Podnázev: praktická příručka
Nakladatel: Nakladatelství SNTL
Formát: 245 x 165
Počet stran: 336
Rok vydání: 1975
Praktická příručka informuje o výrobě různých druhů nápojů z běžného domácího ovoce. Seznamuje s technologickým postupem a potřebným zařízením pro výrobu ovocných nezkvašených šťáv a moštů, ovocných sirupů, vín, destilátů a lihovin. Při výkladu přihlíží k zachování nutriční a biologické hodnoty, k senzorickým vlastnostem nápojů a k hygienickým požadavkům při výrobě.
Dle mého názoru skoro zapomenutá, velmi odborná a inspirující kniha.
Byla by škoda ji nezískat nebo si ji aspoň nepřečíst.
Dle mého názoru skoro zapomenutá, velmi odborná a inspirující kniha.
Byla by škoda ji nezískat nebo si ji aspoň nepřečíst.
Rafael
Vaše zkušenosti...
4 komentáře:
JIří Uher má něco společného s Helenou Uhrovou?
DX
Ahoj Rafaeli,
knihu jsem koupil, ale ještě jsem ji nečetl, pouze nakoukl. Dočetl jsem se, že kvas je třeba přecedit a vypálit pouze šťávu. Při čtení příspěvků, jsem došel k závěru, že nejlépe je kvas vypálit i s pevnými částmi pro lepší aroma a chuť. Jak zpracováváš kvas ty?
Standa
Nechce se mi v té knize hledat o čem konkrétně píšeš, ale myslím, že v ní žádné kontroverze ani nesmysly nejsou. Jestli se ti bude chtít, tak cituj nebo napiš aspoň číslo stránky.
*
K cezení kvasů nevidím důvod. Jen u jablek a hrušek jsem kvasil výhradě mošt. Hlavně z důvodu velkého množství balastu a problémem s likvidací výpalků. Kvašením a vařením vznikne z toho mňaga, sračka a síta v kotli si s ní při vypouštění neporadí:-((((
Ostatní ovoce, včetně třeba i rybíz, angrešt, jeřabiny, třešně apod... to nedělají. Teda pokud se při nakládání nerozemelou. Stačí je jen jemně podrtit.
(Tebe asi nejvíc zajímají broskve, ale s těmi nemám zkušenosti. Myslím tím odstraňování pecek....).
Rafael.
P.S. Tuším, někde jsem snad četl, že Helena Uhrová je dcera toho akademika.
Vážený pane Rafaeli,
Po mnohaletých zkušenostech s výrobou jablkovice mohu jedině doporučit jako výchozí surovinu mošt.
Okomentovat