Druhá destilace je z hlediska výroby destilátu nejnáročnější krok. Špatně provedená 2D může zcela znehodnotit výsledný produkt, i když se nejedná z hlediska procesů o nevratný děj. V případě, že se nepovede destilace provést k plné spokojenosti, je možné destilaci zopakovat a učinit destilaci třetí. Bohužel opravná třetí destilace je prostě jen oprava. Každou následující opravou se z destilované směsi odstraní i mnoho žádoucích složek. Proto, aby nebylo třeba destilace zbytečně opakovat, platí pro 2D pomocná pravidla, která umožní z dobře připraveného lutru (viz „Úprava lutru“) získat to nejlepší, co jde.
1/ Je bezpodmínečně nutné proces neurychlovat. Zejména z počátku 2D je nutné destilovat velmi pozvolna. K takovém plynulému a pomalému řízení celé destilace je vhodné měřit teplotu nad lutrem (teplotu par) a v okamžiku kdy se začne teplota zvyšovat, stáhnout ohřev kotle na minimum. Zvláště při začátku destilace nesmějí páry z kotle unikat pod velkým tlakem, ale velmi pozvolna. Díky tomu dojde k postupnému vytlačení par předkapových látek před parami samotného destilátu a né k jejich vzájemnému promíchání. Z pohledu výtoku destilátu to znamená, že předkap má z chladiče odkapat nikoliv odtéct.
Množství předkapu je velmi rozmanité. Někdy je z každých 10-ti litrů lutru nutno odstranit jen 200ml, někdy i 600ml a více. Množství předkapových složek závisí na druhu ovoce, na jeho kvalitě a na provedení celého kvašení. Navíc pokud se při 1D kvas připálil (zejména při konci destilace), je množství předkapu ještě vyšší. Ačkoliv je v běžných podmínkách přesné rozdělení lutru na jednotlivé složky nemožné, je to z hlediska vznikajícího destilátu i nežádoucí. Část předkapu se podílí na esterifikačních procesech při ležení a jejich absolutní absence je nežádoucí. I přesto není doporučováno odlévat při 2D méně než 100ml (myšleno na každých 10l lutru). O přesné dělící hranici by ale měl rozhodovat senzorický vjem jímaného destilátu.
Test vzorku čichem se provádí v dobře větraném prostoru nebo na volném prostranství neboť v místnosti, kde se destilace provádí, je ve vzduchu již velké množství par z destilace a nos je na tuto hranici již po velmi krátké době adaptován. Vhodnou malou nádobku, naplněnou z půlky jímaným destilátem zahřejeme v dlani a zvolna přičichneme. Vzorek bude vždy mít silný alkoholický pach, nesmí jej ale přetloukat nepříjemná ostrost připomínající aceton, odlakovače a ředidla. Ačkoliv se jedná o jiné chemické sloučeniny, jejich čichový vjem je velmi podobný.
Pro ochutnávku vzorku je vhodné vzorek naředit vodou v poměru 1:1. Předkapové látky silně drhnou na jazyku, působí svíravou chutí a nepůsobí v žádným případě chutným dojmem. Protože navíc mohou obsahovat i nebezpečné množství metanolu, vzorky v žádném případě nepolykáme!
2/ Při přepnutí na jádro je možno ohřev kotle trochu zvýšit, ale vždy jen o tolik, aby vytékající destilát tekl z chladiče v „tenké nitce“ mírně pokřivený proti ose chladiče.
3/Překročí-li teplota par vstupujících do chladiče 80 °C provádíme test na dokap. Test se provádí též čichem i chutí, ale dokonce i zrakem.
Test vzorku čichem se opět provádí v dobře větraném prostoru nebo na volném prostranství. Vhodnou malou nádobku, naplněnou z půlky jímaným destilátem zahřejeme v dlani a zvolna přičichneme. Vzorek již nebude mít tak silný alkoholický pach, navíc se přidávají pachy možná zprvu připomínající ovocné tóny záhy ale spíše mláto pro krmení prasat (omlouvám se za tu podobnost). Pach se ještě více prosadí po chvíli nebo po vylití vzorku a zahřátí nádobky v dlaních. Zbytek alkoholu se odpaří a zbude koncentrovaný zápach. Ten do výsledného produktu rozhodně nepatří.
Pro ochutnávku vzorku již není třeba vzorek ředit, mívá obvykle kolem 50% vol. etanolu. Dokapové látky působí na jazyku pachutí připomínající zapařenou trávu či zmoklé seno a již z této podobnosti nepůsobí v žádným případě chutným dojmem.
Pro zrakovou zkoušku je vhodné vzorek rozředit 1:5. Pokud bude vzorek již obsahovat přemíru přiboudliny jisto jistě se zakalí.
4/ Přepnutí na dokap není zcela zbytečný krok. Ačkoliv jímaný destilát již nelze na výrobu kvalitní pálenky použít, lze jej shromažďovat do nádoby a poté rektifikovat na etanol pro výrobu likérů. Osobně ani nedoporučuji přidávat dokap do lutru na další pálení, jednak se tím dost zásadním způsobem zvýší množství dokapových složek v onom lutru a pak muselo by se vždy jednat o stejné ovoce, což nelze vždy splnit.
Protože senzorické vnímání je silně individuální jsou i výsledné produkty takové. Proto se traduje jedna mimo technická a mimo senzorická pomůcka.
- Destilát tekoucí z chladiče jímáme pro využití jen do koncentrace, která je dostatečná (je rovna koncentraci) pro toto využití.
o 1D jímáme do 30% vol etanolu neboť lutr pro 2D ředíme na 30%vol.
o 2D jímáme do 50% vol etanolu neboť pálenku poté ředíme na 50%vol.
Ačkoliv se stále častěji setkávám s daleko benevolentnějším a šetrnějším přístupem, ne vždy se ale jedná o kvalitní pálenky. Prodejní řetězce nevyjímaje. Berme tedy tuto mimo senzorickou pomůcku než jako vodítko spíše jako jednu z možných cest a podklad pro diskuzi.
233 komentářů:
1 – 200 z 233 Novější› Nejnovější»Cituji: 3/"Překročí-li teplota par vstupujících do chladiče 80 °C provádíme test na dokap. Test se provádí též čichem i chutí, ale dokonce i zrakem....."
Předpokládám, že jde o překlep a má tam být 90 °C. Pokud bych testoval chutí od 80 °C, asi bych byl na konci jak motyka, pokud bych se konce díla vůbec použitelný dočkal :-))
Dobrý den,
Váš předpoklad je špatný. Při druhé destilaci se při 80 °C blíží konec procesu. A jestli si dobře pamatuji, i bez deflegmátoru jsou výyledky podobné. Při 90 °C už tečou odvážně řečeno "sračky" a do dobré pálenky nepatří.
Při 2D teplota max 85°C od 80°C se mít na pozoru a testovat.
Nicméně výroba pálenky tak trochu počítá s tím, být dříve či později, jako motyka. Přeji všem občas i tímto stavem projít. :-)))
Dobrý den,
no nevím, ale spíše bych dal zapravdu anonymnímu pisateli. Při destilaci lutru bez deflagmátoru běžně končím proces na 50-48% výstupu při teplotě 88°C. Kdybych měl končit na cca 82°C tak mi lihoměr ukazuje asi 65%! Podotýkám, že mám velice dobrou aparaturu: 25 l dvouplášť nerez, reaktor Cu a pak už jen sklo (dá se říct laboratorní záležitost). Teplotu měřím klasicky v hlavě komína. A ještě jedna věc, neplatí striktně ukončovat proces na 50%, např.abych dostal aroma švestek do pálenky, tak po 50% dělám 1 dcl vzorky a přepínám na dokap při cca 45%. Pak dle vůně vyberu, které vzorky přidám do jádra. Musím říct, že někdy je příjemně aromatický i 46%, pokud se ovšem po přidání vody nezakalí (to je prvotní předpoklad testu). Podle mě když se sekne jádro přesně na 50%, je slivovica hodně lihové vůně a chuti.
(.. podotýkám, že popis je pro 2.D, bez řízení refluxu)
Švestkám zdar !
Dobrý den,
děkujeme za komentář, velice si vážíme všech postřehů, které kdy v problematice pálenek někdo získá a je ochoten se o ně podělit.
Bohužel každý kdo čeká, že DESLIK napíše návod, který bude pasovat na všechny kolony světa a jejichž výsledkem bude produkt lahodný všem lidským jazýčkům, bude a logicky musí být zklamán.
Se vším co píšete, souhlasím. Náše názory nebo chcete-li postupy se rozcházejí v konečném názoru na výsledek. My jsme příznivci čistých pálenek, které se skutečně, jak píšete, honosí hodně lihovitou vůní a chutí. Teprve až ležením vznikají "tóny", které z nich dělají destilát (u ležení v sudu to platí mnohonásobně).
Tím ovšem nechceme říci, že být méně přísný je špatná cesta. Naopak pokud někdo chce právě to, tak ať prosím jde touto cestou, protože dělá produkt pro sebe a byl by jinak sám proti sobě.
Bohužel mé letité zkušenosti s pálenkami z různých koutů naší země mě většinou zklamaly. Jádro u nich bývá velice rozšířené a to z důvodu výnosu zejména směrem k dokapu. Pokud dopiji štamprli a po čtvrt hodině k ní přičichnu, nesmí být patrný dokap.
Jak tedy píšu, berte DESLIK jako možnou cestu, ale s vlastními korekcemi.
Mnoho zadru.
Zdravím chcel by som sa opýtať pri akej teplote je už bezpečné prechádzať na jadro?Viem že nieje kvas ako kvas ide mi len o to či treba čakať do 78.4 alebo je metyl dostatočne oddelený už keď je destilát senzoricky O.K.Jedna sa o aparatúru s deflegmátorom.Ďakujem
Dobrý den.
1/Ať budete dělat cokoliv, pálenka vždy bude obsahovat podíl metanolu. Pokud je jeho koncentrace nizká, dokáže jej lidský organismus odbourat a nehrozí žádná ujma. Zmiňuji úmyslně nízkou koncentraci, tedy poměr metanol-etanol,a v tom případě by vypít kritické množství metanolu znamenalo, několikanásobně překročit kritické množství etanolu. Tedy neni to tak jednoduché. :-)
2/Alkoholy tvoří s vodou isotropní směs, bod varu samotného alkoholu nehraje žádnou roli. Z těchto důvodu je např. obsah metanolu v dokapu vyšší než v předkapu.
3/Senzonické schopnosti člověka nejsou nijak valné. Přesto budete-li na ně spoléhat, nestane se Vám, aby jste se otrávil metanolem v pálence.
Mnoho zdaru.
Ahoj,prý methanol hoří několika zelenými plamínky a ethanol jedním modrým.Když jsem zkoušel zapálit prvních pár kapek,které vylezly z chladiče hořel modrý plamen,takže je to asi kravina že?
Ahoj,
zelený plamen znamená měďnaté soli v destilátu, tedy měděnku v aparatuře.
Nicméně teplota plamene ethanolu a methanolu a jejich barva je skutečně jiná. Methanol má barvu plamene oranžovou a ethanol modrou. Neberte ale tuto metodu jako vodítko, protože nikdy nepracujete s alkoholy čistými, ale jejich směsí.
Mnoho zdaru.
Dobrý den. Měl bych dotaz na DESLIKa. V sekci o 1D hovoří následující: "získaný lutr se žádným způsobem nerozděluje na jednotlivé frakce, ale bere se od začátku destilace až do obsahu 20% obj. etanolu v jímaném lutru", ale teď se dočítám, že "1D jímáme do 30% vol etanolu neboť lutr pro 2D ředíme na 30%vol." Tak teď nevím 20 či 30? Děkuji. Petr
Dobrý den,
ač to tak na první pohled vypadá nejedená se o překlep.
My chceme, aby se každému na poprví povedlo vytvořit pálenku opravdu kvalitní, aby prvopaliče produkt neodradil. Takže mimotechnická pomůcká je psaná na 30 % vol. etanolu v lutru. Znamená to kvalitnější vstup pro 2D. Když už získáte dostatek zkušeností, pojedete u 1D "na krev" protože to pro Vás bude znamenat větší zisk a kvalitu si díky zkušenostem udržíte.
Rozdělujeme paliče na tyto skupiny, protože dokap může být pro někoho těžce rozpoznatelný (zejména u jablek a hrušek). Snad jsme do toho nezanesli zbytečně chaos.
Mnoho zdaru.
Děkuji za odpověď. Rád bych se dotázal ještě na problematiku 2D. Odborná literatura uvádí odtékání dokapu od u slivovice při 25% (resp. 35% - mezidokap) - Grégr,výroba lihovin, 1974. Díky. Petr
Dobrý den,
nemyslíme si, že lze obecně definovat bod, od kdy neni jímaný destilát již "jádro" ale již "dokap". Osobně se domnívám, že to ani neni možné, protože pokaždé jde o jiný kvas resp. o jiný lutr.
My píšeme mít se od 80 °C (bez Deflegmátoru) na pozoru a vzorkovat. Mimotechnická pomůcka opět zahrnuje rezervu a uvádíme do 50 % vol. etanolu v jímaném destilátu, což samozřejmě při pečlivém vzorkování můžete podlézt až na oněch 35 % vol. Ovšem 25 % je bez deflegmátoru myslím hodně mírné.
Automatizace do destilatérství nepatří.
Mnoho zdaru.
Měl bych, prosím, dotaz. Dá se aspoň přibližně říci, kolik tvoří procent úkap, průkap a dokap u kvalitního švestkového kvasu? Díky.
Na 100 litrů lutru (cca 25% obj.alk.) připadá cca:
1. frakce – úkap … 1 – 3 litry
2. frakce - jádro, prokap … cca 35 litrů (cca 65%obj.alk),
3. frakce – dokap … cca 20 litrů (cca 18%obj.alk.),
Zbytek - lutrová voda … cca 42 litrů (cca 0,1 – 0,3 %obj.alk.)
Dle Výroba slivovice ... J.Dyr, J.E.Dyr (1997)-st.117
Děkuji. Chtěl bych se otázat DESLIKa, jestli jeho zkušenost odpovídá výše uvedenému procentuelnímu složení. Díky.
Zdravím celý tím Deslik.
V prvom rade by som sa chcel ospravedlniť že tu vyťahujem otázky na ktoré tu už bolo zodpovedané no odpovede na nich sa na rôznych miestach fóra líšia.
Mám aparatúru s metrovým deflegmátorom,refluxný chladič je regulovateľný prietokom vody.
1.pri oddeľovaní predkvapu je lepšie mať prietok vody zastavený a predkvap nechať pomaly odtiecť alebo mať reflux na 100% chvíľu počkať kým sa systém stabilizuje až potom znižovať prietok vody a púšťať pary do 2.chladiča.
2.Blíži sa koniec jadra pri 80°C aj keď tečie ešte cca 81% alebo koniec je pri 50% ako na aparatúrach bez deflegmátora.
Ďakujem za odpoveď dúfam že už v tom budem mať jasno.
Dobrý den,
množství jednotlivých frakcí u slivovice....
Nechceme se uchylovat k přesným číslům, protože toto je blog pro začátečníky a ti někdy mají tendence výsledek své práce přizpůsobovat výsledkům někoho jiného. A to prosím skutečně nejde. Pokud budete prosazovat především kvalitu, může se stát že množství bude značně kolísat.
Pokud vše proběhne v pořádku, jsou množství jednotlivých frakcí taková jak uvádí kniha. Úkapu mi ale přijde, že je většinou více tak 2 - 4 l na 100 litrů lutru, množství dokapu nemáme zjištěno, většinou bereme jen část (pro rektifikaci na likéry) zbytek jde pryč.
Mnoho zdaru.
Dobrý den,
k bodu 1: Možností je více, ale tato metoda je pro deflegmaci par nejlepší. "reflux na 100% chvíľu počkať kým sa systém stabilizuje až potom znižovať prietok vody a púšťať pary do 2.chladiča."
k bodu 2: Nezáleží na tom, zda pojedete na konstatní průtok nebo na konstantní lihovitost, vždy by měl o konci destilace rozhodnout senzonický vjem destilátu.
Lihovitost 50% byla myšlena pro sestavu bez deflegmátoru.
Mnoho zdaru.
Dobrý den!
Jsem naprostý začátečník a Vaším perfektním webem se neustále hltavě prokousávám :-)Rád bych se zeptal na 2D. Po 2D vytéká "čistá" pálenka, avšak mi není jasné, kolik ona pálenka má procent alkoholu. Vím, že záleží na kvasu a atp., ale laicky si myslím, že po 2D vždy vypálím cca 90 %-ní alkohol s větší či menší litráží kýženého alkoholu, ale vždy kolem 90% alkoholu. Chápu to tedy správně? Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Petr
Dobrý den Petr,
Váš předpoklad je mylný. :-)
Při 1D pracujete s kvasem, který má řekněme kolem 14 % vol. a získáváte destilát nazývaný lutr s počáteční lihovitostí kolem 60 % a končíte s destilací kolem 20 % vol. Lutr změříte a má-li více jak 30 % vol. naředíte jej vodou na uvedených 30 %.
Do 2D vstupujete tedy vždy s lutrem o 30 % vol. a na kvasu tedy v podstatě u 2D již nezáleží. Při 2D počítejte počáteční lihovitostí kolem 80 % a končíte s destilací kolem 40 % vol. Ze začátku i z konce, je však nutno jěště zaříznout (předkap a dokap). :-)
Celý popis ale platí jen u dvojité destilace bez deflegmátoru.
Mnoho zdaru.
Děkuji, už jsem snad pochopil, že % a % vol je něco jiného a že deflegmátor nezvyšuje %, ale zvyšuje % vol a asi o to jde :-)Moc děkuji, Petr
Dobry den,
jsem s palenim teprve v zacatcich, provadel jsem 2D a zde pisete, ze od 80 st. C se mam drzet na pozoru a nekde kolem 82-85 st. C koncit destilaci, resp. prepinat na dokap.
Nejak mi to, ale pri moji destilaci nevychazi, pri 80 st. C mi kapal 76-78% destilat, pri 82 st. C stale nekde pres 70%, 85 st. 60% a pri cca 88,5 st. 50% alkohol a zde jsem teprve prepnul na dokap, protoze jinde pisete, ze prave pri obsahu alkoholu pod 50% by se melo prechazet na dokap. Tak bud mi meri blbe teplomer nebo nekde delam chybu? I pri od obsahu alkoholu 60% jsem pravidelne ochutnaval vzorky a ani pri tech 50% se mi destilat furt nezdal nijak vyrazne chutove zmeneny. Az nekde kolem 40% to byla hnusna voda. Pri ochutnavani jsem redil 1:1 s vodou, aby mi neshorela huba :)), koralka vzdy na zacatku ostrejsi a sviravejsi, ale po vyplivnuti jsem nemel pocit, ze by nechavala nejakej brutalni ocas. Je to tak v poradku nebo ma byt od zacatku lahodna?
Dekuji za odpovedi a podotykam, ze to bylo prvni paleni, proto mozna prihlouple dotazy.
jeste k predchozimu dotazu podotykam, ze cela 2D trvala pres 6 hodin, takze zadna rychlovka, velmi pozvolne ohrivani na maly vykon.
Dobrý den,
skutečně neni jednoduché, vypíchnout nějaké hodnoty. Šlo by to kdyby do procesu šel vždy zdravý a kvalitně vedený kvas z vyzrálého ovoce. Ono to tak ale ve většině případů neni. Poměrně často nám chodí anonymně fotky kvasů, o kterých si dotazovatelé myslí, že jsou zdravé a je na nich deka tlustá několik cm.
Zvažujeme rozdělit destilace ještě podle kvality kvasu resp. podle výtěžnosti z 1D. Pokud totiž ze 100 litrů kvasu získáte 50 litru lutru 30% mluvíme o úplně jiné 2D než když ze stejného množství získáte 20 litrů lutru 30%. Takže na Vašem výsledku nemusí být vůbec nic špatného.
Přesto ta hranice 50 % je ve většině případů mezní a trochu se bráním zvažovat zda pod ní jít. Je to ovšem zase jen náš názor.
Dokap se nejlépe pozná, když necháte pár kapek pálenky ve sklence odvětrat 10 minut a poté přičichnete, pokud zůstane ve sklence zápach, je v pálence moc dokapu.
Mnoho zdaru.
Diky za rychlou odpoved,
je pravda, ze jsem tedy asi nemel moc kvalitni kvas, protoze ziskal cca tech 20l 30% lutru. Jimani jadra jsem ukoncoval na onech 50% alkoholu pri teplote kolem 88 st. C, zbytek jsem nechal na dokap.
Kdyz se tedy na pristi rok budu snazit mit kvalitnejsi kvasy,pak se i teploty zmeni a budu koncit destilaci treba uz pri tech 85 st.C?Nejsem zadny fyzik ani chemik,ale myslim si, ze pomer teploty a obsahu alkoholu bude stale stejny, , akorat pri kvalitnejsim kvasu zrejme bude vyssi vyteznost.TAkze tak ci tak odhaduji, ze opet skoncim pri 50% alkoholu na 88 st.C, mam-li brat jako voditko obsah alkoholu.Jsou tyto uvahy spravne?
Dobrý den,
body varu kapalin vždy záleží na jejich složení (a samozřejmě tlaku) a nikdy se to nezmění. Nebojte se tedy, že by Vaše fyzikální úvahy někdy přestaly platit. :-)
Ovšem je-li kvas veden dobře, pak je množství doprovodných sloučenin minimální a Vy si pak můžete dovolit kvas více "ždímat". Nebudete tedy končit třeba na 50%, ale půjdete na 45%. Vaše hodnoty 50 % / 88 °C jsou ale divné, koukněte do článku "Deflegmátor" je tam tabulka teploty par v závislosti na jejich složení.
Mnoho zdaru.
Dobry den,
je mozne ze teplomer nemeri uplne presne - digitalni potravinarsky teplomer. Jinak palim na jednoduche aparature bez deflegmatoru - kotel, prestupni potrubi, chladic. A taky bude lehky renonc v mereni alkoholu na vystupu, protoze slivovice tece z chladice studenejsi nez 20 st. C, myslim ze kolem 16 st.C. Tyto nepresnosti se snad praxi odstrani, jak rikam jsem se vsim v zacatcich.
Dobrý den, chci Vám, potažmo Vašemu perfektnímu webu moc poděkovat. Moje první přípravy na pálení probíhaly následovně: Naložil jsem cca 5Ol hruškového kvasu do sudu s kvasnou zátkou. Kvas jsem okyselil a asi dvakrát promíchal. Po 1D jsem vydestiloval cca 7,5 - 8 litrů 30%vol. lutru. Pro 2D jsem naředil vodou na 25%vol. a pálil. Při 2D jsem odstranil 0,25 litru žlutého předkapu, poté jsem jímal jádro a to 1,8 litru 80%vol. Dokapu jsem moc nesbíral, jakmile tekla už nevoňavá tekutina tak jsem vše zařízl. To co vyteklo je ta nejlepší hruškovice co jsem kdy pil. I po naředění na 52%vol. má perfektní chuť,jemnost a vubec nedrhne, prostě dobrůtka. Jedná se o sestavu s deflegmátorem, klasická 2O litru banka na mlíko, 2x chladič a el. vařič. Ještě jednou moc díky a všem paličům přeji mnoho dobrého nakapaného :-) Petr
Reakce k odpovědi z 18.lisopadu.Jen bych chtěl podotknout že když přidám do kvasu nějaký to množství cukru,tak se taky vytěženost kvasu bude pohybovat někde jinde,takže i toto rozdělení bude trochu zavádějící.Jinak díky za tyto stránky!!!!:))
Dobrý den,
doslazování samozřejmě mění poměry v kvasu, dokonce od jisté hranice bychom už ani neměli mluvit o pálence. Já ovšem možná poněkud najivně předpokládám, že pokud k doslazování dojde, tak v rozumné míře (rozkvašení nebo dorovnání na hranici, kterou by ovoce za obvyklých podmínek mělo) nebo v případě, kdy jde primárně o líh na likéry.
Pokud někdo dělá pálenky z cukru, šidí sám sebe na kvalitě a je hlupákem pokud si myslí, jak nad přírodou vyzrál. :-)
To ovšem nic nemění na tom, že máte pravdu.
Mnoho zdaru.
Ahoj kluci.Letos jsem začal s výrobou kořaličky .Vždy jsem jel do 93°C a 42% alk.(třešně ,mirabelky a švestky výborné),až u zelených hrušek je cítit trochu dokap (nejsem ještě tak zaběhlý v ochutnávání) a teď u pozdních tvrdých "kožených" hrušek se mi po zředění objevily bílé vločky-jasně moc dokapu.Takže mne 3D nemine a zaříznu jádro podstatně dřív-jak tady radíte-a pak dám vědět.
A ještě jeden poznatek.U všech destilací byla náplň katalyzátoru pěkně špinavá (a to vyndavám pecky i jádra ze všech kvasů po vykvašení těsně před 1D) a u týhle poslední jsem nějak pozapoměl naplnit katalyzátor a zjistil to až při teplotě 50°C ,tak jsem kotel vypnul a náplň doplnil (uteklo něco páry).Po vypálení byla měď téměř stejná,jako na začátku.Zřejmě s těmi nechtěně uniklými parami utekl i všechen "bordel".Jinak díky za tento web a sbírejme zkušenosti,ať se daří.
Dobrý den. V bodě 1) se u senzorického hodnocení píše, že by odkap neměl být cítit po acetonu. Mohl by jste mi prosím říct, jakými látkami je acetonový zápach tvořen, proč zde mohou být přítomny a dají-li se případně odstranit?
Dobrý den. Jsem uplný začátečník a za nedlouho chci učinit své první destilace (ječmen a třešně)mám starost abych rozdělil kvalitně předkap-jádro-dokap a neotrávil jsem se. Tudíž když budu postupovat podle vašich instrukcí a řídit se teplotou a senzorickými zkouškami nemusím se bát? Mám ovocné pálenky moc rád ale kupovat už je moc nechci rád tomu dám svůj volný čas a vynaložím úsilí. díky za rady tento blog je parádní již mnoho mi dal.
Dobrý den,
ačkoliv se dost často setkávám se zapáchajícími produkty z domácích dílen, stále jsem přesvědčen, že pokud budete postupovat podle našich instrukcí, řídit se teplotou a především senzorickými zkouškami, otravy se bát nemusíte. Dokonce ani ty smrduté fujtajbly nejsou jedovaté, lidé je běžně pijí. :-)
Zaměřte se na kvalitu a výsledek Vás jistě potěší.
Mnoho zdaru.
Dobrý den žádám vás o rady jsem začátečník. Kotel dvouplášť vyrobený z nerezy nad ním reakční člen a pak propojovací potrubí mezi kotlem a chladičem. V potrubí umístěna jímka s ůhlem 45* proti proudu par měřím rtuťovým teploměrem. Lutr z ječmene jsem naředil na 30% bylo ho 75L a začal pálit z počátku jsem odkapal 1.15L předkapu pak už to vůbec nesmrdělo ani ochutnávka nepůsobyla hnusně naopak chutnalo to lépe než kdejaká vodka. Jenže potíž je vtom že mi jádro začalo téct při 82*C a tekl čistý destilát o 82% poté teplota pomalu stoupala na 83 až 85C při 58C teklo 70% etanolu a po naředění to chutnalo výtečně. Končil jsem při 91*C a lihovitostí 50%. Poté jsem vzorkoval po1.5dcl. a smrdět to začalo až někde kolem 43% a teploty 92*C. Hodněkrát jsem přečetl všechny informace co jsou na tomto úžasném blogu a tudíž jsem s té teploty a lihovitosti docela zmatený podle čeho se mám řídit?? stačí lihoměr?? nebo je nějaká chyba v měření teploty?? Děkuji za rady
pardon mám tam překlep je to při 85C to vítečně chutnalo.
Postup je v pořádku a taky Vámi uváděné teploty a lihovitost odpovídají destilaci na jednoduchém přístroji. Tedy přístroji bez kolony, deflegmatoru, rektifikačních nástavců atd. Tedy jen vařák, přestupní potrubí, chladič a případně reakční člen.
A velmi oceňuji zastavení destilace při 50% a následné "vzorkování". Jinak tak díky chamtivostí destiláterů vznikají smradlavé nepitné "domácí" patoky.
Já osobně to sice dělám daleko dřív, i předkapu odebírám daleko větší množství, ale to už je celkem nepodstatné. Řiďte se svou chutí. A taky ještě musím připomenout, že každý kvas je jiný, takže i když lutry budou mít stejnou lihovitost nelze se striktně řídit nějakou teplotou či lihovitostí.
U jednoduché destilace je při stejné koncentraci lutru vztah teplota - lihovitost konstantní.
Tím myslím, že např. při teplotě 82°C vždy poteče destilát třeba 80%.
Ale neberte ta čísla zas jako nějakou konstantu. Záleží, kde je ten teploměr umístěn.
Ovšem u jednoduché destilace se žádný reflux, zpětný tok atd.., neřídí, tak je to celkem jedno. Je to v tom případě jen hrubě orientační pomůcka, ale časem jen když kouknete na teploměr budete vědět jaká lihovitost Vám teče. Nebo při jejím změření budete hned vědět teplotu.
Teoreticky by stačilo se řídit jen jedním údajem. Samozřejmě, že jen v případě, že budete mít vždy stejnou lihovitost lutru. Ale z praktického hlediska před tím varuji.
Znám případ, že si destiláter rozbil teploměr, řídil se jen údajem lihoměru, neochutnával protože musel šoférovat, ještě u toho něco dělal, divil se jak mu to pěkně teče. A pak byl překvapen, že mu obsah sběrné nádoby zbělal i když lihoměr ukazoval ještě cca 70%. Celá várka zmršená......
Časem zjistil, že se mu v lihoměru odlepila a kousek popojela ta papírová stupnice.
*
Ale to jsem se trochu upsal. Máte vše OK.
Rafael
Problém – mléčné zakalení
vzniklé při úpravě lihovosti na cca 55 st. destilátu po 2.destilaci - zakoupenou „kojeneckou“ vodou
Jsem začátečník, leč mnoho destilací jsem kdysi viděl a pomáhal destilovat. Nic jsme neměřili, jen papiňák a chladič z CU trubky. Nic se ředěním nezkalilo. Tak jsem to po letech zkusil taky :
1. Vyrobil jsem si základní kolonu bez deflegmátoru.
velký vařák (na 1.destilaci)- nerez várnice 80litrů, s elektrickým mícháním kvasu - nic se nepřipaluje.
malý vařák (na 2.destilaci) – 9 litrů nerez papiňák bez míchání, ale s možností měřit teplotu lutru i par nad ním (orientační „zavařovací“ bimetalový teploměr)
elektrický vařič 1,5 kW (6. stupňů regulace výkonu)
reakční člen -dva skleněné laboratorní trychtýře slepené silikonem, náplň 10 metrů různě svinutý měděný a po odstranění izolace ještě smirkem očištěný drát,
RČ je svisle umístěný nad RČ je Cu „téčko“ sloužící pro instalaci digi-teploměru snímajícího teplotu par odcházejících do chladiče
chladič - spirála 6 m Cu trubky ve vodní lázni – uchladí to i minimální průtok vody
2. Kvas – vykvasil jsem ve třech plast sudech (potravinářský atest) pod kvasnou zátkou tři kvasy z třešní (20 kg, 30 kg, 30 kg - vždy z jiného stromu). Po ukončení kvašení bez větší prodlevy 1.destilace. Třešně „rozšlehány“ drátěnou metlou ve vrtačce. Po vykvašení u třetího kvasu odebráno část pecek – byly na dně.
3. LUTR – podle všeho co čtu byl ok, míchal jsem poctivě kvas při první destilace proběhla bez připálení – pro druhou destilaci naředěn lutr na 30 proc. (výtěžek po naředění cca 3 litry, 3,5 litru a 5 litrů.. ty poslední byly zvláště dobré sladké třešínky.
4. Druhá destilace:
A) Výsledný destilát z prvního kvasu se mi po naředění se dost zakalil .. říkám si moc jsi spěchal, málo hlídal teplotu (páry před chladičem nejdříve 78 ke konci až 88 st.) a málo ukapu a dokapu jsi vylil
B) Při destilaci druhého kvasu jsem se snažil pečlivěji dodržet co jsem se u vás dočetl, leč opět po naředění zákal již jemnější, ale zákal. (teploty 78 až 88 st. což by pro druhou destilaci mělo být OK)
C) Zakoupil jsem tedy a použil el. vařič s plynulou regulací teploty, druhá destilace (třetí kvas) probíhala 15 hodin, jen tři hodiny jsem opatrně zahříval a následně odkapával ukap, pak jádro cca 100 ml za hodinu (ke konci polovic), pak zase dokap. Vše rozděleno v cca 12-ti vzorcích. Teplota par měřena kalibrovaným digitálním teploměrem – v místě odbočky do chladiče. Páry po zásadní dobu udrženy na 79,7 st. poslední tři hodiny (páry již přes 82 st.) pak už nekapalo skoro nic (ale co kapalo mělo stále bohatě přes 60 proc.). Teplota ve vařáku nad hladinou cca 84 st. poslední tři hodiny se zvyšovala až na 90 st.
D) Odlil jsem ukapu a dokapu víc než je vůbec slušné.
E) Každý z ponechaných vzorků (cca 5 vzorků) jádra jsem individuálně naředil na 55 proc. alkoholu zakoupenou vodou (kojenecká) a hádejte – každý vzorek se zakalil.
F) Ale pozor chuť i vůně je OK, zejména tedy u třetího kvasu.
Co je špatně? Přeci to nevyhodím (cca 80 kg třešní).
Voda myslím je dobrá, kojenecká profi balení, přítomnost ukapu a dokapu zejména u třetího kvasu vylučuji. V soustavě mám cca 30 cm plast hadice na propojení chladiče s RČ. Je potravinářská, píšou do 80 st. po gumě destilát rozhodně cítit není.-
Reakční člen – přes sklo do něj vidím vidím, Cu drát je již tmavě hnědý, ale vydestiloval jsem jen (po naředění mám) celkem cca 4,5 litru destilátu lihovosti 55 proc., pravda RČ jsem použil i při 1.destilaci.
poradíte ?
Destilátér začátečník Dave
Dobrý den,
obecně platí o výnosech z třešní bez doslazování 6 - 8 l 50%-ního destilátu ze 100 kg třešní. Už Vašich 4,5 l 55 % je tedy trochu méně, ale i to se může stát. Záleží na odrůdě a na vyzrálosti. To že jsou třešně sladké vůbec nic neznamená. Stačí aby jste měl odrůdu s malým obsahem kyselin a pak Vám bude připadat sladká i méně vyzrálá. Pokud jste neměřil obsah cukrů refraktometrem nebo cukroměrem, je sladkost těžko uchopitelná.
Druhým problémem může být proces kvašení, jeho zoctění apod. Věřte, že ztráta 1 - 2% lihovitosti zoctěním nelze tak snadno poznat a na výsledku se to podepíše poměrně dost.
Třetím problémem je dokap. Většinou způsobuje zakalení právě on a u třešní neni tak nesnesitelně odporný, jako u jiné suroviny. Toho je u zoctělého kvasu ještě mnohem více než obvykle.
Osobně si myslím, že v kvasu nebylo dostatečné množství alkoholu (z důvodů popsaných výše) a destilace bylo jedno velké trápení.
Pokud se neurazíte zkuste vykvasit a vypálit 10 °Be roztok cukru s přídavkem 10 kg třešní (nebo jiného ovoce) a kvasinek. Výsledný destilát využijete třeba na výrobu griotky a práce s čistým kvasem je velmi přínosná.
V aparatuře zásadní chybu nevidím.
Mnoho zdaru.
Díky za rychlost odpovědi.
Ale:
1. Kvasy jsem založil ihned po načesání ovoce, kontroloval na Ph a přidával cca po 50 ml kyseliny fosforečné
2. Do kvasu jsem na start též přidal 1 bal vinné kvasinky (aktivované dle návodu)
3. cukernatost (kvasitelný cukr) jsem měřil, ale nedoměřil, neměl jsem trpělivost s filtrací štávy
4. Kvašení probíhalo pod kvasnou uzávěrou - utěsněné víko nových nádob - s probubláváním do vody
5.Octové kvašení nenastalo - myslím, protože viz výše - nemělo by nastat.
6. mám jenom 4,5 litru destilátu také proto, že jsem zejména u třetího odlil ukap a dokap s obrovskou rezervou.
7. to zásadní co s tím ted ?? To jsem nejak nepochopil.
s díky předem DAVE
Ještě přidávám info
- u třetího kvasu dokap u vzorků ze středu jádra vylučuji,
viz má informace o - velmi pomalé destilaci rozdělené v cca 12 ti vzorcích z nichž každý se zakalil po naředění.
díky
Dave
Mléčné zakalení při dobré práci už při 55% je velmi podivné!!!
To nastává díky dokapovým složkám až při zředění pod 50%.
(Asi i proto se setkáváme u domácích výrobců s oblíbenou koncentrací 50% a vyšší....)
-2D velmi nízce koncentrovaného lutru za původce, když píšete, že jste ho ředil na 30% atd..., můžeme vyloučit.
-Taky rychlou destilaci a přeběhnutí lutru do chladiče a finálního produktu.
-Zoctovatění, když jste měl kvas pod bublátky atd.asi taky.
-Osobně bych to viděl na nečistoty hlavně v dlouhém chladiči. Netvrdím, že 6m chladič je špatný, právě naopak. Ale při destilacích malého množství lutru bych preferoval lépe čistitelného Liebega nebo podobný dobře čistitelný. Při destilaci většího množství se spirála i částečně sama předkapem několika litrů "pročistí" což se ve Vašem případě nemohlo stát.
-Potravinářská hadice. To, že má odolat teplotě do 80°C mi přijde málo. Navíc v prostředí lihových pár, když ten je i při normálních teplotách používán jako rozpouštědlo... Ale jestli může způsobit takový materiál mléčný zákal dost pochybuji. A určitě jste ji vyvařením v lihu otestoval....
-Reakční člen. Podobně jako chladič. Myslím si, že tam zůstaly nějaké zbytky po 1D, které se nestačily malým množstvím předkapu "vyplavit"
*
Asi jsem moc neporadil, ale snažil jsem se aspoň napsat pár postřehů.
Ať se daří.
Ono destilace nízkoalkoholických kvasů v malém množství, pokud se neprovádí v "laboratorních podmínkách" je vždy problematická.
*
A taky souhlásím s Deslíkem. Vyzkoušet si před nějakou "větší akcí" bezproblémovou destilaci "ovocného vína" a získat tak zkušenosti.
Rafael
Dobrý den,
děkujeme za upřesnění přípravy kvasu, vypadá to na velmi zodpovědný přístup.
A děkuji Rafaelovi za upozornění na možnost "zamoření" destilátu zbytky z 1D. Zamyslete se, jestli to nemohlo ve Vašem případě nastat.
Pokud ne, nic to nemění na faktu, že zakalení způsobuje nejspíše dokap a bývá to nejčastěji "ždímáním" chudých kvasů.
Co s tím ? To je jednoduché, udělejte 3D dle návodu zde na blogu. Nebudete první ani poslední, kdo bude dělat 3D, to mi věřte. :-)
A pak nám dejte vědět, jak to dopadlo.
Mnoho zdaru.
I někteří komerční výrobci se u svých výrobků 3D dokonce přímo "chlubí"..........
A to i u ovocných destilátů....
Rafael
... no u Vodky bych to pochopil (čistota nade vše), ale u ovocných destilátů to je spíše jen na "zisk", zvýšení objemu přidáním dalšího alkoholu a lepším využitím "olejů", které jsou jinak spíše odpad (dříve se předávaly k dalšímu zpracování)...
Díky za rozbor situace, již jsem na to přišel - byly to nečistoty v dlouhém chladiči zhotoveném z CU trubky 6/8 mm, cca 12 závitů čistitelných jen chemicky.
Udělal jsem 3D na novém čistém chladiči a vše OK. Info - starý zanesený chladič produkoval i destilovanou vodu se zákalem.
PřimlP.S.ouvám se za přidání statě o čištění "nářadí" tedy hlavně jak chemicky dostat z mědi usazeniny.
DAVE
Já vím, že 3D je u výroby ušlechtilých destilátů velmi nestandardní postup. Jeho použití má oprávnění jen v případě nápravy vad.
Proto nechápu proč se tím někteří výrobci honosí.
Asi v duchu vietnamského: "Čím více pruhů, tím více Adidas...." :-))))))
A smutné je, že to funguje, že jim to většina lidí věří.
*
DAVE:
Čištění chladičů apod. se už na Deslikovi řešilo. Projděte si sekce Chladiče a Diskusi. Anebo když tak položte nějaký doplňující dotaz tam.
Nazdraví Rafael
Dobrý den,
prosím o radu začátečníkovi :-), pokud při 2D se snažím oddělit "jádro" od "předku a zadku",můžu následně vzniklý "předek a zadek" druhé destilace použít - přidat do kvasu pro následnou 1D další várky?
děkuji. Marek.
Protože se jedná o destilaci azeotropických směsí tak ano, můžete.
Ale ne vše! Nesmíte to přehánět. Např. pokud ze 100l lutru oddělíte 8l předkapu, tak první 4l by měly jít pryč. Není vůbec důvod toho podílu litovat. Dá se použít jako rozpouštědlo na nejrůznější mazání, do ostřikovačů nebo jako podpalovač. (Podívejte se v marketech za kolik se prodává podpalovač do grilů.....)
(Jen ještě připomenu v souvislosti s "havířovským metylalkoholem":
Tato frakce není jedovatá, metylalkoholu obsahuje jen neškodné množství a jen velmi nepatrně víc než obsahuje jádro. Důvodem její odstraňování je vysoký obsah nízkovroucích složek nevábné chuti a vůně. Lihovinu s nebezpečným nebo dokonce smrticím obsahem metylalkoholu nelze v domácích podmínkách bez přidání průmyslových chemikálii vůbec vyrobit!!!)
A dokap taky moc neždímat. Tak jen do 35-40%.
Ta čísla berte jen jako orientační. Každý kvas je jiný a nelze se řídit nějakými čísly, jen svými smysly a zkušenostmi.
Ale musíte si uvědomit, že tímto vrácením neustále vzrůstá množství nežádoucích složek a že to tak nejde dělat léta a do nekonečna. Že časem je třeba vše vylít. A taky nemíchat v případě ovocných destilátů švestky s hruškami atd...
V případě rektifikace na likérový líh můžete samozřejmě pomíchat vše a taky nemusíte být tak přísní jako v případě ušlechtilých pálenek.
Rafael.
Zdravím,
jaké je vyswvětlení toho, že metylalkoholu je v dokapu více než v úkapu? Není to paradox? Vím že se jedná o směs a metylalkohol bude ve všech 3 částech produktu, ale i tak bych vzhledem k nižšímu bodu varu metylalkoholu čekal jeho větší obsah v předku a úbývání ke konci destilace.
Díky za vysvětlení PaJa.
Co se týče metanolu (metalalkoholu). Vzniká (alespoň podle odborné literatury) enzymatickým štěpením pektinů v kvasech, ale i štěpením těchto pektinů při celé první destilaci. Proto dvojí destilace by měla teoreticky jeho množství omezit. Protože při první destilaci sice nějaké množství vznikne, ale to již zůstává konstantní pro druhou destilaci (rektifikaci). Zde lze již pečlivou destilací oddestilovat větší čásk v úkapu, něco se však stějně dostane i do jádra (prokapu, srdce) a i do toho dokapu. Destilační křivka metanolu je složitá, závisí na destilační teplotě, jeho koncentraci, druhu kvasu a na dálších faktorech, které nelze přímo popsat. Jeho absenci v destilátu nelze jednoduchou dvojstupňovou destilací, ani na rektifikační koloně (při jednon pálení) zajistit.
Mnohem menší množství by mělo být zajištěno rektifikací na koloně, když se bude rektifikovat již jen lutr, tj. až po první destilaci.
Takové zařízení však u "pěstitelských pálenic" většinou nenajdete. V provozu jsou buď dvoukotlové jednoduché pálenice, nebo jednokotlové s fektifikační kolonou.
A pokud po celou dobu pálení "vzniká" metanol, bude i na jednokotlové reftifikaci nějaký metanol v samotném destilátu a také v dokapu.
To je jen taková "troška" k problému metanolu v "palírenství".
S pozdravem Ljz.
Plně souhlásím s Lojzou. Při pěstitelském a domácím pálení se obsah metylalkoholu vůbec neřeší. Při takových postupech totiž sice vzniká, ale jen v neškodné a povolené koncentraci. A dokonce i ta jeho malá přítomnost při případných testech o jeho pravosti a kvalitě svědčí o tom, že pravý ovocný destilát nebyl "řezan" čistým lihem. Takže je to i známka jeho kvality.
Úplné odstranění metylu je tudíž trochu nad rámec tohoto webu. Ale pro jeho doplnění to časem snad jen pro zajímavost doplníme. Je to totiž dost složitá problematika a k úplné jeho separaci a získání by byla třeba vysoká rektifikační kolona ve které by se dal čistý metyl odpouštět až na jejím dost vyšším patře.
Ale kdo má potřebu v domácích podmínkách potřebu vyrábět čistý metylalkohol z kvasů???
*
Raději bych se zaměřil na více chuťově a někdy i senzorický škodlivé produkty kvašení. Nepoužívat palírnu místo kompostu a smetiště a do sudů nenákládat suroviny nezralé, nahnilé či podobně poškozené. To co bych nesnědl, to do sudu nedám!!!!
S výjimkou ovoce červivého, napadeného strupovitostí atd....
Rafael
Díky za odpovědi Ljz i Rafaelovi, jistě souhlasím se vším řečeným výše, ani nemám z metanolu (po současných aférách) nijak přehnaný strach a nechci ho nějak extra odstraňovat... Jen moje otázka byla více teoretická a zaměřená spíše na to, proč je metanolu více v dokapu (jak uvádí více zdrojů) když má nižší bod varu než etanol, voda atd... Popis od Ljz by vysvětloval situaci u 1D pokud se tvoří metyl i během destilace, ale u 2D už by mělo být teoreticky víc metylu na začátku, nebo ne? PaJa
Paja:
Ten methyl stejně neodstraníte, tak to neřeste.
A pokud to řešit chcete, tak hned Vám nepomůžu. Taková teorie a podrobné vysvětlení je teď nad moje síly. Nejsem profesionální chemik z tohoto oboru....
Ale jak si udělám čas a prošmejdím knihovnu, tak třeba opíšu nějaké analýzy, složení jednotlivých frakcí apod. Na netu je takových věcí naprosté minimum. Snad jen, ale je to neúplné:
http://www.ovocne-destilaty.cz/index.php?stranka=destilaty
A omlouvám se za předchozí jen velmi stručnou odpověď. Protože po pravdě napsáno, s tímto názorem jsem se setkal jen 2x v životě......
Poprvé tuším v knize J. Piechl, Vyrábíme ušlechtilé destiláty a pak od Vás. Nikde jinde jsem podobný názor nezaznamenal.
A k podobným knihám, i když je úplně nezavrhuji, mám jistý odstup. Sice ji redigoval M. Rychtera, ale přece jen to je kniha hlavně komerční určená pro laickou veřejnost. A stať o methylu je tam navíc velice krátká.
Pokud prahnete po skutečně kvaĺitních informacích tak musíte do vědeckých knihoven příp. specializovaných antikvariátů. Skutečně odborné publikace se vydávají jen zřídka a v malých nákladech a v běžných knihkupectvích je neseženete ani náhodou!
Např.:
Lihovarství 1 a 2.díl:
Josef Dyr a kol.
SNTL, 1956 - Počet stran: 316+397
Odborná kniha o lihovarských surovinách a jejich zpracování, o základech mikrobiologie a enzymologie, o analytické chemické kontrole apod.
Technika laboratorní destilace a rektifikace M. I. Rozengart
SNTL, 1953 - Počet stran: 177
Odborná skripta VŠCHT a spousta dalších.Seznam takové vědecké literatury už máme více méně hotov, ale zvažujeme jeho zveřejnění. Asi je to moc vědecké a nebyl by zájem.. Snad jen pro nadšence a sběratelé.....
Rafael
Pro Rafael: jen opakuji že se metylalkohol nějakou extra metodou nad běžný postup odstraňovat nechystám, od začátku jsem to neměl v úmyslu. Jen mě zajímalo proč...
Každopádně moc díky za informace, když čtu znovu příspěvek od Ljz, tak už zřejmě odopověděl. Jinak něco o větším množství metylu v dokapu psal i Deslik v "diskuzi" z 31.8.2010. Jaký je k tomuto postoj Deslika? A už s tím dál nebudu prudit. PaJa.
Dobrý den,
nekoukejte na okamžik na kapaliny jako na kapaliny, představte si je jako velké množství molekul.
Když budete zahřívat čistou vodu, dodáváte vlastně kinetickou energii samotným molekulám, které se budou v rámci Brownova pohybu neustále zrychlovat a narážet do sebe, až u molekul u hladiny dojde k jejich "vyražení" nad hladinu (odpařování).To je asi celkem jasné.
Pokud jsou ve směsi složky dvě nejsou vzájemné srážky tak jednoduché, neboť molekuly nemají stejný moment hybnosti(nejde tak čistě o hmotnost, ale o její rozložení v prostoru) a dochází tedy logicky snadněji k vyrážení těch s menším momentem hybnosti. Proto u směsi dvou složek je v parách nejvíce zastoupena ta více těkavá (menší moment hybnosti).
Pokud jsou ve směsi tři je to zase o trochu komplikovanější. Zrovna v případě methanolu je hybnost molekul vyšší a dochází k jejich "vyrážení" až když jsou poměry v destilované směsi tomu odpovídající (až když je větší část ethanolu oddestilována), ačkoliv při destilaci čistého methanolu dochází k destilaci mnohem dříve.
Samozřejmě, stejně jako u ethanolu je destilace vždy jen zesilování a proto jsou jednotlivé složky zastoupeny ve všech frakcích. Pochopitelně procentuální obsah v destilátu vzorkovaný v čase odpovídá výše popsanému schématu.
Snad jsem to nezamotal ještě více.
S pozdravem.
Na redeni kvasu, lutru a upravu lihovitosti pouzivam leta upravenou osmotickou vodu.
Dnes je takova hracka za par babek.
http://www.filtrypitnevody.cz/product/mala-domaci-reverzni-osmoza-ro-75-gpd-standard-114/
Ja takto upravenou vodu mam v zasobniku i pro pracku (sud 80ltr) samospadem napojena pracka. Na predfiltraci pro osmozu mam jeste jeden vypiratelny mikrofiltr zvlast.
Samozrejme ta koupe osmozy byla timto omluvena u me bestie.
Osmotickou vodu pouzivame i pro jine aplikace, pro zalevani kvetin a do akvaria.
Provoz mam automatizovany solenoidem, kdyz mi poklesne zasoba v sudu pod jistou hranici, tak se spusti prutok osmozou pres solenoid vytahnuty z pracky na srotaku. Na ucely redeni si udelam vzdy cerstvou vodu do barelu PET 15l do stojanu na piti.
Zdar!
Dobrý den,
prosím o radu ohledně teplot. Mám úplně jednoduchou aparaturu. Na vařák nasedá destilační představec cca. 15 cm dlouhý 3 cm v průměru vyplněný měděnými kroužky. Takže slouží jako RČ a trochu jako deflegátor. Na jeho vrcholu je teploměr a vstup do chladiče. Když začnu destilovat cca. 15 litrů lutru předkapy odejdou vcelku standartně, ale pak teplota dál stoupá a ač zahřívám opatrně (destilát opravdu jen kape), při 80°C mám nadestilováno tak 200 ml. A ještě při 90°C vytéká destilát o 60% lihovosti. A od 50% lihovosti je už produkt cítit po dokapech. Poraďte mi prosím, čím to je? Co dělám špatně? A mám se řídit spíš teplotami nebo % lihovosti (na chuť si ještě moc spoléhat netroufnu). Děkuji Milan.
Teploty, lihovitosti a průběh destilace je v pořádku a standardní. Žádnou chybu neděláte.
A řídit se můžete čím chcete. U jednoduchých přístrojů je teplota - lihovitost konstantní. Tzn. že při určité teplotě vždy teče destilát jí procentně odpovídající. Časem Vám bude stačit kouknout na teploměr a budete hned vědět kolikaprocentní destilát Vám vytéká. Nebo jak si změříte lihovitost budete vědět jaká teplota je v aparatuře. (Ale i tak je dobré oba údaje občas porovnat. Píšu o tom výše, že např. se může posunout nebo zaseknout stupnice....)
Kde je umístěn v tomto případě teploměr si troufám tvrdit, že je jedno. Během pár minut se všechny komponenty prohřejí a teplotu mají stejnou. Proto ten nástavec jako deflegmátor fungovat nemůže. Jako RČ samozřejmě ano.
Dnes bych už, ale pro teploměr žádné díry a jímky nedělal, ale umístil bych ho zvenku.
Většina knih a i páleníků z klasických pálenic doporučuje jímat jádro i hluboko pod 50%. Taky proto mají domácí pálenky tak špatnou pověst.
A Vám smrdí už i těch 50%. Mi taky. Osobně už při poklesu pod 70% začínám být obezřetný. Ale každý kvas je jiný, tak přesnou hranici určit nejde a musí se ochutnávat.
Rafael
Dobrý den, prováděla jsem si zkoušku na přítomnost methanolu ve slivovici a nerozumím tomu, proč v lutru bylo o polovinu methanolu méně než v úkapu? právě jsem myslela, že je nejdříve vypálen lutr, kde dojde už k odpaření určité části methanolu a potom v úkapu dojde k odpaření zbylé části methanolu.Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den, prováděla jsem si zkoušku na přítomnost methanolu ve slivovici a nerozumím tomu, proč v lutru bylo o polovinu methanolu méně než v úkapu? právě jsem myslela, že je nejdříve vypálen lutr, kde dojde už k odpaření určité části methanolu a potom v úkapu dojde k odpaření zbylé části methanolu.Moc děkuji za odpověď.
Zdravím.
Metanol těká v průběhu celé destilace a nelze se ho běžnými postupy zbavit. A jeho dvojnásobné množství v úkapu nebo při 2D oproti lutru je způsobeno tím, že se destilaci zkoncentroval. Podobně jako etanol.
A podobně jako vzrostlo jeho množství v lutru oproto vínu nebo kvasu.
(Při jednoduché destilaci se lze uspokojivě ve směsí látek zbavit jen takové, která má rozdíl v bodě varu aspoň 20°C. V našem případě vody. A to taky jen do určité míry. Při jednoduché destilaci nám ji zůstane v destilátu cca 15%.)
*
Napište když tak pro zajímavost o jakou zkoušku šlo a konkrétní výsledky.
Rafael
Dobrý den,
nevíte někdo jaký je rozdíl mezí ovocným rmutem a ovocnou břečkou? Děkuji.
Asi jako mezi Prahou a Prýglem, žádnej.
Dobrý den, jaká je výhoda nebo rozdíl mezi jednostupňovou a dvoustupňovou destilací? děkuju
Prýgl je brněnským hantecem přehrada:)
Dobrý den.
V některých diskuzích jsem se dočetl,že je dobré přisladit kvas.Vím,že se to nemá ale čistě teoreticky mi napadá,jak je to potom s předkapem a dokapem.Jestli je předkapu a dokapu víc nebo méně než z kvasu jenom z ovoce a nebo z cukru vznikne jenom čistý líh bez vedlejších látek.Může mi někdo tuto otázku zodpovědět?
Dík.
Odkap a dokap se musí oddělovat vždy. I u kvasů z čistého nebo čistých cukrů.
Rafael
Anonymní řekl(a)...... k dotazu jak vést destilaci při přídavku cukru do kvasu :
Bohužel na tento dotaz se nedá jednoduše odpovědět, je zde dost dalších vlivů, které se mohou vyskytnout. Mělo by samozřejmě vzniknout více alkoholu (když se to nepřežene s množstvím cukru). Při pálení však musíte postupovat stejně dle okamžité situace, nespěchat, vést destilaci pokud možno zvolna, a jak úkap, tak i hlavně ke konci "jímání jádra" radši chytat do více nádob a později rozhodnout ...
Chce si to prostě "ošahat" ...
Držím palce.
rohipnol
prosim info na jakou teplotu by mel mit vytekajici destilat z chladice
Vytékající destilát by neměl být teplý ani horký. Docházelo by ke ztrátam jak lihu tak i některých aromatických látek. Jeho silné podchlazení z hlediska kvality žádný přínos nepřinese a jen prodraží výrobu. Úplně stačí 10-20°C. Mimochodem na 20°C jsou stavěny lihoměry. Ale v domácích podmínkách nemusíme zas vliv teploty na přesnost měření moc řešit protože odchylky jsou malé.
Rafael
rohipnol
jeste mam jeden dotaz destilat je bez vune a chutove jako lih zkratka bych rekl bez chuti a vune trnek.kvas bych rekl ze byl dobry ulozeny ve sklepe teplota kolem 18stupnu
Dobrý den,
nepíšete, jakým procesem (1D s rektifikací, 2D apod.)jste k destilátu došel, ani jestli jste destilát už naředil či je ještě v koncentrované verzi.
Tak či onak... první vůně a chutě vznikají v destilátu naředěním a poté zejména ležením. Troufám si říci, že měně chuti a vůně na počátku je známka lepší destilace a více vyniknou právě ty složky, které vznikají až stářím.
Ovšem v extrémních případech (při velmi dobré rektifikaci) můžete vyrobit spíše vodku, která se časem už nezmění a nelze pak mluvit o ovocném destilátu. To ale neni v běžných podmínkách tak jednoduché a ani příliš časté.
Zkuste napsat trochu podrobněji o té destilaci a o ředění.
Mnoho zdaru.
Dobrý večer,chci se zeptat jak velký zásadní význam má na konečnou kvalitu etanolu chlazení při 2d.Mám chlazení o oběmu 200 litrů,někdy je voda horká jedna třetina někdy dvě třetiny.A ještě jeden dotaz ředění lutru na 30 procent,někde se tu píše po naředění by se mnělo pár hodin počkat a pak zahájit 2d mně se stalo že po nředění jsem hned zahájil 2d a při 65 procent se mi mírně etanol zakalíl podotýkám že jsem to nehnal cicůrek tekl na
( nit ) jak se tu někde píše ale v konečném výsledku byl etanol krásně čistý pálil jsem trnky poraďte kde je chyba.PIPLAS Předem děkuji a zdravím a držím všem páleničářom pěstě.
Zdravím všechny páleničáře
Mám dotaz na 2D,pálil jsem slivovici kvas asi 180 litrů, lutru bylo 35 litrů naředěn na 30 procent-45L asi 12 hodin před 2D,mám kotel 100 litrů,přechodná trubka průměr 30mm a chladič sud 200 litrů.2D trvala asi 7 hodin řídím se podle teplomněru a při asi 60 procentech se mi etanol malinko zakalil ale konečný výsledek byl čistý,poraďte čím se to stalo?Dělám někde chybu stalo se mi to již 2krát.
předem díky.
Piplas-zdruv
Dobrý den,
osobně se domnívám (jsem si téměř jist), že se jedná o dokap, který se samozřejmě při smíchání s předchozí frakcí rozpustí. Je jen na Vás, jestli Vám získaná pálenka chutná. Děláte to přece pro sebe.
Když dopijete štamprli a po čtvrt hodině k ní přičichnete, je patrný zápach dokapu dokapu?
Někdy stačí jen rozetřít pár kapek destilátu v dlani a po odpaření etanolu přičichnout. U nové pálenky by nemělo být cítit nic u starého "ležáku" jsou to rozmanité ovocné vůně.
Mnoho zdaru.
Zdravím a dík za odpověď.
Ale to by znamenalo jádro useknout někde kolem 60 procent a přejít na dokap, někde se tu píše přejít na dokap kolem 50 procent.
Předem dík a všem držím palce.
Piplas
Dobrý den,
ano i mi těch 50% uvádíme jako orientační bod, ale závazně to můžete brát jen u absolutně zdravých kvasů. Pokud se s kvasem během kvašení stane něco nežádoucího (problém nemusí být vůbec patrný), vzroste právě množství dokapových látek.
Radíme tedy Vám a všem čtenářům, nedržte se zuby nehty nějakých čísel a dělejte pálenky podle senzonických vlastností. Jen tak dosáhnete kvality.
Mnoho zdaru.
Dobrý den a dík za rychlou odpověď,já jsem si to myslel a dokonce jsem to tady i četl že čísla jsou jen orientační a víc spoléhat na chutě a vjemi ale chtěl jsem vědět váš názor a myslím že se ho budu držet.Tak ještě jednou dík a všem paličom-zdruv.
PS.Je to dobrý a poučný web.Jen tak dál a držím pěstě.Piplas
Dobrý den. Rád bych vás požádal o názor, co se mohlo pokazit v procesu 2D. Po 1D jsem zředil lutr z hrušek na 30% a bylo ho celkem 20l. Proces 2D jsem dělal co nejpozvolněji. Celkově trval cca 7 hodin a opravud to jen kapalo. Předkap jsem ukončil po cca 500ml. Po naředění se mi zdála pálenka chuťově dobrá a po odvětrání skleničky nebylo nic cítit. Jádro jsem ukončil při teplotě par 83°C a pořád kapala cca 80% pálenka. I bez ředění má výsledný produkt (85% alk.) mírně kalný nádech. Možná ještě zkusím 3D ale zajímalo by mě, co by mohla být příčina pokažené 2D protože jsem se opravdu snažil dodržet veškeré rady zde a jinde napsané.
Zdravím.
Na oddělení dokapu jste byl až moc přísný. Ochudil jste pálenku o spoustu chuťových a vonných hruškových složek. které do destilátu přecházejí hlavně při konci destilace. Ale to nemá s Vašim dotazem nic společného. Je to o ochutnávání a o tom co od destilátu očekávate. To je čistě na Vás.....
*
Podle toho co píšete, vidím jen jednu příčinu zakalení. A tou je nevyčištění aparátu po prvních 1D a při následné 2D "spláchnutí" usazenin a mastnot z přestupního potrubí, RČ, chladiče apod. do finálního produktu. Toto se stává hlavně u menších vařáků a předimenzovaných následných součástí aparátu. U velkých a přiměřených následných většinou proteče 5-10l vysokoprocentního předkapu který vše rozpustí, vyčistí a odplaví. Ale taky to tam není pravidlem a bez důkladného vyčištění před 2D se to někdy stává i tam.
*
Pokud uděláte 3D, zbavíte se už i tak malé hruškové chuti a zůstane jen ovocný líh. Ale jestli je pálenka chutná a nechcete o ní přijít je lepší nápravou pokusit se ji přefiltrovat nebo zákal zamaskovat třeba přibarvením kulérem. Ve většině takových případů se jedná o vadu hlavně senzorickou a chuťově nepříliš rozpoznatelnou....
Rafael
Dobrý den, dnes jsem pálil svůj první destilát v životě a chtěl bych se podělit o svoje postřehy. Máč byla směs matolin Tramínu a Pálavy - cca 80 - 90litrů. I. destilace 30 litrů lutru 30% obj. alk.(po naředení). II. destilace: Předkap 600 ml při 60-62°C. Jímání středu začalo od 62°C a 80% obj. alk. Při 70°C jsem naměřil 62% obj. akl. Ukončeno senzorickým zkoušením při 78°C a 44% obj. alk. Koncec jímání jsem dělal cca 7x po 100 ml destilátu. Děkuji tvůrcům tohoto blogu za odborné rady a hlavně také svému taťkovi, který mi vše v praxi vysvětlil a předal své zkušenosti. Doufám, že bude výsledný produkt tak skvělý, jako můj syn, který se nám letos narodil.
Gratuluji k obému.
Jen si zkontrolujte teploměr ať to nikoho nemate. Uvádíte o 20°C méně než je při normálním tlaku běžné.
Ať se daří.
Rafael
Děkji za reakci. Nějak tomu ale nerozumím. Výše v textu uvádíte, že překročí-li teplota par vstupujících do chladiče 80°C provádíme test na dokap. Já jsem začal testovat při 78°C, což bych viděl jako určitou odchylku. Ale těm 20°C jak píšete prostě nerozumím. Možná jste se překlepl a chtěl jste napsat 2°C.
Ne, nepřeklepl jsem se. Myslel jsem 20°C. Dva stupně bych vůbec neřešil.
*
Jak píšete o těch 78°C, tak to je teplota při které začíná destilace a jímá se úkap. Dokap teče podle kvality lutru a vlastnostech aparatury při teplotě cca 85-90°C.
Rafael
V úvodu tohoto oddílu o 2.destilaci píšete "3/Překročí-li teplota par vstupujících do chladiče 80 °C provádíme test na dokap. Test se provádí též čichem i chutí, ale dokonce i zrakem......" Nyní je tomu podle Vašeho komentáře jinak? Co tedy platí?
Dobrý den,
jako admin Vám odpovím na Váš dotaz, ačkoliv je nejspíš směřován k čtenářovi. Je to ale Váš zmatek, né můj. :-)
Obě tvrzení jsou pravdivá. My uvádíme... Překročí-li teplota par vstupujících do chladiče 80 °C provádíme test na dokap.... je to prosím pěkně test, tedy hranice kdy je dobré se mít na pozoru. Je ale klidně možné, že je-li kvas dobrý (nezoctěl apod.) a aparatura je vyvážená, destilatér nepospíchá atd., že bude klidně frakce mezi 80 - 85 °C též spadat do jádra. Možná až k těm 90 °C, což už je tedy podle mě vzácné, ale může se to stát. Zkušenosti s kolonou Vám pak tyto mantinely určí sami.
Proto se naše hodnoty s komentátorem Rafaelem mohou trochu lišit, ale nejsou v rozporu.
Mnoho zdaru.
Dobrý den,mám dotaz jak se zbavit síry ve vínovici při druhém pálení???Děkuji
Dobrý den,
je to trest za Vaši chybu při úpravě lutru. Nedá se ale nic dělat, upravte destilát po 2.destilaci, jako by se jednalo o lutr a destilujte potřetí. Návod na úpravu je uveden v článku "úprava lutru".
Mnoho zdaru.
K zakalení při 2D dochází dle mých zkušeností při překročení teploty výstupu pálenky z chladiče nebo nečistotami v aparatuře
Zdravím,
zaujímaly by ma vaše názory na to ako uskutočňujem 2.destiláciu.
Aparatúra je s metrovým deflegmátorom množstvo refluxu regulujem prietokom vody cez 1. chladič.
Ak už mám luter nahriaty spodok deflegmátoru sa začína hriať uberiem výkon zhruba na polovicu,kým sa nenahreje po vrch,
spustím 1. chladič ktorý skvapalný
všetky pary.V tomto stave chvíľu zotrvám a potom začnem púšťať časť pár do 2. chladiča.
Predkvap odkvapkáva od cca 70 do 77.8 až 78°C liehovitosť 90%
Po prejdení na jadro buď znížim prietok vody 1.chladičom,alebo zvýšim výkon pod kotlom aby destilát tiekol v tenkej nitke niekoľko hodinový stred teplota 77.8,78.0 do 78,4 až 78,5°C potom už destilát chutí a vonia neprijemne no nikdy sa nezakalí liehovitosť 90%.
Dokap 78.4,78.5 až cca 85°C liehovitosť 90%-cca 70% do vyžmýkania lutru.
Destilát rozhodne nieje len čistý lieh no vidí sa mi dosť málo aromatický priniesla by mi nižšia liehovitosť viac aromatických látok?
Boli by uvedené teploty pri liehovitosti povedzme 75-80% odlišné alebo by sa zachovali?
V prípade znižovania liehovitosti je lepšie zmenšiť reflux alebo odobrať časť náplňe z kolóny?
Je uvedený postup a teploty v poriadku?
Ďakujem a prajem všetkým veľa zdaru.
Jsem v podobné situaci jako předchozí pisatel. Zkusím popsat svoji zkušenost, možná někomu pomůže. Jednoduchý aparát na 2D - vařák 10 litrů, reakční člen s měděnými plíšky, skleněná kolona dle Hempla naplněná keramickými kroužky.
Dříve následoval rovnou přestupník s teploměrem a výstupní chladič. Ve vařáku umístěné čidlo řídilo výkon plynového hořáku. Průběh destilace byl podle popisu Deslika. Zpočátku jsem velmi pomalu oddělil úkap, pak jádro trochu rychleji a končil jsem když lihovitost na výstupu klesla na 50% alk. To už byla teplota v hlavě cca 87°C (ve vařáku 93,5°C). Výsledek nic světového ale po půlročním odvětrání se to dalo.
Při poslední úpravě aparátu jsem přidal mezi kolonu a přestupník primární chladič (Dimrothův) a hned za něj čidlo pro řízení intenzit chlazení, resp. refluxu. Ve spojení s trochou elektroniky a precizním servem, které prostřednictvím jehlového ventilu velmi jemně řídí průtok chladicí vody primárním chladičem, je hlídána maximální teplota v hlavě.
Pokud nastavím že teplota v hlavě může být max. 80°C, tak při teplotě 79,5°C začíná pracovat primární chladič a zvyšuje svůj výkon s rostoucí teplotou par tak že víc než zmíněných 80°C do hlavy neproleze. Po celou dobu mám na výstupu destilát o síle 87 – 89 % a dá se říci, že tímto způsobem proběhne celá destilace. Z toho ¾ procesu proběhnou bez průtoku chladící vody primárním chladičem a až v poslední 1/3 kdy má teplota v hlavě tendenci stoupat ke zmíněným 80°C přichlazuje.
V tomto okamžiku je ve vařáku cca 93°C a další zvyšování teploty ve vařáku má za následek že řídící elektronika zvyšuje chlazení 1. chladiče což způsobí totální reflux. Pokud povolím vyšší teplotu v hlavě, např 81°C, teče už destilát s nádechy které do jádra nepatří. Výsledný produkt potom naředím na 50%. Je velmi jemný, ale aroma je slabé. Možná se vyleží, ale to zatím nevím neboť je 14 dní po 2D.
Není mi jasné jak nepřekročit 80 – 82°C v hlavě a mít na výstupu 50% destilát.
Na co se vlastně váže aroma? Pokud to vezmu selským rozumem, tak jestliže mi po celou dobu destilace teče téměř 90% destilát, který pak už jen naředím vodou, odkud se má vzít aroma. A pokud se nechává destilace probíhat až do 50% alk. na výstupu, co všechno je těch druhých 50%. To asi nelze tak jednoznačně říci, ale pokud hledám příčinu slabého aroma, tak je dobré mít alespoň nějaké vstupní informace.
Je mi jasné že ostřílení borci, kterým vše funguje tak jak má, si říkají proč se v tom tak šťourám. Tak než někdo hodí kamenem hlásím, že jestli mě to jednou bude fungovat k plné spokojenosti, tak už tomu nechám volný průběh :-)
Zdar a sílu.
Chodim do palenice, kde destiluji jen jednou. Takze asi 1D. Kolik by mela byt teplota max. pro paleni, abych tam nemel priboubliny? Dekuji V.
Když chodíte do pálenice, kde destilují na jednokotlové pálenici, tak je to kotel s rektifikační kolonou. Tam se projevují úplně jiné faktory, než při dvoukotlové destilaci, tedy 1D a 2D !! Tam to záleží na obsluze zařízení, kdy přestanou destilovat. A u kolony se většinou, ty dokapové složky do destilátu nedostanou, destilace se ukončí dříve ...
A že byste mohl, jako zákazník "poučovat" obsluhu, kdy tu destilaci ukončit, tak na to zapomeňte !!
zdravím,mam jeden problém při 2.destilaci.jedná se o lehké mléčné zakalení... zpočatku vyteka destilat 83% a je čiry,ale po 3 litrech už při lihovatosti 70% se začne kalit.mam nerez kotel 40l dvouplást,ohřev elektrikou,chladič měděna trubka 16mm delky 4m v 60l litrove nadobě.
chladič jsem už 2x čistil 15% roztokem kyseliny sírové,zašpuntoval a nechal 30 min pusobit... taktež jsem čistil přestupní vedení.kvalita kvasu byla myslím dobra,palil jsem švestky i hrušky,z 200l kvasu nateklo vždy 60l lutru/ už naředěného na 30%/.
při druhém pálení mě nateče ze 30l lutru 15l 52% pálenky.
poradí mě někdo,co by mohlo způsobovat mléčné zakalení?????
nečistoty v chladiči snad mohu vyloučit...
díky
Zakalení způsobují ve většině případů dokapové složky. Zkuste si přečíst můj příspěvek v sekci Úprava lutru ze dne 16.října 2004 a popřemýšlet nad tím...
(Jak jsem začal pracovat s vícealkoholickým lutrem podobné problémy u nepřicukřovaných nízkoalkoholickými kvasů zmizely).
Rafael.
Moc děkuji za rychlou odpověd.rady opravdu potřebuji a uvítám.jsem z vysledku palenky se zakalením trochu zklaman.články o úpravě lutru jsem si přečetl... zkusím tedy lutr napříště vůbec neředit...mohl bych se dostat na lihovitost okolo 40-45%.ale tam píšete,že toto je spíše pro větší kotle.ale určitě to tak zkusím.mohlo by to pomoci.1D jedu tak do 20-15%,v tom by problém snad byt něměl. děkuji
Ono se ten zákal taky někdy časem sám ztratí. Nebo se ho dá zbavit filtraci nebo držet pálenku nad 50%. Hodně proto záleží na její chuti a jestli Vám a okolí chutná.
*
Někdo to třeba má jako prioritu, že pálenka obsahuje větší množství pozadku, že je ostřejší.
Dobře ten pozadek poznáte, jak necháte ze štamprle v teple samovolně během několika dnů asi polovinu obsahu odpařit. Ty kyseliny a hořčiny už nebudou překryty lihem a dají se "dobře vychutnat"...
*
S tím velkým kotlem jsem to spíš myslel jako ve větším množství kvasu, nebo lépe napsáno várek za sebou aby byl prostor k tomu přimíchávání a zesilování lutru.
*
Ale neberte to jako nějaké dogma, jako nejlepší způsob vedení 1+2D. Spíše jako námět k přemýšlení a pokusům najít si svou technologii.
Ať se daří a dejte pak vědět.
Rafael.
zdravim,jeste se obracim s dotazem ohledne zakaleni palenky... rekl bych ze po cca 3 tydnech a naredeni palenky kojeneckou vodou na 52%, se zakal vytraci,ale na dne nadoby 20l,se objevil sediment,takova bila krupice. mohl by se ten zakal takto vysrazet?sice se usazuje casem na dne,ale cim by to slo precedit?nejaky filtracni papir?kde se to da sehnat?neco pokud mozno lehce dostupneho...
diky
Zdravim
nevsimol som si odpoved na otazku z 11. ledna 2014 22:49 a podobnu z 5. března 2014 17:12
tak isto ma zaujima tento problem ako a ci je vobec mozne pri pouziti refluxu ziskat viac aromatickych latok
treba znizit liehovitost znizenim vykonu chladica 1?
dakujem
Zdravím....
"Při druhé destilaci se při 80 °C blíží konec procesu."
Tak tomu nerozumím. Protože:
Mam el. 90l dvouplast nerez kotel.
( možnost topeni cca 2 kw /6 kw / 9 kw)
Přesný digitální teploměr je na cca 1m cu trupce tesne pred spojem cu chladice ( dvoupláštový nerez šnek)
...
a když pojedu na nejmensí výkon topeni ( cca 5D hodin 1D)
Tak pri najíždení teploty cca po 2 hodinách se me ustáli na 90 a pak mirne roste)... takže kdybych mel stopnout pálení pri 85 stupnich tak bych jímal asi tak 15 min.
Takže jsem se teploty nedržel a jel jen podle lihomeru. Kdyz zacalo kapat 55procent alkoholu tak zacal zakal..tak jsem to stopl.( krasne čistý) jenže po zředeni destilkou je to jak mlýko :( ... Kde je problém? (2D cca pri 40 L jsem dělal 7 hodin )
Zdravím pánové. Mám doma klasickou sestavu (110L vařák + chladič had ve 120L sudu a všechno v mědi a na 2D plynový hořák). Sem opravdu začátečník. Jediná fakt dobrá pálenka sa mě povedla z jaderniček a to jenom proto, že sem ju palil až jako druhů (první 2D byli trnky) a stáli za prd. Už vím, že aparatura sa musí před použitím řádně vyčistit.
Ale mám jeden problém se kterým si nevím rady. Při 2D mi z chladiče pálenka "chrchlá". Teplota pálenky z chladiče je okolo 15°C, neteče mi nitka mírně proti ose chladiče, ale pořád obloučkem dopředu. Nemám na vařáku žádný teploměr. Už ale uvažuju o dodělání.
Otazky teda sou dvě:
1) jak sa zbavit toho chrchlání
2) vyčistí mi 3D starší pálenku od měděnky a pachutí způsobených nZdravím pánové. Mám doma klasickou sestavu (110L vařák + edodržením čištění aparatury?
Mockrát děkuju za rady.
Naskočila mi tam nějaká chyna.
2) vyčistí mi 3D starší pálenku od měděnky a pachutí způsobených edodržením čištění aparatury?
Mockrát děkuju za rady.
K bodu 1) Doporučuji při 2D topit méně intenzivně … a vložit také do vyústění trubky chladiče kousek drátu ve tvaru nerovnoměrného „v“(pokud možno z nekorozivního materiálu, někdy se používala i větvička …) tak, aby vyčnívala delší část cca 5 cm pod úhlem cca 45°, uvnitř byla také asi tak 5 cm a ohnutá nahoře v trubce tak, aby se vzpříčila. Po té potom „pálenka“ lépe stéká …
K bodu 2) zaručit vám to nikdo nemůže, ale zkuste to, za pokus nic nedáte … počítejte ale s tím, že „ořežete případný buket“ !!
Někdy stačí, tedy tehdy, když vykrystalují nečistoty, pálenku jen přefiltrovat přes papírový filtr (stačí dvojitý na čaj) nebo smotek vaty v trychtýři … Ale tou destilací to pokazit nemůžete !!
Přeji vám, aby to vyšlo, "okena" dnes již v módě není ... no tímhle si většinou prošel každý.
Já mám na výtoku z chlediče takovů tu jímku do které sa vkládá lihoměr a na začátku tohoto je trubyčka dovrchu s kloboučkem a tama mi to chrchle. Někde sem četl, že pálenka má vytékat při teplotě 18-20°C, tak jestli já to moc prudce neochlazuju a ono to pak neví či jít ven nebo zpátky.
Ta stará pálenka není tak úplně katastrofa, ale tím jak vím co sem udělal špatně tak bych ju chtěl ještě pročistit. Radši budu mít čistů pálenku a nebude mě bolet hlava než nějaků neurčitů bůh ví co po čem bolí hlava, a to sem pálil z bystřiček, škoda jich:-(
A ještě mě napadla jedna otázka: kolik tak bývá výtěžnost z trnek? kvas mívám krásně voňavý, nic do něho nepřidávám a sudy sou po celou dobu zavřené kromě příležitostné kontroly.
No když tam máte tu „epruvetu“, tak jsou možné jen dvě věci :
1) trubička je příliš krátká a sloupec stékající pálenky nestačí odtéci do epruvety,
2) trubička či vstup do prostotu epruvety má malý průměr a tím pálenka nestačí protékat epruvetou a tlak z chladiče ji vhání částečně nahoru do odvzdušňovací trubice … (je možná i kombinace obou) takhle „na dálku“ je těžké rozhodnout o co se přímo jedná…
Zkuste napřed příslušnou trubici prodloužit nad úroveň chladiče (stačí kousek hadice …), chce to prostě aparaturu odladit, vyzkoušet její záludnosti a naučit se s ní pracovat ... To většinou za jedno až dvě pálení nestihnete.
K poslední otázce - kolik tak bývá výtěžnost z trnek – to záleží na cukernatosti trnek, slív … udává se, že mají 12 – 16% zkvasitelných cukrů (ale můžou mít i více, záleží na odrůdě a vyzrálosti v roce … takže lze ze 100 litrů kvasu získat při dobré práci 6 – 10 litrů 50%ní pálenky … .
Tolik v krátkosti a zjednodušeně.
"Chrchlání".
Víte, je velmi těžko tak na dálku radit. Ale napadlo mně ještě, pro doplnění...
Zkuste si pročíst vlákno chladič. Správný sklon spirály - bez kapes, sploštěnin atd. V chladiči se nesmí kondenzát nikde hromadit, musí odtékat samospádem. Ideálně by měl mít i "snahu páry z vařáku nasávat".
Pak si ještě přečtěte v tom samém vláknu diskusi z října a listopadu 2013. Třeba "cooling shock“. Česky jsem si to dovolil nazvat"hafkíng" :-))))
*
Možná píšu mimo téma, ale i takové "maličkosti" se někdy přehlédnou.
Rafael
Díky vám za rady.
Ano, v tom příspěvku o "cooling shock" sem spatřil jasné ukazatele mého problému a už brzy podám resumé jak to celé dopadlo.
Dobrý den,
můžete mi poradit do kolika procent alkoholu mám jít při dokapu u 2D. Dokap chci přepálit ve 3D pro likéry.
Píše se zde že do 50-40% nebo, když budu dělat 3D (pro likér) tak se dá jít třeba i do 30% nebo 20% ?
Děkuji za radu.
To záleží na tom, jak velkou tomu chcete věnovat péči a jak ctíte ekonomiku destilace, tj. jestli vám stojí, těch pár deci alkoholu navíc za tu námahu, ale také na tom jak chcete ten dokap zpracovat; jestli jen opět jednoduchou destilací, nebo na zesilovací koloně. U té jednoduché destilace musíte těch dokapů nachytat alespoň ze tří až čtyř 2D, abyste měl dostatečný objem na další přepal (a nebo mít druhý menší destilační aparát) .
Teoreticky lze jít samozřejmě až na 0%, ale já bych to odstavil při 15 – 10% (odtékajícího alkoholu). To záleží na vás. Nejlépe je, si to odzkoušet v praxi, … potom udělat rozvahu, zda vám ta zvýšená péče stojí za to.
Tož přeji hodně zdaru a čistou hlavu na posouzení…
Přeji hezké Velikonoce jak vám, tak ostatním čtenářům … pálení zdar.
Taky si myslím, že destilovat pod 10-15% je zbytečné a neekonomické.
Pro ilustraci:
-Pokud při jednoduché destilaci vytéká z chladiče destilát 31,3% je zbytkový obsah lihu ve vařáku 4% a teplota pár je 96,6°C.
-Když teče destilát 25,2% je ve vařáku 3% lihu a teplota pár je 97,4°C
-Když teče destilát 17,7% je ve vařáku už jen 2% lihu a páry mají 98,2°C
-Když teče destilát 9,9% zůstává ve vařáku jen 1% lihu a páry mají 99,9°C.
-atd...
*
Celá ta tabulka, velmi doporučuji prostudovat a pochopit ji, je na:
http://3.bp.blogspot.com/_tlb6BhQBxLY/S1QeyE-cuPI/AAAAAAAAAQA/oRJ1b7jKxTM/s400/def02.jpg
*
Jinak nevím co poradit.
Snad jen, že při zpracovávání dokapů stále narůstá koncentrace výševroucích a nežádoucích složek. Z toho důvodu je třeba se snažit aby při "čisticí" destilaci byla co nejnižší teplota. Tzn. snažit se aby obsah vařáku měl před tou "rektifikaci" co nejvyšší lihovitost, 30-50%, a aby destilace proběhla při co nejnižší teplotě. (Úkapy se v tom případě řešit nemusí...)
Samozřejmě to chce jisté zkušenosti. Ale dá se i řídit teplotou, chuti a vzhledem destilátu. Zjednodušeně napsáno - nesmí být kyselý, chuťově odporný, kalný a při pečlivé práci by se neměl při smíchání s vodou zakalit.
(Toto nemusí platit u kvasů a zpracovávání zbytků z průtahových destlilací siličnatých surovin.)
*
Jinak platí, že hlavní složkou těch směsí je vždy jen líh a voda. Přiboudlina, výšší alkoholy-"pozadky" jsou víceméně jen stopovou složkou, kterou není žádný problém při pomalé, byť i jen jednoduché destilaci včas odstranit. Jejím včasným přerušením.
*
Diskusi k zpracováním těchto "zbytků" v koloně nechám zkušenějším....
Rafael.
Děkuji Vám za rady.
Uvažoval jsem dokap u 2D "ždímat" do 30% (tak jsem to již několikrát dělal) Zkusím jít níže tak do 20%,hlavně se ale rozhodnu dle pachu nebo chuti, aby to nezkazilo vše ostatní.
Překvapilo mne v odpovědi, že u té následné 3D destilaci se nemusí oddělovat úkap (asi ale jen v případě nebude-li vytékající alkohol čpět)
Uvidím, zatím jsem 3D nedělal, mám zatím jen 15-20 litrů "zbytků" dokapů.
-----------
Mluvil jsem s Vámi o rakytníku, neměl jsem už na něj však čas, tak snad letos na podzim.
Děkuji, zdravím a přeji příjemné velikonoce.
Mám malou otázku, kde měříte teplotu?
Díky
Dobrý den, teplotu měříme po staru, nejlépe v podpaží:-))
Uf!! Už jsem měl obavy, že v konečníku.
Máte 100 bodu ;-)
Přehlídl jsem článek věnován teploměru, zajímalo mne jestli se měří teplota kvasu, nebo páry. Už vím že páry, a že u klasické aparatury bez.def.je měření jen orientační.
Kde je teda ideální umístění (dostačující) teploměru u klasické aparatury bez def.? Stačí měřit páry v koltli?
Měřit páru v kotlu, určitě nestačí. Já to mám např. následovně. Nad lutrem cca 90, nad reakčním cca 87 a před chladičem 80, samozřejmě v určité fázi pálení, na začátku je to méně. Je tu spousta dohadů kdy např ukončit 2 destilaci a stejně někteří deslíku nevěří. Pokud by ale dodržovali klesající výkon ve vařáku, bylo by to přesně takové jak deslík píše. Bohužel většina, má chladič hned vedle kotle a proto mají problém udržet teplotu kolem těch 80. Všem doporučuji vzdálenost chladiče od kotle, alespoň 4m, většina zjistí, že je to krok ke kvalitě a na konci pálení, snížit výkon na minimum. Nejedenkrát končím pálení cca na 60% a výsledný destilát mám vždy kolem 72%. Spousta by namítla, že je to brzy, ale je už cítit ocas. Všechno je spojeno s výkonem ve vařáku. Kdybych na těch 60% lihovitosti přidal výkon, rázem spadne lihovitost na 30-40%. Tímto způsobem dosahuji velice čisté pálenky a ještě mi nikdo neřekl, že je špatná, ba naopak, pokud se na stole sejde více druhů pálenek, vždy je ta moje první vypitá. Proto všem doporučuji držet před chladičem max 80 stupňů a kdo nevěří, ať vyzkouší. Hodně zdaru....
Myslím, že je úplně jedno v kterém místě se při jednoduché destilaci teplota měří. Je to těžko přenositelná hodnota!
Spíš bych se řídil lihovitosti, ta není ovlivněná konstrukcí aparatury. Např. délkou přestupního potrubí. To když bude enormně dlouhé, několik metrů, tak se samozřejmě na jeho konci naměří daleko nižší teplota než mají páry ve vařáku. Funguje to jako vzduchový chladič. A pokud má potrubí k chladiči vzestupný směr, tak funguje částečně i jako deflegmátor. Část kondenzátu ztéká zpět a znovu se převařuje.
Proto to není žádný argument se těch teplot nějak držet a argumentovat jimi.
Jsou to velmi zavádějící hodnoty a dá se jimi řídit až po důkladném seznamení se s danou aparaturou. Až pak se může obsluha řídit teplotami a kde se změří je úplně jedno...
Zkrátka jen po zkušenostech koukne na teplotu a ví kolik % zrovna teče a co s tím.
*
S tou mezní hodnotou 60% nelze než souhlásit. Už si ani nevzpomínám, kdy mi destilát pod touto lihovitosti ještě chuťově vyhovoval. Většinou odstavuji i dřív. I při velmi pomalé destilaci je někdy i 65-70% pro mě chuťově nevyhovující a jde zpět buď do lutru, do kvasu nebo na rektifikaci na líh...
*
S Vaším názorem, ke konci destilace razantně snížit topný příkon, protože jinak lihovitost skokově klesne na absolutně nepřijatelných 30-40% taky bezvýhradně souhlasím.!!!
I když se ve většině i důvěrohodné literatury, hlavně české, píše, že ke konci destilace se má topit rychleji. Absolutně nevím, kde k tomu "akademici" přišli. Když nejvíce vad zapřičiněných špatným vedením destilace vzniká špatným, pozdním, oddělením pozadku. Kyselost, hořkost a i pachové vady.
Rafael.
Chcu se zeptat,tece me alkohol pri 2d 60% pri teplote 90 a zniceho nic prestane tect a po nejake dobe zas tece,jak je to mozne
Chcu se zeptat,tece me alkohol pri 2d 60% pri teplote 90 a zniceho nic prestane tect a po nejake dobe zas tece,jak je to mozne
Mam dvouplastovi aparat,pri 2d pri teplote okolo 90° tece 60% a zniceho nic prestane tect po nejake dobe zas zacne,cim to muze byt?
Mam dvouplastovi aparat,pri 2d pri teplote okolo 90° tece 60% a zniceho nic prestane tect po nejake dobe zas zacne,cim to muze byt?
Zdravím. Ačkoliv již nejsem úplný začátečník, mám stále jeden zásadní problém: moje pálenky jsou na jazyku štiplavé - takže mám asi problém oddělit předek od jádra.
Na 2D mám 8l vařák. Snažím se dělat začátek 2D pomalu, zahřívám více jak 1 hod. Potom dle Rafaela nechám vařák přes noc vydýchnout. Pak znovu pomalu zahřívám.
Prvního cca půl litru vylévám. Další litr vzorkuji po 100ml. Pak jímám jádro, kterého z tohoto objemu již moc nezbývá - a stejně je to štiplavé!!!
Přitom si troufám říci, že kvas je dobrý (většinou jablka, šípky nebo cukr), někdy ho ředím na 30%, jindy nechávám neředěné.
Co dělám blbě? Prosím poraďte. FH.
Oddělit 0,5l předkapu z 8l vařáčku mi přijde zbytečně moc. Zaměřte se raději na dokap protože jeho výševroucí složky většinou degradují pálenky.
Zkuste nechat nalitou štamprli samovolně někde v teple odpařit na cca polovinu objemu a pak ochutnejte. Jestli tam bude něco hořkého, kyselého tak je velmi malá pravděpodobnost, že je to způsobeno špatným oddělením úkapu.
Nízkovroucí složky se odpaří, i když jen částečně jako první, pak líh který zakrývá pachutě a v té štamprli zůstane víceméně jen voda a ty zmíňované dokapy.
*
Nízkovroucí sfinstva mají dost času odejít jako plyny během pomalé destilace a i během toho "vydýchání". Nebo během ležení a odvětrávání.
Taky lze takto zmršenou pálenku napravit zahřátím na cca 70°C a odpařením těch nízkovroucích složek. Ale to způsobí i ztrátu lihu, aromatu protože vypařování probíhá i pod bodem varu jednotlivých složek.
*
Ať se daří a napište někdy výsledek té zkoušky.
Rafael.
Rafaeli, provedl jsem Vámi doporučenou zkoušku na dvou různých vzorcích. Po odpaření cca 1/2 objemu zbyla v obou vzorcích taková lehce "zatuchlá" voda - nevím, jak bych to jinak popsal. Není ani štiplavá ani hořká ani kyselá. Lehce, ale jen velmi lehce, je cítit po zapařeném seně nebo trávě - zjevně část dokapu. Takže si stále myslím, že můj problém je správné oddělení předku.
Nemůže to být tím malým objemem vařáku? Ono je to opravdu docela citlivé na regulaci - já to vařim na spínaném el. vařičí (x sekund sepnuto na plný výkon, pak y sekund vypnuto). Třeba ten malý objem lutru dostane tím plným výkonem nějaký "šok" i když se to na teplotě par (měřím teploměrem) neprojeví.
Já vím, že je to nesmysl, ale už mi nějak dochází fantazie.... FH.
Třeba to neustálé vypínání a zapinání spolu s tepelnou setrvačností plotýnky způsobuje v tak malém množství nějaké teplotní šoky které se na teploměru neprojeví...
Ale zas by se měly projevit výstřiky nebo nestejnoměrným výtokem z chladiče.
Nevím, jsem s rozumem v koncích.
Rafael
Myslím, že právě to vypínání a zapínání vařiče může působit to nedokonalé oddělování předkapu při malém objemu vařáku.
U laboratorní aparatury s vařákem o objemu 4 litry pracuji výhradně s kontinuálním ohřevem - vařič má sice také takový termostat s velkou hysterezí, ale ten je nepoužitelný, protože průtok par do chladiče značně kolísá. Takže vařiči předřazuji triakový regulátor, vařič nastavím na 100% a příkon řídím tím triakem.
Právě ten malý objem lutru vyžaduje velmi opatrný ohřev, tedy velmi pomalý odběr předkapu. Já odebírám třeba kapku za sekundu a chtělo by to ještě zpomalit, takže předkap raději oddělím spuštěním refluxu. Bez refluxu se dostávám na zhruba 200 mL předkapu na ty 4 litry lutru, což je zbytečně hodně a přicházím i o aroma (pak ale ani 90% alkohol, co vytéká na začátku jádra, na jazyku ani v nose neřeže).
Zdaví Tom
Ještě k dotazu Kolocha z konce září - možná máte podobný technický problém jako FH s diskontinuálním ohřevem. Vám termostat vařák vypne a destilace se na chvíli zastaví. Jiná možnost je, že máte nepravidelný průtok refluxním chladičem, třeba v důsledku poklesu tlaku (darling) a při vyšším průtoku je reflux 100%... (?).
Kdy dochází z přechodu žádoucích aromatických složek při destilaci lutru z různého ovoce?
Já pracuji pouze s jablečným vínem a moje zkušenost je ta, že aroma jde s předkapem a první polovinou jádra, druhá část jádra je více méně bez vůně a při teplotě 80,5 °C je už přiboudlina zřetelně cítit.
Kolegové tu píší, že při rektifikaci švestkového lutru je žádoucí jádro odebírat déle, na což sedí moje zkušenost s různými slivovicemi, co se mi dostaly do ruky - ty výrazněji ovocně vonící měly po odpaření více přiboudliny.
Moje aparatura je poněkud specifická, takže se nemůžu srovnat s poučkou jímání jádra do 50% lihovitosti (končím-li na 80 °C, teče mi cca 80% destilát, takže zbytek doždímu s refluxem).
Očekával bych ale, že teplotní závislost přechodu aromat bude u různých aparatur podobná. Jaké máte zkušenosti?
Díky, Tom
Tome, děkuji za komentář. Zkusím změnit ohřev na kontinuální a dám vědět. FH.
Ahojte,
chtěl sem se zeptat. Vedeme takové dohady. Tady v kraji platí vtip. Přijde stréc nad dědinu a ptá sa farářa, pane farář, kde sa tu pálí slivovica v dědině? Farář sa podívá a říká, vidíte ten kostel, toš kromě kostela všady!
Pořád čtu jak odstavit dokap klidně při 50 % objm., myslím klasiku dvoukotlovou destilaci, kde kotel je pro 2D opravdu rektifikační jak má být. Každý říká něco jiného, někteří odstavují při 10-15% alkoholu na epruetě a tvrdí, že tam jde krásné aroma. V pálenici pěstitelské když pálím, tak to bere taky třeba do 20-25% objm. v klidu a nic při 50-45% objm. alkoholu neodstavuje. Chci se zeptat PROČ??? Vím, že i ing.Šlosar radí pod 50% na epruetě mít oči na štopkách a druhou destilaci přepnout na dokap mezi 45-35% dle kvality kvasu. Nicméně proč si můžou v pálenici dovolit jít na 20% objm. alkoholu za měřidlem na objem destilátu a slivovice bývá voňavá s výrazným aroma a plnou chutí?? Když to někdo z expertů tady odstavuje na 50% tak má potom hrnec 68-70% alkoholu a dolévá tam 1/3 objemu vody. Chutná to pak velmi lihovitě, jest pravda, že jsou ty pálenky jemné a chuťově méně výrazné.
V čem je pravda? Vím, že dokap dokáže slivovicu pokazit, naposled mě tam páleník od zahradkářů pustil moc dokapu a na povrchu destilátu plavaly kapičky bordelu a takový kal, v destilátu se objevily vločky, nepatrné. Ředí destilkou. Byl to myrobalán a byl těžko pitelný, drhl jako prase... Toš se chcu zeptat, jak to teda je v praxi?
Dobrý den,
Kdy odstavit druhou destilaci na „klasice“ … tak trochu jste si odpověděl sám, v replice … naposledy mi páleník od zahrádkářů … atd.
Vždy to záleží na několika podmínkách:
1)jak kvalitní byl kvas,
2)jak kvalitní aparaturou je destilován,
3)jak dobře ji „palírník“ ovládá … a možná ještě by se daly nalézt další …
4)a u PP ještě ta měřicí aparatura … (kde v prvním litru vyteklém z měřiče, je zbytek po předchozím zákazníkovi - tedy část dokapu …)
Pěstitelskou palírnu je zde zbytečné komentovat, tu neovlivníte, vše je na praxi a umu příslušné obsluhy. Někde jsou i tací, že vám ten první litr dají stranou, a od těch 50 %, ty vytékající litry zachytávají zvlášť, posoudí zda je to dobré a buď přidají k jádru, nebo destilaci ukončí… někdy ty odstraněné dva litry (první a poslední) musíte zaplatit, jinde si je dávají do vlastních nákladů.
Poznámka: v Maďarských pálenicích mají již od roku 2005 povolené „koštovačky“ před měřidlem, takže to rozhodování, kdy skončit, mají usnadněné.
V „domatíně“ nemáte měřidlo, tím je rozhodování také ulehčené.
Rozhodujete téměř okamžitě, kdy přestat jímat jádro destilátu a tím ovlivňujete jeho chuť. Můžete destilát ke konci jímat postupně do menších nádob a rozhodnout druhý den, s „čistou hlavou“, co ještě přijde do destilátu či co bude mimo. Zde však máte ještě jednu výhodu, to co bude mimo, můžete přidat do další druhé destilace a destilovat s ní, nebo nashromáždit těch zbytků více a zpracovat na líh pro macerace. Zde se „variacím“ meze nekladou, záleží jen na vaší fantazii.
V té PP však o ty případné zbytky přijdete, jdou spolu s výpalky do odpadu. Nejdou přepracovat !!
Totéž s pokaženou pálenkou, již vám ji neopraví, musela by se znovu zaplatit dle měřidla.
No, snad jsem vám, ten problém trochu osvětlil … pálenkám zdar.
Ano, dík za odpověď.
Nicméně tady prostě všichni píšou, že u klasické 2D už tečou i při 50% objm. sračky a v pálenici krom intenzity topení nemá jak páleník projevit zkušnosti, když to pustí na 10% objm. při 2D, tak jak říkám, nic tam neovlivní. A slivovice jsou tam prostě lepší, hutnější a plnější i s intenzivnějším aroma. Tak by mě fakt zajímalo, jak to teda je...
Uvedu příklad, když končil u meruněk někde na 15% objm. (klasika 2D), teklo to chutné. Meruňkovica byla jemná a měla krásné, jak každý říkal marmeládové aroma. Na koštu byla ze 60 vzorků na 25 místě, takže úplná sračka plná dokapu asi být nemohla...
Jde mi jen o ujasnění situace, jestli je každý kdo jde na kvalitní aparatuře i doma pod 50% je neuměl, či kazí automaticky destilát.
Co se týká kvasu, ty mám kvalitní, vedu je chladnou cestou - sklep s teplotou 15-17 °C, nepřidávám vůbec cukr, mám v oblibě přidávat kvasinky BS10 chladomilné, bohužel u nich mám trochu dojem, že destiláty jsou až příliš jemné (chci říct, že mě moc nechutnají pro svou JEMNOST!!!), ale chybí osobitý buket... Nemám problém s koláči, křísem! Třeba po třech týdnech sudy (modré 120ky s obručí) uzavírám a pak upouštím vždy tlak a tím jak nejlíp chráním kvas před oxidací, zároveň mám přehled o průběhu dokvašování, když už netlakuje, je vykvašený).
Díkes, slivocic zdar.
" Nicméně tady prostě všichni píšou, že u klasické 2D už tečou i při 50% objm. sračky....."
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nejsem si jist jestli to píšou všichni, ale o jednom jsem si jist a tím jsem já a mám pro to své důvody. O nich níže.
Nicméně i v literatuře je to hojně rozšířený názor podpořený taky někdy špatnými zkušenostmi z pálenic.
Na druhé straně se píše a to si troufám tvrdit, že všude - nespoléhat se na žádné údaje měřidel, na žádnou automatiku a nejrůznější "vychytávky" a řídit se výhradně vlastními smysly. A v případě pochybnosti použít větší množství menších nádob a až časem se rozhodnout co s nimi. Údaje měřidel brát jen jako hrubě orientační!
Každý kvas je jiný a i každá aparatura se jinak chová takže se nějaké naměřené hodnoty nebo množství nedá paušalizovat a je to nepřenosný údaj. I dva sudy stojící vedle sebe, stejně vedené a ze stejných surovin někdy kvasí odlišně!
Ale to už tu bylo napsáno x krát!
*
Co se týká těch Vašich meruněk, proč ne, proč nejít až třeba na těch 15% když je to ještě pitné?
Určitě ano. Jsou někdy kvasy i tak kvalitní, že by se daly pro přefiltrování a přicukření pít jako ovocné víno. Ale destilací dochází ke zkoncentrování složek, takže to neznamená, že by se žádná frakce oddělovat nemusela! Tzn., že ve víně, kvasu, jsou některé předkapové a dokapové složky obsaženy jen ve stopovém, senzoricky nezjistitelném množství, ale destilaci se jejich obsah mnohonásobně zvýší.
*
Obecně srovnávat kvalitu destilátů z pálenic a domácích paličů si moc netroufám. Ale podle toho co ve svém okolí jsem někdy "nucen okoštovat" vedou oficiální pálenice.
Je mi to celkem i záhadou, protože při domácí destilaci je daleko více prostoru a možností ke kvalitnější výrobě.
Pokud pominu notoricky známou rychlost destilace, odplynění už při ní, tak dost velký problém vidím v absenci tzn. koštovaček jak se píše i výše. Po dosažení 60-50% už lihovitost rychle klesá, teplota rychle stoupá a množství použitelného destilátu je v porovnání s jádrem už velmi malé. V domácích podmínkách můžete koštovat nepřetržitě, ale v pálenici až když se "překlopí" nádrž měřidla. A to už může být někdy pozdě. Když by páleničář zpracovával úplně stejné kvasy, jakože takové neexistují, nebyl by to takový problém.
V domácích podmínkách lze navíc některé frakce přidávat do dalších várek, buď do kvasu nebo do lutru a tím zlepšit destilační podmínky i výtěžnost. To oficiálně bez vícenásobného zdanění nejde.
V tom případě se to musí při 2D zohlednit. Destilovaný lutr už pak obsahuje více výševroucích složek, jak žádoucích tak i nežádoucích a proto se s destilací končí dřív a i tak je pálenka dostatečně aromatická. Při vyšší lihovitosti a nižší teplotě jsou zkrátka lepší destilační poměry a více prostoru pro dokonalé oddělení frakce. Píšu frakce, jednotné číslo protože úkap není v hotovém výrobku až tak nebezpečný. Ten lze i z hotového výrobku dostat jednoduchým zahřátím při umělém staření kdy se oddestiluje.
Ale s pálenkou narušenou dokapem už nelze udělat nic. Jen ovocný líh.
Prioritou je pro mně pálenka která se nezakalí při ředění běžnou vodou ani pod 40 a míň %, která ani po odpaření cca půl štamprle v teple během pár dnů nevykazuje ve zbytku žádnou kyselost ani hořkost, která se nezakalí ani pokud ji nějaký barbar strčí do mražáku a která je přesto aromatická a hned při prvním přičichnutí prozradí svůj původ.
O chuti a těžkých kocovinách ani nemluvě...
*
Jinak cukr, taky z výše uvedených důvodů - zvýšení lihovitosti apod. používám a taky na rozdíl od všeobecně doporučovaného studeného vedení kvasu snažím se kvasit v teple. Studené kvašení je sice moc pěkná a prospěšná věc, ale málo platné v praxi způsobuje většinou víc škody než užitku.
Píšu to proto, že nic není tak jednoznačné, že existuje více způsobů, že hodně záleží na místních podmínkách a že i zdánlivě protichůdnými postupy lze dojít k dobrým výsledkům.
Rafael.
Zdravím,
" Při vyšší lihovitosti a nižší teplotě jsou zkrátka lepší destilační poměry a více prostoru pro dokonalé oddělení frakce"
Ak som to správne pochopil tak je vhodnejšie luter pred 2D na 30% neriediť a nechať ho na pôvodnej liehovitosti napríklad 40%
Ďakujem
Co jsem napsal, to jsem se snažil i laicky, pochopitelně, vysvětlit.
Ale zdůrazňuji ještě jednou, že vše záleží na místních podmínkách...!!!!!
*
Zbytek ať si každý přebere a vysvětlí jak chce anebo ještě lépe ať si to sám vyzkouší ve svých podmínkách a požadavcích.
Mi to kdysi trvalo víc než než 10-15let bez možností internetu, jen s pomocí SVK a pokusů...
*
Ale teď konkrétně k dotazu:
Ano, lutr neředím, ale naopak se snažím o co jeho nejvyšší lihovitost jak jsem psal...
Až k 50%, pak už to je poněkud nereálné....
*
Nakonec ještě asi musím připomenout, kdyby to taky někdo chtěl zkoušet, že 50% směs lihu s vodou už velmi ochotně hoří i za "studena". Natož páry takové směsi nebo i takový koncentrovaný roztok v nekvalitně vyrobeném vařáku kdyby se dostal v počátku destilace nějakou netěsností nebo prasklinou do ohniště.....
Rafael.
co se dříve oddělí při destilaci methanolu a ethanolu?
Co se oddělí z kvasu dřív, ethanol 78,3°C nebo voda 100°C?
*
Pokud to silně zjednoduším a pominu další faktory tak ethanol 78,3°C a methanol 64,7°C mají daleko bližší body varu než výše uvedená směs...
*
Jednoduchou destilací, i opakovanou, nejde většinu látek ze směsi uspokojivě oddělit.
Vždy se bude jednat jen o zkoncentrování té nejtěkavější. Pokud je látek ve směsi víc je to ještě složitější a navíc k tomu ještě přistupuje faktor, že některé látky se během destilace chovají jinak, než by se dalo na první pohled podle jejích bodu varu usuzovat.
Třeba ten methyl lze nalézt i v dokapových složkách. A relativně v dost velkém množství...
Rafael.
A dá se nějak jednoduše po domácku stanovit množství metanolu v pálence?
Dobrý den,
rád bych požádal o radu, o víkendu jsem konečně pálil v novém nerezovém aparátu, který jsem stavěl cca 2 roky, přeci jenom sehnat nerez zadarmo chvíli trvá, byl to švestkový lutr asi 20 litrů bylo z roku 2014 a 10 z loňska, lihovitost asi 40%, na začátku tekla pálenka 86%, dost těžko se dalo určit co je ještě předkap a co už jádro (objem 7 litrů), okolo 75% už tekla kysekla (1.5 litru), mam ji jako podpalovač do grilu, při 65% už začala bejt tma a navíc mi došel plyn tak jsem to utnul a druhý den už nepokračoval( další 1.5 litru), nemam představu kolik by ještě vyteklo kdybych pokračoval dál. Destilaci jsem se snažil vést velmi pomalu, tekla mi slabá nitka.
A poznatek - samotná pálenka je dost ořezaná, chybí jí švestkové aroma i chuť, naředil jsem to zhruba na 50% a není to co bych čekal.
Samotný dokap mně taky dost klame, protože ta 65tka je kyselá jen minimálně, pitelný to není, ale není tak strašný jako těch 75%.
Nevím kde je chyba, starý aparát stál za prd, ohřev v brutaru byl neefektivní, měděný chladič 12mm chytil měděnku a nešla dolů, ale teď mám celou soustavu z nerezu, talířkový cladič, převodník 22mm, měděný reakční člen nad vařákem.
Funguje to bezvadně s minimem chladící vody a přesto je to neúspěch.
Co Vám k tomu „na dálku“ říci – snad jen pár připomínek:
1) Jak se chová „nová destilační aparatura“, většinou nelze úplně zjistit jen při prvním pálení, chce to čas, a hlavně „tréning“ na příslušné aparatuře … a hlavně, dělat si o tom poznámky …
2) Ten lutr – lihovitost kolem 40%, je podle mne dosti vysoká, já bych ho naředil až na 30%, lépe se potom zjišťuje přechod „úkap / jádro“ … na „vedení destilace jsou návody jak na to k prostudování“…
3) „ořezanost pálenky“ – může být, že byly již při prvních destilacích dosti ořezány oba lutry, takže se vonné komponenty do něho dostaly jen v malém množství !!
4) Co se týče „dokapu“ – dával bych si jej zvlášť a při „dostatečném množství znovu „přejel,“ samozřejmě po opětovném naředění na cca 30%, na buď „neutrální alkohol“, nebo „alkohol na zápal“ či obdobné použití … nutno rozhodnout jestli se Vám to vyplatí.
To jsou asi tak hlavní body k prověření, samozřejmě by toho bylo více, ale pro začátek to myslím stačí. Nezoufejte, ono se to časem poddá … Trénig dělá mistra, říká jedno přísloví …
Pálenkám zdar !!
Děkuji za reakci,
ale moc jste mi nepomohl(neberte to ve zlém)
ten starší lutr byl pálen na tom starém aparátu a byl klasicky zakalený a ani aroma u něj nebylo nijak znát, oproti tomu ten loňský byl už pálen na novém, ale ohříván v brutaru, protože ještě nemám dodělané míchadlo, ten vytekl průzračně čirý a neskutečně voněl po švestkách, proto nechápu proč je výsledná pálenka bez vůně a chuti.
Lihovitost lutru je asi téma na dlouhou debatu, bohužel co palírník to názor.
Rozdělit předkap a jádro bylo problémoví v tom že mi při těch 86% prostě hořela huba, i když jsem to koštoval jen po kapkách a dělal si kontrolní vzorky, tak jsem nebyl schopen řádně identifikovat co je co.
K prvnímu výpalu - nebil první, loni jsem už na nové aparatuře pálil třešně a ty taky vytekli o vysoké lihovitosti, bohužel když jsem pálil poslední kvas, nevšiml jsem si že se mi vyvařila voda z brutaru a malá část kvasu se mi připálila.
Ten přípalek jsem odstranil, ale nedostatečně jsem vypláchl vařák, takže mi výsledná třešňovice smrdí po čistícím prostředku a ani aktivní uhlí s tím nic neudělá, takže nemám srovnání jestli je to mnou nebo aparátem.
Samozřejmě máte pravdu, chce to čas, ale bohužel klimatické podmínky posledních let moc příležitostí ke sbíráni zkušeností neposkytují a letos to vypadá zase na hov.
Dokap rozhodně znovu pálit nebudu, na podpal stačí to co mam a "neutrálního" alkoholu mam po naředění víc než dost.
Ale každopádně díky
Ještě pár poznámek k tomu "posouzení" kdy jímat již jádro :
… že mi při těch 86% prostě hořela huba …
No k tomu mohu sdělit toto, „minivzorky“ z prvních dílů před „koštováním“ ředím 1:3-4, aby výsledná koncentrace byla kolem 20%, po té již „huba“ nepálí a případné „chyby či jiné odlišnosti“ jsou zřetelnější.
Také někdy pomůže, když skleničku, kde byl neředěný vzorek, nalijete zpět a necháte ji oschnout a čichem lze zjistit „kvalitu“ …
Vím jsou to takouvé ty "knížecí rady", tak to berte sportovně ... držím palce.
Pálenkám zdar.
Dobrý den,
tak to je konstruktivní rada, já dělám vzorky po celou dobu 2. destilace - vezmu asi 20 sklenic 2-3dcl, seřadím je za sebou a jímám zprvu po 1 dcl později po 2dcl, očichávám, ochutnávám po kapkách a rozhoduji se co s čím sliju a co si necham jako kontrolní vzorek, ale cíleně je ředit v průběhu destilace mně nenapadlo.
Vyzkoušel jsem naředit 1ctl pálenky, postupně až 1 dcl destilované vody, chuť byla po celou dobu vyloženě lihová, pálenka se ani při tom max. naředění nezakalila.
Zvláštní je, že ani ten 65% dokap se po stejném postupném naředění nezakalil.
Tohle si napíšu, abych nezapomněl a budu se modlit, aby mi nepomrznul i ten zbytek švestek, který už dokvétá.
Díky a jestli máte v záloze více takových rad tak sem s nimi.
Dobrý den rád bych se zeptal , když se provádí několika násobná destilace , při které destilaci se odděluje metanol. Zda při druhé a nebo až při konečné a zhruba jaké množství. Děkuji .
Presne tak, vylucuje sa mimo ine isopropanol, bod varu 82.6C. Ten sa povazuje za dokapovu latku. Nad 97C propanol.
Dobrý den.
Měl bych jeden technický dotaz.
Dnes jsem prováděl 2.destilaci. Všechno šlo krásně , skoro ideálně byl jsem v polovině procesu,kapalo mi krásných 78% ale bohužel jsem tuto bohadárnou činnost musel z technických duvodu ukončit.
Jak mám postupovot při opětovné destilaci.Mám znovu oddělit předek nebo mužu pokračovat bez oddělení.
Díky za odpověd
Klidně pokračujte dále jak bude čas, další předek se už samozřejmě oddělovat nemusí.
Rafael.
Dobrý den,
prosím o radu, první destilaci jsem dělal v celoměděném kotli (lutru mám cca25l)docela hodně voní po ovoci, byl i zezačátku zakalený, ale po asi 3mesících se krásně vyčistil, akorát na povrchu je trochu zakalený. Mám možnost udělat druhou destilaci v nerezovém 30l kotliku se skleněným deflegmátorem 50cm dlouhý, náplň skleněné trubičky. Otázka zní jestli nechat skl.trubičky nebo dát měď.
Na Cu kotel(90l) si myslím, že toho lůtru mám málo. Bude to můj první pokus. Děkuji z a odpověď
Dobrý den,mám dotaz.
Při 2D nastavím po odebrání úkapu na teploměru 86 stupňů (odpovídá asi 60 %).
Jakmile teplota dostoupá k uvedené hodnotě, ohřev kotle vypne a po poklesu teploty o 1 st. C opět zapíná - cykluje mezi 85 a 86 st. C. Rozdíl mezi vypnutím a zapnutím si můžu nastavit po 0,5 st. C.
Po čase, jakmile je časový interval mezi vypnutím a zapnutím hodně krátký, nastavím teplotu o něco vyšší a jímám do nové nádoby. Dle chuti dám k jádru.
Postupuje někdo podobným způsobem ? Je toto cyklování na škodu , ovlivní to negativně kvalitu produktu ? Může to být příčinou vyšší ostrosti mojí pálenky ? Mám od tohoto postupu upustit? Dik za vaše postřehy R.
s =prosím o radu, první destilaci jsem dělal v celoměděném kotli (lutru mám cca25l)docela hodně voní po ovoci, byl i zezačátku zakalený, ale po asi 3mesících se krásně vyčistil, akorát na povrchu je trochu zakalený. Mám možnost udělat druhou destilaci v nerezovém 30l kotliku se skleněným deflegmátorem 50cm dlouhý, náplň skleněné trubičky. Otázka zní jestli nechat skl.trubičky nebo dát měď.
Na Cu kotel(90l) si myslím, že toho lůtru mám málo. Bude to můj první pokus. Děkuji z a odpověď
Cyklování na škodu určitě není. Nějaké prodlevy v ohřevu nevadí. Ale myslím, že ten termostat je tam zbytečný. Se stále se snižujícím obsahu lihu ve vařáku se zvyšuje teplota varu směsi v něm...
(Lepší by bylo použít plynulou regulaci topného výkonu a nastavit ji podle výtoku z chladiče).
*
Náplň deflegmátoru neměňte, měď už to co udělat měla udělala při 1D.
Rafael.
Pro zrakovou zkoušku je vhodné vzorek rozředit 1:5. Pokud bude vzorek již obsahovat přemíru přiboudliny. Myslíte 1díl destilátu : 5 dílů vod? Díky
Mám takové dilema,2D,jednoduchá aparatura,nerez hrnec,měděné víko a trubky,asi 30L lutru švestek zředěných na 25%,1,5l úkap 80%,2l jádro 80%,pak bylo cítit kyselé,tak jsem to stopnul,zůstalo v hrnci asi přes 20l vody,12% lihovitosti,zdá se mi to velká ztráta.Měděné trubky a víko jsem vyčistil,byla na tom taková bílá usazenina.Mohlo by to chytat kyselé pachy z toho víka?Zkusím pokračovat z vyčištěným aparátem,ale nevím jestli to bude cítit kyselým.Vařím to dost pomalu,jen kape,žádná nitka.Mohlo by to být tenkýma trubkama?16mmm,že by se v nich strhával dokap a nestačil se vrátit zpět.
Zdravim, luter riedit na 25% sa mi zda privela. Z 30l lutru 1,5l predkap tiez privela. A stop pri 80% tiez nenormalne. Bud zly kvas alebo to nebolo kysle ale cerstve a neviete to rozoznat. Tazko radit. Mozno by pomohlo napisat kolko bolo kvasu a ako bol vedeny. Ja riedim iba ak je luter nad 37 a to na 30, ak je 30-36 tak neriedim.
Včera jsem byl na koštu u starého pána, který už nepálí a jen dopíjí archiv i víc jak 20 let starých pálenek. Byly výborné, dobře vydestilované a oddělené. Co mě ale zarazilo bylo to, že tvrdí, že když měl skleněnou kolonu s měděným kotlem, tak výsledky nebyly takové, jako když kotel nechal a sklo nahradil mědí. Prý ze skla nikdy není pálenka tak voňavá, jako z mědi.
Jaký je Váš názor na tuto "teorii"?
To je těžce bez konkrétních osobních zkušeností posouditelné. Nemám žádné argumenty ani zkušenosti to vyvrátit nebo potvrdit.
Nicméně si myslím, že měď má oproti jiným použivaným inertním materiálům velmi užitečné katalytické schopnosti.
(Katalyzátor = látka, sloučenina, která mění rychlost reakce nebo ji způsobuje, ale nijak se při tom nemění).
A že když je vařák měděný není vůbec žádný důvod konstruovat z tohoto oxidujícího a nutnosti čisticího od měděnky kovu dělat nějaké následující komponenty.
(Snad jen z důvodu jeho tvárností a pájitelnosti...).
Rafael.
Zdravím všechny nadšence pálení, MNEL bych takovej dotaz,nemáte někdo skusenost když na druhý pálení nainstaluji nerezovi košík který zavěsit nad destylovany lustr a naskládáme do něj na plátky nakrájené ovoce třeba jablka, a nechám páry procházet skrze ovoce. Budu pálit jablka. Bude to mít nějaký vliv na chuť nebo vůní pálenky? Někde jsem četl že by to mělo fungovat. Předem děkuji za názory odborníků i lajku. Pálení zdar.
Dobrý den,
ano, část „buketu“ vám přejde do destilátu, teď je otázka, kolik vám toho zůstane v „předkapu“ a jestli něco zůstane i do „jádra“ (do prokapu již nemá šanci“). Udělejte si pokus na vašem zařízení. A podle toho se zařiďte.
Je také možnost po oddestilování „předku“ destilaci zastavit, nechat zchladnout aparát, a teprve potom tam do koše dát ten materiál, který chcete „vyždímat“. Tam by se to mělo projevit více. Samozřejmě na úkor věnovaného „času“. Přeji hezký den.
ZDRAVÍM VŠECHNY palice😀mnel bych takovej dotaz.je nějakej rozdíl ve výtěžnosti pálenky když budu pálit 20litru lutru ve 180 litrovým kotli nebo třeba v padesáti litrovým kotli. Předem děkuji za odpovědi.paleni zdar.
... : teoreticky by rozdíl neměl být, prakticky při 20 litrech ve 18O litrovém kotli, máte jen „zamazané dno“ a nemůžete pořádně řídit ohřev kotle tak, abyste při 2D rozdělil lutr na jednotlivé frakce !! V takto velikém kotli by mělo být minimálně 50 - 80 litrů, aby se to dalo bezproblémově řídit (samozřejmě záleží na kvalitě regulace výkonu hořáku kotle !!). Já bych použil menší kotlík, nebo přidělal další dvě šarže lutru. Zdravím a pálení zdar …
Zdravím všechny
a prosím o radu kdy teče takzvaná rozmarýnka
I já si dovolím otázku. Kdy podle Vás při druhé destilaci teče "nejlahodnější a nejvoňavější" pálenka? Rád bych se zúčastnil nějakého vyhlášenějšího koštu se svým vzorkem. Letos mám dle mého názoru skvělý mač, ale páleničář mi k soutěži řekl, že ty vzorky na koštech jsou většinou jen určité vybrané litry z jednoho pálení a člověk většinou s pálenkou, která je zachycená od začátku do konce nemá moc šancí k dobrému výsledku. Jaký na to máte názor. Díky. J.
Nevím, nikdy jsem tak neuvažoval a nezkoušel to, tak budu jen teoretizovat.
*
Ovocné, ale i bylinné či průtahové destiláty obsahují spoustu látek těkajícich při různých teplotách a je jen na zkušenostech destilátera - výrobce, ten komplex nějak sladit do co nejpitelnější podoby.
Zjednodušeně napsáno je to o tom, "co tam už pustit a co už ne".
*
Vybírat z něčeho jen střední frakci, nazývá se to všelijak, třeba ministerská, duše, apod. mi přijde jen jako pověra, mýtus.
*
Jako lepší, i když velmi pracnější, ale určitě efektivnější a taky objevné a velmi poučné by mi přišlo jímat destilát postupně do více nádob a pak po čase ochutnávat a mixovat.
(Ale jen pro "hračičky", protože jak jsem psal výše nevidím k tomu důvod).
*
Vůbec nejdůležitější je kvalitní surovina a čisté kvašení.
Dalšími následujícími postupy se už nic zlepšit nedá, jen částečně napravit chyby nebo výrobek zkazit...
Rafael.
Dobrý den, rád bych Vás požádal o radu, názory v čem by mohl být problém při průběhu 1D popř. 2D. Prvně jsem zkoušel nový přístroj a tak jsem nevěděl co od něho čekat. Složení: 80 l nerez pařák, nad nám RČ a deflagmátor celkový rozměr 70 cm vysoký 8cm v průměru přičemž prvních 15cm je vyplněno měděnou drátěnkou (pouze měď, ne jen povrch) a zbytek skleněné kuličky, 1. i 2. chladič liebig měděné trubky svařované SnCu pro vodovodní trubky.
Kvašení zcela bez problémů, použity kvasnice. Proces stabilní, doba kvašení cca 4-5 týdny (jablka)
Při 1D se mi kvas trochu připálil. Nic vážného, bylo ho málo a ani se pořádně nepřipekl, ale byl nahnědlý, trochu do karamelova, chyba :-(
při 2D jsem refluxem řídil proces tak aby vyteklo co největší množství předkapu při co nejmenší ztrátě jádra. Vzhledem k připálení během 1D jsem počítal že předkapu bude více než obvykle. Po vydestilování 5l (lihovitost kolem 90% - vskutku měřeno několikrát se stejným výsledkem) byl produkt stále velmi hořký a trpký a na patře jakoby zůstával povlak, tj. velké množství předkapových látek, popř sloučenin s mědí.
Proces jsem zastavil a zkusmo znovu pročistil sekundární chladič a hadřík na čištění byl trochu černý tj. předpokládám látky, které se vysrážely na mědi.
A nyní dotaz: mám podezření na 2 věci. 1)Buď je nedostatečné množství mědi v RČ - přidal jsem další co dům dal, ale bez výsledku, tj ještě zvětšit množství mědi v RČ
2) připálení způsobilo velké množství předkapu a ani 5-6 litrů nestačilo. Byl jsem tedy málo trpělivý a měl jsem destilovat dál.
Na co byste sázeli vy? Má cenu řešit pocínování druhého chladiče, aby nemohly vznikat ty černé sloučeniny na mědi na sekundárním chladiči, nebo to spíše vyřešit přidáním mědi do deflagmátoru.
Nebo vzhledem k připálení v 1D bylo prostě 5 l málo a mohu očekávat že se to zlepší?
Teploty byly cca 81°C nad vařákem a cca 78°C za deflagmátorem před vstuped do druhého chladiče.
Pokud byste doporučili pocínování, máte nějaký tip kde mě nevyženou s prosbou pocínovat jednu trubku?
pokusím sem dát sic nekvalitní, ale fotku zařízení. Snad půjde zobrazit:
https://photos.app.goo.gl/gMsI3zfOSAeJijb73
Děkuji Jakub
Zdravím Jakube,
jen moje zkušenost, jednou připálil kamarád a pokud teče
destilát zbarvený do hněda nebylo to "trochu".
Kamarád mě požádal o další destilaci na mé koloně, výsledkem
byl můj aparát celý načichlý připáleninou a výsledek ne hnědý,
ale stejně k ničemu. Doporučuji použít destilát "jiným" způsobem,
než k pití.
Je to škoda a myslím si, že další pokusy o čištění jsou ztrátou času.
Začal bych znovu u jablek a věnoval při 1D více pozornosti.
Peťan
Dobrý den. Díky za reakci. Pouze upřesním. Destilátů rozhodně nebyl do hněda. Byl krásné ciry i po 1d destilací. Do hněda byla spodní vrstva kvasu tedy pevného podílu a ne nijak moc. A ještě doplním že výchozí surovina je 75 litrů 35 procent. Aby se dalo posoudit množství predkapu
Zdravím Jakube,
mám kotlík z nerezu 30 l a dále při běžné destilaci pokračuji
v mědi přes cca 1,5m trubku 45° do Liebiga, který je svisle, potom
už jen epruveta.
Pokud potřebuji destilát čistý cca 94% (např. na likéry atd.) nahradím
trubku do chladiče šestipatrovou kolonou a zbytek je stejný.
Z důvodu zamezení možného připálení používám dvouplášťový kotlík.
Připálenina se odstraňuje velmi špatně, množství mědi v RČ to nevyřeší.
Možná se Vám ozve ještě někdo zkušenější a poradí, ale nevím zda rada bude taková, aby pomohla.
Peťan
Jakube,ukap sleduji vždy čichem, když již necítím aceton, mám za to, že již beru etylalkoholovy střed,a ukap již neoddeluji. Myslím si, že kdybych se řídil chutí,tak bych stále odděloval domely ukap a nikam bych se nedostal. Nemám však zkušenost co vytváří mírné připálení.
Václav
Dobrý den Jakube
nenapsal jste jak aparát ohříváte, nicméně, pokud používáte nějaké přídavné topidlo, od případného připálení Vám pomůže jenom nějaká úprava - pro kvasy s pevným podílem třeba koš z tahokovu, nebo míchadlo.
Pokud se kvas připálí, už se většinou destilát nedá nijak napravit, píši z vlastní zkušenosti.
Jenom mne zaráží, proč vedete dvě destilace, když máte nad vařákem deflegmátor, tento slouží k efektivnímu dělení par a je to tzv. jednostupňová destilace, nebo-li při řízeném refluxu získáváte z kvasu rovnou hotový destilát.
Doporučuji Vám pořádně pročíst vlákno Defegmátor na tomhle webu a určitě tam najdete cenné rady.
Zdravím a držím palce
Zdravím. Díky za reakci. Koš jsem tam měl ale protekla z něho kaše, která se prichytila. Ohřev je plynovým hořákem. Dvojí destilaci vedu z důvodu dřívějších pozitivních zkusenosti. To že se dá dělat pouze jednou vím ale tento postup se mi zkrátka osvědčil a předpokládal jsem obdobně výsledky i na nové koloně. Samozřejmě je třeba to odzkoušet. Pro příště musím zapracovat na lepším koši s mensimi mezerami. I tak bych to nerad celé vyhodil. Máte třeba někdo zkušenost s úpravou druhého chladiče postříbřením? Cin mi nikde nechtějí udělat ale netuším jak by stříbro reagovalo s parami.
Zdravím Jakube,
proč cín, proč stříbro ????
Měď je vhodný materiál a že trochu zčerná ... ?,
podle mne reakce se sírou (a to je dobře),
stříbro bude působením síry a jejích sloučenin černat také !
Myslím, že hledáte něco co není potřeba, ale nikdo neví
všechno, třeba tento názor někdo z kolegů vyvrátí.
Pokud se s mědí nespokojíte tak nerez, a mírně zhoršený
výkon chlazení, ale dá se s tím žít :o)))
Peťan
Zdravím. Vycházím z toho co tu je napsané na webu. "Pokud máte nerezový kotel a měděný chladič, je bezpodmínečně nutné ho pocínovat" mám tam sice reakční člen, ale říkal jsem si, jestli je tam té mědi dostatek. Dříve se skleněným nádobím se mi tahle chuť nikdy nestala a tak hledám příčiny ve všem možném. Možná trochu zbytečně a přehnaně
Jakub
Když máte reakční člen tak pocínování chladiče není nutnost. Jak velké máte otvory ve vložném koši? Na youtube kanál distiliruem z ruska měl někdo vyrobený chladič z nerezové ohebné trubky.
Kruhové díry cca 3 až 4 mm a bylo to moc. Už mám vymyšlené alternativní řešení jen jsem ho nestihl do 1d nechat vyrobit. O nerez chladici taky uvažuji, ale radši bych využil to co už mám vyrobené. Zkusím ještě nejdřív trochu zajet kolonu nějakým odpadem a třeba to bude dobré. Četl jsem názor že novou medenou aparaturu je třeba na začátku trochu zajet aby dala dobrý výsledek. Tak uvidíme. Nebudu házet flintu do žita. Ale že mi přinese nová aparatury takových "potizi " jsem nečekal :-)
Jakub
Koupil jsem přes internet nerez kovovou tkaninu s mezerami 0,1mm a je to v poho,žádný kal neproteče na dno a nic se nepřipaluje.Tkaninu mám přidělanou k nerez talíři 4 šroubky 4mm,pod síto naleju asi 3l vody a pak dávám kvas.
Mohu poprosit o odkaz na tu tkaninu? Dekuji J.
https://www.obchodprodilnu.cz/tkanina-kovova-se-ctvercovymi-oky-nerez-14301-csn-15-3110-1638.html vazbu jsem bral asi keprovou,už si to přesně nepamatuju,bral jsem 1m.Je to sice přes 1000kč ale doufám na velmi dlouhou dobu,zkoušel jsem z toho vázat pytel ale se to začalo děravět,vystřihl jsem z toho trochu větší průměr než je hrnec a přišrouboval na nerez talíř s většími dírami,ten plech co máte by měl být OK.Šrouby jsou delší o 2-3cm a upevní síto nad dnem.
Jen pár takových chaotických, neroztříděných poznatků z praxe:
Pocínování nebo postřibření chladiče problém nevyřeší.
Reakční člen pokud je nevyčištěný může někdy udělat více škody než užitku. Pokud je zaneřáděn tak měď v něm fungovat nemůže. Ta musí být čistá a v kovovém lesku jínak nefunguje.
(Proto může být otázkou zda je vůbec při občasném použití RČ ho vůbec potřeba?
Nicméně pokud je RČ nízko nad vařákem, ve vzestupném směru proudění pár destilát by nijak zbarvit neměl. Ty černé sloučeniny mědi nedestilují, max. se můžou strhnout kapalným destilátem při nějakém náhlém výronu - nárazovým přehřátím vařáku apod.
Takže měd a RČ bych z toho problému vyloučil.
(Nehledě k tomu, že její katalytická schopnost se někdy dost zveličuje...)
V běžných kvasech se síra nevyskytuje, takže hlavní účel katalytického působení mědi je snížení etylkarbamátu v kvasech z peckovitého ovoce. Pokud se kvasí s peckami. Jinak je etylkarbamát bez chuti, barvy a zápachu a jeho nebezpečnost byla "odborníky" EU silně zveličena. Ale po pravdě napsáno těmi našimi ještě daleko víc. Více o tom např. tady:
https://www.zufanek.cz/2012/problemy-s-merunkovici/
Ale i mnohde jinde. Třeba i něco o velmi zmírnění toho nařízení nebo zrušení.
Ale jako kšeft nebo zviditelnění se to práci udělalo....
Velmi těžko je srovnat kvalitu destilátů z mědi nebo nerezu, skla a jiných inertních materiálů.
Samozřejmě, že měď je staletími ověřená klasika, ale osobně si myslím, že její nevýhody jsou pro domáci, občasné používání dost k zamyšlení.
Ještě přidám poznamku, že nerezová ocel je relativně nový materiál v 19.stol. a na začátku dvacatého neznámý.
*
On ten koš, i když ho tady všemožně na tomto blogu propaguji, taky není všemocný a úplně blbuvzdorný. Pokud je z máče udělána kaše na sračku fungovat stoprocentně nemůže.
Ani ten můj který spíš než tahokov připomíná lněnou tkaninu párkrát při obilní i poškrobové břečce zklamal.
A to i přes to, že jsem na dno vařáku napřed přes něj vliv ten nejčištější podíl kvasu. Nebo před rmutováním škrobovin vodu. Tam se neosvědčil vůbec.
*
Ještě k něco podobného k použití Cu chladiče v jinak neměděné aparatuře:
Nikdo se tou mědí ve finálním chladiči neotráví. A ani chuťově, senzoricky apod. se to neprojeví.
Nicméně pravdou je, že měď není vhodný potravinářský materiál. Takže reakce, prvotní styk destilátu nebo jeho pár by neměly probíhat ve finálním chladiči, ale daleko dřív a tak aby zplodiny těch reakcí ztekly do vařáku a nedostaly se do finálního destilátu. Anebo by ten chladič vůbec z mědi být neměl.
*
Třeba i měděné kuchyňské nádobí neexistuje. Je potaženo bud́ cínem nebo nějakou jinou inertní vrstvou.
*
A ještě k tomu připalování. Hodně taky závisí na způsobu ohřevu - umístění hořáku, tvaru topeniště apod....
Nestejnoměrný ohřev.
(Třeba včera jsem dělal na indukčním vařiči bramborové placky. Místy spálené a místy skoro syrové. S řízky podobné zkušenosti....).
Rafael.
Pane Rafael, myslím si, že váš problém s nestejnoměrným ohřevem indukčním vařičem je ve dně pánve nebo hrnce. Pokud dno pánve není ideálně rovné nebo je špinavé, pak dochází k nerovnoměrnému předávání tepelné energie do pokrmu.
Václav
nerezová síta/tkaniny prodává též eurositex v příbrami
Dle mych zkusenosti již při teplotě par 73 stupnu tece destilát cca 35% a v tu chvíli doporučuji zastavit destilaci.
Moje zkušenosti jsou zcela rozdílné. Při teplotě par cca. 90°C teče destilát kolem 60%. Mám klasickou skleněnou kolonu. Kdybych zastavil destilaci v 35% je výsledek nepitelný..
"Dle mych zkusenosti již při teplotě par 73 stupnu tece destilát cca 35% a v tu chvíli doporučuji zastavit destilaci."
*
To jsou velmi podivné zkušenosti, podivný aparát anebo velmi špatné měření!!!
Takové tlachy by se tady měly ihned mazat.
(Bod varu čistého etanolu je 78,3°C...)!!!!
Rafael.
Dobrý den, prosím o radu zda resp. jak přistoupit k 2D.
Loňské švestky cca 330l, nakoupené, větší hrůzu jsme v životě neviděl, ale když už jsem je koupil.
Docukrováno(4kg/100) a uloženo do sklepa(16-19st.C) celoročně.. do rohu, snažil jsem se na to zapomenout. Uzavřený plastový sud, ale bez bublátek, jen zatažený folií.
Stav v minulém týdnu, deka drží, bez známek infekce, jak ze žurnálu, nakyslá vůně, lehce štiplavé výrazné švestkové aroma.
Odebral jsem cca 10 cm deky a polovičku pecek a o víkendu vypálil 45l/45st. lutru, zastaveno na 30-ti.
Lutr čirý, intenzivní vůně po zaležených švestkách, už jsem rok staré švestkové kvasy párkrát pálil, je zde významná podobnost.
Ovšem bohužel nyní štiplavost zesílená a je cítit.. nevím jestli ethylacetát nebo aceton, ne nijak extrémě, ale prostě je tam.
Na jazyku velmi drsná a dřevitá chuť opět je cítit odlakovač, kyselý lutr není, spíše sladší, aroma švestek zůstává silné.
Deflegmátor nemám, oddělovat rel. složitě na klasice předkap s nejistým výsledkem, 3D ... tak nevím, jestli se s tím mám dál zabývat nebo je to marný..je to marný..je to marný? :-))
Poraďte prosím kolegové, s nápravou pálenek nemám žádné zkušenosti. Díky!
Josef
Zdravím,
no co k tomu, takhle na dálku, říci … kdo nic nedělá nic nezkazí. Já bych se pokusil to pomalu přepálit (samozřejmě naředit pod 30%, možná i trochu karborafinu přidal, ale to je již special.postup …) a velice pomalu ohřívat.
Ten předkap bych odebíral do několika nádobek, možná i o něco více než jindy.
Samotné jádro jímal až bych to „lepidlo“ necítil. A dokap chytal zase o něco dříve, do nádobek postupně, jak by tekl. Teprve po skončení destilace bych rozhodl, co ještě k tomu jádru můžu přilít; ať už z předkapu či dokapu. Nebo bych to nechal tak, jak to vyteklo. Vždy vám něco z toho vyjde. No, a když to úplně nevyjde, což se může stát, nevěšte hlavu … vždyť jak říkalí Brňáci, než se to vyleje, vždy to můžete udat v Praze nebo v Ostravě :-) … a nebo dát do ostřikovače. Záleží na vás !!
Hezký den.
Dobrý večer
Jako lajk se chci zeptat zda u 2D , vyjde metanol v předkapu a už je ve zbytku lutru jen malé množství ? Jelikož někdo tvrdí že metanol sklouzne trubkou zpět do lutru díky převýšení hladiny lutru a výšky vstupu do chladiče . Toto tvrzení opodstatnují že proto se musí po odkapu pokračovat pomalu aby metanol nevnikl do chladiče v průběhu jímaní etanolu.
Když zeberu váhové rozdíly tak metanol má 32.042 g/mol a bod varu už 64.7 C a etanol 46,07 g/mol a bod varu 78.3 C, Nemůže tedy metanol uniknout z převážné části už v předkapu a teorie že metanol se po celou dobu destilace vrací do kotle je mylná .
Díky za vysvětlení
Dobrý den, chci se zeptat jak dlouho se může skladovat lutr před 2D. Po první várce 2D mi zbylo malé množství lutru a další množství budu mít tak za cca měsíc, kdy chci vše smíchat a provést další 2D. Děkuji za odpověď. Borek
Též přeji hezký den,
jeden měsíc na skladování lutru není žádný problém. Lutr s koncentrací alkoholu cca +/- 25% lze skladovat i několik let bez újmy na kvalitě. Naopak u některých "zahraničních pálenek - např. calvados", mají přímo v "pravidlech" přípravy ležení lutru min. půl roku. Zdravím ...
Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat, jakou rychlostí by měla probíhat druhá destilace. Napřiklad kolik ml by mělo vytéct za 1 munutu. Mockrat dekuji za odpověď.
To nelze přesně určit záleží na objemu kotle. v předchozí komentářích zaznělo ze 2D by neměla trvat méně než 10 hodin . aby byl výsledek co nejlepší řídil bych se časem a teplotou před chladičem.
Díky za odpověď. Jde mi o to, že výsledek po 2D je pokaždé lehce mléčně zakalen. Začne téct kalný už kolem 65%. A už opravdu nevím čím to může být. Vše je čisté, kvas kvalitní. Zajímavé je, že zákal do dvou dnu zmizí a na chuť to nemá vliv. Proto se ptám na rychlost 2. destilace, zda jsem ji neprováděla moc rychle. Mám 50l nerez kotel a destilovala jsem 30l 30%ního lutru 3 hodiny.
Dobry den. Podla mna to je sialena rychlost. Za tri hodiny by ste nemali byt ani v polovici destilacie takeho mnozstva lutru. Nahriatie plus predkap trva kludne dve-tri hodiny. Ved na zaciatku to je deslikom pekne popisane. Tiez mam 50l kotol a jadro pri 2D odoberam rychlostou cca 1l za hodinu. Tak skuste pomensie :) Nech sa dari, M3C3
Moc Vám děkuji za odpověď. Budu tedy trpělivější a snad se to projeví i na výsledku.
Dobrý deň. Dnes som chcel urobiť 2D 30l mirabelkového lutru nariedeného na 30%. Po odobratí 0,5l predkapu, ktorý maozaj len pomaly odkvapkal som kotlu jemne pridal ako vždy. Vtedy začal proces blbnúť (občas sa mi to stáva), už viac rokov neviem prísť na príčinu. Ako zdroj tepla mám PB horák čiže plameň aj teplota by mala byť stabilná. No napriek tomu teplota skáče hore dolu kludne aj o vyše jedného stupňa Celzia. Z chladiča chvíľu kvapká, potom doslova až strieka a prefukuje cez tesnenie kotla. Iný deň je proces bezchybný, z chladiča tečie tenučká nitka celé hodiny bez zásahu do horáka. Už som bezradný! Nemáte s tým niekto skúsenosť?? Skúšal som s tým laborovať, na nič som neprišiel. Aparát je klasika 1D+2D. 50l nerez kotol, reakčny člen, medený 1,5m prestupník 15mm priemer a sklenený špirálový chladič. Ako prvé som to dal za príčinu nepresnosti regulátoru tlaku. Vyskúšal som viacero značiek no vždy sa cca v jednej z piatich destilácií ukázal prípad spomínaných štrapácií. Potom ma napadlo, či to nemôže robiť ťah komína. Či mi nevyťahuje teplo s pod kotla a tým ho podchladzuje a vznikajú výkyvy teploty. NIE! Po odpojení komínu problém pretrváva. Ťažko prestupný reakčný člen? Prerušil som teda destiláciu, reakčný člen vytiahol a pokračoval v destilácii bez neho. Problém pretrvával. Väčšinou som takúto problematickú destiláciu skončil a nanovo skúsil šťastie v iný deň. Aj dnešný deň je teda tento prípad. No už ma to hnevá. Stojí ma to kopa zbytočného času, plynu a nervou. Za akékoľvek rady či postrehy vopred ďakujem. M3C3
Píšete o "spiralovem skleněném chladiči". Predpokladam, že mam stejný, já mám délku chladiče 60 cm. Průměr vnitřní trubky chladiče je nepatrný. Zkuste si do něj ústy fouknout. Má jen malou průchodnost. Z toho důvodu se při větším množství zahlcuje. Takže ne reakční člen, ale chladič se zahlcuje. Řešením je ubrat plyn, destilovat jen pomalu. DAVE
Dobrý deň. Ďakujem za reakciu. Myslím, že to chladičom nieje. Trubka má priemer zhruba 1cm a je namotaná trojito.Priechodnosť je teda dostačujúca. Včera som minule ukončenú 2D mirabelkového kvasu zopakoval. Problémy pokračovali... Premýšľal som,či to nemôže byť spôsobené spätným tokom, ktorý je teraz v zimných mesiacoch asi väčší (v miestnosti je 15 stupňov). Či nezabraňuje voľnému a plynulému stúpaniu parám do chladiča (prestupník od kotla ku chladiču stúpa) a vzniká tlak, ktorý sa naraz mohutne uvolnuje. Časom však teplota v miestnosti stúpla ale cyklovanie medzi netečení a až striekaní destilátu z chladiča pokračoval. Po pár hodinách trápenia sa s destiláciou sa mi nepozornosťou prehrial chladič a pri najbližšom mohutnom prebehnutí pár z kotla ich už chladič nedokázal všetky uchladiť. Vystrekol horúci destilát,časť boli len pary. Odvtedy tiekol destilát kludne, tenučkým pramienkom akoby nič. Zmyzlo cyklovnie, tlakovanie ktola, prefukovanie cez tesnenie... Suma sumárum, nadalej neviem aké deje sa sem-tam v kotli odohrávjú. Pri ďalších rovnakých problémoch ich skúsim odstrániť rovnakým "odfúknutím" tlaku/pretlaku vypnutím chladenia. Hádam som to popísal zrozumiteľne. M3C3
Pro zrakovou zkoušku je vhodné vzorek rozředit 1:5. Pokud bude vzorek již obsahovat přemíru přiboudliny. Myslíte 1díl destilátu : 5 dílů vod? Díky Tom
Dobry den.
Jiz pred casem jsem tu psala ze mam problem s mlecnym zakalenim po 2D. Opravdu uz si s tim nevim rady. Myslela jsem si ze prilis specham tak jsem destilovala co nejpomaleji to slo ale stejne mi palenka zase zacala vytekat zakalena uz pri 72%.
Vse je dukladne vycisteno.
Mam nerezovy dvouplastovy kotel vyhrivany elektrickou spiralou o objemu 70 litru. Z vika jde nahoru asi 50 cm nerezova trubka prumer 63, ktera je zredukovana a dale pokracuje cu 22 trubka jeste kousek nahoru do vodorovneho prestupniku a dolu do medeneho chladice.
Kvas je vedeny dusledne. Je jedno o jaky kvas se jedna, dela to vzdy.
Destilaci ukoncuji pri 50%. Vysledna sila destilatu je kolem 70%.
Zakal nema na chut destilatu vliv a po nekolika dnech se vzdy usadi na dno pripadne steny skleneneho demizonu.
Nemuzu mit v sestave neco s cim by mi mohl alkohol nejak reagovat? Moc dekuji za rady.
Zkusil bych u vodorovného přeskupníku vytvořit míry spád směrem ke kotli např. podložením chladiče. Dle mého názoru může docházet ke kondenzaci výševroucích látek v přeskupníku a když je vodorovný jak píšete, tak část nejspíš steče do kotle a část asi do finálního destilátu a vytvoří zákal.
Diky za radu ale pokusy se sklonem prestupniku uz jsem taky zkousela, bohuzel beze zmeny.
Dobrý deň
túto sezónu som prvý krát destiloval na "poľskej" aparatúre s refluxom. Skúšal som tak ako je navrhnutá teda výsledok na jeden krát alebo klasicky 2d. Oba spôsoby majú výhody aj nevýhody ale to inokedy. Môj dotaz:
Pálil som kvasy: hrušky, jablká neznámej odrody, slivky a vo všetkých prípadoch bol predkap dosť výrazný, respektíve jeho oddelenie sa mi zdalo byť jednoduché lebo proste smrdel ako lepidlo.
Teraz som pálil kvas s jaderničky - skúšal som to na 2d. Výsledok je super ale nechápem prečo ten úvod vôbec tak nesmrdel ako v pedošlých prípadoch. úvod som dal odkvapkávať do cca pol litrového pohára a toto celé som vyhodil, ale už tento prvý pol liter v podstate voňal pekne - žiadne lepidlo. Pre istotu som vyhodil 1,5L. Kvasu bolo cca 300litrov, lutru bolo cca 70l o sile asi 32.
Prosím neviete prečo v tomto prípade ten predkap nebol tak výrazný ako v predošlých kvasoch? Koľko predkapu sa odporúča minimálne vyhodiť? Kvas bol vedený rovnako, všetko som to robil sám rovnakým spôsobom. Všade som použil len dobré a zrelé ovocie. Jediný rozdiel bol že tento kvas s jaderničky som nechal na záhrade, lebo som to doma nemal kam dať - teda zažil aj mrazivé teploty cez zimu. Ostatné kvasy som mal v dielni kde najchladnejšie mohlo byť cca +14C.
ďakujem
Okomentovat