Čačanská Lepotica


O odrůdě...

Čačak, (Srbsko) Wangenheimova x Požegača, 1961.

Hmotnost plodu-41g
sušina-14%
kyselost 13,1g kys. jablečné/kg,
zkvasitelné cukry-8,9%
Výskyt šárky na listech-0%
Výskyt šárky na plodech-0%
Pevnost dužniny-6
Šťavnatost-6
Textura-5
Chuť dužniny-7
Aromatičnost-6
Kyselost-7
Odlučitelnost pecky-9
Otlačivost plodů-8
Celková kvalita-8

Pološvestka větší velikosti, sklízí se začátkem srpna. Plodnost je velmi raná, pravidelná a často velmi vysoká. V některých létech, ale zklame.
Růst stromu je zpočátku silný, po vstupu do plodnosti střední. Koruna je široce pyramidální, přiměřeně hustá. Větve bohatě obrůstají krátkým plodonosným obrostem. Dobře plodí na jednoletém dřevě. Stromy kvetou středně raně a jsou samosprašné. Sama odrůda je dobrým opylovačem.
Plod je je oválně vejčitý. Slupka je pevná, má tmavě modrou barvu, která je překryta intenzivním ojíněním. Stopka je středně dlouhá. Dužnina je zelenavě žlutá, tuhá, šťavnatá a je dobře odlučitelná od pecky. Chuť je navinule sladká, slabě aromatická, z teplých poloh dobrá, z chladnějších jen průměrná.
Stromy jsou odolnější na zimní i jarní mrazy. Vůči šarce jsou spolehlivě tolerantní. I odolnost proti hnilobě plodů je větší. Nevýhodou je nízký obsah cukru a aromatických látek.


Rafael & Deslik



Vaše zkušenosti...

7 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že tato odrůda je spolu s Č. Najboljou dnes noční můrou všech těch, kdo si ji kdysi vysadili jako náhradu za Šárkou zdevastované sady Švestky domácí. A myslím tím i velké pěstitele typu Jelínek apod., kteří potřebují ovoce k destilaci. Bohužel v té době nebylo moc z čeho vybírat.
*
Nicméně bych i dnes tyto odrůdy úplně nezavrhoval. Ale nedoporučuji už je vysazovat jako hlavní k pálení. Jen jako doplňkové, jako opylovače a díky své atraktivností i pro kuchyňské účely. Taky se dobře sbírají a díky své ranosti do podzimu rychle vykvasí. Ale obsahem aromatických látek a cukernatostí se řadí spíše k těm podprůměrným. Ale ve směsce se to ztratí. Navíc jsou úrodné a odolné k moniliím. Však jsou taky základem šlechtění německých TOPŮ.
O stupínek výš bych řadil Č. rodnou.

Jaké máte s těma dvěma odrůdama zkušenosti?
*
V mých podmínkách 370 m.n.m, 30 let stará výsadba, občas zklamou. Na druhou stranu když zarodí, tak se lámou větve, rozlamují koruny a ve vlhčí půdě a ve směru větrů mají snahy poléhávat.
Takže extrémy.

(Podnože jsou různé myrobalány. Ale nemám je zdokumentovány, takže to může být způsobeno jejích kořenovým systémem...)

Rafael

Anonymní řekl(a)...

No a jaka je Vami doporucovana k paleni? Jo-jo? L.

Anonymní řekl(a)...

Nevím, skutečně nevím. Postupnou obnovu sadu řeším výsadbou velmi různorodé směsky. Zpočátku jsem se velmi vyhýbal odrůdám málo odolným k šárce, ale už jich tam pár je....

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Co si myslíte o Stanley, Hanita a Gabrovka?
§
a už má někdo objektivní poznatek o té Lipinské? To by dle diskuze na "zahradě" mělo být DĚLO!!! Jsem k těm brixům přes 30 skeptický.... L.

Anonymní řekl(a)...

K predchozimu prispevku: myslel jsem samozrejme Lipnickou svestku (ne Lipinskou).

Anonymní řekl(a)...

S prominutím, bych v této obecné diskusi raději pokračoval v sekci "Švestky"...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Hlásím: Čačanská Lepotica měkká do kvasu (ze země) má letos u nás 17,1 stupňů Brix. Myslím, že je to už obstojná cukernatost. Oproti meruňce a broskvi je to LUXUSNÍ cukernatost.

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: