Foto zaslané čtenářem blogu.
Tento návod by měl být stručným výrobním postupem ke stavbě kolony ze zavařovacího hrnce. Nehodlám se trápit s podrobným návodem pro nezkušené v základech kutilství. Takže úplná střeva prominou, vy byste stejně podobné zařízení zkoušet bastlit neměli.
Materiál:
zavařovací hrnec
měděné trubky - 35mm půl metru
- 12mm metr
- 8mm kousek
- 12mm měkká 3metry
přechod z mědi na závit - z 35 na coul s vnitřním závitem (v mém případě přechod + redukce, páč přímý na coul neměli)
mosazná prostup coulová
převlečná matka coulová s vnějším šroubením do přechodu
měděná redukce z 35 na 12mm ( v mém případě opět neměli přímou, tak redukováno na 2x, ale ono to asi i líp vypadá)
3 pravoúhlá kolínka měď 12mm, jedno tupé a 2 spojky rovné
nerezová miska z kauflandu nebo kiku
nerezová kola s otevřeným středem z 1mm plechu + nerez šroubky s matkami prostě malé
hadice a vodní pásky – v mém případě ještě redukce z pákové baterie na hadici zakoupená v obi
odpadní trubka plastová 160mm půl metru, k ní na obě strany ucpávky
dva hadicové nátrubky 1⁄2 coul
hadice 1⁄2 coul nejméně 2m
lepidlo, nejlépe dvousložkové na opravy chladičů
pájecí hořák na měď, cín na potraviny (z obi), pájecí pasta
Hrnec použit Hiundai, kvůli údajnému nejvyššímu výkonu na trhu. Není to pravda, nabízejí ho jako 2KW, na štítku má 1800W, jako všechny ostatní. Takže asi vemte nejlevnější na aukru. Poklici mají všechny plastovou, proto ta nerez kola. Plast je sice varný, ale měkký, teplem ještě měkne. Nechal jsem si vypálit laserem z jedničky plechu dvě v podstatě podložky na velikost vrchní rovné plochy poklice, vnitřní díra trošku menší, než koupená nerez miska.
Plechy podmáznout silikonem, šrouby a díry taky a prošroubovat to skrz poklici tak, aby se zpevnila a rovnou k tomu přišroubovat misku, jako klobouk. Vše těsnit silikonem. Nejlépe sešroubovat, dotáhnout až tak po půl hodině.
Doporučuju rozměřit a nechat si vypálit i díry na šroubky. Vrtání nerezu je porod.
Prostup a teploměr v misce je vidět....
Šroubení je jasné, redukce taky. Trubičku vodorovnou k chladiči jsem udělal krátkou, hodlám prodloužit. Moje je 15cm mezi kolínky. Dejte víc. Nebudete muset potom tolik větrat výsledný produkt.
V trubce je nad šroubením zasunuta půlka měděné drátěnky na nádobí. Koupena na netu.
Trubičky 8mm, které prostupují věž jsou vůči sobě excentrické. Nejsou geometricky nad sebou. Aby pára spíšetrefila aspoň jednu. Vrtejte akorát, ať vám to jde letovat. Zde jsou pak přes ně naletované vajglíky trubiček 12mm, kvůli průměru hadice. Ale letování velké mezery kapalo, proto omáznuto lepidlem na chladiče.
Na chladič objednána trubka z netu. Měkkou nikde v krámě nekoupíte. Přijde vám trochu stočená. Takže toho využijte a pohrejte si s ní u televize. Najednou ji do potřebného rozměru nestočíte. Musíte po troškách zmenšovat průměr spirály a přidávat tím závity. Musíte se dostat na takový průměr, aby se lehce vešla do odpadní trubky.
Do odpadní trubky zapustit nahoru a dolů koncovku na hadici. Pravděpodobně se vám nepovede zašroubovat je tak, aby těsnily jen na těsnění, takže skončíte opět u lepidla na opravy autochladičů.
Šnek si usaďte do trubky, zafixujte třeba kousky polystyrenu, po dokončení práce je vyhodíte. Navrtejte dírky proti začátku a konci šneka. Teď si připravte výstupní výtokovou trubičku, naletujte na ní tupé kolínko (je to lepší) a spojku trubek totéž s horní tedy vstupní trubkou. Prostě vše připravit tak, abyste po kompletaci chladiče na něj nesahali hořákem. Pak prostě prostrčit spodní i horní a spojky se spirálou slepit – neodvážil jsem se na trubce a v ní letovat. Spojky samy o sobě sedí na trubičce s dost velkým přesahem, takže vytvrzené lepidlo přijde do styku pouze s chladící vodou. Nezapomeňte stále na zachování spádu do spirály a z ní.
No, a toť skoro vše.
Přijde mi rozumné nechat spojení na vstupu do chladiče pouze na převlečenou hadičku. Je to zároveň jakási přetlaková pojistka a také se díky tomu dá upravit výška stání chladiče. Po vyzkoušení doporučuji horní i dolní záslepku trubky zalepit.
Potřebujete ještě utěsnit poklici. Nejjednodušší způsob horní část hrnce obtáhnout smšťovací fólií. Na poklici dle fotky nanést maximum silikonu a cca po půl hodině poklici přiložit na hrnec. Cca po další hodině poklici přimáčknout a do druhého dne pořádně zatížit. Pak už jen opatrně zvednout, sloupnout smšťovačku a nechat vysmrádnout. Je lepší použít smradlavý acetonový silikon. Pérovou obruč buď sehnat správný rozměr, nebo holt zbastlit ze dvou menších. Vyzkoušejte povařit vodu s octem. Když to bude podcházet, zde je vyzkoušené těsnění.
Prostě smačkat smšťovačku do válečku a stříbrnou provázkovou izolepou přilepit po obvodu kolem přimáčknuté poklice tak, aby smšťovačka překrývala spoj. Pérová obruč to celé pak domáčkne na krev a bude to těsnit. Páska i smršťovačka bod varu hravě vydrží.
Závěrem pár praktických rad.
Hrnec má ve střevech tepelnou pojistku. Bohužel je nastavena na stejnou teplotu, jaká je horní hranice termostatu. Tedy 120oC. V praxi zjistíte, že když je hrnec plný, aby se vlastní plochou neochlazoval natolik, že destilace neprobíhá, musí zůstat naplno, tedy termostat vypíná, když je 120o na spirále. Čidlo je totiž pode dnem hrnce uprostřed spirály. Zkrátka dřív nebo později pojistku odpálíte. Najdete ji na na červeném kablíku a je přes ní převlečená bílá textilní izolace. Pojistku prostě vystřihněte, a co zbyde, spojte čokoládou.
Osobně bych viděl ideální, kdyby někdo objevil topný kabel, který vydrží být namotán mezi spirálou.
Ideální by totiž bylo po dosažení teploty mechanicky zapnout menší ohřev – typuju tak 500 – 800W na stálo. Termostat by pak velkou spirálou už jen dorovnával. Nebo možná k termostatu místo spirály připojit indukční jednoplotýnkáč a po dosažení teploty přepnout na funkci probublávání.?
Tak hodně zdaru. A dejte vědět jak se komu povedlo.
nonferatus
