani jsem neodstraňoval úkap, pouze jsem oddělil asi půl litru dokapu. Bylo tam už příliš cítit ten Guinejský pepř. Moje kolona má 6 studených prstů a tudíž se celý proces liší od toho, který probíhá na klasickém destilačním přístroji. Dokap z cukrového rmutu téměř není. I když kape ještě 40% alkohol, tak už to skoro nemá smysl brát, protože tam žádný alkohol už téměř není a jen to občas ukápne. Výsledný gin je moc dobrý, ale ten pepř je tam trošku víc cítit, než bych chtěl. Udělal jsem druhou várku z 30L 50% alkoholu a dal do toho o polovinu méně toho pepře. Získal jsem cca 35L opravdu velmi dobrého 45% silného ginu. Když to chci ředit na méně %, tak už to začne bělat. Zbělá to také při vychlazení. Při pokojové teplotě je to čiré. Veškeré koření jsem tentokráte neroztloukal, protože ho bylo poněkud hodně. Akorát jsem rozmlátil na menší kousky ty mandle.

Anonymní řekl(a)...

Ještě jsem zapomněl, že jsem tam dal podle vzoru z jiných receptů pomerančovou kůru. V prvním pokusu nebyla vůbec znát. Tak jsem to při druhém pokusu přitvrdil a dal tam celkem kůru ze 3 velkých pomerančů a myslím, že to je ono. Jen jemně tam lze cítit pomeranč a celkově to tu chuť osvěží. Jen je třeba z té kůry sloupat tu vnitřní bílou slupičku, protože ta je hořká.

Anonymní řekl(a)...

může tu někdo popsat svoji konkrétní zkušenost s čiřením a filtrací ginu( naředěného na 45 %) , co je lepší počkat až bude pořádně mrznout a filtrovat nebo použít čiřidlo při pokojové teplotě a vyčiřený gin stahnout a sedlinu zfiltrovat , Točímš se tu kolem toho pořád dokola s nikdo tu nenapíše nic konkrétního. Díky za názory a konkrétní zkušenosti. Petr

Anonymní řekl(a)...


Zdravím, těžko zde něco radit, to si musí každý odzkoušet sám.
Gin jsem zatím nedělal, … dělám jiné likéry, ořechovky, ratafie … gin je zatím jen na „seznamu budoucích prací“ … zatím jsem vystačil s „gravitačním usazováním kalů“ a následnou filtrací. Těch vyloučených „olejů“ (a tím případem i zákalu) mám minimum.
Chce to odzkoušet, co vám půjde lépe. Dal bych tak 0,5 - 1 L ginu do mrazáku a druhý den zfiltroval přes filtr (papírový, na kávu či čaj, popřípadě jen „vatový ve stopce nálevky - tam můžete dát i trochu podrceného živočišného uhlí či Carborafinu - máte-li jej; a oddělit další vatovou zátkou !!- to jsou "laboratorní finesy").
Totéž můžete zkusit i s tím „předpokládaným postupem čiření“. Porovnal bych výsledky a podle toho se rozhodl jak dál.
To je tak vše co vám k tomu mohu poradit … přeji hezký den.

Anonymní řekl(a)...

Já bych to vůbec nefiltroval. Proč? Když má gin 45%, tak je při pokojové teplotě krásně průzračný a při této teplotě se má také konzumovat, nikoliv vychlazený. To se z něj pak ty vůně a chutě zatáhnou, stejně, jako je tomu u červeného vína. Když gin ředíme tonikem, tak bude stejně mléčný, tudíž je to jedno a můžeme ho vychladit.

Prichoďko řekl(a)...

moc děkuji za příspěvek, tohle všechno víme a kdo se tímto problémem trochu zabývá tak ví , že toto není vubec vada a že při pokojové teplotě se to nestane atd, všechno co jste napsal souhlasí a nelze proti tomu nic říct , ale......... vysvětlujte to někomu komu dáte půl litru , on to ve své nevědomosti strčí na mrazák ( i když všichni víme že gin se konzumuje při pokojové teplotě ) vyndá to a je to mléčné ,, hele co mi to dal za sr.... , mámo radši to nebudem pít aby jsme neoslepli" . Proto a právě z tohoto důvodu všichni světoví výrobci gin filtrujou a to je fakt , proto jsem se ptal jestli s tím nemá nikdo konkrétní zkušenost, kdy a za jakých teplot a podmíne a jakým způsobem ,jinak znovu opakuji , všechno co jsi zde napsal je do puntíku pravda ,i gin žufánek je filtrovaný , ale ještě jednou moc děkuji za příspěvek ..

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: