Mandlovice



Vaše návrhy...


25 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, dovolil bych si jen takovou malou připomínku k tomuto tématu.
Zatím jsem našel odkaz jen na webu, že ji „dělají, dle starého recepisu“ v Hustopečích (v mandlovně), jako regionální lihovinu. A tento recept vám, v dnešní době, asi nikdo neprozradí !!
Produkt je popsán takto : Čirá barva, osmatřicet procent alkoholu, hořkosladká chuť a vůně mandlí.

Druhé dva odkazy jsou ze starých spisků o likérech, co jsem si nedávno stáhl z webu, na popud Rafaela (dík mu za to, že je tam umístil), první je skládán (mimo lihu a vody), z olejových komponent, které „domácí“ likérník asi těžko sežene.
Mandlový likér, recept: stažené pdf - Brož, Likérnictví…
Spiriti vini conc. --- 40.000 ccm,
Olej Amygdalar. amar. --- 15 ccm,
Olej Macidis --- 5 ccm,
Olej Menthae pip. --- 5 ccm,
Olej Cinnamomi --- 5 ccm,
Sachari Albi – 25.000 ccm (sirup ?),
Aquae --- 45.000 ccm,
Koncentrace 38 %, barva likéru žlutozelená, nebo bez barvy.

Druhý recept je též „letitý“, z receptáře : F. Štaffl, Likérnický receptář, 1947
Mandlová :
10 mázů lihu,
½ mázů násady, v ní 1 ½ lotu hořkého mandlového oleje,
36 liber cukru,
10 ½ mázů vody.
(1 máz = 1,415 litru; lot = 175 g; libra = 56 dkg)
Výchozí přírodní mandlový olej asi též těžko seženete a kolik mandlových jader vzít k jeho přípravě (navíc poměr sladká : hořká jádra), to je sázka do loterie (otázkou zůstává také jejich případná úprava před použitím …).
Vzhledem k tomu, že ji v Hustopečích dělají údajně v pěstitelské pálenici, neměla by být „receptura“, zase tak složitá. Chce to ovšem čas (v Hustopečích jim to „vychytání“ receptury, trvalo zhruba 3 roky a to ji měli údajně zděděnou ) a taky přístup k surovině.
Dále jsem našel na kuchařském webu dva recepty : na likér a jeden krémový likér. Ten bez krému by se dal i použít, ale nebude to destilát.
Pro informaci jej zde uvádím také : Mandlový likér.
100 g sekaných mandlí, 1/8 lžičky mandlové esence, 375 ml vodky, 1 celá skořice, 80 ml cukrového sirupu. Vše dát do lahve, protřepat a uložit na dva týdny na tmavé místo. Občas protřepat. Poté přecedit, přefiltrovat přes plátno nebo kávový filtr, popřípadě přidat ještě více cukru (dle vlastní chuti, množství se dá i snížit) a nechat další dva týdny rozležet. Celkové množství asi ½ litru.

Co se týče „novější likérnické literatury“, tam jsem odkaz na mandlovci či mandlový likér nenašel vůbec.
Přeji trpělivost při případném pokusnictví.
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Druhý přístup k tomuto problému, by mohl být „rakouský“; obdoba selské přípravy kvasu z „kořenů“ hořce či všedobru. Tam se používá na 100 l kvasu (základem je většinou jablečný) tak 3 – 5 kg pomletého kořene čerstvého. Který se potom normálně destiluje. Hotový destilát se připraví, ze střední frakce (jádra), řezem s neutrálním destilátem. Poměr se určuje podle chuti a koncentrace se používá kolem 43 – 45 %.
Další varianta může být ta, že se použije macerace „kořene“ vydestilovanou pálenkou; zde se používá na 10 litrů hotového destilátu 1 kg čerstvého kořene, nebo 0,1 kg sušeného. Ta se může po uplynutí macerační doby znovu předestilovat (dle pravidel pro destilaci macerátů), nebo se jen zfiltruje.(Použito údajů z publikace - Vyrábíme ušlechtilé destiláty, od J. Pischla.)
V případě „mandlovice“ by to odpovídalo asi 100 g sušených (podrcených) mandlí na 10 litrů destilátu, o síle nad 45% (pro začátek, na odzkoušení). Recept (množství použitých mandlí k maceraci) by se musel ještě doladit podle výsledků při pokusech. To je „práce“ na delší čas.
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Ljz., tazatele na mandle i ostatní.

Dotaz mně zaujal, protože o mandlovicí jsem nikde nečetl, tak jsem taky pátral...
Ale Lojza byl rychlejší. A koncept už se mi předělávat nechce, nechám ho tak. Takže se možná budeme opakovat. Tímto se omlouvám za možnou duplicitu..
*
Rafael

Mandle:
---------------------
Keř či strom příbuzný s broskvoní a meruňkou.
V pecce meruňky je taky jedlé jádro velmi podobné mandlím. Pěstuje se hlavně v jižní Evropě.
Nejmenší a nejlevnější jsou mandle z Maroka.
Nejkvalitnější se dováží ze Sicílie, Valencie a Malagy.

U nás se pěstují jen velmi omezeně a jen nadšenci.. Ale existuje znovu obnovený mandlový sad v Hustopečích....

Údajně lze z jednoho stromu sklídit až 50kg ořechů.
Ale určitě jen v ideálních podmínkách, prakticky u nás nevím.
(Zařadil bych ty mandle mezi ořechy, skořápkoviny.)

Existují dva typy mandlí:

1.) Sladké - amygdali dulcis obsahují 0,1% amygdalinu. Používají se v potravinářství. Hlavně na cukrovinky apod.

2.) Hořké -amygdali amarum obsahují až 5 % amygdalinu. Požití v lékárenství, likérnictví, parfumérii apod.
Někdy je lze i dost těžko rozeznat a při pěstování se dost kříží...

Produktem rozloženého amygdalinu je kyanovodík. Uvádí se, že pro dospělého člověka může být nebezpečná už dávka 10 hořkých mandlí.
Na druhé straně stojí jeho protirakovinné, antioxidační aj. účinky.
Ale to už tak u některých drog je...
*
Myslím, že z výše uvedeného je jasné, že zpracování samotných mandlí na klasický destilát, hlavně těch hořkých, je nevhodné, neekonomické a i přímo zdraví škodlivé! Asi proto to žádný výrobce nedělá. Alespoň jsem se s ničím podobným zatím nesetkal.
I když obsah zkvasitelných cukrů mají cca 7%..

(Přijde mi to jako destilování kvasů z rozdrcených pecek ...)
*
Doporučil bych je jen k výrobě likérů. Třeba to tak tazatel myslel. Mandlovice je totiž dost zavádějící název...
*
A jak to dělají, jak psal Lojza, v Hustopečích?
Nevím, ale dost pochybuji, že zkvašováním a destilaci mandlových kvasů. Spíš bych to viděl jen na aromatizací destilátu mandlovou esencí. Ale je to jen můj názor.
*
A jak psal Lojza o esencích a olejích:
Kdysi, na přelomu předminulých století, jich byly lékárny a drogerie jejích množstvím a druhy doslova přeplněné. Lehce dostupné a použitelné.
(Mohl bych i ze svého archívu naskenovat pár takových reklamních dobových dokumentů na ně).

A i dnes se takové esence vyrábějí.
Jen jejích vydatnost, složení a pestrost už je jiná. Takže se musí expedimentovat.
Ale taky se ty esence i oleje dají vyrobit celkem snadno i doma.
Ale proč, když se to dá udělat snadněji macerací nebo destilací přímo při výrobě?
Píšu tady do blogu Rp. někdy sice v takové formě, ale jen kvůli jejích autentičností a inspiraci..
*
Kdyby byl zájem, tak časem zpracuji a zveřejním mandlové likéry. A je jich celkem dost.... Třeba Amaretto apod..

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
tazatel to myslel tak, že vlastně nevěděl, zda má být mandlovice destilát či likér. Totiž původně jsem žil v domění, že mandlovice bude likér, ale až když jsem narazil na Hustopečskou mandlovici, zjistil jsem, že může být i čirá... Ovšem představa destilace mandlí se mi též moc nezamlouvala... Jak píše Rafael o destilaci kvasů z rozdrecných pecek - vidím to stejně. Kdesi jsem slyšel, při výrobě mandlovice jsou dulažité zelené nezralé plody včetně obalů - tím pádem stejně jako ořechovka. Pan Lojza se zmiňuje o starých spiscích o likérech stažitelných z netu... ten odkaz mi asi utekl, můžu vás poprosit o zveřejnění? Rovněž i Rafaela o nabízené mandlové likéry.. Děkuji Miloš

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
ty odkazy na "Brože" jsou v záložce : Zajímavé odkazy - ze světa (nějak to vyplynulo z tamější diskuse); příspěvek od Rafaela, ze dne 23.ledna 2013, 10:58,
a Šteffl, Likérnický receptář najdete na ulož.to, adresa : http://www.uloz.to/xJi2MmC/likernicky-receptar-pdf, odkud si ho můžete stáhnout.
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
tak se musím opravit, přeci jsem jen našel, i v té „nové literatuře“, odkaz na Mandlový likér a to : Andrej Sarwa, Velká kniha o domácí výrobě lihových nápojů, str.164 až 166.
Přepisuji v plném znění celou stať:

MANDLE OBECNÁ jinak MANDLOŇ OBECNÁ
(Prusus amygdalus, Amygdalus communis).
Je to malý strom nebo silně rozrostlý keř s žilkovanými, na okrajích zoubkovanými listy. Květy jsou zbarveny růžově a bíle, vyrůstá z nich ovoce typu peckovice. Je podobné ovoci broskve nebo meruňky (navíc mandlovec je s nimi blízký příbuzný), avšak na rozdíl od nich jsou podlouhlé a mají šedozelenou
barvu. Známe dva druhy mandlí, sladké a hořké.
První hrají velkou roli v potravinářství, druhé v lékařství a kosmetickém průmyslu. Mandlovec pochází ze Střední Asie a Iránu. Pěstuje se také v jiných oblastech světa

Mandlový likér
20 sladkých mandlí, kousek pomerančové kůry (velikosti palce), 10 dkg cukru, 50 ml vody, 0,5 l koňaku
Mandle spařte vařící vodou, oloupejte a důkladně rozdrťte, vložte do skleněné nádoby a postavte na teplé místo na 1 měsíc. Po uplynutí této doby tekutinu slijte a přidejte vychlazený, předem připravený sirup z cukru a vody. Důkladně zamíchejte a odstavte ještě na 3 dny. Přefiltrujte přes filtrovací papír, rozlijte do lahví, zazátkujte, zavoskujte a odneste do sklepa, kde likér musí ještě 6 měsíců dozrávat. Má zajímavou vůni a chuť.

Mandlový likér I.
1 kg sladkých mandlí, 1 hřebíček, 5 g mleté skořice, nastrouhána kůra z 1 citrónu, 25 dkg cukru, 0,25 l vody, 1 l lihu (70 %)
Mandle spařte vařící vodou, oloupejte a na drobné kousky rozsekejte, vložte do skleněné nádoby a zalijte alkoholem.
Nádobu hermeticky uzavřete a postavte na teplé a světlé místo na 1 měsíc. Často protřepejte. Po uplynutí této doby mandle vyndejte a na jejich místo přidejte skořici, hřebíček a citrónovou kůru. Nádobu hermeticky uzavřete a odstavte na
týden, pak tekutinu slijte, přefiltrujte přes filtrační papír a vlijte do horkého sirupu, uvařeného z cukru a vody. Ještě jednou přefiltrujte, rozlijte do lahví, zazátkujte, zavoskujte a odneste do sklepa, kde likér musí dozrávat ještě šest měsíců.
Podávat chlazený na 10–12° C.

MANDLE ZEMNÍ, jinak ŠÁCHOR JEDLÝ
(Cyperus esculentus)
Je to bylina, která vzhledem připomíná trávu s úzkými listy, dosahujících délku až 1 m. Hlavní potravinářskou surovinou jsou kořenové hlízy, kterých rostlina může vytvořit i několik stovek. V divokých podmínkách roste zemní mandle v Africe, Madagaskaru a také na Indickém subkontinentu. Pěstují ji také v oblasti Jižní a Severní Ameriky a také v Jižní Evropě. Tyto kořenové hlízy obsahují škrob, cukr, tuk, bílkoviny a minerální soli. Plody chuťově připomínají mandle a jsou velmi výživné. Můžeme je konzumovat jak v surovém stavu, tak i vařené nebo pražené, mají velký význam dietní a i menší význam lékařský. Mandlový likér se doporučuje při fyzickém a psychickém vyčerpání.

Likér ze zemních mandlí
1 kg zemních mandlí, 1 hřebíček, 5 g mleté skořice, 5 g dobromyslu
(oregano), kůra z jedné menší mandarínky, kůra z půlky středního citronu, 25 dkg cukru, 0,25 l vody, 1 l lihu (70%)

Důkladně očištěné a omyté mandle rozdrťte, vsypte do skleněné nádoby a zalijte alkoholem. Nádobu hermeticky uzavřete a postavte na teplé a světlé místo na 1 měsíc. Občas protřeste. Po uplynutí této doby mandle vyndejte a na jejich místo vložte hřebíček, dobromysl, kůru z mandarinky a citronu.
Nádobu zase hermeticky uzavřete a odstavte do druhého dne. Tekutinu slijte, přefiltrujte přes filtrační papír a vlijte do horkého, předem připraveného sirupu z cukru a vody. Ještě jednou přefiltrujte, rozlijte do lahví, zazátkujte a zavoskujte.
Odneste do sklepa, kde likér musí dozrávat ještě půl roku.
Podávat chlazený do 10–12 ° C.

Tak to je zatím vše, přeji mnoho úspěchů při pokusnictví.

Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím a přidávám taky pár kuchyňských receptů. Nijak jsem je neupravoval, jsou v původním stavu.
Tak pár slov k ním.

Doporučoval bych:
-použít k výrobě silnější destilát. Alespoň 70-75%, vodkám apod. se vyhnout.

-Macerovat v chladu a tmě a raději delší dobu.

-Do maceráru necpat cukr, ale přidat ho až do hotového vyčištěného polotovaru ve formě cukerného sirupu. (S filtrací hustých likéru bývají problémy!!!).

-Drogy jen hrubě podrtit. Použitím mletých surovin si zase ztížime filtraci.

-Filrace většího množství macerátů bez použití patřičného vybavení je utrpení. V tom případě jen přecedit a vyčeřit. Příp. i několikrát.

-Hotový výrobek uskladnit v chladu a tmě a konzumovat nejdříve za 0,5 roku. Samozřejmě s výjimkou ochutnávání.

-S tou jedovatostí hořkých mandlí apod.jsem to nahoře poněkud přehnal. A kdyby se jich někdo bál, tak se dájí upravit spařením nebo povařením.
*


Mandlový likér anglický.

460ml brandy
230ml vodky
225g sladkých mandlí
1lžice drcené pomerančové kůry
1lžíce drcené vanilky
1 sušená meruňka
---------------------------
235ml cukru + 125ml vody

*
Apricot Kernel likér, Francie.

1l 40% alkohol
200g meruňkových jader
250g cukru
*

Mandlový likér, Francie

1l 40% alkohol
150g sladkých mandlí
70g hořkých mandlí
50g cukru
*
Likér Excelsior, r.1900, český Rp.?

-20 g tlučených sladkých mandlí
-12 hořkých mandlí
-10 jader vlašských ořechů
-kůra ze 3 pomerančů
-5 zrnek nového koření
-10 hřebíčků
-20 g skořice
-1 lžička černého čaje
- kousek zeměžluče

-1,5 l vinného lihu 96 %
-1,5l voda
-1,5 kg cukr

Výroba:
Do 1/2 l lihu dáme pomerančovou kůru, mandle, ořechy a koření. Vše hrubě utlučené. Necháme 14 dní stát. Každý den protřeseme. Pak svaříme 1,5 l vody s cukrem. Když sirup vychladne, přidáme do něj 1 l lihu. Líh z koření scedíme přes filtrační papír a přidáme k lihu se sirupem. Na zbylé koření nalijeme 250 ml vroucí vody a necháme hodinu stát. Přelijeme přes filtrační papír také k likéru. Necháme 2 hodiny stát a pak plníme do lahví.

*
Ale nějak jsme se od té Mandlovice odchýlili do "kuchyně"!

Dospěl jsem k názoru, že se v každém případě jedná o destilát. Možná i pravý nebo typu jak psal Lojza, průtahový, anebo likér vyráběný teplou cestou, něco na způsob ginu apod. V tom případě bych se inspiroval tím Brožem. Jen Místo silic použít příslušné drogy a předestilovat je s 50-60% lihem. Případně jen směs mandlí.

*
Ještě pár slov k tomu Šáchoru, zemním mandlím. Dají se u nás bez problémů pěstovat. Jen ty oříšky, hlízky, musí být na zimu ve sklepě. Nepřežily by zimu. Kdysi jsem je úspěšně pěstoval.Je to doopravdy jen taková "tráva":-))) se spoustou oříšků na kořenech.

Nazdraví Mandlovicí:-))))

Rafael

P.S. Ještě mně napadlo, někdy..., až bude v Hustopečích kvést nebo dozrávat ten sad, udělat tam nějaký sraz a tam pořádně okoštovat:-))))
Zatím si asi láhev objednám. Čímž děkuji Milošovi za inspiraci!

Anonymní řekl(a)...

Děkuji Rafaelovi za další recepty.
Já ještě "dogůglil" ještě pár odkazů : první byla Toulavá kamera http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/212411000320923/titulky/
a druhý fejeton na nějakém blogu, kde dotyčný opěvuje pálenku Mandlovici : "Mandlovici dostal kamarád od svého známého ... Ptal jsem se na recept a údajně se pálenka nedělá přímo z jader, ale ze slupek. Díky za ty slupky, božský nápoj, říkám si poté, co jsem poprvé ochutnal ..." (konec citace)
Mám ještě jeden tip, ve Valticích na koštu, byla údajně jedna mandlovice k ocenění. Byl to "soukromník" a tak asi ten recept kolem Hustopeče není zase takovým tajemstvím. Maximálně se bude lišit dávkou "slupek" při kvašení, nebo "datem" kdy ty mandle natrhat. Zkusím tomu pánovi napsat, ale to je na delší čas (a hlavně jestli mi odpoví).
Jinak by již měla být k "dostání" v internetovém obchodě Hustopečské mandlárně na dobírku; 0,5 litru za 270 Kč + poštovné. http://www.mandlarna.cz/kontakt/
Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
No, moc jsem se s těmi Rp. nepředvedl. Hlavně se slíbovanými Amarety. Ale nebyla to nikdy oblast mého zájmu. Snad to časem napravím a narazím na to jak budu archivovat něco jiného...

Anebo tady někdo, kdo se tím zabývá. nebo zabýval, něco víc napíše.. ??
*
A taky dík Ljz. za odkaz. Na ten z ČT se časem určitě kouknu.
A asi tam i někdy zajedu:-)))
Taky i kvůli tomu:
www.hustopece.cz/o-meste-okoli
*
Ten blog jsem četl. Ale těm "slupkám" moc nevěřím. Ne, že by se použít nedaly, ale nemyslím si, že jen jako hlavní aromatická a dochucující složka .
*
Své osobní bádání po Mandlovicí jsem zatím zakončil tímto:

Pěstitelská pálenice - zbytky z vinné výroby-vinařská oblast-matoliny-výlisky-mandlový sad-zákaz docukřování kvasů-atd, atd...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Silice hořkomandlová, (oleum amygdalarum amararum, bitter almond oil, ess ď amandes amères, Bittermandelöl)

Silice či oleje eterické jejích původ, výroba a upotřebení v praksi. J. Nebovidský 1925, str. II/19-20
-------------------------------------------------------------------

Silici skýtají plody mandloně hořké, prunus amygdalus communis amara. Pro průmyslové účely zpracují se ponejvíce však jádra meruněk.
Jádra zbaví se v hydraulických lisech oleje, jehož obsahují u mandlovníků až 50%, u meruněk 38%. Zbytek jest po vylisování znovu rozemlet, rozmíchán s vodou a po 12-14 hodin ponechán při teplotě 50-60°C.
Vlivem fermentu emulsinu nastává rozklad glykosidu amygdalinu v benzaldehyd, kys. kyanovodíkovou a d glukosu.
Destilací vodní párou přežene se pak silice hořkomandlová, již tvoří téměř pouze benzaldehyd s malým množstvím kys. kyanovodíkové.
Kys. kyanovodíková v důsledku své jedovatosti musí býti odstraněna, což se děje frakcionovanou destilací, neb vápenným mlékem a síranem železnatým, při čemž se tato vysrazí ve formě ferrokyanidu vápenátého. Takto získaný benzaldehyd jest prost kys. kyanovodíkové.
Množství získané silice kolísá u mandlí mezi 0,5-0,7% u meruněk 0,6-1%.
Jest kapalina bezbarvá, časem žloutnoucí, charakteristické vůně i chuti.

Sp.v.1,045-1,070 (při 15°C)
Sp.v. zbavené kys. kyanovodíkové 1,050-1,065, opticky inaktivní
Rozpustná v alk.96%, etheru v každém poměru
1:1-2 díl. 70% alk.
1:2,5 díl. 60% alk.
1:300 díl. vody
Prosta kys.kyanovodíkové rozpustná v 80% alkoholu v každém poměru.

Na vzduchu velmi snadno oxyduje, benzaldehyd se mění v kys. benzoovou. Tato oxydace jest závislá od množství kys.kyanovodíkové, jejíchž stopy oxydaci zvolňují, tuto lze zameziti i přídavkem 10% alkoholu.
Hladní součást tvoří benzaldehyd kolem 76%, dále kys. kyanovodíková 1-10%, fenyloxyacetonitril kol 20%, látka vonící jemněji než přirozený benzaldehyd, benzylalkohol , kys. benzoová (vznik. oxydací benzaldehydu).

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Zdravím, jen taková perlička : Hustopečská mandlárna představila na letošní Slavnosti mandloní a vína, nový produkt "Hustopečskou kávovou mandli", což je likér tmavé barvy, o síle 25%, asi i trochu oslazený.
Takže další námět pro odzkoušení i v domácích podmínkách.
Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Dnes jsem dal řeč s jedním z představitelů Hustopečské Mandlárny, přivezl mi láhev Mandlovice na ochutnání, při své cestě do Prahy. Autorem receptu na Mandlovci je pan Rudolf Poslušný, bývalý správce mandloňových sadů v Hustopečích.
Samotnou recepturu na Mandlovci mi nesdělil (ani ji sám dopodrobna pravděpodobně nezná). Prý používají vysokoprocentní vinný destilát, s přídavkem mandlové esence (údajně vyrobené z Hustopečských mandlí) a jako sladidlo vinný mošt a vodu k naředění na 38%. (Sám autor receptury, si pro svou potřebu, připravuje mandlovci až o síle 51%.)
Složení z malé viněty vzadu na lahvi : vinný destilát, voda, vinný mošt, přírodní hořkomandlové aroma. (takže ji lze zařadit mezi likéry).
Musím přiznat, že Rafael měl ve své prvotní úvaze, z 21.2., pravdu.

Nedalo mi to, a hned jsem ji odzkoušel, bez chlazení; tak se taky nejlépe projeví jak případné vady, tak i ostatní vůně a chutě .

Vjem po ochutnávce : výrazně plná hořkomandlová vůně a následně i chuť, lehce nasládlá, při zakroužení ve sklence poměrně viskózní (možná tím přídavkem vinného moštu), alkohol není přímo v popředí, jako u některých jiných, stejně či výše alkoholických, komerčních nápojů. Vůně z prázdné skleničky vyprchala cca po dvou hodinách. Jako aperitiv, či jen tak na chuť jednu dvě sklenky, výborná. Celou půllitrovku na „posezení“ bych však asi nedoporučoval.

Anonymní řekl(a)...

Tak výzkum a bádání v kauze Mandlovice díky Lojzovi ukončeno. Děkuji mu moc.
*
Sice by to patřilo do jiné sekce, ale napíšu to tady:

Nahradit cukr, resp. likérnický sirup, vinným moštem je geniální nápad ! ! ! To skýtá velké možnosti a zatím mně to nikdy nenapadlo. Otázkou ovšem je jeho nedostupnost v nevinářských oblastech. Koupit se sice dá, ale cena kvalitního produktu je daleko vyšší než konzumních vín...

Rafael

Anonymní řekl(a)...

dobrý den,jsem z Hustopečí a znám se se synem p.Rudolfa poslušného který tuto mandlovici výrábí podle receptury svého otce.Mohu vám říci že mandlovice neviděla při výrobě ani jednu mandlu.vše je jen z žita které se nechá v sudu vyklíčit a poté se dává cukr,kvasnice a po zkvašení vypálí a dochucuje mandlovou trestí.To je veškeré kouzlo kolem tak obdivované mandlovice.Zvládne to každý domácí kutil,v případě mírné sladkosti se přidá vinný nebo hroznový cukr který destilát nezakalí.

Anonymní řekl(a)...

Tak to byl ten pán, co mu v roce 2012, "vybrabčili" celníci sklep. Výtah z oznámení :
... Kupodivu se nejednalo o ovocné destiláty. „Dotyčný vyráběl z kvasnic podomácku kvas a pak ho pálil. Výsledkem byl mandlový likér. Našli jsme ho přes šest set litrů. I vzhledem k množství nepředpokládáme, že by byl určený pro domácí konzumaci," uvedla mluvčí ...
V Hustopečské mandlárně mi ho odmítli prozradit ...

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, jmenuji se Karel Hampl. Mandlovici mám velice rád, podle mě je nejlepší mandlovice od Radů z Hustopečí ne nadarmo jsou Hustopeče městem Vína a Mandlí. Nebudu jsem dávat žádné internetové odkazy kdo chce tak si jejich mandlovici najde.

Anonymní řekl(a)...

Pokud Mandlovici tak rozhodně od soukromníka, mandlovici vyráběnou ve velkém bych si určitě nekoupila. Je pravda že Hustopeče jsou Městem Vína a Mandloní a mandlovice tam jde koupit na každém rohu. Otestovala jsem dva místní výrobce a opravdu Mndlovice od Radů nemá konkurenci, cenově ani chuťově. Mohu jen doporučit. Jsem z Kladna takže do Hustopečí jen na dovolenou, ale vždy se těším na tu jejich sladkou Mandli.

Markéta

Anonymní řekl(a)...

"Pokud Mandlovici tak rozhodně od soukromníka…"
No vážená, nechci vám v žádném případě sahat do svědomí, dle dostupných materiálů jediná Mandlovice s atestem a tudíž možná prodeje, je ta z Hustopečské mandlárny, vyráběná ve velkém; všechny ostatní jsou na černo připravované, resp. bez atestu a tudíž na „ofi trhu“ neprodejné. Takže Radovi, provozující pension a vinný sklep, by měli mít jen tu s atestem …alkohol ze „samohonky“ prodávaný v tomto zařízení, je dle zákona o Lihu „faux pas“.
A taky jsem si myslel, že Radovi reklamu pro svoje podnikání nepotřebují, jiný pension v Hustopečích není.

Anonymní řekl(a)...

Milá paní, pokud se jedná o mandlovici od Radů tak je naprosto legálně vyráběna a opatřena kolkem, tyto kolky na láhve lepí samotný výrobce "likérka" která jim tuto mandlovici vyrábí podle jejich receptury. A vše je podloženo doklady a kontrolováno.

5. ledna 2016 22:26
"Mandlovice s atestem a tudíž možná prodeje, je ta z Hustopečské mandlárny, vyráběná ve velkém; všechny ostatní jsou na černo připravované, resp. bez atestu a tudíž na „ofi trhu“ neprodejné. Takže Radovi, provozující pension a vinný sklep, by měli mít jen tu s atestem …alkohol ze „samohonky“ prodávaný v tomto zařízení, je dle zákona o Lihu „faux pas“ "

Anonymní řekl(a)...

Nám moc chutná Karfíkův mandlový likér z lihovaru Karfíkův dvůr. Má takovou jemnou chuť a ne moc alkoholu, takže ideální jako dámské pití .-)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý deň, skúšali ste už niekto amaretto z opraženych mandlí? Vyrábam si takto mandlové maslo a má výraznejšiu chuť, keď sú tepelne upravené....

Monika

Anonymní řekl(a)...

Jsem z Jižní Moravy a do mandlovice bych se nikdy nepouštěl,je to podvod mandle v jakémkoliv stavu a době zralosti se v žádném případě nedají pálit je to absolutní hloupost.Nahrazovat jinými produkty je hloupost z toho vznikne jedině dunihlav obecný.Sázím na 100%kvalitu jen a pouze z jednoho druhu odrůdy ovoce.Letošní hit je nebudete věřit řajčatovice vinikající.Pálit se dá pouze ze štávy obsahující i minimum cukru.Takže mandlovici si nechte na potírání bolavých noh.

Anonymní řekl(a)...

Sto lidí - sto chutí.
Ale o zakládání kvasů z mandlí tady myslím nebyla řeč...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
ze zájmem sleduji váš blog.
K mandlovici:
Patrně nejlepší mandlovici jsem koštoval asi před dvěma lety.
Překládal jsem lékarenský recept z roku 1860 psaný švabachem pro jednoho studenta k dizertační práci .
Podle toho receptu udělal jede pán mandlovici.Měla / hotová / 51 %,ale byla vynikající.
Postup byl ale velmi složitý.

Anonymní řekl(a)...

a nepodelite se o nej?

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: