I.
1/ 1 kg višní,
2/ 1 litr rumu,
3/ 3 ks pomeran.kůry s cukrem
4/ 1 ks citronové kůry,
5/ 1 dkg loup. sladkých mandlí,
6/ 5 roztlučených jader višní,
7/ 2-3 cm puškvorce, zázvoru,
8/ 3 cm skořice,
9/ 10 dkg cukru.
Vše se smíchá a nechá 6 týdnů na slunci. Pak se scedí, na višně se nalije 2 várka rumu a získáme další výluh.
II.
1/ 1 kg višní bez pecek,
2/ 1 litr lihu 60 %.
Do gázového sáčku dáme 1/4 kg roztlučených pecek, ponoříme do lihu s višněmi. Extrahujeme 3 měsíce. Pak vylisujeme. Přidáme 720 g cukru a 520 ml vody.
Zaslal čtenář blogu: Lojza Strnadl
Zdroj: Domácí výroba alkoholických nápojů - V.Demel, M.Krystych
Vaše zkušenosti...
13 komentářů:
Višeň řadím hned za bezkonkurenčně nejlepší černý rybíz a před černý jeřáb v surovinách na ovocné líkéry.
Ale není višeň jako višeň!
Pro výrobu kvalitního likéru jsou vhodné jen kyselky jejichž plody se díky kyselosti a natrpklosti, ale zas moc nehodí k jídlu.
Musí mít m.j. měkkou dužninu a silně barvivou aromatickou šťávu, která po odstopkování vytéká.
Tyto požadavky splňují Morela pozdní, Fanal a Morellenfeur. Bohužel zrovna tyto potřebují v posledních létech důslednou ochranu proti Skvrnitostí listů třešně a višně o čemž se málo píše.
(S novými odrůdami Bare a Hana nemám zkušenosti).
*
1kg jemně pomačkaných višní zalít cca 1l lihu 70-80%, tak aby byly všechny plody ponořeny.
Ja žádoucí i podrtit několik pecek. Macerovat alespoň 3 měsíce v chladu a tmě. Několikrát vyčeřit a cukrový sirup a vodu přidat až nakonec. Lihovitost upravit na 40-45%, sladkost podle vlastní chuti. Kal a plody z macerace nelisovat, ale předestilovat a přidat k likéru nebo použít jako průtahový destilát.
Menší část těch křupavých a trvanlivých višní lze taky přenechat ženě k výrobě cukrovinek:-))))))
(Zkoušel jsem kdysi přidávat do macerátu i různé koření a byliny, ale nakonec zvítězil tento jednoduchý recept).
Rafael.
Já většinou ty "použité" višně po maceraci(trhám jen volně rostoucí keřovité a zplaněné višně na veřejných pozemcích, jiné nemám) jako "desert" k nealko nápojům v letních měsících. Jsou dostatečně lihovité, takže vydrží i rok či dva, než se spotřebují (ročně takto "spotřebuji" asi 3- 5 kg). Je to takový trochu jiný kompot.
Tak to Vám závidím. V mém okolí nic podobného neroste:-((((
Musí to být skvělá surovina. Viz. Heering sherry liqueur, Maraschino, pálenka z "cigánských višní"od Marsen atd.....
Rafael
Rafael má pravdu, dělal jsem ji teprve jednou,ale pouze višně, cukr(dle manželky :-) - paradoxně mnohem méně než bylo na receptu), lih(kalvados,nebo něco podřadného)a jeden nakrájený pomeranč.
Mohu potvrdit, že je úplně jedno, jaký alkohol se do višní použije. Většinou takto zpracuji vše, co se doma najde od kontušovky přes bechera až po whiskey. Nikdy jsem nepozoroval výrazný vliv na výsledek. Višně všechno přerazí. Letos jdu poprvé zkusit pálenku....
biker
chcel by som sa opytat Rafaela,ci by nemohol poskytnut recept na liker z čierneho ribizu,lebo som ho na desliku nikde nenašiel.Dakujem.
V článku z 5. prosince 2014 v sekci Trnky popisuji základní postup při výrobě takových likérů.
Nebo i tady úvodu. Višně, černý rybíz, jeřabiny, borůvky atd..., postupy a hlavní zásady jsou stejné.
Rafael.
OK dik za odpoved.
Ahoj vespolek,
mám dotaz na Rafaela: čím vyčeřit likér?
Po maceraci přefiltruju, je to krásně čirý. Ale pak když přidám cukrový sirup, tak se to během půl roku skladování zakalí.
Už jsem to tu někde viděl, ale nemůžu to najít.
Díky šlauch
Ten cukerný sirup byl z čeho, z jakého cukru?
Pokud z moučkového, medu, možná i z krupice, nebo z nějakých podobných, tak je to tím.
Nejhorší v tom jsou medy, sladidla obsahující nějaké přidané látky apod.
Ale i nekvalitní krystal může způsobit problémy.
Byl povařen se špetkou kyseliny citronové přidané za varu a byla sbíráná pěna? To ta pěna jsou bílkoviny které časem způsobují zákaly.
Osobně jsem nikdy při takově výrobě, z takových surovin, ovoce, bobuloviny apod. při dodržení základních zásad neměl se zákaly sebemenší problémy.
Vždy stačilo samovolné - gravitační vyčeření.
Elementárními zásadami myslím taky to, že při takových výrobách je zbytečné ba přímo neefektivní filtrovat surový macerát. Stačí ho jen podle potřeby 2-4x stáhnou až se sámovolně vyčistí. Při tom taky zraje a při stahování se provzdušní.
Ale pravdou je, že jsem neláhvoval, a když už tak vždy až po výše uvedeném. A jen v případě rychlé spotřeby. Teda láhve které nebyly určeny k archivaci. Ale i tam nikdy žádný zákal nenastal. Max. sediment na dnech láhvích po delší době.
Prakticky jsem to řešil tak, že jsem likéry k tomu nachylné t.j. medové které by varem toho medu utrpěly skladoval v demižonech a stahoval z nich jen dle potřeby a bez rozvíření sedimentu.
Ale to jsem odbočil...
Pokud byste chtěl výrobu urychlit, čeřit urychleně apod., tak můžu doporučit jen profesionální nebo hobby drahou filtrační techniku. A organická, nebo i anorganická čiřidla taky nejsou moc jednoduše a univerzálně použitelná.
A to vše by bylo na dlouhé psaní.
Rafael.
Dík za rychlou odpověď.
Na cukrsirup používám běžný bílý krystal, svařím s vodou, pěnu sbírám. Kyselinu jsem nepřidával (příště se polepším).
Macerát jsem filtroval (přes nejjemnější papírové kávové filtry), protože ovoce přes zalitím lehce pomačkám (hlavně aronii - černý jeřáb). Po výluhu slévám (což je asi špatně). Chtělo by to nejspíš slít (ostranit ovoce), nechat usadit a pak přes hadičku stočit.
Surový macerát je úplně čirý i po delším pobytu v lahvi. Pokud ale přidám cukrsirup, tak se časem zakalí. Ne že by se dole tvořila usazenina (to bych stočil znovu), ale hotový likér není prostě tak průsvitně čirý jako macerát.
A ležet v lahvích (půl roku, rok) nechávám proto, že chutově parádně dojde. Ten rozdíl mezi čerstvě hotovým a odleželým likérem je opravdu markantní.
Kdysi dávno jsem takhle zaskleničkoval višně do tuzemáku se lžící cukru. Po půl roce jsem je znovu přeskleničkoval (když se scvrkly) a zbyl mi necelý litr "griotky". Ve flašce jsem na ní zapomněl a objevil jí asi až za dva roky.
Pánové, tu chuť bych vám přál zažít. Paráda. Pozadí všeho možnýho koření, rumová příchuť zmizela. Nikdo nevěřil, že to jsou jen višně, tuzemák a cukr.
Vím, že vinaři používají nějaké prostředky na čeření, tak jsem se chtěl zeptat ne nějaké podrobnosti či zkušenosti.
Díky, šlauch
Něco jsem o tom psal v m.j. v sekci Becherovka receptura 1866. Byl tam i velmi zajímavý odkaz, http://wine.cz/reva/vo7.htm html3, ale ten je bohužel už nefunkční. Velká škoda protože nic lepšího a komplexnějšího jsem asi nikdy nečetl. Nicméně pokud si zadáte tu adresu do vyhledavače vyskočí Vám několik odkazů.....,kde se dá taky něco dočíst a hodně se ten článek tam cituje...
*
Z osobních zkušeností nemám v tom směru co doporučit.
Já jsem si doopravdy vystačil s tím, že jsem ten nálev s jemně pomačkanými plody přecedil přes dvě sítka a macerát nechal samovolně se vyčeřit. Podle potřeby jsem stahoval hadičkou 2-4x. A až pak jsem přidal sirup a tím to pro mně skončilo. Ale i tak jsem neláhvoval a skladování probíhalo v demižonech ze kterých se v případě potřeby hadičkou odebíralo.
Nic se mi nikdy pak už nezakalilo, jen na dnech demižonů se pozvolna usazoval ještě kal. Ale jen v minimální míře.
*
Zpočátku jsem měl sice snahu pořídit si nějakou filtrační jednotku s čerpadlem nebo aspoň použít pro urychlení nějaká ta čiřidla, ale nakonec jsem to z důvodu zvýšené pracnosti a investic úplně zavrhnul.
Protože, jak správně píšete, stejně se vše musí nechat uležet. A já jsem v podstatě člověk líný a pohodlný.
A stejně jsem se časem, prvních pár let to bylo velké přemáhání, ale pak už to šlo.
Že ze sklepa mohlo jít ke konzumaci jen to co, následující rok dozrávalo nebo se už nakládalo.
Rafael.
P.S. Třeba má někdo zkušenosti a postupy jiné a napíše je tady.
.
Okomentovat