Vařák je část destilačního přístroje, ve které dochází k zahřívání rmutu (břečky) a následné destilaci par. Časem se konstrukce ujednotila a jednotlivé druhy sériově vyráběných destilačních aparatur se liší pouze objemem vařáku a způsobem ohřevu. Několik možných výrobců bude podrobně probráno v samostatném blogu.
V amatérské praxi se osvědčila upravená nerezová várnice. Má velké otvíratelné víko umožňující pohodlné vymývání a přesto tlakově vyhovující. Várnici již není třeba izolovat (vzduchová mezera mezi obalem a vnitřní nádobou je dostačující) a i když umožňuje přestavbu jen na elektrické vytápění, jedná se téměř o ideální polotovar.
Kroky přestavby jsou následující:
1/ vyvrtání dvou otvorů ve víku várnice.
Jeden se osadí krátkou (8 cm) nerezovou trubičkou pro odvod par a druhý se osadí nerezovou jímkou pro následné umístění teploměru (není nutné). Jednotlivé spoje letujeme cínovou bezolovnatou pájkou, při svařování by se plech víka nepříjemně zdeformoval.
2/ vyříznutí velkého otvoru do dna obalu várnice.
Do dna obalu vyřízneme díru o průměru standardní elektrické plotýnky. Pro várnici 40 litrů volíme plotýnku o větším průměru, na várnici 10 litrů stačí menší plotýnka. Takto upravenou várnici připevníme na vařič s jednou plotýnkou tak, aby byla plotýnka v přímém kontaktu se dnem vnitřní nádoby várnice. Je-li mezi plotýnkou a nádobou várnice vzduchová mezera, použijeme k vzájemnému tepelnému propojení hliníkový plech potřebné tloušťky. Mezeru mezi vařičem a obalem várnice vyplníme silikonem, aby při mytí várnice nedocházelo k zatékání vody k plotýnce. Z důvodu zvýšení bezpečnosti je na místě propojit obal várnice s obalem vařičem tzv. uzemnit. Většina prodávaných vařičů má šestistupňovou regulaci, což je zejména při 2D příliš hrubé, proto není od věci předřadit vařiči pulzní regulátor s plynulou regulací 0 – 100 %.
Ačkoliv je přestavba velice jednoduchá, není od věci nechat ji zkontrolovat od osoby s vyšší kvalifikací v oblasti elektrotechniky.
Takto konstruovaný vařák nemá míchadlo, proto je při 1D nutno najíždět velmi pomalu, aby nedocházelo k připálení kvasu. Nutno si uvědomit, že v momentu, kdy se kvas tzv. přichytne, se připečená část stane teplotním izolantem a kvas se připaluje lavinovitě. Z tohoto důvodu se na dno dává napařovací vějíř (na napařování knedlíků), který zamezí, aby pevné části z kvasu (zejména pecky a slupky) ležely přímo na dně.
Na závěr žádáme čtenáře, aby náš popis brali jen jako popis informativní, který si neklade za cíl někoho k výrobě navádět. Neneseme žádnou odpovědnost za škody způsobené výrobou nebo provozem takového zařízení.
S pozdravem.
Deslik
Zkušenosti destilatérů...
302 komentářů:
«Nejstarší ‹Starší 201 – 302 z 302Pane Rafaeli smekám před Vámi. Prošel jsem celý tenhle web, každý jeden příspěvek od "O projektu" až po"Višňovice Kleiner" a Vaše neúnavnost a ochota pomáhat je obdivuhodná. Vaše rady jsou k nezaplacení, neodpovídate 3-4 větami,ale velmi rozsáhlým příspěvkem. Ze všech rad na webu Deslik, ty Vaše mají podíl těch cca 90%. Obětoval jste tomu spoustu času. Máte můj obdiv. Velké díky pane Rafaeli!
PS: Děkuji za recept na ratafii. Z těch co jsou těžko poživatelné mám černý jeřáb a schisandru. Určitě to vyzkoušim a napíšu výsledek.
Dobrý den, našel jsem doma starý kotel (70l) chladič a přestupník. Hledal jsem kde se dalo, ale klobouk jsem nenašel. Taky jsem začal pochybovat, že kotel vůbec k pálení sloužil. Nicméně bych to chtěl dát do kupy a zase zprovoznit, ale došly mi myšlenky i nápady, jak zhotovit, respektive upevnit klobouk ke kotli. Tloušťka materiálu kotle je asi 0,5mm. Není to málo? V kotli jsou u vrchu nějaké díry po čepech (asi to mělo kdysi ucha) to by se zaletovalo mědí. Otázka je jak připevnit ten klobouk aby to celé bylo hermeticky uzavřené a nikde neutíkalo. Kotel bude jednoplášť a bylo by tam ještě míchání. Díky moc za rady. Stav kotle viz. foto. jo a v tom zaroubení je ocelová obruč z kulatiny aby kotel držel pohromady ;-)
http://www.pixhost.org/show/2240/24598772_img_4943.jpg
http://www.pixhost.org/show/2240/24598773_img_4944.jpg
http://www.pixhost.org/show/2240/24598774_img_4946.jpg
http://www.pixhost.org/show/2240/24598776_img_4948.jpg
http://www.pixhost.org/show/2240/24598777_img_4949.jpg
http://www.pixhost.org/show/2240/24598778_img_4950.jpg
Tipoval bych to na starý prádelní kotel. Býval zazděný v kammech a vyvařovalo se v něm prádlo. Kdysi hojně rozšířený venkovských domácnostech. Ale vzhledem k jeho stáří, stavu a tloušťce bych ho jako vařák rozhodně nepoužil. Už se to tu někde řešilo. Ale po renovaci a úpravě by šel použít jako přilba, klobouk. A to doporučuji. Na ten účel by stačil a jeho tvar k tomu přímo vybízí.
*
Připájet po obvodu Cu trubku, plocháč apod. aby tam drželo těsnění a bylo za co spojit ho s vařákem. Nejlépe pomocí pružin a spon.
Rafael
Dobrý den,
rád bych si udělal nový dvouplášťový kotel, celý podle sebe. Nákres jsem si již udělal, ale narazil jsem na problém, který bych rád zkonzultoval se zkušenějšími.
Jak jsem již řekl, bude se jednat o dvouplášťový kotel na cca 130 - 150 litrů lutru, mám představu jet 2D, tu druhou navíc s rektifikační kolonou a reakčním členem. A teď k otázce. Jakou byste mi doporučili mezeru v plášti? 5 cm? Má představa je 10 cm mezera v meziplášti u dna a 5 cm mezera u stěn. Bude to v pořádku? Kotel bude osazen jedním nebo dvěma topnýma spirálama s celkovým výkonem 7 nebo 9 Kw.
Topné medium bude pravděpodobně hydraulický olej.
Jo a ještě uvažuji o osazení aparatury míchadlem.
Všem děkuji za reakce.
Jiran69
Nejsem příznivcem dvouplášťů a tak nemám s jejích stavbou a konstrukcí moc zkušeností.
*
Ale zkuste si stáhnout:
http://www.kovodel.cz/ke-stazeni/prospekty/navod_na_obsluhu_dvouplastovy_kotel.aspx/
*
Nechci recenzovat Jančovy výrobky, ale dá se tam leccos najít, odvodit nebo se inspirovat. Tady už sice méně, ale za přečtení to stojí:
http://www.kovodel.cz/ke-stazeni/popis_technologie_kolony_8.aspx/
http://www.kovodel.cz/ke-stazeni/ostatni-dokumenty/popis_technologie_2k_system_14_web.aspx/
Ať se daří.
Rafael.
Dobrý den,
rád bych si udělal nový dvouplášťový kotel, celý podle sebe. Nákres jsem si již udělal, ale narazil jsem na problém, který bych rád zkonzultoval se zkušenějšími.
Jak jsem již řekl, bude se jednat o dvouplášťový kotel na cca 130 - 150 litrů lutru, mám představu jet 2D, tu druhou navíc s rektifikační kolonou a reakčním členem. A teď k otázce. Jakou byste mi doporučili mezeru v plášti? 5 cm? Má představa je 10 cm mezera v meziplášti u dna a 5 cm mezera u stěn. Bude to v pořádku? Kotel bude osazen jedním nebo dvěma topnýma spirálama s celkovým výkonem 7 nebo 9 Kw.
Topné medium bude pravděpodobně hydraulický olej.
Jo a ještě uvažuji o osazení aparatury míchadlem.
Všem děkuji za reakce.
Jiran69
Ještě jeden návod mně napadl:
http://www.medienka.sk/dokumenty/Elektricky_DS_120l.pdf
Ti tam mají v meziplášti 60l trafooleje:-((((((
A ještě větší hrůza je ten jejích odlučovač metanolu...
*
Ten olej bych možná i překousl, ale jinak od firmy která na svých stránkách uvádí takový totální nesmysl bych si nekoupil ani teploměr.
*
Citace:
"15. Po skončení pálenia vypneme ističe (8) a odpojíme kotol od elektrickej siete (12) a čakáme kým kotol vychladne na teplotu 80 – 90 °C. Rozoberieme odparovaciu trubku (7), na ktorej sa nachádza zberná banka (10), z ktorej vypustíme metylalkohol.
*
Trochu jsem odbočil, omlouvám se. Nedalo mi to...
ZDRAVIM Poradi mi niekdo kde by sa dala zohnat regulacna jednotka na ohrev troma el. spiralamy ,kazda spirala je 3krat 1100 WAT ?
Zdravím páni,
chcem si spraviť malú kolónu z AL mliekárenskej kanvi len na 2D. Na 1D používam veľkú medenú.
Už ste tu riešili nevhodnosť Al pri kvasoch a tiež že mu nevadí etanol ako taký a jeho výpary, tak som zvedaví na Váš názor.
Rozmýšľam o priamom vyhrievaní el. špirálou z práčky, s plynulou reguláciou.
Tiež by som ju rád vyskúšal aj ako rektifikačnú kolónu. Mám použiť aj RČ keď 1D prebehla v medenej aparatúre?
Potrebujem ju na pokusy. Chcem vyskúšať výrobu likérov a prieťahovú destiláciu popísanú na tomto skvelom blogu.
Pro pokusy a takové využití -
"U mně dobrý", jsem už tady i kdysi něco v tom smyslu psal. Ne, že bych to nějak preferoval, ale styku hliníku s lihem nebo jeho párami bych se vůbec nebál.
*
RČ, jak píšete, si myslím bude ve Vašem případě, po 1D v mědi taky zbytečný.
*
Ono je to vlastně RČ dost diskutabilní člen v sestavě. Škodlivý v žádném případě přímo není, u peckovin při odstraňování etylkarbonátu službu udělá. I jeho katalytické vlastnosti. Jen jsou většinou senzoricky těžko zjistitelné. A někdy i analyticky.
Navíc je třeba aby byl čistý, lesklá kovová měděná náplň v něm aby byla aktivní. Jinak je jen jeho povrch semeništěm nejrůznějších usazenin které mohou případně zaneřádit páry směřující do chladiče. Takže pokud není čištěn udělá spíše více škody než užitku. Bordel v něm, zachycené, mastnoty, apod. budou částečně odnášený do destilátu a časem v něm můžou způsobovat zákaly...
Myslím, že se jeho význam často přeceňuje.
*
Ale zpět k té mědi... Ona funguje nejen jako katalyzátor při destilačních pochodech, ale některých se i aktivně zúčastňuje. Proto je velmi důležité aby všechny ty reakce probíhaly tak aby jejích "zplodiny" ztekly do vařáku a nedostaly se do destilátu.
*
V praxi to je hlavně o měděném chladiči. Všechny reakce s Cu mají probíhat v místech odkud se nemohou dostat do destilátu V měděném vařáku,v RČ ve vzestupné části, aby mohly ztéct. Dále pak již na rozdíl od výše uvedených nedestililují a zůstavají ve vařáku ve výpalcích.
*
V praxi to znamená, že u aparátů z neměděných materiálů by se neměl používat z výše uvedených důvodů měděný chladič.
Měď zkrátka není vhodným materiálem k potravinářské výrobě. Jen v destiláterství se dík jejím katalytickým vlastnostem využívá.
Jinak se nepoužívala a nepoužívá.
*
Ještě mně napadlo, umístění topné spirály přímo do vařáku jak naznačujete...
Při průtahových destilacích se pracuje s 50-60% lihem a ten je už hořlavý. Nevím co by se mohlo stát při její případné destrukci a zkratu. Myslím, že nic, ale jistý si tím nejsem a měl bych z toho strach!
Rafael.
Tak to ma priznám sa nenapadlo, že čo sa stane pri prípadnom skrate špirály.
Zdá sa mi že som takéto priame ohrievanie videl aj tu, ale aj na iných stránkach. Len to používali na 1D,2D alebo ako rektifikačnú kolónu priamo na kvas.
Ostáva mi to buď vyskúšať, alebo klasický ohrev nepriamy, plyn prípadne elek. platnička. Konvu dobre zaizolovať aby straty boli čo najmenšie.
Fero
Jsem Vás od toho nechtěl odradit, jen přinutit k zamyšlení. Spirála je v celkem bytelném kovovém pouzdře, tak je dost nepravděpodobné, že by se porušilo. A pokud by se tak přece jen stalo, tak líh by měl rozžhavenou spirálu zchladit a ne se od ní zapálit. Teda pokud bude ponořena v něm a nedostane se do styku s jeho párami.
*
Zkuste třeba zapálit trochu benzínu v nádobce rozžhaveným odporovým drátem v něm zcela ponořeným. I zapálená zápalka ponořená do benzínu zhasne...
*
Ale stoprocentně se na to spoléhat nedá!
Rafael
Edit:
Ještě mně napadlo, zapomněl jsem to pro úplnost uvést, ale nechci to nijak propagovat...
*
Při destilacích průtahových, nebo se silným už hořlavým lutrem rychle klesá při destilaci koncentrace lihu ve vařáku. Viz. tabulka v sekci "Deflegmátor".
Rafael
Čo sa týka toho skratu špirály, skúsim urobiť pokus: v pohári liehu cca 50% urobím skrat elektr. vodičov., samozrejme vonku, a z bezpečnej vzdialenosti. Dám vedieť ako to dopadlo.
Fero
Pokus so skratom el. vodičov dopadol celkom dobre.
Do plastovej nádoby som nalial asi 1.5 dcl destilátu a pomaly som vnoril el. vodiče,od seba vzdialené cca 5mm a pod prúdom. Nedialo sa nič, až keď som vodiče pritlačil o dno a spojili sa, nastal skrat a menší výbuch. Nič sa nezapáilo, istič vyhodilo a ja som bol ošpliechaný od pálenky.
Keby sa to stalo vo vyššej hladine tak to ani nevyšplechne.
Špirály väčšinou nebuchnú, iba prehorí vodič vo vnútri.
Vyzerá to tak, že idem do toho priameho ohrevu.
Fero
Zdravím všechny.
Dostal jsem k dispozici téměř celou aparatůru k destilaci.Je to cca 70L dvouplášť,plněný transform.olejem-netlakově,top.těleso-3x2000W,vnější plášť ocel (zřejmě nějaký sud),vnitřní plášť s víkem a dnem v mědi,výpusť 2" ventil,na víku je cca 30cm vysoký dóm v mědi prům.80mm a následuje trubka kolmo prům 18mm v délce 10cm.
Další příslušenství je nějaký pofidérní odkalovač ze zavařovačky(ten bych nerad použil) a chladič s CU spirálovou trubkou v nádobě z pozinkovaného plechu.
Dostal jsem toto zařízení s tím,že dodělám na přístroji míchadlo(možná není potřeba,ale není problém.Disponuji nadbytečným elektromotorem s převodovkou a měničem -regulace otáček) a regulaci teploty a další elektroniku.Tuto mašinu bych potom mohl využivat společně s majitelem.
Potřeboval bych,prosím,zjistit info,jakým průměrem trubky mohu propojit vařák a chladič a v jakých úhlech a spádech,a potom,jestli bude třeba RČ.
Další info je ohledně materiálu,jestli lze použít PPR trubky na vodu k propojení vařáku a chladiče (toto nehodlám spáchat,je to jen pro info).
Poslední info je ohledně čištění.Veškerou měď jsem přejel ocelovo-kartáčovým nástavcem v úhlové brusce,kde jsem se dostal (týden jsem nemohl dýchat)ale přece jen se chci zeptat na opravdu účinné chem.čištění měděnky a jiné oxidace mědi.
Děkuji za odpověď
P.S. hned,jak bude aparát funkční,zveřejním foto:-)
Dvouplášťové aparáty se staví proto aby se nemuselo použít míchadlo. Nicméně záleží na konstrukci - jak a kde jsou umístěny topné spirály. A taky na jejích výkonu. Nejlepší je si to s nějakým extra "maglajzem" odzkoušet. Při plném výkonu.
*
Na spojení použijte Cu nebo AK trubku a šroubení. Umělým hmotám se rozhodně vyhněte!
Existují sice hadice pro to vhodné, nicméně jsou dost drahé. Co se týká průměru měl by být větší nebo alespoň stejný jako průměr chladiče. To platí i o šroubení. Obecně platí, že je třeba dosáhnout co nejnižšího tlaku ve vařáku. Jednak se tím sníží destilační teplota, jsou menší nároky na těsnění a sníží se tím i nebezpečí ucpání a přeběhnutí pěny.
*
Reakční člen u měděného vařáku není třeba. Sklon a úhly spojovacího potrubí udělejte dle potřeby. Pokud není extrémně dlouhé, např. několik metrů, nemá na nic vliv! A "odkalovač" vyhoďte.
Rafael.
Ahoj všichni.
Tento blog jsem našla náhodou a čerpám z něj mnoho zajímavých informací.
Snažím se o sestavení více méně podle rad tady.
Hrnec nerez 100 litrů v poklici měděný dóm průměr 120 mm výška 400 mm,asi moc mám zkrátit?
V něm bude RČ, přestupník 350 mm měď kousek nahoru a pak 45°dolu mám 1,3 m taky asi moc dlouhé do chladiče přechod na 220 mm měď 5 m v nerez hrnci 50 l průtočná voda, voda není problém. Asi se tam ta trubka nevejde co půjde tam bude.
V nejvyšším místě osazen teploměr. Přišel my tahokov ale objednala jsem asi špatný mám dírky 1 x 1,5 mm chtěla jsem udělat dolu síto na kvas ale po pořádném študováni zde nevím jestli bude lepší udělat raději míchání.Když míchání tak asi ruční mimo osu z trubičkou ke dnu vařáku.
Topit budu plynovým vařičem výkon nevím ale je to ten velký za tisícovku. Výkon má velký vaří supr.
RČ v dómu bude přepážka náplň cu podle potřeby, přepážka z tahokovu tam ty malí dírky snad vadit nebudou.
Víko bude na pevno místo pojišťováku trubičku bud korkový špunt nebo hadička a svorka.
Nakoupeno mám vše doma v pondělí vezu na svaření to bohužel neumím.
Ve sklepě je naloženo a první hrušky už čekají.
Budu ráda za rady předem děkuji foto zašlu
Ahoj všichni.
Tento blog jsem našla náhodou a čerpám z něj mnoho zajímavých informací.
Snažím se o sestavení více méně podle rad tady.
Hrnec nerez 100 litrů v poklici měděný dóm průměr 120 mm výška 400 mm,asi moc mám zkrátit?
V něm bude RČ, přestupník 350 mm měď kousek nahoru a pak 45°dolu mám 1,3 m taky asi moc dlouhé do chladiče přechod na 220 mm měď 5 m v nerez hrnci 50 l průtočná voda, voda není problém. Asi se tam ta trubka nevejde co půjde tam bude.
V nejvyšším místě osazen teploměr. Přišel my tahokov ale objednala jsem asi špatný mám dírky 1 x 1,5 mm chtěla jsem udělat dolu síto na kvas ale po pořádném študováni zde nevím jestli bude lepší udělat raději míchání.Když míchání tak asi ruční mimo osu z trubičkou ke dnu vařáku.
Topit budu plynovým vařičem výkon nevím ale je to ten velký za tisícovku. Výkon má velký vaří supr.
RČ v dómu bude přepážka náplň cu podle potřeby, přepážka z tahokovu tam ty malí dírky snad vadit nebudou.
Víko bude na pevno místo pojišťováku trubičku bud korkový špunt nebo hadička a svorka.
Nakoupeno mám vše doma v pondělí vezu na svaření to bohužel neumím.
Ve sklepě je naloženo a první hrušky už čekají.
Budu ráda za rady předem děkuji foto zašlu
Nic špatného na té konstrukci nevidím.
Jen teploměr bych dal raději do víka. Abych měl rychlý přehled o teplotě ve vařáku a měl čas na snížení příkonu před varem.
Rafael.
Děkuji za odpověď Rafael.
Teploměry mám dva jeden do vařáku druhy na vrch na nejvyšší místo.
Myslíš že ten jemný tahokov nebude dělat problémy asi jsem vzala špatnou hustotu je to to nejemnější.
Jinak to tu je super spousta nápadů. Zatím jen pročítám a čekám na své první pálení.
čtyři sudy ve sklepě naložené a čekají. Hrušky asi 300 litrů a jablka asi 200 litrů.
Už se těším.
Moc děkuji za odpověď
Mahuna
Časem zjistíš, že stačí jen ten teploměr ve víku nebo na vařáku.
*
Co se týká toho tahokovu nemyslím, že je moc jemný. Já používám síta z nerezové tkaniny a ty mají otvory úplně minimální - prakticky nezměřitelné. Důležité je jen při plnění vařáku částečně separovat kvas tak aby pod a částečně i kolem koše byla nějaká tekutina která se nemůže připálit.
Zbytek se postupně během vaření svou vlastní váhou a účinkem pár vylisuje - princip parních odšťavovačů...
Problém, ale může nastat pokud by někdo měl hustý kvas a ještě před naložením by si ovoce rozmixoval na úplnou sračku. To by se asi musel koš oblít vodou což by zhoršilo destilační poměry.
Nebo části lutrů a zbytků z předchozích destilací.
*
Ať se daří.
Rafael.
Děkuji za rychlou odpověď.
Tak myslíš že stačí jen jeden teploměr? A kam? Do pokličky nebo až na vrchol.
Nebudu mít koš jen dole takové platíčko. Snad to bude dobrý.
Kvas jsem zakládala na drtiči přímo na kvas. Srajda to nebyla bylo to hustý. použila jsem enzym na ztekucení ten to je řidší ale jsou tam vidět kousky pouze na hoře jinak to ztekutilo dobře.
Dneska jsem to všechno odvezla. Pracovat se na tom bude čt pá tak snad budem (spíš budu já) o víkendu zkoušet pálit.
Ještě mám dotaz nevím jak přichytit pokličku na hrnci. Takové ty cafliky co maj na várnicích. Nemáte nějaký tip kde je sehnat nebo něco jiného co tam bude držet.
Děkuji
Mahuna
Dobrý den
mám představu vložít do sebe dva keg sudy. DIN 50 do EURO 50 který je o nějaký centimetr na prúměru širší, nahoře uzavřít lemem a zavařit a vznikne tlakový dvouplášť. Myslíte, že toto řešení by fungovalo?
díky
Charly
Dobré odpoledne. Taky bych se rád zeptal na pár drobností, abych neudělal při pořízení zásadní chybu. Postupnými iteracemi jsem dospěl k názoru, že cenově dostupné a jednoduché zařízení včetně možných přesunů bude 80l vařák na brambory (nerez). Nejsem si ale jistý, když používáte nerezovou tkaninu, jak jí tam uchytit, aby pojmula co nejvíc materiálu a zároveň z ní nic nevypadlo. Mě napadlo pořídit k tomu nerez hrnec 70l (450mm průměr 450mm výška), přidat mu nožičky a provrtat, aby fungoval jako síto na pevný podíl kvasu. Ohledně pařáku všude píšou průměr 640mm, ale nikde už, zda se jedná o průměr vnitřní nádoby či pláště a výšku vnitřní nádoby jsem taky nenašel (což by šlo dopočítat, kdybych věděl zda je ten průměr skutečně vnitřní nádoby). Může mi teda některý z majitelů pařáku zjistit, zda by se zmíněný hrnec včetně cca 3 cm nožiček do pařáku vešel? A nevymýšlím to příliš složitě?
Chápu to správně, že při použití tkaniny již vůbec neřešíte míchání a vše jde na přímý ohřev?
A poslední dotaz. Mám doma plynový hořák meva mega zeus (400x400 mm) o výkonu 7kw. A má otázka zní. Podaří se mi tento vařič do pařáku dostat a je zmíněný výkon dostatečný? Bohužel nemám k dispozici vhodné místo s komínem tak, abych mohl využít tuhá paliva. Ideální by bylo aby se celé topeniště z pařáku dalo odebrat, ale vůbec si nejsem jistý tím, že je to možné.
Předem díky za ochotu a pomoc Jakub
Zdravím, podle mne budou ty rozměry závislé i na výrobci zařízení, každý bude mít nějaké odchylky. Ten průměr 64 cm platí pro nejširší část zařízení (topeniště s držadly).
Varný kotlík bude mít průměr kolem 44 cm.
Co se týče hořáku, výkon by byl dostatečný, ale těch 40 x 40 cm přes dvířka do topeniště nedostanete, buď jej musíte dát na jiný upravený stojánek, který by již prošel, nebo jej zkusit vložit při vyklopeném „hrnci“, vejde-li se tam "výškově"…
U firmy GELSO (gelso@gelso.cz, www.gelso.cz) kdysi zasílali na požádání výkres pařáku i s vyznačenými kótami, tehdy to bylo přes fax, … možná by to teď bylo již mailem; nevím, je to již dlouho, co jsem s nimi o tom diskutoval … tehdy dokonce své pařáky zasílali přes „dodávkovou službu“ na „dobírku“.
No to je pár postřehů k vašim dotazům, třeba ještě někdo něco přidá ...
Držím palce.
Zemědělský pařák na brambory je podle mně nejlepší a nejschůdnější řešení. Ne tak už ten hrnec uvnitř, nevidím pro něj důvod.
Já to vyřešil takhle:
http://1.bp.blogspot.com/-ALir7MiEQ_w/T36P_5PJ3zI/AAAAAAAAAhI/OShRsfTLrgo/s200/obr_47.jpg
No a na tom roštu, (inspirace vějířem na napařování knedlíků), je postaven ten koš z nerezové tkaniny. Mimo dna se dotýká stěn - opírá se o ně. Já kvůli váhy a snadnější manipulaci při vyprazdňování mám ty koše dva zastrčené - postavené na sobě. Mimo snadné výroby vidím velkou výhodu toho způsobu i to, že během varu se materál v tom koši "vylisuje". Tekutý podíl se po akci stáhne hadicí samospádem do kanálu a v koši zůstane celkem malé množství tuhého podílu.
*
Výkon hořáku mi přijde dostatečný. Jen dvířky se tam nedostane. Ale vařák se dá sklopit případně horní část sundat a tak ho tam nainstalovat.
Ještě takový poznatek. Komerčně vyráběné vařáky mají vnější plášť dost nízký, kvas, respektive tekutina kolem koše se neohřívá po celé své výšce. Já ho udělal vyšší. Ale je to jen víceméně nepodstatná drobnost.
*
Jinak žádné míchání doopravdy není třeba, tuhý podíl v koších se stoprocentně vyvaří a propaří a k žádnému připalování na stěnách o které je koš opřen nedochází.
(Pro zajímavost - když z mezipláště pořádně vymetu saze a očistím od nich kotel trvá při 1D ohřev 130-150l švestkového kvasu na destilační teplotu cca 20-30 minut).
*
Ještě k těm košům. Sešíval jsem je drátkem který jsem rozpletl z té tkaniny. Dnes jde nerezový drátek vhodného průměru bez problémů koupit. Např. ve včelářských potřebách.
Ať se daří.
Rafael.
Dobrý deň. Riešim vami spomínaný a odskúšaný koš z nerezovej tkaniny do jednoplášťového varáku. Pri šmejdený po nete som narazil na tento produkt http://www.mandy.sk/nerezove-sito-do-kade-302-x-500-mm/p508573c18964 Aký je na to váš názor? Varák má rozmery 37x53 takže sa doň kôš akurát zmestí. Po dopisovaní s predajcom som zistil, že oká sú v tvare piky- 3x3 mm. Bude to postačujúca hustota? Zrnká hrozna tade vraj neprejdú. Cena je síce dosť vysoká no neprepočítaval som, koľko by ma to vyšlo vyrobiť svojpomocne. Zháňať materiály, čas, energia...Možno to výjde aj rovnako :) Myslím, že prevedenie je pekné a s uškami aj praktické.
S pozdravom M3C3
Jo, ty uši jsou velmi praktické, líbí se mi. Osobně bych je použil k zavěšení a nad vařákem k vykapání posledních zbytků tekutých podílů vypalků před jejích mnohdy problematickou likvidací - zbavení se jich.
*
Cena těch sít je ale příšerná. Na druhou stranu je to nezničitelný materál který přežije generace, tak to bude dobrá investice...
Rafael.
A čo teda vravíte na veľkosť očiek? Z vašej skúsenosti.... bude ķoš dostatočne hustý? Ďakujem za trpezlivosť :) M3C3
Já mám tkaninu, děrovaný plášť jsem nezkoušel. Ale jsem přesvědčen, že díry 3 x 3mm jsou použitelné. Taky to mám v plánu protože ty mé koše mají už cca 30let, tkanina se začíná rozplétat, špatně se myjí a píchají.
Rafael.
Dobrý deň, neviem kde sa to opýtať a táto téma mi príde ako vhodná. Mám nerezový kotol a chcem spraviť z neho "otvorený dvojplášť". A výlevku z kotla chcem 2 coľovú. Viete mi niekto poradiť, kde zohnať 2 coľovú hrubostennú nerezovú(alebo inú vhodnú rúru, ktorú môžem použiť a zvariť s nerezom a je samozrejme potravinársky nezávadná) rúru, poprípade nejaký prípravok, ktorý by som mohol použiť.
Ďakujem!
Zdravim, zohnal som nerezovy dvojplast ktory ma vyvod z boku asi 1cm od vrchu. Budem to musiet prerobit? Alebo sa to da pouzit. Dakujem
Zdravím,
… ktory ma vyvod z boku asi 1cm od vrchu …
... tím vývodem mají odcházet destilační páry ? Jestli ano, záleží na velikosti nádoby a také na průměru vývodu ... v praxi to znamená, napřed odzkoušet a poté uvidíte ...
Ano presne ako pisete. Kotol ma objem 75l priemer 40 a hlbku 60cm. Ten vývod pre páru je 1cm od vrchu kotla a to je iba 1/2" vnutorny zavit. Vrchnák je nerezova rovna platna.
No vnitřní 1/2" závit se mi zdá docela malý průměr ... možná bych to nechal pro teploměr (nebo zaslepil) a odvod par bych dal do víka, díra cca 5/4 - 2" a šroubení s přechodem na trubku do chladiče. Přeci jen efektivní množství kolem 50 litrů kvasu či lutru, může "uvolnit" dost velké množství par a přes 1/2" trubku se bude soustava dost tlakovat ... Chce to prostě odzkoušet a podle toho se rozhodnout, konečné řešení je vždy jen na Vás. Zdravím ...
Když dám na dno vařáku podložku jak zde u někoho vidím zabráním připalování?
Když dám na dno vařáku podložku jak zde u někoho vidím zabráním připalování?
Když nevěříte zde psaným zkušenostem, nic Vám nebrání si to "laboratorně v kuchyňských podmínkách" vyzkoušet...
Třeba na vařiči nebo sporáku v nějakém kastrolku se sítkem. Pokud se pod něj nedostane žádný maglajzl, ale jen tekutý podíl kvasu, nemá se tam co připálit a bude to fungovat jako napařovač parní odšťavnovač nebo ohřívací hrnec.
(Pokud pod sítem bude tekutý podíl, tak se už tam přes něj připalitelná složka moc rychle nedostane).
Tedy pokud kvasné ovoce jen dostatečně podrtíte a nerozmixujete ho na jemnou kaši.
(S takovou konzistencí můžou mít někdy problém i pomalá míchadla a možná v extrémních případech i olejové dvoupláště.. I nějaký guláš apod. takové konzistence se mi někdy na plotně přichytí...)
*
Ale když kotel je ohříván i ze stran nejen zespodu, tak je samozřejmě nutné aby síto bylo i tam.
*
O dalších výhodách tohoto způsobu jako třeba separaci výpalků při vypouštění kotle, lepší přenos aromat párami oproti se z vařící se břečky..., atd. jsem už mnohokrát psal...
*
Ale vše je o místních podmínkách mezi kterými jsou mnohdy propastné rozdíly a prerence, takže radit nelze. Jen tak "tláchat a teorizovat"....
Rafael.
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, jaká je minimální velikost klobouku na varné nádobě? Mám nerezový 100l hrnec a chystám se tam přidat měděnou trubku průměr 100mm a výšku 300mm jako klobouk, bude to stačit?
Zastupuje částečně funkci klobouku i to, že hrnec není zcela naplněn? mockrát děkuji za odpověď.
Zdeněk
Dobrý den,
jaký je prosím minimální objem klobouku? Někde jsem slyšel, že klobouk musí mít objem 10% z kotle. Obávám se, že mám menší. Pomůže tomu ne zcela naplněný kotel? Nerad bych dělal nový klobouk. Děkuji za rady
Zdeněk
omlouvám se, že jsem dotaz replikoval. Nějak jsem ho tam neviděl a přitom jsem jen měl kliknout na novější příspěvky. Tak jeden prosím promázněte. Děkuji
Zdeněk
zdravím,
už mám pročtený skoro celý blog, ale nikde jsem zatim nenarazil na moznost ohrevu pomoci indukce. Myslite, ze je to nesmysl mit cca 60-70l nerez hrnec a ohrivat kvas pomoci indukcniho varice (bud jedna nebo mozna i dve plotynky)?
Melo by to snad byt efektivnejsi nez klasicke el. plotynky....
Zdravím,
problém je, že nerezový hrnec by musel mít sendvičové dno
s ocelovým (železným) jádrem, aby indukce fungovala.
Obávám se, že nádoba s objemem, kterou popisujete nebude mít
sendvičové dno (alespoň jsem na ni nikde nenarazil, ale nikdo
neví všechno).
Používal jsem 1/2 nerezové nádoby na sifon a jako dno jsem
měl přivařenou nerezovou pánev se sendvičovým dnem.
Indukční vařič se 6 stupni regulace nevyhověl, vařič s 10
stupni regulace byl lepší, nicméně také nevyhověl.
Nyní používám dvouplášť (medium glycerin), ohřívám odporovým
topným tělesem 2,4 kW, reguluji triakovým regulátorem a jsem
naprosto spokojen a mohu doporučit.
petan
Hlavně záleží jak budete pracovat. Při klasice 1+2D bych viděl takové příkony nedostatečné. Lépe napsáno - 1D by byla velmi pomalá. Při 2D samozřejmě stačí, stejně jako u kolon. Jen pomalý nástup k varu bude zdržovat...
(Měl jsem kdysi jako vařák 50l hrnec - http://deslik.blogspot.is/2012/04/aparat-mlady-rafael.html?m=1 a uvést kvas do varu trvalo i s takovým monstrem 5,4kW cca hodinu...)
*
Aby indukční ohřev fungoval musí být nádoba z feromagnetického materiálu. Tzn., že pokud nerez, a takových je dost, reaguje na magnet dá se použít.
Rafael.
Díky za rychlé reakce,
co jsem se tak díval tak jsou i velko objemove hrnce 70l, ktere jsou určeny pro indukci.
Na ebay z nemecka jsem nasel za 120,- EUR (mozna pujde i nekde levneji)
http://www.ebay.de/itm/Edelstahl-Kochtopf-70-L-m-Deckel-Topf-Induktion-Suppentopf-Universaltopf-/112231360156
Indukcni varic - bud pouzit dva vedle sebe dejme tomu 2+2kW (coz nevim jestli by slo, jestli ta indukce nemusi byt vystredena s hrncem), nebo pouzit jeden 3,5kW varic.
Ten 3,5kW je uz vice pro Gastro a cenove to jde hodne nahoru (kolem 4-5000,-Kč).
Ale zase ta indukce je mnohem efektivnejsi nez odporova spirala, ucinnost az 90% vs. topna spirala s ucinnosti kolem 45%.
Tzn. ze indukce je 2x ucinnejsi, tedy ze 3,5kW indukce se vyrovna 7kW topne spirale?
Jinak musim moc pochvalit tento web, je zde velice moc rad a tipu. Zacal jsem teprve vloni s pripravou prvniho kvasu a uplne me to pohltilo a udelat si svoji malou palirnu je dalsim logickym krokem :-) Tento rok uz mam za s sebou tresne a ted me ceka myrobalan :-)
Takze ted jsem ve fazi cteni o aparaturach a jaka by byla pro me vhodna, atd...A prave me napadla ta indukce
Indukce je oproti ohřevu plotýnkami určitě rychlejší a efektivnější. Jsou minimalizovány ztráty přechodem - indukcí se zahřívá přímo dno hrnce.
Jestli se to dá prezentovat způsobem, že 3,5kW indukce nahradí 7 kW plotýnek nevím, ale tak jednoduché to asi není.
Dál nevím co si představit pod pojmem indukční vařič o příkonu 3,5kW?
3500W : 220V = 15,9A. Běžné jednofázové rozvody jsou jištěny max. 16A jističi!!!
A pokud se postaví hrnec mimo vyznačenou indukční plochu vařiče, třeba jen částečně, určitě to nebude dobré. Myslím si, že se tím velmi sníží výkon a životnost "zářiče". Ale prakticky to vyzkoušeno nemám - jen to tuším na základě principu na kterém indukce funguje.
*
*
*
A co napíšu teď neberte vůbec vážně!!!!!
Jsou to jen mé zkušenosti z KUCHYNĚ - dost vařím. Vždy, celý život jsem používal klasické el. plotýnky (nebo pláty na kachláku apod)., ale z ekonomických důvodů jsme pak přešli na indukční vaření - na malé vařiče. Podotýkám, že jsme si koupili jen ty nejlevnější přístroje. Asi 3x. Životnost mizerná a vařit jsme se na tom naučili jen něco. Jinak byly problémy s připalováním atd. (Ale třeba jsme se to jen nenaučili..)...
A tak jsme oba, i když celoživotní nepřátelé toho média, skončili u plynu.
Rafael.
Zdravím,
sehnal jsem kotlinu a nerezový kotel o objemu cca 70l.
Kotlina je železná a velmi masivní a je celá izolovaná šamotem. Nevím jestli je to pro destilaci dobré nebo naopak. Ale hlavní problém vidím v manipulaci, protože celý kotel takto váží 100-150kg (možná i více...). Topit chci na plynovou bombu.
Má cenu tam ten šamot nechat nebo to mám vymlátit a ulehčit si tak manipulaci?
Zdravím,
já provozuji „pařák“ o celkovém objemu kotlíku 80 litrů - antikoro, sklápěcí a kotlinu též bez vyzdívky. Topím plymem PB a zatím jsem tu chybějící vyzdívku nepostrádal. Je-li kotlina samonosná, když ji šetrně odstraníte (tak, abyste ji v případě potřeby mohl i vrátit) na funkci topeniště by to nemělo mít vliv. Je to ale vaše volba, jak se rozhodnete. Přeji hezký den.
DOBRÝ DEN,
BUDE U NEREZOVÉHO KOTLE PROBLÉM PLOCHÉ DNO,NEBO MUSÍ BÝT VYPOUKLÉ JAKO U MĚDĚNÉHO?
DĚKUJI
vážený,
Vždy záleží na síle materiálu, resp. i na způsobu ohřevu příslušného kotlíku. Lze použít ploché dno u obou materiálů; u zahřívání na „plotně“ ani jiné nemůžete použít. V domácích sestavách, hlavně když se ten kotlík letoval/svařoval doma na koleně, se používá od nepaměti. Jen je potřeba případný sletovaný spoj trochu „ochránit“. Viz různá videa z US webů - je jich ne YT „hafo“ i s ukázkami zabudování do „kamen“ nebo na PB hořák.
Klenuté/vypouklé dno je na výrobu podstatně náročnější, proto se v domácí „praxi“ objevuje jen tehdy, když jej někde výhodně získáte již hotové (celý kotlík …) a pro ohřev plynem je výhodnější.
Tolik asi tak k vašemu dotazu.
dobrý den, potřeboval bych poradit z jaké nerezové tkaniny mám udělat koš do jednopláště. Jde mě o rozměr vok. Stávajicí mám 3mmx3mm a je to málo. Hrušky i jabka prolezou ( mám je uplně na kaši). https://www.obchodprodilnu.cz/tkanina-kovova-se-ctvercovymi-oky-nerez-14301-csn-15-3110-1638.html. děkuji A.
pro A. 28. listopadu 2017 7:39 (při odpovědi na netu, mám pod jiným příspěvkem)
Zde je jakákoliv rada dost zavádějící - já to kdysi řešil tím, že jsem prostor pod tkaninou/košem (položeném na děrovaném „pařáku) podlil vodou. To aby se alespoň před ohřátím na destilační teplotu nestýkala „kaše“ se dnem a tím se zabránilo případnému připálení. Při destilaci se již složky promíchávají a toto riziko je trochu menší. Ne vždy se mi to úplně povedlo, někdy jsem měl „přípalky“ na stěnách, ale nebylo to v souvislé vrstvě. Též by byla zde možnost ještě „vystlat“ váš koš plachetkou či plátnem (takový pytel) do kterého tu „kaši“ potom nalijete. Lze použít jak hodně hustě tkaný jutový patel, nebo tzv. mlynářské plátno … (odzkoušet na vzorku "kaše"). Správná tkanina by vám měla „kaši“ udržet uvnitř, ven by měl projít jen kapalný podíl.
U nové „kovové tkanině“ bych volil asi tkaninu o rozměru oka až 0,5 x 0,5 mm (respektive bych si to napřed odzkoušel na nějakém vzorku tkaniny, resp „cedníku“ …).
Vím, opět jsou to „na tu dálku“ jen takové „knížecí rady“, odzkoušet si to musíte sám … přeji hodně trpělivosti a „úspěch při díle“ !!
".....Jutový pytel nebo tzv. mlynářské plátno...." - souhlasím.
Nebo lněné plátno. Ač se to nezdá jsou to dost houževnaté materiály.
Jako příklad z praxe můžu uvést třeba pytlíky nebo tkaninu na ně do včelářských lisů na vosk.
(Kotlík, v něm děrovaný plášť, v něm ten pytlík s rozvařeným voskem, zespodu vodní páry a zhora lisovací trapéz..).
Ale pro nějaké větší akce bych to rozhodně nepreferoval. V tom případě jen jemnou, velmi jemnou, nerezovou tkaninu. Hodně taky záleží na druhu ovoce s struktuře drtě. Pokud z kvasu vznikne sračka a to v případě jadrovin, myslím, že skoro vždy, můžou být problémy. Vlastní zkušenosti nemám, nebo jsem už zapomněl. Ale pravdou je, že jsem velmi rychle a brzy začal jádroviny lisovat. Jednak z důvodu lepší kvality výrobků, ale HLAVNĚ z důvodu efektivního zbavení se výpalků.
Peckoviny, bobuloviny apod. pokud se nepomelou na sračku, ale jen jemně pomačkají, zkousnou i větší otvory v koši. Třeba i těch velkých 3x3mm.
Přidávat na dno kotle vodu mi přijde jen fact jako nouzové řešení. Pokud není kvas úplná sračka, měl by se v sudu vždy najít nějaký tekutý podíl. A pak během destilace je dost času na to připravit si další várku.
*
Ten koš v kotli se chová podobně jako parní odšťavňovač nebo výše zmíňovaný lis na vosk. Při vypuštění tekutého odpadu kohoutem nebo shora hadicí do kanalizace v něm zbude jen malá část původně pevného podílu.
*
Na "šití" koše, pokud tkanina nepůjde rozplést, by bylo dobré třeba tohle:
https://www.vceliobchod.cz/vcelarske-dratky
A nepotřebujete k tomu ani jehlu:-)))))
Rafael.
Dobrý den
letos mi v dvouplášti zamrzla voda, velká nepříjemnost a proto se chci zeptat jestli tam můžu nalít nemrznoucí směs, která se používá i do solárních panelů tak by tam neměl být problém, nebo mé úvahy jsou nesmuslné.
Děkuji za Odpověď
Přeji hezký den. Měl bych dotaz na kolegy, kteří používají jako vařák pařák na brambory. Koupil jsem nerezový 80l a součástí toho byla poklice dost nevalné kvality. Lem byl ohýbaný a tedy vlnitý atd. Nechal jsem si vyrobit novou poklici s kvalitněji provedeným lemem ale stejně mám potíže to dotěsnit.
Zkoušel jsem použít různá i profilová těsnění a stejně žádný úspěch. Největší úspěch zatím je s těsněním z dvousložkového silikonu, které jsme vylil do drážky. Stejně to však není úplně ono.
Nemáte někdo osvědčený způsob jak tyto hrnce těsnit? Trochu se bojím, že skončím u nějaké příruby, ale radši bych šel cestou levnější varianty.
Díky Kuba
Zdravím všechny nadšence,
přemítám nad jednoplášťovým vařákem s el. ohřevem 3kW spirálou s plynulým řízením. Jako hrnec - 70l Bergland a potřeboval bych se poradit ohledně "pytle" na mač.
Z nerezové tkaniny ušitý samonosný válec vyztužený nerez pasovinou s rozměry tak, aby okolo pytle bylo ke stěně hrnce cca 3cm (kvůli dobrému proudění ohřátého tekutého podílu mače). Celý pytel bude stát na prostupném falešném dně nad spirálou v cca 10cm ode dna. Neznámou je hustota síta, zkoušel jsem čajové jemné sítko a nerezové sítko 300 mesh jak jimi proteče mač. Ten byl "rozmixován" vrtačkou, už se stalo. To co prokape oběma se jeví jako celkem čirá tekutina, bez čehokoli. Když jsem oplachoval sítka, tak po jemnějším nerezovém to sjelo jak po hladké ploše. Tak teď se rozhoduji mezi jemnějším a nebo hrubším sítem s lepší prostupnosti (jak moc hrubé ještě nepropustí vodnatý mač) a taky nevím jestli použit míchání nebo to půjde bez něj.
Díky za Váš pohled na věc.
Kamil
Těžko můžu posoudit když jsem nikdy nic nemixoval na sračku. Tak jen pár postřehů ze staré praxe.
-Síta se bočních stěn kotle dotýkat mohou i když jsou ohřívany spalinami nebo plameny. Na dně ale ne. Tam je fact třeba nějaká podložka a vrstva nepřipalitelné tekutiny!
-K používání sít mě vedla hlavně nutnost separace a omezení množství výpalků. Tekuté do kanálu, husté, a to se během vaření pěkně "vylisovalo" na kompost.
(Ostatní důvody byly už víceméně podružnější, ale i tak přispěly k preferenci tohoto způsobu).
Rafael.
Zdravím všechny.
Vařák mám nerezový cca 50L.
Nerez hůře vodí teplo a já pod tím topím stojanovým PB hořákem. Mezi hořák a vařák jsem dal husté síto z tvrzeného drátu, aby se plamen rovnoměrně rozprostřel pod vařákem. Plamen však nelze zregulovat, aby nevznikaly saze.
Pohrávám si s myšlenkou, jestli je možné upravit vařák na indukční vařič.
tzn. vykuchat indukční hrnec a dno navařit ze spodu vařáku, nebo ho úplně nahradit.
S indukčním vařením nemám zkušenosti, ale distribuce tepla bude asi rovnoměrná a připalovaní snad také omezí.
Zkoušel to už někdo?
Předem děkuji a přeji pěkný den.
Lukas.
Můžu posloužit vlastní zkušenosti. Mám gastro 3kW ind. vařič a používám ho na vaření piva, klíčové pro úspěch je dno hrnce. Pokud jede na plný výkon, je vidět při ohřevu vody plocha cívky(cca průměr 15cm) a pokud nemíchám slad, dochází k přichytávání na této ploše. Nerezový 33l hrnec má sendvičové dno tl. cca 7mm a podle mě je to málo, nebo ze špatného materiálu.
Myslím si, že bez pořádného míchání to nebude ono.
Kamil
To je pri všetkých ohrevoch pravidlo, že teplovýmenná plocha a výkon určujú povrchovú teplotu. Aj 2cm hrubé dno by sa nahrialo na rovnakú teplotu ako 7mm pri rovnakom priemere. Len to hrubšie dno by lepšie roznášalo teplotu do celej plochy dna, ktorá je väčšia ako indukčná platňa.
Preto zháňam vhodnú podložku pod tenkostenný hrniec 100L, priemer 50cm...
Chtěl bych se zeptat na zkušenost s vyprazdňování dvouplášťového vařáku. Objem cca 60l a jestli je lepší kulový ventil (jaká velikost - 1" nebo více) či sklápění celého vařáku.
Pro kohout: nemusím nic demontovat
Proti: těsnění a složitější konstrukce
Pro vyklápění:jednoduchost
Díky za reakce
Kamil
Někdy v srpnu tu někdo chtěl radu ohledně pařáku 80 l, asi Kuba. Mám pouze pozinkovaný na brambory. Ten má v poklici žlábek a v tom těsnění a také ventil na odvod páry těsní dobře. Co jsem viděl na netu tak některý má mírnou prohlubeň v deklu a je to asi děláno tak aby pára odfoukla tudy a dekl nemá ani pojistný ventil. Dal bych na okraj kotle silikonovou hadičku a zkusil to přitáhnou těma sponama a do deklu udělat ventil. Ohřál bych vodu a vidělo by se.
Zdravím, jakej je ve vařáku při destilaci tlak ? Mám za to, že v podstatě stejnej jako venku ? Jestli je potřeba ten vařák koncipovat jako tlakovou nádobu. Díky. :)
To záleží na konstrukci aparatury; při vhodně zvoleném chladiči (tj při dostatečně velkém průměru trubky) se ten tlak zvýší nepatrně, při menších průměrech trubek asi jako u papiňáku. Samozřejmě, když se vám potom ten chladič plně zahltí, nebo i něčím ucpe, může dojít i k té „destrukci systému“, obvykle v té nejslabší části …
Ale jako tlakovou nádobu bych to povinně nekoncipoval, stačí nějaká jednoduchá pojistka … tož asi tak …
Stačí vo varáku bez miešania použiť nerez sieťku pre vinárov? - názov "Rmutové sito nerezové"
Kvas by som do varáku lial do tohto sita a prefiltroval by sa tak že husté zostane vnútri sieťky a nemalo by sa nič pripáliť. Alebo sa mýlim a dokáže sa pripáliť aj tekutá zložka kvasu?
No to vám nikdo nezaručí, musíte to odzkoušet na svůj kvas. Vše závisí od toho, jak jemně podrtíte ovoce. Když to bude "na kaši", může se stát, že vám to proleze i přes to síto. Není nad praktickou zkoušku. Přeji hezký den.
Práve som chcel vedieť skúsenosti od tých, čo používajú sieťku.
Táto má asi 1mm oká a jablká som na nestrúhal úplne na kašu.
Ale proces kvasenia a pektolýzy rozkladá kvas na brečku. Úplne číra tekutina cez takúto sieťku nevznikne.
Najhoršie je, že či sa kvas vo varáku pripaľuje nevidím, zistím to až po destilácii.
To byl jeden z důvodů, ale hlavní ne, proč u jádrovin a podobných sraček jsem preferoval kvašení moštu a ne drtě. Hlavním důvodem byla likvidace výpalků. Co s takovým množstvím mazlavé hmoty která nejde pořádně přecedit a tekutý podíl vypustit do kanálu?
*
Zkuste si to připalování nebo nepřipalování v malém množství na kuchyňském sporáku a v hrnci s tím konkrétním sítkem, vakem nebo pytlíkem. Taky jsem to tak při pokusech dělal abych předešel zklamání a škodám. Ono i vyčistit takové připálené dno vařáku je pěkná fuška nehledě na škodu se znehodnoceným a neopravitelným destilátem.
Můj osobní názor je takový, že pokud plánujete do budoucna destilovat kvasy většinou takové mázlavité povahy, velmi důkladně bych si to v malých množstvích odzkoušel, ale i tak bych byl k tomu dost skeptický.
Rafael.
Rafael, ďakujem za nápad. Obetujem pol litra kvasu a po precedení cez podobné kuchynské sitko dám doma variť na plyne bez miešania. Už sa teším ako ma pochvália za tú arómu :-)
Veľké sito kúpim až keď sa táto šťava nepripáli.
Niekde tu alebo na záhrade som dávnejšie čítal o použití textilnej sieťky vo varáku, ale už to neviem nájsť. Dostať totiž aj bavlnené vrecia potrebných rozmerov - bavlna by na rozdiel od juty nemala púšťať nič nežiadúce pri varení. Cenovo je to omnoho lacnejšie ako nerez sieťka pre vinárov.
Půl litru bude málo, těch pokusů bude třeba daleko víc. Třeba už i v souvislosti s topným výkonem, tvarem dna, výšce ohřevu atd...
*
Moje maminka kdysi žádná ortodoxní abstinentka nebyla, spíš měla pro ty mé nejrůznější pokusy jisté pochopení, ale i tak mě s nimi vyháněla ven na zahradu nebo do dílny....:-)))
*
Nejrůznější plátěné pytlíky jsem tehdy taky zkoušel, ale jednak byl jejích výběr daleko menší než dnes,
(vlastně jsem tehdy ani nenalezl pořádně vhodnou tkaninu pod plachetkový lis..)., ale hlavně jsem se tehdy dostal k nerezové, pletivem se to nazvat nedalo a ani nazvat nedá, spíš nerezovou tkaninou, tak byly veškeré mé "výzkumy" v tom směru ukončeny...
Její struktura připomíná hrubé lněné plátno.
Kde se dá dnes koupit nevím, ale určitě někde ano. Vůbec díky internetu a spoustů prodejců..., závidím ty skoro neomezené možnosti....).
(Ukradl jsem ji tehdy v pár rolích z hutního šrotiště).
Rafael.
No som nakoniec rád aj cca pol litru, ten kvas je už pekná brečka a cez husté sitko sa mu moc nechce...
Dal som do hrnca so širokým dnom, na plno plyn a už za pár minút som mohol zapáliť unikajúcu paru :-)
Nič sa nepripálilo ani po hodine varu, bublania, ale smrdí to u nás fest ako v pálenici ... a digestor šiel naplno....
Tá nerez sieťka sa predáva rôznej hustoty, je to ako filtračná tkanina. A nie je lacná, predáva sa skôr na rolky vo veľkom.
Existuje aj nerez sieťka s okom 3,7mm a drôtom buď 0,5mm alebo aj 0,8mm. Cena cca 20€/m2. Túto dostať aj v lepšie vybavených obchodoch so záhradným náradím.
Ahoj. Presne toto sito (rmutovacie) mam. Pisal a riesil som to tu, zopar prispevkov vyssie. Funguje uplne bezchybne, nieje s tym ziaden problem. Oka su myslim v tvare piky, 3x3 mm, uz si presne nepamatam. Daval som sem aj odkaz...Jablka meliem na srotaku na kasu frakcie cca 0-6mm. M3C3
Nerezovou tkanina není problém sehnat ( https://www.obchodprodilnu.cz/tkanina-kovova-se-ctvercovymi-oky-nerez-14301-csn-15-3110-1638.html ), když překousnete tu cenu. Jen jaký rozměr vzít? Zkoušel jsem v malém ten nejjemnější 0.05x0.05 mm - viditelně jemnější než čajové sítko a filtrovalo to dobře (z totální kaše na čistou tekutinu). Co nevím je, jak se to bude chovat při ohřevu. Jestli ta vysoká hustota síta nebude překážkou v proudění mezi ohřátou části a chladnější. Jestli dělat jen falešné dno, nebo raději koš se stranami, kvůli proudění.
Kamil
Ahoj dobrodruzi:) Mam 70l kotel, elektrina od Janci, davam max 55l u 1D, celkem to nabude, ale zajima mne, kolik mohu dat nejmin do varaku, pro 1D i 2D?
Diky za odpoved a za super blog.
Luboš
Pro M3C3:
Zdravím, chtěl bych se zeptat na pár podrobnosti. Máte přímý ohřev el. spirálami nebo plamenem okolo vařáku? Používáte mícháni? Jak se to síto čistí, není plné zaseknutých kousku / vláken. Díky za informace.
Pro "Dobrodruha":
Já jsem zkoušel ve šíhlém vysokém 150l vařáku 2D i s cca 10l lutru. A to je vyhříván spalinami na cca 2/3 výšky. Ale pravdou je, že jsem u toho seděl a přikládal jen třísky a tenké větvičky. A šlo to.
Ale je to velmi nestandardní a velmi nouzové řešení které si zaslouží odsouzení.
Rafael.
Kamil:
V tom případě záleží jestli je vařák ohříván jen dnem nebo i bočními stěnami od kterých může připalení taky hrozit.
Jinak kvas v koši se chová podobně jako nějaký parní lis nebo odšťavňovač. Během varu z něj bude stále vytékat tekutý podíl a prohřán bude dostatečně i "lisující se podíl v koši". Není třeba z toho mít obavy.
Jako velký bonus v tom případě považuji skoro bezpracnou segregaci pevných výpalků od tekutých, kterých se lze úplně bezproblémově zbavit.
*
(Ještě mě napadlo, ale nemám to jak doložit, že ovoce nebo destilovaná surovina neplave přímo v tekutině, ale je částečně zahříváno jen lihovými párami a proto jsou jeho aromatické složky lépe vyextrahovány... U některých surovin je to u průtahových destilací přímo předepsáno...)
Rafael.
Zdravím, no ještě taková malá technická připomínka: minimální množství, které lze pálit je asi tak 1/5 výšky kotle, nebo taková, aby byly zanořené topné spirály (tak 10 cm pod hladinou !! v případě vestavěného ohřevu do prostoru vařáku).
Ale je vždy lepší, aby toho kvasu, nebo následně lutru bylo více, tak 2/5 - 3/5 výšky. Lépe se „řídí“ proces destilace, zvláště při 2D.
PS. Elektrický ohřev jsem viděl u Janči jen u „minipivovaru“ ve složce „fotografie“, je to ono ?
To by bylo asi tak vše …
K malému množstvu - nie sú vtedy veľké straty pár, ktoré zostanú vo voľnom priestore varáku pri ukončení destilácie? Fuguje to ako priveľký parný dóm.
Ak sa robí 1D s kolónou, niekto tu spomínal, že na jej naštartovanie je potrebné destilovať väčšie množštvo kvasu.
Hore spomenutá nerazová tkanina je drahá oproti hotovému rmutovaciemu situ pre vinárov. Aj ten je sám o sebe drahý... Bolo tu viackrát spomenuté že to funguje dobre, tak voľba je jasná.
žofré
Díky Rafaeli za odpověď.
Jestli to správně chápu, tak pevný podíl je v sítě nad tekutinou? Při nalévaní kvasu, to lejete přes drátěný koš ve kterém se zachytí pevné části.
Někde jste zmiňoval, že máte dvě síta nad sebou. Jsou stejné zrnitosti, nebo máte rozseparované hustší a řidší pevné části v jednotlivých sítech?
Pořád se rozhoduji mezi dvojpláštěm a přímým ohřevem. Jako zdroj tepla můžu použit pouze el. spirály a trochu se bojím jestli se opravdu nebude připalovat přefiltrovaná tekutina na povrchu spirál. Pro zvetšení plochy chci sériové zapojení, ale zase prodloužím dobu ohřevu. Fakt nevím kudy se vydat.
Starý testovací aparát je dvouplášť s olejem a nikdy se nic nepřipálilo. Ale 25l je málo a vybíráni plastovým kyblíčkem je fakt blbá práce.
Tak poraďte :))
Kamil
Jestli se páry ve velkém volném prostoru můžou nějak ztratit nebo snížit jejich lihovitost si nemyslím.
*
Část tekutého podílu nad hladinou je. Ale jen část. Ta horní protože ty koše jsou víceméně částečně ponořené....
Dvě síta, koše, nad sebou mám z jen z důvodu váhy jejích obsahu. I po stáhnutí tekuté složky z kotle bych z toho objemu jeden koš vyzvedl a manipuloval s ním jen velmi těžce.
To je jediný důvod proč jsem měl dva, nic jiného v tom není!
(Možná by v tom objemu a váze byly dobré i tři...)
Rafael.
Dobry den. Ohrievam plamenom.Zo zaciatku pri 1D drevom az po dosiahnutie destilacnej teploty. Potom zvycajne prehadzujem na pb horak. Pri 2D idem iba pb horakom. Plamene a horuce spaliny dosahuju vysku 2/3 kotla. Miesadlo nepouzivam ziadne. Pod kosom muwi byt ale medzera. Ja mam len centimetrovu (kos je dost vysoky, vacsia nevysla) a je dostacujuca. Cisti sa pomerne dobre. Staci silnejsi prud z hadice, dokonca pouzivam zahradnu sprchu... Jablka ci hrusky sa cistia najlahsie. Slivky idu tazsie. Najtazsie idu mirabelky no ani to nieje ziadna tragedia. Otazka 1-2 minuty. Striekam logicky z vonka kosa dovnutra...Material to nieje ako pletivo ci nejaka sietka proti komarom. Je to jemny tahokov, piky su myslim nalezato ale overit to teraz neviem. Sumasumarum, destilovat viem aj najhustejsi jablkovy kvas.50l kvasu zahrievam 20-30 min. Rychlost odberu pri 1D mam 2l za hodinu. Nic sa nepripali!! Tak nech sa dari! M3C3
Vďaka za užitočné info všetkým.
Kamil, špirály priamo do šťavy z prefiltrovaného kvasu radšej nie! To sa bude určite pripaľovať. Možno číre víno by sa nie, ale táto šťava bude mliečna s kalom.
žofré
Ešte otázka pre M3C3:
- chápem, že ohrev máš priamy plameňom - aké silné/hrubé dno má u teba nerezový varák?
- 20-30 minút je myslené do predkvapu?
ž.
žofré:
"Kamil, špirály priamo do šťavy z prefiltrovaného kvasu radšej nie!"
Taky to tak citem odhaduji, že spirály do přefiltrované břečky nepatří. Jen jsem chtěl vědět, jestli někdo jiný to neprošlapal. Tak nezbývá než dvouplášťový vařák.
Kamil
Zdravim. Telo kotla je z 0,8 mm nereze. Dno je z 1,5 mm nereze. Varak vyska 63,5; priemer 37. Kos vyska 60, priemer 30. Tak pika je nastojato, nie ako som pisal v minulom prispevku. 20-30 min nahrievam pri 1D po destilacnu teplotu (teda kym nezacne tiect). Pri 2D je to pooodstatne dlhsie, povedal by som, ze niekolko nasobne (je nutne pomaly nahrievat). Samozrejme to zalezi aj od mnozstva lutru. Ta velkost kosa je uz na hrane moznosti rucneho vytahovania. Hlavne ak vyberam este horuci jablkovy kvas. V slivkovom je tuheho podielu omnoho menej, preto je jeho vyberanie jednoduhsie. V podstate vrch kosa dvyham do vysky oci. Tiez to musi byt konstrukcne mozne, priestupnik do chladica nesmie byt napevno nad kotlom alebo musi byt varak vyklopny aby sa kos vychilil mimo priestupnik, alebo... Tak s tym treba rata a premyslet si to este pri konstruovani. Pekny den :) M3C3
Tá výška teho koša je aj s rúčkami, lebo sa mosá odstrániť? Inak ste mi pomohli M3C3. Metud.
Zdravim. Som rad ze som pomohol, preto som to pisal. Aby som niekomu usetril namahu s badanim :) Hopla, to som zabudol upresnit. 60 cm je bez usiek. Mne sa tam s usami nevosiel no neodrezal som ich ale zahol o 90 stupnov dovnutra. Pri vytahovani ich z casti vyuzivam. Inak kos pri rozumnej manipulacii stale drzi pekne tvar a nedeformuje sa. Ja ho po vytiahnuti z kotla vlozim do plastoveho sudka a tak dalej vynasam a vylievam. M3C3
M3C3 - takže tiež nemáš sendvičové dno
Je ohrev plameňom priamo bezpečný voči životnosti varáku s takým tenkým dnom? Medené by sa určite "ťahalo" a vydulo.
Ja som uvažoval ohrievať hrubšiu oceľovú platňu, cca 5-10mm, na ktorú varák postavím.
Len či nebude nerez degradovať, pri styku s korozívnou oceľou...
Kôš sa dá objednať najnižší 50cm, plus tie rúčky asi 5cm. Varák - hrniec má výšku 50cm. A to musím ešte kôš zdvihnúť, tak neviem čo s ním. Pôjde skrátiť, alebo šetrne zdeformovať?
Dobry den. Nie, sendvicove dno nemam. Dno mam od vyrobi naschval jemne vydute. Nie, nic sa nenatahuje. O reakcii s ocelou a pripadnymi degradaciami nemam skusenosti ani vedomosti.
Nejak deformovat kos by som sa bal. Skor by som siel do toho skratenia. Tu vrchnu obruc ktora ma sirku 2,3 mm by som z kosa odrezal. Dalej kos este pripadne skratil na pozadovanu vysku. Z obruce pasik tahokovu odstranil a znova ju na kos privaril. V domacich podmienkach asi skor nahusto prinitoval nakolko je tahokov aj obruc z velmi tenkeho materialu. Nech sa dari! M3C3
Přímý ohřev kvasu el. spirálou.
Zkusil jsem, jak se bude chovat scezený kvas přímo na spirále. Výsledek je velice povzbudivý, spirála zůstala úplně čistá, nic se nikde nepřichytilo.
Jako testovací vařák jsem použil HT trubku (šedá odpadní) a v záslepce umístěnou spirálu, objem cca 1,5l.
Spirálu jsem vypínal / zapínal asi hodinu, vždy do varu a nechal trochu zchladnout. Spirála má výkon 3 x 1,5kW a délku 34cm. Jednu sekci jsem nechal topit na 1,5kW a zbylé dvě do série, tedy 0,75kW.
Kvas ze sliv jsem cedil přes sítko na studené chmeleni piva s okem 0,05x0,05mm (300mesh).
I přes úspěch jsem trochu skeptický, jednak cezení přes tak husté sítko je dlouhé a jak pak bude probíhat ohřev? Na to mi dá asi odpovědi až skutečný přístroj, ještě si to musím nechat projít hlavou.
Snad to pomůže někomu dalšímu.
Kamil
Kamil, to je moc husté sito. Škoda že si neskúsil s okom 1-2mm, prejde mútnejší kal a či sa ten nepripáli. Ale vďaka za test.
Ja plánujem kolónu ála MAX. Potrebujem čo najskôr zohriať plameňom k destilačnej teplote a potom ohrev regulovať, ideálne el. špirálami. Varák aj kolóna riadne zateplená, pre čo najmenšiu energetickú náročnosť. Možno vyrobím reguláciu s riadením teplotou pár nad kolónou. Bude to na hranie sa... žofré
Pokračování pokusu ...
Vše jako v předchozím testu, jen jsem použil řidší sítko. Takové kuchyňské o průměru 15cm s okem okolo 0,8mm. Výsledek je však podstatně horší. Na spirále jsou vidět černé fleky připáleného kvasu, hlavně na vnitřní straně.
Rozdíl mezi scezenými kvasy je v množství sedimentu. Když uvážím zahušťující se kvas během destilace, nevidím to dobře ani při použití jemnějšího sítka.
Jako závěr z uvedených pokusů si beru, že el. spirály do kvasu nepatří.
Kamil
žofré:
Nevšiml jsem si tvého příspěvku, tak si dovolím reagovat teď. To síto by asi opravdu působilo jako takový druhý plášť. Ale výš výše, opouštím myšlenku přímého ohřevu, byť je tak lákavá. Pro tvoji aplikaci bych zvážil použití topné spirály v trubce, viz aparát JAJA. Větší plocha a tím nižší povrchová teplota.
Ještě poznámka k poslednímu pokusu, připáleniny byly na obou sekcích jak 0,75kW tak 1,5kW.
Kamil
Zdravím, ještě zpátky ke kolegovi s malou technickou poznámkou ze dne 21.10. ve 20:08-díky za radu, stejně to ale budu muset zkusit. Jinak ten můj vařák má dvojplášť s vodou, do cca 3/4 výšky a dole jsou 6x1,5kW spirály (Janča skutečné má elektroohřev na hodně typech). Kdyby někoho ještě něco napadlo k tomu min.množství, budu rád.
Díky
Jaký je váš názor, použít na 2.D jiný aparát (20 litrů) s přímým ohřevem lutru (topná spirála 2 kW z pračky s triakovou regulací)?
co si myslíte o tomto zavařovacím hrnci?
https://www.klarstein.cz/Domaci-spotrebice/Davkovac-Napoju/KonfiStar-50-digital-zavarovaci-automat-zasobnik-na-napoje-50-l-100-C-180-min-50-litru.html?listtype=search&searchparam=zavařovací%20hrnec
je to nerez, obsah 50-60l, nerezova poklice se zajištěním (nevím jak moc by těsnila). Stačilo by dát na dno nějaké jemné síto kvůli připálení kvasu, do poklice navrtat díru a přidat přestupník a chladič...
Zrovna mám v plánu stavět malou aparaturu z hrnce Domo DO 42325 PC (nerez, 27l, plastová poklice). Hrnec a měděný plech na poklici už mám (cena dohromady 5000,-) a to ještě nepočítám náklady na klepmíře, který by mi musel udělat tu poklici (něco jako aparát ADAM).
Napadá mě hrnec prodat na bazaru (je pouze 2x použitý a jako nový) a tu tabuli mědi zkusit vrátit...a použít ten hrnec klarstein
CHcem sa spytat.môže bit v kotli dvoj plašti na ele. špirali,miesto trafo oleja glicerin.ma niekto stim skusenost.
Zdravím spřátelenou komunitu, mám dotaz. Řeším míchání ve dvouplášťovém kotli který má dvouplášť pouze do 1/3 výšky. Výhody míchání jsou všeobecně známé i u takového kotle. Zde na Deslíku jsou uváděny rychlosti otáčení míchadla od 15ot/min výše, zřejmě podle toho co kdo má k dispozici. Já bych rád použil motorek ke grilování který je učen k zátěži 25kg, ale má pouze 2ot/min. Co si o tom myslíte? Děkuji Mira.
Mnoo... sám teprvá laboruji, ale řešil jsem něco podobného.
Předpokládám, že jde o nějaký grilovací motorek?
Taky mám, jen do 10 kg a taky cca 2 otáčky za minutu.
Míchadlo jsem vymyslel s téměř přímým stěrem (do pár mm nade dnem). Zatím jsem jen chvíli honil matky nasucho a fungovalo to velmi uspokojivě.
Nad dostatečností frekvence "míchu" jsem hodně dumal, ale snad to bude stačit. Když se to rozpočte, tak je to jeden stěr za 15 vteřin - to by mohlo stačit. Provozní zkouška dosud neproběhla... :-(
Snad se vyjádří i někdo s praktickou zkušeností...
jsou běžné dvoupláště bez míchání a fungují, takže i ty dvě otáčky za minutu pohnou kvasem a bude to lepší než nic
k náplni dvoupláště
mám kotel 120l, dvouplášť na vodu je po celém obvodu až po víko, vše zaizolované,na dvouplášti jsou přetlakové ventily pro sichr, ale vaří se s otevřeným ventilem dvoupláště, není problém dosáhnout 98-99 stupňů teploty v kotli a to na 25% výkon ohřevu, ohřev elektro 3 spirály celkem 6kw
myslím že ty oleje a glykoly jsou potřeba kvůli menší teplosměnné ploše dvouplášťů co jsou třeba jen do poloviny kotle, tam je třeba topit v plášti na vyšší teploty aby se kotel přivedl k varu
Okomentovat