Aparát Panelák


Foto a info zaslané čtenářem blogu.


Představuji dílo, které vzniklo za účelem získání většího množství levné destilované vody v podmínkách bytu v panelovém domě. Inspiraci jsem čerpal z tohoto blogu (moc děkuji :-) ), nejvíc podle aparátu Martin.H. Cíl byl vytvořit s přiměřenými náklady aparát schopný provozu. Veškeré další díly (příruby, šroubení) jsou z instalatérských a topenářských potřeb, pořídil jsem je do 1000,- Kč. K výrobě jsem potřeboval pájku na sestavení regulátoru, dále ruční vrtačku, plátek pilky na železo, šroubováky, kleště, nůžky na plech. Plechy jsem ohýbal přes hranu stolu :-) .

1. Vařák je z nerezového zavařovacího hrnce Professor 30l, výkon 2kW, dá se koupit pod 2.500,- Kč. Přepojením drátů ve dně hrnce je vyřazen původní klik-klak termostat. Víko je lehce upraveno, místo držadla je centrální otvor pro vývod, po stranách víka jsou dvě držadla místo toho původního. Dále je ve víku otvor pro míchadlo a dvě díry pro přišroubování míchadla. Původní odvzdušňovací otvor je ucpaný. Vařák je tepelně izolovaný obyčejnou karimatkou.


2. Skleněné díly: "NZ redukci" nasazenou na vývod z hrnce, "reakční člen" (budu plnit měděnými drátěnkami), "dvouplášťový deflegmátor" 80cm, "oddělovač refluxu dle Junga" s teploměrem a "Dimrothův chladič" 50cm jsem sehnal něco přes 3.000,- Kč i s hadičkami pro chladič.



3. Těsnění vařáku (a na to jsem skutečně pyšný) je vyřešeno sponou od 60l sudu na kvas nastavenou nerez plechem o 48mm. Do spony je vloženo těsnění z Tescoma papiňáku, dva přeříznuté kusy, jeden celý, ze druhého potřebný kus. Těsnění je na několika místech přichyceno do spony oboustrannou lepící páskou aby při manipulaci nevypadávalo. Těsnění k sobě přiléhají na kolmý řez, spona při zavírání přitlačí oba konce k sobě dostatečně pevně. Manipulace je neskutečně praktická, nasadíte víko, nandáte sponu, zaklapnete a vaříte.


4. Destilát odvádím z Junga teflonovou hadičkou.


5. Triakový regulátor výkonu je postavený ze stavebnice za cca 200,- Kč, jen jsem použil silnější triak. Je zabudovaný do zdroje od vysloužilého PC. Místo větráčku je regulovaná zásuvka. Ze zdroje jsem vykuchal všechny součástky mimo největšího chladiče, na který jsem triak osadil.


6. Těsnění pod šroubky ve víku, pod přírubu vývodu par a pod přírubou míchadla je z OBI, většinou bílé nebo průhledné, snad dostatečně kvalitní. Příruba je zvenku omotaná teflonovou páskou 0.1mm na průměr o cca 1mm větší a na ní je nacpaná skleněná redukce na NZ 29/32 na které stojí další skleněné díly. Poklice je utěsněná již zmíněnou sponou od 60l kvasného sudu.


7. Na míchadlo jsem sehnal motorek Křižík 78 otáček od starého gramofonu. Do víka je přišroubovaná příruba s kladivem naraženou nerez trubkou. Ta končí 3cm nade dnem vařáku. Zdola je do trubky nasazená osička míchadla, zhora je na osičce podložka a skrz osičku upevňovací šroubek. Podložku nahradím axiálním ložiskem, vrže to. Na víku je shora přišroubovaný motorek a jeho osička je s osičkou míchadla spojená kouskem hadičky.


9. Celá konstrukce je zavěšená na měděné dvojlince přivázané k horní sprše. Do smyčky dole je zastrčený "reakční člen" a všechny díly jsou ke dvoulince přichyceny uzavíratelnými plastovými sponkami. Když potřebuji do vařáku, vysunu reakční člen z redukce, celé monstrum nakloním mimo vařák a přivážu ke sprše. Sestavení i rozebrání je otázkou dvaceti minut včetně vybalení, nebo úklidu dílů.






10. Náklady na provoz lze určit z následujících údajů: Za hodinu vydestiluji maximálně 1,3l vody. Regulátor je na 75%, při výkonu od 80% se deflegmátor "zavaří". Lze odhadnout že to topí na 1,5kW. Spotřeba chladící vody je 26l / hodinu. Regulace chladící vody se dá dobře odhadnout podle teploty na chladiči, navíc na chladiči shora je položený kus alobalu (aby se nepoškodil sádrokarton :-) ) a když se hýbe, chladím málo. Takže při panelákových cenách vychází 1l destilátu dost pod 10Kč.


Panelák

41 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Pěkné zařízení na destilaci 80% ?? vody. Ale používat sklo, celkem úzkou skleněnou "trubku" o značné výšce bych měl vážně strach, je to značně křehké. Také se mě dosti nezdá při úzkosti hlavní rektifikační trubky(max. do 40mm) udávané množství vytékající vydestilované vody - 1,3L za hodinu. To by možná vyteklo, ale téměř bez refluxu a o síle okolo 50% s jasnou nepitelností. Teflon na opakované těsnění není dobrý- vymačkává se a k tomu v závitech již při jen povolení a dotažení již nikdy netěsní, narozdíl od konopí. Teflonová hadice na odvod destilované vody by neměla býti na zdravotní závadnost, pokud je to skutečně teflon, že. V paneláku však musí být chutovka se zbavovat výpalkové vody z kotle, je totiž značně pachově jednoznačně pro znalé idenfikovatelná(sousedi)
Max

Anonymní řekl(a)...

Měl jsem kolegu který jednou v 80létech natahal do malého panelákového bytu v demižoncích a nejrůznějších plastových barelech 200l jablečného moštu. Ten tam zakvasil a poté destiloval. Na kuchyňském plynovém sporáku a ve starém Al papiňáku. V těsné blízkosti toho bytu v jednom vchodu, bydlel i jeden příslušník a jeden PS VB....

A taky jeden jeho kamarád a spoupracovník. Ten mu se sběrem a lisováním pomáhal. A to byl velmi neuvážený čin. Hlavně, že si nechal od něj "pomáhat" i při destilacích.
Čtrnáct dní byli ožralí jak psi. Skončilo to tak, že už měli i problémy i s docházkou do zaměstnání a manželka i se třemi malými dětmi se sbalila a "odešla k mamince".
Nakonec, ale vše dobře dopadlo. Zbylý destilát nanosili do práce a aparatura byla za asistence tchýně "úředně" zlikvidována.
*
I v paneláku se dají dělat VELKÉ VĚCI :-)))))))
*
Oproti Maxovi si myslím, že teflonová páska je použita v zábrusech a ne v závitových spojích. Těch bývá u skleněných laboratorních komponentů minimum.
Ve výše uvedené historce by to ti dva určitě velmi rychle rozbili, ale to už je o něčem jiném.
Sklo bych v takových případech nezavrhoval. U takové hlídané výroby žádné nebezpečí nehrozí. Max. jen úklid střepů při nešetrném zacházení.
*
Hadičky nevím, tam už jimi, na rozdíl od zatěsnění těch zábrusů, destilát či horké páry procházejí a je třeba je důkladně prověřit.

Ať se daří!

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Jsem zapomněl napsat: Velmi oceňuji rychlou a jednoduchou manipulaci při uzavírání přístroje. Ten nápad s obručí a sponou. Autor se tam za to právem pochválil. Stačí jedno cvaknutí a víko drží. Žádné šrouby, svěrky, pružiny, závaží, gumy atd...:-((((((
Všem tento způsob velmi doporučuji.
Možná??, by bylo lepší kdyby těsnění bylo v drážce nebo drážkách, v dosedacích plochách, ale to už je na individuálních možnostech.
V každém případě si takto velmi ulehčite práci a eliminujete neproduktivní časy. A nevíc je to pěkné a technické řešení, troufám si tvrdit snad největšího problému všech aparátů..

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Moc děkuji za komentáře
- ano, zatím jsem dělal pouze vodu bez refluxu. Množství tomu odpovídá.
- hadice je skutečně teflon, zakoupeno za hříšné peníze v Helago. Cituji "Teplotní stálost do +270°C (bez tlaku), velmi dobrá chemická odolnost vůči agresivním plynům a kapalinám."
- koupelna se dá odvětrat větráčkem a střecha domu je uzamčená :-).
- teflonovou pásku používám pouze na vytěsnění vůle mezi vývodem z vařáku a skleněnou redukcí.
- hrnec i víko mají kulatý okraj, cca 5mm, těsnění od papiňáku ve sponě na ně krásně sedne a perfektně utěsní.

Anonymní řekl(a)...

A co manželka? - málokdy se člověk setká s patřičným pochopením, když k tomuto účelu obsadí na delší dobu koupelnu. Ženy na tu destilku zkrátka tolik nejsou... Jen vtip, fandím. PaJa.

Anonymní řekl(a)...

Manželka je zlatíčko, destilce holduje stejně jako já :-). Rozmazlil jsem jí slivovicí z Ratíškovic a zásoby došly, tak se snažím...

Anonymní řekl(a)...

zdravím, chystám se setavit podobnou kolonu celou ze skla. čekám až mi ji sklárny vyrobí. vařák mámkoupený uplně stejný jen se chci zeptat z jakého důvodu musí byt vyřazený termostat??

Anonymní řekl(a)...

Ten vyřazený termostat mně také zajímá? Je snad vestavěný termostat nepraktický ve vazbě na nastavenou teplotu? Myslím tím kolísání teploty v souvislosti se stavem vypnuto-zapnuto (spouštěcí x vypínací teplota) na termostatu?
Díky kartagoo

Anonymní řekl(a)...

Zabudovaný termostat má velkou hysterezi, sepne např. při 70st.C a vypne při 80st.C. Navíc má teplotní limit okolo 85st.C, nad kterým nesepne. Takže třeba destilovanou vodu s ním neuděláte, protože nedovolí vyšší teplotu, než těch 85st.C.
Je pouze vyřazený, takže se při počátečním zahřívání podle místa kde cvaká orientuji, jaká už je asi ve vařáku teplota.
Při vaření se orientuji jen teplotou par v Jungovi a výkon reguluji popsaným regulátorem. Reakce je prakticky okamžitá.

Anonymní řekl(a)...

známej mám také tento vařák a má pouze ze spodu hrnce oddělaný drátek který vede z termostatu a je přidělaný na dno hrnce. Takže tím vyřadil termostat.

Anonymní řekl(a)...

prosím tě mužeš nějak popsat jak jsi vyřadil ten termostat?? pokud odpojim čidlo ze spodu dna jak se tu někdo píše tak mi termostat nebude cvakat a nepoznam teplotu ve varně

Anonymní řekl(a)...

Hrnec postavíte dnem vzhůru, odšroubujete čtyři šrouby, sundáte dno a vidíte na elektriku. Termostat je zapojený do serie s topným tělesem, vodiče jsou ukončené nastrkovacími konektory které znáte např. z žárovek v autě. Odpojíte přívod do termostatu od termostatu a dále odpojíte propojku mezi termostatem a topným tělesem od topného tělesa. Přívod odpojený od termostatu připojíte rovnou k topnému tělesu.
Termostat je sice vyřazený ale mechanicky slyšitelně cvaká. Takže s ním lze kdykoli zatočit a podle místa kde cvaká odhadnout teplotu ve vařáku.

Anonymní řekl(a)...

jak velké tlaky vznikají v tom hrnci? je nějaký doporučený průměr skla v kterém to budu destilovat? může byt aparatura slabší než máš ty??

Anonymní řekl(a)...

vnitřní průměr skleněných dílů je něco přes 2cm, ressigovy kroužky v koloně mají asi 1cm na délku i průměr. Zábrusy jsou typu 29/32. Myslím, že hlavní je kvalitní plynulá regulace, aby bylo možné nastavit výkon přesně tak, jak potřebujete a nebo jak zařízení snese. Jak jsem již psal, pokud nastavím výkon přes 75%, začne se v deflegmátoru zdola vařit voda a stoupá stále výš až by deflegmátor zcela zaplnila. Co se týká tlaků, není to žádný papiňák, když jsem hrnec naplnil na maximum, tak jsem musel sirkou ucpat vodoznak, protože nahoře utíkala voda. Když jsem něco oddestiloval, sirku jsem mohl vyndat. Nebo ještě asi takto, když při destilaci vypnu proud, poklesne stav vodoznaku asi o 3cm. Čili ty 3cm prezentují asi ten tlak, který ve vařáku při tom 75% výkonu bude. Mimochodem takto když dělám destilku kontroluji, jestli ještě je co destilovat abych vařák nespálil.

Anonymní řekl(a)...

Dotaz: Jaké Je tam víko - nerez? Kde jste ho koupil? Dík. Boban

Anonymní řekl(a)...

víko je přeci součást toho zavařovacího hrnce :-) myslíš že když pujdeš koupit zavařovací hrnec tak ti ho prodají bez víka?? to je jako by ses ptal jaký volant má to auto a kde jsi ten volant sehnal :-)
Jinak já už mám aparaturu z tohoto hrnce konečně hotovou vyzkoušeno a supr vypáleno 5L naředěné slivovice na 50 voltů. až budu palit znova nafotím a dám to sem

Anonymní řekl(a)...

Je to tak, když jsem ten hrnec kupoval, tak jsem si podle obrázků myslel, že je víko plastové a že je budu muset nějak dělat. Byl jsem příjemně překvapený, že bylo nerezové a docela dobře použitelné.

Anonymní řekl(a)...

Já mám hrnec (ne Professor) s plastovým víkem. Dělal jsem si proto víko z mědi. Tedy náklady navíc. Kupoval jsem ho ale už před uveřejněním Tvého přízpěvku. Na ten hrnec Professor, který máš Ty jsem se ptal na internetových obchodech u dvou prodejců, ale bylo mi řečeno, že víko je také z plastu. Tak nevím. Můžeš upřenit přesný typ hrnce, popř. prodejce? Pokud bych byl s budovaným aparátkem spokojen, postavil bych ještě kámošovi. A ještě se chci zeptat, zda jsi nezkoušel (nebo někdo z účastníků diskuse) použít místo míchadla kvasu děrovaný rošt proti připalování. Máte s tím někdo zkušenosti? Dík Boban.

Anonymní řekl(a)...

Děrovaný rošt jsem zkoušel před více než třiceti léty. A od té doby jsem ztratil zájem o všechny dvoupláště i míchadla. Považuji je za zařízení zbytečné, poruchové a práci, údržbu i stavbu jen komplikující.
Protože používám vařák ohřívaný po celé užitné výšce mám kvas ještě navíc v pytlích z nerezové síťoviny aby se nepřipaloval na stěnách.
Ale pravdou je, že musím částečně separovat kvas aby jeho tekutý podíl byl pod roštem. Naproti tomu při vybírání vařáku se tekutý podíl vypustí do kanálu a tuhé výpalky které se v sítech během destilace a vypouštění tekutého podílu samovolně vylisují jdou do kompostu.
*
Ty pytle se mi už šít nechce, tak až doslouží použiju na vnitřní nádoby do vařáku nějaký tahokov nebo mikrotahokov. Odkaz je v Zajímavých odkazech CZ+SK.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

hrnec je professor ZVH301X, koupený u G-elektro, IČ 45885451 za 2.234,- i s dopravou

Anonymní řekl(a)...

v tomto hrnci je součásti podstavec na zavařovací sklenice aby sklenice nestaly přímo na dně je tam tento podstavec je celý z nerezu a má asi 5 cm vysoké nožičky takže když pálím kvas který by se mohl připalovat dám na dnu tento podstavec a na ten podstavec dám nerezovou jemnou sítovinu vytřiženou přesně na pruměr toho hrnce takže nic husteho se ke dnu nedostane a funguje to bezvadně nic se nepřipaluje!

Anonymní řekl(a)...

Dík za info o hrnci a dobré rady. Boban

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, prosím o radu.
Tak jsem zkoušel Vaši vychytávku s víkem na sud a osazeným těsněním od TESCOMA papiňáku. Montáž a demontáž je rychlá. Funguje to moc dobře. Používám to s rovným měděným víkem o tl. 1 mm. Ze středu víka vede 20 cm trubka kolmo. V nejvyšším bodě mám sondu digi teploměru, tím řídím teplotu (ohřev hrnce). Trubka jde pak směrěm dolů do vodního chladiče (sestava pot still). Jede to pěkně. Pokud ale do víka osadím nově vyrobenou zkoušenou kolonu o výšce asi 95 cm, osazenou keram. kroužky, naroste tlak a kolem víka uniká pára. Měděné víko totiž leží přímo na okraji hrnce. Budu tam muset osadit nějaké těsnění. To co je v obruči (od TESCOMA) to neudrží. Asi by pomohla nějaké hadička. Asi potravinářská, nějaká měkká. Poraďte prosím jaké a kde se dá sehnat. Jinak nerezové síto na oddělení tuhých čáatí kvasu ode dna vařáku již mám také. Až vyzkouším, dám vědět jak jsem to zvládl. Dobrý nápad. S pozdravem Boban.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den Bobane,
můj hrnec má víko s kulatým okrajem vysokým cca 5mm, okraj hrnce je rovněž kulatý o výšce cca 7mm. Víko s hrncem dohromady má výšku asi 11,5mm. Takže na tuto výšku mi dosedá obruč s těsněním. Reakční člen, deflegmátor s jungem a chladičem mi sahá až do stropu a nic neuniká i když destiluji vodu, která dělá vyšší tlaky.
Možná by se to dalo řešit i kovovým mezikružím mezi hrnec a víko, které by zvětšilo výšku okraje hrnce s víkem na těch cca 11,5mm. To těsnění ve sponě netěsní mezi víkem a hrncem, ale jedním okrajem za hrnec a druhým okrajem za víko. Takže by to mělo fungovat. Ať se daří :-)

Anonymní řekl(a)...

Zdravím. Tak dnes jsem zkoušel poprvé kolonu. Hlavně mi šlo o funkčnost, únik par a regulaci.V koloně je asi 5 cm měděných plíšků a nad nimi 50 cm keramických válečků (pro akvarijní čističe). Těsnění víka jsem objednal z potravinářského silikonu - firma dodala na míru, přilepil jsem ho červeným silikonem (do 300 st.C.) Drží to dobře. Destiloval (rektifikoval) jsem směs různých zbytků (konce). Kolona jede, regulace teploty pomocí refluxu také, odezva na změnu množství refluxu je vcelku rychlá. Asi 10 vteřin. Bohužel unikal mi hotový destilát přes ventilky (regulace refluxu a vypouštěcí) tak jsem to předčasně vypnul. Ventilky jsem použil malé, mosazné odkalovací na armatury (výrobce Myjava).Zkusím je otočit tak , aby regulační tyčky byly směrem nahoru. Já je mám směrem dolů. U někoho jsem viděl ventilek z radiátoru ústředního topení (odkalovací).
Má s tím někdo zkušennosti ? Poraďte. Popřípadě jiné řešení. Jak to bude vše funkční, vložím nějaké foto. Boban.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
tak jsem prvně dělal něco jiného než destilovanou vodu, a to druhák ze šípků. Míchadlo naprosto selhalo. Motorek se ukázal
být velmi slabý a neutočil to. Navíc se i překrucovala propojovací hadička. Takže jsem míchadlo definitivně zavrhl,
objednal mikrotahokov a kvas jsem pro tentokrát na pálení přecedil. Srdce mi krvácelo, když jsem ty šípky sypal do popelnice.
Dělal jsem klasickou D1 a D2 a protože jsem si bohužel při zakládání kvasu nezměřil cukernatost, myslel jsem, že druhák moc neprokvasil (soudky měly 11 a 12 Brix) a dělal jsem pro jistotu s deflegmátorem i D1. Při destilaci jsem zjistil, že můj oddělovač refluxu dle Junga je konstruovaný tak, že cca 75% kondenzátu vrací zpět do deflegmátoru bez ohledu na plně otevřený kohout pro odběr refluxu. Takže ve výsledné pálence moc vůní ze šípků není.
Pokud byste někdo volil podobné zařízení jako já a nebo Martin.H, dejte si při pořizování Junga pozor, aby byla dolní trubka Junga vedoucí z deflegmátoru dostatečně zastrčená do střední části, aby veškerý kondenzát stékající z chladiče dolní trubku obtekl ke kohoutu a aby nepřetékal přes horní okraj trubly do ní. Jinak nebude možné regulovat reflux od nuly, protože část kondenzátu bude přes horní okraj trubky přetékat do deflegmátoru přímo.
Ještě bych se nyní rád zeptal zkušenějších: Je má úvaha správná, že i když mi těch cca 75% kondenzátu přetéká do deflegmátoru zpět, mohl bych vyššího podílu vůní dosáhnout vyšším výkonem vařáku? (topil jsem na 50%).
Děkuji předem za odpovědi.

Anonymní řekl(a)...

Škoda těch šípků. Ty se tak moc snadno nepřipálí. Stačil by rošt na dně.
Příp. je na ten rošt dát do plátěného vaku nebo ten vak nějak zavěsit do vařáku. Dělají to tak výrobci průtahů - absinthe, gin, apod. Nebo včelaři při získávání vosku párou nebo vřící vodou.
Taky se plátno používá v plachetkových lisech na ovoce. Takže je jako "nouzovka" dobře použitelné.

Nebo ty šípky dát do nějakého hrnce s jemně zajištěnou pokličkou a celé to strčit do vařáku.
*
Šípková a podobná vína běžně mívají tolik °Bx jak jste psal. Otázkou je, zda je rentabilní tolik cukru po destilaci vylít do kanálu. Na druhou stranu ovšem by byla vína takového typu s 3-6°Bx nepitelná.
*
Ostatní otázky nechám povolanějším a zkušenějším s podobnými aparáty. Mi osobně se vůbec neosvědčily. Čímž nechci tvrdit, že jsou pro výše uvedené nepoužitelné. Jen mi přijdou zbytečně složité. Jak na stavbu, údržbu i na obsluhu.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za inspiraci. V oblasti ořevu 100%. Nad vařák jsem použil starší nepoužívané zařízení. Mám jeden dotaz. Při zkoušce s vínem mi hladina v hladinoměru stoupá na dvojnásobek původní hladiny a dokonce občas vyběhne ven. Hladinoměr je samozřejmě "odvzdušněn", nemáte zkušenost s jeho propojením např. s prostorem pod poklicí silikonovou hadičkou? Určitě dochází k rozdílným tlakům v hrnci - kolona s raschikovými kroužky má odpor. To mi zatím dovoluje využít hrnce z cca 1/3 objemu.
Stavitel

Anonymní řekl(a)...

Asi máte deflegmátor s větším odporem. Můj má asi 3cm průměr, cca 80cm na výšku a kroužky mají 1cm průměr i výšku. Vodoznak ucpávám párátkem ale jen když mám úplně plný vařák. Hladina ve vodoznaku mi při vaření vystupuje maximálně o 3cm.
Možná moc topíte. Já používám triakový regulátor, vodu dělám při 70% výkonu, D1 při 50% a D2 při 60%. Když jsem dělal prvně vodu, jel jsem na 100% a v deflegmátoru se mi začala zdola vařit voda, pak šly tlaky ve vařáku skutečně nahoru. Díky za sklo, jinak bych to asi nezjistil.

Tom řekl(a)...

Zdravím, snad vás můj dotaz zastihne, už přes rok tu nikdo nepřispěl.
Mám až na opravdu malé detaily totožné zařízení (postavené nezávisle), ale mám pocit že mě zlobí ten Jungův člen pro odběr refluxu. Podle vašeho popisu dokážete reflux do deflegmátoru úplně zastavit a odebírat vše, co stéká z chladiče. Je to tak? U mého Junga mi většina kondenzátu přetéká přes "hrázku" dolů a na odběrový kohout toho přiteče málo, takže maximální rychlost odběru jsou 4 kapky za sekundu. Pro odběr jádra bych to přeci jen chtěl trochu urychlit, zejména když se chystám tu laboratorní kolonu nahradit větší,s dvojnásobným průměrem (čili až čtyřnásobým průtokem; podotýkám, že po důkladném zaizolovaní vařáku mi teď stačí příkon nějakých 400 W). Už teď mi trvá dobrých 12 hodin rektifikovat 10 litrů lutru, takže po oddělení úkapu pracuju tak, že mám do Junga vložené čidlo termostatu a ten nastavím na 80 °C, čímž mohu jít na půl dne od toho, aniž bych se bál, že mi tam proteče dokap.
Máte po tom roce nějaké zajímavé postřehy?

Zdraví Tom

Anonymní řekl(a)...

Také zdravím, pokud se podíváte do diskuze výše, popisuji tam ten samý problém s Jungem. Odhaduji, že mi jde do deflegmátoru cca tři čtvrtiny refluxu. Řešil jsem to tak, že jsem z nerez plechu vytvaroval jakýsi "okap", který vkládám do Junga aby mi do vývodu šel veškerý reflux a abych mohl reflux regulovat odběrovým kohoutem. V praxi jsem okap vkládal při D1 a odebíral veškerý reflux (deflegmátor mimo provoz) a při D2 ponechával Junga tak jak je. Destilace byla rychlejší a vůně samozřejmě silnější. Topil jsem cca 1400W při D1 a 1000W při D2. Letos jsem zkusil pálit na D1 načisto s Jungem bez okapu a na 1000W a už nikdy nebudu dělat jinak. Vůně nejsilnější, je to hotové "najednou" a pijí to i ženské, prostě samé výhody. Mrzí mě jen, že jsem k tomu dostal odvahu až ve třetí sezóně. Malou netěsnost mezi vývodem vařáku a prvním sklem (uteče mi tam za celé pálení pár ml toho co teče z deflegmátoru do vařáku) využívám k měření lihovosti a z toho vyvozuji dobu pálení. Dokud to obsahuje alkohol, teplota drží na 78, jakmile teče jen voda, začne jít teplota nahoru a začnu hlídat dokap. Jak máte řešené to měření teploty v Jungovi? Co konkrétně jste použil??

Tom řekl(a)...

Výborně – díky za detailní odpověď!

Takže když to tak vidím, tak než řešit okápek v Jungovi, tak zkusím tu D1 načisto, jakmile bude k dispozici nějaký materiál (při pohledu do spíže na staré zásoby to vypadá na marmeládovici). Jinak zpracovávám hlavně jablečné víno, takže tam je třeba podržet co možná nejvíce aromatu.

Do budoucna si chci ale u skláře navařit na širší trubici normované zábrusy, abych zvýšil výkon, pak se nejspíš k tomu okapu uchýlím.

Těch 1000 W při D2 máte proto, abyste měl velký reflux nebo proto, že to pod 1000 W už nevaří (neprojde kolonou)?

Teplotu mi v Jungovi řídí "Univerzální termostatická mezizásuvka UT200, jejíž externí čidlo mám vložené místo vašeho teploměru se zábrusem. Horké lihové a jiné páry plast čidla povrchově nepoškozují, ale čidlo není kvalitní, takže ujíždí nahoru (teď např. ukazuje 81 místo 78 °C), takže to chce občas kalibrovat klasickým teploměrem.

Ještě jednou díky za inspiraci, rád se pak podělím o pokroky.

Tom

Anonymní řekl(a)...

Je to tak, ten "okápek" byl prostě nápad na cestě k dokonalejšímu produktu. Ještě když jsem vkládal okápek, tak jsem otáčel chladič aby kapal do okápku a ne na okraj Junga nad tu hrázku.
Těch 1000W je maximum, co můj deflegmátor a chladič snesou než se v nich začne kondenzát provařovat aniž by stihl odtékat. Výkon dodat musíte, protože do kvasu musíte dodat dostatečné odparné teplo, jinak se nic neodpařuje. I když máte dokonale zaizolovaný vařák, těch Vámi popsaných 400W se rozdělí na tepelné ztráty a zbytek na odpařování. Takže pokud nepřidáte na výkonu, bude par málo.
Nižším výkonem cca 600W dělám předkap ale čistě kvůli zde načteném doporučení. Celkem logicky nižší výkon uvolní především předkapové složky a nižší tlak ve vařáku páry až tak nepromíchává.
Jinak ten výkon odhaduji, hrnec má 2000W, předkap dělám na 30% na regulátoru a zbytek na 50% na regulátoru.
Ten Jung je udělaný chytře, ať topíte málo nebo hodně, rozděluje kondenzát přibližně stejným procentem do vývodu a zpět do deflegmátoru. Nijak se nesnažím zpětný tok regulovat přivíráním kohoutu, ono to ani moc dobře nejde a když se blíží konec destilace, nárůst teploty je velmi rychlý, takže ani moc neochutnávám a při 80ti stupních končím. Pokud pak nechám ještě jet dokap, tak na cca 5l jádra připadne cca 1,5dl dokapu, ale to už jsem na 90ti stupních.
Jo a moc děkuji za ten typ na tu termostatickou mezizásuvku, popřemýšlím nad tím.
Milan

Tom řekl(a)...

Díky za ta data – já jsem na tom s tím max. příkonem podobně, čili při cca 1000 W se mi také zahlcuje kolona. V mém případě ale asi neplatí, co popisujete u svého Junga, tedy že ať topíte málo nebo hodně, (Jung) rozděluje kondenzát přibližně stejným procentem do vývodu a zpět do deflegmátoru. Z mého Junga odtékají pryč maximálně 4 kapky za sekundu... a to mi přijde jako závada, vy z něho podle všeho dostáváte rychlejší průtok. Proto já pracoval na to minimum 400 W, protože mi to vždy dalo ty 4 kapky za sekundu. Na toto se musím ještě podívat.

Ovšem při tom zvýšeném výkonu (a stejné rychlosti odběru refluxu) by se měla účinnost destilace podle mě zvýšit, protože se do deflegmátoru vrací více studeného refluxu a tím strhává více par a stoupá tak počet teoretických pater. No, to je mé chápání teorie, ale ještě něco počtu a určitě to vyzkouším a změřím.

Jinak v textu zmiňujete použití měděné drátěnky do katalyzátoru. Já si koupil měděné drátěnky a při rektifikaci lutru (z jablečného vína) mi drátěnka rychle zčernala začala pouštět do vařáku rez! A opravdu, ona to byla jen obyčejná ocelová drátěnka lehce pokovená mědí. Jakou s tím máte zkušenost? K měděným šponám se asi nedostanu, tak asi skončím tak, že budu z kabelů sundavat PVC bužírky. Docela by mě zajímalo, co se na tom mém katalyzátoru dělo, protože uhlík z par se redukoval až na těžko odstranitelnou připečeninu, která mi nad katalyzátorem k sobě "spekla" Raschigovy kroužky. Jinak destilát byl v pořádku. (Katalyzátor mi teda slouží také k tomu, že zadržuje náplň kolony, prostě kolona je plněna drátěnkou a kroužky :-).)

A ještě k zapojení mé sestavy: v zásuvce mám měřák příkonu, v něm termostatickou zásuvku, v něm triakový regulátor (nějaký samo-domo model, ale dnes lze snadnou koupit, třeba model TR20), v regulátoru je vařák (zavařovací hrnec bez elektroniky, aby ho nízké napětí neoddělalo, nebo 4-L topné hnízdo pro malé objemy). Při použití té termostatické zásuvky je třeba počítat se setrvačností, jak uvádíte, při vyvaření etanolu pak teplota letí rychle vzhůru, což by mohlo při vyšším výkonu způsobit protečení trochy dokapu, zejména pokud u toho člověk není a spínací cykly se opakují (což lze vypnout). Troufám si říci, že lze celý proces zmechanizovat tak, že u toho člověk je jen na začátku při spuštění, pak aby zeslabil příkon s příchodem varu a pak aby to vypnul, ale to za něj může udělat termostat. Jak píšete, ten přechod do dokapu je tak ostrý, že jestli člověk přijde o decku destilátu, než když by u toho seděl a odebíral frakce a očuchával, tak je to moc. Samozřejmě ale toto laborování má své kouzlo, ale když má člověk prohnat 29-litrovým vařákem 150 litrů moštu, tak to chce jistou formu automatizace :-)

Ještě mi prosím řekněte, co jste to s úspěchem pálil tou jedinou destilací, že si to tak pěkně podrželo aroma?

Zdraví Tom

Anonymní řekl(a)...

Také děkuji za podněty, nápadů není nikdy dost. Ten můj Jung má před výtokem do deflegmátoru jakousi "hrázku", která tok rozděluje. To co ji přeteče jde do deflegmátoru a to co ji obteče teče do vývodu. Dáváte do Junga chladič tak, aby kondenzát stékal po stěně Junga nad tu hrázku? Pokud jej dáváte obráceně, teče Vám většina kondenzátu přímo do deflegmátoru. Tak dávám chladič když mám vložený ten zmíněný okápek.
Účinnost defelgmátoru je, domnívám se konstatntní, dokud to co z něj do vařáku teče obsahuje alkohol. Pokud při konstantním odběru topíte víc, bude se do kotle vracet víc alkoholu. To co mi teče ven má vždycky hodně přes 90procent. Když končím při 80ti stupních, teče ještě přes 70procent. Pak to na dvou deckách klesne pod 20 při cca 90ti stupních.
S těmi drátěnkami jsem dopadl stejně ale zjistil jsem to předem, zkusil jsem ho oškrabat. Takže má manželka rezervu až do důchodu. Teď to plním přiměřeně zmuchlaným měděným drátkem 0.3mm. Sehnal jsem jej pod pojmem "surový měděný drát".
O ne snad automatizaci, ale zjednodušení procesu uvažuji také, bohužel nelze sehnat zábrusový laboratorní teploměr se spínacím kontaktem. Měl jsem představu, že bych jej nastavil na třeba 50 stupňů a pustil ohřev naplno (2000W), jakmile by začaly jít páry, tak by se ohřev vypnul. Snížil bych výkon, nastavil teploměr na 80 stupňů, pustil vodu, ohlídal předkap, přepnul na jádro a šel. Po dalším vypnutí bych ohlídal dokap a skončil. Tím bych se vyhnul zamoření koupelny když jsem jednou prošvihnul ten plný počáteční ohřev a ušetřil bych třetí destilaci když jsem prošvihnul dokap. Což se mi už také podařilo.
Jinak na D1 jsem zatím dělal jen letošní (či spíš loňské) šípky. První šípky (vůbec první pálení) jsem dělal s deflegmátorem D1 i D2 a jen víno (selhalo mi míchadlo) a získal jsem produkt téměř bez vůně. Druhý rok jsem dělal šípky s D1 do okapu a D2 klasicky s deflegmátorem, šípky v koši z mikrotahokovu a to už se dalo nazvat "šípkovice". Letos jsem je dělal na D1 a výsledek nejlepší. Takže asi tak. Dále jsem zatím dělal jablečné víno, švestky a špendlíky. Vše klasicky na D1 a D2.
Prosím Adminy, kdyby se naše diskuze začala dle Vašeho názoru ubírat mimo rozsah tohoto blogu, napište nám to sem a přestěhovali bychom se jinam.

Tom řekl(a)...

Já to s tím mým Jungem vidím tak, že má od výroby příliš nízkou tu horní hrázku, takže jak shora přitéká z chladiče kondenzát, hrázka ho nezastaví a většina ho přeteče, ačkoli k přetečení má docházet až po naplnění malého objemu dole nad kohoutem pro odběr refluxu.

No nic, asi oživím ten váš nápad o okápkem a na výtok destilátu dám pro lepší regulaci odběru nějaký kónický ventilek, ten kohout lze regulovat jen obtížně.

S tou regulací to mám vlastně zařízené stejně, jak popisujete. Až vymyslím, jak připojit obrázek, pošlu fotku Junga se zavedeným teploměrem.

Teď koukám, že před necelým týdnem přibyl na fóru recept na destilát z pampeliškového vína. U nás ještě pampelišky kvetou, takže to je výzva :-)

Zdraví Tom

Anonymní řekl(a)...

Tome, zanedlouho rozkvete černý bez...

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer.
Co se týká "měděných" drátěnek - také jsem při svých pokusech tu situaci řešil - drátěnka zčernala a rozpadla se. Řěšení je toto - jako náplň použijte brusnou nerezovou vlnu RAKSO viz: http://www.rakso-brusivo.cz/vyrobky-rakso/nerezova-brusna-vlna/ doplněnou smotkem asi 10 cm měděného opletení z kabelů. Vyzkoušeno, bez problémů. Vlna so dle potřeby opláchne v horké vodě ( popř. vyvaří) a jede se dál. Měď se dle potřeby vymění. Toť vše.
Ještě z jiného soudku - někdo psal o kvasu z banánů. Jak to dopadlo? Můžete popsat postup přípravy ? Dík. S pozdravem Boban.

Tom řekl(a)...

Díky za podnět s nerezovou vlnou, čili jestli dobře rozumím, jako katalyzátor – reakční člen – může posloužit i nerez. Ale jakou tam má funkci, když se ta nerezová ocel neoxiduje (nerezne), na rozdíl od té mědi, která zčerná?

Jinak já jsem už vyřezal z obyčejné přívodní flexo šňůry nějakého silnějšího spotřebiče (průřez 3×1,5 mm2) pěkný chomáč mědi, šlo to po krátkém zapracování překvapivě snadno :-)

Zdraví Tom

Anonymní řekl(a)...

Zdravím. Jako katalyzátor slouží ten smotek mědi.Ten tam musí být v případě, že je aparatura nerezová. Tak například v nerezovém válci o pr. 8 cm a délce 70 cm je odspodu (od vařáku) výplň 20 cm (min. 10cm) měděných smotků a nad ní alespoň 50 cm nerezové vlny. Boban

Anonymní řekl(a)...

Rád bych se zeptal, ten alobal nahoře na chladiči je jen obyčejně položený?


Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: