Příspěvek zaslal pan Gabo
RIEDENIE DESTILÁTOV
Uvediem jeden z postupov:
Máme 100 litrov o stupňovitosti 65% alkoholu a chceme ho zriediť vodou na 52% alkoholu.
Riešenie:
(65x100)/45= 144,44 litrů
od výsledku 144,44 treba odrátať pôvodných 100 litrov.
144,44-100=44,44litrů
Na 100 litr; destilátu o stupňovitosti 65% pridaním 44,44 litra vody získame 144,44 litra 52% destilátu.
Osobne doporučujem kojeneckú vodu, ktorú dostanete kúpiť bez problémov v obchode.
My jen dodáváme:
Pokud měříte obsah etanolu standartním skleněným (vztlakovým) lihoměrem, nezapoměňte na korekci od teploty. Referenční teplota je většinou udána na lihoměru. Pokud udána neni, bere se jako referenční teplota 20°C. Nejlepší je používat lihoměr s teploměrem a pak si "sílu slivovice" najít v tabulce.
Pokud nemáte tabulku k dispozici na adrese "http://www.kopa.cz/PgLiKalk.html" si můžete zdarma stáhnout demoverzi karkulačky pro pálenice, která obsahuje i funkci přepočtu lihovitosti. Je omezena pro měření 35-55 % obj. Jinak je to nutné hledat v alkoholometrických tabulkách, neboť samotný výpočet neni úplně jednoduchý.
Deslik a Gabo
Vaše zkušenosti...
64 komentářů:
Môj uvedený vzorec na úpravu liehovitosti je určite menej presný ako liehovarnícka tabuľka, ale na bežné domáce zriedenie jepoužiteľný. Po nariedení podľa vyššie uvedeného príkladu liehomer skutočne potvrdí 52% silu destilátu.
To je v pořádku, my s Vaším vzorcem souhlasíme. Jen jsme chtěli upozornit čtenáře, že když si přivezou z palírny destilát v zimě a destilát bude mít 10 °C naměří jinou lihovitost než druhý den, kdy bude mít destilát pokojovou teplotu. Odchylky jsou v řádech % vol. etanolu. Je třeba počítat se skutečnou lihovitostí vztaženou na 20 °C, na Vašem vzorci to nic nemění.
Uvedený vzorec a demo kalkulačka v2 vypočítaju sakra rozdielne objemay vody pri tých istých vstupných údajoch. Kalkulačka napr. z 55% na 52% (demo nedovoluje napr 60%)pri 100 litroch destilátu vypočíta 6,2l vody, vzorec 22 litrov. Prečo tam je konštanta 45?
...totálni blbost 100 litru 65% destilátu redit 44,4 litru vody získam tak akorát alkoholickú minerálku
Dobrý den či noc přeji.
V předchozím příspěvku byla chyba, tak tady je opravený.
Zde musím nesouhlasit se všemi předpřispěvateli, včetně (jak opovážlivé) majitele blogu.
1.Gabův vzorec je pro slovně uvedené údaje zavádějící a výsledek je chybný. Slovně je uvedeno pro výsledných 52% a rovnice je pro výsledných 45% alkoholu.
2. S tím souvisí 1. i 2. anonym se svou "alkoholickú minerálku". Jestli to tak naředí, tak ta minerálka bude mít cca 45% vol, tedy minerálka jen pro někoho.
Těch 45 ve vzorci není konstanta. To je požadovaná (výsledná) koncentrace pálenky.
Slovně by to mělo být asi takto: "Množství toho co mám" krát "procento kolik to má" se musí vydělit "procentem, které chci". Od toho výsledku odečtu "Množství toho co mám" a to je množství vody, které musím přidat.
Příklad: mám 100 litrů 72% pálenky a chci 48,5%. Počítám tedy:
100 litrůkrát72% děleno 48,5% = 148,45 litrů mínus 100 litrů = 48,45 litrů vody. Pokud se budeme chtít přiblížit skutečnosti, tak ještě zabudujeme koeficient oběmové kontrakce, který je přepočteno na vodu okolo 4% v těchto koncentracích, tak ještě vydělíne potřebný objem vody 0,96 a dostaneme 50,4 litrů vody. Výsledek tedy bude 100 + 50,4 = 148,45 litrů 48,5% pálenky. Sice to matematicky moc nevychází, ale bude to přibližně tak.
3. S Deslíkem souhlasím, že je třeba měřit při teplotě, na kterou je kalibrovaný lihoměr (hustoměr). Ale dá se klidně počítat s rozdílem 0,4% vol na 1 stupeň celsia rozdílu v oblastech 0-40 °C . Měříme-li při nižší teplotě než je určeno, k naměřené hodnotě přidáme 0,4 krát rozdíl °C .
Měříme-li při vyšší teplotě než je určeno, od naměřené hodnoty odečteme 0,4 krát rozdíl °C.
Příklad: Naměřili jsme 49% při 27°C hustoměrem pro 20°C.
Tedy 49 - (27-20)*0,4 = 46,2 = cca 46%
Příklad: Naměřili jsme 49% při 14°C hustoměrem pro 20°C.
Tedy 49 + (20-14)*0,4 = 51,4 = cca 51%
Ahoj,je možný že mi po zředění pálenky vodou vzroste teplota,když byla pálenka i voda dva dny vedle sebe (cca 3-5 st.C) ?
Dobrý den,
ano, při ředění některých organických látek (nebo jejich roztoků) dochází k uvolňování tepla. Alkoholy mezi ně patří. Vaše naměřené výsledky tomu odpovídají, 3 - 5 °C jsou skutečně reálné hodnoty.
S pozdravem.
Dobry den, rad bych se optal, jak je to s "odvetranim" destilatu. Provadi se pred redeni, v prubehu redeni a nebo po a jak asi dlouho? Dekuji. FrHo
Ahoj ,chci macerovat různé byliny,propolis aj. a mám k dispozici pálenku 69%.Je to tak v pořádku nebo jí mám zředit na nižší procento ? Díky za odpověď.
Ahoj,
obecně platí macerovat byliny v čistém lihu, do likérů se pak dávkuje po kapkách. Nejlépe vyrobit velké množství macerátu, protože po druhé bude macerát vždy trochu odlišný. Bohužel.
Pokud ale mluvíte o mazání na koleno, nelamte si s tím hlavu. :-)
Mnoho zdaru.
Teoreticky je nejvhodnější k maceracím vysokoprocentní 96% líh a taky je ve většině receptů taky uváděn.
(Je to podobné jako kdyby se zalil čaj či káva jen vlažnou či studenou vodou...)
Je v té koncetraci daleko účinnější "macerovadlo"
Vysoprocentní líh macerace urychluje, umožňuje lepší využití surovin a usnadňuje díky jeho nízké hustotě i lepší samovolné čištění macerátu.
Ale je to dáno i tím, že je v takové lihovitosti výrobcům lihovin dodáván...
Ale taky se v některých receptech můžete dočíst, že se před maceraci ředí.
Je to proto,že u některých drog při jeho použití dochází k vylučování i některých jejích nežádoucích látek a chutí.
Více na stránkách p. Špergla -
Praktické tipy pro začínající výrobce likérů na adrese: http://www.tech-info.cz/recepty.html
ať něco zbytečně nepíšu.
(Více podobných českých a slovenských webů bohužel asi není)
*
A ještě k tomu propolisu. V likérnictví se využívá jen minimálně protože i když má úžasné zdravotní účinky je to mrcha! Je sice rozpustná v koncentrovaném lihu, ale po jeho zředění na pitelnou úroveň způsobí neodstranitelný silný mléčný zákal.
Dal,-la by se snad ve větším množství použít jen k tvorbě louche efektu v domácích pseudo absintech vyráběných za studena.
A pokud jste někde četl, třeba na etiketách, o jeho obsahu, jedná se jen o jeho stopová a "neškodná" množství.
A ať se daří v bádání a pokusech přeje
Rafael
Ahoj,tak jsem letos maceroval podběl,mátu a výhonky smrčků.Podběl se po naředění zakalil,zbytek sice ne,ale po nějaké době se v tom začaly objevovat usazeniny a po přefiltrování se za čas objevily znovu,tak jsem vše smíchal a přepálil--zajímavá bylinková příchuť i aroma.Propolis jsem neředil,jen přefiltroval a je krásně čistej.Příště zkusím nejdřív naředit a pak macerovat,kdyžtak o něco dýl a uvidím co to bude dělat,ať se daří.
Vokoun.
Zdravim,
co muzete doporucit k redeni? Nekdo rika pouze destilku, nekdo tvrdi kojeneckou vodu, dalsi obycejnou neperlivou mineralku ci obycejnou vodu...
Záleží co s pálenkou budete dělat a hlavně jak ji budetete skladovat.
Velcí výrobci ředí své produkty standardně vodou demineralizovanou nebo destilovanou. Ale proto, že jejích produkty dlouho leží v krámech a většinou bez delšího předchozího uložení a zrání v kádích a sudech. Takže minerály z tvrdších vod by neměly čas se usadit na dnech nádob a vysrážely by se až v láhvích. A taky by to byly pro ně ztráty na těch usazeninách - Zehry. atd.... Použití upravené vody je pro ně ekonomičtější, méně náročné a rychlejší.
Ale jde jen o senzorickou vadu chuťově nerozpoznatelnou a neškodnou.
Pokud budete uskladňovat destilát v demižoncích a stahovat jen pro aktuální potřebu, bych to v domácích podmínkách vůbec neřešil.
Mléčné, velmi těžce odstranitelné zákaly vznikají špatným vedením destilace. Vyšším obsahem přiboudlin. A tady se domácí výrobci "vymlouvají" na špatnou vodu a tak celý ten mýtus asi vznikl. Ale vysrážené minerály z vody tvoří vločky a sraženiny, které klesnou ke dnu a jsou velmi snadno odstranitelné.
Někde se tady už o tom i psalo. Deslik doporučoval jednoduchou zkoušku vody a její vhodnost k ředění.
Ale tím nechci nabádat k používání jakékoliv vody. Opravdu si to musíte osobně vyzkoušet! Vlastní voda musí být skutečně dobrá a pitná. Ale pokud vyhovuje pro běžné kuchyňské použití nevidím žádný důvod k jejímu nepoužití.
Další způsob je si vodu převařit a nechát odstát. Část minerálů se takto taky vysráží. Ale nejlepší je si vodu předestilovat sám. Je to jednoduché, nic se nemusí hlídat a navíc se tím i přesvědčite o čistotě destilační aparatury. Možná budete velmi překvapeni. A to je voda oproti lihovým páram velmi slabé rozpouštědlo!
Kupovat drahé potravinářské destilované vody, vody kojenecké atd. mi přijde zbytečné a hlavně neekonomické.
*
A ředit destilát minerálkou snad nenapadne nikoho. Už jen ten název napovídá o vysokém obsahu minerálů!!!
Rafael
Zdravím vás, pokud si chci naředit pálenku na 42 procent - (chci si vychutnat chuť a aroma, nechci si vypalovat krk...), tak pokud to naředím destilovanou vodou z lékárny, mělo by to být OK? Nemám s tou vodou z lékárny zkušenosti, kolik by stál 1L a dělají to všechny lékárny? No a jak to dělají velkovýrobci, kteří ředí na 38% a nezakalí se jim to??? Píšete, že používají demineralizovanou vodu. Do pěstitelské pálenice mám tedy na 42% pálenku dovést vodu z lékárny? Existuje nějaký kvalitní přístroj na "demineralizaci vody" do domácnosti za přijatelný peníz???
Těžko radit v tom případě.
Tak jen:
Vliv vody na kalení pálenek při ředění pod 50-40% se silně zveličuje! Většinou je to způsobeno, řazeno podle četnosti výskytu:
-velkým obsahem dokapových složek
-špinavou aparaturou - hlavně chladičem, špatně umístěným RČ, nečistými nádobami při skladování
-velkým obsahem "mastných, olejovitých, siličnatých" látek v kvasu.
*
K identifikaci příčiny doporučuji provést jednoduchý pokus:
Zkuste na požadovanou lihovitost zředit vzorek destilovanou a "normální" vodou.
Troufám si tvrdit, že rozdíl nebude.
*
Více např. na:
http://deslik.blogspot.com/2010/01/vady-palenek.html?m=1
http://www.zahrada.cz/forum/paleni/zakalena-slivovice-0449/?stranka_oblast=
Rafael
Takže mi z toho vychází, že palič v pálenici pálí, seč mu síly stačí (více peněz z každého naměřeného litru na lihoměru) a dokap je pak v kořalce... Pak to kojenecká voda nezachrání... A to říkám, přepněte to včas na dokap :-( Takže teoreticky při včasném přepnutí na dokap + kojenecká voda = podařená pálenka na 42%. Ten obsah "olejů atd." z ovoce je asi zanedbatelné... Zřejmě pojedu zkusit jinou pálenici. Když jsem kdysi ředil na 47% - třešně - tak se mi tam objevily takové jehličky, které se usazovaly na dno... Děsné.
Psal jsem, těžko radit v tomto případě.
Když se na dokap přepne včas ve většině případů k žádnému zakalení dojít nemůže.
Ale na druhou stranu hodně žádoucích aromatických a chuťových složek těká až při vyšších teplotách. A pálenka pak může být chuťově i aromaticky chudá. Takže bych tu snahu páleníků destilaci moc brzy nepřerušovat až zas tak neodsuzoval. Ale je to o kompromisu, citu, zkušenostech a potřebě ochutnávat co zrovna teče. A to při takové výrobě jaká je v palírnách asi nejde. (Už dopoledne by páleník ztratil chuť a v poledne by byl ožralý jak pes).
Zkrátka, jistá část pozadku do ovocné pálenky, i když ji někdy senzorický znehodnotí, patří. Kolik, je otázkou a to je ta "alchymie" Ale v žádném případě ji nesmí znehodnotit chuťově!
Další věc je jak se bude případný opál časem chovat. Někdy samovolně zmizí, někdy se časem ještě zhorší.
*
Dobrá zkouška na pozadek - přiboudliny je nechat cca týden v teple asi polovinu štamprle odvětrat a pak ten zbytek po odpaření lihu ochutnat. Líh se odpaří a v plné síle se projeví ty hořké, kyselé, trpké přiboudliny. Jejích chuť už nebude maskovaná a přebitá lihem.
*
Jinak:
-kojenecká voda doopravdy nic nezachrání
-zákaly ze suroviny - většinou jsou takové problémy u surovin bohatých na oleje. Jalovčinky, citrusové ovoce, jejích slupky apod., někdy i černý rybíz, višně...
-když se nějaké jehličky, klky apod. usazují na dně nemusí to být žádná katastrofa. Teda pokud není pálenka narušená chut́ově a pokud není namodralá od mědi... To jsou většinou minerály vysražené z tvrdé vody.
Rafael
No asi takhle. Dnes jsem mel tu cest ochutnat presne 10 let starou jablkovici. No a odradila me hned vune. Kanagom. Po chuti byla po jablkach, ale vune me odradila. A to je ono. Nevim, co ten dotycny tam pred 10 lety dal.... Jaky byl kvas, kolik cukru apod. Tesil jsem se, ale bylo to zklamani. Skoda :-(
Dobrý den,
praktický dotaz: zjistil jsem, že 4 různé přístroje na měření lihovitosti dávají 4 různé výsledky. A to i za ideálních podmínek 20 C. Mám běžně prodávaný ponorný lihoměr s teploměrem, tentýž bez teploměru a v jednom vzorku udávají výsledky 55 a 47 %. Refractometer s možností kalibrace se chová ještě jinak. Jak z toho ven? Dá se refractometer nakalibrovat podle nějakého alkoholu z obchodu? Dá se tomu věřit? Nebo je jedinou cestou koupit nějaký speciální lihoměr s laboratorními atesty? Pro samotnou výrobu to není zas tak důležité, ale problém nastává při ředění.... díky za případné nápady.
Taky se mi to stalo a občas stane. Kazdý lihoměr někdy ukazuje jinak. Šmejdy výrobky:-(((
Jednou se mi dokonce stalo, u super výběrových švestek. že jsem si zkazil celou šarž.
Jsem neochutnával, nekoukal na teplotu a v lihoměru se posunula uvnitř ta papírová stupnice:-(((( Tak pak šla celá várka na 3D a líh..... Dodnes mně to s....., a od té doby si na to dávám velký pozor.
*
Kalibrace:
-Voda - 0%̌
-neslazená konzumní lihovina - 40%
-nebo více lihoměrů.
-A při "akci" ještě raději teplota a chuť i když to je vše léty "vychytané"...
Jedna taková zkušenost stačila.....
Rafael
Mám dotaz k měření obsahu alkoholu, jak velké jsou odchylky dané teplotou? Nikde nemůžu najít tabulky, kde bych vyčetl kolik % je třeba 53% při 25°c.
Díky za tip.
V alkohometrických úředních tabulkách. Volně ke stažení na netu myslím nikde nejsou.
Jen v odborné literatuře je k dohledání pár orientačních tabulek jako přílohy...
*
Když to přeženu, vyvinul se z toho díky daňovému zatížení "samostatný vědní obor"
Kontrakce lihu při míšení s vodou a s vlivem na teplotu - alkohometrie.
Myslím, že nemá cenu se tomu v domácích podmínkách nějak víc věnovat.
*
Tak jen k Vašemu konkrétnímu dotazu:
Oproti 53% obj. změřených při 20°C, úřední teplotě, naměříte při jiných teplotách:
15°C - 54,8%
18°C - 53,7%
23°C - 51,9%
25°C - 51,1%
Rafael.
Zdravím,
v publikaci „Vyrábíme ušlechtilé destiláty - Josef Pischel“, jsou od stránky 150, Korekční tabulky k určení koncentrace alkoholu. [%obj. při 20°C].
Následují Směšovací tabulky k ředění alkoholu od str. 154.
Tuto publikaci lze stáhnout zdarma na ulozto.cz. V pdf.souboru je tam pověšená dvakrát; ta první adresa se mi jeví jako trochu lepší varianta (horizontální umístění), než ta druhá (vertikální umístění). Zkuste si ji stáhnout.
http://ulozto.cz/xWLJDRYt/pischl-josef-vyrabime-uslechtile-destilaty-pdf
http://ulozto.cz/xbqMTdw/vyrabime-uslechtile-destilaty-pdf
Pálenkám a likérům zdar. Ljz.
Díky moc, přesně toto jsem hledal :-)
Ahoj všem, prosím o nějakou zkušenost s ředěním kořalky na požadovanou lihovitost prostřednictvím demivody. Je to sice chemicky téměř dokonale čistá voda s konduktivitou kolem 0,1 mikrosiemens/cm, ale chuťově je tedy příšerná, nejvýraznějc z toho vystupuje hořkost :-( !!! Tedy alespoň ta, kterou u nás v kolbence vyrábíme na demistanici... Nemůže se tedy stát, že by se celý produkt v posledním kroku "lil za stálého míchání do záchodu"? Samože si to můžu vyzkoušet, ale věřím, že už to někteří podstoupili a taky je ve hře čas, třeba zkraje je gořala dobrá, ale časem zhořkne, nebo tak něco.
díky za odpovědi a přeju všem úspěšné počínání :-)
Meloun
Dobrý den,
je divné, že demivoda s tak nízkou vodivostí je hořká. Demivoda z mého zdroje má taktéž velmi nízkou vodivost a je bez chuti a bez zápachu, tak jak by měla být.
Riziko toho, že hořkou demivodou znehodnotíte výsledek své práce, tady podle mne je.
Některé chemické látky jsou tak hořké, že se v nepatrných koncentracích používají k denaturaci.
Jednou se mi dostal do ruky líh denaturovaný bitrexem. Analýza na plynovém chromatografu neprokázala přítomnost jakékoliv příměsi. Po následném "koštu" jsem se půl dne nemohl zbavit hořkosti v hubě... ;-)
Mira
U té demivody také záleží v jakém materiálu je skladována, vyhovují ji um.hmoty (PET,silon ...)a nerez. Všechny ostatní materiály poměrně rychle koroduje (a tím do sebe přijímá další nežádoucí látky), nemají-li odpovídající vnitřní nátěr (po svoji "čistotu" a někdy i neodvětraný zbytek CO2.) Prostě musíte zjistit, zda to je technologií na demilince, nebo skladováním. Závisí i na době "cyklu" při kterém ji odeberete, je-li to těsně po regeneraci hmot, můžou se tam projevit ještě regeneranty, které nebyly dostatečně vymyty a před koncem cyklu zase již může docházet k průniku některých iontů, co by měly být zachyceny. Je to prostě na osahání té které technologie.
PS. tzv. destilovaná voda, prodávaná v drogerii, je převážně demineralizováná, tedy také DEMIVODA.
Zdravim, pouzivat demi nebo destilovanou vodu k redeni je zbytecne. Staci uplne prevarena voda a pokud je moc tvrda a utvori se v ni vlocky, tak prefiltrovat. Pokud toho nedelate hektaky, tak nema smysl pouzivat destilku.
Lubor.
Již jsem to tady hodně krát psal. Většina zákalů u pálenek je způsobená špatným vedením destilace. Velkým obsahem přiboudlin a na špatnou vodu se většina výrobců jen vymlouvá. Zákaly způsobené vodou jsou většinou úplně neškodné protože se během ležení v demižonech časem usadí na dně a na chuť pálenky nemají vliv.
*
Proto nechápu ty snahy o používání k ředění destilovaných a podobných vod. Žádný přínos ke kvalitě to totiž nepřinese.
*
Na druhou stranu je voda převážející složkou a určitě se na kvalitě výsledného produktu podílí. I když její chuť je lihem a aromaty hodně potlačena.
Tím chci říct, že každá pitná voda, obyčená H2O, může chutnat někomu jinak.
I když může být všelijak upravená.
*
Pro ilustraci a zamyšlení se nad tím, přikládám copy z historické knihy:
*
Tím chci jen říct, že i voda použitá k ředění destilátu má vliv na kvalitu konečného výrobku...
Voda při výrobě domácího vina.
(Od F. H., lékárníka.)
V posledních letech činil jsem pokusy v tom směru, zda různé studničné vody maji různý vliv na vino, zkvašované týmiž kvasnicemi.
Můj předpoklad se ukázal správným! Výsledkem mého pozorování byl poznatek, že někteří lidé vyrobí z ovocných šťáv, zkvašovaných Vierka-kvasnicemi, vždy chutná vina, kdežto u jiných vino ze stejných štáv se stejnými přísadami má zvláštní příchut Při přípravě vlastních, co nejpečlivěji připravovaných vin, došel jsem k tomuto poznatku:
Mám dvě studně. S oběma druhy vody nelze vyrobiti dobrého vina. Jeden druh vody nehodí se vůbec. Nasadil jsem tím způsobem také vino u známých, vzav vodu z jejich studně a výsledek byl skvělý! Proto nebral jsem loni k přípravě vína již vodu z vlastních studni, nýbrž vodu cizí a vino bylo velice dobré.
Tvrdim, že to jest u domácích vin právě tak, jako u piva. Ne každá voda hodí se k výrobě vína.....
Rafael.
Zdravím.
Vracím se k příspěvku o vlivu teploty na výsledek měření lihovitosti destilátu lihoměrem (tedy vlastně hustoměrem kalibrovaným na směs etanol-voda, obvykle při 20°C). Rafael zde píše, že měření při vyšší teplotě než kalibrační, poskytne výsledek nižší a naopak. Je to překvapivé, neboť hustota této směsi se s teplotou snižuje a lihoměr se tedy ponoří hlouběji, čímž musí být odečet lihovitosti zákonitě vyšší. To ostatně potvrzují i sdělení v odborné literatuře (např. zde již několikrát citovaný J. Pischl). Typicky je odchylka v rozmezí +-1% při výkyvu teplot +-2,5°C. Je proto překvapivé, že Rafael uvádí i přesvědčivou tabulku hodnot, které jsou přesně v opačném smyslu. Jedná se o vlastní výsledky, nebo chybu v přepisu údajů z literatury?
Mám před sebou opravnou tabulku z literatury a uvádí že při 15°C plus 1.8% a při 25°C minus 1.9%.
Jsem se asi špatně vyjádřil...
Ono ani tak nejde o to kolik lihoměr aktuálně naměří, ale o to kolik má roztok skutečně procent lihu po přepočtení na referenční teplotu - na těch 20°C.
A o tom ty tabulky jsou a proto mnou uvedené hodnoty mohou být matoucí.
Lihoměr při nižší teplotě sice naměří nižší lihovitost, ale jen zdánlivě protože po přepočtení pomocí tabulek je tomu naopak.
Rafael
zdravim, mam trochu potize s upravou lihovitosti. palenku redim na 52% a to ve 4L sklenici... dolevam vodu... poctive zamicham,necham cca 20min ustalit... jde o to ze mi za den,nebo dva dny lihovitost dosti poklesne...snad o 3-4%.
jak se tomu vyvarovat,abych to naredil napoprve na pozadovanych 52%??? a nemusel to opravovat zpetne koncentrovanou palenkou? je potreba to nechat dele ustat pri michani,nebo to vzdy redit o 2% vice? je ten pokles pravidlem?
podotykam,ze palenka je vycichla 2mesice po paleni. redim to pri teplote cca 15C a lihovitost prepocitavam.
dekuji
Tabulky:
http://www.alkoholesence.cz/alkoesence-cz/7-NAVODY-A-POPIS-ZBOZI/52-Tabulka-pro-lihomery
http://www.zipa.cz/korekcni-tabulka.pdf
asi jsem nebyl pochopen...jde mi o to,ze mi casem,po par dnech,od naredeni,klesa lihovitost.treba o 3-4%. to nesouvisi s teplotou,tu si dokazu prepocitat.
spise jde o to,jak to samotne redeni dlouho trva,aby se ustalila lihovitost.
To je normální, že klesne lihovitost, ale jen tak do 2% u 52% (51%) výsledného destilátu... po pár dnech. Musí se ředit bud podle tabulek či SW vyhledatelného na zahraničním webu. Pokud se pak ještě dále doředuje, protože zdánlivá lihovitost po prvním ředění je podle lihoměru pořád vysoká, tak pak dojde po týdnu apod. k právě onomu klesnutí již pod 50%. Destilát se totiž při prvotním ředění dosti zahřeje a je to cítit i pohmatem, zahřeje se tím více čím je lihovotost vyšší, takže lihoměr měří více % než je, navíc tam hraje roli i po zatřepání s nádobou tvorba malilinkatých bublinek vzduchu. Destilát ředěním také ztrácí na objemu, což je dohledatelné také na netu... A destilát uložený rok - roky nebo špatně uzavřený ztrácí dále lihovitost a to i přes dobře utěsněné hrdla i ty šroubovací apod.
Jestli tomu dobre rozumim... pokud chci mit vyslednych 51%, tak pri prvnim redeni ze 75%, naredim na 53% a do tydne by se to melo ustalit na 51%... je tomu tak?
je na to spolehnuti? abych se nedostal pod 50% !!!!!
samozrejme je asi nejlepsi,kdyz ma palenka pokojovou teplotu...???
Já bych se ředění ovocných pálenek pod 50% vůbec nebál, naopak, chuť a vůně vynikne při nižší lihové koncentraci.Osobně dávám slivovici a kalvados na 45%, je jemnější, voňavější a vícekrát si připíjíme :) .
Václav
Lihovarníci, již mne nebaví stále potápět lihoměr do měrného válce a čučet silnými dioptriemi na meniskus, kde se asi nachází téměř neodhatetulná stupnice alkoholu.Jaké máte zkušenosti s měřením lihovitosti refraktometrem ? Je praktický,doporučíte jej?
děkuji Václav
Taky nad tím už delší dobu přemýšlím. Začínám blbě vidět, občas se mi podaří odměrný válec shodit, rozbít a je skoro dražší než samotný lihoměr.
A tak se taky ptám jaké jsou s lihoměrnými refraktometry zkušenosi?
Děkuji.
Rafael
Zdravím,
se skleněnými odměrnými válci mám jako Rafael a Václav také špatnou zkušenost
a oči jsou na tom také stále hůř, odměrné válce jsem již nahradil
polypropylénovými, které jsou díky bohu nerozbitné. Skleněný mi zbyl
pouze 1000ml, který raději nepoužívám (je mi ho líto). Ne, že bych
při "práci" chlastal, ale člověk zavadí a je to. Refraktometr na měření
cukernatosti jsem měl zaplacený a objednaný v Číně za cca 800,- Kč, nakonec
nedorazil a vrátili mi peníze. Refraktometr na měření lihovitosti měl být
na základě zkušeností s prvním refraktometrem (uměl líh do 20%)až v druhém
kole. Rovněž jako výše uvedení pánové bych uvítal zkušenosti s používáním.
Děkuji
Petan
Když je malý nebo málo naplněný vařák tak epruveta nebo nějaká její nahrážka v trychtýři pod chladičem může výsledek měření zkreslit.
Anebo je třeba třeba čekat až nakape nějaký aktuální vzorek ke změření klasickým lihoměrem. A to někdy zdržuje.
U refraktometru stačí jen pár kapek - a je to bez čekání.
Taky se mi jednou stalo, že se mi lihoměr "zkazil".
Posunula se v něm ta papírová stupnice uvnitř, teploměr jsem měl taky nějaký pochroumaný, koštovat jsem nemohl a tak se mi podařilo zmršit celou várku lutru z těch nejlepších švestek co jsem kdy měl. To by se u refraktometru stát nemohlo!
(Co je mám cca 30let, ale jen cukroměrné na °Bx, můžu tvrdit, že jsou to absolutně "blbuvzdorné", trvanlivé a prakticky nezničitelné optické přístroje.)
Takže to nemusí být jen o slábnoucím zraku nebo o tom, že se občas něco rozbije....
A taky jak se ředí výsledný destilát - odlévat vzorky ke klasickému změření z demižonu není moc pohodlné.
*
Ale i tak prosím čtenáře o zkušeností s nimi. Dík.
*
Kdyby někdo nevěděl co to je, tak např. tady:
http://www.refraktometr.cz/ral1-refraktometr-na-mereni-objemovych-procent-alkoholu
Rafael.
Mám starší celokovový refraktometr Karl Ceis Jena se stupnicí °Oe (Oechsle)a stupnicí označenou jen % (zřejmě °Bx, °Bg, °p), naučil jsem se pracovat s °Os, které přepočítávám u moštů na °NM, při 2,5% necukrů v moštu, podle vzorce °NM =(°Oe-1O):4.Z praktického hlediska preferuji měření cukernatosti v g/l. Jako zvláštnost pozoruji změnu naměřené hodnoty, kdy hodnota odečtená ihned po uzavření refraktometru je odlišná od hodnoty odečtené za dalších 5 sek., vysvětluji si to tím, že teplota měřeného moštu se ustálí na teplotě kterou má refraktometr.
Václav
Zdravim, používal jsem pár let refraktometr a mohu říct, že pokud budete čas od času dělat alespoň tříbodovou kalibraci, tak není problém. Já se nad tím pořádně nezamyslel a dělal kalibrai jen na jeden bod - destilovaná voda, jak bylo napsáno v návodu a zle se mi to vymstilo, když jsem jednou podředil meruňku na 40%. Od té doby jsem se raději vrátil ke starému lihoměru, který jsem našel ve sklepě ještě po němcích.
Sudety.
Lihový refraktometr.
Již nikdy skleněný lihoměr v odměrném válci,z prvního lihoměru mi vypadávaly malou dírkou ve skle broky, než jsem si toho všiml tak mi lihoměr silně fixloval, u druhého lihoměru mi calvados který měl původně 72%, náhle ukazoval 78%,nedovedl jsem si to vysvětlit. Provedl jsem naředění až mi lihoměr ukazoval chtěných 45%.Následně jsem si koupil lihový refraktometr a udělal kontrolu lihovitosti calvadosu, ten ale naměřil 37%,po pečlivé prohlídce skleněného lihoměru jsem zjistil, že do něj postupně pronikala tekutina neznámo kudy a on opět fixloval.Oba lihoměry byly z EXATHERM Pelechov-Železný Brod a mají patrně skleněnou konstrukci lihoměrů poddimenzovanou, náchylnější k poškození.
S refraktometrem je parádní práce, změřím si teplotu vlastního refraktometru(většinou odpovídá teplotě okolního prostředí), nakapu lihovinu pipetkou na skleněný hranol, odečtu na velmi dobře čitelné stupnici hodnotu, kterou v teplotní tabulce upřesním na hodnotu odpovídající 20°C.
A co se týká kalibrace, mohu kalibrovat destilovanou vodou při 20°C a současně 50 procentním alkoholem, který pro potřebu kalibrace uchovávám ve skleničce od léků.
Václav
Odebráno pisatelem
A já to odjakživa ředím kohoutkovicou v kastrolu s ponořeným lihoměrem, nic nepočítám, přileju vodu zamíchám, změřím, přileju, zamíchám změřím a dvaapadesátka je na světe.
Proč to dělat jednoduše že?
Možná jsem to tady přehlídl,zajímalo by mě, kolik má procet lutr měřeno lihoměrem ukázalo mi to 40% ale při 10 stupnich.
Výsledná lihovitost lutru závisí na kvalitě kvasu a na tom, do kolika % ten kvas „vyždímáte“; když jej ukončíte dříve, máte ten lutr „silnější“ (může vám kolísat od 45 % do 25 %) … pro následnou druhou destilaci (rektifikaci lutru, zjemnění …) se ten lutr stejně ředí na koncentraci kolem 25 - 30 %. Z důvodu lepšího oddělení předku (úkapu) … ale to jsme již u další fáze zpracování. Tož ať vám to kape podle vašeho přání ...
Když při 10°C naměřite 40%obj. tak při úřední teplotě 20°C bude lihovitost 43,98%.
Aspoň podle androidí aplikace Distillery calculator. (Nechce se mi hledat tabulky...).
Rafael.
Dobrý den, mám dotaz. 1D jimám do 20%, 2D koncim na 50%. Předkap nechne opravdu kapat a samotne jadro jímám jen pozvolna, pramínek jako nit. Kdyz potom ředím, nedostanu se pod 53%. Pod touto hranici se palenka zakalí. Když se nezakalí zrovna, zakalí se po vychlazení. Co dělám spatně? Když potom nechám pálenku odstát, mastnoty se srazí na hladině, odsaji a pálenka je čirá. Jsem zv začátcích vlastní tvorby. Zatím jsem vařil 5 krat. Díky za radu.
Zdravím páleníky, mám tu takovou malou záhadu (tedy alespoň pro mě). Dostal jsem pod stromeček 72% TatraTea. Pro mě je, pít tak silnou kořalku, skoro úchylnost. Tak jsem se rozhodl, neboť je nejen značně silná, ale i aromatická, že si upravím lihovitost na 47% podle vzorce z odborné knihy (Domaci vyroba lihovin-Helge Schmickl, Bettina Malleova).
700ml×(72%-47%):47%= cca 372ml přidané vody
Přelil jsem tedy do nádoby oněch 700ml destilátu, ale něco mě zastavilo, a řekl jsem si, že nebude na škodu to tam, čistě pro jistotu, nebo ze zajímavosti, dát na dvakrát. Odměřil jsem si tedy ve válci zatím jen 200ml kojenecké vody a smíchal s destilátem.
A změřil. Jaké bylo moje překvapení, že už teď byla síla výsledného mixu 45%. No ještě, že jsem jsem to tam nenakydal všechno. To bych k tomu mohl přidat 20 deka cukru a přenechat to manželce.
Uměl byste to někdo vysvětlit? Nebo kde jsem udělal chybu? Díky Krajíc
No mě vychází jen to, že deklarovaná lihovitost nemohla být 72% (z netu vím, že dělají i jiné koncetrace, mně to vycházi na 57,5%). To ani ta „kontrakce“, která se u lihu projevuje, nemůže být na vině. Zákon zachování hmoty zde funguje bez omezení !! Škoda, že jste si nezměřil koncentraci před ředěním.
Zdravím a přeji hezký den ...
Že by to přímo v továrně podvoně vydávali za 72%? Byl to stříbrný TatraTea 72 s kolkem
Krajíc, výpočet máte správný. Chyba je v lihoměru-hustoměru. Ta Tatratea neobsahuje jen líh a vodu, ale i cukr. A právě ten, jeho hustota měření zkresluje.
O správnosti Vašeho výpočtu se můžete přesvědčit třeba tady:
http://www.labo.cz/mft/koncentracer.php
Rafael.
Ano, pravda, cukr je tam sice snížený, ale nějaký tam opravdu je. To mi vůbbec nedošlo. Takže mohu klidně použít celé to množství 372ml vody pro úpravu lihovitosti na 47%?
P.S. - Je pravdou, že když jsem to ochutnal po naředění těmi 200ml, stále se mi to zdálo dost "drsné" Krajíc
Krajíc, ano, určitě a bez obav můžete.
*
(A objemová kontrakce je zanedbatelná. Největší je při ředění čistého lihu s vodou v poměru cca 1:1. Tam činí cca 3,7%. Jinak napsáno 50l lihu + 50l vody nebude mít objem 100l, ale jen 96,3l).
Rafael.
Díky moc, jdu na to :o) Krajíc
Dobrý den, mám dotaz. 1D jimám do 20%, 2D koncim na 50%. Předkap nechne opravdu kapat a samotne jadro jímám jen pozvolna, pramínek jako nit. Kdyz potom ředím, nedostanu se pod 53%. Pod touto hranici se palenka zakalí. Když se nezakalí zrovna, zakalí se po vychlazení. Co dělám spatně? Když potom nechám pálenku odstát, mastnoty se srazí na hladině, odsaji a pálenka je čirá. Jsem zv začátcích vlastní tvorby. Zatím jsem vařil 5 krat. Díky za radu. Tomáš
Zdravím paliče :-) chtěl bych se zeptat (pokud to tu někde je tak se hrozně moc omlouvám, ale nenašel jsem) V tomto článku o slivovici https://www.nejlepsidrinky.cz/rubriky/destilaty/ovocne/jak-pit-slivovici-a-jake-sklenicky-zvolit_851.html jsem se dočetl že je pro ředění vhodná jak kojenecká voda, tak destilovaná voda. Vy u vzorce pro výpočet na zředění také píšete kojeneckou vodu. Je mezi destilovanou vodou a kojeneckou rozdíl? Asi to má stejný efekt, ale může z jednoho či druhého vzniknout třeba nějaká "pachuť"? Respektive má jedno oproti druhému nějaký benefit?
Děkuji za info a přeji hezký den.
Dobrý den,
co vám k tomu říci. V té kojenecké vodě by měly být snížené obsahy solí, hlavně dusičnanů oproti obyčejné balené vodě. Je-li to tak i v praxi, by možná mohl říci pan Jan Tuná (kdyby je dal na rozbor viz třeba https://www.centrumvody.cz/Kojenecka-voda-c10_29_2.htm ). Proto se používá povětšinou mezi palírníky k ředění pálenek. No a ta destilovaná vody by neměla mít žádné soli (záleží samozřejmě na způsobu její přípravy. Při obyčejné destilaci tam natěká SiO2, při výrobě přes „ionexy“ nebo přes „membrány“, je jen samotná H2O. Proto se také používá na ředění pálenek).
No vybrat si čím budete svůj "výtvor" ředit, si již musíte vybrat sám ...
Dobrý den,
dovolím si připojit komentář k té kojenecké vodě, neboť se to tu objevuje opakovaně.
Kojenecká voda je mimo jiné definována jako voda bez úpravy s koncentrací dusičnanů do 10 mg/l. "Normální" pitná voda má limit dusičnanů 50 mg/l. Nicméně i kojenecká voda může, a taky většinou obsahuje soli-převážně hydrogenuhličitany, méně chloridy a sírany- vápníku a hořčíku, které tvoří tzv. tvrdost vody, a to v koncentracích řádově stovek mg/l.
Tedy to že je voda označená jako kojenecká vůbec neznamená, že neobsahuje soli, které se vám potom nevysrážejí v pálence. Používat proto vodu kojeneckou je +- stejné jako kohoutkovou, samozřejmě záleží na zdroji a případných vodárenských úpravách. Akorát kojenecká není chlorovaná.
Ideální by bylo používat vodu co nejměkčí, demineralizovanou.
Okomentovat