O plodině...
Myrobalán latinsky Prunus Cerasifera patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Jedná se o strom i několik metrů vysoký, ve střední Evropě pěstovaný už od 16. století. Roste podél cest, v křovinách i ve vyšších polohách, kde ale osidluje zejména chráněná slunná místa. Jedná se o poměrně odolnou odrůdu, proto se hojně používá jako podnož pro slivoně, při jejichž úhynu se podnož většinou ujme a myrobalán se rozroste.
Existují už i plodové odrůdy myrobalánu (Klar, Klaret- zapsané v Listině povolených odrůd) a také myrobalány křížené s japonskými slivoněmi např. Žurna, Obilnaja (také zapsané v Listině povolených odrůd) či Krymska krasavica. Tyto kříženci jsou o dost chutnější než klasické myrobalány a mají i větší plody.
Plod Myrobalánu je kulovitý 2-3 cm velký, lesklý, v barvě od žluté, přes oranžovou až do hnědočervené, sladkokyselé chuti s mírně nahořklou slupkou. Dužina nejde od pecky.
Destilát z Myrobalánu...
Destilát z myrobalánu je výrazných senzorických vlastností, které mohou v mnohém mile překvapit i zapřisáhlé milovníky slivovice. Pro výrobu destilátu se používají zejména žluté odrůdy. Jsou větší, mají vyšší obsah cukru a destilát z nich neobsahuje tolik peckového aroma.
Vaše zkušenosti...
Pálenku z mirobalánu mám osobně velice rád. Plody se snadno sbírají (setřásáním na plachtu) a samotná pálenka má krásné ovocné tóny, které by jste v jiném ovoci jen marně hledaly. I výtěžnost je velice pěkná, při plné zralosti (krásná banánovitá vůně plodů) připadá na každých 10 kg kvasu přibližně ¾ litru 50%-ního destilátu, míněno samozřejmě bez doslazování. Tyto zkušenosti mám ale pouze s žlutými plody, červené odrůdy jsou na tom s kvalitou i obsahem cukru poněkud hůře.
S pozdravem.
Deslik
28 komentářů:
Zdravim prochy.horky ještě že přijela manželka a poradila mě s tím ověřením. K těm mirabelkám: naplnil jsem 150ti litrový sud asi půl na půl s letní žlutozelenou blumou a mirabelky. Byly zralý,ale ještě nešly od pecky. Od pecky jdou až leží na zemi a to se špatně třídí.Vše rozmačkat. Já přidávám do všech kvasů raději kvasinky,ale do blum nebo třešní které se nakládají v létě tak je nedávám.Za čtyři týdnny bývají zpravidla v létě vykvšený. Když přidávám kvasinky tak jim na rozjezd dávám kilo cukru.Nerozpouštím ho ale sypu přímo ke kvasinkám do sudu. Je to prasárna ale žádný zdržování. Doma si nepálím,protože můj tatik pálil celý roky v mlíkařský konvi a tak mám k tomu jistý odstup.I když nikdy neříkej nikdy.Pálíme v palírně ve Sloupnici u p. Pecháčka a jsme zcela s jeho uměním spkojený.Je pravda,že se mi zdají červené mirabelky méně sladké a nejsou tolik šťavnaté než žluté a tak je přidávám jen na doplnění sudu.Výnos z blum a mirabelek je ze 150ti litrového sudu okolo 15-16 litrů 50% pálenky.Je pravda že všechno ovoce musí být zralé a hlavně žádné plesnivé a to je záruka toho,že já jsem pro to udělal co jsem mohl.
Ahoj.měl jsem 220 l převážně červených (asi 3/4) zbytek žlutých.Kvas bublal jak blázen,ale brzo přestal a po třech týdnech se mi zdál trochu cítit octem, tak jsem hned vypálil a výtěžnost- 8,5 l padesátky.Přidával jsem kvasinky a enzymy,pecky parádně spadaly na dno.Pálenka krásně jemná,ale ještě je brzo a tak uvidím jak bude časem vonět.
Zdravím!, prvně tady jsem viděl Myrobalán s tvrdým (y), tak jsem pro jistotu nahlédl do Wikipedie a opálil:
Vymezení pojmu
Rozsáhlý rod slivoň prochází obdobím nejednotných náhledů na vnitřním zatřídění jednotlivých taxonů, to se týká i slivoně mirabelky. Na této stránce je použito odborné pojmenování slivoně mirabelky tak, jak je uvedeno v "Nařízení komise (ES) 1168/1999 ..." [2]
Plody slivoně mirabelky, dále jen mirabelky, se v praxi mnohy z neznalostí zaměňují za plody slivoně myrobalánu (= slivoně třešňové, = myrobalánu třešňového, =myrobalánu (Prunus cerasifera) nebo plody špendlíku (Prunus domestica L. subsp. insititia Poiret cv. 'Pomariorum' Boutigny).[3].
Myrobalán, používá se pro mrazuvzdornost na podnože slivoní, má kulaté plody s menší dužinou která nejde oddělit od pecky, bývá nazelenalý, žlutý až červený. Špendlík vypadá jako menší žlutá švestka, je tedy oválný, dužinu lze oddělit od pecky.
[editovat] Popis
Strom mirabelky roste silně, vytváří kuželovitou až kulovitou korunu. Větvičky jsou bez trnů, v mládí jsou ochlupené a později lysé. Listy jsou eliptické až obvejčité, 5 až 10 cm dlouhé, jemně vroubkovaně pilovité. Zelenobílé květy, vykvétající před olistěním, má shodné s ostatními slivoněmi, v květu je 20 až 30 tyčinek a jeden volný semeník. Kvete středně pozdně, květy jsou samosprašné a zároveň jsou dobrými opylovači pro pozdně kvetoucí odrůdy slivoní. Proti mrazům je středně odolná, květ snese až – 4 °C, plodí pravidelně.
Kulovité plody peckovice zlatožluté barvy jsou poměrně drobné, jeden váží 8 až 12 gramů. Povrch plodu je z osluněné strany karmínově tečkován. Slupka je tenká ale pevná a lze ji snadno sloupnout. Středně pevná žlutá dužnina je sladká a příjemně aromatická, od pecky se dobře odděluje.
Vavra
Tak podle všeho mám na zahradě žlutou Mirabelku, narostla bez mého přičinění (asi z náletu) ve dříve neobdělávané silně podmáčené kyselé části "zahrady" původně porostlé rákosem. Narostl z toho časem mocný "troják" dobře nad 10 metrů vysoký (letos jsem ho už kvůli sousedům a mojí musel zakrátit na polovinu), mám z něj dříví na celou příští zimu. Ale podstatné je to, že poslední úroda (loňská) zaplnila tři stodvacítky a minim. ještě metrák zůstal na zemi. Byla z toho zatím nejzajímavější pálenka, co jsem koštoval (tak mě těší, že jsem tím materiálem obdaroval synovce a švagrovou - dali mi toho 2 litříky).
Vavra
Našel jsem ještě krásné počtení, z něho jsem Vám okopčil jen závěr:
Další zmatky jsou v rozlišování termínů Mirabelka a Myrobalán. Zmatky vidívám třeba u nás v kraji, kdy lidi říkají mirabelka myrobalánům, protože většina z nich pravou mirabelku ani neviděla. Myrobalány totiž dost zplaňují jako podnože slivoní, kdy slivoně už odumřely, myrobalán roste vesele dál a taky z pecek.
Plod mirabelky je oproti myrobalánu větší (není ale pravidlo), o hodně chutnější a hlavně jde od pecky. (A ti, kteří znají pravé špendlíky žluté, to s myrobalány nezaměňují.)
Myrobalán se používá a používal hlavně jako podnož, existují už i plodové odrůdy myrobalánu (Klar, Klaret- zapsané v Listině povolených odrůd) a také myrobalány křížené s japonskými slivoněmi např. Žurna, Obilnaja (také zapsané v LPO) či Krymska krasavica. Tyto kříženci jsou o dost chutnější než klasické myrobalány a mají i větší plody.
Existují také vícenásobní kříženci myrobalánu s meruňkami, zrající v srpnu, znám je ale jen pod označením M49 (červenoplodý ) a M52 (černoplodý).
autor
Radim Pešek z Bojkovic
www.stareodrudy.org
S pozdravem Vavra
Je až neskutečné jaký je myrobalán vitální dřevina a jak dokáže za relativně krátkou dobu zaplevelit sad.
Nechal jsem je pár let růst ať mám podnože pro roubování a přerostl mi přes hlavu a teď nevím co s ním. Vysoké štíhlé stromy, které půjdou vykopat jen bagrem. A vloni pořádně zarodily. Vypadalo to jako na výstavě ovoce. Myslel jsem si, že když jsou švestky od jednoho výrobce, že i podnože používá stejné. A mi vyrostly myrobalány žluté, zelené, modré, červené a některé hnědé až černé. Plody většinou velké, větší než Nancynská mirabelka. Šťavnaté, ale chuťově dost nevýrazné. A brzy zhnily. Ani cukernatost jsem nestačil změřit. Měl jsem plno práce se sběrem švestek, tak už ani nevím kde která barva je a tak je ještě rok nechám a zkusím tu směs naroubovat na jeden strom.
A ještě mi vyrostla jedna podivná mirabelka. Byla kupovaná s Nancynskými, ale hábitus má úplně jiný. Podobný jako ty myrobalány. Jen ty žluté plody drží na stromě i po mrazu a jsou tvrdé s minimem dužiny. Ale roubovaný ten strom je
Ještě jsem na www.prodejstromku.cz objevil:
Tipala
žlutá tolerantní švestka s vynikajícím aroma,vhodná na pálenku, více než dobrá náhrada za špendlík.
dužnina: žlutá, aromatická, vynikající chuti
sklizeň: začátkem srpna
odolnost: tolerantní
poloha: všechny, vhodná i do okrajových oblastí.
Rafael
Dobrý den. Při koupi domu jsme na zahradě ojevili strom se žlutými kolatými plody, jejichž pecka je od dožiny velmi špatně, strom má ostny a tak než trhat je lepší to setřást.Pálenka je z toho téměř každoročně již po několik let vynikající a "teče" téměř 1 ku 10. Dodnes však nejsem schopen určit o co jde. Někdo říká mirabelky, někdo špendlíky a teď jsm zde narazil na termín myrobalán.
Může mi někdo poradit, co to tedy vlastně pálím.
Děkuji
Ladislav
Pokud je to peckovina a je to kulaté a nejde to od pecky je to vždy myrobalán! ! !
Na barvě, vzrůstu, cukernatosti , době zrání atd. nezáleží protože to je velmi variabilní a snadno se křížící dřevina. V mnoha případech až invazivní. Ale existuje i spousta šlechtěných kultivarů cíleně pěstovaných. Hlavně z Ruska a Ukrajiny.
V ovocnářství se hojně používá jako nejrozšířenější podnož. Bohužel se díky své vitalitě velmi rychle rozrůstá a extenzivní, málo ošetřované sady devastuje svými kořenovými rychle rostoucími výmladky...
Bohužel ve většině případů se jedná o peckoviny méněcenné a jejích sladkost je způsobená jen malým obsahem kyselin a ne vysokým obsahem cukrů.. Ale díky jejích obrovské variabilitě a různorodosti to neplatí paušálně.
*
Špendlík je žlutý má oválný, švestkovitý tvar a je dobře odlučitený od pecky. V dnešní době díky šárce už dost vzácný. Nejlépe jej asi vystihuje jeho starý název "Žlutá švestka". Německý výpěstek Tipala, snad odolný šárce se mu myslím hodně blíží.
*
Mirabelka je kulatá, žlutá, někdy zbarvená až do oranžova a taktéž velmi dobře odlučitelná od pecky. V sadech poměrně rozšířená, ve volné přírodě velmi vzácná, nebo lépe napsáno - vůbec se nevyskytující.
Stará francouzská, odolná odrůda Nancynská je nejznámější. Němečtí šlechtitelé poslední dobou uvedli na trh několik jejích nadějně vypadajícich a odolných kříženců.
Např. Bellamira, Aprimira, Miragrande apod..
Rafael.
Dobrý den, zkuste někdo změřit cukernatost mirabelky, co roste na polích. Zajímala by mě cukernatost Bx. Děkuji.
Divoce roste většinou jen myrobalán!!!! Mirabelka velmi zřídka!!!!
*
*
Reprezentativní vzorek samovolně na zem spadlých červených myrobalánů, z jednoho keřo-stromu, šťáva vylisovaná v plátěném pytlíku - 13°Bx.
Kulturní Mirabelka nancynská - taky vzorek z většího množství v pytlíku vylisovaných , samovolně spadlých plodů - 20°Bx.
*
-Chuť, aroma, plodnost, výlisnost i odolnost vůči letošní hnilobě nesrovnatelná v prospěch mirabelky.
-Konzistence a velikost plodů velmi podobná jen s rozdílem odlučitelnosti od pecky. (Ale ta "odlučitelnost" je to poslední co destilátera zajímá).
-Myrobalány i tak v nenarušeném stavu celkem jedlé. Ale šťáva z nich bez dalšího ochucení nepitná - kyselá, trpká a nahořklá. Naproti tomu u mirabelek až nečekaně lahodná.
-Mezi plody nedělal ani pes větších rozdílů. Jen pak výlisků z myrobalánu se ani nedotknul. Ale ty mirabelkové sežral i s peckami.
*
Měření provedeno dnes. Otevřená, větrná poloha, 350 m.n.m.
Rafael.
"nekulturní myrobalán" - divoce rostlý, na zem spadlý - 15,5 Bx. PS: žlutý.
Myrobalán se doufám zakládá i pálí s peckou. Jest tak???
Včera jsem poměřil úplně poslední plody Mirabelky nancynské - 22°Bx.
Opět směs vylisovanou v plátěném pytlíku.
*
K předchozímu dotazu:
Neumím si představit vypeckování většího množství myrobalánů. Možná by je šlo přecedit přes nějaké síto po vykvašení. Ale nemám s tím zkušenosti a navíc si myslím, že ty pecky do kotle patří.
(Ale jestli Vás to více zajímá, najděte si na zahrada.cz vlákno, kde tvůrce představuje vypeckovávací stroj).
Rafael
Ve skutečnosti je to zřejmě mnohem pestřejší. Jednak systematika: Myrobalán, mirabelky, špendlíky... Špendlíky zatím pominu (menší žluté ranější "švestky") -- vzácné ovoce přežívající a zasluhující množení a šlechtění na odolnost vůči virům. Myrobalány -- většinou osvědčené podnože se žlutými špičatými plody, které nejdou od pecky. Mirabelky -- kulaté plody, loupací, tvar "prdelky". Kašlu na systematiku. Prolíná se tvar (prdelky/srdíčka) a loupavost i další vlastnosti. Vím o různých kombinacích. Mají trny/nemají. Znám oboje. Různé stupně ranosti. Tvar pecky. Povrch pecky. Větvičky hladké/chlupaté. Plody většinopu žluté. Asi jde o řadu nezáměrných přirozených hybridů možná i s dalšími slivoněmi. Jen to chvíli sledovat a ty "lepší" si namnožit roubováním.
Pokud jde o kvas na pálení, dávám přednost vypeckovanému. Dělám to tak, že po vykvašení vršek ("marmeládu") proženu lisem, šťávu uprostřed sliji a pecky odspoda dám pryč. Jsou sice drobné ztráty, leč chuť a vůně stojí za to.
Promiňte mi uspěchaný příspěvek bořící encyklopedické poznatky známých i anonymních autorů. Chodím, dívám se, ochutnávám, fotím, měřím, zapisuji si a množím. Jsem stále na začátku. Děkuji za případné postřehy a nápady.
Pohoda, hezký den
Josef
j...f(zavináč)polach.org
Snad by něco řekla anketa "Pecky ano, či ne". Po zkušenosti s částečným, ale i úplným oddělením pecek jak už při zakládání kvasu, tak i po vykvašení (před destilací)
přikláním se spíše k peckám v celém procesu. Alespoň tady na Moravském Slovácku je právě onen "peckový" charakter výsledného produktu vysoce ceněn. Dokonce vím, že někdo i přidává :-) ... tož tak!
Srdečně zdravím přátele DESLIKu!
vavra
Jak již tu Rafael zmínil, že si nedokáže představit odpeckování většího množství ovoce, tak na tom odpeckovacím stroji, který jsem si vyrobil a na zahradě.cz jsem zveřejnil jeho obrázek i data, to jde velice snadno. Odpeckovat 400kg myrobalánů jsem zvládnul za 2,5 hodiny. A co se týče otázky "s peckama nebo bez nich?", je na každém, jestli si je dá do pytlíku ke kvasu nebo ne.Ovšem ta marmeláda z dužiny, která vznikne oddělením pecek je co se týká rozmělnění fantastická, pro kvašení snad není nic lepšího. A jen tak na okraj, odpeckuje velikosti od třešní až po broskve a je jedno, jestli jde ovoce od pecky nebo ne. A snad poslední postřeh: manipulace s vykvašeným kvasem už provádím pouze ponorným čerpadlem, takže žádné síta, žádné oddělování tuhých částic, protože vše je krásně kapalné :-)
Přeji mnoho spokojených chvil a všem zdar
A s peckami lze taky topit pod kotlem a tak se jich efektivně a "nepozorovaně" zbavit:-)
*
Manipulace s kvasem pomocí kalového čerpadla je výborná. Zvlášť pro staršího člověka.
Ale rád bych připomněl, tím nechci v žádném případě zavrhovat odpeckovací stroj. Fact ne!!!
Ale pokud se letní ovoce "rozbije na sračku" a nekvasí ve studených prostorách, ale někde ve stodole při vysokých teplotách probíhá kvašení příliš bouřlivě. Se všemi pro to negativními důsledky. Hlavně se jedná o únik aromatu u ovoce které ho moc nemá a pálenka je pak o něj částečně ochuzená.
*
Jinak ještě přidám mé letošní zkušenosti s myrobalámy, když už jsem se jim celkem dost věnoval a dost o nich i výše napsal. Dospěl jsem po zralých úvahách k následujícímu:
Je to invazivní, plevelná dřevina která nemá na zahradě co dělat. Takže u mne "konečné řešení". Všechny vykácet a spálit. Žádné množení, selekce, roubování apod. Do kotle s nima!
Cukernatost mizerná, setřepat nejdou, jsou malé, nezralé, přezralé a hnijící najednou, takže na zahradě, byť i velké, zbytečně zabírají místo. Že jsou hezké, dekorativní, vitální a rychle rostoucí a brzy plodící, taky brzy kvetoucí-pyl pro včely, atd., atd., je u mně nezachrání. Tím pádem už ustal i můj zájem o nejrůznější velkoplodé jejích šlechtěnce. Sortiment peckovin, ušlechtilých odrůd, je dnes dost bohatý, takže po osobních zkušenostech varují před "zavlečením si takového sfinstva na zahradu"...
Rafael.
Dobrý deň. Dozvedel som sa teda konečne, čo to vlastne pálim :) Takže je to myrobalán...Každoročne ho nazbieram 180 litrov. Výnos + - 14 litrov 50tky. Pálenka krásne voňavá-medovo ovocné tóny. Kvasím aj s kôstkami. Plody vždy pomačkám. Po vykvasení obsah sudu rozmiešam pomocou vŕtačky a vrtule na maltu. Kvas potom len jednoducho prelejem cez sito s očkami 5x5 mm. Úplne jednoducho. Zostanú len čisté kôstky. Mojich 180 litrov za necelú hodinku. Ide už len o to, ako rýchlo prelievate cez sito a ako rýchlo dokážete vyhadzovať kôstky :) Nepotrebujete konštruovať žiadne odkôstkovače.. myslím, že vŕtačka a "vrtuľa" na maltu sa u každého domáceho kutila nájde. Hádam som niekomu pomohol. Tak nech to tečie!
M3c3
Zabudol som dodať! Veľkosť očiek sita môže byť samozrejme väčšia. Taká aby neprechádzali kôstky, čo je jasné. Ja mám poruke s očkami 5x5, väčšie by ale nezaškodilo :)
Zdravím,
letos jsem naložil 300L myrobalánů. Od naložení uběhlo již měsíc, ale v některých sudech kvašení ustalo (ani sirka nad hladinou nezhasne), dle refraktometru je cukernatost kolem 9°Bx, což se mi zdá poměrně dost. Při uvedení šťávy do varu se nedaří ,,zapálit", takže předpokládám, že zde moc velké procento lihu není. Chtěl bych zkusit přidat kvasinky, přemýšlím i o výživě. A jako poslední, jestli není kvas moc kyselý (na chuť je, ale to nic nevypovídá, lakmusový papírek se zbarví šťávou a pH metr nemám) Poradí někdo prosím, co s tím?
Děkuji
Myrobalány moc cukru neobsahují, takže se při zbytkových 9°Bx vůbec nedivím, že se páry šťávy nedaří zapálit. Co mě napadá jako první je to, že pH na vině nebude. Osobně bych si tipnul, že je to nízkou teplotou nebo tekutostí.
Zkusil bych nějaký vzorek dát do tepla jestli se rozkvasí.
Rafael.
Dobrý den, nevím přesně do jaké sekce tento příspěvek vložit, proto ho dám sem
Produkty pěstitelského pálení by se neměly prodávat - platím nižší spotřební daň. Jak by to bylo, kdybych v pálenici zaplatil plnou daň. Mohl bych poté pálenku prodat? Bez postihu? Někde jsem četl, že celníci po takových inzerátech nyní pátrají.
Děkuji všem za názor. J.
Taky jsem se o to zajímal. Při zaplaceni plné daně lze pálenku prodat oficiálně, ale samozřejmě mít živnost a příjmy zdanit. Asi.
Jožka
Celníci mají automatizovaný SW, který sám vyhledává na celém českém netu podle zadaných tzv. klíčových slov v inzerci komplet všude na netu. Např. slova "pěstitelské pálenici ...slivovice" atd. Pokud je dotyčný inzerant zvláště tupý, zadá své jméno a registrovaný telefon, případně i s fotem účtenky z pálenice...může se těšit na provokační návštěvu "zájemce" či rovnou pozvánku na celní ouřad... :.) Dále je sledována četnost a celková doba (měsíců) výskytu konkrétních identifikovatelných inzerátů, z jistým předpokladem kšeftování ze stovkami až tisíci litry "slivovice". Na (s)prosté občany je třeba přísnosť a u Koryt, tak můžou v klidu dále defraudovat či čerpat miliardové dotace z našich daní, jako čerpá premiér "Sorryjako"
Krtek
Dobrý den,
měl bych také dotaz ohledně kvasu z myrobalánů.
11. a 12. srpna jsem založil dva 50ti litrové sudy, které se po několika dnech bouřlivě rozjely. Cca po týdnu jsem kvasy promíchal, aby se slupky také prokvasily. Kvas přestal po 2-3 dnech poté bublat (mám přes sud igelitový pytel s gumičkou, tedy bez přístupu vzduchu), nicméně při měření ukazuje stále kolem 10-11 Brix, což se mi zdá dost. Mám ho v teplotě cca ve 24stupnů. Zkouším jej ještě "rozjet novými kvasinkami, ale bez úspěchu. Netušíte prosím co může být za zastavením kvasného procesu, i když tam je ještě 10-11Brix cukru? Dá se ještě nějak nastartovat? Moc děkuji za odpověd. KW
Dobrý deň. Založil som dva 50 litrové súdy s fialovimy mirabelkami.Slivky som podusil ale nepodarilo sa mi z časového dôvodu pretlačiť ich všetky.Do súdov som dal kvasnice podľa popisu a zatvoril súdy s kvasnou zatkou. Lenže keď som volal do pálenice a chcel sa objednať, pán mi povedal, že tento rok je slabá cukornatost ovocia a mam dat do kvasu cukor cca 4kg na 100litrov.A hlavne mam zmerať cukornatost. Keď som na tretí deň od založenia otvoril súdy, kvas cez zatku nebublal a vo vnútri pekne vonalo ovocie a bolo už troska cítiť alkohol pomeral som cukornatost, kvas mal cca 12bx. Rozmiešali som 2 kg cukru a nalial do súdov.Viac som dávať nechcel.Po zatvorení mi však cez kvasne zátky stále nebuble ani po týždni. Co robiť, dat nové kvasnice alebo dat súdy do vysie teploty, Súdy sú v pivnici teplota 16 až 18 stúpnu. Ďakujem.
Změřit cukr. Pokud klesl a zátka nebublá, tak CO2 utíká jinudy než kvasnou zátkou. Tomu by nasvědčovalo i to, že jste cítil alkohol i když nic nebublalo. V tom případě je bublání nebo nebublání neprůkazné a je třeba se řídit obsahem cukru a alkoholu (orientačně vínoměr). No a samozřejmě pokusit se pořádně utěsnit bečku.
Ďakujem za radu. Súd bol naozaj utesneny zle. Pálenka však bola vynikajúca z 200 litrov kvasu som mal 11l 65% čiže 13 l 52%palenky.V sude 100l kvas fialové a 100 l kvas boli žlté mirabelky alebo mirobalany.
Okomentovat