Aparát Boban



Foto a info zaslané čtenářem blogu.

Jedná se o celonerezové zařízení.Vařák s chladičem a přestupníkem. Vařák je na cca 120l, dvouplášťový, topení elektro, spirála 3 x 2 kW, která jde skokově přepínat 2,4, 6 kW. Ohřevné medium je voda. Nahoře je klobouk s umístěným přesným analogovým teploměrem. Chladič je zapouzdřený, talířový. Trubka přestupníku je dlouhá asi 1,5 m a stoupá od vařáku (klobouku) směrem ke vstupu do chladiče pod úhlem asi 30 - 40 stupňů a její průměr je asi 3 cm. Loni a předloni jsme na něm s kámošem začali destilovat. Dělali jsme různé ovocné kvasy. Z třešní, meruňek a hrušek a švestek ( samozřejmě postupně, jak bylo ovoce). Pálenka byla dobrá, ale ne tak jak jsme si představovali. Měl jsem dojem, že jsou tam stopy nějaké ostřejší látky. Metanol to nebyl, nechal jsem udělat labolatorní test. Ta pachuť tam byla vloni i předloni. Kvasy byly vedeny správně, protože jsme část švestek nechali udělat v pěstitelské pálenici a kvalita byla výborná. Dodržovali jsme tento postup: 1D na plný výkon (6 kW)a táhli jsme to až do 20%. Po té naředěno na cca 30% a 2 D jsme jeli na 4 kW, odebrán předek 2% z lutru a jádro jsme končili mezi 55 - 45 %. Teploměr jsme brali jako doplňkový, protože není umístěn v nejvyšším bodu soustavy. Máte někdo podobný systém a můžete poradit jak dosáhnout co nejlepší kvality ?
Dík za radu.



Přes zimu jsem zařízení doplnil hrubou regulací. Zatím prakticky (s kvasem) neodzkoušeno. Do nejvyššího bodu soustavy jsem umístil do trubky čidlo přesného teloměru. Ten je schopen spínat s přesností +- 0,5 st. C. Teploměr ovládá 3f stykač a tím řídíme topení. Takže asi vykoupím v Tescu bezdomovcům krabičák a budu zkoušet.Nejprve ale vše pořádně vyčistíme (Savem - dle doporučení). Mám namyšlen tento postup: 1D: Na plný výkon (6 kW), vypnutí při teplotě 95 st. C. Teploměr nastaven na vypnutí při 95 st. C a opětovné zapnutí při poklesu na 94 st. C. Bude cyklovat až do vyždímání kotle. 2D Naředím na cca 30%, pak nastavím 4 kW a vypnutí na 80 st. C. opětovné zapnutí na 79 st. C. Tímto se odebere předek. Po té se nastaví 90 st. C a bude se jímat jádro opět při výkonu 4 kW do vařáku. Mělo by to fungovat. Podobnou regulaci (i když na rektif. kolonu o menším vařáku) popisoval nějaký borec na fóru zahrada. Ten mne inspiroval. Jen pro doplnění - teploměr se stykačem (a dalšími díly jako zásuvka, jištěním napáječ pro teplomět )jsem zabudoval do plastové rozvaděčové krabice. Další teploměr s čidlem mám zabudován ve své malé rektifikační koloně,kterou dokončuji ale o tom napíšu jindy.
Díky za vaše rady a zkušennosti ohledně obsluhy a tohoto zařízení.


Také vkládám foto a popis  mojí malé aparatury – trojkombinace.




Základem je vařák – el. zavařovací hrnec 25 l.  Víko hrnce je z mědi. Zbytek aparátů jsou měděné stočené plechy (rýny) a instalatérské trubky s fitinkami.  Upevnění víka sponou ze sudu (převzato od kolegy – aparát PANELÁK). Těsnění je potravinářský silikon 2 mm, přilepen silikonem. Víka jsou dvě. Jedno slouží pro připojení rektifikačních kolon, druhé pro aparát jednoduché destilace. V plastové krabičce  je umístěn digitální termostat a regulátor výkonu topení řízený triakem (stavebnice). Zbývá dodělat popisky a upravit krabičku.  Pro zpracování kvasů z ovoce je ve vařáku vložena kruhová nerezová  vložka  vysoká 2 cm, provrtaná dírami 5 mm a na ni je položena kruhová nerezová tkanina  s  jemnými oky.  V každé koloně je nahoře umístěno čidlo teploměru. Plynovou pájkou jsem pájel poprvé, tak jsem nešetřil cínem.  Sestava je zateplena – viz fota. Náplní kolon jsou keramické kroužky pro akvária (cca 50 cm) a 5 cm měděných plíšků.  Pro vedení destilátu používám potravinářské silikonové hadičky.



       Zatím jsem zkoušel  udělat  průtah nepitelných zbytků s velmi dobrým výsledkem. Ten jsem dělal na koloně s přímou regulací refluxu.  Regulace refluxu funguje celkem dobře i když jsem jako ventily použil  špatně regulovatelné odkalovací ventilky.  Dále jsem zkoušel  destilaci kvasu ze zbytků zavařenin – nic moc.  Ale to je pravděpodobně surovinou. Z ovocného kvasu to bude určitě lepší.  





Boban

22 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
jen teoreticky...podle diagramu jednoduché diferenciální destilace athanol-voda; je k dohledání v odborných textech k tématice chemické destilace) lze pomocí odečtů a výpočtů dovodit, že binární směs o koncentraci 14% alkoholu a chceme-li získat 100 litrů destilátu, tak skrze jednoduchou destilaci vytěžíme asi 35% alkohol (těch 100 litrů), přičemž spotřebujeme 247 kg předcházející náplně.

Když to tedy obrátím na tvůj případ, tak z nějakého množství směsi ve vařáku, získáš dodáním tepla a změnou skupenství určité množství par nizkovroucí složky (ethanolu), kterou při pokud možno normálním tlaku v koloně oddělíš od par vysokovroucích (voda). Extrémně tedy záleží na tom, jaký počet "teoretická" pater tj. v tvém případě výplň rektifikační kolony, máš tzn. jak jsi to spočítal, jak máš definován průměr a pochpitelně výšku.

(V základu bych k tématu výplň vs. např. kloboučková patra, řekl, že pokud nechce někdo dělat vodku, kde jde o zbavení všech aromat, tak je lepší spíše "patrová" rektifikační kolona nad vařákem. Hydraulický odpor rektidikační kolony je vlastně alfa-omega této části celé aparatury. K výplním literatura uvádí, že rektifikační činnost požaduje, aby došlo k co největšímu kontaktu par a kapaliny, což přirozeně pomocí výplně vyřešíme jen drobnější výplní. Drobná výplň má však za následek zvýšení odporu protékajícim proudům, snížením jejich rychlosti a tudíž selhávání celé kolony. Výplň taktéž selhává v provořadém ůkolu: nezaručuje rovnoměrný styk páry s kapalinou ve všech místech.)

Pokud jsi to tvořil "baj-voko", tak pochopitelně nelze nic jiného dělat, než si sednout a znovu udělat to, co mělo být na počátku: racionální rozvaha před stavbou.
Nedokáži ti ovšem říci, jak spolehlivé jsou všechny ty on-line výpočty popř. chemické CAD-software (komerční), které alespoň slibují, že část výpočtů udělají za tebe...

Anonymní řekl(a)...

Pro 1. komentujícího: Autor fota rozhodně nemá na fotu rektifikační kolonu , ale obyčejný destilační kotel pro jednonásobnou destilaci, ostatně o tom celkem srozumitelně píše.

Max

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Boban. Je skutečně smutné, že domácí výrobek byl horší než z pálenice. To je třeba řešit!

Takže kvalitou kvasu to určitě nebylo. U Jednoduchých 1D + 2D toho moc zkazit nejde. Jsou jen tři chyby, pokud neberu do úvahy připálení. Nejčastěji jsou nejrůznější pachutě zbůsobeny nevyčištěním aparátu před 2D. Další chyby jsou vyloženě začátecnické. Špatné oddělení frakcí - chamtivost a snaha po co možná největším výtěžku a nakonec rychle vedená destilace.
*
Můj osobní názor na to co jste napsal, pokud pominu tu čistotu a rychlost destilace je tento:
-málo odebraného úkapu
-pozdě oddělený dokap
*
Ale těžko se to tak na dálku posuzuje, když každý kvas je jiný... Někdy stačí ze 100l lutru odebrat 3l předku a někdy se musí i třeba 8l. A podobně je to i s pozadkem. Je třeba ho oddělit někdy už i při 70%.

Takže v tomto případě je Vám přesný teploměr umístěný tam kde má být při kolonovém a deflegmatorovém způsobu naprosto k ničemu a slouží jen k hrubé orientaci. A může být v tomto případě umístěn kdekoliv.
*
Teplotní čidlo, cyklování, výdrže na nějaké nastavené teplotě? Co si od toho slibujete?

Je to k ničemu. Je třeba nastavit jen takovou rychlost ohřevu aby destilace při 2D neprobíhala moc rychle. Pokud si myslíte, že nějakou prodlevou a výdrží na dané teplotě se nějaké složky na základě jejího bodu varu zbavíte, tak to není pravda. Při destilaci stále klesá obsah lihu ve vařáku a proto se musí teplota v něm stále zvyšovat aby se proces nezastavil.
*
Jinak přínosné by bylo zahřát lutr, nechat vykapat pár kapek a pokračovat v destilaci až později. Třeba až druhý den.
*
Nevidím proto žádný důvod k přehnané automatizaci a komplikování velmi jednoduchého a bezproblémového procesu.
*
To by mělo opodstatnění jen v případě kolony a deflegmátoru, ale to nechám povolanějším. Já jen reagoval na tu klasiku....

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Ad Max 7. května 2013 20:41

...nevím, technicky vzato z té horší kvality fotografie lze vidět pouze vařák a poté vertikální trubku a poté další, onu skloněnou, směřující k od/k(?) chladiči (autor sám poněkud nějasně píše: "Trubka přestupníku je dlouhá asi 1,5 m a stoupá od vařáku (klobouku) směrem ke vstupu do chladiče pod úhlem asi 30 - 40 stupňů a její průměr je asi 3 cm...". tj. nějaká trubka "stoupá" pod úhlem 30-40° od vařáku(!) - zde by mělo být asi klesá...).

Rektifikace je podle doborné literatury (slov. VŠ-učebnice "Chemické inžinierstvo", 1990) toto: "je to separační proces, který je založený na dvojsměrném přestupu látky a přestupu tepla mezi proudem páry a kapaliny. Proti stoupajícímu proudu páry stéká proud kondenzátu tak, aby mezi kapalnou a plynnou fází nastal intenzivní styk. Z uvedeného vyplývá, že rektifikace je vícestupňová jednoduchá destilace. Může být nepřerušovaná a přerušovaná-diferenciální."

Pokud tedy autor nad vařák umístil trubku měl zjevně úmysl, aby dosáhl vynucené rektifikace. Ta trubka je tedy v jeho případě rekfitikační člen jeho destilační kolony - a podle mne, nejvíc nekompaktibilní element. Je jedno, zda trubku naplnil nějakými tělísky (keramickými, měděnými atd.) nebo by použil větší průměr a do tubky by umístil příslušný pocět přepadových pater. Tak jako tak, je důležité - a to jsem chtěl autorovi zdůraznit - je nutné provést nějaké výpočty. Nejde jen o tu fyziku ZŠ, zabývající se přestupem tepla (kolik tepla spotřebuji na ohřev tolika vody...), ale tady jde o změnu skupenství binární směsi, separaci těkavější složky (etanol), od vody, při konkrétní teplotě, tlaku, viskozitě atd. apod. Je to už tedy téma matematiky, fyzika a chemie pro VŠ s tím, že tyto teoretické výpočty je nutné přenést s pokud možno co nejmenší odchylkou do konstrukce a technické realizace aparatury...

Autor je podle mého názoru velmi schopný řemeslník, ale myslím si, že by měl te´d více "ošéfovat" tu věc s teoretickou znalostí destilace a rektifikace...protože jinak zbytečně a je to myslím si velká škoda, svůj čas a energii mrhá do nejasných aktivit...

Anonymní řekl(a)...

K destilaci "Boban"

Boban: "Dodržovali jsme tento postup: 1D na plný výkon (6 kW)a táhli jsme to až do 20%. Po té naředěno na cca 30% a 2 D jsme jeli na 4 kW, odebrán předek 2% z lutru a jádro jsme končili mezi 55 - 45 %. Teploměr jsme brali jako doplňkový, protože není umístěn v nejvyšším bodu soustavy."

Já: Myslím si, že pokud jste se řídil jen koncentrací výsledného destilátu a to byla/měla být zpětná vazba proto nastavení teploty ve vařáku, tak to bylo asi málo. Teploměr by vám ukázal rozmezí kondenzace etanolu - to asi víš. Dále si myslím, není nejrychlejší ona zpětná vazba (koncentrace destilátu - teplota vařáku), neboť se mění také koncentrace obou složek ve vařáku a zárevň i objem (hladina).

Boban: Mám namyšlen tento postup: 1D: Na plný výkon (6 kW), vypnutí při teplotě 95 st. C. Teploměr nastaven na vypnutí při 95 st. C a opětovné zapnutí při poklesu na 94 st. C. Bude cyklovat až do vyždímání kotle. 2D Naředím na cca 30%, pak nastavím 4 kW a vypnutí na 80 st. C. opětovné zapnutí na 79 st. C. Tímto se odebere předek. Po té se nastaví 90 st. C a bude se jímat jádro opět při výkonu 4 kW do vařáku. Mělo by to fungovat.

Já: Osobně bych uvažoval o konstrukční změně - přepočet výšky rektifikačního sloupce, připojení deflagmátoru s refluxem do rektifikačního trubky a dalším kondezátorem (chladičem) na destilát. Použil bych nějméně 3 teploměry( vařák, klobouk, deflagmátor) a manometr (vařák, možná hlava rektifikační kolony). Tyto systémy jsou rozkresleny a publikovány všemožně na webu...ale nespoléhal bych výhradně na to. Jako inspirace dobře, ale vše bych si ověřil vlastním výpočtem...

K senzorické chuti vaší ovocné pálenky: domnívám se, že nedošlo právě k tomu, kčemu by u ovocných pálenek mělo předvším v procesu pálení dojít a to byl také ten markantní rozdíl mezi vámi a profi-pálenicí: při rektifikaci má dojit k intenzivnímu kontaktu páry a kapaliny. Aromata se předávají právě v tomto místě (jednoduchá destilace alá "pot still" nebo "alembic" se právě proto hojně využívá v parfumérii..) a pokud - a to se domnívám vlivem špatné konstrukce rekfitikačního sloupce (výška a průměr) - nedošlo, nebo tomu bylo zabráněno už jen tím, že pára "unikala" po jedné strané a horká kapalina stékala po jiné straně trubky (kolona nebyla vertikálně ke gravitaci), tak jste se ochudili o to, co ovocnou pálenku dělá ovocnou pálenkou...

Jinak ovšem, nevěš hlavu, po válce je před válkou, takže nás čeká zajímavá sezóna:-D
Na zdraví!:-)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den vespolek,
zatím se, dle popisu, jedná pouze o jednoduchou destilaci ve dvou krocích, 1) destilace kvasu a 2) následná rektifikace lutru (tudíž definice od přispěvovatele z 8. května 2013 9:19 je sice správná, ale je to jen jedna z možností !!) U dvoustupňové destilace na jednoduchých aparátech (tedy těch bez rektifikační kolony – sloupce) se rektifikací nazývá též přečištění, zušlechtění lutru !! viz profesionální dvoukolové pěstitelské pálenice, první kotel surovinový, druhý rektifikační !!
Co se týče konstrukce destilační aparatury, říkáte, že je celá z nerezu, to může být také ta potíž …
Na aparatuře by měla být i část z mědi, někde v parní části, aby se mohly vázat sirnaté sloučeniny, které kvasy z ovoce obsahují !! (to v pěstitelských pálenicích mají na aparatuře vždy, i když je třeba celá z nerezu, mají někde i ten katalyzátor z mědi). Pro Vaši aparaturu, by měl stačit, kus ohnutého plechu do tvaru obráceného U, v horní části kotle (chce si to odzkoušet). Samozřejmě i to vyčištění před druhou destilací (destilací lutru) by se nemělo zanedbat. Je to prostě souhrn pravidel, které si musíte nacvičit a postupně odzkoušet. Každá aparatura se chová trochu jinak; z jedné či dvou sezon se to úplně neodhadne, chce to „trénink“.

Nad tou „rektifikační kolonou“ bych se taky zamyslel, ale spíše jen na „zpracování“ zbytků po destilaci, na tzv. neutrální alkohol. Bylo zde již také několikrát probíráno.
Přeji hezký den Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Ještě k "obrázku přístroje" : v popředí je talířový chladič s kolmým přívodem par a ostrým ohybem dolů (přestupníkem) a v pozadí je teprve "odmontovaný" kotel (ten nemá připevněný přestupník). Na fotografiji to trochu splývá a není úplně zřetelné.

Anonymní řekl(a)...

Díky za vaše rychlé odpovědi a cenné rady.
Nejprve k aparatuře. Foto je staženo z vebu, ale aparatura je stejná jako naše, identická od stejného výrobce. Jak již bylo uvedeno, trubka o průměru 3 cm stoupá od klobouku vařáku nahoru ke vstupu talířového chladiče a má délku 1,5 m. Na netu je více fotografií podobných aparatur od různých výrobců se stejně řešeným umístěním (trubka od vařáku stoupá …). Tak jsem to koupil a byl poučen od prodejce o provozu a sestavení. Sehnal jsem ji na burze. Nejsem odborník, který by si sám prováděl teoretické výpočty kolon. Spíš se budu věnovat stavbě aparatury (anebo úpravě stávající) dle vyzkoušených návodů zkušených konstruktérů.
Dle vašich rad zabuduji reakční člen (měděný plech) . Na úkap i dokap si dám mnohem větší pozor než doposud. Co ale bude problém, je regulace rychlosti (výkonu) při 2 D. Její rychlost se mi zdá dost vysoká. Regulace je skoková, spirály 3 x 2 kW. Zapínám tedy 2, 4 nebo 6 kW výkonu . Vždy jsme doposud jeli 1 D na 6 kW (3. Stupeň). Na 2D 2. stupeň (4 kW, tedy dvě spirály zapnuty). Pokud použiji pouze 2 kW, tedy 1 spirálu, proces se zastaví. A to nemluvím o tom, že jsem nikdy neměl na 2 D plný kotel lutru. Vždy tak do poloviny maximálně. Tam asi bude největší problém. Budu muset koupit (udělat) nějakou plynulou regulaci. Něco jsem zahlédl na aparatuře níže uvedeného výrobce. Pokud někdo může poradit, budu rád.
Na základě zkušenností účastníků tohoto vebu, uvažuji o doplnění této aparatury rektifikační kolonou. Na vařák bych udělal další odnímatelné víko s přírubou pro zasunutí trubky kolony. Náplní by byly keramické kroužky. Nějaké parametry a popis je zde v sekci destilační přístroj. Materiál použiji měď. Na netu jsem našel inspiraci pro rektifikační kolonu s vařákem o obsahu 120 l. Je to na www.vyroba-palenic.cz . Je tam vidět i výše zmiňovaný termostat (regulace výkonu vařáku). Regulace refluxu je průtokem vody přes chladič. Předpokládám že je v těle deflagmátoru navinuta měděná chladící spirála. Anebo přes deflagmátor prochází pouze měděná trubka ? Máte s tím někdo zkušennosti ? Preferuje někdo jinou konstrukci ? Poraďte. Pořád je se co učit. Dík za odpověď. Boban
PS. Zatím jsem si postavil kolonu pro vařák 25 l (zavařovací hrnec) dle zde uvedených odkazů a teď si ji „ochytávám“. Jak ji nafotím, fotky sem vložím.

Anonymní řekl(a)...

Ad Boban

http://spirtzavod.ru/?an=teach

...jen trochu teoretických úvah od "sovětských" soudruhů...:-) Bez nadsázky, je to dobře zpracovaná stránka s tou trochou teorie - ovšem, rusům jde především o čistotu lihu tj. vodku, de je také větší "výtežnost" etanolu ze 100 l, než z ovocných "majčů", proto jsou jejich destilační kolony konstruovány za tím to účelem...

Pro "ovocnáře" je spíše vhodné zařízení a nám nejbližší technologie Maďarů viz např. tady http://www.palinkafozokazan.hu/

Kdo si chce užít legraci za pár korun, tak pak asi toto: http://allegro.pl/destylator-i-szybkowar-2w1-alkohol-15-l-prawa-i3204953604.html

Jinak a jak jinak, vše koupíte v Číně na alibaba.com (takový Google pro nákup čínského zobží). Ti vám vyrobí a prodají skutečně vše a zmocnili se i takových věcí jako jsou pálenice: http://www.alibaba.com/trade/search?fsb=y&IndexArea=product_en&CatId=&SearchText=distiller+alcohol

Anonymní řekl(a)...

asi mam stejný problem... už jsi zjistil kde je chyba?

Anonymní řekl(a)...

Dlhú dobu nečítam žiadnu zmenu, predpokladám že problém je už vyriešený.
Stretol som sa s niečím podobným, 1D na plný výkon aby sa "ušetril čas", potom 2D pomalšie ale chyba výslednej pálenky = moc šťipľavá (ostrá) aj po dlhšom odvetraní.
Po viacerých "nepodarených" pokusoch, rôznych prestavbách najviac pomohlo prečitať celý tento blog, kedže na ulici alebo v šenku o tom moc rozprávať nemožete.
Najviac sledovné príspevky a postrehy od RAFAELA (ďakujeme).
Posledné výsledky sú už porovnatelné s veľkou pestovatelskou pálenicou, možno trošku lepšie. Pri "náhodných" koštoch viac chutí doma varená pálenka.
Naše zmeny :
1. Pridaný teplomer aj do varáku
2. kontrola a zvýšenie-nastavenie refluxu
3. destilovať P o m a l š i e ...
4. vzorkovať a robiť si poznámky
-P-

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Já jsem zatím štiplavost (ostrost) u svých pálenek odstranil jen částečně. Letos se vrátím ke dvoukotlovému klasickému systému. Tak uvidím.
Chci se Vás zeptat - s jakou aparaturou pracujete s dvoukotlovým systémem, anebo rektifikační kolonou na 1D ? Jak řídíte reflux ? Doslazujete kvas? Kolik?
Dík za odpověď. R.

Anonymní řekl(a)...

Pracujeme s 2 nerez kotlami, prvý dvojplášť s miešadlom kde pálime 1D,chladič podle Liebiga.Varíme kvas kým % nepadnú na 30%.Lutr tiež neskor doriedime na 30%. Druhý menši na 2D,s kolonou, spodok medený "odpad" potom keramika.
Reflux už neriadime, na hornú čast kolony sme pripevnili ešte menší Deflegmátor (1 Sklenný valec kde dnu cez kvapalinu prebublávajú pary)+ chladič
niečo podobné je tu na videu.
https://www.youtube.com/watch?v=J8f9Vt3hiFU
na videu sú ale 4 poschodia u nás to bublá len cez 1 poschodie.
Sladíme 1kg na 100l čerešne,marhule a slivky
Štiplavosť zmizla už pri spomalení pálenia ale bez pridaného Deflegmátora bola pálenka menej voňavá.
Tiež už nepálime naraz,1D robíme po dokvasení a 2D cez zimu ked je viac času.
-P-

Anonymní řekl(a)...

Dík za odpověď.
Každá praktická zkušenost je zvláště cenná. Zkusím to taky velmi zpomalit. Jedete pomalu i 1D anebo jen 2D? Někde jsem četl, že se 1D může udělat celkem rychle.
Ještě se zeptám: 1. Měříte teploty ve vařáku a hlavě ? Anebo se řídíte pouze vytékajícími procenty ? Mohl by jste mi stručně popsat váš postup destilace 2D?
Např. 1. Ohřev kvasu na 60 st. (měřeno v kotli),výkon naplno 2.Snížení výkonu na minimum, odběr 1,5 l úkapu (ze 100 l lutru), apod. ...
Dík za Váš čas. R.

Anonymní řekl(a)...

1D meriame teplotu iba v najvyššom bode pred vstupom do chladiča, ohrev naplno pri narastujucej teplote na "tubke" nad varakom (odhadom 50-55°C) ohrev znižený na 1/4 , teplota kvasu sa nadalej pomaly zvyšuje, podla kvality kvasu po 6-8 hodinach teplota dosiahne 85°C
ta je potom držaná kým začne vytekajuci alkohol kvapkať potom sa ohrev zvýši na dobu kým výsledný alkohol dosiahne 30%.
Počas celej 1D nechavame alkohol tiecť slabým prudom ( pri menšom znižení ohrevu už kvapká)

2D: meriame pary v najvyšom bode varaku vedla vstupu do kolony tiež ohrev naplno do 50°C potom uplne na minimum velmi pomaly ideme na teplotu do 75°C,medzi tým sa začne zohrievať kolona a pomaly začina bublanie,horný teplomer tiež postupne vystúpa na 73°C,( celkovo sa rozdiel u nas ustáli na 2,5°C medzi teplomermi)
Podla toho udžiavame ohrev, teplotu páry nastavíme a držime v rozsahu 79°C-79,5°C
v najvyšom bode.
Zbierame do 82°C nad 82°C ide bokom na domáce likery (griotka a pod.)
Úkapu je viac, ked to prepočitam na 100l môže to byť 3,5-4,5 litra.
Ten prvý "smrad" 2,5-3 litre sa použiva ako podpalač, druhá menšia čast ukapu už tak moc nesmrdi a odkladá sa do dalšej 1D z rovnakého ovocia.
Pálenku zbierame do 0,5 fliaš, priemene je konečná liehovitosť 88-90%


-P-

Anonymní řekl(a)...

Pár čísel k JEDNODUCHÉ DESTILACI:
-------------------------------------------------------------
Pokud směs vaři při teplotě 78,6°C je v jejích odcházejících párách 97,1 obj.% lihu. A aby k takovému stavu došlo muselo by být ve vařáku 97% lihu.
(Výš už to kvůli azeotropii nejde).

Pokud vaři při 82,8°C je v párách 75% lihu a ve vařáku ho musí být 50%.
*
Citace:
---------------
Zbierame do 82°C nad 82°C ide bokom na domáce likery (griotka a pod.)
*
Pokud směs vaři při 82°C je v párách 77,2% lihu a lihovitost ve vařáku by musela být 57%.
*
Nepíšu to proto, že bych chtěl polemizovat s předcházejícím příspěvkem, ale protože jsem chtěl upozornit, že údaje o teplotách v nejrůznějších aparaturách jsou dost těžko přenositelné. Že záleží na umístění teploměru a hlavně nejrůznějších vestavbách, kolon, pseudokolon, nejrůznějších varných jezírek, deflegmatorů atd.
Jinak mi přijde tady ta debata trochu zmatená.
Je o jednokotlové,1+2 D destilaci, nebo o nějakém "mixu obou"?
Předem se omlouvám.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

V kotli určite bude max 10%, sice podla sedliackej matematiky stále počitame že z 10 litr. kvasu bude 1 liter pálenky :-) ,ako vieme je toho trošku menej...

Vyššiu liehovitosť máme aj vdaka tomu varnemu jazierku, kde už kontrentácia liehu bude vyšsia. Vdaka pevnej konštrukcii zmerať obsah liehu nevieme.

Na začiatku ked bol len kotol,kolona (1,5m 42mm med trubka naplnená meďou,keramikou) a chladič bývala výsledná liehovitosť 60-65%, pálenka mala peknu vonu ale chuť jej "zlomila" vaz. Teraz je pálenka citiť viac liehom a voňa prichádza po 2-3 mesiacoch,resp. viac vone

Celkovo sme "bojovali" 5-6 sezón kým sme všetko zladili. Už to vypadalo tak že sa vrátime do pestovatelských pálenic, kde sa aj tak kvas nechal vypaliť na porovnanie.

ps. pán Rafael vy sa ospravednovať nemusite. Ako čitame Vaše kometáre a postrehy je veľká škoda že Vás nemáme ako suseda.
A ako píšete kopirovanie rôzych celosvetových doma robených mini pálenic nám nepomohlo. Museli sme si sami vyrobiť to čo nam vyhovuje (mobilitou a veľkosťou) a naučiť sa s tým pracovať.
-P-

Anonymní řekl(a)...

Musim sa opraviť, začiatok prispevku je zlý,
pri 2D je v kotli 30% lutr... dalšie odstavce už su správne.

tých max 10% bolo myslených na kvas.
-P-

Anonymní řekl(a)...

Jo, já to pochopil a i všichni čtenáři určitě taky. Napsal jste to srozumitelně.
*
Jinak:
Koncentrace lihu ve vařáku se dá odvodit z tabulek. Je to vlastně i princip velmi jednoduchého ale i velmi drahého přístroje - ebulinoskopu
(Nevím proč když pracuje na takovém jednoduchém principu a je i v domácích celkem jednoduše vyrobitelný).
*
10% = 92,6°C var a 51% lihu v párach.
8% = 93,9°C a 45,5%
12% = 91,5°C a 55,8%
*
A celkem mně zaujal Váš názor na nejrůznější netové prezentace.
Nevím, v "mé době" nic takového nebylo, jen vědecké knihovny, skripta VŠCHT atd. a pak hlavně praxe, praxe a zas praxe stylem pokusy-omyly.
A koupit nešlo skoro nic, jen sehnat pod rukou - nerez, měď, šroubení, těsnění atd., atd.
A pak si to sám vyrobit..

Možná to bylo i lepší pro zkutečné zájemce, protože dnes se prokousat tím vším na netu je sice inspirativní.....
Ale "každá liška chválí svůj ocas" a těžko se v té záplavě, většinou nesmyslů a opičáren prokousat...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Mám naprosto stejný celonerezový aparát s talířovým chladičem jako je uvedeno úplně na začátku. Mám taky naprosto stejný problém s pachutí i když při druhé destilaci na úkapu a dokapu rozhodně nešetřím. Zatím to řeším třetí destilací, která pomůže, ale odstraní i hodně aromatických látek. Má se před druhou destilací propláchnout i chladič? To jsem zatím nedělal. Kotel čistím pečlivě. Porky.

Anonymní řekl(a)...

Začínal jsem s malým jednoduchým kotlíkem z hliníku po otci cca 15l, ve vodní lázni. Přestupová trubka (měď) se stáčela téměř ihned do spirálového měděného chladiče.
Po několika sezónách jsem si udělal skoro to samé z 50l KEG sudu, i chladič jsem malinko kapacitně zvětšil.
Samozřejmě je nutné se s každým zařízením dobře seznámit. A metodou pokus-omyl i něco zkazit.
Hlavně je však nutné používat zdravý rozum.
Pokud nejsem profesionál s velkým P, musím postupovat s velkou pokorou. Každopádně vždy dostanu úměru toho co jsem vložil.
Chci říct, že pokud chci opravdu kvalitní pálenku s maximálním aromatem ovoce, je základ ve skutečně pomalé až opatrné 2D a samozřejmě bezvadný kvas.
Pro info, teploměr nepoužívám vůbec (otci se taky rozbil a posledních cca 10let jel taky bez něj). Měřím v epruvetě % právě protékajícího destilátu, není nezbytné, ale pomáhá mi. Oddělení dokapu rozhoduji jen podle vůně. Nezbytné pro mě je: žádný alkohol, žádné ochutnávání. Při dobrém kvasu jde brát až do 30%, někdy se musí skončit okolo 40%, výjimečně i pod 25% (nejvíce aroma jde až s výševroucími frakcemi). Úkap odděluji 1-2% dle kvality kvasu. Nikdy nepřidávám do kotle úkapy ani dokapy z předchozích destilací, to je horší než do kotle načůrat :-) Nejde mi o množství, chci chuť a aroma ovoce. Nejraději mám meruňky, hrušky a jablka, dobré jsou i švestky. Kvalita se Bohudíky daří už většinou velmi dobrá. Občas se podaří excelentní.

Anonymní řekl(a)...

Začínal jsem s malým jednoduchým kotlíkem z hliníku po otci cca 15l, ve vodní lázni. Přestupová trubka (měď) se stáčela téměř ihned do spirálového měděného chladiče.
Po několika sezónách jsem si udělal skoro to samé z 50l KEG sudu, i chladič jsem malinko kapacitně zvětšil.
Samozřejmě je nutné se s každým zařízením dobře seznámit. A metodou pokus-omyl i něco zkazit.
Hlavně je však nutné používat zdravý rozum.
Pokud nejsem profesionál s velkým P, musím postupovat s velkou pokorou. Každopádně vždy dostanu úměru toho co jsem vložil.
Chci říct, že pokud chci opravdu kvalitní pálenku s maximálním aromatem ovoce, je základ ve skutečně pomalé až opatrné 2D a samozřejmě bezvadný kvas.
Pro info, teploměr nepoužívám vůbec (otci se taky rozbil a posledních cca 10let jel taky bez něj). Měřím v epruvetě % právě protékajícího destilátu, není nezbytné, ale pomáhá mi. Oddělení dokapu rozhoduji jen podle vůně. Nezbytné pro mě je: žádný alkohol, žádné ochutnávání. Při dobrém kvasu jde brát až do 30%, někdy se musí skončit okolo 40%, výjimečně i pod 25% (nejvíce aroma jde až s výševroucími frakcemi). Úkap odděluji 1-2% dle kvality kvasu. Nikdy nepřidávám do kotle úkapy ani dokapy z předchozích destilací, to je horší než do kotle načůrat :-) Nejde mi o množství, chci chuť a aroma ovoce. Nejraději mám meruňky, hrušky a jablka, dobré jsou i švestky. Kvalita se Bohudíky daří už většinou velmi dobrá. Občas se podaří excelentní.

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: