Rakytník



O odrůdě...



Rakytník je opadavý trnitý keř přip. trnitý stromek pocházející původně z Ruska. Odtamtud taky pochází spousta jeho novošlechtění. Je velice skromný, nenáročný a přizpůsobivý.
Dorůstá do výšky 2-4m a silně odnožuje. Je vysoce mrazuvzdorný, odolný chorobám i škůdcům a plody velmi dlouho do zimy vydrží bez újmy na keřích. Vadí mu jen nedostatek slunce, to opravdu potřebuje, a zamokřené a zasolené půdy. Na mělkých, do hloubky cca 50cm, kořenech má kořenové hlízky poutající vzdušný dusík přispívající k výživě rostliny. Proto se hojně používal k rekultivacím rumišť a v poslední době ho začínají pěstovat i zahrádkáři. Velcí zpracovatelé a výrobci si z něj zakládají velké vlastní plantáže. Ozdobný je i svými sytě zelenými, zespodu stříbřitě šedými kopinatými listy. Dobře použitelný je i k vytvoření neprostupného živého plotu:-)) Velmi dekorativní jsou jeho shluky plodů. Barvy dle odrůdy od žluté přes oranžovou až po červené. Díky trnitosti a krátkým stopkám se, ale bohužel rakytník špatně sklízí. Po silných mrazech to jde lépe, nebo se odstřihávají celé větvičky. Některé odrůdy velmi dobře regenerují, tak jim to nevadí. A některé novější jdou setřepávat hned po dozrání nebo mají daleko méně trnů.
Jejích popis je lehce dostupný např. na http://www.rakytnik.com/index.php/rostliny/rakytnik nebo v odborných monografiích.

Pro ilustraci o bohatosti odrůd uvádíme několik nejznámějších kultivarů:

Samice:
---------------
AROMAT
ASKOLA
BOTANIKA
FRUGANA
HABEGO
HERGO
KRASAVICE
LEIKORA
MOSKEVSKÁ
KRASAVICE
PANTĚLEJEVSKÁ
PODRUGA
SIROLA
SLUNÍČKO
VOROBĚVSKÁ a další.....

Samci:
------------------
OPYLOVAČ - K+
POLLMIX a další.

Keře samců vytvářející jen prašníkové pupeny. Z nich se na jaře cca10 - 14 dnů uvolňuje pyl. Při větších výsadbách stačí na 10 rostlin samičích jeden opylovač - samec. Opylování je hlavně větrem s čímž je nutno počítat při výsadbě - převládající směr tahu proudění. Uvádí se, že přenos pylu je efektivní do 50m.
O obsahu vitamínů, olejů, minerálů a vůbec všech úžasných látek obsažených v rakytníku taky doporučujeme prostudovat si případným zájemcům odborné zdroje o něm. Ať z Deslika neděláme nějaký léčitelský web...

Pálenka z rakytníku:
-----------------------------------
Z hlediska zachování jeho cenných složek které se varem, oxidací a destilací zničí považujeme tento způsob zpracování této plodiny za poněkud barbarský a zmiňujeme se o něm jen v rámci kontinuity a zaměření blogu. Pálenka z rakytníku nabízí velmi specifickou chuť odpovídající chuti a vůni samotného ovoce. Přechází od lehce hořké až po nasládlou. Bohužel rakytník má velmi nízký obsah cukrů, 2-6% podle odrůdy, takže k zakládaní klasických kvasů není moc vhodný.

Průtahový destilát z rakytníku:
-----------------------------------
Ale díky svému aromatu a chuti je spíše vhodný k výrobě průtahového destilátu. Případně destilátu z docukřeného vína. Macerace v silnějším lihu, 70-85%, 12hod. až několik dnů, pak zředit na cca 50% a destilovat. Pozor na připálení. Pomalá destilace, samozřejmě bez kolon apod. se vede dle chuti a vzhledu do cca 60% vytékajícího destilátu. Úkap se odděluje dle potřeby, někdy není třeba vůbec. U surovin bohatých na oleje a silice můžou vznikat po zředění zákaly. Na 10l destilátu je třeba cca 1-5kg čerstvých nebo 0,3-1,5kg sušených bobulí. Podle druhu suroviny a požadované vydatnosti. Příliš aromatický destilát lze dodatečně zředit lihem. V komerční německé a rakouské literatuře se lze dočíst o jiných postupech. Plody se macerují v silně zředěném lihu, 10-12%, nebo se destilují s ovocným kvasem. Tento způsob vyhovuje z hlediska tamní legislativy, ale ne kvality. To už je doopravdy lepší připravit si víno z požadovaného ovoce a to pak předestilovat.

Rakytníkové víno:
-----------------------------
Inspirace Valentou apod. 3kg jemně pomačkaných plodů, 10l vody, 2,5Kg cukru... (Přílišná kyselost se srazí u takových vín při výrobě naředěním vodou). A obecně platí, že z plodů a surovin kyselých, nahořklých a za syrova jen těžko poživatelných se dají vyrobit skvělá domácí vína a likéry:-))) A všechny rakytníkové složky zůstanou v tom víně bez většího znehodnocení zakonzervovány. Teda, pokud se to víno "nepřevaří"....

Rakytníkový likér:
------------------------------------
Plody zalít silným lihem, cca 1:1, hlavně tak aby všechny bobulky byly ponořeny. Macerovat nejméně měsíc v chladu a temnu. Bobulky jen jemně podrtit, v žádném případě nerozmixovat na sračku! Jinak se nedofiltrujete. Několikrát stáhnout a až pak podle chuti přidat sirup a naředit. Kaly a plody předestilovat a přidat k macerátu. Nejlépe ještě ve fázi čeření. V tom případě můžete přidat i zakalený ocas, pod 60-40%́ pokud bude ještě chuťově vyhovovat. Když by se nelíbila barva lze ji upravit kulérem nebo k rakytníku, nejlépe ještě v době macerace, před čeřením, přidat borůvky, aronie či podobné barvivo. Tímto způsobem budou všechny vitamíny a cennné látky z plodů získány a dlouhodobě zakonzervovány. (Proto tento způsob velmi doporučujeme.) Cukerný sirup a vodu přidat až ve finální fázi, po důkladném vyčeření a několikanásobném stáhnutí. Samozřejmě podle vlastní chuti, preferenci lihovitosti a sladkosti. Uvádět tady nějaké přesné poměry by bylo o ničem. Každý výrobce, i konzument, má svou chuť, takže je to na něm...

Rafael & Deslik



Vaše zkušenosti...

Žádné komentáře:

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: