Výroba svépomocí

Zde dáváme prostor k diskuzi o výrobě destilační aparatury nebo její části v podmínkách domácích či dílenských, rady, typy, nápady apod.
Komentáře tohoto typu v jiné části blogu nemohou být na základě nově přijatých pravidel zachována, proto byla na žádost čtenářů založena tato samostatná kapitola. Soustřeďte se zde proto prosím čistě na postupy samotné výroby. 

Např.:

- práce s nerezem
- práce s mědí

- svařování
- letování
- ohýbání
- stříhání
- vrtání
- utěsnění
- izolování

Při diskuzi nezapomeňte, že tato kapitola neni o funkci jednotlivých částí nebo celku, je pouze o strojírenské činnosti a pokud se nebudete této oblasti primárně věnovat, bude každý takový komentář odstraněn.

Máte-li k danému tématu co říci, podělte se.  

Tým DESLIK

60 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Přidal bych:
Povrchová úprava

přeci jenom, když je to ještě pěkné...

comonrail ratiss řekl(a)...

Ano, povrchová úprava je jedno velké téma...A myslím si že, to ke skoro dokonalému výrobku patří.
Povrchová úprava ovšem nezachrání neodborné zpracování,takže jedno bez druhého určitě není.
Myslím si, že pro konečnou povrchovou úpravu DS by byla vhodná povrchová úprava s pojmenováním "otáčení motoru" nebo jednosměrným brusem hrubosti 180 a 240. Pro domácí zpracování se dají sehnat odpovídající brusné nástavce, které to dokáží s trochou potu zvládnout. Není ovšem nad to patřičný nerez materiál koupit v originální úpravě a opravdu velmi opatrně ho zpracovat, aniž by došlo k jeho hrubému poškrábání. Při odborném sváru, se svár chemicky začistí a popř doblní (je li to prostorem dovoleno nebo požadováno) o "motorový brus" nebo 180 či 240.
Ale k tomuto finálnímu úkonu je od prvního sváru ještě cesta daleká :)

comonrail ratiss řekl(a)...

Pane Deslik, mám dotaz ohledně materiálu ...
Vařák mám v plánu vyrobit z chemicky odolného nerezu, tzv. V4A.
V práci jsem ovšem našel lisovanou nerezovou kopuli na vařák v průměru 500 mm / 2,5 mm a nejsem si jistý, jestli byla v provedení V4A nebo je jen ve V2A - což je jen zcela normální 1.4301 antikoro. Bude to na škodu? nebude V2A po nějakém čase reagovat s výpary?
Děkuju za odpověď
Ratiss

Anonymní řekl(a)...

Zkopíroval jsem částečně svůj starší příspěvek z " Vařáku" abych vyvrátil nějaký možný mýtus:
*
Že je nějaká nerez magnetická neznamená, že má nízký obsah Cr, Ni apod. a že je nevhodná. Svědčí to o tom, že slitina má feritickou strukturu.
A černě nebo podobně zbarvená je po válcování za tepla. Je třeba ji jen vyleštit. Ale taková, tak zbarvená je jen v surovém stavu. Tak jen tak pro zajímavost.
*
Proto je nutné vzít v úvahu, že všechny korozivzdorné oceli svoji odolnost zachovávají pouze při kovově čistých plohách! Okuje, náběhové barvy, které vznikají při svařování, ale také zbytky strusky, brusiva, znečištění od ocelového kartáče, zbytky brusiva atd., musí být odstraněny!
Píšu to proto, že takové "maličkosti" mohou výrobek nebo použitý materiál degradovat.
*
V zásadě při svépomocné, domácí výrobě jsou všechny nerezové oceli vhodné a použitelné. Není třeba nijak moc řešit jejích složení a odolnost jako při konstrukcích v chemickém průmyslu kde jsou v nejrůznějších směrech extrémně namáhány.
Pro naše použití stačí min. 10% chromu, což splňují všechny. Obsah Ni se pak od toho odvíjí. Další legování už pro "domácí použití" nemá význam!A nic, žádné škodlivé látky se z nich neuvolňují!
Jen musí být dobře svařitelné. I když v domácích podmínkách k žádným extrémním zatížením docházet nebude. Jak tlakovým tak teplotním a taky nebudou vystaveny vlivům silných chemikálií.
Tak bych to nijak zvlášť neřešil.
Věci jako mezikrystalické koroze apod.
Tzn., že pokud to jde svařit, je to pro výrobu vařáku vhodné. Jen bych chtěl zdůraznit:
Vařák by měl být důkladně svařen, žádné pájení!!!

Rafael.

comonrail ratiss řekl(a)...

Děkuji za odpověď Rafaeli.
Ano, ten příspěvek si vybavuji...
Tak trošku vlastnosti nerezových materiálů znám, ale neznám účinky kvasu popř. lihových par na nekvalitní materiály, které při stavbě DP mohou být použity.
Ano, jestliže je nerez magnetická, tak obsahuje víc uhlíku a ten reaguje (všichni, co máme doma v kuchyni něco z mag. antikora a necháme na nějaké místo působit z nějakého důvodu solný roztok, nebo i nesetřený agresivnější čistící přípravek, tak poznáme, jak nerez reziví...) -naštěstí díl, který chci použít je nemagnetický, ale není jen tak kvalitně legovaný, jako třeba V4A . Podstatou ale je odpověď, že kvas,resp. lihové páry nejsou natolik agresivní, abych se musel obávat o možnou korozi.

Svařuji WIGem + argon a k tomu, aby nevznikaly oxidy z vnitřínch stran svárů které jsou živnou půdou pro korozi( např. při sváření trubek) se do těchto vnitřních prostor vpouští tzv. formiergas obsahující N2+H2.
Následné náběhové barvy svárů se dají čistit mechanicky, nebo ještě lépe elektrolyticky řděným roztokem kyseliny fosforečné + spec.textilem přitlačovaným k čistěným místům elektrodou vyvíjejíci ss proud.
Nebo je ještě další způsob, kdy nanášíme na čištěné sváry agresivní gel koncentrované kyseliny fosforečné (tuším...) a cca. po uplynutí reakce 10-15 min. ( záleží podle okolní teploty) opláchnout vodou - nejlépe tlakovou. Po reakci ovšem zůstávají kolem svárů nepěkné mapy po působení gelu.

Pro můj plánovaný dvouplášť budou sváry ( ne pájky) dostatečné na to, abych přeci jen mohl tlak i teplotu - trochu jen zvýšit..Samozřejmě po důkladném testu a zapojení všech potřebných bezp. ventilů.

S pozdravem ratiss

Anonymní řekl(a)...

Podle reakce magnetu na nerezové oceli se na jejích složení a legování nedá usuzovat! Vždy záleží na struktuře materiálu. A podle něj se tyto oceli dělí na:

-Austenitická nerezová ocel
-Feritická nerezová ocel
-Martenzitická nerezová ocel
-Austeniticko-feritická nerezová ocel (duplexní ocel)

Nemagnetické jsou vlastně jen nerezové austenitické oceli. Ale i ty můžou někdy po tváření za studena vykazovat slabý magnetismus. Ten v praxi bývá výraznější na opracovaných plochách nebo v okolí vyvrtaných dír. Tato magnetická nerovnoměrnost může být důkazem, že se jedná o austenitickou nerez ocel. Dále může u těchto ocelí způsobit slabý magnetismus 3-10% zbytkový obsah feritu.

Nejvyšší magnetismus vykazuje samozřejmě ocel feritická a na magnet budou reagovat i zbývající dvě. Ale to není žádné vodítko jejích použitelnosti v destiláterství.
*
Proč vlastně nerez i když je to pořád jen ocel - slitina železa s uhlíkem, nerezaví?

Je to díky pasivní vrstvě.
Povrch nerezové oceli reaguje stejně jako uhlíkové oceli s kyslíkem a vytvářejí spolu vrstvu oxidu. U obyčejné uhlíkové oceli reaguje kyslík s přítomnými atomy železa a tvoří porézní povrch, který umožňuje pokračování reakce - koroze. To může vést až k úplnému zreznutí výrobku. U nerezové oceli reaguje kyslík s atomy chromu v oceli. Atomy chromu a kyslíku vytvářejí vrstvu oxidu chromitého, která zabrání pokračování reakce. Tato vrstva oxidu je z důvodu své malé reaktivity vůči okolnímu prostředí označována jako pasivní vrstva. Trvanlivost pasivní vrstvy a její odolnost vůči nejrůznějším nepříznivým vlivům závisí právě na složení legované oceli. Korozní odolnost je tedy založena na schopnosti pasivace povrchu oceli kde se pasivní vrstva při porušení sama obnovuje.

Této pasivity lze dosáhnout již při obsahu nad 10 % chromu, při kterém se na povrchu vytvoří vrstva oxidu chromitého.
Z těchto důvodů bych chemické složení materiálu k výrobě destilačních zařízení nijak moc nedramatizoval. Hlavní je jeho svařitelnost a opracovatelnost. Horké lihové páry nemají na takové materiály žádné degradační účinky a kyseliny v kvasech taky ne.
*
S tím účinkem soli, obyčejné NaCl, na některé nerezi máte naprostou pravdu. Na takové aplikace, třeba proti dlouhodobé odolnosti proti mořské vodě se vyrábějí speciálně legované jakosti. Podobně jako pro použití v chemickém průmyslu. Ale to už je o něčem jiném.
*
Pokud bych to silně zjednodušil, tak nad vařákem který musí být odolný k slabým kyselinám, by na cokoliv už stačilo i „takové bláto“ jako je hliník..
Rafael.
P.S. A díky za zajímavé info

Anonymní řekl(a)...

Dobry vecer,
chcem sa popytat ci niekto nema skusenost z materialom FOSFORBRONZ. Chcel by som ho pouzit na maticove spojky dekel deflegmator chl1 vlastne na 3 rozoberatelne kusy pre pohodlne cistenie .
Nepusta do lutru nejake skodlive latky je chemicky staly a ci sa da pajkovat cinom?

Anonymní řekl(a)...

Fosforbronz má primárně sice jiná použití - pružné kontakty, péra, kytarové struny apod., ale jeho využití, pokud k němu máte přístup, jako konstrukčního materiálu v potravinářské výrobě nic nebrání. Je dobře pájitelný, obrobitelný a netečný. Jen trochu nedostupný a drahý.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer, chcem sa spýtať, akým druhom cínu a taviva treba pájkovať jednotlivé diely aparátu aby sa z neho nevylučovali nežiaduce látky do destilátu. Ospravedlňujem sa, ak to tu bolo už niekde spomínané, no nepodarilo sa mi túto informáciu nájsť. Ďakujem za odpoveď

Unknown řekl(a)...

Ahoj potřebuji poradit. Jde mi o to chci dělat novou palírnu a nechci používat klasické těsnění. Rád bych využil mezi kotel a poklici zvyšene příruby takže by bylo v místech mezi hrncem a poklicí nalita voda.Fungovalo by to prosím poradte.

Anonymní řekl(a)...

Některé aparáty těsněné na tom principu, výrobce Deroy - Francie, jsem v historické literatuře viděl. A svého času mně to dost lákalo.
Ale nezkoušel jsem prakticky. Měl jsem strach, možná zbytečný, ze ztrát lihu odparem z vnější strany vodního uzávěru. Nevím, třeba by se tam lihové páry nebo kondenzát z vnitřní strany ani nedostaly. Že víko by se díky adhezi a tenké vodní vrstvě na styčných plochách tak silně přilnulo k vařáku, že by to skutečně těsnilo a nepustilo kondenzát z vnitřní strany vodní drážky do vnější. - venkovní.
Ale při vyšším tlaku, při nekontrolovaném ohřevu, by se mohlo nadzvednout. Z toho jsem měl strach. A taky jsem v té době zkoušel různé kolony v kterých byl dost velký tlak...
Ale třeba by stačilo jen to víko nějak zabezpečit proti nadzvednutí a ten "těsnící vodní film na styčných plochách by ten tlak vydržel..."
Když to starým francouzům sloužilo a vyráběli to....
*
Chtělo by to vyzkoušet:-))))

Rafael.

Václav řekl(a)...

Těsnění vodou funguje.Půjčoval jsem si komplet destilační zařízení které bylo vyrobeno někdy po válce, vařák byl opatřen otvorem kolem něho bylo mezikruží do něhož se položily pásky molitanu a nalila voda, do mezikruží s vodou se postavil deflegmátor naplněný skleněnými střípky.Občas jsem preventivně dolil do mezikruží vodu, tento systém bez problému fungoval.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.
Václave a nezkoušel jste - byla zvenku toho mezikruží jen čistá voda nebo i líh?
Dík.

Rafael

Václav řekl(a)...

Jestli byl v těsnící vodě i líh, po tom jsem nepátral.Mezikruží bylo na vařáku i na deflegmátoru, takže to co stékalo, mohlo téci jen do vařáku.Zda část par kondenzovala v těsnící vodě je otázkou?

Unknown řekl(a)...

Dobrý den.
Já bych jen na okraj podotkl že feritické korozivzdorné oceli (tzv chromátové např. 1.4016) v prostředí i slabých kyselin korodují a raději bych sáhl po klasické austenitické 1.4301 (obyčejná CrNi nerez).

Václav řekl(a)...

Dobrý den.
Použil jsem jako výplň deflegmátoru kuchyňské drátěnky od MAPA Spontex s.r.o. z nerez oceli AISI 410 s 0,12% uhlíku, 13% chromu,tyto antikorové dráťěnky v horkých parách z vařáku zkorodovaly až do půlky výšky deflegmmátoru. Do vařáku stékala koroze a destilát měl mírnou kovovou příchuť.Nevím co způsobuje takovou korzi v parách procházejících náplní deflegmátoru,proto jsem pokusně vařil v mikrovlnné troubě v octové vodě tyto kuchyňské drátěnky, výsledek byl stejný jako osud zkorodovaných drátěnek z deflagmátoru. Drátěnky jsem nahradil krátkými skleněnými trubičkami z odpadu výroby neonových reklam.

Anonymní řekl(a)...

O podivných "nerezových kuchyňských drátěnkách" se tu na blogu už myslím někde psalo...
Proto Václave nevěřím, že jsou z toho materálu co píšete, co asi uvádí jejích výrobce. Tu ocel znám a její použitelnosti v destiláterství věřím. V prostředí horkých lihových pár ji absolutně nemá co degradovat. A i v horkém mírně kyselém prostředí jako je vařák je bez problému použitelná. Jen musí být vyleštěná a zbavená stop po svařování apod.
Podobně jako ocel 1.401.
*
Nevidím důvod se těm ocelím vyhýbat, i když pravdou je, že pro extrémní podmínky je jakostnějších a daleko dražších a vhodnějších ocelí spousta. Ale to je spíš už o chemickém průmyslu...
*
Ještě bych rád připomněl, že každý vařák, každý komponent sestavy časem ztratí svůj původní ""lesk", že "zešedne, zajde". Ale to neznamená, že ocel ztratila svoji korozivzdornost. Jen je na ní neškodný nános. Dá se osmirkovat, znovu vyleštit, ale protože nerezová ocel oproti mědi nemá žádný katalytický účinek, není k tomu žádný důvod. Jen "kosmetický".

Rafael.

Václav řekl(a)...

Co se týká kvality kuchyňských drátěnek, dodavatel patrně na můj dotaz neuvedl pravdivé údaje o kvalitě. Drátěnky po mých zkušenostech nemohou být z antikora AISI410. Pokud by ostatní paliči chtěli používat kuchyňské drátěnky, je nutno je před použitím otestovat vařením v kyselých roztocích.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat na zkušenosti se silikonem v prostředí lihových pár. Potřebuji přilepit a utěsnit čidlo teploměru (PT100 keramický váleček pru. 3 x 6 mm) do keramické trubičky. Použil jsem epoxy co jsme měli v práci, ale po několika destilacích se z něj stala gumová hmota a přestal těsnit. Uvažoval jsem o neutrálním silikonu, teplotně je do 120C a měl by být i potravinářský přijatelný, jen nevím jakou má odolnost vůči parám lihu.
Díky za informaci.
Kamil

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
používám roky potravinářský silikon bílý a transparent a to jak ve formě vyřezaného plochého přírubového těsnění(silikonová metráž) a pak z kartuše silikon taktéž potravinářský-akvaristický a další hadičkový potravinářský a ještě jsem je nemusel z důvodu rozpadu či rozleptání měnit. Silikonu škodí mj. oleje a mastnota a pak acetony, ani jedno se ve významné míře při destilaci neuplatnuje. Prakticky silikon či silikonová guma potravinářská nemá rozumnou stejně trvanlivou náhradu v jiném materiálu. Teflon je tvrdý a nebo teflonové šnůry mají pamětový efekt a nejsou tak pružné po více použitích, viz. nejběžnější vodoinstalatérská teflon páska, jakmile se šroubením s touto páskou opětovně po utažení manipuluje a potáčí či dokonce povoluje celý závit, je nutné tuto teflon pásku namotat znovu, to klasického konopí nehrozí, to snese alespon potáčení a polohování- typicky u ventilů a armatur.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
ještě k nerez materiálům - poraďte:
na připojení chladiče chci použít nerez šroubení těsněné do kónusu (tj. bez dalšího těsnění). Toto se ale nedá sehnat z materiálu 1.4301 (AISI 304), potravinářská nerez, který jinak mám na zbytku aparatury. Na trhu je 3/4 šroubení z materiálnu 1.4404 (AISI 316L), o kterém se ale uvádí: "Použití pro styk s pitnou vodou je omezeno hraničním obsahem Ni". Vím že je to jen nepatrná část aparatury a s pitnou vodou do styku moc přicházet nebude :-), rád bych ale měl výsledné produkty nezávadné, prosté těžkých kovů, prostě skvělé :-). Co si o tom myslíte? Jsem přílišný pedant?
Díky PaJa

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všichni,
materiál pro Kamila. Na adrese http://www.armat.cz/pdf/specifikace-nerezovych-oceli-chemicke-slozeni.pdf je docela slušnej tahák na záměnu materiálů. U stejný firmy se dá najít šroubení DIN s těsněním jakoby na kuželem z mat. požadovaného, ale jen v metrické řadě. Součástí spoje je i těsnící kroužek z materiálu dle užití. Možná to bude fungovat i bez těsnění. Pokud je notorická snaha o uvedený materiál a vymazlenou soupravičku, tak to bude asi jedna z cest.
Ať se daří elév

Anonymní řekl(a)...

Můžete mi poradit jakým pojistným ventilem (velikostí kPa) by se měl osadit kotel ? jde o dvouplášť. Vnitřek je KEG sud a druhý plášť na otopnou vodu je stočený 1,5mm plech. Jakým pojistným ventilem osadit otopnou vodu a jakým osadit páry v kotli.
díky

Anonymní řekl(a)...

Já jem tam dal ventyl z papiňáku a chodíto dobře

Anonymní řekl(a)...

Ten ventil z papiňaku je taky na páry alkoholu v kotli ?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

náhodou jsem získal nerezový destilační přístroj, dvouplášťový. Mohu se zeptat, jaké médium použit jako výplň dvoupláště? Slyšel jsem, že vynikající je trafo olej, ale ten je velmi drahý, klasický kuchyňský olej prý nevydrží dlouho a po čase rosolovatí, co třeba hydralický, nebo převodovkový olej? Děkuji za radu.

Marek

Anonymní řekl(a)...

Ahoj,
žádné oleje - smrdí.
Použij glycerin, už bylo zmiňováno u "Aparát Pavel"
je tam i odkaz kde ho sehnat.
Peťan

Anonymní řekl(a)...

Já používám vodu, žádný problém s ní nemám, před mrazy vždy vypustím, když potřebuji, znovu napustím.
Václav

Anonymní řekl(a)...

Olejům bych se vyhnul, když už dvouplášť tak vodní tlakový nebo parní či nějaký mix.
Ale i tak jsou to jen jednoúčelové vařáky které k ničemu jinému nejsou moc použitelné.
Drahá náplň, velká tepelná setrvačnost, nízká životnost el. spirál apod., apod.
Ale nechci Vás od toho odrazovat.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Používám olej pro fritování, mám ho tam 22l. V akci stal cca 25,-/l. Po roce používáni s ním není problém. Spirála má 3kW a je určena pro olej /pro fritézy/ cca 1000,-. Řízena je triakovým regulátorem, během destilaci je regulace nastavena mezi 40 - 50%. Objem kotle je 25l, spirála je 3cm pod dnem měděného kotle, zajímavé je, že olej pod spirálou se ohřívá velmi málo, cirkuluje především kolem kotle. Nemám vyřešeno krytí meziprostoru nad olejem, tak mi tam občas něco spadne, nebo zateče voda, to je jediný problém. Nesmrdí, není jedovatý, použitelný do 120C. Přivedení měděného kotle plného studené vody do varu, trvá cca. 2,5h. Určitě spirála uvnitř by byla efektivnější, ale asi horší čištění. Mám rád, když se měděný kotel krásně leskne. Nevýhodou oleje je cca poloviční tepelná kapacita oproti vodě, projevuje se to především při zahřívání kvasu, kdy teplota oleje stoupá podstatně rychleji, než kvasu. Při dosažení teploty oleje 100 - 110C, musím snížit výkon na cca 60% a počkat dokud se neohřeje kvas. 40 - 50 min na plný výkon, pak čekat 1,5 na dohřáti kvasu.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím do diskuze,
používám glycerín, i jsem doporučoval, voda
má dost velkou tepelnou roztažnost. Kotlík má obsah
30 litrů, plním max. na 25 litrů.
Topné těleso 2,4 kW, regulované, ohřev cca 2,5 hodiny.
Vše z nerezu, meziprostor uzavřen zavařením, pouze 2 otvory
1/2" jeden na teploměr a druhý volně uzavřen plastovou zátkou
(umělý korek seříznutý). Cirkulace stejná jako v předchozím
komentáři. Ohřívám rovněž na max. 110°C potom také snižuji výkon
na cca 55% při 2D ohřívám pozvolněji, výkon stahuji na 40%.
Ale každý aparát je jiný a každá změna je potřeba "vychytat"
a postup upravit.
Podle výše uvedeného popisu bude asi fritovací olej také použitelný,
hlavně proti glycerínu i lacinější, já jsem ho dostal, takže neřeším.
Ať se daří.
Peťan

Anonymní řekl(a)...

Nic ve zlém, ale tak nějak dohromady k posledním příspěvkům:

Objem kotle 25l - objem oleje v meziplášti 22l...Proč neefiktivně zahříváte tak velkou "olejovou lázeň?"
A proč Vám trvá ohřev na destilační teplotu přes 2hod.?
Není to neefektivní plýtvání energii a časem?

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Vzdálenost mezi plášti nádob je cca 4cm. Jednak vnější nádoba je stávající sud s různými vybouleními a hlavně jsem nevěděl jaká mezera zajistí dostatečnou cirkulaci oleje při výšce okolo 35cm. Cirkulace funguje dobře, olej je v celém objemu (od spirály nahoru) ohřátý velice rychle, to je vývoj - první pokus. Rychlost odezvy na změnu výkonu, je asi okolo 10min.
Kdybych nehleděl na životnost oleje a držel výkon spirály dostatečně dlouho na 100%, tak by ohřev na dest. teplotu trval kratší dobu.
Rozhodně toto uspořádáni nemůže být efektivnější než spirála ponořena v kvasu, s tím jsem do toho šel, pro moje použití je to uspokojivé řešení.
Kamil

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Kamila a Rafaela.
Tak nějak stavba vyšla - je použita nádoba na výrobu sifonu,
mezera pro "médium" je cca 25mm, dole okolo tělesa je větší prostor,
jsem 500 km od domova nevím přesné rozměry - průměr cca 300mm výška cca 500mm.
Potvrzuji to co píše Kamil, medium se ohřívá solidně rychle a s cirkulací není problém.
Bohužel, asi by pomohlo občasné promíchání kvasu, ten je v nádobě bez pohybu a
bohužel se ohřívá postupně z dola, ale více z boků(větší plocha), nerez je 4mm silný
Je možné že další stavba bude lepší, stále se učíme.
Teď přepracovávám věci navazující na kotlík, pokud nebudu s kotlíkem spokojen,
bude možná (podle ochoty pomocníků (kamarádů)) další stavba, ale uvidíme, je to otevřené.
Ať se daří i s ne úplně dokonalými stroji :o)))
Peťan

Anonymní řekl(a)...

Omlouvám se za ukvapený závěr co se týká poměru množství oleje v meziplášti k užitnému objemu vařáku.
*
Přemýšlel jsem v jiných dimenzích, o větších vařácích kde jsou poměry úplně jiné.
(Čím menší vařák při stejné mezeře plášťů tím poměrově větší množství kapaliny v meziplášti vzhledem k užitnému poměru vařáku..)
A teď jsem si to přepočítal, kouknul na prospekt:

http://www.kovodel.cz/ke-stazeni/prospekty/navod_na_obsluhu_dvouplastovy_kotel.aspx/
*
Je to sice o vodě, ale třeba i tak to někomu pomůže - příkony, rozměry, poměry atd...

A ještě jednou omluva a stydím se:-(((

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Rafaela a Petra.
To: Rafael
Není proč se omlouvat, je to diskuze nad tech. řešením, nic osobního.

To: Petr
S tím mícháním to vidím úplně stejně, ale nechce se mi do toho. Možná by pro začátek stačilo ruční s jednoduchým těsněním. No ještě uvidím.

Kamil

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
rovněž si myslím, že není potřeba se omlouvat.
Jde o výměnu názorů, která je vždy přínosná, může při ní člověka napadnout i jiné řešení.
Pro Kamila:
S mícháním jsem na tom úplně stejně, kdybych se odhodlal pustit se do ručního,
změna pohonu už je jen detail, možná mě to přinutí, ale v dohledné době určitě
ne.

Zdravím Vás oba i ostatní.
Peťan

Anonymní řekl(a)...

Zdravím,
Našel jsem na netu, že v Maďarsku má trubky přestupníku a chladiče a vše v aparatuře
nasunuto do sebe a přes spoje má dánu silikonovou hadici. Tedy žádné letování, šroubení atd. Může to fungovat?

Anonymní řekl(a)...

Také zdravím,
samozřejmě může, záleží jen na tom, jak se to dokáže utěsnit, a to by silikonová hadice splnit mohla (v případě potřeby lze opatřit navíc ještě "stahovacími pásky").
Dříve se na těsnění používala "těsnící kaše" či "těsnicí těsto", které se naneslo do místa spoje a tím se to utěsnilo ...
Tož ať se daří ...

Anonymní řekl(a)...

Jo, suvné, zásuvné spoje jsou dobré. A zvenku je můžete "zatěsnit, omotat" čímkoliv protože se k tomu těsnicímu materiálu páry nedostanou - neproudí přes ně...
A ta klasika, to těsnicí těstíčko se dělá z mouky, nejlépe hladké, a vody.
*
Jsou to sice netechnické a v práci zdržující "patlalské" způsoby spojů, ale fungující a léty prověřené.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Kde se dá sehnat potravinářské silikonové těsnění jak v metráži tak na příruby?

Unknown řekl(a)...

Například gumex Strážnice, Brno a Praha

Anonymní řekl(a)...

Zdravím ... Mám dotaz jak řešíte utěsnění míchadla ? (materialem atd.)

Jirka

Anonymní řekl(a)...

Zajímá mne jak např. firma Kebrček vyrábí a stáčí chladič, který je navinut do spirály nad víkem kotle. Vyrábět to nebudu, jen jsem zvědav.

Anonymní řekl(a)...

Na nejakom pripravku stocia dva rozdielne priemery medenych rurok a jednoducho ich do seba "nasrobuju". Ukoncia redukciou, do vacsej privaria alebo pripajakuju privod a vyvod chladiacej vody.

Anonymní řekl(a)...

Je lepší udělat do vařáku na dno síto proti připalování nebo nějaký vložný koš?

Anonymní řekl(a)...

Dobry den. Mne sa osvedcil nerezovy kos urceny pre vinarov. Niekde som to tu konzultoval aj s panom Rafaelom... Kos drzi tvar vdaka obruciam, ma aj prakticke uši ktore zlepsuju manipulaciu. Mal sice vyssiu cenu ale sedel mi dokonale rozmer a mal som ho hned tak som uprednostnil kupu pred vyrobou... M3C3

Anonymní řekl(a)...

Narychlo som nasiel napr tu https://www.agrokomp.sk/obchod/rmutove-sito-nerezove/
Pre lepsiu predstavu...vyrabaju ich v roznych rozmeroch, treba len hladat :) Mam dojem, ze kos aj zrychluje nahrievanie kvasu kedze je po obvode kotla len tekuty podiel. Kvas ale treba pomalsie nalievat z co najmensej vysky. Vtedy sa dokonale oddeli tuhe od tekuteho a destilacia prebieha uplne bez problemov. Nech sa dari. M3C3

Anonymní řekl(a)...

Síto na dně je dost nespolehlivé. Lepší je určitě nějaký koš. Ale neměl by ležet přímo na dně - měl by být na nějakém podstavci.
Já mám koše dva zasunuté v sobě, (kvůli manipulaci - váze), "ušité" z jemné nerezové tkaniny. (Podstavec, děrovaný plech s nožičkami používáme i k zavařování).
Ta síta na tom podstavci v kotli fungují m.j. i jako parní odšťavňovač. Tzn., že nejen nahradí míchadlo nebo neefektivní dvouplášť, ale taky při vypouštění kotle důkladně oddělí pevné části od tekuté a tím velmi zjednoduší manipulaci s výpalky a jejích likvidaci. (Tekutá část do kanálu a pevná - "vylisovaná" na kompost).
Navíc mám takové "podezření", že pevná část v části toho koše prostupovaná párami, protože neplave nebo není ponořena úplně v kapalině, přispívá k lepšímu přenosu aromat. Ale je to jen má domněnka, žádné důkazy pro to nemám.
Ale v každém případě to vidím jako další plus pro používání tohoto způsobu - dá se použít v případě zavěšení toho koše k průtahovým destilacím...

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za radu, myslel jsem, že je to stejné jako u pařáku brambor a také jsem viděl návod v knížce Domácí výroba lihovin na podložku do vařáku.

sawe onasis řekl(a)...

musí být čepica měděná (jaký průměr stačí 1mm) a nebo může být i nerezová

Anonymní řekl(a)...

Tož vážení, otevřel jsem dnes "SEZNAM/novinky.cz" a co nevidím: https://www.novinky.cz/domaci/481670-z-domaci-palenice-muze-byt-polizanice.html
Tak nevím, zase s námi CELNÍCI laškují ... asi chtějí odradit ty, co o tom nic nevědí (či nechtějí se učit ?!), protože občas tam jsou i "blbosti" ...
Tak se držte !!

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, sestavují aparát 30 litrů a mám jedno průhledítko DN 50 a nejsem si zcela jist, jestli ho nainstalovat na kotel aby byl vidět na kvas, nebo na vrchní část deflegmátoru,popřipadě...je tam průhledítko vůbec zapotřebí? Děkuji za odpověď. Marek

Anonymní řekl(a)...

K té zabavené domácíí pálenici: vypadá to na výrobek od Janči, tak pozor !!

Anonymní řekl(a)...

Zabavená domácí pálenice je opravdu od Kovoděl Janča, nechápu proč si dávat pozor? Janča ho určitě neohlásil ani jinak nepráskl. Ten kdo si ji koupil, tak bez dokladu, peníze z ruky do ruky a potom ohlašovací povinnost není, není co nahlašovat :)

Václav

Anonymní řekl(a)...

Jak pájet šroubení na cu trubku 42, měkkým pájením nebo tvrdým?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
dle mé praxe stačí i ta měkká pájka, když je to spájeno dobře. Máte-li možnost to spájet "stříbrem" nemůže to škodit. Přeci jen vydrží "hrubší zacházení".
Viděl jsem "aparáty i z 30-tých let (minulého století) různě pomlásené, ale spájení vydrželo bez problémů ... tož přeji "šikovné ruce".

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za radu.

Anonymní řekl(a)...

Oplatí sa zhotoviť si epruvetu? K varáku tak 80 l. Lebo to merať v sklněnom valci.

Anonymní řekl(a)...

Ne, stačí válec.

Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: